Včelařská konference

Už samotná řepka je, jestli to tak můžu říct, pro včelstva velký
napnelismus, intenzívní snůška velice brzy, kdy může být ještě pěkně
chladno. Pamatuji kvetoucí řepku zapadanou sněhem, pamatuji hromady
zkřehlých včel před česny, - 5 - 10 st C v noci a zamrzlé kaluže.....
Počasí hlavně v první polovině květu řepky hodně rozhoduje.... Pokud je
chladno, severní, severovýchodní vítr a do toho ještě nějaké srážky, spousta
včel na poli zkřehne a uhyne a včelstva silně zeslábnou. Hlavně ty slabší,
ale i ty silnější. Včely potom nějaký med donesou, ale na rojení jich není
dost a tak je řepka bez rojení, slabší včelstva nepřinesou nic. Pokud se po
řepce vyrojí, tak ty úplně nejsilnější a náchylné k rojení. Pokud je v době
řepky spíše už tepleji, hodně deštivo, včely nelétají ven, hodně sedí v
úlech, mají tam těsno, zvyšují tam teplotu, matka intenzívně klade plus
přínos pylu a sladiny z řepky mimo deště, na konci řepky jsou včelami
narvané úly a rojí se všechny včelstva kromě těch úplně nejslabších, tam je
posilování včelstev jednoznačně kontraproduktivní. Pokud je v době řepky
spíše tepleji a pěkné počasí, a dost prostoru v úlech, včely furt nosí a
zpracovávají sladinu, spousta včel se tím upracuje a na konci řepky je v
úlech plno medu, ale i v těch silných včelstvech spíše méně včel, takže se
spíše nerojí...
A teď včelaři dumej, jaké to počasí na řepce bude, protože pokud se mají
včely na řepku nějak posilováním přípravit, musí se to udělat těch 2 - 4
týdny před květem.

R. Polášek