Včelařská konference

Já si dovedu představit i stanoviště, kde tenkostěnný úl v kombinaci se
sluníčkem vysloveně škodí. Například na nějakém prudším nezastíněném svahu
obráceném k jihu, případně ještě chráněném proti větru. Zatímco jinde, v
zimě, když je pod mrakem, padá sníh a když je sluníčko, tak týden. 14 dní
pod jedovatým sluncem sníh taje a bláto pozvolna schne, na takovém místě,
protože se tam zimní slunce opírá do země při vhodném ostrém svahu prakticky
kolmo, sníh staje za 2 - 3 dny, bláto vyschne do sucha za další 2 - 3 dny a
potom je na takovém místě i v zimě klidně třeba v poledne na slunci 25 st C
a dá se tam pomalu opalovat. Když jsou na takovém místě umístěné tenkostěnné
úly, stačí poměrně běžná dvoutýdenní obleva na konci ledna, aby včely začaly
intenzívně plodovat. Potom stačí delší ochlazení v únoru nebo jenom i
všelijaké střídání sněhového počasí pod nulou a oblev s inverzemi kolem nuly
a rozplodované včely dostanou pořádně zabrat Na jaře jsou potom vyčerpané a
ve špatném stavu. Na takovém místě vychází potom v průměru lépe izolovaný úl
anebo úly schované ve včelíně.

R. Polášek