78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 16. 8. 2008
Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30 (30997) (31012) (31014) (31015)

Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.
> Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
> přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
> způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
> kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
> kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
> zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
> "zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
> malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
> zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
> to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
> přichycené jen ty poslední.
> Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
> roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
> včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
> za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
> nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
> nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
> zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
> Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
> všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
> jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
> precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
> sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
> tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
> setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
> svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
> takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
> při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
> potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
> manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
> určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
> zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Radim Polášek - Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
Předchozí:A.Turčáni - Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu