- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 2. 2009
Re: Co s vyrojeným včelstvem (34106) (34110) (34111) (34112)
Med z první jarní květové snůšky - řepky a ovocných stromů se vybírá v době, kdy plod staré matky je už vylíhlý a mladá matka ještě nebo právě začala klást. Z tohoto důvodu je možné vybrat všechny rámky v medníku a téměř všechny rámky v plodišti, takže první květová snůška je dobrá. Pak přirozeně následuje propad, protože včely po zbytek května a minimálně první polovinu června dohánějí oslabení způsobené výměnou matek, ale měly by zachytit potom ještě snůšku z maliníku kolem poloviny června, v plné síle potom případnou medovicovou snůšku a potom nakonec snůšku z lip malokvětých okolo poloviny července i případné snůšky ještě na začátku srpna. Díky tomu, že je v nich letošní matka potom snadno zvládají i pozdější přípravu na zimu po polovině srpna nebo až v září. Jak uvádím, je to metoda, která velice spolehlivě zamezí rojení a navíc se nemusí používat žádná speciální hejblata pro výchovu matek. Nemusí se taky lozit v létě každý týden, 14 dní do zadováků, jak se to musí v jiných případech, aby se potlačilo rojení, stačí tam jenom lozit kvůli vybírání medu a občas přidání mezistěny. Je fakt ale, že tato metoda byla vybroušená hlavně pro máloprostorové úly, v nástavcích jsem ji moc nezkoušel, tam mi zatím vychází, že příliš omezuje proti jiným technologiím medné výnosy. Potom by se tato metoda taky hodila, kdyby se rozšířilo placení za opylování tak, že by mohlo tvořit podstatnou část příjmu včelaře, potom by podobná technologie byla možnost, jak do kočovných včelínů nebo zastřešených opláštěných kočovných palet nacpat včelstva třeba až ve třech řadách nad sebou stejně jako to bylo možné v případě zadováků a tím by se potom mohly stát takové kočovné včelíny pro příjem z opylování rentabilní. Uvedená technologie taky omezuje rozmnožování roztočů, protože zavádí přestávku v plodování. U matek vychovaných zvlášť a potom přidaných do včelstev je problém v tom, že v té doby, kdy ty matky už jsou, bývají včelstva už v rojové náladě a přidaná matka je tou rojovou náladou stržená a vyrojí se taky.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, February 12, 2009 12:30 PM Subject: Re: Co s vyrojeným včelstvem
> Výměna matky jako protirojová metoda funguje spolehlivě, když se matka > nechá > v květnu tím včelstvem vychovat. Stará matka se v době odkvétání jabloní a > hrušní vezme a včelstvo nechá ošetřovat matečníky a vychovat tu novou > matku. > Tato metoda je téměř stoprocentní i pro dnešní včelstva umístěná v malých > zadovácích s objemem po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku. > > Pán Poláček, u mňa hlavná znáška býva v priemere od 20.5 do 1.6, ak by som > nechal vo včelstve vychovať matku bežným spôsobom musel by som začať 26.4! > a ešte nám zaručené, že či sa M nestratí a včelstvo v ktorom 25-30 dní M > neploduje, bude k ničomu! > V tej rade bolo povedané, vychovajte M prelarvovaním (obetujte 1 včelstvo) > mladé M a pridajte ich do včelstiev. to som všetko dodržal a 7 M z 10-tich > sa vyrojilo! Takže táto metóda na potlačenie rojenia nie je 100%-ná, je to > len náhoda ak sa nejaké včelstvo nevyrojí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34118
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |