Archiv Včelařské konference

Dneska sem se byl mrknout na podložky a u jedněch včel sem mezi ostatními mrtvolkami na podložce našel asi deset trubců.Není trochu pozdě aby ve včelstvu ještě trubci byli? Možná to není na závadu a pomáhali s držením teploty.
Míra
--------------
Záleží na tom, od kdy tam ta podložka je.
Taky to nemusí nic znamenat, párkrát jsme už z toho byl vyvalený a včely byly v pořádku. A to jsme tam měl víc jak deset trubců.

Pokud by se jednalo o bezmatečnost, tak by tomu měly snad nasvědčovat i jiné příznaky.

Karel

> 3) Asi není pro účastníky konference novinkou, že VÚVč pořádá každoročně
> pro zájemce kurzy léčení. Jejich součástí jsou i novinky z oblasti léčiv.
> Stačí nalistovat příslušné stránky www, zjistit kdy, a přihlásit se. Zde
> můžete položit fundované otázky na které se Vám dostanete od přednášejících
> ing. Veselého a ing. Titěry kvalifikované odpověďi. Odpovědi zajisté
> kvalifikovanější než bych to dokázal já.


Byl jsem na kurzu aerosolovani v Dolu. Jediny co nam rekli o novych lecenich bylo, ze existuje furreto, ale ze nosna latka je petrolej a proto je to fujtajbl. Je pravda, ze dotaz na jine lecivo nepadl, ale cetl jsem ve Vcelarstvi Dolske porovnani nasich leciv s kyselinou mravenci a tak myslim, ze by odpovedi znely ve stejnem duchu.
Ja jsem se pak tu na konferenci dozvedel, ze lze pro furreto pouzivat stolni olej. Rozhodne Vat1a je pro ne spicka. Kdyz jsem se optal zda je vhodne pouzit vyvijec i na 1 a 2 osetreni, rekli ze to nedoporucuji - je potreba to stridat. Jak nosne medium tak leciva, a ze by treba zminili, ze to spatny fureto by bylo prave vhodne na prvni fumigace to ne. A ze ta uspora casu je takova, ze si to kupuji velkovcelari a nekde i organizace sami to uz vubec ne.
Proste od odbornika bych cekal, ze mi rekne vyhody a nevyhody a ne ze rekne jen to spatny....

Takze tak v kratkosti...

T.H.

TH:
Proste od odbornika bych cekal, ze mi rekne vyhody a nevyhody a ne ze rekne jen to spatny....
Takze tak v kratkosti...
--------
Dobré je vždy vědět, kdo co říká.
A když mluví prodavač, byť odborník, tak je to prodejce zaangažovaný na prodeji svých produktů
U čehokoli, léky nevyjímaje. I ty veterinární.
Není nikdy na škodu si to vyslechnout, ale přebrat si to taky není na škodu:-)
Když nakupuji senzory, tak si můžu vyslechnout prodavače od více firem a pak si to srovnat.
A tady to nejde. Navíc je zde personální propojení ČSV- VÚD a je těžké odlišit kdo zde mluví za koho.
Takže byť sebelepší výrobky, ti co mají z různých důvodů proti nim výhrady nemůžou být nikdy objektivně přesvědčeni o tom, že je to jinak. A v podstatě mají pravdu.

Věří snad někdo objektivitě televizních reklam na léky proti všemu včetně impotence :-)
Karel

Komu dochází lahve jako mě, v uvedené firmě platí nové zásady a to, že nejdříve musí být peníze u nich na účtě a pak teprve budou lahve. Není možné platit v bance v Teplicích a jít tam s potvrzením. Chtěl jsem to tak trochu urychlit, protože se mi tam nechce, až bude sníh.
Zdraví R. Stonjek

ZU Brno se 40 spolky,1658 cleny,z toho 431primych,pristoupilo k Risskemu Svazu.Svaz zjednal pojisteni za 30haleru-bez rozdilu velikosti vcelinu-poctu ulu za poplatek 30haleru.

Olomoucko-Sternbersky vcelarsky spolek. Vystava severomoravska ve Velke Bystrici u Olomouce.Jubilejni zemska vystava ktera mela byt v Prostejove je prelozena.Po ukonceni vystavy zaslou se vystavene predmety do Brna.Kdo ma jeste cernou nasi vcelu-cistokrevnou,neopomen zaslati ji na vystavu.

Sjezd Ceskoslovanskych vcelaru v Brne.Predsedou sjezdu Korcian,mistopredsedou kan.Kebrle.Na podnet dp.F.Adamce stanovena spolecna mira.Vystava v ucitelskem ustavu na Starem Brne u reky,vcelstva v jeho zahrade.

ZU Praha K fondu na spolkovy dum priraden reservni fond,v cennych papirech je uhrnem 6980 K.Usneseno aby cestovne zastupcim krajinskym jednot vyslani do ustredi-cestovne jim hrazeno
Vzato na vedomi ze pojistovna -Fenix-vypovedela nam jakoz i ostatnim spolkum pojisteni vcelinu.

-Pohoran-valna shuze v Trebici Predseda Dolezal zahajil, uvital,lituje ze ac tak dulezite-tak malo se sesli(33ze 174).Oplozovaci stanice pouzito velice malo,pouze 8princezek.Kotrba odsuzoval domaci vcely pro jejich bodavost a navrhl aby se zakoupily vlasske.Pan predseda pak vysvetlil proc Druzstvo na zuzitkovani medu v Cechach,setkalo se z nezdarem.Bude potreba 40.000 K kapitalu,proto treba aby byly podily hojne upisovany.Lhuta k upisovani se prodlouzi do konce brezna.Pak se sejde valna hromada,schvali stanovy podobny druzstev mlekarskych.Ze ziveho zajmu,lze doufati,ze jeste mnoho podilu ve spolku nasem upsano bude.(25)

ZU Brno se 40 spolky,1658 cleny,z toho 431primych,pristoupilo k Risskemu Svazu.Svaz zjednal pojisteni za 30haleru-bez rozdilu velikosti vcelinu-poctu ulu za poplatek 30haleru.

Olomoucko-Sternbersky vcelarsky spolek. Vystava severomoravska ve Velke Bystrici u Olomouce.Jubilejni zemska vystava ktera mela byt v Prostejove je prelozena.Po ukonceni vystavy zaslou se vystavene predmety do Brna.Kdo ma jeste cernou nasi vcelu-cistokrevnou,neopomen zaslati ji na vystavu.

Sjezd Ceskoslovanskych vcelaru v Brne.Predsedou sjezdu Korcian,mistopredsedou kan.Kebrle.Na podnet dp.F.Adamce stanovena spolecna mira.Vystava v ucitelskem ustavu na Starem Brne u reky,vcelstva v jeho zahrade.

ZU Praha K fondu na spolkovy dum priraden reservni fond,v cennych papirech je uhrnem 6980 K.Usneseno aby cestovne zastupcim krajinskym jednot vyslani do ustredi-cestovne jim hrazeno
Vzato na vedomi ze pojistovna -Fenix-vypovedela nam jakoz i ostatnim spolkum pojisteni vcelinu.

-Pohoran-valna shuze v Trebici Predseda Dolezal zahajil, uvital,lituje ze ac tak dulezite-tak malo se sesli(33ze 174).Oplozovaci stanice pouzito velice malo,pouze 8princezek.Kotrba odsuzoval domaci vcely pro jejich bodavost a navrhl aby se zakoupily vlasske.Pan predseda pak vysvetlil proc Druzstvo na zuzitkovani medu v Cechach,setkalo se z nezdarem.Bude potreba 40.000 K kapitalu,proto treba aby byly podily hojne upisovany.Lhuta k upisovani se prodlouzi do konce brezna.Pak se sejde valna hromada,schvali stanovy podobny druzstev mlekarskych.Ze ziveho zajmu,lze doufati,ze jeste mnoho podilu ve spolku nasem upsano bude.(25)

To už v sklárně tak funguje asi dva roky.Musí se nejdřív poslat objednávka.

On Monday 01 of December 2008 10:48:05 Josef wrote:
> To už v sklárně tak funguje asi dva roky.Musí se nejdřív poslat
> objednávka.

hotl ISO :)

Honza

Jediny co nam rekli o novych lecenich bylo, ze existuje furreto, ale ze nosna latka je petrolej a proto je to fujtajbl.
---------------------------------------------------------
Když budeme ošetřovat 3x včalstva touto metodou, dostane se nám do úlového prostoru 3x1,2 =3,6 cm3 petroleje,nebo minerálního oleje, popř. jedlého oleje, Bude jistě částečně zoxidovaný, popř. rozložený na jiné organické sloučeniny. Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku, medu, atd?

Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku, medu, atd?
------
Co vznikne pálením papírových pásků nevím, asi by jsme mohli o tom debatovat pořád.
Třeba co moje včely tady doma, kde každých 5 minut projede auto, na těch 100 metrech okolo domu a úlů spálí 0,6 cm3 paliva a děje se to každý den. A co teprve my lidé, a co takhle někde u frekventované silnice. To je pořád, co takhle kuřák,..., mobil.
:-))

Nejlepší je dostat do včel léčivo bez ničeho. Vím o včelnici s velmi dobrými výsledky, kde se léčí vynálezem již zesnulého velmi dobrého včelaře dobře dvacet let. Možná od samého počátku léčení.

Do dna je udělán otvor, do něj se zasune topné tělísko omotané "azbeztovou" šnůrou a nakapaným samotným léčivem a připojí k trafu. Teple se to odpaří. To je asi nejekologičtější a při jednom prostoru to podle výsledků funguje velmi dobře.

Když jsem slyšel o adaptéru na odpařování kyseliny šťavelové či jaké, tak jsem se jen divil, že tam někdo nezkusil kápnout amitraz/varidol.


-----
Nemá někdo ve východočeském kraji furreto? O vánocích budu mít doma termokameru, tak pokud bude čas bych si udělal přehled o teplotách, za jakých se odpařuje na knotu, ve furretu a na tom tělísku.

Karel

.Nevzpomínám si ,že bych psal něco o slabých včelá ani o tiché výměně.
______________________________________________________________
To jsem netvrdil, ale vyplývá to z toho, co jste prve napsal. V oplodňáčcích přece nejsou žádná silná včelstva a tříleté matky nejsou včelami hýčkány ze všech nejvíce. Pravděpodobnost tiché výměny je v případě tříletých matek již vysoká ( můžete zaručit, že včelstvo nebylo v tiché výměně? ).

Prostě není normální, aby matka, o kterou se včely dobře starají, tedy normální matka při normálním stavu včelstva, byla napadena roztoči, i když jsou přemnoženi ( samozřejmě do té míry, kdy ještě vlivem zvýšeného množství roztočů nedochází k pozvolnému či prudkému hroucení včelstva... tedy lze takové včelstvo považovat za normální ).

S pozdravem M. václavek
//\/\\//

Jaká hrůza! Asi všechna moje včelstva mají v současnosti nekvalitní matku či jsou dokonce bezmatečná, jelikož trubci se v nich vyskytují stále! Strašné! Naplnily se moje zlé sny! Každoroční obměňování všech matek u mě nejspíš nestačí, proto musím zvýšit své již tak hyperaktivní chovatelské činnosti až do té míry, abych matky mohl měnit každý půlrok. Co mi zbývá jiného? Vždyť již jednoleté matky jsou v mých včelstev zřejmě špatné. Jinak by přece moje včelstva neměla důvod k jejich výměně či co? Jinak by přece neměla důvod, proč zazimovat s těmi nenažíranými darmožrouty, otravy a parazity včel, tzv. trubci, kteří chamtivě užírají med, jež pak chybí v zásobách a hrozí uhynutí včelstev hlady! : - ))

...

Co k tomu dodat?
O víkendu nafilmuji ( nafotím ) jedno mé slabší produkční včelstvo ( letos vytvořené ), které se uskupilo v zimním chumáči s vrškem přitisknutým ke stropu, odkud je krásně vidět, že se vněm trubci ,,hemží,, i v tuto dobou. Případní zájemci o tento materiál kontaktujte mě přes email na: klub.rv/=/seznam.cz

Jediné, na co je vždy dobré si dát pečlivý pozor, jsou trubci z hrboplodu ( velikosti dělnice ), kteří značí přítomnost trubčic či trubcokladné matky. Je-li na stanovišti běžný výskyt pár desítek normálních trubců ve včelstev třeba i v průběhu zimy, nic tato skutečnost nealarmuje. Souvisí to se způsobem včelaření a také s některými přírodními faktory.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Co je to Furreto a jaký je rozdíl mezi ním a přístrojem ZAL07.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vorja
Sent: Monday, December 01, 2008 5:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: BeeVital

Jediny co nam rekli o novych lecenich bylo, ze existuje furreto, ale ze
nosna latka je petrolej a proto je to fujtajbl.
---------------------------------------------------------
Když budeme ošetřovat 3x včalstva touto metodou, dostane se nám do úlového
prostoru 3x1,2 =3,6 cm3 petroleje,nebo minerálního oleje, popř. jedlého
oleje, Bude jistě částečně zoxidovaný, popř. rozložený na jiné organické
sloučeniny. Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku,
medu, atd?

Jak to, že to nevíte? Copak nejste řádným svazovým členem, kde je krédem dokonce podle stanov ČSV znát poslední novinky prospěšné ve Včelařství? Copak Včelařství ještě o takových prospěšných věcech používaných proti varroáze neinformoval? Nesdělil možnosti?
:-)

Stolní olej je plnohodnotný bioprostředek. Rozdíly mezi Furettem a ZAL7 jsou pouze konstrukční, z principu by mělo jít zjednodušeně řečeno o teplý aerosol. (vývin par léčiva tvořený za pomocí vyšších teplot)



.........
>Co je to Furreto a jaký je rozdíl mezi ním a přístrojem ZAL07.
Honza<

Tím že to nebude scháleným léčivem či aplikátorem léčiva nebude povoleno jako oficiální forma léčení a patrně ani prodej. Schvalování provádí VÚD. Podívejte se jak dopadlo MiteGone na eshopu p.Löfelmanna. Prodej odpařovačů Nassenheider také asi není moc oficiální i dyž má stejně jako Furetto šanci, že bude mít registraci v EU.

Co k tomu dodat?
O víkendu nafilmuji ( nafotím ) jedno mé slabší produkční včelstvo ( letos vytvořené ), které se uskupilo v zimním chumáči s vrškem přitisknutým ke stropu, odkud je krásně vidět, že se vněm trubci ,,hemží,, i v tuto dobou. Případní zájemci o tento materiál kontaktujte mě přes email na: klub.rv/=/seznam.cz

Jediné, na co je vždy dobré si dát pečlivý pozor, jsou trubci z hrboplodu ( velikosti dělnice ), kteří značí přítomnost trubčic či trubcokladné matky. Je-li na stanovišti běžný výskyt pár desítek normálních trubců ve včelstev třeba i v průběhu zimy, nic tato skutečnost nealarmuje. Souvisí to se způsobem včelaření a také s některými přírodními faktory.

S pozdravem M. Václave

Nuž čo k tomu dodať?
Už to svedčí o poruche vo včelstve, že zimný chumáč (možno len zbytok včiel) sa tlačí ku stropu za zásobami. Z biologického hľadiska (trúdy sú vždy k dispozícii vo včelstve v čase rozmnožovania, pri TV a pri neoplodnenej M a trvale pri trúdicovom včelstve.

Tvrdiť, že trúdy pochádzajúce od trúdic-trubčic sú malé je scestné. Tieto trúdy sú vychované z neoplodnených vajíčok, ktoré sú rovnocenné vajíčkam od M. Dokonca som presvedčený, že v pôzdnu jeseň sa podieľajú pri oplodnení náhodných matiek z náhradných chovov (pritlačenie M). Na včelniciach bývajú sa často vyskytujú takéto včelstvá. Mám s tým osobnú skúsenosť, keď včelári u mňa (Vždy mám niekoľko zásobných M) hľadajú matku do trúdicového včelstva.

Je zaujímavé, že moje trúdy od náhodilých trúdicových včelstvách majú všetky parametre normálnych trúdov. To, že trúdica kladie vajíčka do robotníčich buniek (a kladú i trúdich buniek), musí byť trúd malý, je klamlivé, pretože včely bunky upravujú ktoré sú vždy vyššie a širšie. neviem prečo sa táto chybná informácia udržuje pri živote, aj v Poľsku takýmto trúdom hovoria "poltrutnia".
Tak či tak, v "zdravom" včelstve po dobe rozmnožovania a TV, nemá čo vo včelstve robiť, to je moje neotrasiteľné krédo.

k té ekologii ¨, která je věcí velmi ošidnou a moderním zaklínadlem Knot je buničina a dusičnan v přírodě se vyskytující a hoření je také přirozený přírodní jev Kdešto trafo někdo musí vyrobit a výrobou elktřimy pro ně znečistí ovzduší někde jinde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 01.12.2008 17:59:42
> ----------------------------------------
> Vyčistí toto všechno včely, nebo se nám to dostane do vosku, medu, atd?
> ------
> Co vznikne pálením papírových pásků nevím, asi by jsme mohli o tom
> debatovat pořád.
> Třeba co moje včely tady doma, kde každých 5 minut projede auto, na těch
> 100 metrech okolo domu a úlů spálí 0,6 cm3 paliva a děje se to každý den. A
> co teprve my lidé, a co takhle někde u frekventované silnice. To je pořád,
> co takhle kuřák,..., mobil.
> :-))
>
> Nejlepší je dostat do včel léčivo bez ničeho. Vím o včelnici s velmi
> dobrými výsledky, kde se léčí vynálezem již zesnulého velmi dobrého včelaře
> dobře dvacet let. Možná od samého počátku léčení.
>
> Do dna je udělán otvor, do něj se zasune topné tělísko omotané "azbeztovou"
> šnůrou a nakapaným samotným léčivem a připojí k trafu. Teple se to odpaří.
> To je asi nejekologičtější a při jednom prostoru to podle výsledků funguje
> velmi dobře.
>
> Když jsem slyšel o adaptéru na odpařování kyseliny šťavelové či jaké, tak
> jsem se jen divil, že tam někdo nezkusil kápnout amitraz/varidol.
>
>
> -----
> Nemá někdo ve východočeském kraji furreto? O vánocích budu mít doma
> termokameru, tak pokud bude čas bych si udělal přehled o teplotách, za
> jakých se odpařuje na knotu, ve furretu a na tom tělísku.
>
> Karel
>
>
>

pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku svědčí o opaku, jara by se mohlo dožít sem tam se ve včelstvu nějaký trubec občas vyskytuje Dokonce jsem jednou zaznamenal i společně se včelami zimujícího čmeláka . Pro takové včelstvo lze udělat jen tyto věci zkontrolovat zásoby a přisunout je blíže a jeli možnost dá přehodit nástavky . správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku nemělo by v žádném případě sedět až na horních loučkách je to příznak hladu ti trubci mohou být produktem pozdě vylíhlé matky která ploduje a je neoplozená nejlepší by bylo spojit s jinými. a pro doplnění stavu hned na jaře vytvořit oddělek

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: trubci na podloce.
> Datum: 01.12.2008 20:03:18
> ----------------------------------------
> Jaká hrůza! Asi všechna moje včelstva mají v současnosti nekvalitní matku
> či jsou dokonce bezmatečná, jelikož trubci se v nich vyskytují stále!
> Strašné! Naplnily se moje zlé sny! Každoroční obměňování všech matek u mě
> nejspíš nestačí, proto musím zvýšit své již tak hyperaktivní chovatelské
> činnosti až do té míry, abych matky mohl měnit každý půlrok. Co mi zbývá
> jiného? Vždyť již jednoleté matky jsou v mých včelstev zřejmě špatné. Jinak
> by přece moje včelstva neměla důvod k jejich výměně či co? Jinak by přece
> neměla důvod, proč zazimovat s těmi nenažíranými darmožrouty, otravy a
> parazity včel, tzv. trubci, kteří chamtivě užírají med, jež pak chybí v
> zásobách a hrozí uhynutí včelstev hlady! : - ))
>
> ..
>
> Co k tomu dodat?
> O víkendu nafilmuji ( nafotím ) jedno mé slabší produkční včelstvo ( letos
> vytvořené ), které se uskupilo v zimním chumáči s vrškem přitisknutým ke
> stropu, odkud je krásně vidět, že se vněm trubci ,,hemží,, i v tuto dobou.
> Případní zájemci o tento materiál kontaktujte mě přes email na:
> klub.rv/=/seznam.cz
>
> Jediné, na co je vždy dobré si dát pečlivý pozor, jsou trubci z hrboplodu (
> velikosti dělnice ), kteří značí přítomnost trubčic či trubcokladné matky.
> Je-li na stanovišti běžný výskyt pár desítek normálních trubců ve včelstev
> třeba i v průběhu zimy, nic tato skutečnost nealarmuje. Souvisí to se
> způsobem včelaření a také s některými přírodními faktory.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

Kdešto trafo někdo musí vyrobit a výrobou elktřimy pro ně znečistí ovzduší někde jinde.
------
Řešil jsem, co vše se dostane do včel/úlu. Ne nějakou ekostopu.
O výrobě papíru (i těhle knotů) taky něco vím a není to určitě energeticky nenáročné. Tohle se asi nedá řešit, protože to by jsme museli všichni rozebrat auta a odstěhovat se z měst na samozásobitelné samoty. Což je v principu pitomost, protože by jsme tam všichni do roka uhynuly biohladem :-)

Karel

pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku svědčí o opaku, ....

-----
Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral čelovku a šel doma fumigovat.

Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby uspořádat podle knih.
V případě delší loučky to už neřeším, pokud nesedí na celé ploše a mají dozadu dost zásob.

U krátkého Brennera to bylo horší a tam mnohdy nebyly včely dost inteligentní.

Karel

To, že včelstvo v tuto dobu sedí na stropních loučkách v žádném případě
automaticky neznamená, že má nedostatek zásob a že trpí hladem. To ostatně
ani v tuto dobu nejde, to by muselo být včelstvo na podzim úplně vyloupeno
nebo tak nějak. Nechával jsem včelstva určená k zimnímu spojování na konci
prosince jít do zimy na 3 - 5 kilech zásob a v době spojování měly
spotřebováno tak polovinu těch zásob, hladem by padly podle mého odhadu
někdy ke konci ledna. U větších rámkových měr je úplně normální, že normálně
nakrmená včelstva po část zimy nebo celou zimu sedí na horních loučkách a
posouvají se vodorovně pod strůpkem na druhou stranu nastavku. Zásah do
takového včelstva je úplně zbytečný a znamená v tuto dobu zbytečné oslabení
včelstva zkřehnutím odloučených včel. Jediný problém bych viděl tehdy, když
včelstva byla nakrmena co nejdříve v srpnu a potom ponechána tak. Srpnové a
zářijové plodování mohlo spotřebovat většinu zásob v prostředních rámcích,
zatímco nedotčené zásoby v krajních rámcích v neobsazených uličkách by v
zimě za mrazů byly pro včely nedostupné. Takže včelstvo by mohlo během zimy,
ne teď na začátku zimy zásoby v obsazených uličkách spotřebovat, trpět
hladem a uhynout.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 8:57 AM
Subject: Re: trubci na podloce.


pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku svědčí
o opaku, jara by se mohlo dožít sem tam se ve včelstvu nějaký trubec občas
vyskytuje Dokonce jsem jednou zaznamenal i společně se včelami zimujícího
čmeláka . Pro takové včelstvo lze udělat jen tyto věci zkontrolovat zásoby a
přisunout je blíže a jeli možnost dá přehodit nástavky . správně má být
včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku nemělo by v žádném případě
sedět až na horních loučkách je to příznak hladu ti trubci mohou být
produktem pozdě vylíhlé matky která ploduje a je neoplozená nejlepší by
bylo spojit s jinými. a pro doplnění stavu hned na jaře vytvořit oddělek

Pepan

Fumigace za včerejší vichřice?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 11:16 AM
Subject: Re: trubci na podloce.


> pokud má včelstvo dostatek zásob , a to že je přitisknuté ke strůpku
svědčí
> o opaku, ....
>
> -----
> Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> čelovku a šel doma fumigovat.
>
> Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
> Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby
> uspořádat podle knih.
> V případě delší loučky to už neřeším, pokud nesedí na celé ploše a mají
> dozadu dost zásob.
>
> U krátkého Brennera to bylo horší a tam mnohdy nebyly včely dost
> inteligentní.
>
> Karel

...správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku...

Pepan, môže to byť pravda, ale len za určitých okolností, silné včelstvo a nesmú byť silné mrazy v tom období. Asi tri zimy nazad mi uhynulo včelstvo (skôr slabšie) za zásobami sa posunulo až na horné latky a zásoby na všetkých rámikoch dostatok. Pri prehliadke som našiel mŕtve včely "zapichnuté" v bunkách 1,5 cm, tú zdanlivo krátku vzdialenosť (ale pre nás) nedokázali včely prekonať.
Iný prípad: včelstvo silné, zásoby taktiež, len na jednom pláste ich bolo málo (možno keď som zakrmoval tam mali plod), včely v strede chumáča sa dostalo až k hornej latke a vodorovne sa pohybovali až ku koncu uličky a uhynuli. včely po obidvoch stranách uličke žili až do jari ako bezmatkové.
Tú vzniknutú medzeru včely nedokázali prekonať. Túto udalosť dokonale zaznamenala podmetová podložka.
Dva prípady, v prvom sa včely nedokázali vodovne presunúť a vdruhom áno, ale nebol im to nič platné, zahynuli taktiež. V druhom prípade to bola skôr moja vina, ako včiel.

...správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku...

Pepan, môže to byť pravda, ale len za určitých okolností, silné včelstvo a nesmú byť silné mrazy v tom období. Asi tri zimy nazad mi uhynulo včelstvo (skôr slabšie) za zásobami sa posunulo až na horné latky a zásoby na všetkých rámikoch dostatok. Pri prehliadke som našiel mŕtve včely "zapichnuté" v bunkách 1,5 cm, tú zdanlivo krátku vzdialenosť (ale pre nás) nedokázali včely prekonať.
Iný prípad: včelstvo silné, zásoby taktiež, len na jednom pláste ich bolo málo (možno keď som zakrmoval tam mali plod), včely v strede chumáča sa dostalo až k hornej latke a vodorovne sa pohybovali až ku koncu uličky a uhynuli. včely po obidvoch stranách uličke žili až do jari ako bezmatkové.
Tú vzniknutú medzeru včely nedokázali prekonať. Túto udalosť dokonale zaznamenala podmetová podložka.
Dva prípady, v prvom sa včely nedokázali vodorovne presunúť a v druhom áno, ale nebolo im to nič platné, zahynuli taktiež. V druhom prípade to bola skôr moja vina, ako včiel.

Tak mně napadá, má na zimování nějaký vliv, když strůpek není položený na
horních loučkách, ale je tak centimetr nad nimi? Takže včely z jednotlivých
rámkových uliček mají přes tuto mezeru vzájemný kontakt a mohou si vzájemně
vyměňovat zásoby. Takže mohou sjednocovat rychlost postupu v obsazených
uličkách a tím i optimalizovat tepelné ztráty atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 11:20 AM
Subject: Re: trubci na podloce.


> ..správně má být včelstvo pod nimi nebo se posouvá po délce rámku...
>
> Pepan, môže to byť pravda, ale len za určitých okolností, silné včelstvo a
> nesmú byť silné mrazy v tom období. Asi tri zimy nazad mi uhynulo včelstvo
> (skôr slabšie) za zásobami sa posunulo až na horné latky a zásoby na
> všetkých rámikoch dostatok. Pri prehliadke som našiel mŕtve včely
> "zapichnuté" v bunkách 1,5 cm, tú zdanlivo krátku vzdialenosť (ale pre
nás)
> nedokázali včely prekonať.
> Iný prípad: včelstvo silné, zásoby taktiež, len na jednom pláste ich bolo
> málo (možno keď som zakrmoval tam mali plod), včely v strede chumáča sa
> dostalo až k hornej latke a vodorovne sa pohybovali až ku koncu uličky a
> uhynuli. včely po obidvoch stranách uličke žili až do jari ako bezmatkové.
> Tú vzniknutú medzeru včely nedokázali prekonať. Túto udalosť dokonale
> zaznamenala podmetová podložka.
> Dva prípady, v prvom sa včely nedokázali vodovne presunúť a vdruhom áno,
> ale nebol im to nič platné, zahynuli taktiež. V druhom prípade to bola
skôr
> moja vina, ako včiel.

U nás se o vychřici nedá mluvit.Občas jen poryv,nijak silný.

Me sedi take kazde jinak, faktoru co to ovlivnuje je asi mnoho...

Ono totiz v jedne bedynce bez vysokeho dna nebude moc poloh na vyber, ale ve vice bedynkach s vysokym zasitovanym dnem, ockama se to tezko predem odhadne - udelaj si to po svem :-)

Jinak ti trubci v zime je zahada :-) Jaktoze je nekdo ma a nekdo nikdy nemel. Ja je loni nekde mel a nekde ne, a kupodivu tam na jare byly matky a vse slo v pohode. Pozdni tichou vymenu vsak pripoustim, dokonaly prehled o vsem co se deje nemam. Rozhodne si ale myslim, ze panikarit nema cenu. Obvzlast po ujisteni od kolegy, ze jsou najisto bez matky a jsou tam trubcice :-) To uz do jara pocka.

Stejny paradox pro me je, otazka chovu matek pri matce nad mrizkou, kdy matecniky zastavi a zanesou medem. Resilo se to tu nedavno a ja si z toho vzal, ze se matky udusi (me se to na tom plastu nepovedlo). Ted mi chovatel matek rikal, ze to neni pravda, ze jim tam nechaj prulez aby mely vzduch a hlavne mohly vybehnout. Nejsou prece blbci...

Tak a ted kde je pravda, ono to vypada, ze kazdy ma tu svou, nejlepsi. :-))

T.H.


Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> čelovku a šel doma fumigovat.
>
> Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
> Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby
> uspořádat podle knih.

Fumigace za včerejší vichřice?

R. Polášek
---------
Tady je vidět, jak je vše různé i na takovém malém flíčku jako je ČR.
O žádném větru nevím, jen to chvilkama vypadalo, že zmoknu. Ale byly to nějaké přeháňky.

Měl jsme čas na to koukat, někde byly včely docela hluboko a tak jsme mimoděk přišel na dobrý for, jak tam strkat knot. Normálně vyndávám jeden rámek, ale někde jsem včely v horním nástavku neviděl. Tak jsem horní nástavek nadzvedl a hřebík jen položil na loučky napříč a knot visel dolů mezi rámky. V některých případech jsem rozpůlil chomáč, takže se docela rozvolnily.

Výhodou je, že zůstane strop přilepený a docela dobře to těsnilo.

Dneska jsem koukal na podložky a včelám to zřejmě nevadilo. Tedy tak aby uhynuly.

Roztočů taky jen pár kousků. Za měsíc přirozeného spadu i za noc po léčení.

Karel

No, včera už to bylo slabší, ale přes víkend to tady shazovalo stříšky z
úlů, pokud nebyly zvlášť pořádně zatížené a rozfoukávalo to igelity nebo
třeba plastové kbelíky a misky pod květináče a podobné středně těžké
předměty po zahradě a rvalo plachtu z hromady na zahradě . A nějak
nadnormálně to po několik dní hučelo, zvláště v noci, jakoby se to neslo z
Beskyd z hor 5 - 10 a víc kilometrů daleko na jihovýchodě a jihu....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 12:35 PM
Subject: Re: trubci na podloce.


> Fumigace za včerejší vichřice?
>
> R. Polášek
> ---------
> Tady je vidět, jak je vše různé i na takovém malém flíčku jako je ČR.
> O žádném větru nevím, jen to chvilkama vypadalo, že zmoknu. Ale byly to
> nějaké přeháňky.
>
> Měl jsme čas na to koukat, někde byly včely docela hluboko a tak jsme
> mimoděk přišel na dobrý for, jak tam strkat knot. Normálně vyndávám jeden
> rámek, ale někde jsem včely v horním nástavku neviděl. Tak jsem horní
> nástavek nadzvedl a hřebík jen položil na loučky napříč a knot visel dolů
> mezi rámky. V některých případech jsem rozpůlil chomáč, takže se docela
> rozvolnily.
>
> Výhodou je, že zůstane strop přilepený a docela dobře to těsnilo.
>
> Dneska jsem koukal na podložky a včelám to zřejmě nevadilo. Tedy tak aby
> uhynuly.
>
> Roztočů taky jen pár kousků. Za měsíc přirozeného spadu i za noc po
léčení.
>
> Karel

Pochopil s to správně

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: BeeVital
> Datum: 02.12.2008 11:11:42
> ----------------------------------------
> Kdešto trafo někdo musí vyrobit a výrobou elktřimy pro ně znečistí ovzduší
> někde jinde.
> ------
> Řešil jsem, co vše se dostane do včel/úlu. Ne nějakou ekostopu.
> O výrobě papíru (i těhle knotů) taky něco vím a není to určitě energeticky
> nenáročné. Tohle se asi nedá řešit, protože to by jsme museli všichni
> rozebrat auta a odstěhovat se z měst na samozásobitelné samoty. Což je v
> principu pitomost, protože by jsme tam všichni do roka uhynuly biohladem
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Tak před 5 roky jsem též u jedněch zažil paradox potvory si usmyslely , že budou mít 2 matky a nešlo jim to rozmluvit Jena kledla pěkně slušne ve spodním a druhá řádila ve 4 nástavku když jsem ji odstranil hned tam bylu nové matečníky a víckrat v dalším rokce se to u nich neopakovalu
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: trubci na podloce.
> Datum: 02.12.2008 12:17:16
> ----------------------------------------
> Me sedi take kazde jinak, faktoru co to ovlivnuje je asi mnoho...
>
> Ono totiz v jedne bedynce bez vysokeho dna nebude moc poloh na vyber, ale ve
> vice bedynkach s vysokym zasitovanym dnem, ockama se to tezko predem odhadne -
> udelaj si to po svem :-)
>
> Jinak ti trubci v zime je zahada :-) Jaktoze je nekdo ma a nekdo nikdy nemel.
> Ja je loni nekde mel a nekde ne, a kupodivu tam na jare byly matky a vse slo v
> pohode. Pozdni tichou vymenu vsak pripoustim, dokonaly prehled o vsem co se
> deje nemam. Rozhodne si ale myslim, ze panikarit nema cenu. Obvzlast po
> ujisteni od kolegy, ze jsou najisto bez matky a jsou tam trubcice :-) To uz do
> jara pocka.
>
> Stejny paradox pro me je, otazka chovu matek pri matce nad mrizkou, kdy
> matecniky zastavi a zanesou medem. Resilo se to tu nedavno a ja si z toho vzal,
> ze se matky udusi (me se to na tom plastu nepovedlo). Ted mi chovatel matek
> rikal, ze to neni pravda, ze jim tam nechaj prulez aby mely vzduch a hlavne
> mohly vybehnout. Nejsou prece blbci...
>
> Tak a ted kde je pravda, ono to vypada, ze kazdy ma tu svou, nejlepsi. :-))
>
> T.H.
>
>
> Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> > čelovku a šel doma fumigovat.
> >
> > Takže jsem si mimo jiné prohlédl, jak a kde sedí včely.
> > Některé hluboko dole, jiné se usadí u stropu i když by si mohly zásoby
> > uspořádat podle knih.
>
>
>

potřebovala bych poradit,jak se dělá z propolysu tinktura

stručný návod na tinkturu

Anebo je to také skoro v každé knížce o včelích produktech.

Anebo do Google či jiného vyhledávače zadejte "návod na propolisovou tinkturu" a proklikejte se výsledky...

potřebovala bych poradit,jak se dělá z propolysu tinktura. Bartošová

Pripravte si 50 g čistého propolisu, v lekárni zakúpte 50 g 60% liehu. Propolis vložte na krátku dobu do vhladničky a po schladení rozmrvte na menšie kúsky a vsypte do liehu. Každý deň potrepte asi 8-10 dní, roztok cez filter, vatu, oddeľte od zbytkov vosku a propolisu a môžete používať na vonkajšie alebo vnútorné užívanie.

Oprava:15 g propolisu (pre p. Bartošovú)

Reakce na komentáře k mému předchozímu příspěvku:

Včely nehladoví, horní nástavek je plný medu. Toto včelstvo má díky nepovedenému experimentálnímu zazimování špatně uložené zásoby ( převaha v prvním a třetím nástavku ( počítáno shora ), druhý nástavek je poloprázdný ( spíše skoroprázdný :- ) ), takže jsem vlastně rád, že včely sedí centrálně v medné komoře, proto nic nemusím a nebudu prohazovat. Rozhodně se nejedná o včelstvo slabé v pravém slova smyslu ( sílu odhaduji na cca 20 000 včel ), nicméně vůči mému standartu ( 30 000 – 40 000 včel ) je slabší. Jde o včelstvo pro mě kuriózní tím, že jeho zimní chumáč začíná pod stropem.
Viz fotografie, které v sobotu ( pokud budu mít čas a nebude zataženo ) pořídím a rozešlu zájemcům přes můj email.

Normálně mi to produkční včelstva nedělají ( u těchto včelstev je zbytečné fotit strop, protože u nich jsou shora vidět jen zásoby a při dobrém pohledu do uliček vršek chumáče, trubci tam k vidění nejsou ( nacházejí se v centru chumáče ) ). O přítomnosti trubců v ostatních včelstev jsem se přesvědčil při jejich proletu. Odhaduji to řádově na pár desítek trubců v každém úlu. Jejich přítomnost v mém případě jen dosvědčuje, že jsem racionálně zazimoval. Jedná se dobře živené trubce, kteří se díky své dlouhověkosti dožili dnešních dnů. Včely je nevyhnaly, protože k tomu neměly důvod ( dostatek včas podaných zásob ). Masivní vyhánění trubců je pouhý projev špatného zásobení včelstev ( takováto násladně zpravdila nevytvářejí silnou zimní generaci ).

____________________________________________________________

Je zaujímavé, že moje trúdy od náhodilých trúdicových včelstvách majú všetky parametre normálnych trúdov.
____________________________________________________________

Divné, já pozoruji opak. Trubci vzešlí z tzv. hrboplodu ( trubčí plod v dělničím díle ), byli vždy zakrslí, velikosti dělnice. Pár takových exemplářů jsem si schoval, takže je můžu nafotit společně s dělnicemi jako měřítko a fotky, pokud o ně máte zájem, Vám mohu poslat na email ( můj email: klub.rv/=/seznam.cz ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Já bych se trochu obával, kdyby takové včelstvo sedělo u stropu přesně
uprostřed rámků. V tužší zimě by se potom zimní chumáč mohl rozdělit na dva
a vydat se po rámkových uličkách ze středu na oba kraje, a to by znamenalo
pro včelstvo problém. Co se týká trubců, podle mně má v pozdním létě asi
každé včelstvo období, možná poměrně krátké, kdy při snůškové přestávce
vyžene všechny trubce. Jak ale to období přestane, trubci se mohou vrátit a
zase budou ve včelstvu trpěni a zřejmě i krmeni. Stačí tedy, když třeba díky
rozdílné době krmení včely na jednom stanovišti už zase trubce přijímají,
zatímco na sousedním je právě začínají vyhánět. Nebo stačí, když v doletu
stanoviště v srpnu, září nebo i později vznikne osiřelost nebo trubčice atd
a začnou se líhnout trubci. Ti se potom postupně zalétají do okolních
včelstev a jdou s nimi do zimy. Trubci mohou být dlouhověcí, protože na
rozdíl od dělnic nevykonávají ve včelstvu žádnou práci, jenom tam přežívají,
ale budou to asi jen trubci s kvalitním základem, vychovaní v dostatku a v
trubčině, ne nějací zakrslí trubci od trubčic, ti během podzimních měsíců
zřejmě vyhynou.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 02, 2008 9:57 PM
Subject: Re: trubci na podloce.


> Reakce na komentáře k mému předchozímu příspěvku:
>
> Včely nehladoví, horní nástavek je plný medu. Toto včelstvo má díky
> nepovedenému experimentálnímu zazimování špatně uložené zásoby ( převaha v
> prvním a třetím nástavku ( počítáno shora ), druhý nástavek je poloprázdný
> ( spíše skoroprázdný :- ) ), takže jsem vlastně rád, že včely sedí
> centrálně v medné komoře, proto nic nemusím a nebudu prohazovat. Rozhodně
> se nejedná o včelstvo slabé v pravém slova smyslu ( sílu odhaduji na cca
20
> 000 včel ), nicméně vůči mému standartu ( 30 000 – 40 000 včel ) je
slabší.
> Jde o včelstvo pro mě kuriózní tím, že jeho zimní chumáč začíná pod
> stropem.
> Viz fotografie, které v sobotu ( pokud budu mít čas a nebude zataženo )
> pořídím a rozešlu zájemcům přes můj email.
>
> Normálně mi to produkční včelstva nedělají ( u těchto včelstev je zbytečné
> fotit strop, protože u nich jsou shora vidět jen zásoby a při dobrém
> pohledu do uliček vršek chumáče, trubci tam k vidění nejsou ( nacházejí se
> v centru chumáče ) ). O přítomnosti trubců v ostatních včelstev jsem se
> přesvědčil při jejich proletu. Odhaduji to řádově na pár desítek trubců v
> každém úlu. Jejich přítomnost v mém případě jen dosvědčuje, že jsem
> racionálně zazimoval. Jedná se dobře živené trubce, kteří se díky své
> dlouhověkosti dožili dnešních dnů. Včely je nevyhnaly, protože k tomu
> neměly důvod ( dostatek včas podaných zásob ). Masivní vyhánění trubců je
> pouhý projev špatného zásobení včelstev ( takováto násladně zpravdila
> nevytvářejí silnou zimní generaci ).
>
> ____________________________________________________________
>
> Je zaujímavé, že moje trúdy od náhodilých trúdicových včelstvách majú
> všetky parametre normálnych trúdov.
> ____________________________________________________________
>
> Divné, já pozoruji opak. Trubci vzešlí z tzv. hrboplodu ( trubčí plod v
> dělničím díle ), byli vždy zakrslí, velikosti dělnice. Pár takových
> exemplářů jsem si schoval, takže je můžu nafotit společně s dělnicemi jako
> měřítko a fotky, pokud o ně máte zájem, Vám mohu poslat na email ( můj
> email: klub.rv/=/seznam.cz ).
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Trubci mohou být dlouhověcí, protože na
rozdíl od dělnic nevykonávají ve včelstvu žádnou práci, jenom tam přežívají,
ale budou to asi jen trubci s kvalitním základem, vychovaní v dostatku a v
trubčině, ne nějací zakrslí trubci od trubčic, ti během podzimních měsíců
zřejmě vyhynou.
______________________________________________________________

Naprosto souhlasím.
______________________________________________________________
Tak mně napadá, má na zimování nějaký vliv, když strůpek není položený na
horních loučkách, ale je tak centimetr nad nimi?
____________________________________________________________

Podle mého názoru, zimuje-li včelstvo nahoře, je výhodné podložit strop, čímž se, obzvláště u vyšších rámkový měr, podstatně ulehčí propojení chumáče a jeho koordinaci při pohybu za zásobami, a tak se účinně předchází případnému jeho roztržení. Kdo je pozorný, všiml si, že při přirozené stavbě včely vytvářejí v plástové ploše díry. Proč asi?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Včera jsme využil oteplení skoro na předpisových 10stC a večer sebral
> čelovku a šel doma fungovat.
V některých případech jsem rozpůlil chomáč, takže se docela
> rozvolnily.
----------------------------------------------------------
10°C není pro fumigaci bezpodmínečná podmínka, jak jsem slyšel na jednom semináři. Rozhodující je, aby včely nebyly semknuty do chomáče. Pokud již jsou, tak je nutno ošetřit aerosolem.

vorja:
10°C není pro fumigaci bezpodmínečná podmínka, jak jsem slyšel na jednom semináři. Rozhodující je, aby včely nebyly semknuty do chomáče. Pokud již jsou, tak je nutno ošetřit aerosolem.
----
Předpisových 10 byla ironie :-)
Jednak nebylo úplně přesně deset stupńů, druhak si myslím, že neexistuje jen tak jednoduchá závislost na sezení včel v chomáči a teplotě.
Jednak je třeba vzít v úvahu tepelnou setrvačnost ale taky roční dobu a tepelné změny.

Například pokud je dlouho zima a pak se oteplí (třeba okolo vánoc, tak teplota je mnohdy jen nad nulou, úl promrzlý ale včely se prostě rozhodnou rozvolnit a přetahují zásoby do sediště. Některé otužilé se i proletují.

Předevčírem jsem koukal jak se prohání kouř v nástavkách a i když byly v době fumigace v chomáči, tak kouř je rozehnal.
A po namátkové kontrole podložek to moc včel životem nezaplatilo.

Zajímalo by mě jak moc máte vy včely pod deset a nad deset stupňů v chomáči. Deset je moc kulaté číslo, takže je to spíše taková pomůcka, aby se něco řeklo.

Karel

Nesouhlas s timto názorem.Fumigace má účinnost jen tehdy jsou-li včely rozlezlé.(objevují-li se na česně) Při 10 a níže jsou v chomáči a účinnost kouře(fumigace) je minimální . Při této teplote se rozvolní okraje chomáče a do středu se kouř nedostane, ,protože se tam stahují. Roztahne je pouze aerosol, kdy reagují na změnu vlhkosti nebo acetonu a začínaji větrat a hučet. Kapenky se dostávaji až k matce. Při kouření se v nižších teplotách stahují a při fumigacích so vždy roztahují. V tomto je ten vtip a ne, že si někdo toto vymyslel.

Zajímalo by mě jak moc máte vy včely pod deset a nad deset stupňů v chomáči. Deset je moc kulaté číslo, takže je to spíše taková pomůcka, aby se něco řeklo.

Karel

Ja som tohoto tabu zbavil už dávno a vôbec ho nevnímam ako prekážku pri poslednej fumigácii v čase bez akéhokoľvek plodu, tj.10 mesiac. Som aj prakticky presvedčený, že fumigant do zimujúceho chumáča prenikne, možno ešte ľahšie a rýchlejšie ako aerosól. Výsledok je vždy pozitívna, ak sú na včelách nejaké zabudnuté klieštiky, vždy som ich našiel na popdložke. Tento rok síce bolo pri fumigácii +9˚C čo je vysoká teplota, ale po minulé roky to bolo ďaleko nižšie.
Je pravda, že na včely v chumáči fumigant včely v chumáči rozruší čo pomáha k rýchlejšiemu vnikajú k zabudnutým klieštikom, už i preto, že aj klieštik musí dýchať. Preto túto achilovu pätu v.d. musíme využiť.

V tomto je ten vtip a ne, že si někdo toto vymyslel. Felix

Lenže, to vôbec nie je vtip, je to skutočná realita!

Fumigace i aerosol se používají také k daratizaci. Kdesi jsem četl odborný názor, že v toto případě je fumigace účinnější než aerosol protože se jedná o daleko mení částice než v případě aerosolu, kterí snáze pronikají i do hůže přístupných prostor. Aplikaci léčiva aerosolem při posledním léčení sice již tři roky dělám, ale o uvedeném tvrzení mám také jisté pochybnosti. Předpokládám, že to mají ve VÚD nějak ověřené, tedy že se nejedná o skrytou marketingovou podporu prodeje vyvíječů aerosolu :)

Ahoj, Z propolysu nevím, z propolisu jednoduše:

40-60%líh
10-20g propolisu na 100ml lihu dle čistoty propolisu
3 týdny za občasného protřepání (1x za 2 dny) za pokojové teploty a pokud možno ve tmě (nádobu obalit alobalem) nechat luhovat
před filtrací pár dní netřepat a přefiltrovat třeba přes vatu vloženou do trychtýře ( nálevky)
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: bartosova <bartosovaromca/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Matky vs matecniky
> Datum: 02.12.2008 18:33:18
> ----------------------------------------
> potřebovala bych poradit,jak se dělá z propolysu tinktura
>
>
>

Zdravíčko
Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009 ? Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za info

Rok pro dotace se nekryje s rokem kalendářním, proto Silvestr není
rozhodující. Rozhodující je, aby ani žádosti o dotace a ani vlastní nákupy
dotovaného zboží nebyly podávány nebo uskutečněny v době od 15. do 31.
října. Předpokládám, že dotace na nyní uskutečněný nákup bude vyplacena až v
závěru příštího roku.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2008 11:27 AM
Subject: Medomet Dotace


Zdravíčko
Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009 ?
Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych
měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě
letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za info


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3662 (20081203)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Zajímám se o výrobu propolisu, ale názory včelařů jsou různé i ohledně doby protřepávání 14 - 30 dní. Údajně je kvalitnější, pokud je doba výroby delší. Ale chtěla bych se zeptat na názor ohledně ředění. Jeden včelař mi poradil: v 250 ml. minimálně 60 ti procentního lihu /který se dá nahradit slivovicí, protože líh v lékárně je dost drahý/ protřepávat 14 dní 20 dkg propolisu, po té přecedit a doředit do půl litru, abych získala hotovou propolisovou tinkturu. Jiný včelař byl zásadně proti ředění hotové tinktury, neboť údajně ztrácí jednak svou specifickou barvu a jednak i léčivé účinky. Momentálně jsem ve stavu, kdy podle rad prvního včelaře protřepávám čtvrt litru propolisové tinktury 14 dní a teď váhám ve věci doředění na požadovaného půl litru.
Vím, že propolis je úžasná věc, ale lahvička této vzácné tinktury, kterou jsem měla ještě po dědečkovi (ten se věnoval včelařství celý život, ale bohužel již nežije) už mi došla a zřejmě jsem se pustila do věci, která je mou velkou neznámou.
Může mi prosím někdo poradit? Byla bych vděčná za každý názor.
Děkuji Jitka

Díky za info.Vaše odpověd mě velmi potěšila,aspoň nemusím nic uspěchat a můžu se vklidu rozhodnout do čeho přesně zainvestovat,než kdybych to musel vyřídit ještě letos.
Zdraví Pepíno


lokvenc.petr (e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re: Medomet Dotace (32723)

Rok pro dotace se nekryje s rokem kalendářním, proto Silvestr není
rozhodující. Rozhodující je, aby ani žádosti o dotace a ani vlastní nákupy
dotovaného zboží nebyly podávány nebo uskutečněny v době od 15. do 31.
října. Předpokládám, že dotace na nyní uskutečněný nákup bude vyplacena až v
závěru příštího roku.
S pozdravem Petr

správně to má být 5% roztok
je nutné si vzpomenout na školní léta a počítat
Postup:
Vezmete jakoukoliv bílou kořalku a v ní rozpouštíte propolis pokud to jde. Vyrobíte tak nasycený roztok. Po přepočtu na čistý líh dostanete 100% roztok
Tinkturu pak naředíte na 5 % pro vnitřní užívání Pokud bude na vnější může být silnější
Pro ředění je nejlepší si pořídit Křížovou tabulku.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jitka <adolfovice113/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ela?sk? krouky
> Datum: 04.12.2008 11:45:45
> ----------------------------------------
> Zajímám se o výrobu propolisu, ale názory včelařů jsou různé i ohledně doby
> protřepávání 14 - 30 dní. Údajně je kvalitnější, pokud je doba výroby
> delší. Ale chtěla bych se zeptat na názor ohledně ředění. Jeden včelař mi
> poradil: v 250 ml. minimálně 60 ti procentního lihu /který se dá nahradit
> slivovicí, protože líh v lékárně je dost drahý/ protřepávat 14 dní 20 dkg
> propolisu, po té přecedit a doředit do půl litru, abych získala hotovou
> propolisovou tinkturu. Jiný včelař byl zásadně proti ředění hotové
> tinktury, neboť údajně ztrácí jednak svou specifickou barvu a jednak i
> léčivé účinky. Momentálně jsem ve stavu, kdy podle rad prvního včelaře
> protřepávám čtvrt litru propolisové tinktury 14 dní a teď váhám ve věci
> doředění na požadovaného půl litru.
> Vím, že propolis je úžasná věc, ale lahvička této vzácné tinktury, kterou
> jsem měla ještě po dědečkovi (ten se věnoval včelařství celý život, ale
> bohužel již nežije) už mi došla a zřejmě jsem se pustila do věci, která je
> mou velkou neznámou.
> Může mi prosím někdo poradit? Byla bych vděčná za každý názor.
> Děkuji Jitka
>
>
>

Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medomet Dotace
> Datum: 04.12.2008 11:27:59
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009 ?
> Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych
> měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě
> letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za info
>
>
>

Dotace není plošná? Celorepubliková?
Mám na mysli dotaci na nákup zařízení /nevím přesně jak se jmenuje/To jest na Medomet,refraktometr,nádoby na med,udvíčkovací zařízení,atd.
Nemám namysli dotace pro začínajíci včelaře které vyhlašují kraje. Nebo se pletu?

-------------------------------

(e-mailem) --- 4. 12. 2008
Re:Medomet Dotace (32723)

Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás

Pepan

Není pravda. Na tohle je dotace z EU a na nic se nemůže přijímat dotace ze
dvou různých zdrojů současně.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2008 12:03 PM
Subject: Re:Medomet Dotace


Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medomet Dotace
> Datum: 04.12.2008 11:27:59
> ----------------------------------------
> Zdravíčko
> Nevíte někdo jak to bude s dotacemi na medomet a zařízení příští rok 2009
> ?
> Mám namysli dotaci že když pořídím medomet a zařízeni za 20tisíc tak bych
> měl dostat 50% to jest 10tisíc zpět. Nebo to musím stihnout nakoupit ještě
> letos a podat někam /nevím kam asi čsv/ paragony do silvestra. Díky za
> info
>
>
>


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3663 (20081204)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Rozpustnost propolisu velice ovlivňuje množství lihu a vody. Například 35 %
kořalka rozpustí mnohem méně propolisu než třeba 50 % kořalka nebo dokonce
100 % líh. Kromě toho je propolis přírodní látka, takže jeho účinnost není
přímo vázána na množství rozpuštěného propolisu v lihu. Pro nějakou
průmyslovou výrobu výrobků s propolisem musí být nějaká metoda, kterou se
účinnost rozpuštěného propolisu měří a podle výsledků se potom propolisový
výluh doředuje na nějakou stálou hodnotu a teprve takhle připravená
"normalizovaná" tinktura se používá. Pro domácí použití se buď musí výluh
dělat přesně podle návodu, dodržet množství i koncentraci kořalky a množství
propolisu, nebo se použije čistý potravinářský líh, vytvoří se
superkoncentrovaný roztok a ten se upraví, naředí podle původní tinktury, to
znamená podle barvy a podle toho, když se kapka tinktury kápne na kůži nebo
jiný povrch, sklo atd, nechá se odpařit a ze zbytku se odhadne množství
propolisu v tinktuře a dorovná, aby kapka nové tinktury zanechala zhruba
stejný zbytek jako kapka původní tinktury.
Propolisová tinktura se dělá tak, že se drť propolisu v láhvi zalije zhruba
trojnásobným množstvím lihu a nechá v chladu nějaký ten týden za občasného
protřepávání vyluhovat. Ideální je ten 100 % potravinářský líh, podle mých
zkušeností docela stačí i neředěná pálenka z pálenice, pokud je dobrý kvas,
má taková pálenka 60 - 70 % alkoholu a to už docela stačí. V nějaké 40 %
kořalce se propolisu rozpustí znatelně méně, je to spíše nouzové řešení.
Výluh propolisu 100 % lihem je tmavě žlutý, červený až tmavě hnědý a kapka z
toho výluhu na kůži nechá silně lepkavou vrstvu propolisu, výluh z 40 %
kořalky je několikrát slabší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, December 04, 2008 12:01 PM
Subject: Re: v?ela?sk? krouky


správně to má být 5% roztok
je nutné si vzpomenout na školní léta a počítat
Postup:
Vezmete jakoukoliv bílou kořalku a v ní rozpouštíte propolis pokud to jde.
Vyrobíte tak nasycený roztok. Po přepočtu na čistý líh dostanete 100% roztok
Tinkturu pak naředíte na 5 % pro vnitřní užívání Pokud bude na vnější může
být silnější
Pro ředění je nejlepší si pořídit Křížovou tabulku.

nelépe pak uděláš když se podíváš na stránky ČSV

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?no <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medomet Dotace
> Datum: 04.12.2008 12:12:19
> ----------------------------------------
> Dotace není plošná? Celorepubliková?
> Mám na mysli dotaci na nákup zařízení /nevím přesně jak se jmenuje/To jest
> na Medomet,refraktometr,nádoby na med,udvíčkovací zařízení,atd.
> Nemám namysli dotace pro začínajíci včelaře které vyhlašují kraje. Nebo se
> pletu?
>
> -------------------------------
>
> (e-mailem) --- 4. 12. 2008
> Re:Medomet Dotace (32723)
>
> Na tohle dávaly dotace kraje . Musíš si najít podmínky jaké platí u vás
>
> Pepan
>
>
>

To je chyba - každý názor. Ve včelařství lidová tvořivost nezná mezí.
Svůj návod jsem Vám zaslal, v podstatném se shoduje s názorem dalších kolegů lékařů-včelařů. Napište odkud jste, až budu dělat přednášku poblíž, dám Vám vědět, nemám bohužel čas. Pro začátek Vám doporučuji k prostudování od Dr. Hajduškové Včelí produkty očima lékaře.
S pozdravem MUDr. Radek Hubač
učitel včelařství



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jitka <adolfovice113/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?ela?sk? krouky
> Datum: 04.12.2008 11:47:25
> ----------------------------------------
> Zajímám se o výrobu propolisu, ale názory včelařů jsou různé i ohledně doby
> protřepávání 14 - 30 dní. Údajně je kvalitnější, pokud je doba výroby
> delší. Ale chtěla bych se zeptat na názor ohledně ředění. Jeden včelař mi
> poradil: v 250 ml. minimálně 60 ti procentního lihu /který se dá nahradit
> slivovicí, protože líh v lékárně je dost drahý/ protřepávat 14 dní 20 dkg
> propolisu, po té přecedit a doředit do půl litru, abych získala hotovou
> propolisovou tinkturu. Jiný včelař byl zásadně proti ředění hotové
> tinktury, neboť údajně ztrácí jednak svou specifickou barvu a jednak i
> léčivé účinky. Momentálně jsem ve stavu, kdy podle rad prvního včelaře
> protřepávám čtvrt litru propolisové tinktury 14 dní a teď váhám ve věci
> doředění na požadovaného půl litru.
> Vím, že propolis je úžasná věc, ale lahvička této vzácné tinktury, kterou
> jsem měla ještě po dědečkovi (ten se věnoval včelařství celý život, ale
> bohužel již nežije) už mi došla a zřejmě jsem se pustila do věci, která je
> mou velkou neznámou.
> Může mi prosím někdo poradit? Byla bych vděčná za každý názor.
> Děkuji Jitka
>
>
>

Dobrý den, zítra bych chtěl jet léčit včely a zajímalo by mě, po jakou dobu (vteřin) se do úlu vpravuje aerosol? Nemůžu tuto informaci nikde najít. Děkuji za odpověd

Je to v návodu na vyvíječ. Vodní emulze nad 10st.-120 sec., acetonový roztok -5 až +10 st. - 30 sec., s vyvíječem s výkonem 1,5 ml/min., pro nástavek 6-10 plástů 39x24.
U dvou nástavků prodloužit při venkovní teplotě 10-15 st. o 45 sec. při teplotě nad 15 st. o 30 sec. U acetonového roztoku pak o 10 sec.
Česno uvolnit po 10-15 minutách.
Tonda

>Dobrý den, zítra bych chtěl jet léčit včely a zajímalo by mě, po jakou dobu (vteřin) se do úlu vpravuje aerosol? Nemůžu tuto informaci nikde najít. Děkuji za odpověd

Několik používáme, pro přenášení medu k zákazníkům, něco podobného.

http://www.fotbalovy-obchod.cz/_barret-nosic-lahev-6491.php

Předpokládám, že nejsme sami. Věděl by někdo, kde nosič koupit za rozumnější cenu? Pokud si vzpomínám, nosič stál cca. 80,-Kč v běžném supermarketu.

mp

Nejlepší je, se zeptat a pak to člověk najde sám. :-)

http://www.i-obchod.cz/product.asp?productid=92729

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

Při těchto teplotách přichází v úvahu jen provedení acetonem zakoupeným v lékárně pro lékárnské účely, ne ředidlo acetonové do barev. Voda v současné době při teplotách okolo 5 stupňů po čase zamrzá a neni aplikovaná správná dávka.tj 1,5ml/mim. Do 300ml (3deci) acetonu jedna lahvička Varidol aer, (lez pokud neni i varidol fum) nebo 16 kapek M-1 Aer, nejlépe podle nařízení KVS. Na roztoče je účinějsí Varidol, ovšem ten nebere včelomorky. Ty bere M-lAer. Doba aplikace: 3O vteřin jeden nástavek 39x24, další nástavek prodlužujeme o 10 vteřin, tzn jsou li dva nástavky aplikujeme 40 vteřin. Acetonem lze aplikovat až do -5, ale 100% funkčnost je do -2 pak je třeba kontrolovat zda odkapává aceton, zda nám v triskách nezamrzají kapky vody. U zvlášť slabých včelstev a záložních oddělků snížíme expozici úměrně na minimálně 2/3
Uvedené hodnoty platí pro sstředněsilná včelstva obsedající 6-10 plástů 39 x 24 a vyvíječ s výkonem nad 1,5 ml za minutu. Pro úplnost uvedu ještě jak je to s vodní emulzí: výhradně jen nad +10 C, expozice trvá 120 sekund, u zvláš´T SILNÝCH VČELSTEV PRODLUŽUJEME PŘI VENKOVNÍ TEPLOTĚ 10-15 c O 45 VTEŘIN, PŘI TEPLOTĚ NAD 15 c O 30 VTEŘIN A Ošetření včelstev ve dvou nástavcích vodní emulzí prodlužujeme o tyto uvedené časy taktktéž, t. zn. včelstvo ve dvou nástavcích je při teplotě do 15 C osetření vodní emulzí 120+ 45 = 150 až 165 vteřin. Je lepší ošetřovat acetonem. Cena 900ml acetonu se pohybuje v Dole a u solidních lekárn k dnešnímu dni od 85 do 95,- Kč ovšem nenažraní lekárníci chtějí v některých místech za tuto samou lahev i 160,- Kč. Emulze se dělá vždy z 300ml vody nebo acetonu Včelstva doporučuji ošetřovat jako poslední ošetření vždy až po 20.11. kdy tam neni 100% plod a jsou zasaženi všichni přežívající roztoči. . to je jedna ze zásad, kterou by měl dodržret každý včelař a druhá zásada při ošetřování fumigací je , že včelstva se musí pohybovat na česně, aby byla fumigace účinná, tj, že jsou rozlezlá. Při nižších teplotách neni fumigace 100%účinná a léčime jen své svědomí a roztoči přežívaji. Jako hlavní ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří pochopit, že to jde. Zdraví Felix

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0508/zkraceny-navod-k-pouziti-aerosolove-soupravy


> Dobrý den, zítra bych chtěl jet léčit včely a zajímalo by mě, po jakou dobu
> (vteřin) se do úlu vpravuje aerosol? Nemůžu tuto informaci nikde najít.
> Děkuji za odpověd
>
>
>

Jako hlavní
> ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní
> měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu
> brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné
> pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním
> období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří
> pochopit, že to jde. Zdraví Felix


To snad nemuzete myslet vazne.
Co treba tento rok kdyz tam roztoci nejsou, tak to stejne na jare natrem i pres 3 narizena osetreni na podzim, at maj vcely jeste lepsi prostredi a podminky pro zivot a my lepsi produkty??? Nebo tim naznacujete neucinost nasi podzimni chemie?


T.H.

Jako hlavní
> ošetření se ukazuje jarní nátěr plodu bez ohledu na počty roztoče v zimní
> měli.bude to hlavní ošetření do budoucna, včelaři pro jeho pracnost se tomu
> brání, ale přijdou na to sami, pokud budou chtít včelařit. Je to náročné
> pro funkcionáře na zajištění léčiva. Nejlepe je zajistit léčivo v letním
> období jak pro podzim , tak i pro jaro. Ovšem toto nemohou někteří
> pochopit, že to jde. Zdraví Felix


To snad nemuzete myslet vazne.
Co treba tento rok kdyz tam roztoci nejsou, tak to stejne na jare natrem i pres 3 narizena osetreni na podzim, at maj vcely jeste lepsi prostredi a podminky pro zivot a my lepsi produkty??? Nebo tim naznacujete neucinost nasi podzimni chemie?

T.H.
------------------
Včera se na Fascinovaném včelaři objevila zajímavá videa, mimo jiné Celý rok proti varroaáze.
Když to se mnou shlédla manželka, hlavně nátěr plodu, tak to komentovala:" Doufej že to video neuvídí tvoji zákazníci. To by už med nejedli.

m.j.
Společně se mnou nabyla dojmu, že těch deset dcm2 plodu měl už ten první plást

A zajímavé bylo, že i ona si všimla, že úly na prvních a druhých videích vypadají trochu odlišně.

Jeden rok jsem sledoval spad na zde demonstrovaných podložkách, a hned v zimě jsme bouchal varoa dna. Docela by mě zajímalo, kolik tam propagovaný varroamonitoring na těch podložkách zabere času. A nechápu ten odpor pro zahrnutí diagnostických varraden do prostředků proti VD a do dotací.

Karel

> Jeden rok jsem sledoval spad na zde demonstrovaných podložkách, a hned v
> zimě jsme bouchal varoa dna. Docela by mě zajímalo, kolik tam propagovaný
> varroamonitoring na těch podložkách zabere času. A nechápu ten odpor pro
> zahrnutí diagnostických varraden do prostředků proti VD a do dotací.
>

Presne tak, kdo chce kontrolovat spad celorocne tak je varroadno znacne ulehceni. Mam jeste i zdedene uly a tam to kontroluju az ted, protoze v lete by to stalo mimo hodne casu s oblekanim i hodne zihadel. Ono machrovat bez kukly s podlozkou v cesnu v plne sile vcelstev neni snadny - aspon u mych vcelstev. Pak je mi jasny, ze se kazdej na to radsi vyprdne, navic kdyz vcely viditelne rusi. Pri vytahovani podlozky zazadu pod sitem si vcelky maximalne trochu zahuci ale to je vse, casto si toho ani nevsimnou.
U varoadna opravdu staci v lete prijit v trenkach, zezadu vyndat podlozku, spocitat ci odhadnout spad, ocistit, a vratit podlozku. A nejvetsi investice pro toho kdo je trochu zrucnej, ma zakladni naradi, pilku, vrtacku a ma trochu pristup ke drevu (staci odpad po truhlarine) je to sito do dna - tak je to alespon v mym pripade. Planku uz v MV vyslo vicero.

T.H.

10x10cm 10x = 10dm2 plodu pod víčky. V tom včelstvu na videu byly takové zsvíčkované maximálně 3 rámky. A plodu na tom prvním byla slabší jeho třetina plochy. Podle rozměru 3,7x2dm x dvě strany je 7,4 dm2 děleno třemi. Výšku díla(2dm) vidím menší protože jde viditelně o spodní okousaný dílo.

Ten bílý úl jsem už měl v rukách, jde o nějaký typ. Viděl jsem tam Moravský univerzály II. a ten na teplo si nejsem jistý, ale půjde asi o nějakou 11 z obkladu.

..........
Karel>
A zajímavé bylo, že i ona si všimla, že úly na prvních a druhých videích vypadají trochu odlišně.

m.j.
Společně se mnou nabyla dojmu, že těch deset dcm2 plodu měl už ten první plást <

GP:
10x10cm 10x = 10dm2 plodu pod víčky. V tom včelstvu na videu byly takové zsvíčkované maximálně 3 rámky. A plodu na tom prvním byla slabší jeho třetina plochy. Podle rozměru 3,7x2dm x dvě strany je 7,4 dm2 děleno třemi. Výšku díla(2dm) vidím menší protože jde viditelně o spodní okousaný dílo.
----
Máš pravdu, když si to člověk začne počítat, tak pak to vyjde jinak.
31.cm x 32 cm. To poskládat ze středů plástů.

Karel

http://kralovehradecko.regiony24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=43431


Jedna z nejabsurdnějších povinností zemědělců - sledovat v okruhu pěti kilometrů od polí směr letů včel, od jara příštího roku padne.

„V novele zákona o rostlinolékařské péči bude povinnost zemědělců informovat všechny chovatele včel v okolí do pěti kilometrů od svých polí a sledovat dráhy včel zrušena,“ potvrdil tajemník antibyrokratické komise ministerstva zemědělství (ABK) Jaroslav Šebek.

Naopak včelaři s kočujícími včelstvy budou muset o jejich pohybu informovat zemědělce. „Není to nic proti včelám, ty je samozřejmě nutné chránit. Zemědělci samozřejmě musí nadále dodržovat obecné podmínky týkající se ochrany včel,“ informoval tajemník ABK.

--------------

Karel

Nevíte kdy se vyplácela dotace na vyvíječ ,případně kde ?

Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak to řežete na míru?

V Makru byl nedávno výprodej nosičů lahví za 45Kč.V Brně jsem jich koupil 20ks,jdou skládat na sebe i s medem,výborná věc na přepravu.

Na přepravu jsou nejlepší nové přepravky na zeleninu. Podle typu se tam vejde 10 "kilovek" a ani to o sebe necinká. Taky cena není zanedbatelná, za 10 Kč , nebo dokonce zadara. Přepravky je možné plné také skládat na sebe. Jen po vyprázdnění jich pět čistých dám na sebe a do velkého igelitového pytle , aby se do příštího roku nezaprášily.

Jsou také samičky VD krátkověké a dlouhověké jako včely?

Mně se vejde do přepravky od rajčat atd (karton) právě 11 sklenic. 10+1 zdarma. když to našlapu tak i 10+2 :-))

Karel

Řekl bych, že samičky VD jsou v plném reprodukčním cyklu a na konci reprodukčního cyklu. Ty nakonci prostě odchovali svých pár dávek potomků a navíc už nemají. Tak umírají.

Potravy mají dostatek a i když zalezou tři samičky do buňky mají dohromady hody velké. Akoráte vyběhne při dvou nebo třech samičkách méně potomků. Asi kvůli konkurenci samiček rodičů.
.....
Vorja:>Jsou také samičky VD krátkověké a dlouhověké jako včely?<

Dotace ma vyvíječ by měla doputovat na účet místně příslušné ZO ČSV přes okresní výbor ve stejném mermínu jako dotace na léčivo. U nás jednatel dostal oběžník, kde jednotlivé sumy dotací byly vyčísleny tak, jak je okres posílal na účty ZO. Ptal bych se na místně příslušné ZO ČSV. MYslím, že to všude dorazilo v průběhu listopadu.

Radek Krušina

Řeže se obyčejnou ruční pilkou nebo cirkulárkou, přímočarou pilou atd. Musí
být ostrý nástroj, jinak se u elektrického nářadí natavuje a u ručního
žmoulá a mačká a řez není kvalitní.
V lepších obchodech se dají získat jakési popisy a pokyny k zpracování,
třeba
http://polykarbonat.rempo.net/komurkove-polykarbonatove-pc-desky-makrolon/navody-k-montazi/
a http://www.rempo.net/picture/shop/file/Makrolon.pdf , papírový leták na
podobné téma jsem viděl taky volně k použití v Bauhausu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2008 4:46 PM
Subject: Sluneční tavidlo


> Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a
> také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám
> vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak
> to řežete na míru?

Asi bych polykarbonát dal normálně do zahloubeného rámu, připevnil
šroubovanými lištami a dotěsnil obyčejným levným univerzálním silikonem. Ten
jako kyselý silikon by neměl držet minimálně na materiálu rámu a zřejmě taky
nemá přilnavost k Makrolonu na rozdíl od neutrálního silikonu, takže tím by
se vyřešila velká tepelná roztažnost polykarbonátu a zároveň by bylo tavidlo
utěsněné. Komůrky by měly být aspoň z jedné strany přístupné, jednou za čas
asi bude nutné vatou namotanou na drátu atd vyčistit vnitřek komůrek. Horko
se projeví tak, že polykarbonát se bude prověšovat, jak moc, se uvidí

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 06, 2008 4:46 PM
Subject: Sluneční tavidlo


> Dělám trochu větší tavidlo. Se skleněným krytem je větší riziko rozbití a
> také je kryt těžší. Zkoušel jste někdo komorový polykarbonát? Mám
> vyhlédnutý 4,5 mm . Netrpí to horkem? Nevrhají komorové přepážky stín? Jak
> to řežete na míru?

Zkušenost mám se slunečním tavidlem o rozměru cca 100x60cm a polykarbonátem síly 6mm. Řezat se to nechá stejně jak dřevo. Nejlépe kotoučem s SK plátky. Horkem to netrpí, jen hodně pracuje. Roztažnost je tak velká, že jsem to ani nedával do rámu. Musel by mít tak velké vůle, že by to vypadalo divně. Na hranách mám z vnějšku přišroubované závaží, tak aby polykarbonát doléhal na hrany bedny. Závažím myslím dřevěnou lištu a i ta musí být přidělána tak aby to mohlo pracovat. Větší otvor v desce a velkoplošnou podložku.
Tomáš Jaša

> Nevíte kdy se vyplácela dotace na vyvíječ ,případně kde ?
>
>
>
My ji měli souběžně s 1D

Já sa chcem opýtať, či máte niekto skúsenosti so klami na víku taviča. Mám dve skla a to spodné o hrúbke 4mm mi už prasklo. Je to tým, že keď ho otváram za plnej prevádzky a ovanie ho chladný vzduch? Sú nejaké špeciálnejšie skla na tento účel okrem polykarbonátu?
Ďakujem za odpovede.

Po douhem a bezvyslednem jednani ,uzavrena se spolecnosti- Rakousky Phoenix-smlouva nova,nevypoveditelna na 10 let.
Videnske sdruzeni-Centralverein-jasa,ze se ji podarilo odtrhnout od nemeckeho ustredi v Praze spolek v Moste.

25.3. Zrizen krajinsky Vcelarsky spolek pro Prahu a okoli.
Pritomnym milo se dotklo,kdyz hned pri zahajeni p.K.Netuka prohlasil ze pokus se zdaril.Dosly prihlasky i telegraficky od prof.ceske techniky p.Velflika ,jedna telegrafickou postou,jedna telefonem.

Sdruzeni ceskoslovanskych vcelaru v Kolci v.hromada,clenu 200.Ulozeno pripravit zalozeni samostatneho vcelarskeho druzstva.Prodej medu na zaklade zakona r.1872 a vlastiho vcelinu,podil stanoven na 10 K a ruceni jednonasobne.

Sjezd ceskoslovanskych vcelaru ve Msene u Melnika.
Prednaska Hlineckehoc.k.post.oficiala z Melnika,ktera mela za predmet vyhody ulu americkych.Odpurci novych smeru nezustali nic dluzni.Dle nahledu odpurcu,bylo by nejlepe vratiti se k nerozbornemu klatu.Sbor soudcu nesnadnou svoji praci dokoncil teprve ve 3hodiny s pulnoci.Vsechny prvni ceny ,medalie,i odmena prirknuty funkcionarum vystavy.

ZU Brno zavladl smer nepravd.Na podporu zrizeni spol.vcelinu obdrzeli 3000K.Zvoleno vcelstvo vcelstvo svedske-Nora- a ruske -Hvezda polarni-.C.K.mistodrzitelstvim potvrzeno ze p.Dolezal je delegatem u zem.rady.

Spolek-Pohoran-val.hromada pritomno 27 clenu (176)Zprava pokladni:prijem 237 K,vydani 321 K.Predseda L.Dolezal predlozil k rozhodnuti,mali zustat spolek i nadale clenem hospodarske spolecnosti(ZU)v Brne.Usneseno zustati.Rokovano o oplozovaci stanici.Vzhledem k tomu,ze misto je pro oplozovani nevhodne a jine neni,stanici zrusiti.

Po douhem a bezvyslednem jednani ,uzavrena se spolecnosti- Rakousky Phoenix-smlouva nova,nevypoveditelna na 10 let.
Videnske sdruzeni-Centralverein-jasa,ze se ji podarilo odtrhnout od nemeckeho ustredi v Praze spolek v Moste.

25.3. Zrizen krajinsky Vcelarsky spolek pro Prahu a okoli.
Pritomnym milo se dotklo,kdyz hned pri zahajeni p.K.Netuka prohlasil ze pokus se zdaril.Dosly prihlasky i telegraficky od prof.ceske techniky p.Velflika ,jedna telegrafickou postou,jedna telefonem.

Sdruzeni ceskoslovanskych vcelaru v Kolci v.hromada,clenu 200.Ulozeno pripravit zalozeni samostatneho vcelarskeho druzstva.Prodej medu na zaklade zakona r.1872 a vlastiho vcelinu,podil stanoven na 10 K a ruceni jednonasobne.

Sjezd ceskoslovanskych vcelaru ve Msene u Melnika.
Prednaska Hlineckehoc.k.post.oficiala z Melnika,ktera mela za predmet vyhody ulu americkych.Odpurci novych smeru nezustali nic dluzni.Dle nahledu odpurcu,bylo by nejlepe vratiti se k nerozbornemu klatu.Sbor soudcu nesnadnou svoji praci dokoncil teprve ve 3hodiny s pulnoci.Vsechny prvni ceny ,medalie,i odmena prirknuty funkcionarum vystavy.

ZU Brno zavladl smer nepravd.Na podporu zrizeni spol.vcelinu obdrzeli 3000K.Zvoleno vcelstvo vcelstvo svedske-Nora- a ruske -Hvezda polarni-.C.K.mistodrzitelstvim potvrzeno ze p.Dolezal je delegatem u zem.rady.

Spolek-Pohoran-val.hromada pritomno 27 clenu (176)Zprava pokladni:prijem 237 K,vydani 321 K.Predseda L.Dolezal predlozil k rozhodnuti,mali zustat spolek i nadale clenem hospodarske spolecnosti(ZU)v Brne.Usneseno zustati.Rokovano o oplozovaci stanici.Vzhledem k tomu,ze misto je pro oplozovani nevhodne a jine neni,stanici zrusiti.

Účinnost k.š. bude vyšší. Záleží na více okolnostech a vydávat takto nízkou hodnotu u k.š. by bylo opovrhování časem lidí, kteří to skutečně zkoumají a myslí to s varroázou vážně.

To, za jakých okolností má těch 50 - 60% se ví i v Dole. Množství plodu, typ úlu, typ aplikace (jsou co vím minimálně tři - vaporizace, čůrkem do uliček a postřikem), kdy se k.š. aplikuje, jak se doplňuje s jiným léčivem např. k.m.

Také je jasné, že i varidol má účinnost 50 - 60%, pokud se aplikuje nevhodně.

Beevital je zajímavá receptura, kterou určitě na zkoušku otestuji na pár včelstvech.

..........
>Josef 27. 11. 2008
Re: BeeVital - varidol, gabon, formidol (32623) (32637) (32640) (32641) (32642)
Kyselina šťavelová není povolenou látkou k tlumení VD na území ČR. Výsledky s tím preparátem jsou stejné jako s formidolem, tedy asi kolem 50 až 60 %. <

Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a sklo "zlomí".

Chci se zeptat máte někdo úly od pana Trundy ? A jaké máte s tímto panem zkušenosti ? Inzeruje v časopise včelařství.

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2006_05_c30.pdf

http://www.youtube.com/watch?v=_macBBNMXIw&feature=related

Nebo bylo sklo úplně natěsno pod tlakem nacpáno do rámu a teplem nebo
navlhnutím dřeva se ty rozměry pro sklo ještě zmenšily...

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2008 6:54 PM
Subject: Re: Sluneční tavidlo


> Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla
> za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca
> 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a
> sklo "zlomí".

To je těžko, před dvěma roky tady proběhlo v diskuzi, že vyráběl nastavky z
nevyzrálého dřeva, co se potom kroutily, ale od té doby se mohl poučit...Já
myslím, že v případě úlů kromě pár skutečně renovovaných výrobců hlavně
včelařů velkochovatelů je přímá návštěva truhlářství a rozhovor s tím
člověkem, případně zhlédnutí dílny, jak to tam vypadá a materiálu nad
jakékoliv dálkové anonymní internetové objednávky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 08, 2008 8:43 PM
Subject: stolařství přítel Trunda


> Chci se zeptat máte někdo úly od pana Trundy ? A jaké máte s tímto panem
> zkušenosti ? Inzeruje v časopise včelařství.

ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla
(50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a neprasklo.....

ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po
babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář
nenařeže, jak je křehké....



petr j.





kozlík napsal(a):
> Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla
> za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca
> 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a
> sklo "zlomí".
>
>

Ano mám 2 kusy asi 6 roků.Kvalita je troch horší než od Kolomého.Jinak jsem spokojen a v porovnání ceny a kvality za 690 Kč kompletní úl,paráda.Mám také 2 úly od Kolomého,kvalita je o třídu jinde.Všechny 4 úly jsem postupně předělal(falce),protože do úlů zatékala voda tekoucí po nástavcích.Nástavky jsem otočíl ofrézoval falce a udělal nové je podle úlu TU 85.Od té doby jsem vcelku spokojen s úly od obou výrobců,ale v porovnání konstrukcí pro mé použití na včelnici jsou nejlepší stále TU 85.(hlavně pro sesazení v rozích)

To je hodně špatný sklenář když neumí řezat staré sklo, nebo ti chce prodat to svoje .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Sluneční tavidlo
> Datum: 09.12.2008 00:42:14
> ----------------------------------------
>
>
> ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla
> (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a neprasklo.....
>
> ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po
> babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář
> nenařeže, jak je křehké....
>
>
>
> petr j.
>
>
>
>
>
> kozlík napsal(a):
> > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého tavidla
> > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna , rozměry cca
> > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti prohne a
> > sklo "zlomí".
> >
> >
>
>
>

:) něco na tom asi bude, už sklenařinu nedělá :)

petr j.


Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To je hodně špatný sklenář když neumí řezat staré sklo, nebo ti chce
> prodat to svoje .
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Sluneční tavidlo
>> Datum: 09.12.2008 00:42:14
>> ----------------------------------------
>>
>>
>> ja mam na tavidle sklo jen tak, obyčejná tabule okeniho skla
>> (50x100cm), bez ramu ..... v pohode uz dva roky funguje a
>> neprasklo.....
>>
>> ale sklo je nové - pokud použijete tabuli skla z nějakého okna po
>> babičce, tak to sklo je o hodně křehčí ... "staré" sklo ani sklenář
>> nenařeže, jak je křehké....
>>
>>
>>
>> petr j.
>>
>>
>>
>>
>>
>> kozlík napsal(a):
>> > Tím rozdílem teplot to nebude. Sám snímám rám se sklem ze starého
>> tavidla
>> > za chodu běžně a sklo neprasklo. Je to sklo ze starého okna ,
>> rozměry cca
>> > 60*60. Spíš si myslím, že rám není dostatečně tuhý a občas se ti
>> prohne a
>> > sklo "zlomí".
>> >
>> >
>>
>>
>

Áno, asi to bude tou prílišnou tesnosťou a ono to nemalo kam uhnúť. Dám tam nové sklo o nejaký milimeter menšie.
Ďakujem všetkým za odpoveď a prajem príjemný deň.

Po poslednim lečeni jsem vytahnyl česnove vložky proti myšim aby včely mely dost vzduchu protože nemam očka a muj dotaz zni jsou myši ješte aktivni nebo daji včelam pokoj předpokladam že hnizda maji vytvořene a kdesik spi jak to snima vlastne je škodi i přes zimu.D

Myši jsou aktivní pořád a škodí celou zimu.

Když nepočítám kalamity, tak myši apd. bývaly nejčastější příčinou mých úhynů.
To byl jeden z důvodů, proč jsem se vrátil k zasíťovaným dnům. Pak nebyl problém s větráním (ani pod sněhem).

Karel

Codí myši do úlu i přes očka v nástavcích? Jak to řešíte když mají být očka otevřena i v zimě?
Zdraví Pepa

Mně si dělají hnízda i v polystyrénu pod víky. Z tohoto důvodu od něj taky odstupuji. :-)
Myž když chce tak vyleze všude.

Je to pracné, ale mám nastříhané pletivo a připínáčky připevněné před očka.

U starých nástavků jsem neměl klasická očka, ale drážku na spodní hraně nástavku vysokou cca 6-8mm. Kdybych je nerušil, tak bych to ještě jistil hřebíky zatlučenými v rozteči cca 8mm. Jako česle.

Odstoupil jsem od toho, protože jsem chtěl kočovat, na stab. stanoviště je to výborné. A na jaře je vidět s baterkou mezi nástavky a člověk vidí jak se včely roztahují dolů. Ani to nemusí rozebírat.
Ucpával jsem to normálně molitanem.
Ne všechan očka musí být na zimu otevřená.

Zajímavé je, že když zacpu úplně klasické očko molitanem, tak si jej myši nevšímají. Prostě neví, že tudy vede cesta:-)

Karel

Diky za odpoved jsou tedy aktivni pořad . A ohledne zasitovanych den ktere mam zavřene z duvodu tohu že jsem četl članek o vetrani ulu v zimnim obdobi kde psali že vcely utvoři zimni chumač podle proudeni vzduchu jiš nekdy na podzim a kdiš jim teda otevru nebo naopak zavru sita tak včelstvu zatežuji atk nechapu jak to delaji z odberem zimni mely proto jsem otevrel česna nechtelo semi manipulovat při každem lečeni ze sity pak jim opjed vetrat a při odberu mely zas přidušovat ikdiš tu nebude zas asi stim pridušenim takove akšni D

Dalibor: .... kdyý jim teda otevru nebo naopak zavru sita tak včelstva zatežuji a tak nechapu jak to delaji z odberem zimni mely proto jsem otevrel česna--
----

On si to každý musí asi vyzkoušet sám. Je spousta zastánců i nepřátel větrání, že si jeden nevybere.

Já dělal první zasítovaná dna když ještě nebylo bežně k mání pozinkované varroa síto 3*3 mm.

A nebyly tedy ani určeny k odběru měli.

Měl jsem jen uprostřed dna otvor - cca 20x20cm. Síto proti mouchám a pod ním síto pozink proti myším. Pak jsem dával nad to síto fasádní perlinku místo toho proti mouchám. Proti myším to bylo síto 10x10mm a myši přes to snad nikdy neprošly, i když hryzec by se tam teoreticky protáhl.

Podložku jsem měl z tiskařské folie a dával dovnitř a v předu pod česnový klín. Byla zohýbaná tak aby nepřilehla ke dnu. A vetralo to malou šterbinou cca 5mm po celém obvodu. Dostatečně.

Z hlediska léčení se ukázalo, že to nevadí. Kouř šel nahoru.

Poslední verze den pod langstrothy měly větrání jen v pruhu 10 cm pod zadní stranou. Z hlediska větrání to stačilo. Podložka nešla až ke stěnám, byl tam cca 3cm pruh a stačilo tedy asi 40*3cm tedy něco přes 100cm2.

U varroaden, kde mi podložka netěsnila jsem začal v zimě dávat podložku dovnitř, protože mám úly na zemi na paletách a býval problém vydolovat ji ze sněhu. Navic na ní kondenzovala vzdušná vlhkost z úlu. Takže i tam jsem ji dával dovnitř. A včely větraly okolo celého obvodu tafy cca 3cm.

Vpředu jsem tu tenkou hliníkovou folii dával pd klín, aby česno zůstalo volné.

Tiskažská folie se dá kouit v tiskárnách, většinou je to za cenu hliníku ve výkupu. Ten šel teď dolů.

Pěkně se na tom počítají roztoči, je výborná i na střechy úlů.

Karel

Kolega Dalibor, kliknite si na tento mail, niečo tam nájdete o škodcoch včely medonosnej z radov cicavcov.

/vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=145&mode=&order=0&thold=

Zavřená drátěná dna v zimě mají odůvodnění snad jenom u velmi slabých včelstev ( pod cca 5000 včel ) záměrně zúžených a uteplených kvůli snížení ztrát tepla, které jsou v jejich případě značné ( narozdíl od vyvinutých silných včelstev ), a proto existuje u nich vysoké riziko přeplnění výkalových vaků a následné úplavice či vyčerpání zásob ( pokud jich je v dosahu chumáče málo, což představuje při jednonástavkovém zimování typické včelařské dilema ).

Proto si myslím, že otevřené drátěná dna u silnějších včelstev nemůžou uškodit. Kdo používá varroadna, s odběrem spadu nemá starosti ( měl padá na podložku pod dnem ... tedy přístup vzduchu dnem není nijak moc omezován ). Ti, kteří varroadna nemají, mohou místo pevné podložky použít noviny ( pokud ve dně nevzniká přílišná vlhkost, která by noviny rozmočila ).

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Díky za veše rady, včelařím třetím rokem, předchozí zimy mi vždy s otevřenými zasítovanými a vše v pohodě. Tento rok po prvním léčením jsem vložil podložky aby neucházel dým a už jsem byl líný vyndat tak jsem si řekl, že vyzkouším zimovánís otevřenými česny, ale asi sevrátím k předchozí metodě, poněvadž je už prověřená. A ještě jedna věc která se mi zdá velkou výhodou u zasítovaným den, když jsem začátkem srpna začínal krmit, zůžil jsem česna proti loupeži a přesto včely měly dost vzduchu. D.

už jsem byl líný vyndat tak jsem si řekl, že vyzkouším zimovánís otevřenými česny
______________________________________________________________

Pozor na myši!

Podle mých zkušeností jsou ve včelíně nebo těsně vedle včelína myši aktivní
celou zimu. Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení
větší sněhové pokrývky, potom už ne, pravděpodobně nadbytek myší v
nevhodných norách a úkrytech pochcípe a zbylé se drží ve svých norách a na
nashromážděných zásobách. Aktivita myší velice moc záleží na množství, pokud
jsou myší roky, hledají všemožné úkryty třeba pod strůpky ulů klidně i v
létě. Záleží asi i na druhu, v lese žijí myšice a ty umí docela dobře šplhat
třeba i pod strůpky úlů, na polích hraboši, ti by se dostali snad jen
maximálně k spodnímu česnu, vlastní myši budou si něco mezi tím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 09, 2008 3:55 PM
Subject: myi


> Po poslednim lečeni jsem vytahnyl česnove vložky proti myšim aby včely
mely
> dost vzduchu protože nemam očka a muj dotaz zni jsou myši ješte aktivni
> nebo daji včelam pokoj předpokladam že hnizda maji vytvořene a kdesik spi
> jak to snima vlastne je škodi i přes zimu.D

Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení
větší sněhové pokrývky, potom už ne


Hraboš poľný (Microtus arvalis) i keď som o ňom čítal ako o škodcovi včiel, ale túto možnosť vylučujem, nedokáže liezť po zvislých plochách! K tomuto sa dodávam, hraboš poľný je prísne vegetariánsky typ a žije skôr pod zemou, ako na povrchu i keď rastlinnú potravu (trávy) si zbiera na povrchu. Má vytvorenú sieť podsnečných chodbičiek, v ktorých sa dobre cíti.

Na čistě polním stanovišti, pokud se hraboš přemnoží a pokud je česno nízko
nad zemí, nic bych za to nedal, že navštíví i úl a požere minimálně voští a
pyl...
Jinak ve včelíně v lese a na stanovišti na kraji lesa se samostatnými úly to
byly dle zastižených jedinců a občas získaných mrtvolek výhradně myšice,
velice zřídka rejsek. Na zahradě u baráku, s poměrně dost keři a stromy to
byly podle mrtvolek ulovených kočkami a nalezených jedinců v úlech myšice,
myši i rejsci. Vedle myšic dokáže po svislých stěnách a asi taky po větvích
a kmenech za škodlivým hmyzem šplhat i rejsek.
Jinak moje zkušenosti s hlodavci jsou takové, že v zimě, když mají hlad,
dokáží se pustit prakticky do čehokoliv, co trochu připomíná jakoukoliv
potravu. Ve včelíně v lese téměř každoročně ožraná mýdla, ožrané staré
rukavice, ožrané parafínové svíčky....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, December 10, 2008 7:43 AM
Subject: Myi v úľoch


> Venku na volném prostranství jsou aktivní do první vícetýdení
> větší sněhové pokrývky, potom už ne
>
>
> Hraboš poľný (Microtus arvalis) i keď som o ňom čítal ako o škodcovi
včiel,
> ale túto možnosť vylučujem, nedokáže liezť po zvislých plochách! K tomuto
> sa dodávam, hraboš poľný je prísne vegetariánsky typ a žije skôr pod
zemou,
> ako na povrchu i keď rastlinnú potravu (trávy) si zbiera na povrchu. Má
> vytvorenú sieť podsnečných chodbičiek, v ktorých sa dobre cíti.

Zakoupil jsem si "pod stromeček" parní tavidlo vosku s originální plastovou nádobou. Máte někdo zkušenosti s tímto tavidlem ? Jedná se mi, zda na dno nádoby dáváte nějakou mřížku (jak velké mezery) nebo jiné udělátko, aby se výtokový otvor neucpával košilkama (možná tam není nutné dávat nic). Jak vysoko ode dna tento rošt umístit?

Díky za rady.

Jiří

Očka mám u otevřená celou zimu a myši tam očky nelezou.
Tonda

>Codí myši do úlu i přes očka v nástavcích? Jak to řešíte když mají být očka otevřena i v zimě?

Nejlepší je použít na očka uzávěry. Ty nejnovější mají 5 variant uzavření oček od úplného uzavření až po 20 mm otvor Řeší to uzavření i při fumigaci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: myi
> Datum: 10.12.2008 09:54:58
> ----------------------------------------
> Očka mám u otevřená celou zimu a myši tam očky nelezou.
> Tonda
>
> >Chodí myši do úlu i přes očka v nástavcích? Jak to řešíte když mají být
> očka otevřena i v zimě?
>
>
>

jsou na to sáčky na tavení vosku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Parn? tavidlo vosku
> Datum: 10.12.2008 09:37:03
> ----------------------------------------
> Zakoupil jsem si "pod stromeček" parní tavidlo vosku s originální plastovou
> nádobou. Máte někdo zkušenosti s tímto tavidlem ? Jedná se mi, zda na dno
> nádoby dáváte nějakou mřížku (jak velké mezery) nebo jiné udělátko, aby se
> výtokový otvor neucpával košilkama (možná tam není nutné dávat nic). Jak
> vysoko ode dna tento rošt umístit?
>
> Díky za rady.
>
> Jiří
>
>
>

Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek

Přesné, mám stejný názor. Problém je pouze v tom víku, že se kroutí. Další výhoda je ta, že během vyvařování můžu dělat další práci. Třeba čistit nástavky a vytavené, očištěné rámky už dávám do čistých nástavků. Při vyvařování v kotli to nestíhám. Pytel tam ani nedávám.
Tonda
>Nejlepší je z tenkých latěk udělat dno s mezerami pár cm nad plastovým dnem a ještě pod svlaky dát třeba mezerníky a na to dát starý řídký pytel zastřižený do kulata. Po skončení tavby se vyndají a oklepají rámky, tavidlo se převrátí a vyklepne, dřevěné dno a pytel se vrátí zpátky a jede se další dávka prakticky bez většího vychladnutí. U tavidla doporučuji pouze dešťovou vodu, jinak se musí očas tělísko vyvařit v octu. Na vychladlých a vyschlých zbytcích si pak můžeme pomocí drolivosti provést zkoušku výtěžnosti a musíme konstatovat, že je výborná, kam se hrabe vařák!! Mě asi po 30 tavbách začalo zlobit víko, které odmítalo se zacvaknout a tak ho na sudu přidržuje asi 5 skřipců.Fascinující je také žlutost a čistota vosku, o tom si může starý vařák nechat pouze zdát! Rozhodně skvělá pomůcka!!! Zdraví R. Stonjek

Mám vyvíječ 2 roky k maximální spokojenosti.Na dno jsem dal do kulata zaříznutou starou mřížku pod ni 2 kusy lišt 10x20 mm a přez starou pytlovinu nebo něco podobného.Víko mě také zlobí,ale teplé jde nasadit a jako zátěž a zároveň izolaci přez nádobu hodím starou vojenskou deku.Natočím centrálu a dělám přímo v lese.Vyvíječ asi po roce provozu na normální vodu vypnul a dost,je třeba vyčistit ho jako rychlovarnou konvici.Lepší řešení je dest.voda nebo alespoň dešťovka.Do vyvíječe doplním teplou vodu,otevřu nádobu vyhodím rámky ,ihned naskládám nové, zavřu víko a přikryju dekou.Za 30 minut je hotovo a postup opakuji.První dávka trvá,ale déle 45 až 50 minut.Podle stavu díla lze vytavit takto 3x až 5x za sebou a pak se musí vysypat košilky.(už se nevejdou rámky) Výtěžnost velmi dobrá,vosk čistý rámky desinfikovamé a když se horké hodí na zem jsou téměř čisté k novému použití.

Natočím centrálu a dělám přímo v lese. ....
------
V loni jsem inspirován tímto vyvíječem, Radimovým odšťavňovacím hrncem a něčím podobným od J.Jindry taky vytavoval v páře.
A vede tudy cesta. ALe proč vyvíjet páru tak málo účině?

Po loňských pokusech s vypařováním ve vaně připravené na parafinování si z bedny, kterou zaizoluji udělám tavidlo. Co považuji za to, co mi zrychlí práci je právě maximální využití tepelné energie. Pod bednou bude velký propanbutanový vařič (co mám k té vaně) vařit vodu ve velkém kastrolu - uříznutém sudu. Nadtím budou rámky, pod nima nerez síto a labyrint co bude odvádět vosk a propouštět páru. Takže veškeré (i odpadní) teplo bude vyhřívat prostor.

Karel

Zdravím.Tak se tu dočítám o centrále a začínám o ní také do budoucna uvažovat.Nemáte někdo odkaz na dobrou a levnou se kterou třeba máte vy zkušenost? Aby to utáhlo vrtačku a ještě něco k tomu.Nějakou s malou spotřebou a hlavně tichou.
Dneska jsem zveřejnil plánky s rozměry styrodurových nástavků a plemenáčů co si stavím tak pokud se chcete podívat tak na téhle adrese.

http://pupek73.blog.cz/