78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Milan Čáp (e-mailem) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002) (33005) (33010) (33011) (33017)
Stonjek napsal(a): >To že neléčil vím, protože si neodebral potřebné léky a věřím mu.
Je dost velký rozdíl v tom, jestli něčemu věřím, nebo něco vím...
>Představte si, že onen včelař dá svoje pozitivní výsledky na VMS , prosím poučte mě jaký by to byl skvělý zdroj informací pro nejbližší okolí...
Pokud okolo něj uvidím varovná čísla, určitě se nebudu konejšit, že je jeden včelař v pohodě. Neboli včas mě to může varovat a mohu bedlivěji sledovat spad u vlastních včelstev. Ze článku, tuším že z předposledního MV od př. Čermáka vyplívá, že reinvaze u varroózy je velmi ošemetná věc, takže je hlavně na mně, jak důkladně monitoruji a jak si umím přebrat výsledky. Podle statistiky bych v tomto případě právě toho jednoho včelaře vyloučil z průměru, jako krajní hodnotu.
Když dva dělají totéž, není to vždy totéž. Každý píše o odpovědnosti samotného včelaře, a to platí jak pro léčení, tak pro sledování i interpretaci zjištěných výsledků. Jen já sám vím, jak dobře jsem léčil, a jak jsem ošetřoval včelstva. A VMS může včas pomoci k lepšímu pochopení aktuální situace.
Milan Čáp
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33021
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Karel (90.176.186.153) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002) (33005) (33010) (33011) (33017)
Je z naší ZO v které všechny podklady o léčení jdou přes mě a tak
--------
Myslím, že většina soudných lidí bere VMS jako doplňující informaci.
Tam kde to funguje tak jak má, tedy že každý včelař si může na jaře objednat léčivo co chce a ZO mu je do konce června dodá, tak tam není důležitost VMS podstatná.
Je ale dost ZO (a je otázka, jestli to je dobře, či ne) kde se léčení nařizuje a zařizuje shora.
Tedy kde se věří v osvícenost funkcionářů a nutnosti letního léčení najednou a dohlédnutí nad včelaři jak a kolik léčí. Někde se to nařizuje podle návodu k lékům a nařízením SVS, někde podle situace u některých funkcionářů.
Jiná je situace dlouholetého včelaře s kontakty a větším množstvím včelstev který se k léčivu dostane a menšího, mnohdy začínajícího včelaře, kterého nebudou brát starší a zkušení (co jim včely nikdy nehynou - třeba proto že mají lepší stanoviště - z hlediska VD) a rozhodnou, že se léčit nebude, protože někdo ještě nevytočil atd.
Tady mu může VMS třeba jen k argumentaci a k přesvědčení ostatních.
Jak si vytipovat stanoviště, když nemám přístup k výsledkům léčení atd.
VMS je v podstatě opět sranda jako svazové sklenice.
Každý rok byly ve Včelařství články nezpochybňovaných autorit o tom, že je třeba monitorovat, dokonce metodiky SVS to nařitují, ať už včelařům, tak funkcionářům ČSV to vyhodnocovat a když se na to kašle, takl se dělá jako že je vše v pořádku a jen hynou včely. A ještě se těm ůhynům dělá v tisku reklama. Přitom šlo nejmíň z poloviny o selhání systému.
A pak někdo okopíruje zahraniční podložky z časopisu (a ten určitě znají i jinde) udělá podložky a pak zprovozní internetovou aplikaci, aby to šlo jednodušeji.
A najednou nikdo nechápe proč, i když už několik let by to měli všichni dělat. A dokonce je ČSV (ZO) vyhláškami veterinární správy tímto přímo už několik let úkolována. A nikdo nikdy neřešil, jestli ten odstaveček co v těch vyhláškách je nemohl zabránit takovým úhynům. A okres s nejmíň funkčním systémem dostaly dotace.
Kolik funkcionářů, co by vlastně měli jít příkladem ostatním vlastně plní vyhlášku, která jim nařizuje sledovat spad VD v létě?
Kdyby všechno skutečně fungovalo tak jak má, tak je VMS skutečně na h.... .
Ale podle mě je zatím důležitý. Minimálně propagačně.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33019
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.186.137) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002) (33005) (33010) (33011) (33017)
Já doufám,že tady není důležité jestli si někdo zavaří nebo ne.Důležité je ujasnit si různé pohledy na věc.Mě jdou také všechny informace rukama a léčiva také.V minulosti jsem se snažil některé včelaře na nebezpečí upozornit,ještě se dalo lecos zachránit.Jak říká klasik "je to marný ,je to marný"To je už za námi teď je důležité jaro atd.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.64) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002) (33005) (33010) (33011)
Tušil jsem, že jsem si nevyzdvižením VMS jako špičkového prostředku v boji s roztočem trochu zavařím. Takže příklad jak VMS funguje v praxi. Je z naší ZO v které všechny podklady o léčení jdou přes mě a tak se nebude jednat o příběh vycucaný z palce a náležitě upravený jak je u některých včelařů zcela běžné. Máme u nás výborného včelaře, učitele včelařství a chovatele matek. Ten v kritickém podletí minulého roku neléčil, protože roztoč mu padal nepatrně. To že neléčil vím, protože si neodebral potřebné léky a věřím mu. V jeho těsném sousedství cca 200m vzdušnou čarou, včelařka 60% úhyn další soused 100% a cca 600m přes údolí 100% úhyn a plošné odvčelení, samozřejmě u včelařů, kteří se na svoje včelstva vyflákli. Zmíněný včelař to přežil beze ztrát. Představte si, že onen včelař dá svoje pozitivní výsledky na VMS , prosím poučte mě jaký by to byl skvělý zdroj informací pro nejbližší okolí a předpokládejme že v té době budou všichni každý večer na Internetu. Těším se na odpovědi. VMS je jistě zdrojem zajímavých informací, ale až tehdy až když mám jistotu, že u mě je to na 100% a víc už udělat nemůžu. A tím samozřejmě nemyslím bezmyšlenkovité cpaní chemie do úlu. Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Šefčík (90.176.2.8) --- 26. 12. 2008
Re: Inkubátor - líheň (33007) (33014) (33015)
Pepíku jednoduše : Najít si včely ve kterých to půjde chovat. Na několik hodin vložít úmělé matečníky, pak oblásek mateří kašičky zředěnou vodou /ale jenom potřít dno, MK bez vody by rychlé zaschla/, nalarvit pokud možno jednodenní larvičky. Za 11 dnů to naškolkovat přímo do plemenáčů nebo do včel bez matek. Za 14 dnů /pokud je trochu slušné počasí/ bude tam už nová kladoucí matka. Už to snad se nedá dělat jednoduchším způsobem. Podrobný popis včetně foto naleznete ve včelařské knihovně v učebnicí, které jsem autorem "Chov matek při matce". Když se vám podaří alespoň 25 procentní úspěch v začátcích, považujte se za "dobrého". Larvení je pouze cvik. Tak hodně úspěchu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Šefčík (90.176.2.8) --- 26. 12. 2008
Re: Inkubátor - líheň (33007)
Líheň mám, ale přestal jsem s tím před mnoha léty. Ono je to s tou líhní stejné jako když slepice sedí na vejcích a také nemá pod sebou teploměr. Vejce opustí i na několik hodin a nic se neděje. V líhní vajíček a také matek to neplatí. Stačí nějaká teplotní kolíze a vše je pryč. Je lépe to líhnout přímo v klíckách přímo u včel a ještě lépe přímo v plemenáčí a nebo v oplodňáčku bez klícek a za 14 dnů se podívat a bude tam kladoucí matky. Matek jsem odchoval za více než 25 let už několik tisíc takovým způsobem. Matečníky před vylíhnutím přímo vkládám do plemenáče kde je nějaký plod a nemám s tím žádné potíže. Plemenáče nemají žádné uteplení je to pouze prkno 15 mm a bohatě to stačí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33014
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 26. 12. 2008
Re: Inkubátor - líheň (33007)
Máte někdo líheň na matky nebo inkubátor ......
Nepochybujem o tom, že liaheň matiek je dobrá vec, ale len vtedy, keď na včelnici má aj elektriku.
Ja ju nemám a chovám ročne asi 140-160 matiek. Toto všetko zvládnem bez liahne a pravidelný cyklus prelarvovania na chovné latky mám každých 5 dní, ale vďaka tomu, že využívam dva škôlkovacie rámiky, každý na 20 MB. Dôležité je vedieť,že odobraté zaviečkované MB asi na 5-6 deň od vloženia série do chovného včelstva, z chovného rámika odoberiem, vložím do škôlkovacieho rámika a vložím MEDZI otvorený alebo zaviečkovaný plod, kde je teplota medzi 32-35˚C! To znamená, že to môže byť i plodisko, v ktorom M ploduje. Matky sa liahnu bez poškodenia krídiel alebo bez uhynutia od chladu a tak to je i v liahni-inkubátore.
Uvedená teplota je potrebná práve v období, keď sa larvy zvliekahú. Zdalo by sa, že škôlkovací rámik stačí vložiť do medníka nad plodisko. Nestačí to, teplota aj čase leta v medníkoch bez plodu v noci klesá aj na 18-21˚C a to je málo.
Ja chov matiek robím v ležane-harmonika na 32 rámikov , v ktorom mám pohodlnú prácu a robím v ňom všetky úkony potrebne pri chove matiek a úspešne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33013
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002) (33005) (33008) (33009)
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz> > Předmět: Re: Vyet?en? na m?l. (2) > Datum: 26.12.2008 09:36:47 > ---------------------------------------- > >- Ale to není moje starost. Zdraví R.S. > >Konečně od něj jedno rozumné slovo k VMS > ------------------------------------------------------- > Docela bych uvítal, kdyby v mém okolí bylo více včelařů zapojených do > systému VMS, a ti kteří se přihlásili, skutečně toto dobrovolnou povinnost > poctivě plnili. Neznalost situace blízkého i vzdálenějšího okolí je jako > tápání ve tmě. To že moje včely v této chvíli nevykazují enormní spad > neznamená, že nemůže přijít z jiné oblasti blízkého okolí reinvaze > přemnoženého kleštíka se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Je to ale > o lidech, nebo včelařích??? > JK > > Pane Křapka plně s Vámi souhlasím, máte rozumný názory když Vás čtu. F. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33012
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.165.246) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002) (33005) (33010)
Je zajímavé,že VMS má své odpůrce a ti bedlivě sledují jak to vypadá v jejich okolí,naštěstí má i příznivce a je jich stále víc a víc.Jen naši představitelé v ÚV ČSV to nějak nemohou pochopit a nebo,že by čekali na nějaká doporučení nadřízených? Ne to určitě ne,vždyť to jsou námi vybraní ti nejlepší z nás ti přece mají svůj rozum a zkušenosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002) (33005)
R.S.>Fando, ty informace z tvého okolí na VMS jsou ti naprosto k ničemu, když se svým včelám věnuješ.<
..........
VMS má hlavně i výchovný význam. Nevím kdo Tě příteli naučil být v obraze, ale znalosti se získávají hlavně praktickým poznáním. Kdyby účastníci VMS měli pochybnosti, VMS zanikne už v počátku sám. Akarologie a forenzní akarologie má své místo ve včelařství. Bez ní by jsi byl namydlený. Jestli má včelař pochopit význam sledování počtů roztočů, VMS je dobrou učební pomůckou. Doufám, že Ti svitne a dojdeš nato, že v hodnocení VMS máš jisté mezery ve výkladu k jeho významu. Vše má totiž nějaký význam, jde oty cesty každého, jak a za pomocí čeho dojdeš k poznání. Výsledek u tebe je ten, že můžeš považovat sám sebe za mistra. Já mám také nějaké včelařské praktikum, ale sám od sebe mi nepřišlo pod ruky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33010
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.60) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002) (33005) (33008)
>- Ale to není moje starost. Zdraví R.S.
>Konečně od něj jedno rozumné slovo k VMS
-------------------------------------------------------
Docela bych uvítal, kdyby v mém okolí bylo více včelařů zapojených do systému VMS, a ti kteří se přihlásili, skutečně toto dobrovolnou povinnost poctivě plnili. Neznalost situace blízkého i vzdálenějšího okolí je jako tápání ve tmě. To že moje včely v této chvíli nevykazují enormní spad neznamená, že nemůže přijít z jiné oblasti blízkého okolí reinvaze přemnoženého kleštíka se všemi důsledky, které z toho vyplývají. Je to ale o lidech, nebo včelařích???
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33009
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.190.188) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002) (33005)
Vážený příteli,u nás to nebylo odfláknuté léčení.V roce 2006 jsme měli vzork v pořádku po podletním Gabonu.Tedy veterinář nenařídil jarní nátěr plodu.Po několika měsících se roztoč tak namnožil,že padaly včelstva již začátken července.Bohužel na mou žádost o napsání Gabonu veterinář odmítl s tím,že je snůška a gabon tedy nelze použít.Formidol,který jsme použili po vytočení květ.medu moc nepomohl,spadlo okolo 50 roztočů.Použit byl mezi nástavky a bez reg.obalu!Později když veterináři v celé ČR viděli malér napsal nám i náš Gabon.To však bylo na nic protože bylo 32% včelstev v háji a dalším moc nechybělo.To bylo v druhé polovině srpna.Jak tady může někdo chtít zachraňovat zimní generaci moc nechápu.Celkem u nás padlo 48,9% včelstev.Daleko od naší organizace byla situace podobná a na okrese PZ to nebylo lepší,že?Později se dovídám rady máš se vyprdnou na veterináře a zavolat Kamlera on ti pošle gabon.Nebo jiná rada nad zlato máš mít léčivo našetřené a použít kdy je potřeba já dělám fumigaci hned po medobraní v červnu.Tak tuto radu dnes už říká snad každý druhý včelař!To ten náš med bude brzy opravdu hodně dobrý.Letošní léčení také paráda.Veteriná nařídil a všichni dělají tak jak je nařízeno podle datumů léčení.Že tak mají plod jim nevadí.Já nemá dlouho žádný a 5km o mého stanoviště je plodu jako v cervenci!Proč mají v doletu svazenku a tak nosí nektar a pyl.To co popisuju je říjen a listopad.Teď už to je jinak.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33006
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.183.70.9) --- 26. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001) (33002)
Fando, ty informace z tvého okolí na VMS jsou ti naprosto k ničemu, když se svým včelám věnuješ. Jestli ne, tak informace z něj jsou silně zavádějící až nebezpečné, protože se spoléháš na něco co nemůže spolehlivě fungovat. Nikdy jsi se nezabýval čím to je,že někde ne příliš daleko jsou od sebe včelstva z nichž některá uhynula a některá bez potíží vegetí dál? Na výroční schůzi si udělěj statistiku, kolik členů je schopno využívat Internet. V podstatě mě je jedno jak vypadá situace v sousední vsi, protože může být úplně jiná, ale zajímá mě pouze stav na mých včelnicích, protože pouze to mohu ovlivnit. Takže kdo má včely v cajku, tak VMS nepotřebuje. Kdo ne, tak informace jak to vypadá o 10 km vedle je sice zajímavá ale to je všechno. A nejsem nepřítelem věcí veřejných.Jen mám rád jednoduché a funkční postupy vedoucí k úspěchu nic víc. Problém s podzimními úhyny v minulém roce samozřejmě začal špatnými čísly v únoru, díky jim odfláklé jarní léčení a navzdory silnému varování ve Včelařství žádné, pozdní nebo odfláklé letní léčení. Může se stát, že během 10 dní včelky opět vyletí a opět dostaneme drahá čísla jejichž vypovídací hodnoty budou k nepoužití. Ale to není moje starost. Zdraví R.S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33005
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- B.Tichý (80.188.56.170) --- 25. 12. 2008
Vyšetření měli
Již mi přišly výsledky vyšetření na mor, nozemu a akaripidozu. Mor - negativní, nozema - protti ninulým létům trojnásodná, i když u mne ani ne do 20 % / je to otázka čistoty a stavby/
Úhyny včelstev v loňském roce nebyly jen závislé na počtu VD v měli, ale na dřívějším poškození včel - twdy na dlouhověkosti, celozimním plodování včel tedy značném opotřebební,odtržení od zásob,na nozémě, viroze a možná i na tom sluníčku o kterém se psalo/měl jsem loni úhyny (9) a oslabení jen v řadě 18 včelstev, které měly česna na jihovýchod a na mírném svahu k jihu, u ostatních sedmdesáti včelstev pod stromy podle literatury na méně vhodném místě ani jeden úhyn/
Vyšetření na mor z 200 včelstev je k ničemu- vzorek by byl natolik naředěný, že by nic neukázal. Průkazné vyšetření je jen u směsného vzorku do 25 včelstev
Přeji příjemné i po svátcích.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33004
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- sršeň (88.146.207.2) --- 25. 12. 2008
Re: Vyšetření na měl. (2) (32981) (32985) (33000) (33001)
Docela dobrý postřeh má Váš příspěvek.Poslední rok ,kdy se včelstva likvidovala,mi našli z 15 úlů 1 roztoče pak o 10 km také jednoho.Jinak v okolí 20km nic,jak 10 let před tím a 5 let poté..To byl zázrak najít z tolika vzorků 2 kousky.Pochybuji i dnes o přesnosti nálezu.Kdo ,(ne-li nikdo) provádí nějakou kontrolu? Selekce se brzo dočkáme už po r.2012, kdy nebudou zřejmě žádné dotace.Jsem zvědav kdo bude ochoten platit funkcionáře na všech stupních,v plné ceně léky,vyšetření vzorků atd.
600m pučí nejrannější jívy.Dobrý Nový rok.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33003
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 25. 12. 2008
Re: Vyet?en? na m?l. (2) (32981) (32985) (33000) (33001)
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Vyet?en? na m?l. (2) > Datum: 25.12.2008 16:32:14 > ---------------------------------------- . Dost kritický jsem i k VMS, > ale chce li si hrát parta nadšenců s vcelku nic nevypovídajícíémi čísly > proč ne. Podle mě by byl ideální stav, aby za svoje včelstva si byl > odpovědný každý sám, včetně monitoringu, povinný by byl třeba 1 vzorek na > mor od 200 včelstev ze ZO. ZO by to zastřešovala pouze organizačně a > zajišťovala, aby se to s léky nepřehánělo. Během dvou let by příroda > včelaře proselektovala a ekonomický tlak by donutil ty nepřizpůsobivé toho > nechat. Protože vedení Svazu má přesně opačný názor a po svazácku vše > nejraději řeší kolektivně, zásadním vylepšením situace by bylo povinné > nařízení zakrytých podložek nebo varroa den, aby ne levná čísla dodávaná z > Dolu měla alespoň nějaký smysl. Současně by jsme se měli přestat oslavovat, > že jsme nejlepší na světě, ale někdy se nechat od něj i poučit. Zdraví R. > S. > > > Nesouhlasím ve všem co tada pane Stonjek říkáte. Myslím, že VMS je dobrý, mám alespoň přehled jak to vypadá u sousedů v okrese i celostátně, jste dost velký odpůrce věcí veřejných. Franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33002
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.183.70.9) --- 25. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (2) (32981) (32985) (33000)
Já vidím jarní výrobu směsných vzorků pouze jako vytahování peněz z účtů ZO a platí to pouze pro varroázu. Naopak kdyby bylo povinných několik vzorků z každé ZO na mor plodu s tím bych souhlasil a tleskal bych k tomu. Proč? Z Dolu nám chodí velmi nepřesná čísla, někdy až scestná viz předminulé jaro, kdy byl cca týden před sběrem podložek s mělí prolet a podložky bez měli. Tak jsme si počkali ještě 14 dní a obdrželi z Dolu nějaké číslo a na podzim začal ten smutný tanec. Začátek toho průšvihu byl totíž v obdržení zcela špatných a nepoužitelných čísel, za které se navíc muselo zaplatit a o čemž se dnes taktně mlčí. Také mi není jasné jakou má vypovídací hodnotu zprůměrizovaný počet roztočů na úl např u včelaře se 100 včelstvy, např když mu vyjde 2. Na oleji mu plave 200 roztočů a on neví jestli to není poze ze dvou včelstev co mají po 100, nebo od 10 vč. po 10 apod. Tedy má li to na háku, léčit nemusí a při troše smůly mu padne pár včelstev. A jako viník se bude hlásat nějaká silně přiblblá teorie, hlavně aby to nebylo na něm. Nebo se do úlu u pečlivky zbytečně do včelstev bez roztočů cpe chemie. Většího včelaře jsem si vzal pouze za vzor na ukázku toho, co dostáváme z Dolu za čísla a že zas toho tak moc neříkají. Dost kritický jsem i k VMS, ale chce li si hrát parta nadšenců s vcelku nic nevypovídajícíémi čísly proč ne. Podle mě by byl ideální stav, aby za svoje včelstva si byl odpovědný každý sám, včetně monitoringu, povinný by byl třeba 1 vzorek na mor od 200 včelstev ze ZO. ZO by to zastřešovala pouze organizačně a zajišťovala, aby se to s léky nepřehánělo. Během dvou let by příroda včelaře proselektovala a ekonomický tlak by donutil ty nepřizpůsobivé toho nechat. Protože vedení Svazu má přesně opačný názor a po svazácku vše nejraději řeší kolektivně, zásadním vylepšením situace by bylo povinné nařízení zakrytých podložek nebo varroa den, aby ne levná čísla dodávaná z Dolu měla alespoň nějaký smysl. Současně by jsme se měli přestat oslavovat, že jsme nejlepší na světě, ale někdy se nechat od něj i poučit. Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33001
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- G.Pazderka (80.78.156.8) --- 25. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (2) (32981) (32985)
Měl má dnes smysl hlavně u problému s morem. Varroáza je jen pro přehled o zamoření V.d. a nutnosti jarního ošetření proti němu.
Ke vzorkování.
Hodně se dělaly a dělají chyby nebo nedopatření či z jiných důvodů, že se varroázy ukáže např. 200ks roztočů/včelstvo a to ze stanoviště o 5 včelstvech. To vypovídá přesně a oficiálně o zamoření varroázou. Jenže se mohla stát i oficiálně chyba, kdy se podložka strčí a zaléčí a to co spadne se pěkně nacpe do kelímku. Nechci popisovat ty reakce když to má řešit veterinář. Je vlastně jasné, že se musely upravit směrnice pro sběr měli v tom smyslu, aby se nejprve po posledním zaléčení očistily podložky a z toho se teprve dělaly vzorky. Aby měli veterináři a včelaři klid. Jenže bych právě takové spady ihned po zaléčení jako veterinář vyžadoval a takové spady jsou důkazně na větší výši o počtu zimujících roztočů těsně po posledním zaléčení než potom očištění a během následných cca 20 dnech. Následný 20ti denní vzorek je velmi orientační hodně zkrátka zkreslený. Stejně jako s dotacema je tu "bordel ze setrvačnosti" i v této otázce.
Tedy pro pratický význam má právě toto.
Spad z podložek vložených na tři dny ihned z posledního zaléčení. Takové spady jsou od 0 po 200 i 500 roztočů.(a více) Jsou to přesně ty vzorky, které když včelař z nevědomosti dá do sběru měli a veterinářovi vstávají hrůzou vlasy (když je má) na hlavě. Přesně ty mají tu hodnotu o stavu včelstva a situaci. Znám od včelařů hodně návodů jak upravují totiž ty ve výsledku čisté vzorky. Fantazie v separacích vzorků měli od roztočů nezná mezí, hlavně že včelaři mají klid. Pak se diví jak v Kocourkově že měli 1,5 roztoče a včely v háji. To se děje kvůli právě nastavenému veterinárnímu systému a stím i logicky nepochpitelné ztráty po "čistém vzorku".
Takže toliko prakticky očima praktika vzevrubně o dnešních vzorcích na V.d.
..........
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5
> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka
> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato
> diagnostika nějakou smyslnost?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 33000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 12. 2008
Re: Podloky na melivol (32935) (32958) (32959) (32964) (32971) (32972) (32974) (32978) (32988) (32989) (32993)
To silné ovlivňování nebude skoro nikde. Takové místo vyžaduje souběh několika místních podmínek. Ale na druhé straně já jsem třeba místo, co jsem popisoval stran té vysoké teploty při oblevě v zimě tady v okolí našel. Místo, kde bylo při oblevě úplně sucho a teplo, zatímco o 50 - 100 metrů dál - níže leželo ještě 20 centimetrů sněhu. A přitom bylo to místo víceméně v závětří. A když bude cca 4 hodiny denně kolem poledne venkovní teplota v okolí úlu 15 - 20 st C a čelní stěna tenkostěnného úlu rozehřáta sluncem na 30 - 40 st C. to je i v lednu u tmavší kolmé dřevěné stěny reálná teplota, tak prostě po pár takových dnech se včely v plodování rozjedou. Taky to není každý rok, řekněme tak jednou za 2 - 5 let, po ostatní roky ten vliv obvykle není vidět, protože není v zimě výrazná obleva. Co se týká silně teplé minulé zimy a reakce včel na ni, myslím si, že nejspíš včely ale i kytky budou k těm změnám překvapivě pružné. Když bude více teplých zim po sobě, přizpůsobí tomu plodování, prostě nebudou brát teplo tolik v úvahu. Například já si pamatuji kdysi, že nebylo prakticky předjaří, kdy včely nevyletovaly na sníh, jak byly divoké na začátek jara a rozběh plodování. To ale byla prakticky každý rok skutečná zima, od listopadu po únor, březen 20 - 40 cm sněhu a obleva jen občas. Dneska se už to stává velice zřídka. včely až na výjimky "počkají", až sníh před úly sleze a teprve potom vylétají ven. I když možná to je i změnou rasy a úlů.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, December 25, 2008 9:00 AM Subject: Re: Podloky na melivol
> Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím. > Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů > let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy i > uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a > podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to > nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola. > Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pepík (78.136.177.88) --- 25. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (2) (32981) (32985) (32986) (32991) (32992) (32995)
V naší ZO bylo hlášeno už v červnu 2007,že padly včely.Mě pak 4.7.protože jsem monitoring dělal jen namátkově.Od této zkušenosti monitoruji pořádně aby se to neopakovalo.Ve většině jsme plnoletí a tak se musíme starat sami.Tady bych použil heslo MDČR "Nemyslíš zaplatíš"!Hodně včelařů teď léčí jak o závod,ale chyba lávky roztoči nejsou.Jsem zvědav za rok dva,to bude nadělení.
Jsem docela zvědav jaká bude zdravotní situace na jaře.Pred týdnem jsem dělal aerosol a všiml jsem si pěkně podělaných letáků u většiny včelařů,když jsem na to ukázal většina řekla ti nic není.Je to omyl je to nosema apis a ta dovede věci.Bohužel se po čase doslechnu,že tam mám asi bordel.Franto máš tam něco?To víš Tondo,že nemám moje včely jsou výborný a co nanosí medu.Některý rok mám i vokurčák od každých jen letos to nebylo ono les nedal nic!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32998
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 25. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (2) (32981) (32985) (32986) (32987)
Za přirozený úbytek včelstev po zimě se považuje DO 10%
PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz> > Předmět: Re: Vyetření na měl. (2) > Datum: 24.12.2008 15:19:53 > ---------------------------------------- > Dobrá, ale odkud berete jistotu, že je včelstvo zdecimované právě roztočem? > Včelstva přece občas padla, i když tu ještě varroa destructor nebyl. > Petr > > ----- Original Message ----- > From: "Petr" <e-mail/=/nezadan> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Wednesday, December 24, 2008 3:05 PM > Subject: Re: Vyetření na měl. (2) > > > Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik. > Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a > napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry > dělají,ne? > > > __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224) > __________ > > Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus. > > http://www.eset.cz > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32997
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 25. 12. 2008
Re:Vyet?en? na m?l. (32981)
Má smysl Vzorek zimní měli nám ukazuje stav rostočů po všech léčeních v podletí a na podzim Je hlavní signálem pro postup léčení v nadcházející sezóně Kdešto úhyny včel v zimě jsou způsobeny několika faktory. 1) Úplavice s 2) nosema Tyto dvě spolu souvisí 3) Varroa je nejčastějším důvodem a je způsobena obvykle špatným léčením hned po sundání medníků. Zimní včely se pak líhnou poškozeny varroázou a nedožijí se jara . Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Petr <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Vyet?en? na m?l. > Datum: 24.12.2008 13:21:46 > ---------------------------------------- > Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik. > Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5 > roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka > devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato > diagnostika nějakou smyslnost? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32996
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 25. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (2) (32981) (32985) (32986) (32991) (32992)
Petr:
.... Jsem pro,aby se dělala důsledná kontrola podložek včelstev v průběhu roku(monitoring),případné léčení a snad to i většina včelařů provádí,ale nač je pak výše již uvedená procedura spojená s odběrem ,placení a zasílání vzorků někam do laboratoře,tak to nechápu.Ale neštěstí většina z nás má včely ráda a tak to z obětavostí a ze zaujetím provádíme.
-----
Odpověděl jsi si sám :-))
K těm úhynům na jaře. Mě hynuly včely taky i na jaře. Ale roztoče jsem měl na podložkách už v červenci před rokem.
Ovšem s kolegou jsme jediní co jsme monitorovali tady okolo, kolega spad neměl a tak jsem to špatně vyhodnotil. Gabon se distribuoval až v srpnu a žádný VMS neexistoval abych věděl co se děje jnde. A roztoči s virozama to přišlo ke mě prvně.
Samotný počet VD by byl tak na hranici, podle toho co jsme pak na podložkách viděl. ALe včely měly minimálně vir pytlíčkového plodu, co jsme pak na jaře viděl.
Takže jsem se poučil, na nikoho nespoléhám, Gabon, odpařovače KM, KM a dalšé výzbroj mám připravenou v almaře a ve volných chvílích truhlařím/bednařím - nová dna atd.
Takže, až zjistím, že je moc VD ve včelách, tak budu reagovat, bez ohledu na nějaký systém.
Ten systém na který se ptáš dlouho fungoval a proti samotnému VD stále funguje. ALe vše se vyvíjí a nákazy taky. A pro spoustu včelařů nezbude než aby na něj dál spoléhaly. Oni si podložku do úlu nestrčí pomalu ani v zimě, Včelařství a nic dalšího nečtou, protože už všechno vědí a ke včelám chodí pro med. No a pro ně je tenhle systém s důvěrníky jediný možný. Spíš chrání okolí od nich než je a v tomhle funguje. A 20 let fungoval. A čtyři sezony z pěti taky funguje i dnes.
Ale je to teď v ústavě. Každý je zodpovědný sám za sebe, velká strana už to nemá pod kontrolou. :-)) Jsme v džungli. A tady platí, bude nás víc, nebudeme se bát vlka nic. Ale to neplatí pro každé stádo. Některá nepřežijí.
Takže tady to máš s delší omáčkou :-))
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (90.183.70.9) --- 25. 12. 2008
Re: Podloky na melivol (32935) (32958) (32959) (32964) (32971) (32972) (32974) (32978) (32988) (32989)
Radime já na silné ovlivňování plodování sluníčkem a teplotou moc nevěřím. Včely jedou podle "svého programu", který se vyvíjel víc jak deset milionů let a moc se ošálit nedají. Důkazem může být silně teplá minulá zima, kdy i uč. včelařství hlásili jak jsou včelstva předčasným plodováním ohrožena a podobné nesmysly a jak bude třeba přikrmovat. Nakonec se ukázalo, že je to nesmysl a včely jsou v pohodě. Ale přišel roztoč a to už je jiná kapitola.
Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (77.48.34.51) --- 25. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (2) (32981) (32985) (32986) (32991)
Já se omlouvám,ale stále mě zde uniká ta podstata věci,kterou bych chtěl slyšet bez té "omáčky" kolem.
Proč musím po posledním podzimním či zimním léčení dát do včelstev podložky,směsnou měl za určitou dobu smést,vysušit,zabalit,zanést důvěrníkovi,odeslat a zaplatit,když z deseti včelstev na stanovišti mě najdou v laboratoři ve vzorku patnáct roztočů,což dělá v průměru 1,5 roztoče na včelstvo Tohle číslo nedosahuje ani na průměr třech roztočů,čímž by teoreticky včelstva měla být zdravá a v relativně v dobré kondici.A ejhle,na jaře zůstává několik zbědovalých včelstvíček a možná ani ty ne.Nebojím se tvrdit a ze zkušenosti včelařů zde v okolí,z výsledků laboratorních vzorků,že tady tato situace nastala u převážné větsiny včelařů,kteří o včelstva přišly,kdy jejich vzorky vykazovaly minimum,ale přes to vše včely na jaře v úlech nebyly.Jsem pro,aby se dělala důsledná kontrola podložek včelstev v průběhu roku(monitoring),případné léčení a snad to i většina včelařů provádí,ale nač je pak výše již uvedená procedura spojená s odběrem ,placení a zasílání vzorků někam do laboratoře,tak to nechápu.Ale neštěstí většina z nás má včely ráda a tak to z obětavostí a ze zaujetím provádíme.
s pozdravem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32992
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 24. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (2) (32981) (32985) (32986)
Těžko soudit něco z informace, že někde byl ve vzorku 1,5 VD.
To je číslo dobré tak do některých statistik co se vedou pro papírovou válku.
O spolehlivosti vyšetření vzorků toho bylo dost napsáno, ale to je podle mě až na posledním místě.
O spolehlivosti odběrů vzorků si udělá představu každý, kdo to chvilku sleduje.
I kdyby výše uvedené bylo 100%, tak průměr za stanoviště je právě jen průměr. Když odejde 1/4 včeltev, může to být ta 1/4 zo má 5 VD a ostatní nulu. A je to průměr 1,25:-)
Zimní spad možná vypovídá o účinnosti léčení.
Ale bez informace, jak to padalo po prvních léčeních je to informace jen k tomu, aby se nařídilo jarní léčení.
Jedna věc je VD, druhá infekce kde nákazu spouští VD - a to je myslím problém loňska.
Když onemocníš klíšťovou encefalitidou, nebo lymskou boreliozou, tak už na sobě taky klíště nemáš.
Takže sebe musíš sledovat po každé návštěvě přírody a včely po celý rok. :-)
Takže zimní vzorek má smysl hlavně pro úřady a systém, pro včelaře je důležité, co vidí na podložkách i jinde ON SÁM.
On je sám odpovědný, ne systém. Pokud mu systém pomůže, tím líp.
To je podle mě "poučení z krizového vývoje" ve včelařství vloni. :-) Včelami tvrdě zaplacené:-(.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32991
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (32981)
1 - 2 roztoče na včelstvo znamená tak 10 živých roztočů v jednom včelstvu, zatímco na kritické poškození včelstva roztoči je "třeba" tisíce roztočů. V poslední době to vypadá, že se k roztočům přidal ještě další faktor, který ještě není jednoznačně definován a není proti němu vypracována nějaká metodika. Nejpravděpodoněji to vypadá podle mého názoru na nějaký virus, který možná dříve přežíval ve včelách v nějaké hodně izolované oblasti a kterému životní cyklus a rozšiřování roztoče mnohonásobně urychlil šíření, případně umožnil nějakou mutaci či prokřížení mezi dříve oddělenými viry. A kterému vedle varaózy nahrává taky podstatné snížení genové divezity chovaných včelstev za posledních cca 30 let a možná taky nějaké současné metody intenzívního chovu včelstev. Možná během pár let bude chov některých liní matek zastaven nebo k nim budou muset být "přimnoženy" geny zajišťující vyšší odolnost proti těmto úhynům a možná budou některé nyní běžné postupy ve včelaření pozměněny. Myslím ale, že ještě ani nejsou sbírány informace, z jakých chovných linií uhynulá včelstva byla a jak se s nimi zacházelo. Je taky docela možné, že během krátké doby ten další faktor zmnohonásobující úhyny prostě zmizí a nikdo stoprocentně nebude vědět, co to bylo.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM Subject: Vyetření na měl.
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik. > Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5 > roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka > devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato > diagnostika nějakou smyslnost?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32990
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Podloky na melivol (32935) (32958) (32959) (32964) (32971) (32972) (32974) (32978) (32988)
Já si dovedu představit i stanoviště, kde tenkostěnný úl v kombinaci se sluníčkem vysloveně škodí. Například na nějakém prudším nezastíněném svahu obráceném k jihu, případně ještě chráněném proti větru. Zatímco jinde, v zimě, když je pod mrakem, padá sníh a když je sluníčko, tak týden. 14 dní pod jedovatým sluncem sníh taje a bláto pozvolna schne, na takovém místě, protože se tam zimní slunce opírá do země při vhodném ostrém svahu prakticky kolmo, sníh staje za 2 - 3 dny, bláto vyschne do sucha za další 2 - 3 dny a potom je na takovém místě i v zimě klidně třeba v poledne na slunci 25 st C a dá se tam pomalu opalovat. Když jsou na takovém místě umístěné tenkostěnné úly, stačí poměrně běžná dvoutýdenní obleva na konci ledna, aby včely začaly intenzívně plodovat. Potom stačí delší ochlazení v únoru nebo jenom i všelijaké střídání sněhového počasí pod nulou a oblev s inverzemi kolem nuly a rozplodované včely dostanou pořádně zabrat Na jaře jsou potom vyčerpané a ve špatném stavu. Na takovém místě vychází potom v průměru lépe izolovaný úl anebo úly schované ve včelíně.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32989
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.64) --- 24. 12. 2008
Re: Podloky na melivol (32935) (32958) (32959) (32964) (32971) (32972) (32974) (32978)
Já osobně si myslím, že význam sluníčka se v předjaří silně nadhodnocuje a v této rétorice si až přehnaně libují majitelé nezateplených úlů. Škoda, že přítel Václavek si nezměří na hodinkách, jak dlouho slunéčko tu jednu stěnu ohřívá a jak dlouho tomu tak není. Ale dobře zazimovat včelstvo v podstatě není žádný problém a tak si myslím, že včelám je mírně nahřátá stěna pouze na 2-3 hodiny uplně jedno,zvl. když převážnou část dne je kolem nuly, nebo pod. Problém nastává v létě a to i bílá nezastíněná stěna se běžně na sluníčku rozpálí přes 50 stupňů. Proto je nutné alespoň polostín a tím se zase snižuje to zahřívání v předjaří: Prostě každý úlový systém tvoří nějaký kompromis a záleží na každém jak si vybere. Ale chceme li vynášet pouze výhody a o nevýhodách taktně pomlčíme tak to u včelaře z jehož příspěvků je jasné, jak je jeho metoda "syrová a nedotažená", to působí dost komicky . Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32988
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (2) (32981) (32985) (32986)
Dobrá, ale odkud berete jistotu, že je včelstvo zdecimované právě roztočem? Včelstva přece občas padla, i když tu ještě varroa destructor nebyl. Petr
----- Original Message ----- From: "Petr" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, December 24, 2008 3:05 PM Subject: Re: Vyetření na měl. (2)
Předpokládal jsem,že odpoví nějaký učitel nebo opravdu znalý praktik. Myslím si,že právě proto,že když už je včelstvo silně decimované a napadené,tak by se měla varoáza ve vzorku projevit.Proto se snad ty odběry dělají,ne?
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224) __________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32987
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (2) (32981)
V minulém mailu jsem se tak rozpovídal, ze jsem ani neodpověděl na původní otázku, takže tak činím teď :-) Smyslnost možná ne, ale smysl určitě ano. Každá informace napovídající něco o zdravotním stavu je důležitá - jen je nutné si uvědomit, že diagnostikování jednoho problému ještě neřeší všechny možné ostatní... S pozdravem Petr.
----- Original Message ----- From: "Petr" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM Subject: Vyetření na měl.
Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik. Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5 roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato diagnostika nějakou smyslnost?
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224) __________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32985
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (32981)
Sice nejsem jedno ani druhé, přesto bych se k problému rád vyjádřil... Někteří včelaři (i zde na konferenci) jsou s příčinami velkých úhynů hotovi v cukuletu - včelař byl lajdák a netlumil správně varroázu . Obhajoba postižených, že nic nezanedbali, je bezúspěšná. Při tom některé lokality jsou postiženy hůře, jiné méně, a nedomnívám se, že by svědomitost včelařů byla tam či onde natolik odlišná. Osobně se domnívám, že za úhyny stojí další, dosud neidentifikované vlivy. Například naše lokalita patří mezi ty málo postižené. Nemyslím, že bychom byli v léčení důslednější, než kdekoliv jinde. Pouze k nám prozatím ony neznámé patogenní vlivy dosud nepronikly a beru to za naše štěstí, ne za naši zásluhu. S přáním radostného prožití nastávajících svátků a v Novém roce mnoha úspěchů, zdraví, radosti ze včeliček a spousty tolerantnosti k ostatním Petr
----- Original Message ----- From: "Petr" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, December 24, 2008 1:21 PM Subject: Vyetření na měl.
Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik. Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5 roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato diagnostika nějakou smyslnost?
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3716 (20081224) __________
Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32984
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (32981) (32982)
Jeste sem zapomnel, mel sem na mysli sledovani spadu po cely rok. Zimni mel uz je takove "Pozde bycha honiti".
2008/12/24 Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Ma, ale bohuzel uz bylo pozde, vcely byly poskozene. > > 2008/12/24 Petr <e-mail/=/nezadan> > > Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik. >> Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - >> 1,5 >> roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka >> devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato >> diagnostika nějakou smyslnost? >> > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Vyetření na měl. (32981)
Ma, ale bohuzel uz bylo pozde, vcely byly poskozene.
2008/12/24 Petr <e-mail/=/nezadan>
> Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik. > Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5 > roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka > devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato > diagnostika nějakou smyslnost? >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32982
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr (81.19.35.235) --- 24. 12. 2008
Vyšetření na měl.
Prosil bych,zda by mohl odpovědět odborník nebo zkušený praktik.
Řada včelařů loňský rok vykazovala ve vzorcích zimní měli v průměru 1 - 1,5 roztoče na včelstvo.Ale je s podivem,že se u nich vyskytl na jaře takřka devadesáti procentní i větší úhyn včelstev na stanovištích.Má vůbec tato diagnostika nějakou smyslnost?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32981
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- som zde (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Podloky na melivol (32935) (32958) (32959) (32964) (32971) (32972) (32974) (32978)
Děkuji všem za odpověď a přeji příjemné a spokojené prožití vánočních svátků. Zde.Som.
----- Původní zpráva ----- Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com> Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Odesláno: 24. prosince 2008 11:59 Předmět: Re: Podloky na melivol
> Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde > sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami), > pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými > stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených slnku? > > Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou > hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a > vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen > fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého > teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v > neuteplenom úli. > > Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite > rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú, > najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po > oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného > priestoru. > > Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený, > ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú > silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod > stromami. > Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy > netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je > dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti > prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým polystyrénom, > s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32979
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 24. 12. 2008
Re: Podloky na melivol (32935) (32958) (32959) (32964) (32971) (32972) (32974)
Pripusťme,že je to tak, ale ako potom vysvetlíme fakt, že na včelnici, kde sa nachádzajú obidva typy úľov (dobre uteplené a s jednoduchými stenami), pritom nezáleží ako sú pomenované, je rozvoj v úľoch s dobre uteplenými stanami taký istý ak nie lepší ako v úľoch tenkostenných vystavených slnku?
Zhodneme sa v jednom, včely po prezimovaní sú zdravé, s dostatočnou hmotnosťou, s dobrými zásobami a dostatkom slnka, prínosom nektáru, peľu a vody, rýchlo rastú do sily. A je jedno v akom úli sú. Zábudame však na jen fakt, že včelstvo v úli reaguje ne zvýšenie teploty v priestore, z ktorého teplo vniká vždy do otvoreného letáča, teda rovnako v uteplenom ako v neuteplenom úli.
Včely na vnikajúcu teplotu do úľa reagujú svojimi receptormi a okamžite rozpúšťajú chumáč aj v zime, na jar tiež reagujú na tento podnet, a začnú, najskôr sporadicky vyletovať z úľa a po vrátení lietaviek do úľa po oznámení zdroja vody, peľu prípadne nektáru, hromadne vyletovať do voľného priestoru.
Záver: preto je jedno ako je konštruovaný úľ a je jedno kde je umiestnený, ale pravda je, že tenkostenné úle (a k tomu zafarbené tmavými farbami) sú silne slnečnými úľmi prehrievané a preto si včely zaslúžia aby boli pod stromami.
Čo však vtedy, keď včelár také miesto nemá? Odporúčam úľové zostavy netierať svetlými farbami, ktoré nepohlcujú slnečné lúče, npr. aj biela je dobrá. Včelár ale takéto úle musí dobre chrániť včely a plod v úli proti prehrievaniu dobrou izoláciou, npr. v tomto čase aj zaťaženým polystyrénom, s prebytočnou teplotou sa včely vysporiadajú vetraním.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 12. 2008
Re: Podloky na m?l (32935) (32958) (32959) (32964) (32971) (32972) (32974)
Ano. > Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz > stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není > výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o > výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou > stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum, > nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy. > > Přeji příjemné svátky a hodně zdaru! > S pozdravem M. Václavek
To jsou schématické poučky. U včelína záleží zase na stěně a izolaci. Pokud je včelín spíše tenkostěnný a je vystavený v předjaří slunečnímu záření, je taky uvnitř včelína přes den znatelně teplo a to teplo se přes tentostěnné úly dostává i ke včelám. Není to sice tak výrazné, jako když je úl venku, ale je to. Oteplení ve včelíně je méně intenzívnější ale trvá o hodinu, dvě hodiny déle, dokud po ukončení slunečního svitu nevychladne hmota včelína. Včely ho neregistrují první den jako u tenkostěnného úlu umístěného venku, ale až po více dnech pěkného počasí, což bývá někdy kvůli výletům včel na sníh dobře, někdy na jaře méně dobře. Proto se nedá jednoznačně říct, že ve včelíně jsou tenkostěnné úly nevýhodné. Ve včelíně s neizolovanými jižními stěnami osvěcovanými v předjaří sluncem a se suchou podlahou izolovanou od zemního chladu a vlhkosti jsou tenkostěnné úly taky výhodnější. V nějakém studeném včelíně jsou výhodnější asi izolované úly, včely si potom dobu, kdy mají začít na jaře plodovat určují podle vnitřních hodin a délky dne a noci a ne podle tepla ze slunce. Zase pokud má včelín podlahu třeba přímo na zemi a tudíž má tím přímo se zemí kontakt a stěny včelína jsou ještě navíc k tomu izolované, je to zase výhoda ve velkých zimních mrazech, kdy přes podlahu jde do včelína teplo ze země a mrazy jsou potom uvnitř včelína mírnější. Záleží tedy, jak počasí konkrétní zimy sedne na konkrétní uspořádání stanoviště, včely se ale dokáží vyrovnat téměř se vším. Ve včelíně, kde je hodně včelstev na malý objem včelína je potom ještě další výhoda, včely si svým teplem zvyšují teplotu ve včelíně, zvláště když se v předjaří rozplodují a produkují více tepla. Tím jsou omezeny vlivy prudkého kolísání počasí, například prudkého ochlazení v předjaří.
R. Polášek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32977
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 12. 2008
Re: Podloky na m?l (32935) (32958) (32959) (32964) (32971) (32972)
Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem
můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota
klesne opět na úroveň okolí úlu?
_____________________________________________________________
Ano.
Optimal je tenkostěnný úl, takže umožňuje proniknutí slunečního tepla skrz stěnu do vnitřku, což opravdu podpoří rozvoj. Pro si myslím, že není výhodné umisťovat neuteplené úly do včelínu, jelikož se tím připravujeme o výhodu přímého prohřívání úlu sluncem v období jarního rozvoje. Na druhou stranu v létě včelín chrání před přehříváním. ...suma sumárum, nejvýhodnější poloha neuteplených úlů je pod listnatými stromy.
Přeji příjemné svátky a hodně zdaru!
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32974
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- som zde (e-mailem) --- 23. 12. 2008
Re: Podloky na m?l (32935) (32958) (32959) (32964) (32971)
Včely chovám teprve jeden rok a chtěl bych se v této souvislosti zeptat na jarní podněcování teplem. Mám čtyři nástavkové úly Optimát a v době jarní snůžky teprve nabíraly na síle. Za předpokladu dostatku zásob v úle a zahřívání jižní strany sluncem můžu podnítit matku k hojnějšímu a časnějšímu plodování i když noční teplota klesne opět na úroveň okolí úlu? Děkuji Zde. Som.
----- Původní zpráva ----- Od: "A.Tur??ni" <anton.turcani/=/gmail.com> Komu: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Odesláno: 23. prosince 2008 17:02 Předmět: Re: Podloky na m?l
> Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím > rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje > > Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú. > Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského > hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy od > denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32972
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- A.Turčáni (62.168.124.210) --- 23. 12. 2008
Re: Podložky na měl (32935) (32958) (32959) (32964)
Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje
Pán Václavek, to sú všetko len ľudské konštrukcie, ktoré včely nevnímajú. Ja som som prešiel obdobím, dať včelám nadbytok vzduchu a teraz z ľudského hľadiska menej vzduchu, ale jarný rozvoj je vždy dobrý a ten závisí vždy od denných plusových teplôt a prínosu nektáru a peľu z prírody.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32971
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 23. 12. 2008
Re: medovina (32948) (32952) (32961) (32966) (32968)
Na to jsou dvě metody 1) Macerace plodů a bylin v lihu a pak se přidá do do hotového výrobku 2) rozdrcené plody nebo byliny se do kvasící tekutiny zavěsí v plátěném sáčku a necá po celo dobu kvašení Do medoviny se musí vždy něco přidat me oobsahuje minimm kyselin a jiných huťových látek a medovina by byla velmi mdlé cuti Doba kvašení též závicí na množství živných solí med sám osobě nemé téměř žádné Proto se tam přidávají.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: medovina > Datum: 23.12.2008 10:59:59 > ---------------------------------------- > Tak bylinkami se hlavně napravuje nic moc chuť, aby se to vůbec dalo > pít.Otázka ale zněla jak docílit mandlové chuti, např jak chutná Dolská > mandlová. Přírodními mandlemi to zřejmě nepůjde. Všem na Konferenci přeji > hezké svátky a hlavně hodně zdraví. To ostatní si za prodaný med můžeme > koupit! Zdraví R. Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32970
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radim Polášek (e-mailem) --- 23. 12. 2008
Re: kvasn? rourky (32940) (32957) (32962) (32967)
Toho je dost v každé lepší drogerii.
R. Polášek
----- Original Message ----- From: "Zdeněk Heřmánek" <ZHermanek/=/seznam.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 23, 2008 10:29 AM Subject: Re: kvasn? rourky
Nedávno jsem kupoval skleněné přímo v prodejně sklárny Kavalier a stála 130kč. > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz> > Předmět: Re: kvasn? rourky > Datum: 22.12.2008 22:22:12 > ---------------------------------------- > Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32969
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.183.70.9) --- 23. 12. 2008
Re: medovina (32948) (32952) (32961) (32966)
Tak bylinkami se hlavně napravuje nic moc chuť, aby se to vůbec dalo pít.Otázka ale zněla jak docílit mandlové chuti, např jak chutná Dolská mandlová. Přírodními mandlemi to zřejmě nepůjde. Všem na Konferenci přeji hezké svátky a hlavně hodně zdraví. To ostatní si za prodaný med můžeme koupit! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32968
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk Heřmánek (e-mailem) --- 23. 12. 2008
Re: kvasn? rourky (32940) (32957) (32962)
Nedávno jsem kupoval skleněné přímo v prodejně sklárny Kavalier a stála 130kč. > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: B.Tich? <BTichy/=/email.cz> > Předmět: Re: kvasn? rourky > Datum: 22.12.2008 22:22:12 > ---------------------------------------- > Pane Loffelmanne, děkuji, beru na vědomí, budu se snažit je koupit. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32967
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.69) --- 23. 12. 2008
Včelařský rok 2009
Všem návštěvníkům Včelařské konference chci popřát hezké prožití Vánoc a šťastný Nový rok 2009. To také přeji i těm, kteří se zasloužili o to, že tyto stránky existují. Nám všem dále přeji, dobré vyzimování našich včelstev a úspěšnou nastávající včelařskou sezónu a aby se neopakovala apokalypsa úhynů z minulého roku.
Vážení, tyto stránky jsem počal navštěvovat teprve v letošním roce, kdy i k nám dorazil internet. Návštěvami těchto stránek jsem se mnohé dověděl o tom jak to děláte Vy, včelaři z různých oblastí Čech i Slovenska. Vaše názory jsou pro mne přínosné v tom, že mi pomáhají utřídit vlastní myšlenky, vrací mne do dob mých vlastních začátků, připomínají zasuté a zapomenuté vědomosti a vytvářejí nové podněty jak dále pokračovat v chovu včel. Je skutečně důležité, konfrontovat své názory s názory ostatních. Velmi se mi líbí, že na těchto stránkách se neobjevují vulgarity výsměch a osočování. Líbí se mi, že přispěvatelé se snaží pomoci radou těm, kteří o to prostřednictvím těchto stránek žádají. To svědčí o tom, že tyto stránky navštěvují slušní lidé, kteří si mají co říci o předmětu svého zájmu. Za to Vám přátelé, aktivním přispěvatelům i těm pasivním srdečný dík. Srdečný dík patří také všem, kteří se podíleli a podílí na tom, že tyto stránky vůbec vznikly a že tyto stránky fungují a věřím, že budou i nadále v dalších letech fungovat.
Josef Křapka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32965
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (213.29.160.5) --- 23. 12. 2008
Re: Podložky na měl (32935) (32958) (32959)
Ani by Ste neverili čo zimujúce včely vydržia, niekoľko prípadov: (...)
______________________________________________________________
Naprosto tomu věřím. Není to nic divného. Vysvětlení jste podal sám: ,,Pravdepodobne cez molitan prenikal vzduch do úľa, ktorý im bohate stačil na život. Včely toho vzduchu až tak veľa nepotrebujú.,,
Situace by byla jiná v případě opravdového utěsnění ( neprodyšné! ). Slyšel jsem o jednom včelaři, který ve snaze ,,uchránit,, včely před chladem ucpal česna v Moravských univerzálech... a tak dovčelařil.
Obzvláště, pokud se používají očka nebo prodyšné stropy, požadavky na velikost česen nejsou veliké. Ale to neznamená, že poskytnutí nadbytku vzduchu v průběhu zimy včelám uškodí. Z hlediska jarovizace včelstev je tomu spíše naopak... docílíme tím rychlejšího a jistějšího jarního rozvoje.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 32964
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 32961 do č. 33021)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu