78143
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníPodrobné zobrazeníPříspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 17. 3. 2009
Re: Lepidlo na polykarbonát
Z dřívějška mi na slunečním tavidle vadilo, že zbytky po voští i vytavený vosk byl v podstatě polotovar. U zbytků po voští je to jasné, vytavený vosk tekl do korýtka a ukládal se tam ve vrstvách a mezi vrstvy vosku se napasovala tekutina, co vytekla ze zbytků zásob a plodu. Vytavený vosk se potom musel máčet dlouhodobě ve vodě a stejně tam pořád něco zůstalo a při uskladnění plesnivělo, takže to chtělo, jak se sešlo několik "korýtek" ho ještě dodatečně přetavit. Proti vytavování v parním hrnci, kde vosk po vychladnutí byl rovnou ideálně čistý, nemělo sluneční tavidlo moc velký přínos, naopak, co se týká pracnosti, spíše práce přibylo. Možná se uspořilo trochu elektřiny, protože přetavení zbytků z slunečního tavidla plus případně vytaveného vosku z korýtka bylo o něco rychlejší než vytavování příslušného voští. Dneska, když bych dělal tavidlo, bych sběrnou nádobu na vytavený vosk udělal místo plochého korýtka spíše vyšší a užší, izolovanou a udržovanou přídavným elektrickým topením s termostatem na teplotě tavení vosku, aby po celou dobu slunečního svitu zůstal vytavený vosk kompletně tekutý a aby se potom cizí tekutina usadila na dně nádoby a tekutý vosk nad ní. S ukončením tavení na slunci by se vyplo i elektrické přitápění, vosk by během noci ztuhnul a ráno před dalším tavením by se jenom vyjmul ztuhlý koláč vosku, omyl, oškrábal od nečistot a bylo by hotovo. Kdyby to tavidlo za den vytavilo tak kilo, dvě kila vosku, bylo by to pro uskladnění tak akorát.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34673
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Klikněte sem pro nápovědu