Včelařská konference

Podle mně je čtverec jako nejvýhodnější pro včely mýtus.
______________________________________________________________

Když jsem přecházel z Tachováku na Optimal, jako jeden z argumentů PRO jsem považoval čtvercový půdorys nástavků. Vycházel jsem přitom z ideologie p. Čermáka, který je jeden z autorů Optimalu.
Viz http://www.optimalklub.cz/INDEX6866.HTM?typ=OMA&showid=79

Nebral jsem tehdy v potaz nerovnoměrné izolační schopnosti úlového prostoru vlivem díla. Teplo se znatelně lépe šíří podél uliček, než-li napříč plásty. Z tohoto důvodu seskupení včelstva do koule není(!) tepelně výhodné.

Tedy vyplatí se vůbec vlastnictví čtvercových nástavků? Z hlediska tepelného šíření nikoliv.

Výhodu skýtají při chovu matek. Oplozovací oddělky lze posadit na sebe tak, aby jednotlivá patra česny směřovala na různé strany. Toto uspořádání matkám znatelně ulehčí orientaci a sníží jejich ztrátovost na minimum. Mimo to se tímto systémem šetří místo, což uvítají především ,,včelaři-zahradníci,,.

Další výhoda potěší včelaře, kteří umisťují úly k sobě ( např. ve včelíně či pod včelnicovou střechou, to je jednoduší a účelnější ) a přitom včelaří s dílem na studenou stavbu ( teplá stavba je pro život včelstev naprosto nevhodná! ). Kdo má čtvercové úly, může si nástavek před jeho rozebíráním otočit na teplou stavbu, čímž si podstatně ulehčí otravné ,,rámečkování,,.

Kromě těchto dvou mě žádné další významnější výhody čtvercového nástavku nenapadají. Daleko důležitějším než čtvercový půdorys shledávám počet rámků v nástavku ( 10 nebo 11 ) a délka rámků ( nejméně 42 cm ), což má jednak biologické a jednak praktické opodstatnění.

S pozdravem M. Václavek