Včelařská konference

Omlouvame se ctenarum /2/30/kteri se tesi,ze v tomto cisle najdou zpravodajstvi z vetsich akci...S ohledem na zavaznost situace jsme dali prednost materialum tykajici se ztrat vcelstev.

2008/6/144/Zasedani UV CSV brezen (z UKRK nic neni !!)
UV : Cinnost financni komise-varianta II.predlozena Ing.Dvorskym,s drobnou upravou Ing.Gazdy,bude schvalena s tim,ze slozeni komise bude schvaleno na srpnovem zasedani UV
Bere na vedomi zpravu o cinnosti UKRK.
Redaktor: V prubehu zasedani predstavil F.Rousek jeden z nejaktivnejsich realizatoru projektu v ekologicke vychove 2publikace-Mala vceli kralovna-

(UKRK kontrolu na sekretariatu UVCSV s vysledkem seznamil p.Rousek,rozhodnuto predat zapis a opatreni k provedeni napravy tajemnikovi a na vedomi predsedovi CSV)

Vcelarstvi 2008/11/284/srpnove Zasedani UV CSV (opet z UKRK nic !)
UV schvaluje Ekonomickou komisi:Dvorsky,J.Prokes,Hrabak.Brezina,Gruncl.
Bere na vedomi:1)zpravu UKRK,4)informace o Vcele Predboj a.s Neschvaluje : Odskodneni akcionaru Vcely Predboj a.s.
Vcelarstvi/8/199/redaktor: Cinnosti redakce za obdobi cervenec 2007 do cervence 2008 se zabyvalo predsedn ictvo UV.Vyjadrilo spokojenost s urovni casopisu-Vcelarstvi-
(UKRK akce 2008/3 kontrola komisi a redakcni rady-rozhodnuto predat zapis s navrhem doporucujicich opatreni predsedovi CSV.)

Peroutka:Ohledne administrativy dotacnich titulu bylo na sekretariatu UV provedeno letos 7.kontrol,vcetne Nejvyssim kontrolnim uradem.Takove mnozstvi za obdobi sve funkcionarske cinnosti 23let funkce tajemnika pritel Peroutka nepamatuje.

Cinnost ve funkcich ktere zastava MVDr.Peroutka CSc. -predseda informaci komise-predseda redakcni rady-tajemnik CSV.ve sve komlementarnosti umoznily v r.2008 vytvorit peknou -darebnost-
franta

Chci se zeptat, kdy je nejlepší doba na manipulaci s podložkami pro odběr měli. Jestli ráno, nebo večer. Aby jsem včely neprobudil. Kdy včela vlastně spí ?

Přesně tak, jsou i v potravinářské verzi. Teplota vypalování je běžně okolo
200 st C, dá se u běžných prášků snížit na 180 až 150 st C za cenu
znatelného prodloužení vypalovací doby, ale to záleží na tom, jestli si v
lakovně takhle přeštelují, respektive rozštelují sušárnu. Není to tak
jednoduché změnit vypalovací teplotu a na první pokus rovnou ten prášek
správně vypálit. Jsou i nízkovypalovací prášky, kde by měla být ta teplota
ještě nižší. Problém je v tom, že nejmenší krabice prášku je od nějak 10
kilo prášku výš, takže na jeden medomet nezbývá nic jiného než najít
práškovnu zrovna s rozdělanou potravinářskou barvou s atestem a použít
zrovna ten prášek, co mají rozdělaný. Jinak nákup a výměna prášku v boxu
vyjde na jeden medomet draho . U běžně cínovaných věcí je to stejně jedno,
protože jednak teplota může být místně vyšší a jednak i při 150 st C běžná
cínová pájka sice netaje, ale její pevnost je minimální. Stačí velice malé
vnitřní pnutí a dílec se rozpadne. Díly pájené cínem se dají lakovat
práškem, pokud jsou primárně ještě spojené třeba nýty nebo plech různými
"klempířskými" záhyby a podobně a cín je jen doplňkový k zvýšení tuhosti a k
utěsnění spár, takže se dílec při vypalování nerozpadne. Zároveň ty spáry
musí být malé, aby se v nich roztavený cín kapilárnímu silami udržel a
nevytekl při vypalování ven.

U nových věcí je to vcelku nadějné, udělat koš medometu z obyčejného černého
materiálu a napráškovat ho. Musí se ale stejně řešit očištění toho
materiálu, od rzi a mastnoty to je logické, ale očištění od okují se leckde
zanedbává. Ideální je, když je lakovna vybavena ještě předúpravami, nějakým
odmaštěním a odmořením a potom nějakým fosfátem pod prášek, podstatně se tak
zvýší dlouhodobá přilnavost.
Dlouhodobě ale stejně má nerezový koš vyšší užitnou hodnotu. Sice prášek je
proti oklepnutí a oťuknutí nějakým kovovým či jiným tvrdým předmětem z
dostupných barev nejodolnější, ale časem k tomu stejně bude nějakými
hloupými náhodami docházet. Řekl bych, že pro vlastní spotřebu a rodinu
klidně stačí napráškovaný koš, pro rozsáhlejší prodej medu je takový medomet
spíše jen přechodné řešení, než včely vydělají na nerezový. Já myslím, že i
ceny nerezových medometů půjdou kvůli krizi dolů.
Jinak by mě zajímaly zkušenosti, jestli někdo bude pájený koš dělat, kde a
za kolik sehnal potravinářskou pájku, to znamená pájku bez olova, protože ta
běžná levná pořád obsahuje mnoho olova a pro styk s potravinami je nevhodná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 10:06 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace
> probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při
> vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím,
> jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho
> partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a
> nesmrdí. Zdraví R. S.

Stonjek:
Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.
-----
Nemyslím na renovaci. Myslím na nové věci. Když se tak podívám na ceny nerezu, tak si říkám, že věci, které přijdou do styku s medem na pár minut nemusím mít z nerezu. při současných cenách. Navíc sortiment a dostupnost černého železa, svářečka se nemusí přestavovat na nerez.

Tady okolo je dost malých pružných lakoven. Nám dělaly věci do interiéru ( a velmi rozměrné) a kolega do jiné vozí své zakázkové věci. U některých "divokých" věcí si to člověk musí dodat i se stojanem co si vyrobí, aby to mohlo do linky.

Myslím, že při konstrukci by se muselo počítat s tuhostí aby to nepružilo a neodskakovalo.

A myslím, že nastávající ekon. potíže zvýší flexibilitu dodavatelů k těm, co nosí práci a hotové peníze. :-)
Optimální čas se dovybavit technikou.



Například jeden velký dalekohled byl, pokud si vzpomínám, postaven jen díky krizi ve 30.letech. Ve fondu byly připraveny peníze a za konjuktury by o takovou spec. zakázku žádná firma neměla zájem.

Karel

Práškové vypalovací barvy to je u medometrů problém. Většinou renovace probíhají u medometů starších a u těch byly spoje pájeny cínem. Při vypalování se používá teplota kolem 300 stupńů a to cín už taje. Nevím, jestli by teplota nešla ubrat, ale pro jeden medomet nejsme pro nikoho partner. Jinak jsou práškové barvy super a jsou i v potravinářské verzi a nesmrdí. Zdraví R. S.

Radime, dík za expertní osvětu. :-)

Mám dotaz. Co soudíš o vypalovaných práškových nátěrech. Formálně nemají atest (alepoň ty co se tady okolo používají)na styk s potravinami, ale myslím, že právě vypálením se z toho většina věcí dostane a pak se z toho už nic moc neuvolňuje.

Dík za info.

Karel

Co se týká "odsmradění" nátěrů, v úplně zaschlém nátěru zůstává po pár dnech
pořád uzavřeno až několik % ředidla, které postupně vyprchává. Po měsících,
půl roce atd tam zůstává taková desetina procenta ředidla. Jsou to obvykle
speciální výševroucí složky ředidla, které se do barvy přidávají v rozsahu
jednotek procent a upravují takové speciální vlastnosti barvy jako třeba
lesk, slévání povrchu při stříkání a nátěru, dobu, po kterou je povrch barvy
živý, množství pórů, které zůstanou v zaschlé barvě a tím odolnost proti
korozi... a které jsou často intenzívně nepříjemně páchnoucí na rozdíl od
hlavních složek ředidel. Kromě jiného taky fungují jako změkčovadla, barva
natřená na nekvalitně očištěném povrchu rok, dva roky drží, protože tyto
látky v malém množství vrstvu barvy změkčují. Jak úplně vyprchají, barva se
stane křehkou a začne se odlupovat....
Zapomeňte na to vytáhnout v květnu medomet a jak je rezavý, natřít ho,
nechat barvu týden nebo měsíc zaschnout a potom vytáčet med. Pokud se má
medomet natírat zevnitř barvou, je to třeba udělat co nejdřív v létě po
ukončení sezóny a do dalšího roku nechat vyvětrat.
S tím nátěrem vnitřku sudu teplým medem je to velice praktický postup, to si
zapamatuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 19, 2008 7:31 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


> Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu
> být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový
> sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru
> záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho
> páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných
automatů
> /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní
sud,
> ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Nejlepší odsmradění je natřít celý sud teplým medem a nechat delší dobu být, klidně i 2x. Pak ho vymýt a je to jasné. Páchne li dál, tak je takový sud dobrý akorát na vodu na zalévání. Já tento postup používám při nátěru záložního medometu Bisilem, který také né moc sympaticky a hlavně dlouho páchne chemií. Na dokvašování používám plastové demižony z pitných automatů /ty bez držadla/ a jsou výborné. Na hlavní kvašení se chystám na pivní sud, ale zatím nejsou lidi, Zdraví R. S.

Starší mezistěny drátkuji na jaře na ostrém slunci, na několik minut je nechám jednotlivě rozložené na trávě. Sluncem se ohřejí, až zmizí ten šedivý nádech a pak již tak křehké nejsou. Hlídat, aby nezměkly moc.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Thursday, December 18, 2008 9:54 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: skladování mezistěn

No, několik let skladování se na mezistěnách projeví, stanou se křehčí.
Nějaké zhoršení přijímání včelami jsem ale nepozoroval. Při skladování bych spíše než na teplotu dával důraz na vlhkost, ve vlhčím sklepě mohou zaplesnivět a myslím, že takový vosk by včely vykousaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 6:43 PM
Subject: skladování mezistěn


> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě
teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří

Vatu, plátno či něco jiného lze na medovinu použít, ale jen po dobu bouřlivého prvého kvašení. Později již ne.Náhrada kvasné skleněné zátky: tenká hadička do nádobky s vodou, ale pozor, aby si medovina při poklesu tlaku vodu ze sklenišky "nevypila".

No, několik let skladování se na mezistěnách projeví, stanou se křehčí.
Nějaké zhoršení přijímání včelami jsem ale nepozoroval. Při skladování bych
spíše než na teplotu dával důraz na vlhkost, ve vlhčím sklepě mohou
zaplesnivět a myslím, že takový vosk by včely vykousaly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 6:43 PM
Subject: skladování mezistěn


> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě
teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří

Ferdo, máš lepší nápady, jak kominík, určitě je to lepší nápad, jak s těmi sírnými knoty. Jinak Ti přeji pěkné svátky a dostatek medovinky na stole.

Jiří

Daji se koupit takove ty modre plastove sudy za rozumny peniz.
--------
Máte někdo zkušenosti se skladováním medu v takových 120litrových sudech?

Jinak jsou prý dobré na skladování souší:-)

Karel

A co takhle z 15 kg mezistěn udělat svíčky a jít je prodávat na Vánoční trhy. Proč takové zásoby, které nevyužiji? Budou snad mezistěny v roce 2009 zdražovat?

Nic jim to nevadí jen je potřeba před použitím je nechat prohřát studené jsou velmi křehké ještě je potřeba uvést , že při skladování se na nich ojevují jemné krystalky šupinek vosku které vypadají jako plíseň . Také to ničemu nevadí za vyšších teplot to zmizí.

Pepan
P.S.O DESLAL JSEM TO NEZKONTROLOVANÉ

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: skladov?n? mezist?n
> Datum: 18.12.2008 18:43:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří
>
>
>

Nic jim to nevadí jen je potřeba před použitím je nechat prohřát studené jsou velmi křehkéještě je potřeba uvést , že při skladování se nanich ojevují jemné krystalky šupinek vosku ktré vypadají jako plíseň . Také to ničemu nevadí za vyšších teplot to zmizí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: skladov?n? mezist?n
> Datum: 18.12.2008 18:43:32
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat
> mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota
> cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají
> časem ?
>
> Jiří
>
>
>

Chtěl bych se zeptat, jak dlouho, kde, při jaké teplotě lze skladovat mezistěny. Mám zásobu asi 15 kg mezistěn, jsou uskladněny ve sklepě teplota cca 8 st.C. Má nějaký vliv na ně nízká teplota pod 0 st. C, nevysychají časem ?

Jiří

Nechápu tyhle stránky... =D

On Thursday 18 of December 2008 09:42:02 Tomáš Heřman wrote:
> Diky Radime
>
> mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem
> usetrit :-).
>
> Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je
> zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.
>
> Diky
> T.H.
>
> > Jednoznačně se to říct nedá.>
> > R. Polášek

Daji se koupit takove ty modre plastove sudy za rozumny peniz (od cocacoly
neberte, i pri vyvareni vosku parou je tam ten oder trochu citit).


Honza

On Thursday 18 of December 2008 08:33:31 tomas wrote:

> Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o uskladneni
> cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)

Zdraim,
pokud chcete uskladnit 1 litr na kratkou dobu, bohate staci plastova lahev od
dobre vody a byd pravidelne otevirat uzaver, nebo utahnout tak akorat :) .

Honza

U nového musí být od výrobce přímo uvedeno, ideálně nějakým certifikátem, že
je možné v něm skladovat potravinářský líh, v koncentraci dané koncentrací v
medovině. Ovšem ten smrad to nevylučuje, to asi chce udělat první dávku jako
kvas na pálení nebo nechat otevřený sud přes léto někde, kde je horko nebo
aspoň pořádně (a opatrně) vypařit horkou vodou.
Nebo udělat medovinu v tom starém, potom vzít vzorek a nechat v laboratoři
prozkoumat. Dokud se toto věci reálně neproměří, jsou to jen takové
teoretické řeči, že by něco mohlo být a možná nemusí. Ovšem co se týká
starých ještě socialistických výrobků, může to být rozdílné kus od kusu
podle surovin, co jim zrovna padly pod ruku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 9:42 AM
Subject: Re: plastovy sud - medovina


Diky Radime

mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem
usetrit :-).

Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je
zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.

Diky
T.H.


> Jednoznačně se to říct nedá.>
> R. Polášek
>
>

Diky Radime

mam dilema zda koupit novy plastovy sud ci pouzit tento stary - chtel jsem usetrit :-).

Uz jsem asi rozhodnutej, prave ten plastovy smrad me odrazuje - otazka je zda nebude podobne smrdet i novy sud - vhodny pro styk s potravinami.

Diky
T.H.


> Jednoznačně se to říct nedá.>
> R. Polášek
>
>

Jednoznačně se to říct nedá. Předpokládám, že v sudu nebyly skladovány
nějaké toxické chemikálie, které by mohly ten plast zamořit. Tehdy se
používal k výrobě relativně kvalitní a masívní plast, na druhé straně se
nesledovaly změkčovadla, takže v průběhu kvašení by se vlivem lihu v
medovině mohly nějaké ftaláty nebo něco podobného objevit. "Plastový" smrad,
který se v těchto sudech objevuje ještě dnes, když jsou pár měsíců zavřené,
by nějakému vyššímu obsahu nějakých změkčovadel nasvědčoval. Tyto sudy se
třeba běžně používaly na kvašení kvasu, ale tam se dá čekat, že případná
uvolněná změkčovadla zůstala v kvasu a nepřešla do vypálené pálenky....
Takže nevím... Jedovaté v tom smyslu, že by po vypití láhve medoviny člověk
během krátké doby padl, to nebude, ale ty změkčovadla budou vytvářet nějakou
dlouhodobou zátěž organismu vedle kouření, pojídání některých éček v potravě
nebo čuchání smradu ze spálených plastů v kotlech v zimě a podobných
faktorů.....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 18, 2008 8:33 AM
Subject: plastovy sud - medovina


> Zdravim, mel bych dotaz.
>
> Mam doma 50l bily - prouhledny plastovy sud s cernym sroubovacim vikem,
> ktery by mohl byt na vodu (pouzivaji ho vodaci)z roku 19XX. Ja bych ho
> chtel pouzit na medovinu. Vyrobce byl Plastimat, ale bohuzel na nem neni
> zadna potravinarska znacka - drive se to mozna neresilo, nebo tam je ale
ja
> ji neznam. Jsou tam jakasi cisla apod a mozna i norma PNP 7309 ?? - nikde
> jsem ji nenasel.
>
> Myslite, ze je to bezpecne pouzit? Chapu, ze tezko posoudit na dalku, ale
> nejsem takovy pametnik a tudis ani presne nevim na co byly ty sudy
vyrabeny
> - predpokladam ze na pitnou vodu?? A take je to asi otazka co se z toho
> muze uvolnit po tak dlouhe dobe.
>
>
> A jeste jedna vec. V Dolskem navode k vyrobe medoviny je v jedne vete
> zminka, ze lze pouzit vatu misto kvasne zatky?
>
> Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o
uskladneni
> cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)
>
> Diky
>
> T.H.

Zdravim, mel bych dotaz.

Mam doma 50l bily - prouhledny plastovy sud s cernym sroubovacim vikem, ktery by mohl byt na vodu (pouzivaji ho vodaci)z roku 19XX. Ja bych ho chtel pouzit na medovinu. Vyrobce byl Plastimat, ale bohuzel na nem neni zadna potravinarska znacka - drive se to mozna neresilo, nebo tam je ale ja ji neznam. Jsou tam jakasi cisla apod a mozna i norma PNP 7309 ?? - nikde jsem ji nenasel.

Myslite, ze je to bezpecne pouzit? Chapu, ze tezko posoudit na dalku, ale nejsem takovy pametnik a tudis ani presne nevim na co byly ty sudy vyrabeny - predpokladam ze na pitnou vodu?? A take je to asi otazka co se z toho muze uvolnit po tak dlouhe dobe.


A jeste jedna vec. V Dolskem navode k vyrobe medoviny je v jedne vete zminka, ze lze pouzit vatu misto kvasne zatky?

Mate zkusenost? Pripadne cim jinym nahradit kvasnou zatku?(jde o uskladneni cca 1l medoviny pro doliti hladiny pri 2. kvaseni)

Diky

T.H.

JÁ ZASE KOUPIL ZA DRAHÝ PENÍZ CELO S NEREZU A JE PO NÍ PRD NEREZ JE MOC MĚKKÝ A JEHLY A I JEJICH HROTY SE OHÝBAJÍ

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: stroj na odv??kov?n? pl?st?
> Datum: 17.12.2008 21:35:52
> ----------------------------------------
> Na Agrotechu v Brně byla jedna taková šikovná mašinka i za zajímavou cenu,
> ale... Ve výbavě musí také být separátor medu od víček buďto na bázi
> šnekového lisu, nebo odstředivky, pak to všechno propojit dohromady a
> problémy se začnou vršit. Dávám přednost vidličce a dávají ji přednost i
> podstatně větší včelaři než já a ti dobře ví proč. Na výstavě v Letňanech
> se určitě odvíčkovače budou vystavovat, možná pújde i sehnat nějaká adresa
> spokojeného uživatele. Jednou už jsem byl na vážkách koupit takový často
> vystavovaný odvíčkovač pracující na bázi rozškrabání, ale protože jsem
> nenašel nikoho, kdo s ním byl spokojený, tak jsem se na to vykašlal a makám
> vidličkou. Výborná je německá, ale přišel jsem o ní. Teď již několik let
> používám žlutou plastovou je výborná, ale mohla by pasovat lépe do ruky. Se
> širší od Sapáka to jde také dobře, ale tu žlutou mám daleko raději.Zdraví
> R. S.
>
>
>

Je proto třeba něco, co rychle odvíčkuje úplně všechny rámky, nové i starší, teplé i vychladlé, aby bylo vytáčení medu dostatečně rychlé.
------------------------------------------------------------
Momentálne nemôže nič byť rýchlejšie, pohodlnejšie a realizovanejšie ako moja kontinuálna linka na získanie čistého medu, ktorý môžete ihneď použiť na predaj.

Kontinuálna linka pozostáva:
- odviečkovač plástov (vložením rámika do otočného stojana mám prístup aj k druhej strane plásta, odviečkovací nôž s facetami dokáže naraz zrezať celú plochu zaviečkovaného plásta, plást nemusím pridŕžať, ani ho ručne otáčať, objem stola je až na 400 ks viečok, med steká úplne čistý do vane pod sitom, v ktorej sa jednorazove uloží až 70 kg medu). Kôš medometu musí byť bezchybný, aby sa plásty netrhali.Pri stole je dokonalá čistota.

- trojrámikový tangenciálny medomet na voľnobeh. (kôš sa točí len doľava, plást sa otáča v medomete len jedenkrát. viacrámikový medomet je len opticky výhodný, 6-stim rámikom musíte venovať viac minút ako trom. Kým sa pri voľnobehu vytočia tri rámiky, odviečkujem ďalšie tri. Doba na vybratie plástov 9 ks z úľa, strasenie včiel, odvoz do medárne (asi 30-40 m), odviečkovanie, vrátenie plástov do prepravky a vloženia do úľa v priemere trvá od 25- do 35 sekúnd- bez pomocníka.

- Veľkoobjemové cedidlo, použitý medometový bubon, na 140 kg
medu, čistenie medu okamžité cez vložený mušelínový rukáv, upevnený na veľkom lieviku- trychtíř, čistí sa po vytočení 400-500 plástov (ak med kryštalizuje v plástoch je to horšie, ale to v každom cedidle).

Na Agrotechu v Brně byla jedna taková šikovná mašinka i za zajímavou cenu, ale... Ve výbavě musí také být separátor medu od víček buďto na bázi šnekového lisu, nebo odstředivky, pak to všechno propojit dohromady a problémy se začnou vršit. Dávám přednost vidličce a dávají ji přednost i podstatně větší včelaři než já a ti dobře ví proč. Na výstavě v Letňanech se určitě odvíčkovače budou vystavovat, možná pújde i sehnat nějaká adresa spokojeného uživatele. Jednou už jsem byl na vážkách koupit takový často vystavovaný odvíčkovač pracující na bázi rozškrabání, ale protože jsem nenašel nikoho, kdo s ním byl spokojený, tak jsem se na to vykašlal a makám vidličkou. Výborná je německá, ale přišel jsem o ní. Teď již několik let používám žlutou plastovou je výborná, ale mohla by pasovat lépe do ruky. Se širší od Sapáka to jde také dobře, ale tu žlutou mám daleko raději.Zdraví R. S.

Před nějakými lety bylo ve včelařských překladech použití elektrického
stříhacího strojku buď na vlasy nebo na stříhání ovcí na odvíčkování rámků.
Přiznám se , že ten stříhací strojek na vlasy za pár stovek jsem se na to
neodvážil použít, možnost zanešení jemného ústrojí voskem je velká. Ale
třeba silnější strojek na stříhání ovcí nebo nějaký starší profi strojek z
holičství by možná šel. Zkoušel toto někdo?

Jak tomu rozumím já, jedná se hlavně o rychlost za všech podmínek. Vidlička
je rychlá třeba u víček ze starších rámků, které jsou teplé právě vytažené
ze včelstva, dále potom u vychladlých rámků je vidlička rychlá u panenských
plástů, ale jinde není a to potom silně zdržuje. Snad jedině ta lomená, tu
jsem ještě nezkoušel....Je proto třeba něco, co rychle odvíčkuje úplně
všechny rámky, nové i starší, teplé i vychladlé, aby bylo vytáčení medu
dostatečně rychlé.

R. Polášek

Zcela určitě nemáš úplné informace o této problematice nebo nejsem in. ;-)

Zaprvé. Co vím, tak dotace se poskytují na české výrobky. Pokud tomu už tak není ostatní mne prosím informujte.

Zadruhé, jestli jde o tuto linkovou komponentu,
http://vindex.ic.cz/images/2008_rijen__vystava_bratislava/img_2190.html
tak jak jsem napsal, k tomu patří lože před a za, nebo křížový lože, podtím vana na odkapávání,alespoň jeden vysokokapacitní medomet, vysouvák rámků při vkládání, atd. Zkrátka mít odvíčkovač na profi úrovni znamená mít celou linku za statisíce, bez problému i milióny.

Zatřetí. Také nelze takový komplex ovládat v jedné osobě. Nic tutíž pro mne.

Okolo Tvého "Kupovat - nekupovat !?" jsem doufám směrný a sdělil docela dost.

...........
Josef:>Gusto já jsem svou otázku pokládal trochu jiným směrem. Nejde o to kolik jsme schopní odvíčkovat vidličkou a od jakého počtu včelstev potřebujeme nějaký stroj.
Viděl jsem ten stroj od té Slovinské firmy /nějak Logar a nebo tak nějak/. Viděl jsem ho konkrétně v provozu, ale nějak moc mě neinspiroval. Může to být pouze můj subjektivní náhled. V minulostí jsem si už nějakou blbost ruční pořídil, která je k ničemo. Chtěl jsem se pouze zeptat zdá někdo nemá tento stroj a jak je spokojen. Pokud vím nebylo toho moc do ČR dovezeno a navíc jsou tam nějaké potíže s elektro, které nesplňuje podmínky EU.
Osobně se domnívám, že je každého věc od jakého počtu včel si nějaké zařízení pořídí.<

Anton:
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=195
V úvode som zdôraznil, aby horná ulička bola oproti štandardu t.j. 25mm užšia o 4mm teda 21mm, alebo do medníka vkladáme o jeden rámik menej.

Asi se myslí užší horní loučka, tedy ne 25 ale 21mm.

To je asi problém veškeré mechanizace pro odvíčkování, která jede "skoro" sama.
Automatizovaná výroba- přesně stejné rozměry všeho - jeden rámek jako druhý a navíc přizpůsobený technologii.
Tedy většinou bez mezerníků, pevné aby snesly strojovou manipulaci. Tedy asi čepované hofmany a velkoseriově vyráběné stejně seřízené na mašině.

Nevím, jestli to nebude problém našich národních měr.

Karel

Josef:
...Viděl jsem ten stroj od té Slovinské firmy /nějak Logar a nebo tak nějak/. Viděl jsem ho konkrétně v provozu, ale nějak moc mě neinspiroval ....
-----
Bavíme se o takové elektrické mašině asi tak na stůl? Viděl jsem její fotky myslím v reportáži ze Slovenské výstavy. Asi zrovna od Gusty. Ale detailů tam moc nebylo.

Karel

Ak Ste v počte včelstiev tak ďaleko, že si neviete poradiť s odviečkovaním plných plástov, tak sa vám to isttotne oplatí. Ak nie, vyhľadajte si na portále www.vcely.sk tému TECHNOLÓGIA článok Odviečkovač plástov- jeho výroba, tak si ho spravte a budte spokojný. Výroba nie je až taká zložitá, ja som použil elaxovaný hliník, teraz sa vyžaduje antikorový plech, k tomu zvárača a ostatné dokážete sám. Ja ho používam už 15 rokov a je to najlepšia pomôcka akú som za 50 rokov včelárenia používal.
Podklady na výrobu tejto pomôcky má aj výrobca medometov p. Bereza, určite vám ho vyrobí.

Gusto já jsem svou otázku pokládal trochu jiným směrem. Nejde o to kolik jsme schopní odvíčkovat vidličkou a od jakého počtu včelstev potřebujeme nějaký stroj.
Viděl jsem ten stroj od té Slovinské firmy /nějak Logar a nebo tak nějak/. Viděl jsem ho konkrétně v provozu, ale nějak moc mě neinspiroval. Může to být pouze můj subjektivní náhled. V minulostí jsem si už nějakou blbost ruční pořídil, která je k ničemo. Chtěl jsem se pouze zeptat zdá někdo nemá tento stroj a jak je spokojen. Pokud vím nebylo toho moc do ČR dovezeno a navíc jsou tam nějaké potíže s elektro, které nesplňuje podmínky EU.
Osobně se domnívám, že je každého věc od jakého počtu včel si nějaké zařízení pořídí.

V pohodě. A to ještě navíc v jedné osobě. Je to poněkud náročnější v sezoně na synchronizaci se spánkem, ale jde to vydržet. Ruka bolet může, ale pozor, nesmí se strhat. Po asi pěti prvních dnech v sezoně přestane. Inicie jakou vidličku jsem dal aby ta ruka nebolela. Není totiž vidlička jako vidlička. Potom časový pravidelný pracovní režim v sezoně. Také poloha všech věcí u práce v medárně. Zatím to stačí a veškeré jiné investice v tomto směru pod číslo 500 včelstev jsou zbytečné. Pokud někdo přemýšlí o odvíčkovači nebo lince na sto včelstev, je to kravina. Na komára nepotřebuji důlní náklaďák.

........
Josef:>Gusto těch 499 včelstev dělat vidličko, tak nevím.<

Gusto těch 499 včelstev dělat vidličko, tak nevím. Snad jenom železné zápěstí by to řešilo. Ono to ke "štěstí" ta stovka ze kterých odebírám cca 25 až 25 rámků /39x24/ najednou bohatě stačí.

Odvíčkovací stroje mají význam někde od 500 včelstev. Ono totiž k jednomu odvíčkovacímu stroji potřebujete odpovídající kapacitu míst rámků medometu nebo medometech. Do toho počtu je výhodnější odvíčkovávat.

Odvíčkovávám med vidličkou od pana Sapáka. Mám ji tři sezony a teprve letos ikdyž jehly drží jsem se rozhoupal koupit si záložní. Objednávka funguje po telefonu. Vyberu z jeho webu typ

http://www.sweb.cz/vcelpotreby/

zavolám a zrovna objednám.

Prozatím jeho jediná vidlička trumfla přesně 9 vidliček plechových se zacínovanými jehlami (asi v.d. Ještěd) a jak jsem napsal výše, stále perfektní. Cena je tudíž velmi výhodná oproti starému typu. Samozřejmě, že i s takovou vidličkou se musí umět dělat a nerýt dřevo a mít větší počet včelstev. Jinak je nadosmrti, když se nepůjčuje. ;-)


........
Josef (90.176.2.8) --- 17. 12. 2008
stroj na odvíčkování plástů (32899)

Nemáte někdo toto zařízení, které se dováží ze Slovinska a v ČR to prodává jedná firma za cca 40.000.- Kč. Jaké s tím máte zkušeností ? Kupovat - nekupovat !?

Nemáte někdo toto zařízení, které se dováží ze Slovinska a v ČR to prodává jedná firma za cca 40.000.- Kč. Jaké s tím máte zkušeností ? Kupovat - nekupovat !?

Druzstvo na zuzitkovani medu v Trebici...nechte co nejdrive vylitat mury ze svych srajtofli a sezente je vsecky na podepsaneho,ten si snimi uz poradi Ludvik Dolezal.Jeden podil 40K (dosud slozeno 1370 K)

Kladensky spolek val.hromada.Zrizena spolkova prodejna ..Delegati naseho spolku na schuzich ZU v nekterych vecech lisily se od nazoru ustredi.Vznikla tim oposice ktera mnohdy byla sice dosti ostra,avsak vzdy vecna,majic vzdy na zreteli prospech naseho vcelarstvi.Organisace musi byt verna pravde uvnitr i na venek,nesmi slouziti nikomu za plastik osobnich zajmu.

ZU Brno Zprava o cinnosti byla poprve vydana tiskem,volby vykonany aklamaci.Opet zvoleni aklamaci:predsedou Janousek, 1)nam.Simicek,2)nam.Adamec. Hanak dal na uvazenou pomer clenu ve vyboru ustredi.Clenove primi maji snadnou prevahu. -slibeno ze prilezitostne se to zmeni. O medove druzstvo nejevi se zajem,rozhodne se az po prozkoumani Dolezalem zavodu v Belgii.

ZU Praha valna hromada schvaleni novych stanov.Puvodni umysl omeziti spolky v jejich autonomii a upevnit vladu nekolika osob se nezdaril.Zadnych primych clenu nebude,budou jen krajinske spolky,jednoty zdruzene v ZU.Neprijemnost byla,ze nebyl k dopideni zapis z minule val.hromady.Vdp.predseda Kebrle mluvil ze neni protomen jednatel Ferstr,ktery pry se vzdal funkce-Byl pritomena ani se nepokusil aby se ocistil-.Revisori uctu maji nyni pravo i povinost zkoumati vedle uctu i cinnost jednotlivych funkcionaru ZU.

Ustavujici valna hromada Svazu nemeckych vcelaru moravskych v Brne.Vytvoren samostatny zemsky svaz.

Organisace prodeje medu a vcelarskych potreb v Praze.jeden podil je mozno splatit bud hotove nebo medem,obnasi 2K+1K zapis.

Sjezd slovanskych vcelaru v Prerove. Jelikoz ZU vBrne jiz v mnohem nynejsim pomerum nevyhovuje,preji si zastupci spolků: Olomouc,Holesov,Kromeriz,Blansko,Prerov,Velky Ujezd,Napajedla,Zidlochovice,Krumlov.Zreorganisovani ZU na autonomnich zakladech,po zpusobu ustredniho spolku ucitelskeho.Do prozatimniho vyboru zvoleni: dp.F.Adamec, Brazdil,Dolezal,Eichler,Krestyn.

Sjezd nemeckych vcelaru v Liberci.Starosta Korbl uvital pritomne ceske vcelare,ze jest mozno s ceskym ZU spolupracovat.

Je to čím dál lepší, cesta autobusem k lékaři do Zlína už 50 Kč + 30 u lékaře, ale dobře mi tak, měl jsem zůstat ve městě.
B.V.
-----

Nejlépe v Praze, tam je blaze :-)

Karel

Omlouvám se panu Dolínkovi, pokud se tak stalo jak uvádí. Připomněl jste se mi v pořadu o včelách v televizi, kde Vám to slušelo. Jinak jsem na to už zapomněl.
K nám doručovatelka na samotu nechodí. Pošta dnes za nic neručí.
Je to čím dál lepší, cesta autobusem k lékaři do Zlína už 50 Kč + 30 u lékaře, ale dobře mi tak, měl jsem zůstat ve městě.
B.V.

jak prosím vypadá ten racionální rámek?
na uvedeném odkazu "nelze soubor nalézt"

Jsou tam dva obrázky. Jak se do skládacího rámku vsouvá mezistěna. Na druhém frézuje konce horních a spodních louček, které jsou stejné délky i tloušťky. Z prkna tl. 25 mm, délky 3,5m, podle kvality/suků/ se vyrobí až 100 rámků. Horní a spodní loučka je 11x17mm. /25mm na ½ + řez zůstane 11mm/. Boční loučky jsou 25x 7mm. Mezerníky na rámcích nepoužíváme. Kliknutím na obrázek se dá zvětšit.Kliknutím na VČELAŘENÍ otevřete jeřáby.
B.V.

Ale ty pohyblive obrazky hovori samy.
Je treba zajimave, jak ty kosnice vytaci.

odkaz :
http://www.iwf.de/iwf/do/mkat/listing.aspx?Action=Schnell&SearchStr=skep

pote kliknout na odkaz u obrazku a pote pod obrazkem v pravo vybrat DEUTSCHE
VERSION nebo ENGLISCHE VERSION a pote Windows Media a bud low - nizka
kvalita - horsi pc spojeni k internetu, high - vysoka, narocnejsi na
pripojeni k internetu (technicky zdatnejsim se omlouvam za tento navod).

Honza

Nedokážu tento článek přeložit, http://www.avisenagder.no/artikkel_print.asp?ArtID=7801

web:www vcelarstvi.cz, kliknout na právní předpisy a pak najít kočovné vozy

Sledují několi rad jak převážet maringotku. Tím, že bude nějaký policista souhlasit / není k tomuto souhlasu oprávněn/ To je hezké pokud se nic nestane !
Všeobecné pokyny jsou na webu ČSV a pok si vzpomínám je nutné mít nejdřív souhlas odboru dopravy příslušného magistrátů a nebo městského úřadu. Dále je nutné mít souhlas majitele komunikace a mohou to vázat ještě na stanovisko příslušného dopravního inspektoratu policie ČR. Takže ty rady, které tam někteří poskytujete jsou hezké, ale zcestné. Co bude po vás policie chtít, nejspíš že to musí mít předepsáé osvětlení, brzdy blinkry atd. a nebo doprovodné vozidlo před a hlavně za maringotkou.
Takže stačí se podívat na všeobecné pokyny a není co dále řišit!

jak prosím vypadá ten racionální rámek?
na uvedeném odkazu "nelze soubor nalézt"

Zdravím.Dávám vědět jak jsem slíbil.Dnes jsem zašel na místní oddělení a ptal se službu konajícího policisty jestli mohu převést maringotku bez světel za traktorem.Správně bych ji měl naložit na podvalník a převést ale když jsem mu řekl že bych jel za ní aby jsme tvořili ve předu s traktorem kolonu tak mi to odsouhlasil a dohodli jsme se že v den převozu se tam stavím a dám jim pro jistotu vědět.Řekl mi že pokud by mě nezastavili dopraváci tak oni mi problémy dělat nebudou.Je vidět že se dá lecos domluvit a že rozumný lidi ještě pořád jsou.

Je to tak pozoruji, že zákazníci jsou oproti jiným letům až podezřele dobře informováni, takže si myslím, že ta propagační akce funguje. Plno nových zákazníků je překvapeno, jak to že mám plný stav včelstev a v magacínu /špajzce/ stále med. Z řetězců nemám strach, kdo jednou ochutná můj med z panenského plástu, přijde zase. A plno odběratelů mluví o podezřelých sr.....v řetězcích.Já si myslím, že letošní rok je super a je to také důkaz toho co tvrdím: Na takhle malém území je nás hodně a pěkně nahusto a stačilo by nechat selekci na přírodě a ne se jí stavit do cesty zcela scestnými dotacemi "na obnovu včelstev". Prostě za blbost se musí platit a ne jí podporovat. Další poznatek z letošního kupčení je ten, že největší zákazníci by byli včelaři sami, aby si udrželi svůj kšeftík. Samozřejmě jsem pomohl 2 kamarádům a ostatní jsem vyhnal s doporučením ať se to naučí, nebo toho nechají.Rovněž mimo pomoci začínajícím jsem žádný odělek neprodal ze stejných důvodů a že bylo zájemců!Takže zákazníci mě brzo donutí zbudovat novou včelnici,do kočování se mi nechce kvůli nemocem. Když to půjde takto příští sezonu, nebudu se zlobit. Zdraví R. Stonjek

Vojtěch:
...Plánky už nerozdávám po zkušenostech např.s panem Dolínkem a dalšími. ...
=================

Pane Bernátku, je to již delší dobu, ale pokud se nepletu, domluvili jsme se, že za Vaše plánky Vám zašlu peníze v obálce poštou. Což se stalo. Pokud s tím je (resp. byl) nějaký problém, nechápu, proč jste to se mnou neřešil v době, kdy to bylo aktuální a dovídám se to náhodně až nyní z konference...?

Kontaktujte mne prosím na mém emailu, abychom celou záležitost urovnali.

Zdraví JD

Ono o med v podstatě v tomto případě nejde. Dodnes ČSV není vůbec veřejně u této společnosti brán jako partner. Asi se za ČSV stydí. Nastává otázka, kdo si Protocol Service vybral, protože o výběrovém řízení v ČSV mi uniká informace. Možná to bylo obráceně, Protocol Service si vybral ČSV jako nějakou bokovku.

Více možná přiblíží článek na odkaze:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=23264&

..............
vsusicky:>Jen že jsem tu podporu nikde v médiích nezaregistroval. Ale je možné jak zde již bylo uvedeno, že probíhá jinou formou.<

U nás (Trutnovsko) naopak pozoruji výrazně vyšší zájem o med oproti minulým
rokům, a domnívám se, že je to právě dík médiím, ze kterých se lidé dověděli
jednak o kvalitě medu od včelaře i jako takového, ale hlavně pak o úbytku
včelstev a tím omezenému množství vyprodukovaného medu.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 16, 2008 9:07 AM
Subject: Re: Jak se jmenuje firma, ktera bude propagovat med?


Tím že mne to neživí, dokážu celou produkci prodat ze dvora za cenut kolem
90/100,-Kč, takže nemám problém. Jen že jsem tu podporu nikde v médiích
nezaregistroval. Ale je možné jak zde již bylo uvedeno, že probíhá jinou
formou.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3694 (20081215)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Tím že mne to neživí, dokážu celou produkci prodat ze dvora za cenut kolem 90/100,-Kč, takže nemám problém. Jen že jsem tu podporu nikde v médiích nezaregistroval. Ale je možné jak zde již bylo uvedeno, že probíhá jinou formou.

Felix Pečenka:
"Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem."
----
Letos je poptávka po medu, protože díky úhynům je podstatně míň medu u včelařů, následně poplašné zprávy v tisku co pouštělo vedení ČSV udělalo své. Předpokládám, že tohle nebylo součástí propagace medu protokolservisem :-).
Taky se podstatně zdvihly výkupní ceny. Zaregistroval jsem, že snad nebyl problém prodávat do výkupu za 50. Takže hodně včelařů, kteří předtím prodávali v drobném lehce nad toto cenou se nevyplatilo stáčení a celou produkci prodali do výkupu.

Ale běžte se podívat třeba do Tesca (tam mají poměrně široký sortiment včetně českého medu i se speciální nálepkou český med) a tam lidi na toto označení neberou ohled. Vybírají očima (barva medu, tekutost) a peněženkou.

Nehledě na to, že EU přidaklo 1/3 peněz zabránilo propagaci českého medu, ale jen medu z EU. A to je skoro každá sklenice v obchodech. Směs EU a mimo EU.

Takže je dost těžké určit, jestli při letošním snížení produkce (nejen u nás, ale i v zahraničí) je za tím nedostatek medu u včelařů a drahá konkurence v obchodní síti.
Takže by jsme potřebovali vědět, za kolik med prodáváte, aby se to dalo vyhodnotit. Pokud jen lehce nad 100Kč za kilo, nebo i míň, tak za váma chodí lidi protože jste nejlacinější.

A až se do obchodů vrátí med kilo za 70 a míň, tak se pak teprve dá vyhodnotit úspěšnost akce. A jestli zákazníci vytrvají u českého medu od včelaře.
Ale ona žádná akce na propagaci českého medu neběží - ani ta co platí členové ČESKÉHO svazu včelařů. To je propagace spotřeby medu. Myslím, že velkoobchodníci jsou za ní českým včelařům vděčni:-) Určitě cítí zvýšený odbyt medu EU na který je program cílen.

Karel

Neznámý napsal.
Cetlm jsem, ze p.Langsroth byl vojak a na uly pouzival bednicky od granatu.

Nové nápady vznikají taky náhodou. Když jsme měnili okna a bylo mi líto hodit sklo do kontejnerů. Tak vzniklo skleněné dno, které je ve Včelařství 9/2007/243. Následovaly skleněné úly, skleněná krmítka a skleněné stříšky. Pokud se úl nerozbije, odpadají nátěry, snadná údržba, přehled o včelách oceňují začátečníci, má velkou životnost... Hygienický úl atd. Plánky už nerozdávám po zkušenostech např.s panem Dolínkem a dalšími.

Racionální rámek vznikl pro mladé včelaře, když jsem viděl jaké mají s původními rámky potíže při včelaření. Praxe ukázala, že to je pro ně snadnější. Je na webu www.vcely.kvalitne.cz.
B.V.

A co když dojde med i u Pečenků? Co potom budete říkat kopě, byť nových zákazníků? Pošlete Ty nové zákazníky vlastně zpět do supermarketu kam patří jako kupující a jako každá normální potravina. Nechápu jak se pořád někdo ve včelařství stále chce porovnávat s organizovanými řetězci obchodů se zbožím všeho druhu, kde je zákazník promyšleně a dlouhodobě plánován. Toby jste musel mít velký sklad s medem. Zatím vidím jen chaotické včelaře s prodejem medu, co si snaží nadrobit med na velkou práci místo malé. Asi nevíte jak se vyrábí Raciolky. :-))
..........



Felix Pečenka (83.208.196.187) --- 15. 12. 2008
Re: Jak se jmenuje firma, ktera bude propagovat med? (14110) (32874) (32879) (32880)

Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem.

Pokud nemáte med nemůžete výsledek vidět. Já pořád prodávám novým zákazníkům, což v minulosti nebylo. Supermarkety plačou, protože zákazník jde přímo za včelařem.

a vy jste viděl nějaký výsledek??

Protokolservis, se kterou je smlouva o propagaci medu v ČR a jak je vidět, tak to funguje. Smlouvaje na několik let a je podporavaná z peněz EU a ČSV částečně. Viz www.vcelarstvi.cz

http://cs.wikipedia.org/wiki/Lorenzo_Langstroth

Racionalizaci zdar!

S pozdravem M. Václavek

Moje zkušenosti jsou takové, že během chladného počasí zapomenou a potom při
prvním výletu se znova orientují. Mělo by na to stačit i jen týden, 14 dní
špatného počasí. Nejlepší doba je tedy chladný pozdní podzim a začátek zimy,
kdy s téměř prázdnými výkalovými váčky dobře snášejí rozrušení při opatrném
přesunu. Potom je taky možnost časně na jaře, když už nějakou dobu po
prvním proletu létají, mají už nějaký dm2 plodu a je po první prohlídce
včelstev, jak vyzimovaly. Tehdy se někdy hodí uspořádat stanoviště, třeba na
místa po uhynulých včelstev na kovové paletě ke kočování přesunout včelstva
z nějakého provizorního podstavce z desek nebo uspořádat včelstva a uvolnit
tím nějaké palety na stanovišti třeba k úpravě nebo nátěru, dokud zase
nebudou potřeba v květnu na nové oddělky jako základ nových včelstev, dát
vedle sebe stejně silná včelstva a slabochy nechat někde bokem atd. Jak
dlouhodobá předpověď počasí ukáže, že týden, 14 dní bude takové počasí, že
nebudou létat, je čas na tyto rošády. Původní stanoviště si po těch 14
dnesch možná pamatují, ale rozhodně se zalétají a létají potom už na nové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 14, 2008 7:53 PM
Subject: Přesun včelstev


> Děkuji za Vaše rady, neměl jsem čas dříve odepsat. Mám ještě jeden dotaz
> ohledně poslední věty. Když teda přemístím včelí úl o pár desítek metrů
dál
> po dejme tomu 14 denním ochlazením teploty okolo nuly nebudou se teda
včely
> vracet na původní místo? V polovině listopadu holky seděli a tak sem
> přesunul dvoje asi o 200m a taky v pohodě. Chci se jenom ujistit prosímtě
> Míro jetli tuto větu chápu dobře. Děkuji Dalibor

Cetlm jsem, ze p.Langsroth byl vojak a na uly pouzival bednicky od granatu.