Včelařská konference

Já jsem to dělal před 20 a více lety jako víceméně běžný postup při
rozšiřování ještě v zadovácích. Plodiště nebo většina plodiště v zadováku s
neúplným počtem rámků třeba s dvakrát 10 rámky se vybrala a zpátky se dal
střídavě plod a mezistěna a přebytek potom nahoru doprostřed medníku takovým
způsobem, že úl na 2x 14 rámků 39x24 byl potom plný. případně jsem nechával
ještě místo na jednu, dvě mezistěny přidávané dodatečně. Tento způsob se
tehdy občas propagoval i při včelaření v nástavkových úlech při těch
technologiích, které uvažovaly s manipulací s jednotlivými rámky.
Pokud se to udělalo dobře, muselo být teplo, dostatek včel v úlu a na hodně
rámcích zavíčkovaný plod, tak včely obsadily všechny mezistěny, během 2 - 3
dnů je začaly stavět až postavily, mezitím se ze zavíčkovaného plodu vylíhly
nové včely, které převzaly práci v úlu, ty původní byly tím uvolněny k sběru
a mohly potom nosit do vystavených mezistěn a buňkách po vylíhnutém plodu v
medníku, zatímco v plodišti matka kladla do plástů po vylíhlých včelách a
vystavené mezistěny byly použity jako uložiště pro zahušťování donesené
sladiny, která byla po zahuštění přenesena do medníku, zatímco v plodišti
byly konečně zakladeny i vystavené mezistěny.
U nastavků jsem potom trochu narazil, protože v zadovácích se počet
přidaných mezistěn dal v pohodě odstupňovat podle síly včelstva, takže se
toto opatření dalo udělat u všech včelstev v jeden den, zatímco v nástavcích
se buď přidá celý nastavek nebo nepřidá nic. Znamená to tedy, že u
nástavkového včelaření je tato metoda vhodná hlavně pro nižší rámky, kdy
jeden nastavek není příliš velký objem a velká plocha přidaných mezistěn.
Případně pro vyšší rámky vyžaduje mít všechna včelstva stejně silná v té
správné síle ve správné době, aby zásah vyšel v době snůšky a včely ji
potom maximálně využily.
Musí být takové podmínky ve včelách a takové množství přidaných mezistěn,
aby včely obsadily všechny přidané mezistěny a okamžitě je začaly stavět, to
je dostatek včel, dostatek tepla a dostatek snůšky. Pokud toto nebude
splněno, včely mezistěny nebudou stavět, ale soustředí se na obsednutí
plástů s plodem a vyběhnutí plodu, matka omezí kladení a potom to dopadne
tak, že kolem matky je několik plástů plodu i na vystavěných mezistěnách,
nad plodem věnec uložených zásob a ostatní plásty jsou víceméně prázdné a
ostatní mezistěny třeba ještě měsíc potom nedostavěné. Případně se včely z
takového úlu ještě obvykle vyrojí.
Na řepce jsem toto dělal zhruba po polovině, třetině řepky, dříve obvykle
bylo příliš zima, později by už ta řepka utekla. Na pozdějších snůškách jsem
to dělal ihned po začátku silné snůšky. Na pozdějších snůškách byl ten efekt
ale o něco menší, protože v řepce efekt zvyšovalo to, že v správně
připravených včelstvech byla polovina i více plástů s plodem plod
zavíčkovaný před líhnutím, zatímco později bylo zavíčkovaných plástů před
líhnutím méně.
Takže bych řekl, že je to metoda velice citlivá na správné načasování a na
znalost včelstev, protože pokud se použije v nevhodnou dobu, vývoj včelstva
se tím srazí zpátky o týdny a snůška není využita.

R. Polášek