78721
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", 
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku. 
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
| Vita Vydra  --- 5. 6. 2003Re: Fw: Co se to tam delo? - strihani kridel (3175) (3176)
>>  Jaký máte názor na střihání křidélek u nové matky? Má to nějaké>>  nevýhody? Proč to nedovolují při ekologickém včelaření? Eman
 
 >Protoze nevedej, co by vymysleli za prekazku .
 
 Není dovoleno mrzačení zvířat, a to zkracování křídel bezesporu je.
 
 Otázku "má to nějaké nevýhody" bych poloil obráceně: má to nějaké
 výhody??
 Těch několik dní které včelař údajně získá? Vdy je to legrace! Dejte
 jim včas uplík navíc a nemnote si rojilky a získáte ne dny ale
 týdny!
 
 >Samotný pravý "ekomed" vyprodukovaný u nás je důkazem léčení včel v
 rozporu s nařízením veterinární správy anebo to není ekomed. Nabízí
 >ekomed? Zapla hned pokutu! , buď za klamavou reklamu, nebo za
 poruení vet.předpisů.
 
 Předpisům (http://www.sagit.cz/_texty/sb01053.htm) to vyhovuje, ale
 souhlasím, e v naich podmínkách je ekovčelaření trochu Potěmkinova
 vesnice. Jde spí o dotaci, pokud vím. Míst, kde se opravdu dá
 ekovčelařit (ádná chemie na polích, ádné dálníce, průmysl ani
 skládky) je u nás bohuel velmi málo.
 
 
 
 Vita Vydra
 http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/beekeeping.htm
 
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3182
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Pavel Votrubec  --- 5. 6. 2003Re: Fw: Co se to tam delo? - strihani kridel (3175) (3176)
AhojJde o to, e první roj (prvoroj)  odchází se starou matkou po zavíčkování
 prvního matečníku. Pokud matka neuletí s včelami (matka se chudák válí před
 úlem) tak vyrojené  včely se vrátí zpět do úlu a včelař má troku víc času s
 tím (rojením) něco udělat (oddělek, mezioddělek,...). A udret si včely na
 místě.
 Pavel
 
 ----- Original Message -----
 From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Thursday, June 05, 2003 2:19 PM
 Subject: Re: Fw: Co se to tam delo? - strihani kridel
 
 
 
 >  >prohlídce uletí a spadne a u se nedokáe vrátit do úlu. Včely jí
 >  Jaký máte názor na střihání křidélek u nové matky? Má to nějaké
 >  nevýhody? Proč to nedovolují při ekologickém včelaření? Eman
 
 Protoze nevedej, co by vymysleli za prekazku .
 
 PP.
 --
 Pavel Prchal
 DUP - druzstvo Pelhrimov, Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
 Tlf. 565 353 138 (*111) mail: prchal/=/dup.cz
 http://www.dup.cz
 *---------------------------------------------------*
 
 
 
 
 ---
 Odchozí zpráva neobsahuje viry.
 Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
 Verze: 6.0.483 / Virová báze: 279 - datum vydání: 19.5.2003
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3181
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Veselý Emanuel Ing .  --- 5. 6. 2003RE: Fw: Co se to tam delo? - strihani kridel
:>>  >prohlídce uletí a spadne a u se nedokáe vrátit do úlu. Včely jí:>>  Jaký máte názor na střihání křidélek u nové matky? Má to nějaké
 :>>  nevýhody? Proč to nedovolují při ekologickém včelaření? Eman
 :>
 :>Protoze nevedej, co by vymysleli za prekazku .
 Samotný pravý "ekomed" vyprodukovaný u nás je důkazem léčení včel v rozporu s nařízením veterinární správy anebo to není ekomed. Nabízí ekomed? Zapla hned pokutu! , buď za klamavou reklamu, nebo za poruení vet.předpisů.
 
 Nějaký logický důvod ale snad ten zákaz střihání má.
 
 :>Je to spí pojistka proti ztrátám při vyrojení včelstev. Ale osobně to nedělám, snaím se :>zabránit rojení jinak.
 :>Pavel
 To já vím, ale nevidím jediný důvod to nedělat, kdy u mám tu matku v ruce a maluju ji na záda značku. Ten případný důvod chci právě zjistit.
 Eman
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3178
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Pavel Prchal  --- 5. 6. 2003Re: Fw: Co se to tam delo? - strihani kridel (3175)
>  >prohlídce uletí a spadne a u se nedokáe vrátit do úlu. Včely jí
 >  Jaký máte názor na střihání křidélek u nové matky? Má to nějaké
 >  nevýhody? Proč to nedovolují při ekologickém včelaření? Eman
 
 Protoze nevedej, co by vymysleli za prekazku .
 
 PP.
 --
 Pavel Prchal
 DUP - druzstvo Pelhrimov, Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
 Tlf. 565 353 138 (*111) mail: prchal/=/dup.cz
 http://www.dup.cz
 *---------------------------------------------------*
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3176
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vesely Emanuel  --- 5. 6. 2003Re: maximální dolet (3163)
> někdy je to opravdu překvapující.  Vzdálenost z tohoto stanovitě jeasi
 > 2-2,5 km. A to mě právě zajímá, zda se takto vzdálené pole projeví v
 > mednících. Snad ano.
 
 Mám podobnou situaci. Svazenku asi 2-2.5 km daleko. Uvidíme, jestli z
 toho něco bude. Jinak jsem zjistil, e efektivní dolet včelstev je
 individuální podle jejich schopností a fyzické vyspělosti. Stalo se
 mi, e 2  z 10 včelstev donesly tmavý med (náhodou (?) v mých jediných
 2 moravských univ.) a ostatní ani uk. Začíná kvést lípa.
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3174
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Emil  --- 5. 6. 2003Re: Ăhyn vÄelstiev - CR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970) (3119) (3151) (3158) (3161)
Dostávám ve Vaem sdělení nesrozumitelné sdělení, plné skreslených textů. Na co jste zase oumeni přeli ve psaní zpráv. Je to hezké, e pouíváte nových programů, ne vichni jsme na ně zařízeni a bylo by hezké, zůstat u pravidel konference.Jinak pana Lněničku pozdravuji a přeji jemu i svazu hodně úspěchů a děkuji mu za dosavadní informace. Emil
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3173
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Emil  --- 5. 6. 2003Re: cukr (3160)
Znovu upřesnuji adresu prodejny v Příbrami na levnějí cukr: Je to velkoprodejna potravin Koruna, Březnická 390, 26102 Příbram TU, tel. 318 635328. To pro ty včelaře z okolí, kteří si jsou ochotni si pro tento zdroj dojet. Je moné sjednat i větí mnoství, proto te. spojení. Opakuji k dispozici je cukr krystal a krupice v balení po 1Kg v balících po 10 kg, v ceně 13,90 za 1kg. At se vám v následujícím období daří a vytočíte metráky medu! Emil
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3172
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Josef Šamalík  --- 4. 6. 2003Re: maximální dolet (3163)
Přiznám se, e o svazenku mi jde... :) Mám včely doma, odtud to majímaximálně 500m vzdunou čarou, to je v pohodě.
 Druhý stanovitě je o něco dál... Po silnici je to 5 km, ale včely létají i
 jinudy, e. :)) Taky jsem si udělal krunice na mapě, viz přítel Potuník, a
 někdy je to opravdu překvapující.  Vzdálenost z tohoto stanovitě je asi
 2-2,5 km. A to mě právě zajímá, zda se takto vzdálené pole projeví v
 mednících. Snad ano.
 Ale napadá mě dalí otázka. z tohoto stanovitě to mají trochu za zatáčkou,
 za lesem. Myslíte, e to včelky obletí, nebo přeletí? :)
 Svazenka je podle mého názoru velmi dobrý med (z jednodruhových ho stavím
 asi nejvý). Má dobrou chu, přínos lze poznat podle pylových rousků -
 fialové.
 
 A nám to bzučí
 jose
 
 Vloni mi nosily svazenku z pole vzdaleneho asi 3 km. Ze to byla svazenka
 jsem zjistil podle chuti po vytoceni a konzulaci s jinymi vcelari.
 Asi se jim to vyplatilo - mne taky :-)
 Pavel
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3171
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Mensik  --- 4. 6. 2003RE: maximální dolet (3156)
Za efektivní se povauje vzdálenost 3km některé prameny uvádějí dokoncei 5km
 
 Pepan
 
 ----Original Message-----
 From: Josef amalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
 Sent: Tuesday, June 03, 2003 7:03 PM
 To: Včelařská konference
 Subject: Fw: maximální dolet
 
 
 Jaká je, podle vaeho názoru, maximální vzdálenost mezi úlem a místem
 se
 snůkou,  aby bylo vyuití takovéto snůky jete efektivní??
 
 jose
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3170
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Čermák K .  --- 4. 6. 2003Re: maximální dolet (3155)
Několik km, přesně se to nedá říct. Pokud nemají vhodný zdroj v blízkémokolí, létají pro nektar či medovici i 5-7 km. Jak se včely rozhodují, kde
 sbírat, je sloitějí; kriteriem pro ně je výhodnost zdroje, tedy maximální
 zisk (cukrů=energie) ku minimálnímu výdaji energie. K tomu jednoznačně doli
 výzkumníci. Jinak řečeno - zdroj 2 km od úlů mohou ignorovat, je-li slabý a
 raději nosit z jiného ve vzdálenosti např. 3-4 km, je-li vydatný a rychle na
 něm nasbírají hodně cukrů (energie).
 Vloni moje včelstva doma létala pár dnů na řepku 7 km daleko, kdy v obci
 odkvetly ovocné stromy a pampelika - článek o tom i s mapkou je v redakci
 Včelára.
 
 K. Čermák
 
 
 ----- Original Message -----
 From: "Josef amalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
 To: <Undisclosed-Recipient:;>
 Sent: Tuesday, June 03, 2003 6:55 PM
 Subject: maximální dolet
 
 
 > Jaká je, podle vaeho názoru, maximální vzdálenost mezi úlem a místem se
 > snůkou,  aby bylo vyuití takovéto snůky jete efektivní??
 >
 > jose
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3169
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Václav Potužník  --- 4. 6. 2003Re: maximální dolet (3155)
Doporučuji vzít mapu stanovitě nakreslit krunice řekněme 2, 4 a 6 km.Mnoho z Vás bude překvapena jak daleko zasahují, zvlátě v členitém terénu.
 Já jsem před asi 4 roky objevil pole řepky, které bylo vidět jen cca 50 m ze
 státní silnice, navíc z té, kterou na stanovitě nejezdím, ve vzdálenosti
 asi 3 - 5 km. Včely létaly do lesa, ( ve skutečnosti za les ) a nosily cca 3
 kg za den.
 
 Hodné včely a hodně medu, Vaek
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3168
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Pete Mal  --- 4. 6. 2003Re:_maximální_dolet (3155) (3166)
Moje včely nosia bene z repky, ktorá je 4 km vzdunoučiarou a je celkom dobrá znáka. Dokonca raz nosili
 slnečnicu zo vzdialenosti asi 6 km vzdunou čiarou a
 tie bol celkom dobrý prínos.
 
 Peter M
 --- Libor_Jarolím <jarolim/=/misel.cz> wrote:
 > Literatura, pokud si pamatuju, uvádí okruh
 > "maximální efektivity" do 2,5km.
 > Při větších vzdálenostech už výrazně narůstá
 > spotřeba energie na donesení a
 > pro včelaře zůstane měně.
 > Bylo to tam doloženo výpočty. Kolik toho musí včela
 > vzít z úlu aby doletěla,
 > kolik nasaje a donese zpátky a kolik asi zbude po
 > odpaření. Docela zajímavé
 > čísla. A ony si zase udělají co budou chtít Cha!
 > :-))) ;-)
 >     Libor Jarolím
 >     Stará Bělá
 >
 > > Jaká je, podle vašeho názoru, maximální vzdálenost
 > mezi úlem a místem
 > > se
 > > snůškou,  aby bylo využití takovéto snůšky ješte
 > efektivní??
 >
 
 
 __________________________________
 Do you Yahoo!?
 Yahoo! Calendar - Free online calendar with sync to Outlook(TM).
 http://calendar.yahoo.com
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3167
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Libor Jarolím  --- 4. 6. 2003Re: maximální dolet (3155)
Literatura, pokud si pamatuju, uvádí okruh "maximální efektivity" do 2,5km.Při větích vzdálenostech u výrazně narůstá spotřeba energie na donesení a
 pro včelaře zůstane měně.
 Bylo to tam doloeno výpočty. Kolik toho musí včela vzít z úlu aby doletěla,
 kolik nasaje a donese zpátky a kolik asi zbude po odpaření. Docela zajímavé
 čísla. A ony si zase udělají co budou chtít Cha! :-))) ;-)
 Libor Jarolím
 Stará Bělá
 
 > Jaká je, podle vaeho názoru, maximální vzdálenost mezi úlem a místem
 > se
 > snůkou,  aby bylo vyuití takovéto snůky jete efektivní??
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3166
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vita Vydra  --- 4. 6. 2003Re: vcely v okennim ramu:) (3140)
Budou to nejspí zednice (fotky jsou např. nahttp://web.fsv.cvut.cz/~vydra/samotarky.html), kdy vydríte ne se
 larvičky vykrmí a zakuklí můete je pak opatrně sesbírat, dát do
 krabičky třeba od filmu a na jaře vypustit. Máte-li foák mohl byste
 pro konferenci nafotit fotoseríál vývoje larev :)).
 Vzkaz pro tchyni (nebo manelku ?): samotářky nedávají ihadla! Jinými
 slovy nedokáu si představit důvod, proč je odstraňovat.
 Vita Vydra
 
 ----- Original Message -----
 From: tomas <tomasq/=/post.cz>
 To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Friday, May 30, 2003 11:54 AM
 Subject: vcely v okennim ramu:)
 
 
 > zdravim vas, vcely se mi zabydlely v okenim ramu a ja bych je chtel
 dostat
 > pryc. uz jsem jednou to hnizdo? zrusil, ale ony se vraceji a buduji
 ho
 > znova. meli by jste nejakou radu?
 > diky
 > tomas
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3164
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Vita Vydra  --- 4. 6. 2003Re: maximální dolet (3155)
Záleí asi na tom jak definujete efektivitu. Včely dělají průzkumnélety do vzdálenosti přes deset km. Asi by tak daleko nelétaly, pokud
 by se jim to nevyplatilo. Jim. V medníku se to projevit nutně nemusí.
 Z řepky vzdálené 4km pár kilo do medníku donesou, to vím z vlastní
 zkuenosti.
 Vita Vydra
 http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
 
 
 ----- Original Message -----
 From: Josef amalík <josef.samalik/=/seznam.cz>
 To: <Undisclosed-Recipient:;>
 Sent: Tuesday, June 03, 2003 6:55 PM
 Subject: maximální dolet
 
 
 Jaká je, podle vaeho názoru, maximální vzdálenost mezi úlem a místem
 se
 snůkou,  aby bylo vyuití takovéto snůky jete efektivní??
 
 jose
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3162
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| ÄSV - OdbornĂŠ oddÄlenĂ  --- 4. 6. 2003RE: Ăhyn vÄelstiev - CR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970) (3119) (3151) (3158)
Proto taky tam byl poĹžadovĂĄn stav k 1.5.2003. MusĂme si ovĹĄem taky uvÄdomit, Ĺže jsou velikĂŠ rozdĂly mezi jednotlivĂ˝mi ZO, okresy i kraji. MomentĂĄlnĂ, koneÄnĂ˝ stav p je 23,77 %.
 LnÄniÄka
 
 > -----Original Message-----
 > From: Mensik [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
 > Sent: Tuesday, June 03, 2003 7:15 PM
 > To: 'Vcelarska konference'
 > Subject: RE: Ăhyn vÄelstiev - CR
 >
 >
 >  Ty ztrĂĄty budou mnohem horĹĄĂ. Ten dotaznĂk ĹĄel hodnÄ brzy.
 > NÄkteĹĂ staĹĂ vÄelaĹi jeĹĄtÄ ani netuĹĄili Ĺže pĹiĹĄli tĂŠmÄĹ o
 > vĹĄechny vÄelstva prĂĄvÄ v mĂŠm obvodu kde dÄlĂĄm dĹŻvÄrnĂka se to
 > nÄkterĂ˝m stalo dotaznĂk mÄl monitorovat s kolika vÄelstvy ten
 > kterĂ˝ ĹĄel do snĹŻĹĄky. Situace by vypadala ĂşplnĂŠ jinak
 >
 > Pepan
 >
 > -----Original Message-----
 > From: ÄSV - OdbornĂŠ oddÄlenĂ [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
 > Sent: Monday, June 02, 2003 2:19 PM
 > To: 'Vcelarska konference'
 > Subject: RE: Ăhyn vÄelstiev - CR
 >
 > ZatĂm to, po zpracovĂĄnĂ ĂşdajĹŻ z 850 ZO ÄSV vypadĂĄ na ztrĂĄty
 > okolo 25 % vÄelstev.
 >
 > S pozdravem
 >
 > LnÄniÄka
 >
 > > -----Original Message-----
 > > From: Libor JarolĂm [mailto:jarolim/=/misel.cz]
 > > Sent: Tuesday, May 27, 2003 4:20 PM
 > > To: Vcelarska konference
 > > Subject: Re: Ăhyn vèelstiev - CR
 > >
 > >
 > > Pokud vĂm, tak scĂtĂĄnĂ probĂhĂĄ. Viz prĂloha v minulĂŠm cĂsle
 > > VcelarstvĂ. Slysel jsem odhady pro Moravu s Ăşhynem kolem 70%,
 > > jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen
 > > 30%. ZnĂĄte to :-)) Jedna panĂ povĂdala....... :-) V nasĂ ZO
 > > je nekolik vcelaru bez vcel, pĂĄr dalsĂch prislo o jedno
 > > stanoviste (ze dvou). PresnĂĄ oficiĂĄlnĂ cĂsla dosud nejsou
 > > znĂĄmĂĄ. PametnĂci tvrdĂ, ze tak zlĂŠ vĂ˝sledky nepamatujĂ.
 > >
 > > Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimĂĄ repka, psenice a
 > > td.) je pravdepodobnĂŠ, ze bude nizsĂ Ăşroda. Muj soused
 > > zemedelec osetril svoji repku nejakou chemiĂ (rĂkal, ze Ăşdajne
 > > ekologickou) pro lepsĂ zakorenenĂ. A pro kontrolu, zda to
 > > nebyly vyhozenĂŠ penĂze, si nechal 2 hektary bez osetrenĂ
 > > tĂmto prĂpravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolnĂch 2 ha
 > > nekvetlo tĂŠmer nic, rostlinky jso malĂŠ a slabĂŠ. OsetrenĂŠ
 > > porosty jsou normĂĄlnĂ, tak jak jsme zvyklĂ. (uz jsem mu poblahoprĂĄl
 > > :-)))
 > >     Libor JarolĂm
 > >     StarĂĄ BelĂĄ
 > >
 > > > Ăo je pravdy na Ăşdajne obrovskom Ăşhyne vèelstiev v
 > > > Ăeskej republike - dĂĄvali to u nĂĄs v televĂzii. Vraj
 > > > budú aj nižšie po¾nohospodårske výnosy v dôsledku nedostatku
 > > > vèelstiev a nedostatoènÊho opelenia.
 > >
 > >
 >
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3161
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Martin Hromádko  --- 3. 6. 2003Re: Soja (3153)
Mak dava pouze pyl, nemeduje, alespon ne mak sety. Na pyl maku jdou vcelyjako divy, ale jen v dopolednich hodinach. Ze by nejake omamne latky ?  Co
 se tyka soji, nevim ale myslim si ze to neni medonosna rostlina., asi neco
 jako hrach, vcely se nedostanou do kvetu. On je problem i u bobu.
 Martin
 ----- Original Message -----
 From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
 To: <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Tuesday, June 03, 2003 10:07 AM
 Subject: Soja
 
 
 > Dobry den, unas je zaseto celkem hodne soji. Nevite jak moc meduje a jaky
 je
 > med? Taky by mne zajimal mak, meduje nebo dava pouze pyl ?Nekde jsem cet ,
 ze
 > snad jen ten pyl.
 >
 > Honza
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3159
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Mensik  --- 3. 6. 2003RE: Ăhyn vÄelstiev - CR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970) (3119) (3151)
 Ty ztrĂĄty budou mnohem horĹĄĂ. Ten dotaznĂk ĹĄel hodnÄ brzy. NÄkteĹĂ staĹĂ vÄelaĹi jeĹĄtÄ ani netuĹĄili Ĺže pĹiĹĄli tĂŠmÄĹ o vĹĄechny vÄelstva prĂĄvÄ v mĂŠm obvodu kde dÄlĂĄm dĹŻvÄrnĂka se to nÄkterĂ˝m stalo dotaznĂk mÄl monitorovat s kolika vÄelstvy ten kterĂ˝ ĹĄel do snĹŻĹĄky. Situace by vypadala ĂşplnĂŠ jinak
 Pepan
 
 -----Original Message-----
 From: ÄSV - OdbornĂŠ oddÄlenĂ [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
 Sent: Monday, June 02, 2003 2:19 PM
 To: 'Vcelarska konference'
 Subject: RE: Ăhyn vÄelstiev - CR
 
 ZatĂm to, po zpracovĂĄnĂ ĂşdajĹŻ z 850 ZO ÄSV vypadĂĄ na ztrĂĄty okolo 25 % vÄelstev.
 
 S pozdravem
 
 LnÄniÄka
 
 > -----Original Message-----
 > From: Libor JarolĂm [mailto:jarolim/=/misel.cz]
 > Sent: Tuesday, May 27, 2003 4:20 PM
 > To: Vcelarska konference
 > Subject: Re: Ăhyn vèelstiev - CR
 >
 >
 > Pokud vĂm, tak scĂtĂĄnĂ probĂhĂĄ. Viz prĂloha v minulĂŠm cĂsle
 > VcelarstvĂ. Slysel jsem odhady pro Moravu s Ăşhynem kolem 70%,
 > jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen
 > 30%. ZnĂĄte to :-)) Jedna panĂ povĂdala....... :-) V nasĂ ZO
 > je nekolik vcelaru bez vcel, pĂĄr dalsĂch prislo o jedno
 > stanoviste (ze dvou). PresnĂĄ oficiĂĄlnĂ cĂsla dosud nejsou
 > znĂĄmĂĄ. PametnĂci tvrdĂ, ze tak zlĂŠ vĂ˝sledky nepamatujĂ.
 >
 > Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimĂĄ repka, psenice a
 > td.) je pravdepodobnĂŠ, ze bude nizsĂ Ăşroda. Muj soused
 > zemedelec osetril svoji repku nejakou chemiĂ (rĂkal, ze Ăşdajne
 > ekologickou) pro lepsĂ zakorenenĂ. A pro kontrolu, zda to
 > nebyly vyhozenĂŠ penĂze, si nechal 2 hektary bez osetrenĂ
 > tĂmto prĂpravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolnĂch 2 ha
 > nekvetlo tĂŠmer nic, rostlinky jso malĂŠ a slabĂŠ. OsetrenĂŠ
 > porosty jsou normĂĄlnĂ, tak jak jsme zvyklĂ. (uz jsem mu poblahoprĂĄl
 > :-)))
 >     Libor JarolĂm
 >     StarĂĄ BelĂĄ
 >
 > > Ăo je pravdy na Ăşdajne obrovskom Ăşhyne vèelstiev v
 > > Ăeskej republike - dĂĄvali to u nĂĄs v televĂzii. Vraj
 > > budú aj nižšie po¾nohospodårske výnosy v dôsledku
 > > nedostatku vèelstiev a nedostatoènÊho opelenia.
 >
 >
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3158
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri Liska  --- 3. 6. 2003Re: Co se to tam delo? (3154)
Řekl bych e se vyrojily a matka z nějakého důvodu nemohla létat aspadla před úl. Větina včel se vrátila, jen těch pár tam zůstalo s
 matkou.
 Můe se taky stát, e ji tam omylem vysype při prohlídce - nebo při
 prohlídce uletí a spadne a u se nedokáe vrátit do úlu. Včely jí
 ucítí a shluknou se kolem ní.
 Jirka
 
 
 Dne 3 Jun 03, v 14:49, Veselý Emanuel Ing. napsal(a):
 
 > Nasel jsem asi 20-30 cm pred úlem vysypaných asi 150 mrtvých vcel a mezi nimi mrtvou matku (2 roky starou a dosud dobrou) z toho úlu. Ve vcelstvu je klid, nic jim podle zvuku nechybí, plod tam je. Predpokládám, ze to byla tichá výmena, ale co ty mrtvé vcely?
 > Videl to nekdo?
 > Eman
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3157
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Josef Šamalík  --- 2. 6. 2003Re: Matky 2003 (3142) (3149)
 Dne 2. červen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
 
 > Informace typu jedna paní povídala a splácání několika věcí dohromady.
 >
 > 1. Dotovány jsou vechy matky dodané vyími chovy, poznáte to naprosto
 > jednodue podle ceny, kterou platíte.
 >
 > 2. Nebylo ádné výběrové řízení, ale chovy přecházejí na takzvané
 > lechtitelské chovy podle zákona o lechtění plemenitbě .... . Jde o to,
 > e pak mají papír na chov nejenom od svazu ale i od MZe ČR.
 
 ad2 - Výběrové řízení to samozřejmě nebylo, tak jsem to psal v
 úvozovkách... :) (nedělal jsem si poznámky, take jsem se nevyjádřil
 zcela přesně).
 
 ad1 - Ale jak jsem to pochopil já, nejsou dotovány matky ze vech
 chovů ve Včelařství uvedené, ale jen z těch, které "mají papír na
 chov".
 
 Za nepřesnosti se omlouvám, přítě budu dávat větí pozor... :)
 
 jose
 
 >
 > S pozdravem
 >
 > Lněnička
 >
 > > -----Original Message-----
 > > From: Josef amalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
 > > Sent: Sunday, June 01, 2003 9:15 PM
 > > To: konfer
 > > Subject: Matky 2003
 > >
 > >
 > > Ahoj!
 > > Srdečně vás vecky zdravím.
 > > V pátek jsem byl na okresní schůzce kvůli léčivům. Mimo jiné
 > > zde zaznělo pár zajímavých informací, o které se s vámi chci podělit.
 > >
 > > Dle sdělení jednoho přítele proběhlo "výběrové řízení"
 > > chovatelů matek. Vybráno bylo (přesné číslo si nepamatuji
 > > zcela přesně) asi 25 chovatelů. Ve Včelařství bylo zveřejněno
 > > asi 70 chovatelů matek. Přitom pouze těchto 25 dodává
 > > dotované matky. Letoní cena výběrových matek má být 300,-
 > > Kč, 150,- Kč má činit dotace. Je asi rozdíl mít matku za 150
 > > nebo 300...
 > >
 > > Dle sdělení zástupce z Včelpa Obora je výkupní cena řepkového medu
 > > 75,- Kč, dalí týden zřejmě poklesne.
 > >
 > > Mějte se prímově a a nám to bzučí...
 > >
 > > jose
 > >
 > >
 > > ______________________________________________________________________
 > > Reklama:
 > > http://www.MOBILKA.cz Zaváděcí ceny na mobily!
 > >
 >
 >
 
 ______________________________________________________________________
 Reklama:
 "auto-plus". Ověřená kvalita ojetých vozů. Nejrychlejí a nejsnazí systém hledání. http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=53643%26url=http://www.auto-plus.cz
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3152
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| ÄSV - OdbornĂŠ oddÄlenĂ  --- 2. 6. 2003RE: Ăhyn vÄelstiev - CR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970) (3119)
ZatĂm to, po zpracovĂĄnĂ ĂşdajĹŻ z 850 ZO ÄSV vypadĂĄ na ztrĂĄty okolo 25 % vÄelstev.
 S pozdravem
 
 LnÄniÄka
 
 > -----Original Message-----
 > From: Libor JarolĂm [mailto:jarolim/=/misel.cz]
 > Sent: Tuesday, May 27, 2003 4:20 PM
 > To: Vcelarska konference
 > Subject: Re: Ăhyn vèelstiev - CR
 >
 >
 > Pokud vĂm, tak scĂtĂĄnĂ probĂhĂĄ. Viz prĂloha v minulĂŠm cĂsle
 > VcelarstvĂ. Slysel jsem odhady pro Moravu s Ăşhynem kolem 70%,
 > jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen
 > 30%. ZnĂĄte to :-)) Jedna panĂ povĂdala....... :-) V nasĂ ZO
 > je nekolik vcelaru bez vcel, pĂĄr dalsĂch prislo o jedno
 > stanoviste (ze dvou). PresnĂĄ oficiĂĄlnĂ cĂsla dosud nejsou
 > znĂĄmĂĄ. PametnĂci tvrdĂ, ze tak zlĂŠ vĂ˝sledky nepamatujĂ.
 >
 > Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimĂĄ repka, psenice a
 > td.) je pravdepodobnĂŠ, ze bude nizsĂ Ăşroda. Muj soused
 > zemedelec osetril svoji repku nejakou chemiĂ (rĂkal, ze Ăşdajne
 > ekologickou) pro lepsĂ zakorenenĂ. A pro kontrolu, zda to
 > nebyly vyhozenĂŠ penĂze, si nechal 2 hektary bez osetrenĂ
 > tĂmto prĂpravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolnĂch 2 ha
 > nekvetlo tĂŠmer nic, rostlinky jso malĂŠ a slabĂŠ. OsetrenĂŠ
 > porosty jsou normĂĄlnĂ, tak jak jsme zvyklĂ. (uz jsem mu poblahoprĂĄl
 > :-)))
 >     Libor JarolĂm
 >     StarĂĄ BelĂĄ
 >
 > > Ăo je pravdy na Ăşdajne obrovskom Ăşhyne vèelstiev v
 > > Ăeskej republike - dĂĄvali to u nĂĄs v televĂzii. Vraj
 > > budú aj nižšie po¾nohospodårske výnosy v dôsledku
 > > nedostatku vèelstiev a nedostatoènÊho opelenia.
 >
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3151
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| ČSV - Odborné oddělení  --- 2. 6. 2003RE: Matečníkové miisky (3095)
Povaoval bych to za přílinou kombinaci. Za ideální povauji klasickouplastovou misku s kolíčkem. Série do zpracování visí na upravené horní
 loučce rámku - vyvrtané otvory do kterých se kolíčky zasunou.
 Umístí se tak, e se plastovou miskou zamáčkne do plodového plástu.
 Voskové misky jsou ji dlouhou historií (s některými výjimkami jako je
 Kolomý nebo Wolfgang Singer v Rakousku).
 
 S pozdravem
 
 Lněnička
 
 > -----Original Message-----
 > From: Kristl Pavel [mailto:Kristl/=/oez.cz]
 > Sent: Monday, May 26, 2003 6:50 AM
 > To: Vcelarska konference
 > Subject: RE: Matečníkové miisky
 >
 >
 > Př. Kolomý matečníky s dřevěnou podlokou pouze pověsí mezi
 > rámky za rohy podloky (pdloka je úhlopříčně). Nebo druhá
 > varianta - vmáčkne čtvereček do spodní části plástu. Aspoň
 > takto to prezentoval, kdy jsem u něj byl na exkurzi. Pavel
 >
 > > Pouíváte někdo podobné matečníkové misky jako př. Kolomý -
 > > tzn.- dřevěný čtvereček, na kterém je přilepená vosková miska?
 > > ... Jak se potom naraený matečník připevní k plástu?
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3150
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| ČSV - Odborné oddělení  --- 2. 6. 2003RE: Matky 2003 (3142)
Informace typu jedna paní povídala a splácání několika věcí dohromady.
 1. Dotovány jsou vechy matky dodané vyími chovy, poznáte to naprosto
 jednodue podle ceny, kterou platíte.
 
 2. Nebylo ádné výběrové řízení, ale chovy přecházejí na takzvané
 lechtitelské chovy podle zákona o lechtění plemenitbě .... . Jde o to,
 e pak mají papír na chov nejenom od svazu ale i od MZe ČR.
 
 S pozdravem
 
 Lněnička
 
 > -----Original Message-----
 > From: Josef amalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
 > Sent: Sunday, June 01, 2003 9:15 PM
 > To: konfer
 > Subject: Matky 2003
 >
 >
 > Ahoj!
 > Srdečně vás vecky zdravím.
 > V pátek jsem byl na okresní schůzce kvůli léčivům. Mimo jiné
 > zde zaznělo pár zajímavých informací, o které se s vámi chci podělit.
 >
 > Dle sdělení jednoho přítele proběhlo "výběrové řízení"
 > chovatelů matek. Vybráno bylo (přesné číslo si nepamatuji
 > zcela přesně) asi 25 chovatelů. Ve Včelařství bylo zveřejněno
 > asi 70 chovatelů matek. Přitom pouze těchto 25 dodává
 > dotované matky. Letoní cena výběrových matek má být 300,-
 > Kč, 150,- Kč má činit dotace. Je asi rozdíl mít matku za 150
 > nebo 300...
 >
 > Dle sdělení zástupce z Včelpa Obora je výkupní cena řepkového medu
 > 75,- Kč, dalí týden zřejmě poklesne.
 >
 > Mějte se prímově a a nám to bzučí...
 >
 > jose
 >
 >
 > ______________________________________________________________________
 > Reklama:
 > http://www.MOBILKA.cz Zaváděcí ceny na mobily!
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3149
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri Liska  --- 2. 6. 2003RE: Výroba nástavků (3145) (3146)
 Dne 2 Jun 03, v 8:38, Jiri Liska napsal(a):
 
 > Přesně tak. Označení je Epoxy1200, je třeba si dát pozor na záměnu s
 > laminovací pryskyřicí CHS Polyester, protoe ta polystyren spolehlivě
 > rozpustí.
 > Jeden můj známý lepí nástavky maltou na lepení fasádního polystyrenu
 > (dělá se tak fasádní zateplení, malta se prodává po pytlích a vypadá
 > zhruba jako tuk) a je to sice poněkud hrbolaté - nástavek ve
 > výsledku vypadá na povrchu trochu jako tvárnice - ovem funguje to.
 > Pevnost té hmoty je podobná betonu, jen nemá problém ztvrdnout v
 > tenké vrstvě. On to pouívá jak na lepení polystyrénových dílů k
 > sobě, tak na povrchovou úpravu.
 > Plánuji to zkusi taky.
 > Jirka
 >
 
 Jetě dodatek - 20kg pytel suché malty stojí tuím kolem stovky - a
 jetě to naředíte vodou. Je to tedy víc ne 20x levnějí ne epoxyd -
 to je ta hlavní výhoda :-)
 Jirka
 
 
 >
 > Dne 2 Jun 03, v 7:45, Nechanický Lubomír napsal(a):
 >
 > > Epoxydová pryskyřice. Mám s tím zkuenosti. Slepoval jsem tímto způsobem surfový korpus.
 > >
 > > Nechanický Lubo
 >
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3147
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri Liska  --- 2. 6. 2003RE: Výroba nástavků (3145)
Přesně tak. Označení je Epoxy1200, je třeba si dát pozor na záměnu slaminovací pryskyřicí CHS Polyester, protoe ta polystyren spolehlivě
 rozpustí.
 Jeden můj známý lepí nástavky maltou na lepení fasádního polystyrenu
 (dělá se tak fasádní zateplení, malta se prodává po pytlích a vypadá
 zhruba jako tuk) a je to sice poněkud hrbolaté - nástavek ve
 výsledku vypadá na povrchu trochu jako tvárnice - ovem funguje to.
 Pevnost té hmoty je podobná betonu, jen nemá problém ztvrdnout v
 tenké vrstvě. On to pouívá jak na lepení polystyrénových dílů k
 sobě, tak na povrchovou úpravu.
 Plánuji to zkusi taky.
 Jirka
 
 
 Dne 2 Jun 03, v 7:45, Nechanický Lubomír napsal(a):
 
 > Epoxydová pryskyřice. Mám s tím zkuenosti. Slepoval jsem tímto způsobem surfový korpus.
 >
 > Nechanický Lubo
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3146
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| MR  ROBERT  KURUMA  --- 2. 6. 2003ASSISTANCE   URGENT
BARCLAYS BANK PLC,HIGH STREET BRANCH,
 TAKORADI, GHANA
 
 
 
 DEAR SIR,
 
 MY NAME IS MR ROBERT  KURUMA, I AM THE REGIONAL MANAGER OF
 BARCLAYS BANK
 OF DAKA BRANCH IN THE WESTERN REGION OF
 TAKORADI. I GOT YOUR INFORMATION ON A RECENT BANK
 CONFERENCE WITH OTHER WEST AFRICAN COUNTRIES HELD IN
 LOME THE CAPITAL CITY OF TOGO IN WEST AFRICA. I WRITE
 YOU THIS PROPOSAL IN GOOD FAITH, I AM 42 YEARS OLD
 MARRIED WITH TWO KIDS. I AM A DEVOTED CHRISTIAN
 AND A MAN OF PEACE.
 I HAVE PACKAGED A FINANCIAL TRANSACTION THAT WILL
 BENEFIT YOU AND I,AS THE REGIONAL MANAGER OF THE
 BARCLAYS BANK IT IS MY DUTY TO SEND IN A FINANCIAL
 REPORT TO MY HEAD OFFICE IN THE CAPITAL CITY ACCRA AT
 THE END OF EACH BUSINESS YEAR. ON THE COURSE OF THE
 LAST YEAR 2002 BUSINESS REPORT, I DISCOVERED THAT MY
 BRANCH IN WHICH I AM THE MANAGER MADE SEVEN HUNDRED FIFTY THOUSAND US
 DOLLARS($750,000) WHICH MY HEAD
 OFFICE ARE NOT AWARE OF AND WILL NEVER BE AWARE OF. I
 HAVE PLACED THIS FUNDS ON WHAT WE CALL ESCROW CALL
 ACCOUNT WITH NO BENRFICIARY. AS AN OFFICER OF THIS BANK
 I CANNOT BE DIRECTLY CONNECTED TO THIS MONEY, SO MY AIM
 OF CONTACTING YOU IS TO ASSIST ME RECEIVE THIS MONEY IN
 YOUR BANK ACCOUNT AND GET 20% OF THE TOTAL FUNDS AS
 COMMISSION. THERE ARE PRACTICALLY NO RISK INVOLVED, IT
 WILL BE A BANK TO BANK TRANSFER, ALL I NEED FROM YOU IS
 TO STAND CLAIM AS THE ORIGINAL DEPOSITOR OF THIS FUNDS
 WHO MADE THE DEPOSIT WITH MY BRANCH SO THAT MY HEAD
 OFFICE CAN ORDER THE TRANSFER
 TO YOUR DESIGNATED BANK ACCOUNT.
 IF YOU ACCEPT TO WORK WITH ME I WILL APPRECIATE IT VERY
 MUCH. YOU CAN REACH ME ON MY EMAIL AS APPEARED ON THIS MAIL
 IF YOU THINK WE CAN WORK TOGETHER SO THAT WE CAN GO
 OVER THE DETAILS.I WILL PROVIDE MY PHONE AND FAX NUMBERS ON YOUR
 REQUEST, THANKS YOU IN ADVANCE AND MAY GOD
 BLESS YOU AND YOUR FAMILY.
 YOURS TRULY
 
 MR  ROBERT  KURUMA
 robertkuruma/=/yahoo.co.uk
 
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3143
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Josef Šamalík  --- 1. 6. 2003Matky 2003
Ahoj!Srdečně vás vecky zdravím.
 V pátek jsem byl na okresní schůzce kvůli léčivům. Mimo jiné zde
 zaznělo pár zajímavých informací, o které se s vámi chci podělit.
 
 Dle sdělení jednoho přítele proběhlo "výběrové řízení" chovatelů
 matek. Vybráno bylo (přesné číslo si nepamatuji zcela přesně) asi 25
 chovatelů. Ve Včelařství bylo zveřejněno asi 70 chovatelů matek.
 Přitom pouze těchto 25 dodává dotované matky. Letoní cena výběrových
 matek má být 300,- Kč, 150,- Kč má činit dotace. Je asi rozdíl mít
 matku za 150 nebo 300...
 
 Dle sdělení zástupce z Včelpa Obora je výkupní cena řepkového medu
 75,- Kč, dalí týden zřejmě poklesne.
 
 Mějte se prímově a a nám to bzučí...
 
 jose
 
 
 ______________________________________________________________________
 Reklama:
 http://www.MOBILKA.cz Zaváděcí ceny na mobily!
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3142
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jiri Borik  --- 1. 6. 2003Re: vcely v okennim ramu:) (3140)
On Fri, 30 May 2003, tomas wrote:
 > zdravim vas, vcely se mi zabydlely v okenim ramu a ja bych je chtel dostat
 > pryc. uz jsem jednou to hnizdo? zrusil, ale ony se vraceji a buduji ho
 > znova. meli by jste nejakou radu?
 
 Pokud si staveji "hnizdo", asi to vcela medonosna nebude. Vcely by se
 spise usadily v nejake dutine. Ale at je to vcela nebo jiny podobny hmyz
 (vosa, srsen, cmelak), mel by na to zabrat sprej proti hmyzu (Biolit,
 Actelic atd.). V navodu bude napsano, na jaky hmyz ucinkuje. Jine mirnejsi
 metody presvedcovani asi nezaberou, pokud se matka na miste usadila, uz se
 tezko rozhodne jit jinam. Nekolik opakovanych postriku do "hnizda" nebo
 do vletoveho otvoru dutiny by melo cele spolecenstvi spolehlive
 zlikvidovat.
 
 Likvidaci povazuju za krajni reseni, pokud hmyzi spolecenstvi opravdu
 prekazi. Zajimavejsi je pozorovat.
 
 Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3141
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Libor Jarolím  --- 30. 5. 2003přesuny včelstev
Včera jsem se bavil s přítelem (včelaří u 20 let a je velmi rozumný) i omnoha jiných věcech. :-) A rozhodl jsem se, e se podělím o jeho zkuenosti
 při přesunech úlů. U jsme se tu na toto téma bavili.
 Pro přesuny na jakékoliv krátké vzdálenosti pouívá jednodenní světlé
 věznění včelstva. Ono slovíčko světlé je dúleité a provádí se pomocí sítě
 na velkém česnu. Větrání musí být zajitěno a světlo taky. Nebude-li světlo
 nebude to fungovat. Druhý den, po 24hodinách (nejlépe večer) se síka
 odstraní, včely se orientují a na původní stanovitě se nevracejí.
 Na jaře si dává na zahradu jedno včelstvo kvůli opýlení stromů a keřů. A pak
 (asi před týdnem) ho přesunuje zpátky na trvalé stanovitě u lesa asi 2km.
 Rovně na stanoviti občas přesunuje úly, někdy o pár metrů, někdy o 50. A
 tato metoda se světlým vězněním mu velmi dobře slouí.
 Ale, připomínal, jako vechny zkuenosti u včel, jinému to fungovat nemusí.
 :-)))
 Ahoj
 Libor Jarolím
 Stará Bělá
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3139
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jaroslav Sedlák  --- 30. 5. 2003mednik dole
Protoe jsem byl  v nemocnici ,tak jsem a začátkem května dal NNn sestarými zásobami se 2 - 3 plásty dolů  pod plodotní nástavek vysoký a  za
 několik  dní nahoru jako medník NN s      mezistěnami a zbytkem z loňska
 nedostavěných rámků.  Stále jsem zjioval,e nahoru nechtějí nosit ani tam
 stavět ač létání bylo hojné a nosily. Dnes  jsem se rozhodl dole podszané
 nástavky  dát zase nahoru a zjistil jsem ,e jsou plné skoro zavíčkovaných
 zásob. Jak to,e si udělaly medník dole na starých plástech NN ? Máte někdo
 rozumné vysvětlení.
 Zdraví Jarka
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3138
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Marek  --- 29. 5. 2003Rojenie
Zdravim vcera som prehliadal ule a zistil som ze v skoro kazdom su zakladene matecniky. Pred tyzdnom absolutne nic. Medniky su
 skoro doplna, takze v sobotu sa chystam vytacat a urobit nejaky
 zmetenec.
 
 Moja otazka je ako je to u Vas s rojenim? (mal som pocit ze tento rok sa
 ani nebudu rojit ale asi
 sa to predlzilo o mesiac neskor)
 
 Ako postupujete pri zalozeni vcelstva zo zmetenca?
 
 Ako mam postupovat, ked som pred cca 2-3 tyzdnami zalozil oddelenec s
 matecnikom, a matku asi zozrali vtaky
 na prelete (vybehnuty plod, ziadne vajicka ). Ked si zadovazim opl.
 matku a budem ju pridavat zoberu mi ju? nebudu tam uz trubcokladne
 matky.
 
 dakujem
 
 Marek
 
 ---
 Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
 Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
 Verzia: 6.0.484 / Vírusová databáza: 282 - dátum vydania: 27. 5. 2003
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3136
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Kristl Pavel  --- 29. 5. 2003RE: akátová snuka
Měl jsem na mysli větí porosty. Pokud si zasadí pár akátů, tak to neuvidí. Ale myslím, e pokud nebude plochu udrovat, po pár letech nálety a kořenové odnoe Ti zaplevelí velkou prostor a ten akátový les Ti tam vyroste.Pavel
 
 > Ví něco bliího. Stačí povápnit a nebo nalít ocet ?
 > ... Byl jsem zkontrolovat akáty v okolí. Trávník pod nimi vypadá
 > normálně. :-))
 > Vdy to je ojedinělý akát mezi mnoha jinými stromy.
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3135
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Bronislav Gruna  --- 29. 5. 2003
Včera jsem byl na průzkumu kvůli kočování na les. Na třebíčsku je silně přemnoená puklice smrková, její vývoj právě vrcholí. Nejvíce je v polohách nad 500 m n.m. Puklice jsou velké jako hrách a bohatě tvoří řídkou medovici. Maliník zde jetě nekvete. Pokud je mono povaovat puklici smrkovou za indikátor výskytu puklice poloskryté, pak se na Vysočině schyluje k vydatné medovicové snůce.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3134
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Čermák K .  --- 28. 5. 2003Re: Matky - pravděpodobnost čistého spáření (3070)
>Moje matka vylétá s velkým hejnem trubců a pozoroval jsem, e se k ní>přidávají i trubci z ostatních včelstev. Jaká je pravděpodobnost, e právě
 >v tento nedefinovaný okamik na shromaditě právě přilétnou trubci z
 cizích
 >včelstev (10 km!) a budou v kondici mou matku oplodnit? Myslím, e
 >nejpravděpodobnějí bude, e ji ojede pár mých trubců, kteří se na to
 >připravili, těí se na to, a nespustí matku celou dobu letu z tykadel.
 >Moná mám zcestné představy o těch aktech, ale to bych právě potřeboval
 >vysvětlit.
 
 Nečetl jsem v literatuře, e by trubci s matkou létali na páření na
 shromaditě jako doprovod. Ale úplně vyloučit se to nedá. - ono by se to
 dalo obtíně zjiovat. Spí ale předpokládám, e to jde o shodu okolností,
 kdy vyletují naráz. Také se dá předpokládat, e příroda to zařídila tak,
 aby k příbuzenskému páření pokud mono nedocházelo - to ovem je jen můj
 odhad, jak to asi můe či nemůe být.
 
 K. Čermák
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3133
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jakub Šmerda  --- 28. 5. 2003Re: Bezmatecne vcelstvo (3114)
To se mi stalo minuly rok na jare. Nebyl cas cekat jestli se matkavzpamatuje a rozklade nebo ne. Matku jsem zamackl a vcelstvo spojil s
 jinym slabsim. Vyplatilo se mi to! Toto vcelstvo dalo nejvetsi medny
 vynos (repka) a jeste jsem z neho udelal oddelek. Pokud ostatni matky
 kladou jako "vztekle", tak bych tuto nekladouci vymenil.
 
 Kuba
 
 Dne 27. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
 
 > To je pravda, jen mně zaráí, e matka ve včelstvu byla, ádnou tichou výměnu (matečníky) jsem nepozoroval a teď kde nic, tu nic. Plod, co ve včelstvu byl, zmizel (tím myslím, e vyběhl) a ádná vajíčka se neobjevují.
 > Pavel
 >
 > > Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech,
 > > větinou tedy nečekej e by se plod objevil dříve ne 14 dní po
 > > vylíhnutí matky.
 >
 
 ______________________________________________________________________
 Reklama:
 Díky slubě Moje Rodina uetříte minimálně 25% za volání svým nejbliím. Mějte výdaje vaí rodiny pod kontrolu na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=53803%26url=http://www.oskarmobil.cz
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3132
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Mensik  --- 28. 5. 2003RE: akĂĄtovĂĄ snĹŻka (3112) (3115) (3117)
SaMOZĹEJMÄ Ĺže jde mnoĹžit semeny Le jde tĂŠĹž mnoĹžit odkopky kterĂ˝ch vatvĂĄĹĂ pomÄrnÄ velkĂŠ mnoĹžstvĂ a takĂŠ se dĹĂve doÄkĂĄte kvÄtu.
 Pepan
 
 -----Original Message-----
 From: Libor JarolĂm [mailto:jarolim/=/misel.cz]
 Sent: Tuesday, May 27, 2003 1:59 PM
 To: Vcelarska konference
 Subject: Re: akĂĄtovĂĄ snĂška
 
 Ano, dĂĄ se mnozit semeny.
 Predloni jsem porizoval sazenice (dle inzerĂĄtu ze VcelarstvĂ) 3,-Kc za kus a
 podle slov pestitelky, byly tyto sazenice pestovĂĄny ze semene.
 Ted vsak musĂs pockat az lusky dozrajĂ a pak..... :-))))
 Muj soukromĂ˝ pokus o pestovĂĄnĂ ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi
 semĂnko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setĂ. :-(
 A tak Ti preju Ăşspech
 Ahoj
 Libor JarolĂm
 StarĂĄ BelĂĄ
 
 
 > NevĂte nekdo jestli se dĂĄ akĂĄt mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je
 > akĂĄt vzĂĄcnost.
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3131
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Jakub Šmerda  --- 28. 5. 2003Re: akátová snuka (3112) (3115) (3117) (3120) (3123)
Zdravim,
 co vsichni blaznite s temi akaty? Pokud si dobre pamatuji, tak akat
 meduje jen v nizsich a teplych polohach! Jeho vysadba, jako medonosne
 dreviny, by pak mela vyznam tak akorat v oblastech jizni Moravy.
 
 Mohu potvrdit, ze akat je velmi agresivni drevina, ktera se velmi
 neodbytne siri predevsim korenovymi vystrelky. Je temer nemozne se ho
 zbavit! Pricteme-li k tomu, ze neni puvodni drevinou a tak nachazi
 jen male uplatneni v konzervativnim lesnictvi.
 
 Pokud chcete sve sazenice chranit, tak je oplotte!
 
 Kuba
 
 
 Dne 28. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
 
 > Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých.  U při nákupu jsem se ptal zda
 > je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, e o tom nic neslyeli, e by akát
 > něco seralo. Vdy má trny a jaké! A tak mi přes zimu okousali sazenice
 > zajíci a zbytek dorazili během jara a začátku léta srnci. Srnci to moc
 > neokousali, ale jak mně myslivec poučil, ostrouhali mi je svými parůky.
 > Dodnes (po dvou zimách) přeily 3 stromky.
 > Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze stromku visí poměrně dlouhé
 > pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy se neoddělí úplně od stromku.
 > Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem dokola, ale jen ze dvou
 > protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením poté, proti vysychání, se mi
 > nepodařilo ádný zachránit. Rovně nátěr bílým latexem sice ochránil
 > (trochu) proti zajícům, srncům vak nevadil při strouhání.
 >     Libor Jarolím
 >     Stará Bělá
 >
 > > a přítí rok na podzim jsem u 30-50 cm stromečky
 > > přesazoval na cílové místo. Dalí jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
 > > má akát trny, mladé stromky zvěř oírá.
 >
 >
 >
 
 ______________________________________________________________________
 Reklama:
 Připrav se na nejpříernějí záitek v ivotě na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=46466%26url=http://www.priserky.cz
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3130
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Libor Jarolím  --- 28. 5. 2003Re: Re: akátová snuka (3126)
Ví něco bliího. Stačí povápnit a nebo nalít ocet ?Ty moje sazeničky mají být maďarský kultivar = vysoký (a 16m) a tíhlý. A
 mají být vhodné například na větrolamy.
 Byl jsem zkontrolovat akáty v okolí. Trávník pod nimi vypadá normálně. :-))
 Vdy to je ojedinělý akát mezi mnoha jinými stromy.
 Libor Jarolím
 Stará Bělá
 
 > Navíc, pod nimi nic neroste, mění agresivně ph půdy.
 > Pavel
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3129
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Libor Jarolím  --- 28. 5. 2003Re: Úhyn včelstiev - CR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970)
Vcera jsem dostal do ruky nové císlo Vcelarství. A je zde k tomu clánek.Takze pro ty co casopis nedostanou vyberu jen kousky:
 1. odhad pro okres Opava - úhyn 70%, nejvetsí uhyny byly zaznamenány v
 Hradci nad Moravicí a okolí.
 2. Okres Nový Jicín - odhad 60%
 3. Jesenicko bylo zasazeno predevsím ve vyssích polohách
 4. podobne byla zasazena i Vysocina
 
 Z clánku: Tragédie na severní Morave od pr.Prokese, str 127
 
 Libor Jarolím
 Stará Belá
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3128
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Arnošt Hrdina  --- 28. 5. 2003Re: Re: akátová snuka (3125)
Myslím, e to není jen otázka cizorodosti akátu.Ná dřevozpracující průmysl si nedvede poradit z jinou surovinou na smrkem
 nebo borovicí, přičem i borovice je méněhodnotná. (Ikdy krásná)
 
 Komerce blbne i přírodu. Kdo dnes dostane pokutu za vysázení smrkového
 monobloku!?
 
 Přičem nai tátové věděli které dřevo na co pouít. Dnes byste těko
 hledali dubové prkno (s výjimkou přířezů na prahy) nato  akátové prkno.
 Kdy by človék potřeboval prkno na nástavky z Vejmutovky, tak mu nezbývá ne
 na pilu a vechno si to zařídit.
 Ve hypermarketech typu Baumax jsem nic takového nenael. Jen smrk a smrk.
 Ale moná se jen blbě dívám.
 Take kdo nebydlí na dědině a nemá kontakty na pile, tak asi jiné ne
 smrkové prkno těko schání.
 Tuím e se z akátu dělaly sudy na víno. Ale kdo by dnes dělal sud z akátu,
 kdy koupí jednodue nerezový čtverhranný skladný.
 
 Take si myslím, e by to stím akátem nemuselo být tak hrozné.
 
 Co nám ničí ivotní prostředí je podle mě komerce, globalizace. Nemyslím, e
 by jednotlivec zdevastoval přírodu a tak moc. Spí bych řekl, e to dělají
 neodpovědné korporace.
 
 I přesto hezký den :o)!
 Arnot
 
 
 ----- Original Message -----
 From: <nezmart/=/quick.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Wednesday, May 28, 2003 12:42 PM
 Subject: Re: Re: akátová snuka
 
 
 Včelařsky je akát jistě úasná věc, ale rád bych
 doplnil e se jedná o dřevinu nepůvodní a velmi
 agresivní. Proto bych se přimlouval o
 jeho "obezřetné" zanáení do krajiny. Nejsem
 ádný radikální ekolog a proto se ho nezříkám,
 ale roztrouené výsadby jsou dost netastné
 řeení. snate se jím osázet pouze ucelené
 plochy, které jsou pro běné druhy nepouitelné (
 zaváky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
 můe i naruit snahy o nastolení rovnováhy v naí
 krajině ( na co stejně nejsou peníze ).
 Teoreticky se tím vlastně i můete vystavit
 hrozbě postihu referátu ivotního prostředí -
 naruení a pokození významných krajinných prvků
 apod. Pro mě osobně je to otázka určité morálky a
 úcty. U jsem viděl spousty "bláznů" kteří si na
 chaloupky přivezli různé rostliny i ivočichy.
 Jeden příklad za vechny :
 U nás je omezená populace naich raků : r.kamenáč
 a r.říční. Nějací chytráci přitáhli americké
 druhy - jsou odolnějí a přenáení mor ani by se
 sami nakazili a postupně decimují nae druhy. A
 dalí chytré hlavičky jim urychlují postup po
 proudu tím e je pár kilometrů svezou autem ( na
 chaloupku - neznalí problému ). Je to stále
 stejná věc - zdánlivě nekodná věc můe
 nenapravitelně naruit naí přírodu. Akát tu je
 u hezkou řádku let není to tak váný problém,
 ale přesto bychom s ním měli pracovat opatrně.
 PS : Vím o akátu který pravidelně překvétá -
 remontuje - tj. kvete v sezoně dvakrát :-)
 
 Nezbeda Martin
 (alias nezmar)
 
 ----- Původní zpráva -----
 Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
 Datum: středa, 28. května 2003 v 8:32 dop.
 Předmět: Re: Re: akátová snuka
 
 > Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých.
 > U při nákupu jsem se ptal zda
 > je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, e
 > o tom nic neslyeli, e by akát
 > něco seralo. Vdy má trny a jaké! A tak mi
 > přes zimu okousali sazenice
 > zajíci a zbytek dorazili během jara a
 > začátku léta srnci. Srnci to moc
 > neokousali, ale jak mně myslivec poučil,
 > ostrouhali mi je svými parůky.
 > Dodnes (po dvou zimách) přeily 3 stromky.
 > Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze
 > stromku visí poměrně dlouhé
 > pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy
 > se neoddělí úplně od stromku.
 > Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem
 > dokola, ale jen ze dvou
 > protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením
 > poté, proti vysychání, se mi
 > nepodařilo ádný zachránit. Rovně nátěr
 > bílým latexem sice ochránil
 > (trochu) proti zajícům, srncům vak nevadil
 > při strouhání.
 >    Libor Jarolím
 >    Stará Bělá
 >
 > > a přítí rok na podzim jsem u 30-50 cm
 > stromečky> přesazoval na cílové místo. Dalí
 > jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
 > > má akát trny, mladé stromky zvěř oírá.
 >
 >
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3127
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Kristl Pavel  --- 28. 5. 2003RE: Re: akátová snuka
Přimlouvám se,léta jsme se v chráněných územích snaili likvidovat právě nálety akátu. Ptáci na nich nehnízdí, zvěř se v nich neschovává - mají listy pozdě a brzy je ztrácejí, neposkytují potřebný úkryt. Navíc, pod nimi nic neroste, mění agresivně ph půdy.
 Pavel
 
 
 > ... snate se jím osázet pouze ucelené
 > plochy, které jsou pro běné druhy nepouitelné (
 > zaváky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
 > můe i naruit snahy o nastolení rovnováhy v naí
 > krajině ( na co stejně nejsou peníze ).
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3126
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|   --- 28. 5. 2003Re: Re: akátová snuka
Včelařsky je akát jistě úasná věc, ale rád bych doplnil e se jedná o dřevinu nepůvodní a velmi
 agresivní. Proto bych se přimlouval o
 jeho "obezřetné" zanáení do krajiny. Nejsem
 ádný radikální ekolog a proto se ho nezříkám,
 ale roztrouené výsadby jsou dost netastné
 řeení. snate se jím osázet pouze ucelené
 plochy, které jsou pro běné druhy nepouitelné (
 zaváky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
 můe i naruit snahy o nastolení rovnováhy v naí
 krajině ( na co stejně nejsou peníze ).
 Teoreticky se tím vlastně i můete vystavit
 hrozbě postihu referátu ivotního prostředí -
 naruení a pokození významných krajinných prvků
 apod. Pro mě osobně je to otázka určité morálky a
 úcty. U jsem viděl spousty "bláznů" kteří si na
 chaloupky přivezli různé rostliny i ivočichy.
 Jeden příklad za vechny :
 U nás je omezená populace naich raků : r.kamenáč
 a r.říční. Nějací chytráci přitáhli americké
 druhy - jsou odolnějí a přenáení mor ani by se
 sami nakazili a postupně decimují nae druhy. A
 dalí chytré hlavičky jim urychlují postup po
 proudu tím e je pár kilometrů svezou autem ( na
 chaloupku - neznalí problému ). Je to stále
 stejná věc - zdánlivě nekodná věc můe
 nenapravitelně naruit naí přírodu. Akát tu je
 u hezkou řádku let není to tak váný problém,
 ale přesto bychom s ním měli pracovat opatrně.
 PS : Vím o akátu který pravidelně překvétá -
 remontuje - tj. kvete v sezoně dvakrát :-)
 
 Nezbeda Martin
 (alias nezmar)
 
 ----- Původní zpráva -----
 Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
 Datum: středa, 28. května 2003 v 8:32 dop.
 Předmět: Re: Re: akátová snuka
 
 > Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých.
 > U při nákupu jsem se ptal zda
 > je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, e
 > o tom nic neslyeli, e by akát
 > něco seralo. Vdy má trny a jaké! A tak mi
 > přes zimu okousali sazenice
 > zajíci a zbytek dorazili během jara a
 > začátku léta srnci. Srnci to moc
 > neokousali, ale jak mně myslivec poučil,
 > ostrouhali mi je svými parůky.
 > Dodnes (po dvou zimách) přeily 3 stromky.
 > Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze
 > stromku visí poměrně dlouhé
 > pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy
 > se neoddělí úplně od stromku.
 > Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem
 > dokola, ale jen ze dvou
 > protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením
 > poté, proti vysychání, se mi
 > nepodařilo ádný zachránit. Rovně nátěr
 > bílým latexem sice ochránil
 > (trochu) proti zajícům, srncům vak nevadil
 > při strouhání.
 >    Libor Jarolím
 >    Stará Bělá
 >
 > > a přítí rok na podzim jsem u 30-50 cm
 > stromečky> přesazoval na cílové místo. Dalí
 > jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
 > > má akát trny, mladé stromky zvěř oírá.
 >
 >
 >
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3125
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Arnošt Hrdina  --- 28. 5. 2003Re: matky (3122)
Jen nevím , jak to bude fungovat teď. Na jae je podle mě spojováníjednoduí, ale i tak si myslím, e se musí dodret postup.
 
 Systém brigáda jsem vyzkouel letos taky (je zajímavé, jak lidi napadají
 podobné věci :o) )...
 Ale zkouel jsem to se dvěma včelstvi a v jednom mi tu druhou přidanou
 stejně ty původní zabyly.
 V tom ve kterém se to povedlo, jsem to vlastně přidával přes mříku a
 noviny, ale mezi ploditi obou matek byl nad mříkou jeden původně
 neobsazený nástavek, kam jsem dal zásoby toho původního přidávaného
 včelstva.
 
 Take s tím spojováním, pokud mají zůstat obě matky asi problém bude.
 Mám stejný problém s předloňskými matkami. Vechna včelstva s předloň skými
 matkami jsou slabá.
 Dokonce stagnuje i jedno včelstvo s loňskou inseminovanou. Nevím, jestlti to
 není následek zimy a následné nosemy matek.
 Osobně jsem ty co by byly v kritickém stavu posílil a pěstuju jim nové
 matky.
 Ty plánuju oplodnit v oddělcích, které budu dělat při v průběhu týdne z při
 vytáčení a jak začnou klást, tak je připojím k těm slabým. Určitě to
 posichruju tím , e odstraním starou matku (pokud ji najdu).
 
 Hezký den
 
 Arnot
 
 ----- Original Message -----
 From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
 To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
 Sent: Wednesday, May 28, 2003 8:42 AM
 Subject: RE: matky
 
 
 Pokud má dvě dobré matky, které můe pouít, proč ne. Jinak bych zvolil
 metodu brigáda, kterou popsal př. Meník v příspěvku 23.5.
 Pavel
 
 > Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe.
 > Rezmyslal som
 > ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj
 > iba vymenit matky
 > a zazimovat silne 2 vcelstva.
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3124
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Libor Jarolím  --- 28. 5. 2003Re: Re: akátová snuka (3112) (3115) (3117) (3120)
Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých.  U při nákupu jsem se ptal zdaje mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, e o tom nic neslyeli, e by akát
 něco seralo. Vdy má trny a jaké! A tak mi přes zimu okousali sazenice
 zajíci a zbytek dorazili během jara a začátku léta srnci. Srnci to moc
 neokousali, ale jak mně myslivec poučil, ostrouhali mi je svými parůky.
 Dodnes (po dvou zimách) přeily 3 stromky.
 Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze stromku visí poměrně dlouhé
 pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy se neoddělí úplně od stromku.
 Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem dokola, ale jen ze dvou
 protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením poté, proti vysychání, se mi
 nepodařilo ádný zachránit. Rovně nátěr bílým latexem sice ochránil
 (trochu) proti zajícům, srncům vak nevadil při strouhání.
 Libor Jarolím
 Stará Bělá
 
 > a přítí rok na podzim jsem u 30-50 cm stromečky
 > přesazoval na cílové místo. Dalí jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
 > má akát trny, mladé stromky zvěř oírá.
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 3123
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78721 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 3122 do č. 3182)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
	 
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu