78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



pavel (88.146.7.98) --- 29. 3. 2009
kočování

Něco pro kočující včelaře.
http://video.google.com/videoplay?docid=7254077974981454554&hl=fr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (88.146.7.98) --- 29. 3. 2009
včelařské potřeby

Taková malá exkurse do míst kde s nakoupíte vše co potřebujete a nemusíte nic vymýšlet. Jednoduše se věnujete pouze včelaření. :-)
http://video.google.com/videoplay?docid=-3279021213390621294&hl=fr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2009
Re:velikost v?elstva (34926)

pro nasazení medníku před řepkou minimálně 5 uliček Do TÉTO DOBY U SILNĚJŠÍCH VČELSTEV JE NUTNÉ UDRŽOVAT DOSTATEČNÝ PROSTOR NA KLADENÍ JINAK VZNIKNE ROJOVÁ NÁLADA nezáleží ani tak na množství nástavků jako na prostoru vedle sediska nesmí být úplně zaplněno zásobami

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: velikost v?elstva
> Datum: 29.3.2009 13:14:37
> ----------------------------------------
> dobrý den,kolik by mělo v tuto dobu obsedat včelstvo rámků na rámkové míře
> 39x24? je dostatečné dva nastavky na 7 rámcích a oddělek jeden nástavek na
> 7 rámcích? děkuji za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2009
Re: OSB desky (34921) (34922) (34925)

lépe to snad ani říci nejde
jsme přeborníci v hledání komplikovaných cest

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: OSB desky
> Datum: 29.3.2009 10:28:37
> ----------------------------------------
> ten rám snad ani nebude nutný,to ukáže praxe,pokud bydlí lidé v domech z
> tohoto m.,tak co včely?snad to půjde,a pokud vám na úly neprší,což je
> opravdu lepší než půlku zimy mokrej úl,tak asi není nikde problem...vruty a
> lepidlo to jistí...
>
>
> jen na okraj,mám kolikrát pocit,že pokud někdo dělá něco jednodušej než
> ostatní tak to dělá špatně a z ostatních dělá debila takže je vlastně
> hajzl,ten pocit mám jen v ČR...neumíme si vzájemně přát úspěch,tudíž nikdy
> nebudem úspěšní jako celek a furt nás bude někdo úspěšnější vláčet
> dějinami...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 29. 3. 2009
Re: OSB desky (34921) (34922) (34925) (34929)

On Sunday 29 of March 2009 15:50:38 KaJi wrote:

> A kdo má dneska nenatřené dřevěné úly? Naprostá menšina.

presne, to co me odrazuje od parafinovani je prave ta "cistota" ropneho
produktu. Ze stejneho duvodu ted vaham ohledne plastovych ramku s
mezistenou - z hlediska praktickeho super, ale vaham, ze na jednu stranu chci
zrusit mezisteny v plodisti a podporovat pouze divokou stavbu ( nebo se o to
alespon pokusit - z hlediska prirozenosti ), a na druhou pouzivat
plasty ......

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 29. 3. 2009
Re: OSB desky (34921) (34922) (34925)

Koukal jsme na sluneční tavidlo - tedy takový prototyp co jsme udělal z OSB. Asi bych to viděl jen do toho sucha. Hodně to bobtná, u řezu víc.

Viděl jsem nástavky z tzv. lamina, ve včelíně - úplně v pohodě. Pokud člověk přijme to, že včely nemá jen ve dřevě, nebo v něčem neutrálním - hliník, sklo atd.
Toho lamina by se dalo asi taky v nějaké truhlárně sehnat dost jako odřezků. Co se spotřebuje na NN se tam asi vyhazuje.

Dovedeno do absurdna. To by člověk nesměl dřevěné úly ani natírat a ani jinak impregnovat.
A kdo má dneska nenatřené dřevěné úly? Naprostá menšina.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (213.191.104.250) --- 29. 3. 2009
velikost včelstva

proč složitá? snad by to někdo mohl vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 29. 3. 2009
Re: velikost včelstva (34926)

Proč tak složitá otázka? Do měsíce je v rojovce první včelstvo a druhé do dvou měsíců. To je problém větší, než vědět jestli mám včely silné nebo slabé.


........
pavel (213.191.104.250) --- 29. 3. 2009
velikost včelstva

dobrý den,kolik by mělo v tuto dobu obsedat včelstvo rámků na rámkové míře 39x24? je dostatečné dva nastavky na 7 rámcích a oddělek jeden nástavek na 7 rámcích? děkuji za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (213.191.104.250) --- 29. 3. 2009
velikost včelstva

dobrý den,kolik by mělo v tuto dobu obsedat včelstvo rámků na rámkové míře 39x24? je dostatečné dva nastavky na 7 rámcích a oddělek jeden nástavek na 7 rámcích? děkuji za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 29. 3. 2009
Re: OSB desky (34921) (34922)

ten rám snad ani nebude nutný,to ukáže praxe,pokud bydlí lidé v domech z tohoto m.,tak co včely?snad to půjde,a pokud vám na úly neprší,což je opravdu lepší než půlku zimy mokrej úl,tak asi není nikde problem...vruty a lepidlo to jistí...


jen na okraj,mám kolikrát pocit,že pokud někdo dělá něco jednodušej než ostatní tak to dělá špatně a z ostatních dělá debila takže je vlastně hajzl,ten pocit mám jen v ČR...neumíme si vzájemně přát úspěch,tudíž nikdy nebudem úspěšní jako celek a furt nás bude někdo úspěšnější vláčet dějinami...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 3. 2009
Re: mrtvé včely (34923)

To je prostě daň aprílovému počasí, včely jsou teď jarním rozvojem silně
puzeny vylétat ven a doplňovat pylové i cukrové zásoby i za takového
nepříznivého počasí. Dá se to jen trochu vylepšit stanovištěm chráněným před
větrem, úpravou náletu česna, aby včely, co se do česna netrefí, mohly to
dojít po prkénku "pěšky" a potom zřejmě dostatkem pylových zásob z loňského
roku, aby nemusely za každou cenu vylétávat ven. Některým včelařům se
osvědčilo i podávání vody přímo do úlu.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 29, 2009 8:39 AM
Subject: mrtvé včely


> dobré ráno přátelé včelaři,potřeboval bych poradit. v čely mám teprve od
> lonského léta. poslední dva dny mám v okolí úlů velké množství mrtvích
> včel,nekolik stovek na úl.vracejí se do úlu,vítr je strhne k zemi a už
> nejsou schopny vzlétnout.teplota le v té době nad 12 stupńů,ale přesto se
> včely,některé i s pylem,do úlu nevrátí. co jim může být?stává se vám to
> taky?přeji všem hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (213.191.104.250) --- 29. 3. 2009
mrtvé včely

dobré ráno přátelé včelaři,potřeboval bych poradit. v čely mám teprve od lonského léta. poslední dva dny mám v okolí úlů velké množství mrtvích včel,nekolik stovek na úl.vracejí se do úlu,vítr je strhne k zemi a už nejsou schopny vzlétnout.teplota le v té době nad 12 stupńů,ale přesto se včely,některé i s pylem,do úlu nevrátí. co jim může být?stává se vám to taky?přeji všem hezký den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 28. 3. 2009
Re: OSB desky (34921)

>Po obvodu se dají naklížit/nalepit latě,tím se to zpevní a slouží jako úchopové a nástavek sedí na větší ploše, drážka na ouška rámků se také dají naklížit/nalepit fery<
------------------------------------------------------------
Na nástavky z hobry 12,5 mm vyrábím rámy z prken 20 x 40 mm
spojované v rozích cinkováním. Do těchto rámů můžeme místo hobry vložit OSB desky. (Podobným způsobem vyrábí nástavky ing. Kv. Čermák ze sololitu). Hobra dochází, na trhu již běžně není, alespoň u nás a tak hledám náhradu. Místo nátěru by se dalo uvažovat o parafinování. Je otázkou, co s OSB provede horký parafín.
Již se to chystá, již se to připravuje, bude už teplo? JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fery (77.48.234.34) --- 28. 3. 2009
OSB desky

Po obvodu se dají naklížit/nalepit latě,tím se to zpevní a slouží jako úchopové a nástavek sedí na větší ploše, drážka na ouška rámků se také dají naklížit/nalepit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 27. 3. 2009
Re: (34902)

Pane Dukát, zrovínka jsem byl v OBI a zajímalo by mne, co říkáte na plovoucí podlahu. Včela jak známo v přepočtu na tělesnou váhu vydrží víc než člověk. A pokud člověk snese takové vysokootáčkové podlahové systémy (ikdyž ruku na srdce rakoviny je víc a víc) tak včela to snese v OSB také. Ty Bio OSB maj fintu v tom, že jsou s částečně parafínované. Takže stačí už jen vědět, jak je to tuhé ropné mazivo čisté.(jako těžké kovy, kteé se postupně uvolňují nebo jiné ..)


Osobně v tom vidím za tak tři až čtyři roky pěkný podpal, protože to úly z OSB jsou těžší než ze stavebního řeziva, jsou relativně nebezbečné když se nějaká ta tříska dostane při manipulaci s nástavkem do těla a také nevím, jak může v takové štěpce držet šroub, když ho po několikáté nadhodím a má tak 30 kilo. O poškození po rozpěráku se dostáváme na další problém. O spotřebě barvy nemluvím.

Buďmě v klidu. On nějaký plemenáč z toho jde udělat, nějaký bok na mednou krávu nebo dekl na ní také. Jako víko je to na můj vkus až moc těžký, ale jak známo čím těžší, tím je víko lepčí. Takže na nějaký úlový segment se to možná chytne.


..........
> Zdeněk Dukát včelař disident (86.49.57.54) --- 26. 3. 2009

(fenolformaldehydové pryskyřice) je použita při tvorbě OSB desek. Bakelit. Zadejte si do vyhledávače.Pokud víte co to je. Nevím vážení včelaři jak se Vám líbí látky ve Vašich budoucích nástavcích..K tomu Vám něco řekne Petr Texl . Je chemik.Některé OSB desky jsou možná vyrobeny nezávadnou technologií. Jak je poznáte? OSB desky byly vyrobeny v USA na počátku stol. na stavbu domů Mám jich uskladněny plnou místnost.Jsou dánské ,voní dřevem.Já z nich udělám pouze strop domu.Nástavky nikoli.Včely od nepaměti obývaly dřevo,vy jim pořád cpete něco jiného.Odhoďte už konečně to šetrnost na nepravém místě!!<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 27. 3. 2009
Re: supr parní vyvíječ (34914)

> sršeň (88.146.207.2) --- 27. 3. 2009
supr parní vyvíječ

http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg<
........
Odhaduji ho minimálně na 12 Kw. Bez těch plechů bych ho ale asi ani nezapaloval, protože ty dělaj tak 4- 6 kw + .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 27. 3. 2009
Re: Dlouhé jaro a zasoby (34913) (34916)

R.Polášek:>Letos je zvláštní rok, <
........
Letos to právě vypadá na normální rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 27. 3. 2009
Re: Dlouhé jaro a zasoby (34913) (34915)

Anton:>Pri tak nízkom plodavaní, by aj spotreba mala byť nižšia, signalizuje to, že niektoré včelstvá do prvej znášky budú potrebovať doplniť zásoby.
Tieto poznatky sú síce platné pre južnejšie polohu, ale na porovnanie je to poučné, môžete porovnávať s vašimi pozorovaniami.<
.........
No zní to divně, ale asi před měsícem bylo více plodu před vyběhnutím než nyní. Nevšiml jsem si toho sám, shodli jsme se s více včelaři, kteří to natírali M1. No a v souvislostí se spotřebou - takový vyběhlý plod jak známo něco pro svou dospělost zákonitě spořádá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2009
Re: Dlouhé jaro a zasoby (34913)

Letos je zvláštní rok, souvislá sněhová pokrývka tady není už nejméně 14
dní, ale skoro nic nekvete. Lísky se nějak vyprášily nejspíš v době mimo let
včel, kočičky začínají natékat, ale jinak nic. Zatímco jiné roky sněženky
kvetly ve sněhu, krokusy rozkvetly druhý, třetí den po vymizení sněhu, za 14
dní kvetly hromadně petrklíče, plicníky a jiné jarní květiny, letos zatím
nekvete skoro nic. Sněženky a bledule rozkvetly až tak týden po roztání
sněhu, krokusy teprve začínají kvést a lýkovec teprve nyní začíná kvést
naplno. Zima nebyla nijak mrazivá, sněhu nebylo nijak zvlášť moc a nebyl
tady u nás dlouho, ale s jarem to zatím jde velice pomalu. I kdyby bylo
najednou na slunci 15 st C a včely začaly vylétat, kromě trochu pylu a
nektaru ze sněženek a podobných raných cibulovin na zahradě by nemohly
donést nic.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 27. 3. 2009
Re: Dlouhé jaro a zasoby (34913)

A má někdo včely na váze. Pak bych asi nejenom já uvítal info, jak jde váha dolů. Nebo už nahoru:-))

Díky předem.

Karel

Včelnica na juhu stredného Slovenska, počasie ako všade, chladné, príroda zaspatá, liesky asi zamrznuté, dnes som uvidel prvú včelu na rozkvitajúcej rakyty, teplota o 14.00 hod, 11˚C, včely vyletujú na vodu a prinášajú z blízkej odkrytej skládky obnôžky kukurice, tzv. kukupeľ. Pohoda dlho netrvala, presvitajúce slnko sa skrylo za mraky a let ustal.
Prekontroloval som dve včelstvá, v jednom bol plod na 3 plástoch, spolu asi 3 dm2 a vajíčka dnes položené, nedá sa to porovnať k tomuto dátumu, minulé roky. Včela sú zdravé, ani v jedinom včelstve som nevidel pokalené letáče a vnútro úľov. Niečo včiel sa už vyliahlo, ale moja prognóza je priaznivá pre včelárov, nebude toľko rojov ako po iné roje. Či budeaj dobrá znáška, na to si nedovolím odpovedať.
Zistil som, že na agátoch mohlo dôjsť k poškodeniu budúcich letorastov a tým menej kvetu, lebo v poslednom týždni bolo niekoľko dní s mínusovými teplotami -4 a -5˚C, ktoré cez otvorený tvrdý kryt to dokáže.

Už desiatky rokov vážim jedno včelstve prakticky celý rok,čo mi umožňuje porovnávať s minulými rokmi. Minulá zima bola chladnejšie v priemere o 2,4˚C a súčasné je taktiež chladnejšia, čo značne ovplyvňuje nižšie plodovanie, ale napodiv spotreba je s porovnaním za posledné roky najvyššia. Pokiaľ v roku 2007 a 2008 za obdobie 1.11 do 27.3 bola 5,5 kg, dnes je celková spotreba 7,1 kg. Pri tak nízkom plodavaní, by aj spotreba mala byť nižšia, signalizuje to, že niektoré včelstvá do prvej znášky budú potrebovať doplniť zásoby.
Tieto poznatky sú síce platné pre južnejšie polohu, ale na porovnanie je to poučné, môžete porovnávať s vašimi pozorovaniami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

sršeň (88.146.207.2) --- 27. 3. 2009
supr parní vyvíječ

http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 27. 3. 2009
Dlouhé jaro a zasoby

Zdravím, jak jsem koukal (spíše potežkával nástavky) do svých včel asi před měsícem, bylo vše O.K.
ALe u nás není moc letových dní a ještě nic nekvete.

Tak by mě tak zajímalo jak u vás. Co zásoby?

A má někdo včely na váze. Pak bych asi nejenom já uvítal info, jak jde váha dolů. Nebo už nahoru:-))

Díky předem.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34913


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 27. 3. 2009
Kdo je kdo,a posouva zivot vcelarsky ?

24.2.Nezadan: Ono tlachat je neco jineho nez byt funkcionarem ktery nekoho vede,rozhoduje,mysli za jine a posouva zivot vcelarsky v pred.Ctel bych videt ty,kterym se to nelibi...Vsichni maji moznost se zapojit do prace ve funkcich. V pristim roce,se voli funkcionari,delegati na okres i na sjezd a do vrc holnych organu.Vsichni mate moznost byt dobrymi funkcionari,rozhodovat o dalsi budoucnosti a pohnout celym svazem.Vsichni soucasni funkcionari budou radi,kdyz je vystridate.

24.3.2007 UKRK upozornena na nedostatky sekretariatu CSV. Z.Dobisek vyzvan aby odstoupil z funkce predsedy.Z.Dobisek nabidl svou funkci,ale clenove UKRK demisi neprijali.
6. 9.2007 Navrh na zmenu funkce predsedy Z.Dobiska UKRK neschvalen,nominovan do komise pro kontrolu hospodareni CSV.

Vyrocni zprava tajemnika Peroutky: ..spoluprace sekretariatu v poskytovani podkladu dukaznich,archivnich s UKRK splnena ke dni 31.12.2007

15.3.2008 UKRK kontrola sekretariatu a opatreni napravy predan tajemnikovi a predsedovi CSV
24.7. UKRK zapis akce 2008/3 s doporucujicimi opatrenimi predan predsedovi CSV L.Sojkovi.
15.11. 2008 predseda CSV prekvapive oznamil ze Z.Dobisek rezignoval/Vcelarstvi 2009/1/4/

Jaka je situace nyni koncem brezna 2009 ?
Predseda CSV na breznovem zasedani asi slavnostne zahajil pripravy pristiho sjezdu.Bude navrzena pripravna komise pro pripravu a zpracovani priprav sjezdu v cele s osvedcenym p.Sobotou.ZO budou mit dovoleno provedeni Vyrocnich schůzi s patricnou vyzdobou a prijetim nejvyssich funkcionaru svazu.

Jak posunuje zivot vcelarsky predseda CSV L.Sojka ?...vyzval jsem ho k tomu, aby UV dal tuto skutecnost na vedomi pisemne.

Jak posunuji zivot vcelarsky(svym mlcenim)clenove UKRK(Frantisek Rousek,Ing Pavlik) ? F.R.:Vazeny pane Skalsky.Ja vidim spise darebactvi v nepodlozenych pomluvach. (Komise informatiky:Dlab,Dobisek,Forman,Tuzarova,Rousek.)

Jak posuzuji ja.Mel jsem dosud ke Z.Dobiskovi nektere vyhrady ktere jsem zde zverejnoval.Zachoval se nejlepe ze vsech nejvyssich funkcionaru CSV.Kdyz poznal bezvychodnost a bez ucinku pokracovat v UKRK polozil svou funkci.Nevim na co ostatni clenove v UKRK cekaji a v cem nalezli smysl zustavat ve svych funkcich ?
franta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2009
Re: Přesun (34907)

Rozhodující bude, jestli se včely povede udržet nerozrušené nebo jestli se
rozruší. Drobnější soustavné trvalé otřesy včelám nevadí, naopak spíše
podporují jejich sezení pohromadě někde v zimním chumáči nebo kolem plodu na
rámcích. Skoro bych řekl, že takové malé otřesy spíše udržují včely na
hromadě, protože se raději drží tam, kde jsou a nehýbou se, aby nespadly.
Rozlézat se začnou, až potom otřesy pominou. Velké otřesy, když traktorista
vjede třeba do díry a nezpomalí, už včely rozruší nebo je rovnou utrhnou a
ony spadnou dolů. Na cestě bez děr, asfaltce i šotolině je možné jet
normální přepravní "traktorovou" rychlostí 20 - 30 kilometrů. Takže aby se
nerozlezly, je vhodné všechno připravit předem, aby se mohlo hned přijet ke
včelínu, zapřáhnout a jet, přes díry jet opatrně a pomalu a potom nikde
nezastavovat. Minuta na křižovatce se snad snese, ale hodinu popojíždět
někde v zácpě by včely silně ovlivnilo. Za takových podmínek se potom může
teď v předjaří dosáhnout toho, že včely převoz pomalu ani nezaregistrují.
Zvláště když otřesy neuvolní přitmelené rámky. Ani když se rozruší, zas tak
moc to nevadí. Pokud to není příliš slabé včelstvo na příliš velký úl, úl
při rozrušení ohřejou a v teple se potom většina zase vrátí zpátky.
Limitující je v zimě asi větší mráz, protože by hodně rozlezlých včel v úlu
zahynulo, ve dne by se potom po otevření česen vyletěné včely nevrátily a
potom zaplněné výkalové váčky včel, protože takové včely se mnohem snadněji
rozruší a pomaleji uklidňují. Jednou v zimě jsem tahal včelstvo v jednom
nastavku 39x24 2 kilometry daleko. Úl nejdřív 3 metry v ruce z včelína na
dvoukolák, potom dva kilometry většinou na polní cestě s děrami a se sněhem
a potom asi 30 metrů zase v ruce. Včely se proletěly při oblevě asi o měsíc
dříve, potom už pravděpodobně ne. Na dvoukoláku úplně v klidu, jen se slabým
šumotem, teprve těch 30 metrů v ruce, nesl jsem je sám, takže bylo nějaké
naklápění a otřesy, se trošku rozrušily a pár jich potom na novém místě
vyletělo. Dno toho úlu bylo pevné, bez síta, na strůpku úlu síto, zakryté
před světlem, ale otevřené pro proudění vzduchu, včely visely v chumáči pod
rámky do asi 3 cm vysokého podmetu.
Jinak je ale převoz vždy trochu loterie, nikdy se předem nepozná, jak moc se
včely převozem rozruší. Kritické je to ale spíše v létě za vyšších teplot,
kdy je včel v úlu podstatně více a množství plodu potřebuje spoustu vody a
kyslíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 26, 2009 10:18 PM
Subject: Přesun


> Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné přesouvat včely už od 12 stupňů
> v kočovném voze na 30 km. Nemůže dojít ke skřehnutí včel popřípadě jaké
> teploty jsou pro přesun včel v maringotce na 30km vhodné? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fery (77.48.234.34) --- 27. 3. 2009
OSB desky

Desku jsem jen natřel fermeží

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fery (77.48.234.34) --- 27. 3. 2009
OSB desky

nástavek-uvnitř 0,6 cm palubka-3 cm polystyren-1 cm silná OSB daska,ja to rok venku na dešti a zatím to nicnedělá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34909


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 27. 3. 2009
Re: osb desky (34901)

Diskutováním tady se asi toho moc nezjistí. Něco by řekl zimní test, ale na
ten už je pozdě - Ponechat odřezky přes zimu někde venku na střeše. Nezbude
nic jiného než koupit jednu desku a udělat z toho jeden úl a vyzkoušet. Řezy
shora a z boku OSB desek se na nastavku asi budou muset chránit proti dešti
nasycením nějakou barvou nebo lakem nebo parafínem a podobně. Neznámá je
odolnost těch desek proti vlhkosti , která je měsíc, dva v předjaří ve
včelstvu a potom vlhkosti, která se na nástavky dostane působením šikmého
deště za větru. Co se týká chemie, OSB desky budou pravděpodobně materiál
nevhodný pro přímý styk s potravinami, jinak asi budou zdravotně nezávadné a
tudíž na výrobu nástavků vhodné. Trochu se mi ale nezdá, že už se tyto
desky na výrobu nástavků v nějakých velkovčelařských provozech nepoužívají,
materiál to není nový, úspora času a pracnosti proti výrobě z masívního
dřeva je velká. Taky stejná vlhkostní a tepelná roztažnost ve všech směrech
proti dřevu je lákavá. Jinak jejich izolační schopnost bude asi o dost
horší než dřeva, takže proti OSB budou jednostěnné nástavky ze 2 cm dřeva
uteplené.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <jitesar/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 26, 2009 2:08 PM
Subject: osb desky


>
> Desky rozměr 1250-2500mm
>
> Cena:síla 20mm--------cca200kc/m2
> 25mm--------cca240kc/m2
> Jinak když zadáte do prohlížeče heslo OSB desky vše jasné.
>
> Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34908


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dalibor (78.102.151.244) --- 26. 3. 2009
Přesun

Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné přesouvat včely už od 12 stupňů v kočovném voze na 30 km. Nemůže dojít ke skřehnutí včel popřípadě jaké teploty jsou pro přesun včel v maringotce na 30km vhodné? Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34907


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 26. 3. 2009
Re: OSB desky a barva (34896)

Díky všem za radu. Jinak touhle barvou skutečně nástavky natírat nemíním , i když zvenku nástavky jinak natírám.
Tohle je barva na kov a na včelnici je stále dost co natírat z kovu. Ta cena mne překvapila. Já koupil 20 kg za 200 Kč a barva vypadala dobře, i když je staršího data.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34906


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 3. 2009
Re: (34902) (34903)

Tak já ti tedy nevím, povídala moje, koupila jsem kapra a nevím co s peřím. OSB a GSB desky použít, nepoužít, .....

To by bola produktivita pri stavbe debničiek z OSB, Je tu však jeden problém a ten je , postupné rozpadávanie lepených dosiek. Predsa zimná a jarná úľová vlhkosť, pomaly ale isto robí deštrukciu stien úľa.
Také isté dosky ponúka trh, ktoré dokážu odolávať vlhkosti, je to vodovzdorná preglejka-prekližka, len znovu je tu problém vhodnosti použitého lepidla. Keby nám to nejaký múdry prezradil.
Včelnicu mám vybudovanú, traja synovia sa o včely nezaujímajú a ja mám svoj zenit za sebou

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34905


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

karel parkan (83.208.18.79) --- 26. 3. 2009
přednáška

Váření včelaři z okolí Počátek na Pelhřimovsku.
Zítra 27.3.v 16.30hod.pořádá ZO ČSV v Počátkách
Kurz pro provozně-ekonomicky orientované včelaře.
Přednáší Míra Sedláček-Bučovice.Včetně prodeje včelař.
potřeb.Jste srdečně zváni.Karel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 26. 3. 2009
Re: (34902)

>Zdeněk Dukát včelař disident (86.49.57.54) --- 26. 3. 2009

(fenolformaldehydové pryskyřice) je použita při tvorbě OSB desek. Bakelit. <
-----------------------------------------------------------
Vážení kolegové, již delší dobu se zabývám myšlenkou použít při obnově úlů desky OSB nebo GSB. Odrazoval mne ale pach nových desek uskladněných v uzavřeném prostoru. To bylo před několika lety kdy jsem se s tímto jevem setkal v marketu OBI. Dnes již tolik nesmrdí nebo to již necítím?
Dnes jsem stáhl z internetu tuto informaci:

Na letošním Stavebním veletrhu v Brně se objevila nová generace víceúčelových OSB desek. Jejich jediný tuzemský výrobce Kronospan Jihlava totiž přešel v celé produkci nejrozšířenějšího typu desek 0SB/3 (tudíž nikoliv už exkluzivně pouze u OSB/4) na technologii bezformaldehydového lepení. Společnost tak vychází vstříc očekávanému vývoji v EU, který se ubírá k trvalému snižování emisí škodlivin a svou inovací přispívá ke zlepšení kvality bydlení a životního prostředí. Struktura, barva a rustikální vzhled přírodního dřeva právě ve spojení s bezformaldehydovou technologií navíc dávají deskám širší možnost uplatnění i v interiérovém designu. Desky OSB SUPERFINISH®ECO jsou 100% recyklovatelné. Nejméně odolné proti vlhkosti jsou desky označované jako OSB/2, nejvíce odolné jsou OSB/4. Tvrzení, že desky OSB jsou odolné i proti vodě, je však mylné. Nejsou. Mluví-li se o vlhkosti, jde o vlhkost okolního vzduchu jejíž maximální hodnoty stanovuje norma, nikoliv o kontakt přímo s vodou. Je nutné si uvědomit, že pokud desku polijeme vodou nebo na ni prší, i když na první pohled přežije bez následků, neznamená to, že to tak bude neustále. Ochrana OSB desky proti vodě a nadměrné vlhkosti je nezbytná, máme-li zajistit její správnou a bezproblémovou funkci po celou dobu její životnosti. OSB deska sice obsahuje zhruba z 95 % dřevní hmoty, narozdíl od masivního dřeva se však u ní rozměrové změny projevují relativně rovnoměrně v celé ploše. Nejvíce je vliv vody patrný v řezných hranách, které působením nadměrné vlhkosti bobtnají a zvětšuje se jejich tloušťka.

Tak já ti tedy nevím, povídala moje, koupila jsem kapra a nevím co s peřím. OSB a GSB desky použít, nepoužít, .....

Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát včelař disident (86.49.57.54) --- 26. 3. 2009

(fenolformaldehydové pryskyřice) je použita při tvorbě OSB desek. Bakelit. Zadejte si do vyhledávače.Pokud víte co to je. Nevím vážení včelaři jak se Vám líbí látky ve Vašich budoucích nástavcích..K tomu Vám něco řekne Petr Texl . Je chemik.Některé OSB desky jsou možná vyrobeny nezávadnou technologií. Jak je poznáte? OSB desky byly vyrobeny v USA na počátku stol. na stavbu domů Mám jich uskladněny plnou místnost.Jsou dánské ,voní dřevem.Já z nich udělám pouze strop domu.Nástavky nikoli.Včely od nepaměti obývaly dřevo,vy jim pořád cpete něco jiného.Odhoďte už konečně to šetrnost na nepravém místě!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (81.19.45.6) --- 26. 3. 2009
osb desky


Desky rozměr 1250-2500mm

Cena:síla 20mm--------cca200kc/m2
25mm--------cca240kc/m2
Jinak když zadáte do prohlížeče heslo OSB desky vše jasné.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 26. 3. 2009
Re: OSB desky (34896) (34899)

pk:
používá se plně do interiérů,takže....,cenu neznám
-----
Takže není co řešit. Ideální materiál.
I kdyby to vydrželo jen pět let :-))

Já mám zatím zatím eko dřevo sušené (tepelně ošetřené proti dřevokaznému hmyzu) z palet. Taky zadarmo.
:-))
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 26. 3. 2009
Re: OSB desky (34896)

osb deska a překližka je dost velkej rozdíl, zkuste se podívat na atesty které splňuje a najděte tam jedinou chybu,že bych to pak nemohl dat na úly,lepí se pryskyřicí a z té se nic neuvolňuje,navíc v kanadě z toho má kde kdo dům a používá se plně do interiérů,takže....,cenu neznám

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 3. 2009
Re: barva (34890)

Mezi zasvěcenci se používala vypalovačka k nátěru plechových střech za
horkého letního dne rozpálených sluncem, za takových podmínek zaschla bez
vypalování doslova okamžitě během pár desítek minut. Taky přilnavost byla
na plech dobrá, pokud podklad byl holý trochu zoxidovaný pozink nebo nějaká
syntetická barva, která se pod ředidly vypalovací barvy nezvedala. Asi by
držela i na vodouředitelných barvách, pokud tyto dříve natřené vrstvy budou
pevně držet na podkladu. Špatně by pravděpodobně držela na střeše dříve
natřené nějakou asfaltovou barvou. Sloupky u plotu nebo jiný materiál
vystavený v létě přímému slunečnímu svitu schnul obvykle přes den nebo až do
druhého dne podle teploty a intenzity slunce, strana ve stínu mohla schnout
týden i déle. Je to nutné vyzkoušet, vypalovací barva S 2053 a potom její
náhrada S 2124 vznikla za hlubokého socialismu a je vyráběna různými
firmami snad dodnes a za tu dobu se receptury určitě hodně obměnily, takže
nestandartní použití bez vypalování je nutné předem vyzkoušet. Já si pro
tyto barvy pamatuji vypalovací teplotu od 80 st C nějak hodinu až hodinu a
půl po 120 st C a 20 - 30 minut, doba ohřívání materiálu v tom není
započtena. Platí pak další věc, že při použití této barvy "mimo návod" bez
vypalování není zaručen její vzhled, hlavně lesk a potom trvanlivost
odstínu. Vzhled je jinak taky "automobilový", to je krásně lesklý , hladký
a v "automobilové" kvalitě, to znamená, že tyto vlastnosti, odstín a lesk by
se neměl měnit ani po víceletém soustavném vystavení slunečnímu záření a
povětrnosti. Na rozdíl od levné venkovní syntetiky typu S 2013, která na
slunci křiduje a její odstín během pár let silně vybledne. Taky na rozdíl
od obyčejné syntetické barvy není třeba nijak zvlášť spěchat s jejím
vypotřebováním, v plechovce o dost déle vydrží. Ŕedidlo se dá použít buď
ředidlo do vypalovacích barev s obsahem xylenu a butanolu nebo pro čištění a
menší nároky na kvalitu ředidlo C 6000 - toluen a aceton. Nesnáší ředidla s
obsahem lakového benzínu.. K této barvě se svého času mohla zakoupit i
speciální příměs, průhledný lak, který nahradil vypalování.
Takže buď použít v horkém létě na plechovou střechu a podobné plechové
příslušenství na baráku a využít toho, že tato barva drží i výrazný barevný
odstín na slunci hodně let. Nebo použít v horkém létě na ty sloupky, vrata,
ale rozředěnou klidně i na napouštění nástavků zvenku. Počítat s tím, že to
bude schnout i v horkém létě těch pár dnů a povrch potom bude méně kvalitní,
nelesklý, v průměru srovnatelný s nátěrem levnou venkovní syntetikou. Nebo,
pokud množství a odstín barvy za to stojí, sehnat tu příměs a použít tu
barvu potom jako vzhledově kvalitní nátěr těch sloupků, vrat, nebo třeba
podstavců na úly, případně bez příměsi dát tou barvou nastříkat tyto věci
někde do firmy, kde disponují sušicím boxem, mělo by stačit i těch 80 st C.
Využije se tak kvalit vypalovací automobilové barvy, které jinak stojí od
cca 500 Kč za kilo výš a získá se tak dlouhodobě lesklá a barevně stálá
povrchová úprava.
Co se týká toxicity, barva používá pro zlepšení lesku a rozlivu vysokovroucí
hodně smradlavé tekuté příměsi, které z vytvrzené vrstvy barvy unikají až
týdny, takže pokud se použijí třeba pro včelstva, je nutné nechat natřené
díly nějakou dobu větrat. Potom to je už jenom obyčejná barva akorát
nevhodná pro přímý styk s potravinami, takže ne třeba pro vnitřek úlu nebo
medometu. Pokud je ta vypalovačka starší než zhruba 10 - 15 let, může
obsahovat těžké kovy, i když v hnědém odstínu jich asi moc nebude. Později
se už naučili vyrábět kvalitní barevné pigmenty i bez těžkých kovů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:35 PM
Subject: barva


> Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie
> S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel
> tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta
> barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 3. 2009
Re:OSB desky (34896)

Takový výpad zní demagogicky Musíš také uvbést podložené argumety proč ne

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Duk?t <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: OSB desky
> Datum: 26.3.2009 06:51:17
> ----------------------------------------
> Tedy já žasnu nad Vašimi myšlenkami. Dělat nástavky z OSB desek?Můžete je
> rovnou dělat z dřevotřísky.Zaplať Pán Bůh že za týden odjíždím ,a budu mít
> na dlouhou dobu pokoj Vašich pseudovynálezů.Ty OSB desky natřete tím zbylým
> emailem na auta.Med bude skutečně eko......Můžete soutěžit s Číňanama o
> nějvětší svinstvo v medu.Jste na nejlepší cestě vyhrát.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Dukát (86.49.57.54) --- 26. 3. 2009
OSB desky

Tedy já žasnu nad Vašimi myšlenkami. Dělat nástavky z OSB desek?Můžete je rovnou dělat z dřevotřísky.Zaplať Pán Bůh že za týden odjíždím ,a budu mít na dlouhou dobu pokoj Vašich pseudovynálezů.Ty OSB desky natřete tím zbylým emailem na auta.Med bude skutečně eko......Můžete soutěžit s Číňanama o nějvětší svinstvo v medu.Jste na nejlepší cestě vyhrát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: barva (34890)



asi nejlepsi pro vasi orientaci bude projit si tuto stranku.....

http://www.colorlak.cz/pouziti.php?id=34

je zde prehled redidel i s urcenim jejich pouziti..... vas by asi melo
zajimat redidlo S6003 ....


petr j.




kozlik napsal(a):
> Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie
> S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel
> tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta
> barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877) (34880)

Kaji:>Ani v teplém roce jsme nedosáhli průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. <
.........
Nákazová situace a spad VD na JM. Otázka k nalezení toho, proč byla JM v červených číslech. Kdy byl termín odevzdávání této měli? Ono tu totiž byl docela fofr. Takříkajíc se měl brala krátce po léčbě. To byl ten problém. Hromada roztočů tam padalo právě proto, že zkrátka dobíhal nedávný a povinný zásah po akaricidech. Zkrátka termínově se to uspěchalo,


A to určitě, ikdyž měl p.Veselý jako první výsledky právě z JM zjištěný, určitě nenapadlo. Hlavně že je pro ostatní JM nejhorší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877) (34884)

Poslední metodika k roztoči byla zrušena SVS. Zatím se čeká na novou. doufejme lepší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.156.8) --- 25. 3. 2009
Re: barva (34890)

Sko Skem. volil bych S6005. Ale u 6 by to možná nic neudělalo. Vyzkoušet na troše, protože 6tka je masnější a déle schne. Jinak vypalovačky jsou oproti klasice S2013 opravdu dryják na nos. Schnou o něco déle než S2013. Proti vodě jsou zaschlé jak S2013 za 3 hodiny, na omak a další vrstvu za 24 hodin pro manipulaci tak jeden slunečný týden.
.........
kozlik (90.177.14.87) --- 25. 3. 2009
barva

Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re:barva (34890)

Bude strašnš dlouho schnout natírej za co nejvyších teplot Normálně je bývá za 20 min suchá při 140°C Jsou to barvy pro průmyslovou výrobu a snesou rychlé sušení při vysokých teplotách v sušárnách

Pepan

PS.
jednou jsem tím natírar kapotu Malotraktoru a dělal jsem to v červenci na slunci, schlo to několik dní

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: barva
> Datum: 25.3.2009 20:36:06
> ----------------------------------------
> Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie
> S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel
> tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta
> barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlik (90.177.14.87) --- 25. 3. 2009
barva

Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879) (34883)

Ta otázka byla velmi dobře nastolená

Problémem je již ten odchov z generace F1

Přiskřížením dvou linií matka A x otec B dostaneme generaci F1 Ta se celá vyznačuje stejnými vlastnostmi. Použijeme li však F1k dalšímu množení tak se stane tohle F1 x F1 = A + B, Dochází tady k rozpadu vlastností a v každé generaci je to pak horší
Jiná varianta je pak F1 x neznámý otec C = A+B+C, rozpad se ještě zhoršuje vlastnostmi dalšího otce
Správně pro další množení by se muselo použít F1 x B = F2 Zde se posilují vlastnost otce a zvyšuje se kvalita
Následně by měl nastoupit negativní výběr nevhodných jedinců a časem tak docíhneme ustálení linie
Nejlépe pak tomu posloužíme , že vybereme otcovskou linii a jejími trubci zamoříme okolí .Matky od nich rozdáváme sousedům.
Jakmile však do tohoto prostředí dovezeme novou matku celý proces musí započat od začátku. To je pak ještě znásobeno počtem otců při volném páření.
V praxi by to znamenalo v otcovském včelstvu odchovat co nejvíce trubců a u ostatních to potlačit
V každém případě bychom se při nákupu matek neměli zajímat o potomstvo F1 ale o ustálenou linii tu a tu
Bez ustalování místních linií je to pak schůdné jen inseminací

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 25.3.2009 09:29:41
> ----------------------------------------
> Jedná se o to, že včelař nad 5 - 10 včelstev je v našich podmínkách obvykle
> zaměřený na co nejvyšší medný výnos ze včelstev. A ten nedosáhne žádným
> jiným způsobem, než nákupem šlechtěných matek od chovatele a nepoužíváním
> jiných matek do produkčních včelstev než nakoupených, maximálně odchované
> generace F1. A potom "praním" těch léčiv do včelstev. Takže žádný výběr a
> šlechtění se plošně nekoná. V celé republice potom šlechtí včelstva jenom
> nějaká stovka komerčních chovatelů matek a potom možná nějací nadšenci, co
> jim na medném výnosu zas moc tolik nezávisí, ostatní z 45 tisíc včelařů
> nešlechtí. Otázka je, jestli to tak má být.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:22 AM
> Subject: Re: zdravotn? stav v?el
>
>
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> > .................
> >
> > Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> > Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> > dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> > To si každý musí vyhodnotit sám.
> >
> > V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> > jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to
> nestojí,
> > šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou
> lajdáci.
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Grifinity (62.77.119.62) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877)

Feldo,jsi včelař,chemik,demagog.Moje včely ještě nepoznaly Gabon,Formidol ani nátěr plodu.Přesto nemám za poslední 2 roky žádný úhyn.Spad v zimní měli v minimu.Dva roky si ale dělám monitoring.Za ty dva roky se z průměrných 15 včelstev vyrojilo 1 včelstvo.Nevím ani z doslechu,že by v okolí byl nějaký výrazný rojový rok.S nátěrem plodu je to také pofidérní.V březnu všichni natírali,ale v září výjde najevo,protože se už zapomělo na nařízení VSV,že část včelařů nenatírala.Natírali jenom ti co neměli spad v toleranci a kde byl přítomen důvěrník,a nebo ti co slepě plnili příkazy.Jak se mohou dávat Gabony začátkem srpna,když jsou k dispozici v půlce měsíce.Formidol si objedná jen také mizivé procento včelařů v organizaci.Přitom výsledky na rozbor měli jsou vynikající,jaké snad ani ještě nebyli.Ani úhyny za loňský rok nepřesáhly 10%průměr.Loňský rok byl příznivý pro včely v boji proti VD.Dobré výsledky nezajistila ani veterina,ani chemie,ale příroda.Proto si myslím,že je rozumější porozumět přírodě.Mít přehled o stavu,reagovat podle toho,a spíš rozumě pomáhat,než bezhlavě následovat stádo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879) (34881)

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii
pepan
-----------------
Tak tentokrát bezvýhradný souhlas. Šlechtění na odolnost proti nemocem by mělo mít v současnosti nejvyšší prioritu. VMS je také komunita chytrých lidí, kteří se na problém dívají z jiného úhlu než většina. Domnívám se, že právě odtud lze očekávat výsledky i v šlechtění na veroatoleranci. Kdo byl na veřejném setkání příznivců VMS v Brně, ví víc.
Bronislav Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 25. 3. 2009
Re: osb desky (34838) (34857) (34885)

pk:
osb desky jsou různé třídy 1 až 4,běžná a nejvíc užívaná je 3 pak 2, 4 je vlhkovzdorná,pak se dál dělí podle povrchové úpravy,hygienický atest zvládá bez problémů a z velkou rezervou,tak to teda zkusím,jedna plotna mě neroškubne,pilkou to párkrát přejedu ,pár vrutů a lepidlo a je to,rychlost a dřevo a cena....
-------
Na kolik Kč vyjde taková deska tř.4
Dík.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (90.178.157.91) --- 25. 3. 2009
Re: osb desky (34838) (34857)

osb desky jsou různé třídy 1 až 4,běžná a nejvíc užívaná je 3 pak 2, 4 je vlhkovzdorná,pak se dál dělí podle povrchové úpravy,hygienický atest zvládá bez problémů a z velkou rezervou,tak to teda zkusím,jedna plotna mě neroškubne,pilkou to párkrát přejedu ,pár vrutů a lepidlo a je to,rychlost a dřevo a cena....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Texl (89.24.7.16) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877)

Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev v celé republice.
1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno)
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště na jaře 2009 nenatírala plod ?
2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče.
Tx - u nás byl normální rojový rok; popisovaný efekt je srozumitelný a logický při vytváření oddělků.
3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu.
Tx - můžete porovnat s létem 2007, kdy bylo sucho ještě větší, snůška přestla také v polovině června, včelstva byla bez plodu a roztoč „čekal“ na první plodové plochy v srpnu, ze kterých se líhly poškozené „dlouhověké zimní“ včely.
4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště v roce 2008 neaplikovala Gabon, případně pouze KM ?
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní).
Tx – tento bod popírá tak trochu příčiny úhynů uvedené v bodech předchozích, resp. nenalézám logiku některých bezhlavých opatření, když bude nízký denní spad. Přesto tento bod má a bude mít v budoucí době největší význam v cíleném boji proti v.d. To co jste tu přednesl dlouhým příspěvkem byl vyčerpávající postup vzorného včelaře a funkcionáře, který plnil nařízenou metodiku. Metodiku nám „záviděl“ celý svět – do roku 2007. V.d. řádil v celé Evropě a nevyhnul se ani ČR. Včelaři, kteří to mají pod kontrolou podle bodu 5. neměli v roce 2007 úhyny včelstev a v roce 2008 mají včelí produkty bez reziduí. Metodiku bude třeba upravit v kontextu současného poznání, prodělané zkušenosti a hlavně s ohledem na kvalitu včelích produktů!
Jinak přeji hezký den.
Petr Texl


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879)

Jedná se o to, že včelař nad 5 - 10 včelstev je v našich podmínkách obvykle
zaměřený na co nejvyšší medný výnos ze včelstev. A ten nedosáhne žádným
jiným způsobem, než nákupem šlechtěných matek od chovatele a nepoužíváním
jiných matek do produkčních včelstev než nakoupených, maximálně odchované
generace F1. A potom "praním" těch léčiv do včelstev. Takže žádný výběr a
šlechtění se plošně nekoná. V celé republice potom šlechtí včelstva jenom
nějaká stovka komerčních chovatelů matek a potom možná nějací nadšenci, co
jim na medném výnosu zas moc tolik nezávisí, ostatní z 45 tisíc včelařů
nešlechtí. Otázka je, jestli to tak má být.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:22 AM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to
nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou
lajdáci.
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877) (34880)



>
> Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není
> veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003
> neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě
> to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě
> nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a
> nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde
> Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
> Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si
> průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli
> průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší
> nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé
> okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.
>
> Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost
> stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden
> roztoč.
> A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem
> je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
> Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.
>
> Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali
> data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o
> spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád
> se nechám přesvědčit fakty.
>
> Karel
>
>
> Odpověď :
Tady je jasné odpovědět jak by bylo dobré provádět VMS, dělá to vz. PS NV a myslím, že se toho Ti pánové ujali docela dobře, ale není podpora ve svazu, stačila by alespoň morální podpora a ne mlčení (mlžení, že to není až tak dobré, nedostupnost ap). Vše by šlo ještě lépe technicky dotáhnou a věřím, že Pánové co to propracovali se nenechají odradit a dokážou, že to může při troše vůle nás poctivých včelařů, kteří se nebojí novinek fungovat. Každý začátek prosadit něco NOVÉHO je těžký, chce to nenechat se otrávit různými pochybovači.
Franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878) (34879)

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 25.3.2009 08:22:30
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34877)

Felda: ...
To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. .....
Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy
-------

Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003 neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.

Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden roztoč.
A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.

Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád se nechám přesvědčit fakty.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874) (34878)

Radim Polášek napsal:

>A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
..................

Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
To si každý musí vyhodnotit sám.

V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí, šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868) (34874)

> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.

A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
Výběr a rozchovávání takových včelstev je práce na dlouhou trať. Znamená to
množství práce navíc, když se místo každoročního kupování inseminovaných a
jiných chovných matek a vkládání dcer od těchto matek do všech včelstev
koupí taková matka maximálně jednou za několik let a po zbytek let se jen
rozchovává její potomstvo a pečlivě vyhodnocuje a selektuje. Znamená to taky
pokles medného výnosu v průměru až na polovinu, protože místo vysoce
výnosných matek generace F1 je nutné používat matky dalších generací s
nutně kolísavou kvalitou. Kdo z produkčních včelařů by se k tomu odhodlal,
když už při současném masívním využívání kupovaných matek a generací F1
jejich dcer je rentabilita našeho produkčního včelaření založeném hlavně na
medném výnosu dost mizerná?

Jinak já se přikláním k teorii, že úhyny nezpůsobili roztoči, ti byli jenom
jejím nosičem, ale jejich promoření nějakou, zřejmě virovou včelí nákazou,
kdy k tomu musely být splněny nejméně dvě podmínky. Za prvé dostatečné
množství roztočů ve včelstvech, aby bylo dosaženo minimální prahové
účinnosti rozšíření zamoření, aby nákaza nezanikla hned na místě vzniku. To
bylo přece splněno už dlouhé roky předtím, mnohokrát dříve se přece mluvilo
o včelařích, kteří mají po první fumigaci spad stovky a tisíce roztočů a
pomalu se to začalo považovat za normální. Za druhé někde musela vzniknout
ta virová nákaza. Jestli někde přežívala v divokých včelstvech kdesi v
horách nebo v pralese nebo jestli se někde potkaly dvě nebo více nákaz a
pokřížily se.....Roztoči tedy pouze umožnili šíření nákazy, když se
rozšířila, tak roztoči byli zdecimováni současně s uhynulými včelstvy.
Zvláště když úhyny proběhly na podzim a přes zimu, kdy u nás kvůli chladnému
počasí se přeživší roztoči v uhynulých včelstvech nemohli loupežemi přenést
do dalších včelstev. Decimace roztočů silně zvýšenou intenzitou léčení k
tomu přispěla taky, ale v první řadě nejnebezpečnější nakažení roztoči
prostě uhynuli společně se včelami.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 24, 2009 9:34 PM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Petr Miksovsky napsal:
> >Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
> >I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
> ..............
>
> Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít
> včelaři.
>
> Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho.
> Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to
> neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
> Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti
> léčiv.
> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.
> Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit
> chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to
> není potřeba.
> :)
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felda (83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853)

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felda (83.208.196.187) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotní stav včel (34819) (34827) (34833) (34851) (34853)

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864)

Josef Menšík napsal:

s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
.................

Jde právě o to, co jsi přesně vystihnul tady.
Na stanovišti jsou rozdíly v padání roztočů.
Kdo to nesleduje, neví, která včelstva roztočům lépe odolávají.

Když už na to nepamatuje celostátní metodika, tak jedině každý sám pomocí sledování spadu roztočů do letního léčení to může vysledovat a využít.
Čím víc by byla oblast pokrytá, tím lépe to bude vypovídat o plošné situaci a může to být i vhodný signál pro veterinu při blížícím se kolapsu.

Já se ale jen děsím, že by to bylo nařízeno povinně a pod sankcí. Potom by se z dobrého nápadu stalo úplně něco jiného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 24. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el (34819) (34827) (34833) (34851) (34853) (34854) (34864) (34868)

Petr Miksovsky napsal:
>Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
>I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
...............

Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít včelaři.

Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho. Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti léčiv.
A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely i při celoročním léčení.
Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to není potřeba.
:)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 34874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78290 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 34874 do č. 34934)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu