Archiv Včelařské konference

Někdo udělá něco desetkrát nebo dvakrát u 5 včelstev nebo 5 x u 10 včelstev
a včely se vždy chovají stejně. Tak usoudí a píše v tom smyslu, že se včely
chovají takhle vždy. Jenže tady platí statistika, jednotlivé včelstva jsou
pořád ještě geneticky různorodé a podmínky taky nikdy nejsou úplně stejné.
Desetkrát včely udělají totéž, po jedenácté z neznámých důvodů to udělají
jinak. Nebo 20x a po dvacáté prvé jinak. Nebo 50x a po padesáté prvé jinak.

Dva předchozí roky bylo jedno, jestli se včely usadí ve spodním nebo horním
nastavku, a jaká je v úle mezera, v těch mírných zimách každé včelstvo
dokázalo přejít k zásobám. Bude taková zima i letos? Když dle mého
skromného odhadu je taková mírná zima s obdobími mrazu ne delšími než 14
dní, necelý měsíc v průměru jen každý třetí rok. Vědět tak dnes, jaká bude
za půl roku v zimě zima, to by se ušetřilo práce a dalšího.


R. Polášek

Obávám se, že paní kecala. Česká obchodní inspekce by asi naopak prudila po
stížnostech zákazníků na omezování volného prodeje - nákupu :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 14, 2008 10:44 AM
Subject: RE: Cukr 12,90


> Pracovní postup při limitovaném nákupu:
> http://sroll.net/pellmell/cukr/cukr.html
> Pepa
>
>

Pekny :-) Me se ted povedlo v tescu platit 60kg 6x :-) Nevsim sem si limitu
ale pani na kase byla natolik slusna ze mi nabidla dve variany bud platit po
deseti a nebo vratit :-))

Do nedavna nebyl problem s limitem (cerven, cervenec) ani v tesku ani v
kauflandu - pani rikala ze coika prudi.....

T.H.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3356 (20080814)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Na 39x30 včelařím. Pro zimování používám ještě polonástavek 39x15 jako krmnou komoru. Ale i když jsem dříve zimoval jen v plodišti (v UNIVERZALU II, nikdy se nestalo, že by včely uhynuly na nedostatek zásob. Univerzal jsem opustil zejména pro problematickou manupulaci s podložkou na odběr měli a také pro velkou váhu a obtížnou manipulaci s ním. Ale občas je používám pro chov oddělků.
S pozdravem

nemáš pravdu Včelstvo v období února ji ploduje a plod v tohých únorových mrazech neopustí a tm je pak kámen úrazu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani
> Datum: 14.8.2008 14:48:47
> ----------------------------------------
> Přátelé ze Skandinávie, Grónska, Islandu a přilehlých oblastí, neznáte
> internetovou adresu na včelařskou konferenci v ČR?:)
> Žiji v ČR a zatím jsem nepoznal vaši obavu, že by byla taková zima, že by
> včely nepřešly za zásobami přes mezeru nebo se jinak nedostaly k zásobám.
> V tuhé zimě včely přijímají minimum potravy a vždy je v zimě dostatek
> teplejších období kdy včely přejdou přes mezeru k zásobám (musí být
> dostatek zásob). V těchto teplejších obdobích včely vykonávají prolety a i
> vždy se dostaly k zásobám. Taky v těchto teplejších obdobích se včely
> vydávají ke stropní fóli pro vodu a překonávají tak vzdálenost cca 25 cm.
> Mezera mezi nástavky (2 cm) pro ně nic neznamená.
> Pokud je včelstvo dobře zakrmeno, tak si včelstvo zásoby uloží podle
> potřeby a nepamatuji zimu, kdy by se k zásobám nedostaly. Včelařím v
> nadmořské výšce 600 m n.m. vé středu ČR.
>
>
>

Musím se přidat na stranu Pavla a přidávám se i k tomu, že tady vymýšlíte kraviny (... stačí rámky pod oušky podložit na patřičnou výšku).
Do včel dělám 25 let, vyzkoušel jsem 3 typy úlů a dodnes nevím (nemám přesně změřeno) jakou mám mezeru mezi rámky v nástavcích. Asi to budou 2 cm (odhaduji), ale nikdy nebyl problém, že by nepřešly. I v rámcích mám různé odchylky, takže mezera bývá i větší. Úhyny byly (jsou přirozené), ale zdravé silné včelstvo, kterému v zimě neuhyne matka si v našich zeměpisných šířkách v teplejších dnech cestu k zásobám i vodě na stopě cestu vždy našlo. Opravdu nepamatuji zimu, kdy by nebyly teplejší dny na prolety a včely se nemohly přesunout.

Těm co mají méně inteligetní včely radím, aby místo podložky mamontovali mezirámkový včlelí výtah. Je to lepší kravina:)

Opravdu nepamatuji zimu, kdy by nebyly teplejší dny na prolety a včely se nemohly přesunout.
-----
A v které oblasti?

Já ve svých pamětech nemusím chodit moc daleko.

Karel

včely na česnech velice dobře přijímají jakoukoliv potravu
protože je to pro ně přirozené
mám dobré zkušenosti s použitím průhledných plastových lahvi od mléka s upraveným víčkem podobně jako víčko pro skleněnou láhev,jde to snadnno a celkem rychle i při větším počtu včelstev na stanovišti /25 a víc/,první dávku je nutno samozřejmě podat až později večer ,i slabší včely si zde potravu velice rychle najdou,láhve se plní doma,pro manipulaci jsou v jednoduchých přepravkách po 10 ks,krmítka jsou dřevěnná se čtyřmi otvory o průměru víček a jsou zasunovací místo česnové vložky ,podání jedné dávky roztoku -3 lahve včetně nasazení krmítek pro 25 včelstev lze stihnout za 45 minut i s cestou na stanoviště samozřejmě tak do kilometru od domu,za největčí výhodu považuji především to, že nad včelstvem lze současně opravovat rámky po vybraném medu,mezi nástavky se ponechá folie a pouze prostup v zadní části ůlu včely i v takto přímo nesouvisícím prostoru rámky opraví, zpravidla sem nezanáší cukerný roztok, zkušenosti mám pouze s panenskými
rámky silné včelstvo opraví dva nástavky rámků do jednoho týdne

úly má tachováky(uteplené)

uvidíme ,mám neuteplené stěny 2cm silné,doufám že dosáhnu stejného efektu i přes česnové krmítko

Zruc n/S. - Tesco
Vozik - 120kg cukru.
Vyberu si pokladnu s obezni zamracenou pokladni. Prijedu ke kase, lezerne ale slusne pozdravim, jako kdybych mel v kosiku maslo a 5 housek. Pockam az pokladni vyvali oci a nez stihne cokoli rict, krasne se usmeju a reknu: nojo, ja rad bychty, no.... Pokladni se rozzari jako mesicek na hnoji a ze prej abych nekdy prinesl ochutnat. Nacez s usmevem pravim: baneee, to je pro vcelicky, musim je na zimu nakrmit, vcelicky jsou desne dulezity. Kdyby nebyly vcelicky, tak by se nam nic neurodilo. Jablicka by nebyly, svesticky by nebyly, to vite.... Tak jak to udelame pani? Mam s tim behat nadesetkrat pres kasu a budeme tu delat divadylko a zdrzovat se, nebo to namarkujete na vickrat?
Pokladni se usmeje, udela (v tomto pripade jen!) 2 pokladni bloky, s usmevem podekuju, popreju hezky den a kracim nakladat do Facka x-D

Má někdo ze zdejších účastníků praktické zkušenosti se včelařením v těchto úlech? Zajímaly by mě pozitiva a negativa, případně užitečné tipy. Děkuji.

Jak kde. Nám pokladní vysloveně fandila, ale podobnou taktiku vysloveně odmítla s tím, že ji sledují kamery. Jenže to bylo na jaře, Aholdi si neuvědomili, že včelatev ubylo a ve skladech je spousta cukru. Takže se asi přístup změnil.
Pepa
P.S. Gratuluji k hluboce přátelským vztahům s pokladní :-)

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jarda Zeman
Sent: Friday, August 15, 2008 9:14 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Cukr 12,90

Zruc n/S. - Tesco
Vozik - 120kg cukru.
Vyberu si pokladnu s obezni zamracenou pokladni. Prijedu ke kase, lezerne ale slusne pozdravim, jako kdybych mel v kosiku maslo a 5 housek. Pockam az pokladni vyvali oci a nez stihne cokoli rict, krasne se usmeju a reknu:
nojo, ja rad bychty, no.... Pokladni se rozzari jako mesicek na hnoji a ze prej abych nekdy prinesl ochutnat. Nacez s usmevem pravim: baneee, to je pro vcelicky, musim je na zimu nakrmit, vcelicky jsou desne dulezity. Kdyby nebyly vcelicky, tak by se nam nic neurodilo. Jablicka by nebyly, svesticky by nebyly, to vite.... Tak jak to udelame pani? Mam s tim behat nadesetkrat pres kasu a budeme tu delat divadylko a zdrzovat se, nebo to namarkujete na vickrat?
Pokladni se usmeje, udela (v tomto pripade jen!) 2 pokladni bloky, s usmevem podekuju, popreju hezky den a kracim nakladat do Facka x-D

Pro zajímavost:
Možná znáte p. Vydru, který včelaří na rámkové míře 39x30 v tenkostěnných nástavkových úlech podle Tachovské metodiky. Osobně mám dřívější zkušenosti při včelaření v Tachovácích ( 39x24 ) dle p. F. Kašpara ( metoda podstavování mezistěn ). Docela zajímavý způsob aplikuje výzkumné trio LBV na r. m. 37x30 ( viz http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ ... na fotografii panenského plástu ( dole ) je vidět, že zásoby sahají až ke spodní loučce ( ale nemusí to být středový plást! )).

Nicméně ve všech případech se jedná o nástavkové včelaření. První dotaz vlákna byl zřejmě adresován pro klasické úly, co jsem bohužel nebral v potaz. Klasické úly nelze ve způsobu včelaření srovnávat s nástavkovými.
Opravuji: pokud necháte medníky na místě, což v klasických úlech není moc vhodné, převěšení +/-2 plodových plástů nahoru se vyplatí. Asi nejistější způsob zimování v klasických úlech je na jednom prostoru po odebrání medníku. Trochu komplikovanější, avšak racionálnější metoda z důvodu ochrany díla před zavíječi spočívá v záměně plodiště za medník. V obou dvou případech je nutné krmit na dvě etapy kvůli zajištění správného uložení zásob. Úspěšnost způsobu ponechání medníku nad plodištěm hodně závisí na částečném přejití plodového tělesa do vrchního nástavku, jinak hrozí ( nemusí vždy nastat! ) odříznutí chumáče od zásob ( následkem mezery...nástavkové, plástové nebo zásobní ). V této souvislosti jsem se zmínil o Farrarově úpravě, která řeší situaci chumáče ve spodním patře.

Farrarův návod:
___________________________________________________________________________
- Zimní kontrola a úpravy včelstva -
Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna. Je-li uvnitř hroznu pyl, pokračuje výchova plodu i když venkovní teploty klesnou až na -30°C nebo -40°C. Během zbytku zimy může být rozdělení potravy uvnitř hroznu kritické, přičemž nehraje žádnou roli jsou-li nakladena pouze vajíčka nebo se včelstvo zabývá již výchovou plodu. Zimní hrozen nikdy neopustí vajíčka, aby dosáhl kontaktu se zásobami.
Aby zásoby byly v každém včelstvu ideálně rozděleny, bylo třeba hodně práce na podzim. Je mnohem hospodárnější, dbá-li se nato, aby byla všechna včelstva silná, aby jejich zásoby překročily maximální požadavek a uvnitř úlového prostoru byly rozděleny tak, jak je znázorněno na obr. 145. Včelstva by měla být v lednu kontrolována a je-li nutné, provedena korektura. Tyto úpravy mohou být prováděny při teplotě -18°C, jestliže včelař je přísně opatrný, dělá-li tyto úpravy v klidném jasném dnu, při teplotách, které zvyšují teplotu nad bod mrazu. Víko úlu se nadzvedne, je-li vrchem vidět klidný hrozen a uspokojivé zásoby, nejsou nutné žádné úpravy. Jsou-li vidět pouze zásoby, pak je úprava pro včelstvo nutná. Otočíme víko vrchní stranou nahoru a položíme vedle úlu. Nyní odstraníme 2 medné plásty s obou stran a roztáhneme zbylé plásty ze středu k bokům nástavku. Potom posadíme vrchní nástavek na připravené víko. Při použití jen velmi málo kouře odstraníme postranní plásty ze spodního nástavku, obsahuje-li tento hlavní díl hroznu. Nyní zvedneme 2 plásty se včelami (případně s plodem) ze středu hroznu a zavěsíme je do uvolněného středu hořeního nástavku. Potom sesuneme včelami obsazené plásty dohromady a vyplníme prázdný prostor na stranách přebytečnými plásty s medem z horního nástavku.
Ve vícenástavkovém úlu se může nacházet hlavní část hroznu buď uprostřed nebo ve spodním nástavku. Je-li hrozen v nejspodnějším nástavku, potom je nutné všechny plásty s plodem nebo vajíčky zavěsit doprostřed nejvyššího nástavku. Je jasné, že všechny části rozděleného hroznu musí míti mezi sebou spojení, aby rozptýlené skupiny včel byly uchráněny před prochlazením. Všechny tyto úpravy musí být provedeny bez rozrušení včel v úlu a na vyjmutých plástech. Všechny zahnané neb od hroznu vzdálené včely ztuhnou a jsou ztraceny. Prohlédneme-li opět během několika hodin včelstvo, je možno přesně zjistit, že včelstvo se stáhlo do nejhořejšího nástavku, je-li teplota medných plástů, na obou stranách převěšených včel pod bodem mrazu.
Tyto úpravy se provedou, aby plod ve středním nebo nejspodnějším nástavku nepřekážel hroznu přenášet zásoby do místa sedění a je zcela jedno jak chladný bude zbytek zimy. Množství pylu v zásobách může být doplněno pylovými náhražkami, při čemž s krmením započneme 5-6 týdnů před první jarní nabídkou pylu v přírodě.
___________________________________________________________________________

S pozdravem...M. Václavek...

Namátkou jsem našel zajímavé konferenční vlánko:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=4501&type=brief

S pozdravem...M. Václavek...

Farrarův návod:
___________________________________________________________________________
- Zimní kontrola a úpravy včelstva -
Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku ledna.

K tomuto tvrdeniu mám svoje výhrady a vlastné skúsenosti, pretože tak to nemusí byť. Môžem to tvrdiť lebo som faktá o plodovaní matiek v zime, získaval niekoľko rokov priamou kontrolou plodiska v januári a februári (I. a II.mes.). Pozorne som zaznamenával denné teploty, zvlášť plusové denné teploty, čím som potvrdil priamu závislosť plodovania matiek v zimných mesiacoch na plusových denných teplotách (bolo jedno či bol v úľoch nultý ročník matiek alebo boli dva-tri roky staré. Len krátko, mám zaznamenané x- údajov a jeden prípad keď matky nakládli vajíčka už decembri- prosinci 21-25.12 a včely sa liahli 14-16.1. Zvlášť posledné roky ke prakticky celá zima bol v nadlimitných teplotách (dôkazy o plodovaní matiek mám zachytené i fotograficky), čo vždy kerelovalo s plusovými dennými teplotami.

Ďalšia citácia Farrara:

Všechny tyto úpravy musí být provedeny bez rozrušení včel v úlu a na vyjmutých plástech. Všechny zahnané neb od hroznu vzdálené včely ztuhnou a jsou ztraceny.
-----------------------------------------------------------
Včely znesú oveľa viac ako si myslíme a to bez poškodenia zimujúcich včiel. Včely vedia v prospech seba urobiť korekcie nepriaznivej teploty pre opätovné spojenie chumáča po zásahu aj pri nízkej vonkajšej teplote.

Jeden z príkladov: v decenbri som zistil stratu M v silnom včelstve. Rozhodol som sa situáciu ihneď vyriešiť a nenechávať na jar. Pripravil som včelstvo na pridanie včiel s matkou zo zásobného úľa (+3˚C o 9,00hod.). Na letáčovú dosku som umiestnil nábeh so sklonom km letáču, ktorý som naplno otvoril (včelstvo bol v druhom nástavku, pod ním len plásty bez včiel) a včely s M som postupne zmetal na nábeh. Včely som usmerňoval teplým dymom, včely okamžite pri tomto tvrdom zásahu zapli svoje "ústredné kúrenie" a pomocou tohoto tepla sa dostali k včelstvu bez matky. Nasledovala kontrola úľového dna po 24 hod., na dne neboli odpadnuté žiadne včely.
Tento zákrok bol 100%-ný, čo potvrdila jar a znáška, bolo jedno z najbvýkonejších včelstiev.

Tento Fakt som si znovu overoval, pri fotografovaní plodu v januári-ledna. Ešte deň predtým som umiestnil na stredovú uličku zimujúceho včelstva umiestnil teplomer, teplota 24˚C, po fotografovaných plástov a po uteplení sledoval každé 2 hod. teplotu na zimujúcim chumáčom- hrozen. Teplota postupne narastala až na 32˚C o 24 až 36 hodín sa teplota ustálila znovu na 24˚C. Včelstvu tento zásah absolútne neublížil, možno i preto, že denné nasledujúce teploty boli plusové od 5 do 8˚C.

Ale zaznamenal som aj úhyn včelstva, ktoré uhynulo hladom a pritom bolo skoro v priamom kontakte so silnými zásobami (zimný chumáč bol strednej sily), keď jednotlivé včely hynuli v bunkách max. 1-3 cm od buniek so zásobami.

Raz sa stalo, že uhynula jedna celá ulička aj s M, v ktorej nebol ani gram zásob, pričom po pravej a ľavej strane včely žili. V tom čase keď sa im v uličke minuli zásoby,
pravdepodobne nebol vhodný čas na ich presun tam kde ostatné včely mali dostatok zásob. V čase kŕmenia v tejto uličke bol na skoro celej strane plástu ešte plod a zásoby tam nemohli umiestniť! Nekonal sa žiaden prenos zásob o ktorom sa niektorí pisatelia zmieňujú.
Preto ja neustále včelárov roky nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v kvartáli septembra (IX., keď plochy plodu sa zmenšujú).

Toto náhodné riziko bude vždy existovať, len od včelára záleží, aby to nebolo pravidlom.
To všetko nasvedčuje tom

> Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> ledna.
To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
"lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
mezi mělí na podložce.
Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
"zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
přichycené jen ty poslední.
Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.

R. Polášek

KaJi: A v které oblasti?
---
Omlouvám se za pozdní odpověď. Jižní morava,

Oprava.
Preto ja neustále včelárov roky nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v kvartáli septembra (IX., keď plochy plodu sa zmenšujú).

Táto rada je neúplná.

Preto už roky neustále včelárov nabádam, aby 1/3 zásob podali včelám v prvom kvartáli septembra (IX.mes), keď sú plochy plodu oveľa menšie a zásoby sa dostanú do blízkosti zimujúceho včelstva.

Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze, za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.
> Co se týká úhynu včel v jedné uličce, zatímco zbytek včelstva normálně
> přezimuje, stalo se mi to párkrát taky. V mém případě to bylo kdysi
> způsobeno, co si pamatuji, použitím nevhodných rámků s hodně trubčiny, do
> kterých zásoby ukládají neochotně nebo přehazováním rámků pozdě na podzim,
> kdy se dostaly na místo sezení zimního chumáče plásty s malým množstvím
> zásob. Někdy se taky stane, že se část zimního chumáče v postupu po zásobách
> "zatoulá" někde mimo hlavní zimní chumáč a včely v mrazu potom vymřou na
> malý počet včel v odděleném chumáči nebo na nedostatek zásob, když pruh
> zavíčkovaných zásob skončí. Obvykle tyto včely spadnou na podložku, takže se
> to projeví hlavně zvýšeným množstvím mrtvých včel, na plástu zůstanou
> přichycené jen ty poslední.
> Co se týká, kolik toho včelstva snesou, kdysi v začátcích varaózy se asi dva
> roky včelstva léčila zimním postřikem. Včely se rozebraly a každý plást se
> včelami postříkal vodným roztokem léčiva. Léčení se dělalo pozdě v listopadu
> za běžných listopadových teplot až kolem nuly a na každé včelstvo se
> nastříkalo asi 3 /4 litru vody. Nebylo poznat, že by taková koupel za takové
> nízké teploty nějak včelstva poškodila. po složení včely na nějakou hodinu
> zvýšily teplotu v úlu na "letní" teplotu, vodu odpařily a úl vysušily.
> Co se týká rozebírání včelstev v zimě po rámcích, mě by zajímalo, kdo
> všechno to v mrazu a ve sněhu skutečně reálně a několikrát zkusil, ne jenom
> jako nějakou nouzovku jednou za život. Je totiž třeba pracovat velice
> precizně, včely otřesy setřepané na zem nebo sníh jsou prakticky ztraceny,
> sbírat je a házet na chumáč moc smyslu nedává. Rámky musí být nepřitmelené,
> tudíž precizně očištěné od propolisu, jinak nejdou uvolnit bez otřesů, které
> setřepávají včely na zem a které při vyšší teplotě nebo přímém slunečním
> svitu vybudí včely k vzlétnutí, což znamená stejně jako pád na zem při
> takové nízké teplotě jejich ztrátu. A to všechno se musí dělat za teploty,
> při které už za několik minut bez rukavic křehnou prsty a s rukavicemi není
> potřebný jemný cit nebo v tenkých rukavicích mrznou prsty taky. Sice taková
> manipulace se včelami uprostřed sněhu, třeba o vánočních svátcích má svoje
> určité kouzlo, ale každopádně to je mnohem náročnější operace než podobný
> zásah třeba o měsíc dříve, kdy je kolem poledne na slunci 10 - 15 st C.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 15.8.2008 22:54:27
> ----------------------------------------
> > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > ledna.
> To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
dubna.
> tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
za
> prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
odchovávají
> hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
větraný.
> Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
mladá,
> za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> mezi mělí na podložce.

Pro upřesnění: Farrarův návod o zimní úpravě ( jde o překlad jeho práce ) jsem citoval z www.n-vcelari.cz ( omlouvám se, že jsem zapomněl zveřejnit zdroj ).

Myslím, že zimní plodování hodně závisí na venkovních teplotách. Při zimách, jaká byla loňská, se nejedná o neobvyklý úkaz. Včelstva začínají mít zájem o plod již na začátku roku ( důsledek zimního slunovratu... prodlužování dne předpovídá blížící se jaro ), ale nevěřím, že matka klade za velkých mrazů, i když má chumáč k dispozici pyl ( mimochodem, konzumují včely pyl za mrazu???...vždyť jim to nadměrně zaplňuje výkalový vak! ). Velikost plodové plochy zřejmě také souvisí s uteplením úlu. Během mrazivých zim lze očekávat více plodu v uteplených úlech, protože se v nich zadržuje odpadní teplo a vytváří teplejší prostředí než v úlech neuteplených. Pokud nastane ,,italská,, zima s mnoha slunečnými dny, uteplení úlů se projeví jako ,,praktická,, chladnička, v tenkostěnných úlech je pak míra kladení vyšší. Panenské dílo pravděpodobně zimní plodování omezuje.

Zajímavá otázka je, zda má zimní plod pozitivní efekt, nebo jde jen o vedlejší projev rozmnožovacího pudu? Farrar považoval zimní plodování za prospěšné pro růst včelstva. Vyplatí se náročná výchova plodu během zimy? Jsem toho názoru, že zimní plodování opotřebí určitý počet dlouhověkých včel, které zpravidla již v předjaří odejdou, takže se posílení neprojeví. Pokud má včelstvo nadbytky pylu, možná se předjarní odchod některých zimních včel nemusí dostavit. Asi proto Farrar kladl důraz na bohaté zásobení pylem ( dokonce doporučoval dodávat jeho náhražky ). Zřejmě nejlepší a nejstabilnější situace nastává u včelstev bez zimního plodu. Taková včelstva vykazují rychlejší rozvoj, takže případný náskok včelstev se zimním plodem brzy doženou. Čas od času krátkodobé oblevy neuškodí, včely vykonají prolet a případně si upraví polohu chumáče ( přesunou část zásob blíže k plodu ). Průběh loňské zimy nelze charakterizovat ,,krátkodobými oblevami,,...to zřejmě mělo vliv mimo jiné také na zdravotní stav včel.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...

zapoměl jsi ještě !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! , jak tě to rozčílilo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> Datum: 16.8.2008 09:59:20
> ----------------------------------------
> Pokud bude v noci -20 a ve dne -10 st C, tak se včelstva nerozplodují, i
> kdyby už byl konec dubna. Možná jedině "sibiřské" včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 16, 2008 8:59 AM
> Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
>
>
> Uvědomte si, že pro start veškerého dění v přírodě nejsou teploty ty mají až
> druhořadý význam. Základem je je délka dne. Jakmile se po zimním slunovratu
> začne den prodlužovat tak se v přírodě začíná život probouzet Proto také
> máme Vánoční sváty (původně oslava slunovratu a nového života). Z toho je
> také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30
> > Datum: 15.8.2008 22:54:27
> > ----------------------------------------
> > > Matky většiny přezimovaných včelstev začínají s kladením již z počátku
> > > ledna.
> > To není úplně přesné. Podle mých pozorování z podložek matky začínají s
> > kladením a hlavně včelstvo s plodováním po počátku ledna, když po nějakém
> > vánočním ochlazení nastane první obleva, kdy je několik dnů v noci aspoň 5
> > st C nad nulou a ve dne 10 st C. Pokud je leden, únor a březen mrazivý,
> > včely klidně začínají odchovávat plod třeba až při oblevě na začátku
> dubna.
> > tak to bylo třeba v zimě 2005 - 2006. To zakládá potom zajímavé diskuze,
> za
> > prvé jaké zimní počasí je pro včely nejlepší. Jestli to, kdy včely začnou
> > plodovat už v lednu a potom obtížně v zimních měsících v mrazech
> odchovávají
> > hrstku včel a vyčerpávají se nebo když jsou souvislé mrazy, včely se nijak
> > odchovem plodu nezabývají a v plné síle a zdraví přečkají, respektive
> > "lenoší" do března, kdy mrazy definitivně povolí a odpočinuté včely se
> > vrhnou do jarního rozvoje. Za druhé jaký úl je při plodování i při
> > neplodování v zimě nejlepší, jestli uteplený nebo neuteplený a jak
> větraný.
> > Situace se navíc ještě stává složitější tím, že matka v zimě, hlavně
> mladá,
> > za mrazivého počasí třeba klade, ale vajíčka nekončí v buňkách, ale skončí
> > mezi mělí na podložce.
>
>
>
>

Z toho je také vidět jak jsme se již odtrhli od přírody a neumíme se jí již řídit.

Pepan
--------------------------------------------------------------

Teplota nepatrí do tohoto prírodného diania? Predsa či chcete alebo nechcete ten súvis je! Predsa zima je zima a rozhodne nie je určená na to aby matky plodovali pri mínusových teplotách, vo včelstvách je naprostý kľud. Akonáhle sa objaví za sebou pár dní s teplotu nad nulou, matky okamžite položia niekoľko vajíčok a včely sa o ne postarajú. Ak je teplých viacej, včelstvo založí aj niekoľko dm2 a úspešne ich vychová.
Posledné roky roky bolo skoro každoročne. Nik nenapísdal jedinú vetu, že včelstvá po skončení zimy boli mimoriadne početné práve vďaka výchovy plodu ošetrovaného cez zimné mesiace.
Práve toto bolo trochu v rozpore s tradíciami, pretože v zime (tradične studenej) včely naozaj plod navychovávali.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Včely jsou jako ovoce... Mají-li zůstat do jara čerstvé, musí být během zimy v chladu.

S pozdravem...M. Václavek...
--------------------------------------------------------------
Tradícia vám dáva za pravdu, ale či je pravdivá, ostáva otázkou.
Pomôžem si pre porovnanie, zemepisné pásma, kde včely skutočne zimu nepoznajú, možno je vtedy viac dažďov, ale rozhodne nepremrznú ako tie naše.
Včela medonosná je úžasný tvor, práve pre svoju prispôsobivosť v každých podmienkach a preto sa dokáže prispôsobiť ja našim teplým zimám.

Predpokladám, že časť dlhovekých zimných včiel si ošetrovaním plodu skráti život a skôr odídu do včelieho neba, ale keďže každá kŕmička vychová tri včely schopné na jar pracovať, tak predpokladám, že to príslušnému včelstvu pomôže. Ja si myslím, že aj tieto prvé včely prispievajú k rojovým prejavom oveľa v skorších termínov a búrlivým rojjením.

P.Václavek nadhodil zaujímavý predpoklad, ako sa včely pri výchove plodu dostanú k peľu, keď vieme, že peľ k výchove mladých včiel je potrebný. Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?

Tejto otázke som sa venoval, pretože som chcel zistiť, či oslabením a kalením niektorých včelstiev nie je zodpovedný peľ v mieste zimného sediska včiel a nie nozematóza. Nachádzal som v prezimovaných včelstvách pokalené latky rámikov, buniek a niekedy i vonkajšieho letáča. Pritom tieto včelstvá neuhynuli ale sa bez môjho zásahu napravili a mali normálny jarný vývoj.
Zistil som, že tieto prípady sa udiali vždy v úľoch, ked z nejakých prípadoch sa minuli zásoby. Včely vždy v pude v sebazáchovy (nemohli sa presunúť tam kde zásoby včely mali) požierali peľ uložený v bunkách. Keďže dospelé včely sa peľom nekŕmia, požieraným peľom sa im výkalové vaky preplnili a niektoré hynuli s nafúknutým bruškom a ostatné kalili.

Tak nevím, teoretici tak vehementně teoretizují až už nikdo pomalu neví, co chtějí říci. Přitom jádro problému je úplně někde jinde. Zdárné přezimování včelstev je poměrně jednoduchý proces u kterého stačí dodržet pár jednoduchých zásad a nemůžou být problémy. Dnes už se dávno ví že pravidlo 40 dnů byla taková pomocná berlička našich dědečků, vyplývající z té doby a také že byla silně nespolehlivá. Dnes víme, že chceme li mít pěkné výnosy v příští sezoně, musíme mít včely v pořádku už v červnu předchozí sezony. Protože pouze tyto jsou schopny vytvořit dostatečný počet zimních včel, tedy včel, které se v dosti značném počtu dokáží zúčastnit ještě snůšky z řepky. No a proto nevím, k čemu tato diskuze, když vše je už dávno rozhodnuto. Teď se už žádné zázraky nestanou. Mizerná včelstva bez pomoci budou ještě horší na jaře, přežijí li. Pomoc je zcela jednoduchá, ale o 2 měsíce dříve. Otaxovat včelstva a pro všechna, která jsou jako jo a ne vytvořit odělky s mladými rozkladenými matkami no a někdy v září až říjnu pospojovat. Jednoduché a 100% výsledky. Zvládnete li toto období se správnou léčbou proti VD, nemusíte se o zimování svých miláčků strachovat. S počasím, předčasně plodujícími včelstvy a výkyvy teplot se zabývají pouze neschopní včelaři, ostatní bezpečně ví, že včely si umí poradit daleko lépe bez našich zásahů, že to za ty miliony let mají vymakané na jedničku. Ale o čem by se potom klábosilo že ??? Zdraví R. Stonjek

Ja predpokladám, že naozaj kŕmičky v zimy nemajú možnosť dostať sa k plodu, ale predpokladám, že im to umožňuje ich tokovobielkovinové teliesko. Teda včely v zime môžu ošetrovať plod so svojej vlastnej podstaty!?
______________________________________________________________

Také si myslím, pane Turčáni, že potřebné ,,ingredience,, na tvorbu krmných kašiček v průběhu mrazivého období včely získávají z tukobílkovinného tělesa ( pozn. i z medných zásob... také cukry jsou na tvorbu kašiček třeba ). A právě z tohoto důvodu by mělo docházet k opotřebování zimních včel, neboť ubývají tukobílkovinné zásoby ve včelím těle následkem výchovy plodu bez příjmu pylu.

Položím otázku znovu, možná někdo z odborníků by nám mohl zdělit konečnou odpověď:
Konzumují včely pyl v zimních měsících, kdy jsou následkem nízkých teplot semknuté do chumáče? Zdá se my to nesmyslné. Mýlím se nebo ne?

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek...

Souhlasím se Stonjekem, že jste hrozní teoretici, ale s praxi to málo společného. Nevím zda by jste tyto teorie zvládali při cca 100 včelstvech ?

Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

No, stačí to pravidlo rozšířit ještě o jeden měsíc a vyjde, že aby byly
včely silné v květnu (čti daly dost medu), musí být včely silné v květnu
minulého roku. Jenže aby byly silné v květnu minulého roku, musí být k
dispozici silné včely v květnu předminulého roku...... Jenže jak k sakru
zatraceně ty silné včely sehnat, aby z nich mohly být další rok zase silné
včely? Z toho vlastně vyplývá, že odchovat nová silná včelstva je teoreticky
nemožné!!!!!!!!. (tady jso ty požadované výkřičníky.) :-)
Jinak ta diskuze není pro ty, kteří ví, ale pro ty, kteří si myslí, že neví.
Je jasné, že základy silného včelstva v zimě a na jaře se musí vytvořit už v
červenci a srpnu předchozího roku. Je jasné, že zimování je v podstatě
jednoduchá věc a že si to v převážné většině zařídí včely samy a žádnou
pomoc včelaře nepotřebují. Jenže občas někdo se včelami začíná a náhoda ho
dovede k takové kombinaci rámků, úlů a kdovíčeho, že takové teoretizování
potřebuje, aby to zimování hned napoprvé udělal tak, aby u něho proběhlo bez
větších ztrát. Ono totiž zkoušet pár let nějaké vlastní atypické kombinace
ve včelaření, za tu dobu nechat uhynout nebo nechat jen zbytečně zeslábnout
xpočet včelstev než se to vyladí k včelařově spokojenosti umí s prominutím
každý trochu lepší tvrdohlavější blbec. Ale chytrý člověk se zeptá třeba
tady a většinu těch roků a uhynulých včelstev si ušetří. A pak je tady onen
přírodou daný rozptyl chování včelstev. 5x - 10x - 20x včelstvo zareaguje
stejně a včelař na tom potom postaví technologii včelaření. Potom po šesté
nebo třeba po dvacáté prvé včelstvo zareaguje jinak a v kombinaci s
technologií včelaře a počasím na to třeba včelstvo doplatí a včelař pak
marně bádá proč.
Co se týká zrovna konkrétně plodování včelstev v zimě, všechno, co tady
píšu, vyplynulo z mnohaletého sledování podložek. Plodování v zimě se totiž
na podložkách spolehlivě projeví existencí vajíček, kukel a dalších
typických zbytků. Stačí si jen toho všímat. Případně dalších úkazů, jako je
množství vlhkosti v úlu, teplo pod utepleným strůpkem atd. Takže z mé strany
to žádná nepodložená teorie není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 3:55 PM
Subject: Správné zazimování včelstev


> Tak nevím, teoretici tak vehementně teoretizují až už nikdo pomalu neví,
> co chtějí říci. Přitom jádro problému je úplně někde jinde. Zdárné
> přezimování včelstev je poměrně jednoduchý proces u kterého stačí dodržet
> pár jednoduchých zásad a nemůžou být problémy. Dnes už se dávno ví že
> pravidlo 40 dnů byla taková pomocná berlička našich dědečků, vyplývající z
> té doby a také že byla silně nespolehlivá. Dnes víme, že chceme li mít
> pěkné výnosy v příští sezoně, musíme mít včely v pořádku už v červnu
> předchozí sezony. Protože pouze tyto jsou schopny vytvořit dostatečný
počet
> zimních včel, tedy včel, které se v dosti značném počtu dokáží zúčastnit
> ještě snůšky z řepky. No a proto nevím, k čemu tato diskuze, když vše je
už
> dávno rozhodnuto. Teď se už žádné zázraky nestanou. Mizerná včelstva bez
> pomoci budou ještě horší na jaře, přežijí li. Pomoc je zcela jednoduchá,
> ale o 2 měsíce dříve. Otaxovat včelstva a pro všechna, která jsou jako jo
a
> ne vytvořit odělky s mladými rozkladenými matkami no a někdy v září až
> říjnu pospojovat. Jednoduché a 100% výsledky. Zvládnete li toto období se
> správnou léčbou proti VD, nemusíte se o zimování svých miláčků strachovat.
> S počasím, předčasně plodujícími včelstvy a výkyvy teplot se zabývají
pouze
> neschopní včelaři, ostatní bezpečně ví, že včely si umí poradit daleko
lépe
> bez našich zásahů, že to za ty miliony let mají vymakané na jedničku. Ale
o
> čem by se potom klábosilo že ??? Zdraví R. Stonjek

Jestli na 39x30 normálně zimujete, tak asi s tím máte více zkušeností než
většina diskutujících tady.
Zimování v jednom nastavku s 10 - 11 rámky 39x30 bude jistota, zimování na
dvou bude znamenat o něco silnější včelstvo v zimě a na jaře, ale teď v
podletí nebezpečí vzniku loupeže. Vyberte si.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.S." <slezak.jose/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 5:01 PM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

Vedecka studie z USA doklada, ze leciva pouzivana proti roztoci varroa (coumaphos) poskozuji schopnosti vcel se mnozit (poskozuji spermie u trubcu). Zavery studie z lonskeho roku doporucuji nepouzivat tato leciva na stanovistich, kde se chovaji trubci, protoze to muze zasadne ovlivnit kvalitu oplozenych matek.

Studie zde:
http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-08162007-092313/unrestricted/lmburley.pdf

No to je sice hezké, ale naši včelaři jsou povinni řídit se nařízeními naší
Státní veterinární správy a ne jakýmikoliv studiemi. Cesta pro využití
například uvedené studie tedy nemůže vést přes radu či doporučením v této
konferenci, ale iniciováním jednání SVS a Výzkumného ústavu včelařského v
Dole.
Osobně se domnívám, že uvedeným organizacím tato studie - stejně jako
spousta jiných - neunikla a pokud by zjistili reálnost jejích závěrů, určitě
by se problematikou zabývali.
(Ony sebezdravější matky by nebyly nic platné, pokud by je nebylo kam
přidávat :-) ).
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 7:08 PM
Subject: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely


Vedecka studie z USA doklada, ze leciva pouzivana proti roztoci varroa
(coumaphos) poskozuji schopnosti vcel se mnozit (poskozuji spermie u
trubcu). Zavery studie z lonskeho roku doporucuji nepouzivat tato leciva na
stanovistich, kde se chovaji trubci, protoze to muze zasadne ovlivnit
kvalitu oplozenych matek.

Studie zde:
http://scholar.lib.vt.edu/theses/available/etd-08162007-092313/unrestricted
/lmburley.pdf


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3360 (20080815)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Tyka se to u nas treba GABON PF-90 (obsahuje flavulinat).

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?

Pozor, aby Vás nezačali stíhat pro šíření poplašné zprávy ! :-)
(No flame, just joke)
Petr

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 16, 2008 7:37 PM
Subject: Re: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely


Tyka se to u nas treba GABON PF-90 (obsahuje flavulinat).

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale
pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A
myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3360 (20080815)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

stále také nevíme kolik má nástavek rámků, avšak ze všeho nejdůležitější je vlastní posouzení. malému prostoru se snadno přizpůsobí a velký prostor slabé včelstvo nezachrání.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.S. <slezak.jose/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na r?mc?ch 39x30
> Datum: 16.8.2008 17:01:26
> ----------------------------------------
> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
>
>
>

Zdenek:>Treba aerosolovani, to je nejlepsi cesta jak se celozivotne otravit. A
myslite, ze VU DOL nebo SVS vam vyplati milionove odskodne?<
..........

A jak by ktomu mělo jako dojít? Nepoužíváte masku s uhlíkovými filtry? Vaše chyba. Nepřečetl jste si návod.

Jinak tak jak se dá odfiltrovat vzduch, tak se dá stejně odfiltrovat i vosk. (když se tu mele o reziduích a škodlivosti léčiv)

Pazderko jseš pěkný magor, co to táráš za pitominy. Kdybys mlčel vypadal bys chtřejší.

Omlouvám se při Pazderkovi, patří to šiřiteli poplašné zprávy pod názvem "Zdeněk"

Jeste jedna vec. Pokud jste vcelari v duchodu, mate o starost min, ale pokud jste mladsi a chcete mit jeste DETI tak velky pozor!
Tyto chemikalie jsou znamy tim, ze poskozuji reprodukcni schopnosti.
-------------
Ještě že jsme ty čtyři děti stihli před úplnou degenerací.
Asi proto že používám masku. :-)

K reprodukci a sníženému množství spermií je poměrně dost studíí - není to můj problém :-) (zatím), ale na předních místech je snad přehřívání varlat(džíny, slipy), znečištěné prostředí, stress a myslím že i pití nápojů z PET lahví - tam se prý něco uvolňuje a tomu docela i věřím. Těmto vlivům jsem vystaven mnohonásobně víc, jak poměrně krátkodobému aerosolování a léčení, kde se mohu poměrně dost dobře chránit.
To třeba ti chudáci co bydlí ve městech u frekventovaných silnic nemohou. A ještě ke všemu taky jezdí auty.

------------------
Tím bych nechtěl věc zlehčovat - ale málokdy jsem viděl někoho s aerosolem s maskou.
Že se někdo po léčení necítí dobře je známá věc. Asi je těžké chtít pro chemikálii smrtelné pro jednoho živočicha aby byla zdravá pro druhého - ke všemu z hlediska přírody - zdegenerovanému - člověku.

Tady by mělo spíše jít o snahu minimalizovat dávkování.
A to by znamenalo přesnou diagnostiku, cílené léčení ve správnou chvíli, znát výsledky zásahu a podle toho se pak přizpůsobit. Pměrně moc práce a asi málokdo ji bude dělat.

Třeba jen nějakou formu letní diagnostiky (nejenom spad na podložky) dělá asi malý zlomek včelařů. Já podle toho co vím to odhadují na 1/100 až 1/20 včelařů. Tedy že 95-99 včelařům ze sta je to jedno.

Jaké jsou vaše odhady? Podle toho, kdo má jaké známé.

Tedy že 95-99 včelařům ze sta je to jedno.

Omlouvám se, ty zlomky:-) 80-99 včelařům ze sta. To je snad správně. :-)
Karel

Zdenku " Jedná baba povídala atd". Ono v poslední době je vše správné z USA. Kdyby se VD nelikvidoval, pak už by nebylo naprosto co léčit. Radějí něšíř takové nesmysly. Pak se toho někdo v chytně a bude tvrdit, že to je pravda, že to bylo na internetu atd. Dnes všichní dobře víme, že bez tlumení VD - likvidace by už dnes nežila ani jedná včela a ta někdy nesmyslna konference by byla už dávnou zapomenutou historii.

Zpočátku to byla pouze zajímavá informace , ale pak se rozjela opět diskuze tak poučná pro začátečníky jak by rád věřil Radim. Abych trochu zklidnil vaše hormony, musím vás upozornit, že látka coumanfos/zřejmě to není úplně správně/,se v našich lécích pro včely nevyskytuje. Je běžná v insekticidech v zemědělství a v zahradnictví, ale u včel ne. Účiné látky v našich lécích jsou amitráz,fluvalinát, acrinathrin, kys mravenčí. Nevím, co k tomu dodat. R. S

Souhlasím s p. Jirušem, že jiným negativním vlivům, než jsou léčiva proti varroáze, jsme vystaveni mnohonásobně více. Ale to není důvod, proč porušovat nařízení a nepoužívat masky při aerosolování nebo nepoužívat rukavice při manipulaci s Gabony.

S pozdravem...M. Václavek...

PS
Kdysi si jsem slyšel o negativním vlivu vdechování par kyseliny mravenčí. Co to může způsobit?

Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1 včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk, takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N - ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro 1 celý prázdný?


U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším nástavkům, a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a mám to, co jsem sehnal.

Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich včely v zimě nevyhladověly?
Díky moc za radu, pěkný den

HI

Nemáte problémy se spouštěním stránek varroamonitoringu? Díky Zdeněk.

pokud by to šlo otočil bych je na studeno,9 rámků 39x24 je čtverec....jinak potom nechej ty prázdný a nevhodný trubčí(ale i zakladené a zavíčkované-matka se tamm už nevrátí) pro cukr úplně nakraji za ně pyl pak plod a schopné souše pro plod a to dole,nahoře nechej nevytočenej med a podle síly včelstva nechej po krajích pyl(2,3 a 7,8 r. nahoře)

některý rámky dotáhnou při krmení a na to je nejvyšší čas,začal biologický podzim na nějaký dolepování souší se vys.r včely nejsou blbý,hlavně jim to už uspořádej ,začni krmit a už se v nich nevrtej....mřížku dej do sběru....nebo ji přiby na zasítovane dno nejdou přes to myši a nerezavý

držím palce

> No to je sice hezké, ale naši včelaři jsou povinni řídit se nařízeními naší
> Státní veterinární správy a ne jakýmikoliv studiemi.

Především by se každý člověk měl řídit zdravým rozumem. Někteří včelaři, co se vloni doslova řídili nařízeními některých KVS jsou bez včel.
Coumaphos se u nás nepoužívá, ale fluvalinát je v Gabonu 90, v M-1 AER a v MP-10.
Mimochodem látka Amitraz, která je ve Varidolu, je v některých vyspělých státech zakázána.

> Cesta pro využití například uvedené studie tedy nemůže vést přes radu či doporučením v této
> konferenci, ale iniciováním jednání SVS a Výzkumného ústavu včelařského v
> Dole.

S tím lze jen souhlasit.

> Osobně se domnívám, že uvedeným organizacím tato studie - stejně jako
> spousta jiných - neunikla a pokud by zjistili reálnost jejích závěrů, určitě
> by se problematikou zabývali.

Rád bych sdílel Váš optimismus a důvěru ve vysokou úroveň našeho výzkumu. Realita bude podle nedávných výsledků asi horší.

> (Ony sebezdravější matky by nebyly nic platné, pokud by je nebylo kam
> přidávat :-) ).

S Varroa se dá účinně bojovat i jinými metodami a prostředky, než je doslovné sledování nařízení SVS, jak se také řada našich včelařů a zbytku světa přesvědčuje.

Návody k použití u léků jsou zákon. (Dávky, rukavice a respirátory)

S pozdravem
Eman

Stonjek:>Účiné látky v našich lécích jsou amitráz,fluvalinát, acrinathrin, kys mravenčí. Nevím, co k tomu dodat. R. S<

............
lokvenc.petr (e-mailem) --- 16. 8. 2008
Re: Chovatele matek pozor: leky proti varroa poskozuji vcely (31031) (31032) (31033)

Pozor, aby Vás nezačali stíhat pro šíření poplašné zprávy ! :-)
(No flame, just joke)
Petr
.........

Třebas to, že by stálo nejprve zhodnotit a potom řvát a křivě někoho obviňovat z případně zajímavé diskuze.



The Effects of Fluvalinate, Coumaphos, and Thymol on the
Production and Viability of Drone Honey Bee (Apis mellifera L.) Spermatozoa

Nemáte problémy se spouštěním stránek varroamonitoringu? Díky Zdeněk.
-------
Změnila se trochu adresa.
Možná to bude chtít otevřít při novém zadáním adresy
www.varroamonitoring.cz
nebo zkopírovat
http://varroamonitoring.cz/home.do

Pokud se to povede, přidat k oblíbeným. Na případný dotaz "Přepsat" odpovědět ANO.

Pokud se to nepovede, je tam adresa (v sekci dotazy)info.zavinutec.a_ta_samá_adresa.cz

Karel

Díky za radu,na tu druhou adresu to již opět funguje.Zdeněk

1)
9 rámků na teplou stavbu co je to za úly na 9 rámků zateplených to byl lesan a v současné době je to tachovský ale ty jsou na studenou stavbu ( bokem k česnu)
2)
Teď není třeba čekat na zavíčkování stačí když med při trhnutí rámkem nevystřikuje
3)
devět rámků na zimování stačí
4)
celé plásty pylu se při studené stavbě umísťují na boky a u teplé hned za česno a zrovna tak plné trubčí plásty

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: HI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?esun plodov?ho hn?zda
> Datum: 17.8.2008 09:15:22
> ----------------------------------------
> Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na
> teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1
> včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože
> mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec
> stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s
> matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk,
> takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna
> ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou
> matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N -
> ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou
> nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
> Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do
> druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu
> nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty
> horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat
> pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro 1
> celý prázdný?
>
>
> U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem
> nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z
> jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním
> okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci
> přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším nástavkům,
> a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a
> mám to, co jsem sehnal.
>
> Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v
> dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v
> pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich
> včely v zimě nevyhladověly?
> Díky moc za radu, pěkný den
>
> HI
>
>
>

při míře 39 x 24 se do čvercového půdorysu vejde rámků 11

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esun plodov?ho hn?zda
> Datum: 17.8.2008 10:22:47
> ----------------------------------------
> pokud by to šlo otočil bych je na studeno,9 rámků 39x24 je čtverec....jinak
> potom nechej ty prázdný a nevhodný trubčí(ale i zakladené a
> zavíčkované-matka se tamm už nevrátí) pro cukr úplně nakraji za ně pyl pak
> plod a schopné souše pro plod a to dole,nahoře nechej nevytočenej med a
> podle síly včelstva nechej po krajích pyl(2,3 a 7,8 r. nahoře)
>
> některý rámky dotáhnou při krmení a na to je nejvyšší čas,začal biologický
> podzim na nějaký dolepování souší se vys.r včely nejsou blbý,hlavně jim to
> už uspořádej ,začni krmit a už se v nich nevrtej....mřížku dej do
> sběru....nebo ji přiby na zasítovane dno nejdou přes to myši a nerezavý
>
> držím palce
>
>
>

jea,chyba....9 rámků je 31.5 až 34.2 , u mne (2.8+1)x10 je 38, velice často jen(2.5+1)x11 je 37.5 takže spíš se vám podaří narvat 12 do čtverce,tachováky jsou vynikající úly pro začátečníky(ale později sem měl pak problém s rámkem širokým 28mm, sotva sem tam fakt narval 9 do těch tachováků....)

sem zastánce zimování na studenou stavbu se sítem

> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík


Prekvapilo me jak se toto vlakno rozjelo :-) Jsem rad za Vase potvrzeni, ze zimovat ve dvou takto vysokych nastavcich se da a neni uplna blbost, zacinal jsem uz mit takovy pocit ze su ... :-)
Nechtel jsem aby koncem cervence visely po zuzeni pred cesnem - prislo mi to jako skoda tak jsem to prubnul - a pri tom jsem objevil tu vetsi mezeru. Tak sem se optal jak to rozumen resit a ejhle co z toho vzniklo :-))

Dle mych malych zkusenosti si myslim, ze je pomerne jedno co maji v nohach, tj kolik nastavku.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2 nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.

Zemske Ustredi Val.schuze v ceske chalupe na vystavisti v Praze
Koncem roku cital 28 jednot,174 primych clenu s prispevkem 2zl.rocne,6 cestnych clenu. Prijem1017 zl.,vydani 891 zl. Vykonana volba vyboru na 3roky.Hned po skonceni valne hromady zvolil vybor:starostou Kebrle,namestkem Reinvarta,Hajka,jednatelem Svarc, pokladnik Novotny.
Clenem(ustredi)se stava kazdy vcelarsky spolek a vcelarsky odbor jakehokoliv spolku,jenz se prihlasi a stanoveny prispevek zaplati a stanovam se podrobi.

12.Sjezd v Pribrami rokovano v Besednim Dome.Na poradu jednotna mira ulu.Navrh je delka tramku 10" a nic vice se neustanovovalo ani jestli ma byti ul na listy neb na ryhy,na ramcich neb tramcich.Forst primlouva se aby se dnes stalo o tom usneseni.Martinovsky aby se odporucovala ta a ta mira,ale ne aby se usneslo na te neb one mire,prijat navrh jeho az na hlas p.Jakse.
Navrh Stanov spolku-odboru
§9.vybor je 7cleny,volen na 3leta,voli ze sebe:starostu,namestka,pokladnika a jednatele.
§11.Jednatel podporuje starostu ve vsech vykonech,popisuje s nim spolecne veskere spisy.

Nepride Vam zbytecne, kazdy rok posilat toto potvrzeni?? Mozna snad kdyby to posilali JEN vcelari, co MAJI nejakou ZMENU, ale kazdy rok posilat to same, mi pride zbytecnym plytvanim casu i penezi.. Jedine, co se vlastne meni, nebo muze menit, je pocet vcelstev, nestacilo by si udelat nejaky webovy stranky, kam by toto mohl kazdy vcelar vyplnit?? Nebo to delat spolecne s dotaci?? Jen si spocitejte kolik je vcelaru a kazdemu musite poslat dopis, kolik to je penez.. Pritom by ty penize sli pouzi na jine a ucelnejsi veci.. Taky si myslim, ze kazdou zmenu bydliste apodobne, by si mel nahlasi kazdy vcelar sam anizby se o to zadalo takovymto zpusobem..

Než jsem přešel na langstrothy, neměl jsem jednotnou rámkovou míru. Včelařil jsem v mor. universálech, tachovácích, standartech, čechoslovácích aj. na mírách 39x24, 39x30 a 37x30. Všude jsem zimoval v mednících, tedy ve dvou nástavcích a bez problémů. V tachovácích na třech. Je to normální nástavkové včelaření, jenom se nemění celé nástavky, ale převěšují rámky.
Tonda
>Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík

Co včely dosud nedonesly a neudělaly, už do zimy neudělají, pokud nebude
extrémně teplé září. Maximálně stihnou něco poopravit.
Takže je třeba hned rozhodnout, co vytočit a podle současné síly včelstva
odhadnout, jestli zimovat v jednom nebo dvou nastavcích. uspořádat to a pak
začít krmit.

Pylové plásty se dávají, pokud včely zimují ve dvou nastavcích, tak
doprostřed pod sezení včel do spodního nastavku, pokud se zimuje v jednom,
tak jako třetí až čtvrtý od kraje, první ne, protože ten často plesniví.
Někdy plesniví i druhý. Pylový plást ale nedělá ani příliš velké problémy
ani uprostřed zimního sezení včel, podle mého názoru včelám stačí v zimě,
když mohou zalézt do buněk na jedné straně plástové uličky, tudíž vadily by
zřejmě, kdyby pylové plásty byly dva vedle sebe.
Plásty poškozené trubčicemi podle mně moc při zimování nevadí, je v nich
pořád hodně dělničích buněk Mnohem více vadí vystavené nezakladené mezistěny
a souvislé trubčí plásty. Měly by se vyřadit potom na jaře.
Dávat můstky mezi horní a spodní plásty je, pokud je plod nahoře, úplně
zbytečné. Pokud je plod dole a silné včelstvo, je podle mně mnohem horší
překážka v zimě pás 5 - 10 centimetrů prázných buněk bez zásob než třaba 2
centimetry mezera mezi rámky. Moje zkušenosti jsou taky, že ty můstky z
nařezaných plástů včely často vykoušou a odstraní.

Co vytočit záleží na včelaři, pokud to je běžný med a není ho moc, vytočit
se včelám nemusí a cukrem se rozředí. Vytočit by se musel každopádně
melecitózní med, pokud by to šlo, anebo pokud by to byl čistě medovicový
tmavý med a bylo ho moc, dělalo by to potom včelám v zimě při déletrvajícím
mrazivém období problémy.
Odhadnout prostor, příliš slabé včelstvo ponechané ve dvou nastavcích, aby
ještě zesílilo trochu zesílit ještě může. Zároveň ale bude mít s odchodem
letních včel postupně hodně plástové plochy neobsazeno včelami a to může
přilákat zlodějky, které potom slabé včelstvo v příliš velkém úlu vyloupí a
zničí. Zimovat jen v jednom nastavku je u slabých včelstev "vrabec v hrsti"
Nastavek s rámky se potom může podstavit pod včely později, kdy je riziko
loupeže podstatně menší.
Uspořádat plásty, v zvoleném nastavku se doprostřed dají nejlepší plásty s
plodem a na kraje dají ty špatné plásty s plodem, tak aby plodové hnízdo
bylo celistvé nebo maximálně by mohl být krajní plást s plodem oddělen od
ostatních plodových plástů jedním plástem bez plodu. V tuto dobu je ještě
dost teplo, aby včelstvo takhle zpřeházené plásty obhospodařilo, ale v noci
už je zima na to, aby udrželo plod, pokud se plodové hnízdo roztrhá na
jednotlivé plásty oddělené plásty bez plodu a do dvou nastavků. Jak včely
postupně s podzimem zmenšují plodové hnízdo, v krajních plodových plástech
plod vybíhá a místo něho včely ukládají zásoby, nevhodné rámky je potom
možné přemístit na kraj nastavku nebo úplně odstranit.
Ponechat plodové hnízdo ve spodním nastavku s rámky 39x24, je to vhodné jen
u hodně silných včelstev a při jednorázovém krmení velkými dávkami. Včely
musí během krátké doby týden 10 dní odebrat a zpravovat veškeré zásoby na
zimu, 15 - 20 kilo, potom jsou do zimy s posledním plodem pod horní loučkou
rámku spodního nastavku, pak následuje menší mezirámková mezera a potom v
horních rámcích nad včelami musí být zásoby umístěné až po spodní loučku
rámků. Pokud tak není a nad včelami je pruh prázdných buněk, včely v mrazech
přes ně nepřejdou a hynou hladem pod zásobami..
Pokud se tedy středně silné a silnější včelstvo zimuje ve dvou nastavcích,
přehazují se rámky s plodem do horního nastavku. krmí se potom spíše déle,
plod se postupně líhne a do buněk po něm včely shora postupně ukládají
zásoby. Do zimy jde potom včelstvo s posledním plodem umístěným v spodní
polovině rámku 39x24, nad plodem a sezením včel je potom nejméně 10
centimetrů vysoký pruh cukerných zásob.
Krmení, na krmení některým, hlavně velkoobjemovými krmítky už kvůli nízkým
teplotám začíná být pomalu pozdě, včely studený cukerný roztok neberou.
Ideální je, když včely odeberou roztok přes noc, když jim to trvá 2 - 3 dny,
je třeba způsob krmení změnit. Když je cukerný roztok v krmítku déle než 3
dny, začíná se kazit a včely ho berou o to méně. Normální včelstvo dokáže
bez problémů odebrat z krmítka litr i více za hodinu, přes noc několik
litrů. Jak se postupně bude ochlazovat, budou se prosazovat krmítka o menším
objemu, kde buď je celé krmítko tepelně izolované a nad včelami a včely
proto cukerný roztok v něm samy ohřívají nebo je cukerný roztok dopravován
krmítkem až k místi zimního sezení včel a potom ho včely taky rychle
odebírají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "HI" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 17, 2008 9:15 AM
Subject: přesun plodového hnízda


> Prosím o několik rad, začínám na úlech rm 39x24, dost uteplené, 9 rámků na
> teplou stavbu. Trochu jsem v létě válčil s výměnou matek a výsledkem u 1
> včelstva je to, že mám tak trochu skluz - ještě nemám vytočeno, protože
> mělo zásoby pořád otevřené a ne a ne zavíčkovat (nevím nevím, jestli vůbec
> stojí za to vytáčet). Ve spodním ze 2 nástavků ale v důsledku problému s
> matkou včelky vychovaly docela dost trubců z přestavěných dělničích buněk,
> takže je tak trochu deformované, vykousané, divné a nepřipadá mi zrovna
> ideální na plodování a zimování. Dneska už má včelstvo novou rozkladenou
> matku. Na zimování ve 2N to ale asi nebude, radši bych je zazimoval v 1N -
> ale v tom druhém, než je teď zakladeno. (Zkombinovat lepší rámky z obou
> nástavků mi komplikuje to, že i v těch špatných je částečně zakladeno.)
> Je ještě možné s tím něco dělat a nějak přimět matku, aby se přesunula do
> druhého nástavku a tam začala klást, abych po vychování stávajícího plodu
> nástavek odebral? Nebo bude lepší jen odebrat mřížku, řádně dokrmit, ty
> horší plásty dát někam na okraje a spolehnout se, že matka začne plodovat
> pod zásobami a zimovat přeci jen na 2N, i když odspodu bude později skoro
1
> celý prázdný?
>
>
> U druhého včelstva (bude zimovat na 2N) mám také problém s dílem
> nedostavěným až ke spodní loučce, ale to už se tu řešilo - je možné z
> jiných souší nařezat proužky a tu mezeru mezi spodní loučkou a dolním
> okrajem díla prostě zazáplatovat, nebo to včely vykoušou? Postupně chci
> přejít na rámky s užší spodní loučkou a asi změním i rm k nižším
nástavkům,
> a vůbec to zkusím trochu jinak, ale letos jsem holt začal někdy v květnu a
> mám to, co jsem sehnal.
>
> Ještě něco: místy jsou ve včelstvech plásty, přímo nacpané pylem (hlavně v
> dolním nástavku vzadu). Kam tyto plásty umístit, aby je včelky dostaly v
> pravý čas, neplesnivěly, byly k dispozici k výchově plodu a přitom na nich
> včely v zimě nevyhladověly?
> Díky moc za radu, pěkný den
>
> HI

No ty brady visely hlavně, když se otrocky podle knih zužovaly v podletí
jakkoliv silná včelstva na 6 - 7 rámků 39x24, což je dneska síla slabého
oddělku.. Visely tak týden, 14 dní nebo do prvních silnějších deštů. 10
rámků 39x30 je podstatně větší plocha, to je trochu něco jiného.
Jinak ale za horkých letních nocí včely visí v podmetu v podstatě bez ohledu
na velikost úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 18, 2008 9:29 AM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na r?mc?ch 39x30


> Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
39
> x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík


Prekvapilo me jak se toto vlakno rozjelo :-) Jsem rad za Vase potvrzeni, ze
zimovat ve dvou takto vysokych nastavcich se da a neni uplna blbost,
zacinal jsem uz mit takovy pocit ze su ... :-)
Nechtel jsem aby koncem cervence visely po zuzeni pred cesnem - prislo mi to
jako skoda tak jsem to prubnul - a pri tom jsem objevil tu vetsi mezeru.
Tak sem se optal jak to rozumen resit a ejhle co z toho vzniklo :-))

Dle mych malych zkusenosti si myslim, ze je pomerne jedno co maji v nohach,
tj kolik nastavku.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2
nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.

A právě to je dost problém. Souhlasím s Tebou, ale včelaři neznalí
PC a nebo málo znalí odmítají skoro cokoliv dělat na PC. Nemluvě
o zpracování různých žádostí o grant či dotace (pro mnohé je
to stejné). V tomto případě dokonce jihočeští včelaři vykřikovali,
že se jedná o diskriminaci, když Krajský úřad nechce pouze žádosti
vytištěné, ale i na CD nebo po novu i přes web, resp. poslat soubor
s žádostí (velice jednoduchou) přes webový formulář.
Určitě však tato možnost existuje, jen není implementována do webu
a je složité kvůli podpisu identifikovat člověka, který to posílá.
Musel by mít každý autorizovaný elektronický podpis a to si přiznejme
nemá skoro nikdo.

Tolik k tomu z mého odborného pohledu PC odborníka :-)

Marek Medve

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Michal K" <mothy/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Potvrzeni o registraci v ustredni evidenci
Datum: 18.8.2008 - 13:59:47

> Nepride Vam zbytecne, kazdy rok posilat toto potvrzeni??
> Mozna snad kdyby
> to posilali JEN vcelari, co MAJI nejakou ZMENU, ale
> kazdy rok posilat to
> same, mi pride zbytecnym plytvanim casu i penezi..
> Jedine, co se vlastne
> meni, nebo muze menit, je pocet vcelstev, nestacilo
> by si udelat nejaky
> webovy stranky, kam by toto mohl kazdy vcelar vyplnit??
> Nebo to delat
> spolecne s dotaci?? Jen si spocitejte kolik je vcelaru
> a kazdemu musite
> poslat dopis, kolik to je penez.. Pritom by ty penize
> sli pouzi na jine a
> ucelnejsi veci.. Taky si myslim, ze kazdou zmenu bydliste
> apodobne, by si
> mel nahlasi kazdy vcelar sam anizby se o to zadalo
> takovymto zpusobem..

>Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá tento prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
-------
Když jsem měl Brennery 30*30 tak tam by byl jeden nástavek málo a normální včelstva jsem zimoval ve větším prostoru.

Teď u Langstrothů jsem na jednom místě s jarní snůškou měl 45*30. Zimoval jsem tam ve dvou nástavcích. Že měly místa víc než dost mě ani tak nevadilo a včelám zřejmě taky ne.
To co si myslím že by jim vadilo, by bylo málo plástů pod chomáčem. Můj názor je, že plásty pod chomáčem chrání včely před větrem a zpomalují rychlost vzduchu. Představuje to vzduchovou kapsu a tepelnou kapacitu proti nárazovým změnám počasí. A na jaře je to pohodlné pro mě, nemusím nikam spěchat.

Pokud někomu vyhovuje zvedání 50kg nástavku, nebo včelaření po plástech, nic na tom nebude špatně. Já jsem záda nenašel na hnoji, tak to postupně vybavím poloviční rámkovou mírou 450*137. Váhal jsem zda 159 nebo 137, ale nakonec zvítězila nejlehčí/nejnižší a materiál na nástavek 145mm mám zadara:-)

Karel

Určitě však tato možnost existuje, jen není implementována do webu
a je složité kvůli podpisu identifikovat člověka, který to posílá.
Musel by mít každý autorizovaný elektronický podpis a to si přiznejme
nemá skoro nikdo.

Tolik k tomu z mého odborného pohledu PC odborníka :-)

Marek Medve
---------
Málokdo si uvědomuje, že ani podepsaný papír co někam (třeba do Ústřední evidence) posílá, není ověřený.

Tady se jedná jen o evidenci, takže případné zneužití je poměrně problematické.

K mému překvapení (milému) můžu poslat výsledky hospodaření firmy na obchodní rejstřík oscanované a bez ověřeného podpisu. Kupodivu tady vítězí rozum nad notářskou a jinou lobby co by nejraději potvrzovala za poplatek i použítý toaletní papír - naposledy snaha lobby u svého zastánce pana exministra Svobody aby koupě pozemku, třeba nějakého kusu louky pod včelín musel sepisovat advokát či notář.
A za procenta z ceny. Takže zřejmě smlouva na 100ha a 100metrů je různě pracná :-))

Karel

Elektronicky podpis by vubec nemusel snad byt. Stacilo by se jendou zaregistrovat poslanim zavazne registrace postou. Kde by byl podpis atd.. A prihlasili by se jen ti, kdo o to maji zajem a ostatni at si posilaji postou, nakonec by to bylo i pro evidenci rychlejsi. Kdo by nebyl registrovan, tomu by se posilal dopis a kdo by byl registrovan do systemu pres web, ten by dostal treba jen email, ketry by upozornoval na kontrolu udaju. Nikdo by nebyl diskriminovan a bylo by to celkove rychlejsi. Navic by se setrili, jak penize nase, tak evidence a po zabehnuti i cas. Stejne vsechny udaje musi byt zaznamenany nekde v databazi na pocitaci, jen by se dopsala aplykace na tyto ukony, to by preci nemel byt takovy problem. Nic by se nepredelavalo, jen rozsirilo, slo by to za chodu. A je zrejme, ze je to otazka jen casu, kdy se to vsechno bude odbyvat jen na netu.

Poprosil bych Vas, abyste se podelil o zkusenosti, kdyz je mate ve 2
nastavcich - o prostor tam urcite neni nouze :-)

Diky

T.H.
Na webu www.vcely.kvalitne.cz na odkazu Panenský med jsou obrázky sestavy úlů ve kterých zimuji včely a žádné medníky neskladuji. O všechno se starají včely. Naučil jsem to už další včelaře v ZO a hlavně začátečníky.
B.V

Čo s matkou v oplodňačiku v zime.Neprezimuje v zvýšenej izolácii?
Začinajúci neposlušný včelar(vekovo prestarly) .-

Mariane to určite nepřezimuje i kdyby tam bylo "topení". Matka by musela být alespoň na pětí rámcích rozměru 39x24 a i tak to není moc jisté.

Málo plástů pod chumáčem jim podle mých zkušeností taky nevadí. Co jsem
zimoval včely určené ke spojování v jednom nastavku 39x24 na prázdném
vysokém dnu se sítem, tak v takovém případě včely visí do volného prostoru
pod plásty v listopadu a ještě v prosinci. Nepozoroval jsem, že by jim běžné
nízké teploty dělaly nějaké problém. Jak ale přijdou silné mrazy, do té
doby včely vyberou v plástech buňky a potom se zimní chumáč stáhne nahoru do
plástových uliček, kde jim žádný vítr nevadí. Vadí jim ale aerosol, včely na
povrchu chumlu dostanou při léčení plný zásah acetonem a asi jim to dá silně
zabrat. Vadilo by jim možná, kdyby v listopadu nebo na začátku prosince
přišly silné mrazy, 15 - 20 st C pod nulou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 18, 2008 6:29 PM
Subject: Re: Velka mezera mezi nastavky - zimovani na rámcích 39x30


> >Stále jsem se nedozvěděl s této diskuse , zda zimovat na dvou nástavcích
> 39 x 30 nebo ne.Já osobně zimuji na dvou bez problémů.Někdy se mi zdá
tento
> prostor dosti velký a zbytečný.Prosím o další informace. Dík
> -------
> Když jsem měl Brennery 30*30 tak tam by byl jeden nástavek málo a normální
> včelstva jsem zimoval ve větším prostoru.
>
> Teď u Langstrothů jsem na jednom místě s jarní snůškou měl 45*30. Zimoval
> jsem tam ve dvou nástavcích. Že měly místa víc než dost mě ani tak
nevadilo
> a včelám zřejmě taky ne.
> To co si myslím že by jim vadilo, by bylo málo plástů pod chomáčem. Můj
> názor je, že plásty pod chomáčem chrání včely před větrem a zpomalují
> rychlost vzduchu. Představuje to vzduchovou kapsu a tepelnou kapacitu
proti
> nárazovým změnám počasí. A na jaře je to pohodlné pro mě, nemusím nikam
> spěchat.
>
> Pokud někomu vyhovuje zvedání 50kg nástavku, nebo včelaření po plástech,
> nic na tom nebude špatně. Já jsem záda nenašel na hnoji, tak to postupně
> vybavím poloviční rámkovou mírou 450*137. Váhal jsem zda 159 nebo 137, ale

> nakonec zvítězila nejlehčí/nejnižší a materiál na nástavek 145mm mám
> zadara:-)
>
> Karel

Počítám roztoče na podložkách a mezi nimi běhají mravenci. Mravenci si roztočů nevšímají. Vezmu podložku na které je 42 roztočů (po Gabonu)a položím vedle mraveniště na trasu po které se pohybují mravenci. Mravenci běhají i po podložce. Po 5-ti hodinách počítám roztoče. Je jich 42 ks. Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
Pepča

Má někdo zájem o kompresor pro aerosolování? Používali jsme ho v organizaci, je funkční a ve slušném stavu. Amatérsky vyrobený, na vozíku. Samozřejmě se spalovacím motorem, přidám i dlouhou hadici. Severní Morava - Březová u Vítkova. Cena 1.500,-Kč. Fotky mailem.

mp

Mám dotaz, do práce nám kouopily refraktometr. Stupnice je 0-35Brix korigovaná na 20stC.
Má někdo někde odkaz na nějakou tabulku s obsahem vody v medu. Doufám, že rozsah bude stačit.

Díky

Karel

Ja bych měl zájem koupit ten váš kompresor na aerosol.Zašlete mi info na fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho sehnat.Moc děkuji za radu.V.B.

Tak treba zde http://www.vcelarenihrou.cz/18.024-propolis-surovy-20-g

Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho sehnat.Moc
děkuji za radu.V.B.

Záleží kolik a v jaké kvalitě. 10 - 20 - 50 gramů atd pro sebe naškrábe
nejbližší včelař z vybraných a uskladněných rámků a nastavků. Půl kila pro
výrobu kotle mastičky na prodej nejspíš už ne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vlasta Beníčková" <adneb/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 20, 2008 10:17 AM
Subject: sháním čistý pevný propolis


> Dobrý den,sháním propolis,v pevném stavu a bohužel nevím,kde ho sehnat.Moc
> děkuji za radu.V.B.

Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
Pepča

Bol som prvý, ktorý túto tému dostal na stránky Včelára, tento článok je uvedený i na webe www.vcely.sk.
Mravce, ktoré som pozoroval na podložke (chránenej sieťou) som zaradil (neviem či správne) do rodu Lasius niger L.- mravec čierny asi 4mm dlhý. Je isté, že nie je to mravec hôrny- Formia rufa L., (vy spomínate, že mravce sa presúvajú po vychodenej cestičke), toho som v úli nikdy nevidel, hoci v okolí včelnice je niekoľko vysokých mravenísk.
Skúste urobiť kontrolu inak, fixkou urobte okolo mŕtveho VD kruh,a pripíšte dátum nálezu a robte kontrolu ráno a večer niekoľko dní po sebe.
Majiteľ web. stránke vcely.sk L. Šebošík v r. 2007 nasnímal mravca, ktorý odnášal v hryzadlách mŕtveho klieštika.

Jestli mravenci neodnášejí jen některé roztoče? Mohou je odnášet kvůli
bílkovinné potravě, takže odnesou právě zremřelého roztoče. Několik dní
starého roztoče, který už je zaschlý, odnášet nejspíš nebudou ?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 20, 2008 1:37 PM
Subject: Re: Mravenci a roztoči na podlokách


> Žádný nechybí. Mravenci jsou ve velikosti cca 4 - 5 mm. Nevím jaký je to
> druh. Ale patrně ne všechny druhy mravenců požírají roztoče ???
> Pepča
>
> Bol som prvý, ktorý túto tému dostal na stránky Včelára, tento článok je
> uvedený i na webe www.vcely.sk.
> Mravce, ktoré som pozoroval na podložke (chránenej sieťou) som zaradil
> (neviem či správne) do rodu Lasius niger L.- mravec čierny asi 4mm dlhý.
Je
> isté, že nie je to mravec hôrny- Formia rufa L., (vy spomínate, že mravce
> sa presúvajú po vychodenej cestičke), toho som v úli nikdy nevidel, hoci v
> okolí včelnice je niekoľko vysokých mravenísk.
> Skúste urobiť kontrolu inak, fixkou urobte okolo mŕtveho VD kruh,a
pripíšte
> dátum nálezu a robte kontrolu ráno a večer niekoľko dní po sebe.
> Majiteľ web. stránke vcely.sk L. Šebošík v r. 2007 nasnímal mravca, ktorý
> odnášal v hryzadlách mŕtveho klieštika.

Zdravím.Já mám na refraktometru 20%vody risku 78%Brix(cukernatost)tak to vám asi ten refraktometr nebude k ničemu.Na tom mém z V.P.Ještěd začíná Brix od 58.Voda je tam značená od27% v úrovni 71 Brix.Míra

Při těch 35Brix vašeho maxima by jste pak měl asi 65%vody.Tak s tím to asi nepůjde.Míra

Při těch 35Brix vašeho maxima by jste pak měl asi 65%vody.Tak s tím to asi nepůjde.Míra
-----
Škoda, holt mi osud naznačuje, že medovina je ta pravá budoucnost. :-)

A osudu se člověk nemá vzpouzet.

Karel

Tímto refraktometrem měřím pouze správný roztok na medovinu. Na měření medu musí mít jinou stupnici - horní.Můžete měřit i různé mošty, také ho používají vinaři na cukernatost moštu.

Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které se nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji..

Oblek, klobouk a pytel. Pytel navléknout na hnízdo, navrchu opatrně odříznout a odnést do přírody. Zapomoci kuřáku někam umístit, aby do hnízda nepršelo. Sršni jsou zákonem chráněni. Fruhá možnost je v tuto dobu počkat ahnízdo zrišit na podzim, protože do zimy jde pouze sama matka-královna.

Obsah cukru v medném roztoku na medovinu se měří tzv. moštoměrem. Refraktometrem se měří obsah vody v medu. Dvě naprosto odlišné veličiny.

Skuste e-shop : www.svicky.beemaja.cz

>>Sršni jsou zákonem chráněni.


Podle mých informací, jsou sršni zákonem chránění úplně stejně, jako většina ostatních živočichů. Nejedná se o zvláště chráněného živočicha.

Citace ze zákona zákona č. 114/1992 Sb.,

------------------------

(1) Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn zakázat nebo omezit rušivou činnost.

-------------------------

stačí Reid nebo také obyčejný benzín 0,5 dcl

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonie <antoniekuncarova/=/seznam.cz>
> Předmět: Roj sr??
> Datum: 20.8.2008 23:05:23
> ----------------------------------------
> Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které se
> nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji..
>
>
>

Z jednoho hnízda jde do zimy až několik stovek samiček které zimují v různých škvírách nikoliv v hnízdě . Stejně tak jako vosy
Ochrana se týká všech živočichů ve volné přírodě nikoli v blízkosti lidských obydlí nebo v němpokud ohrožují obyvatele nebo působí škody.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vilda <masek.beemaja/=/quick.cz>
> Předmět: Re: Roj sr??
> Datum: 21.8.2008 00:10:49
> ----------------------------------------
> Oblek, klobouk a pytel. Pytel navléknout na hnízdo, navrchu opatrně
> odříznout a odnést do přírody. Zapomoci kuřáku někam umístit, aby do hnízda
> nepršelo. Sršni jsou zákonem chráněni. Fruhá možnost je v tuto dobu počkat
> ahnízdo zrišit na podzim, protože do zimy jde pouze sama matka-královna.
>
>
>

Refraktometry jsou přístroje které měří obsah vody na principu lomu světla přes hranol a nejsou schopny měřit v rozsahu 0 - 100 % tak se vyrábějí v několika verzích tak jak je požadovaný rozsah stupnice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vilda <masek.beemaja/=/quick.cz>
> Předmět: Re: Refraktometr
> Datum: 21.8.2008 00:13:42
> ----------------------------------------
> Obsah cukru v medném roztoku na medovinu se měří tzv. moštoměrem.
> Refraktometrem se měří obsah vody v medu. Dvě naprosto odlišné veličiny.
>
>
>

Je skoro konec srpna, lepší je to nechat být. Přibližně koncem září - v říjnu sršni hnízdo opustí. Přezimují pouze sršní matky někde zahrabané v listí, ne v hnízdě. Do něj se už nevracejí, na jaře si staví vždy nové hnízdo. Sršeň patří mezi vosy a má stejný životní cyklus.
Sršni jsou velice mírumilovní, ovšem nějaké trestné výpravy na jejich hnízdo mohou být životu nebezpečné. Tiskem již letos proběhly zprávy o úmrtích po sršních bodnutí. Bodnutí vosou - opuchlinu mazat cibulí. Jedno bodnutí sršně často končí v nemocnici. Bodnutí více sršni - hrobník čeká...

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Antonie
Sent: Wednesday, August 20, 2008 11:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Roj srňů

Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které se nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji..

Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které se nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji.

Ak Vás sršne ohrozujú, nik Vám nemôže zazlievať, ak sa ich chcete zbaviť. Celkom sa mi páči rada, v ktorej autor odporúča celé hniezdo odrezať, vložiť do vreca a odniesť na iné miesto.
Na to však treba odvahu skúseného borca.

Odvaha sa však vyžaduje vždy. Mám odkskúšaný sprej na osy (ocenia včelári v kočovných vozoch, medárňach a pod.), predávaný v drogériách pod názvom Super COBRA - insekt KILLER.
Osy ale i sršne do 20 min. pohynú.

Sršni se mi vrací do mezistřešního prostoru mé chaty téměř každý rok. Hnízdí stále ve stejném místě a nalétávají vždy stejnou dírou po suku. Jediná možnost - na podzim po vylétnutí vše dobře ucpat.

Sršni a vosy jsou užitečný hmyz, pochytají hodně škodlivého hmyzu. Taky,
pokud hnízdo není těsně vedle míst, kde lidé denně pobývají a chodí,
nenechají se člověkem vyrušit a neútočí na něho, je to jinak, pokud si
nebudou myslet, že jim někdo chce zničit hnízdo, docela mírný hmyz. Hnízda
proto není třeba ničit jen proto, že tam jsou. Jedině když je hnízdo na
takovém místě, že soužití s lidmi nefunguje nebo když má někdo v domu
alergii na hmyzí bodnutí.
Když už se má hnízdo zničit, stačí úplně jakýkoliv sprej proti plazivému
hmyzu. Sprej proti plazivému hmyzu dokáže jedem smrtelně naimpregnovat
plochu, po které hmyz leze na dny až týdny, platí to i pro sršně a vosy a
okolí jejich hnízd. Nejlepší je časně ráno, kdy je chladněji a hmyzáci
nejsou tolik aktivní, postříkat zblízka okolí díry, kde lezou dovnitř do
hnízda a co nejhlouběji do vlastní díry. Když se stříká sprejem přímo do
díry, vyletět nemůžou a po nástřiku trvá jim tak 10 sekund, než se
vzpamatují a začnou vylétávat ven, takže je čas se uklidit z okolí hnízda.
V praxi je vhodné po nástřiku počkat tak 3 dny, obvykle v hnízdě zůstane
zbytek nejodolnějších nebo těch, co dostali jen slabý zásah, ty je třeba
druhým nástřikem dodělat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 21, 2008 1:58 PM
Subject: Re: Roj srňů


> Dobrý večer.. Prosím Vás o radu, jak odstranit velké hnízdo sršnů, které
se
> nám vyskytlo na půdě. Za Vaši radu předem děkuji.
>
> Ak Vás sršne ohrozujú, nik Vám nemôže zazlievať, ak sa ich chcete zbaviť.
> Celkom sa mi páči rada, v ktorej autor odporúča celé hniezdo odrezať,
> vložiť do vreca a odniesť na iné miesto.
> Na to však treba odvahu skúseného borca.
>
> Odvaha sa však vyžaduje vždy. Mám odkskúšaný sprej na osy (ocenia včelári
> v kočovných vozoch, medárňach a pod.), predávaný v drogériách pod názvom
> Super COBRA - insekt KILLER.
> Osy ale i sršne do 20 min. pohynú.

Přesně tak. Přes zimu je vhodné prostor otevřít, zbytky po hnízdech
odstranit, dutinu, pokud to jde, něčím vyplnit a otvory a škvíry utěsnit.
Případně dutinu v předjaří naimpregnovat nějakým smradíkem, třeba karbolinem
nebo něčím jiným, co chrání dřevo proti napadení hmyzem. Mělo by to na jaře
odradit sršní samičku, aby tam udělala hnízdo. Jinak stará matka u vos a
sršnů sice hyne někdy snad v září, ale zbylé dělnice se mohou v hnízdě
zdržovat až do mrazů, kdy zkřehnou. Aspoň u vos to tak někdy je, takže na
podzim, pokud není kolem nuly, s hnízdem opatrně. Pak v květnu je třeba
místa sledovat, v té době venkovní hnízda, vosí a sršní "baně" jsou ještě
malinkaté, není problém je hodit třeba do sáčku a někdeodnést, než se
prokoušou nebo je rozmačkat mezi prkénky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 21, 2008 5:39 PM
Subject: Re: Roj srňů


> Sršni se mi vrací do mezistřešního prostoru mé chaty téměř každý rok.
> Hnízdí stále ve stejném místě a nalétávají vždy stejnou dírou po suku.
> Jediná možnost - na podzim po vylétnutí vše dobře ucpat.

Sledujem už dosť dlhu dobu tuto čs.konferenciu (do diskusie sa moc nazapajam ale je tu veľa poučného)a nepamätam sa, že by nebol v niektorý deň aspoň jeden príspevok. Tak teda aby nebol dnešný deň nulový, týmto pozdravujem všetkých priateľov včelárov v Čechách a na Slovensku. A nech Vám to píše ako doteraz. Len tak. Franek.Or. Veselé

Deska jsem na stanovišti dával poslední cukr, a došel jsem k zjištění, že: u jednoho oddělku, kde matka klade pouze dva týdny, původně bylo včelstvo na 7 rámcích, dneska už jen na 4, je toto silně vylupováno vosami. Je evidentně slabší než jiné sousední včelstva. Upravil jsem česno na průchod jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v úle a počkám jak včelky obstojí. Je velice zajímavé pozorovat jak jsou vosy oproti včelám daleko lepší letci.

Já bych zkusil ještě v takovém případě ty neobsazené rámky vybrat a místo po
nich něčím zaplnit, buď nějakou sololitovou krabicí s nějakou výplní nebo
nějakým filcem nebo slámou v látkovém sáčku. Aby v oddělku zůstaly jen
obsazené rámky. 4 rámky 39x24 je takové minimum, na jakém ještě může oddělek
přežít zimu, pokud je jinak v pořádku. Ale je třeba si nenalhávat, s
největší pravděpodobností tento oddělek nestihne do chladného počasí
zpracovat dost zásob a vychovat dostatek včel na přezimování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lojza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 22, 2008 10:05 PM
Subject: loupící vosy


> Deska jsem na stanovišti dával poslední cukr, a došel jsem k zjištění, že:
> u jednoho oddělku, kde matka klade pouze dva týdny, původně bylo včelstvo
> na 7 rámcích, dneska už jen na 4, je toto silně vylupováno vosami. Je
> evidentně slabší než jiné sousední včelstva. Upravil jsem česno na průchod
> jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v úle a počkám jak včelky
> obstojí. Je velice zajímavé pozorovat jak jsou vosy oproti včelám daleko
> lepší letci.

Zdravím přátele.

Pracuji v oboru konečného zpracování plastů a napadlo mě vyrábět lisováním kompletní rámek i s plastovou obdobou mezistěny. Samozřejmě z biologicky netečného plastu. K nápadu jsem došel kvůli velké pracnosti výroby dřevěného rámku s drátováním a jeho ne moc velké mechanické odolnosti. Díky pracnosti také není nejlevnější, jeho výrobní cena se pohybuje okolo 10 korun. Při lisování by cena klesla pod 6 korun za rámek při počtu 100000 prodaných kusů. Navíc by se ušetřilo za mezistěny a práci se zatavováním. Pro případné rozpracování návrhu potřebuji znát názor co možná nejvíce včelařů:

1) Myslíte, že by to fungovalo a včelstva by tyto rámky běžně přijímala?
2) Koupili byste si takovéto rámky?

Děkuji.

Upravil jsem česno na průchod jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v úle a počkám jak včelky obstojí. Lojza
--------------------------------------------------------------

Osy v úľoch nehľadajú len glycidovú potravu, skôr potrebujú proteíny, ktoré im poskytujú zoslabnuté, choré a čerstvo uhynuté včely, ak majú voľnú cestu k zásobám, odnášajú aj tie. Vaše včelstvo nie je skonsolidované, nemá dostatok dospelých včiel, je značne zoslabnuté, preto ho tak či tak čaká úhyn. Bolo by dobré zbytok včiel aj so zásobami pridať k inému včelstvu, ak to má ešte význam, pretože môže byť aj choré npr. na nozematózu.

V týchto prípadoch nepomôže žiadne zužovanie letáčového otvoru, osa aj cez maximálne zúžený otvor dostane do úľa v ktorom je taká lákavá ponuka potravy.

Do normálneho včelstva (obsadnutý úľový priestor, plodujúca matka) sa osy nedostanú. Ja podávam zimné zásoby do všetkých včelstiev, bez zúženia letáča (20x380 mm) naraz 3-4 litrové dávky cukrového roztoku a to v priebehu celého dňa, pomocou povalových ale hlavne vonkajšími kŕmidlami umiestnenými na zadnej strane debničky. Je to v "pohode".

Problém s osami je na každej včelnici, aj u mňa. Osy likvidujem pomocou 2 litr. PET fliaš, do ktorých dávam medovú vodu, ktorá časom začne kvasiť (med vôňou láka osy) asi do 1/4. Bez úpravy hrdla fľaše sa osy dostanú z nej, preto treba urobiť malú úpravu lapača a potom je to OK.

Z inej fľaše odstrihnem plochu asi 70x60 mm a skrútim do trubičky a zastrčím do ústia fľaše. Prečnievajúci koniec trubičky nedovolí osám z fľaše uniknúť, pretože prečnieva dovnútra.

Potom stačí na začiatok nalákať osy nanesením medu na ústie fľaše zvonku a zdnuka. Včely na začiatok by mali mať k dispozícii viac medu, aby z neho odniesli do hniezda, kde odovzdajú informáciu ďalším osám a tie sa vrátia k zdroju potravy. Týchto lapačov môže byť na včelnici aj viac.

Je taky možnost rezignovat u oddělku na přezimování. Potom je třeba jen
udržovat v oddělku zásoby na tak 2 - 4 kilech, aby jakž takž včely normálně
fungovaly, něco odplodovaly a potom v listopadu nebo později v prosinci
oddělek přidat do standartního včelstva a tím v něm vyměnit matku.
Listopadovou výměnu matek už tady v diskuzi včelaři popisovali.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 22, 2008 11:06 PM
Subject: Re: loupící vosy


> Já bych zkusil ještě v takovém případě ty neobsazené rámky vybrat a místo
po
> nich něčím zaplnit, buď nějakou sololitovou krabicí s nějakou výplní nebo
> nějakým filcem nebo slámou v látkovém sáčku. Aby v oddělku zůstaly jen
> obsazené rámky. 4 rámky 39x24 je takové minimum, na jakém ještě může
oddělek
> přežít zimu, pokud je jinak v pořádku. Ale je třeba si nenalhávat, s
> největší pravděpodobností tento oddělek nestihne do chladného počasí
> zpracovat dost zásob a vychovat dostatek včel na přezimování.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "lojza" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, August 22, 2008 10:05 PM
> Subject: loupící vosy
>
>
> > Deska jsem na stanovišti dával poslední cukr, a došel jsem k zjištění,
že:
> > u jednoho oddělku, kde matka klade pouze dva týdny, původně bylo
včelstvo
> > na 7 rámcích, dneska už jen na 4, je toto silně vylupováno vosami. Je
> > evidentně slabší než jiné sousední včelstva. Upravil jsem česno na
průchod
> > jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v úle a počkám jak včelky
> > obstojí. Je velice zajímavé pozorovat jak jsou vosy oproti včelám daleko
> > lepší letci.
>

Určitě to funguje, vyrábí se jich ve světě dost:
třeba
http://www.mannlakeltd.com/catalog/page9.html
v ČR
je to teď nafoceno na http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=novinky

Ale to je pro Lang.159mm

Dost výšek rámků je volných, mě by bodla 232mm :-)

Jestli budou dobré a budou za tu cenu, tak jich 1000beru :-)



Karel

jsem stará škola a je nás asi více - 390x240
o 500 mám zájem

jsem stará škola a je nás asi více - 390x240
o 500 mám zájem

Pridávam sa, na Slovensku je 85% úľov miery B 420x275 mm a to je poriadna sila.

Podle mých zkušeností se téměř vždy jednalo vždy jednalo o ztrátu matky . Nikdy včelstvo nepřežilo zimu . Řešil bych to spojením s s oddělkem nebo jiným včelstvem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <A.Tur>
> Předmět: Re: loup
> Datum: 23.8.2008 10:58:24
> ----------------------------------------
> Upravil jsem česno na průchod jedné včely, pozabíjel minimálně 100 vos v
> úle a počkám jak včelky obstojí. Lojza
> --------------------------------------------------------------
>
> Osy v úľoch nehľadajú len glycidovú potravu, skôr potrebujú proteíny, ktoré
> im poskytujú zoslabnuté, choré a čerstvo uhynuté včely, ak majú voľnú cestu
> k zásobám, odnášajú aj tie. Vaše včelstvo nie je skonsolidované, nemá
> dostatok dospelých včiel, je značne zoslabnuté, preto ho tak či tak čaká
> úhyn. Bolo by dobré zbytok včiel aj so zásobami pridať k inému včelstvu, ak
> to má ešte význam, pretože môže byť aj choré npr. na nozematózu.
>
> V týchto prípadoch nepomôže žiadne zužovanie letáčového otvoru, osa aj cez
> maximálne zúžený otvor dostane do úľa v ktorom je taká lákavá ponuka
> potravy.
>
> Do normálneho včelstva (obsadnutý úľový priestor, plodujúca matka) sa osy
> nedostanú. Ja podávam zimné zásoby do všetkých včelstiev, bez zúženia
> letáča (20x380 mm) naraz 3-4 litrové dávky cukrového roztoku a to v
> priebehu celého dňa, pomocou povalových ale hlavne vonkajšími kŕmidlami
> umiestnenými na zadnej strane debničky. Je to v "pohode".
>
> Problém s osami je na každej včelnici, aj u mňa. Osy likvidujem pomocou 2
> litr. PET fliaš, do ktorých dávam medovú vodu, ktorá časom začne kvasiť
> (med vôňou láka osy) asi do 1/4. Bez úpravy hrdla fľaše sa osy dostanú z
> nej, preto treba urobiť malú úpravu lapača a potom je to OK.
>
> Z inej fľaše odstrihnem plochu asi 70x60 mm a skrútim do trubičky a
> zastrčím do ústia fľaše. Prečnievajúci koniec trubičky nedovolí osám z
> fľaše uniknúť, pretože prečnieva dovnútra.
>
> Potom stačí na začiatok nalákať osy nanesením medu na ústie fľaše zvonku a
> zdnuka. Včely na začiatok by mali mať k dispozícii viac medu, aby z neho
> odniesli do hniezda, kde odovzdajú informáciu ďalším osám a tie sa vrátia k
> zdroju potravy. Týchto lapačov môže byť na včelnici aj viac.       
>
>
>

Koupím včelstva,pouze v jihočeském kraji.Nadídky na email fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred zimou dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony, spady...
Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.

Vidim 2 varianty:
1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho nazoru vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.

2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi, jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.

Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
Diky.

Pokud vůbec, tak bych teď dal nástavek pod, jinak bych to nechal na jaro, tam pak nad. S dílem bych se nezaobíral.

Je třeba zhodnotit sílu včelstva, jestli včelstvo plně zaplňuje to plodiště
39x24, potom má cenu ještě přidat další nastavek, za vyššího rizika loupeže
nebo jestli je včelstvo slabé, potom přidání dalšího nastavku by znamenalo
jen vyšší zatížení slabého včelstva a jeho horší stav. Obecně bych řekl, že
pokud je v posledních a předposledních uličkách v tuto dobu dost včel,
přidat ještě další nastavek má jakýsi smysl. Pokud v uličce mezi plástem a
stěnou nastavku v tuto dobu už včely nejsou, včelstvo je slabé a přidávat
další nastavek nemá smysl. Přidat další nastavek nahoru má smysl, ale jen
prázdný s silnou vrstvou uteplení. Co se týká vyřezání divočiny, je to
otázka. Ošetření fumigací nebo aerosolem by ta divočina v polovině plochy
úlů neměla vadit. Problém bude, pokud bude třeba na jaře natírat plod a
vůbec manipulovat se včelstvy. Včelstvo oslabené po zimě může manipulace s
divočinou ještě dále oslabit a pokud se počká, až zesílí, zase bude divočina
zanesená zásobami a bude tam plno včel.
Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu na
rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych
vyřezal před fumigací a prostor zase doplnil rámky. Zásoby v divočině bych
použil na medovinu nebo na podobný účel. Pokud včely jednoznačně plodují v
divočině anebo pokud jsou slabé, doplnil bych jen mírně zásoby a počkal na
začátek října před fumigací. V té době zvláště starší matka mívá plod jen na
1 - 2 rámcích a jen několik dm2. Takže v té době bych zase divočinu
vyřezal, pokud by v divočině byl plod, tak bych ho opatrně zařízl do rámku
se zásobami a prostor po divočině doplnil plásty se zásobami, které bych
vzal po jednom z ostatních úlů. Tudíž by se ostatním úlům mělo dát tak o
dvě kila více. Jinak v říjnu bych ještě dokrmoval, protože moje krmítka
umožňují krmit dlouho do podzimu.
Doporučuji divočinu vyřídit do zimy, protože podle mých zkušeností je to
víceméně jedno, jestli se vyřízne na podzim nebo na jaře, ale pokud se
taková věc jako divočina nebo třeba zřícené rámky v úlu nechá na později,
stejně práce k nápravě je stejná nebo dokonce horší než když se to udělá
dříve. A člověk má pokoj, má takovou věc prostě vyřízenou. Navíc, pokud je
třeba časně na jaře nebo v zimě s úlem hýbat, divočina je křehká jako sklo,
se zásobama se snadno trhá, zásoby absorbují vodu a vytékají ven atd.
Vyřezávat divočinu někdy na konci září nebo začátku října za teplého
slunečného dne je nepoměrně příjemnější práce. Jenom v dobách, kdy je v úlu
málo plodu a zároveň je teplo je třeba při manipulaci s jednotlivými rámky
dávat pozor na matku, v té době je matka mnohem pohyblivější a může se
objevit na prakticky jakémkoliv rámku v úlu, takže nebezpečí nechtěného
zamáčknutí matky je větší. Navíc před fumigací jsou zásoby v divočině
nedotčené léčením a tudíž vhodné pro lidi. Příměsek cukru k medu pro vlastní
spotřebu a pro medovinu podle mně vůbec nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "JaroZem" <budo/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 24, 2008 2:59 PM
Subject: Jak zazimovat divocinu?


> Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji
> poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
> Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je
> totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred zimou
> dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony,
> spady...
> Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi
> srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.
>
> Vidim 2 varianty:
> 1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho
nazoru
> vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.
>
> 2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi,
> jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu
> neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.
>
> Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
> Diky.

Pokud má člověk příznaky mírné alergie na včelí bodnutí (do deseti minut od píchnutí zrudne na hlavě a krku, zacpe se mu nos rýmou a začnou pálit oči), tak se mu po dalších žihadlech začnou vytvářet v těle protilátky na bodnutí a alergie ustane, nebo se naopak zhorší?

Záleží o jaký úl jde jeli s oddělitelným dnem nebo ne
divoké dílo rozhodně vyřezat na jaře a doplnit připravenými rámky s mezistěnami nemá-li oddělitelné dno přeložit staré dílo do nástavku a dílo obměnit

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JaroZem <budo/=/post.cz>
> Předmět: Jak zazimovat divocinu?
> Datum: 24.8.2008 14:59:07
> ----------------------------------------
> Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji
> poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
> Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je
> totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred zimou
> dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony,
> spady...
> Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi
> srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.
>
> Vidim 2 varianty:
> 1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho nazoru
> vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.
>
> 2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi,
> jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu
> neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.
>
> Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
> Diky.
>
>
>

Děkuji, Vaše odpověď bere v potaz všechny možné okolnosti a řešení pro svou situaci jsem z ní vyčetl. Dno oddělitelné není, medník je dostatečně zateplený, včelstvo silné. Budu postupovat dle Vaší rady viz:
"Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu na
rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych
vyřezal před fumigací a prostor zase doplnil rámky."

Díky, s pozdravem Jaroslav Zeman

Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu
na
> rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
> přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
> koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych

oprava: volný prostor zaplnil dalšími rámky, ne novými rámky. Dalšími rámky
ve smyslu přiměřeně zaplodovanými , ne novými rámky ve smyslu vystavěných
mezistěn.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 24, 2008 5:48 PM
Subject: Re: Jak zazimovat divocinu?


> Je třeba zhodnotit sílu včelstva, jestli včelstvo plně zaplňuje to
plodiště
> 39x24, potom má cenu ještě přidat další nastavek, za vyššího rizika
loupeže
> nebo jestli je včelstvo slabé, potom přidání dalšího nastavku by znamenalo
> jen vyšší zatížení slabého včelstva a jeho horší stav. Obecně bych řekl,
že
> pokud je v posledních a předposledních uličkách v tuto dobu dost včel,
> přidat ještě další nastavek má jakýsi smysl. Pokud v uličce mezi plástem a
> stěnou nastavku v tuto dobu už včely nejsou, včelstvo je slabé a přidávat
> další nastavek nemá smysl. Přidat další nastavek nahoru má smysl, ale jen
> prázdný s silnou vrstvou uteplení. Co se týká vyřezání divočiny, je to
> otázka. Ošetření fumigací nebo aerosolem by ta divočina v polovině plochy
> úlů neměla vadit. Problém bude, pokud bude třeba na jaře natírat plod a
> vůbec manipulovat se včelstvy. Včelstvo oslabené po zimě může manipulace s
> divočinou ještě dále oslabit a pokud se počká, až zesílí, zase bude
divočina
> zanesená zásobami a bude tam plno včel.
> Pokud matka ploduje v rámcích a ne v divočině a pokud to včelstvo má sílu
na
> rozšíření do dvou nastavků, asi bych co nejdřív rámky s plodem vyndal a
> přesunul do medníkového nastavku, volný prostor zaplnil novými rámky a
> koukal co nejdříve doplnit zásoby, pokud je ještě teplo. Divočinu bych
> vyřezal před fumigací a prostor zase doplnil rámky. Zásoby v divočině bych
> použil na medovinu nebo na podobný účel. Pokud včely jednoznačně plodují v
> divočině anebo pokud jsou slabé, doplnil bych jen mírně zásoby a počkal na
> začátek října před fumigací. V té době zvláště starší matka mívá plod jen
na
> 1 - 2 rámcích a jen několik dm2. Takže v té době bych zase divočinu
> vyřezal, pokud by v divočině byl plod, tak bych ho opatrně zařízl do rámku
> se zásobami a prostor po divočině doplnil plásty se zásobami, které bych
> vzal po jednom z ostatních úlů. Tudíž by se ostatním úlům mělo dát tak o
> dvě kila více. Jinak v říjnu bych ještě dokrmoval, protože moje krmítka
> umožňují krmit dlouho do podzimu.
> Doporučuji divočinu vyřídit do zimy, protože podle mých zkušeností je to
> víceméně jedno, jestli se vyřízne na podzim nebo na jaře, ale pokud se
> taková věc jako divočina nebo třeba zřícené rámky v úlu nechá na později,
> stejně práce k nápravě je stejná nebo dokonce horší než když se to udělá
> dříve. A člověk má pokoj, má takovou věc prostě vyřízenou. Navíc, pokud
je
> třeba časně na jaře nebo v zimě s úlem hýbat, divočina je křehká jako
sklo,
> se zásobama se snadno trhá, zásoby absorbují vodu a vytékají ven atd.
> Vyřezávat divočinu někdy na konci září nebo začátku října za teplého
> slunečného dne je nepoměrně příjemnější práce. Jenom v dobách, kdy je v
úlu
> málo plodu a zároveň je teplo je třeba při manipulaci s jednotlivými rámky
> dávat pozor na matku, v té době je matka mnohem pohyblivější a může se
> objevit na prakticky jakémkoliv rámku v úlu, takže nebezpečí nechtěného
> zamáčknutí matky je větší. Navíc před fumigací jsou zásoby v divočině
> nedotčené léčením a tudíž vhodné pro lidi. Příměsek cukru k medu pro
vlastní
> spotřebu a pro medovinu podle mně vůbec nevadí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "JaroZem" <budo/=/post.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, August 24, 2008 2:59 PM
> Subject: Jak zazimovat divocinu?
>
>
> > Ve vceline, ktery mam na starost po otci, je ul, se kterym potrebuji
> > poradit. Tu situaci jsem, tusim zpusobil cca pred 1,5 rokem ja, nevim...
> > Jen plodiste bez nastavku. Chybi v nem cca 5-6 ramku. Prazdny prostor je
> > totalne zastaveny divocinou plnou medu. Loni jsem toto vcelstvo pred
zimou
> > dokrmil z lahve a osetruju jej stejne jako ostatni - fulmigace, gabony,
> > spady...
> > Letos jsem presel na system krmeni z kyblu se slamou (viz. Vcelarstvi
> > srpen). Rad bych konecne "zprovoznil" i tento ul.
> >
> > Vidim 2 varianty:
> > 1) otrocky divocinu vyrezat, coz je neprijemna prace, navic dle meho
> nazoru
> > vhodnejsi k provedeni ne koncem leta, ale brzy zjara.
> >
> > 2) pridal jsem nastavek s ramky bez mrizky a zkusil bych krmit lahvi,
> > jestli se vcelstvo nepremisti nahoru do toho nastavku. I kdyz moc tomu
> > neverim, kdyz je jiste dole rozkladeno.
> >
> > Co si o tom myslite vy ostatni? Mate jine napady nebo rady?
> > Diky.
>

Za tuhle cenu a pokud budou dobré bych si vzal taky 500ks 39x24.Míra

Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď. V.Polívková

Polívková Vítězslava:
Kdyby jste cetla Vcelarstvi, tak vite.
Jde o pomer priblizne 2:3 voda:cukr.

au (85.70.83.69) --- 24. 8. 2008
Alergie na včely?
Pokud má člověk příznaky mírné alergie na včelí bodnutí (do deseti minut od píchnutí zrudne na hlavě a krku, zacpe se mu nos rýmou a začnou pálit oči), tak se mu po dalších žihadlech začnou vytvářet v těle protilátky na bodnutí a alergie ustane, nebo se naopak zhorší?
-----------------------------------------------------------
To je otázka pro odborného lékaře. V každém případě navštivte alergologa. Můžeme však také s p e k u l o v a t o tom, že to mohou být také následky chemizace v zemědělství. Používané "jedy" včela "odfiltruje" z přinášených produktů (sladiny, pylu) a ukládá v jedovém váčku. Ty nám (lidem) pak následně vrací při bodnutí. To je však sezónní a místní záležitost tam, kdy a kde byly chemikálie použity.
Pepča

Také se připojuji, vzal bych jich 100 na zkoušku a pak cca 1500 - 2000 ks (každé 2 - 3 roky).
Spojte se s někým, kdo má již dovezené odzkoušené a poradí jek na to.

Záleží jak je alergická reakce silná. Pokud dosud nevyžadovala lékařskou pomoc, tak při cca 1 žihadle ročně se tato situace nezmění.
Osobní zkušenost - začal jsem včelařit v roce 2000 jako silný alergik právě na včelí bodnutí (švědění celého těla, křeče v okolí žaludku atd.) Ke včelám jsem chodil jako kosmonaut, ale jak vám potvrdí každý včelař, včela, jež se rozhodne bodnout, tak vás bodne.
Po cca 10 bodnutích byla reakce již mnohem slabší, po 3 letech (cca 30 bodnutí) - již reakce normální - otok a cca 2-3 dny jsem o tom věděl.
Dnes po 8 letech a nepočítaně žihadel to je asi jao když mne píchne tříska pak cca 10 minit štípání a pak už nic.
Přesto všem doporučuji konzultovat s lékařem - já jsem netypický případ, který si musel včelaření trochu vytrucovat a nemohl to komplikovat nějakou alergií.

Já si plastové rámky nekoupím. Jednak si nedovedu představit, jak by bylo možné rámky s plastovou mezistěnou zpracovávat ve slunečním tavidle (přitom při použití nerezového drátku odpadá obrovské množství práce s následným drátkováním. Tento praská až po několikátém použití, takže mi stačí každý rok předrátkovat přibližně 10% vytavených rámků). Zejména by mě ale zajímalo, jak chcete takovéto plastové rámky likvidovat (i přes tu očekávanou zvýšenou pevnost zřejmě nevěříte, že by byly navěky nerozbitné, a už vůbec nehovořím o přítomnosti vážné nemoci). Víme přeci, že z hlediska nebezpečí přenosu chorob není vhodné takovéto rámky likvidovat dokonce ani běžnou cestou recyklace, ale nejúčinnějším způsobem je vyřazené včelařské vybavení jednoduše spálit již včelařem samotným. Proto nepoužívám ani jiné umělé materiály. Myslím to totiž s pozitivním dopadem včelařství na životní prostředí od srdce, tedy tak nějak celoročně, nikoli pouze v období, kdy se rozhoduje o přidělování různých dotací (a je tedy třeba doložit "společenskou prospěšnost oboru včelařství"). Já tedy zůstávám u dřeva (které mně, a věřím, že především i včelkám samotným, navíc příjemně voní).

ZUc vybor z prebytku r.1894 venovano na zarizeni spol.domu,vcelinu v Praze 1000 K.Penize pod zarukou predsedy,pokladnika,1.namestka ulozeny.Zrizena technicka komise,jejiz povinnosti bude zkoumati navrhovane vzory ulu,naradi.Pozadati obec prazskou,aby nam potrebne misto ku stavbe spolkoveho domu darovala
XII Sjezd vcelaru ceskoslovanskych v Praze na Letne. Ustredni spolek cita sdruzenych 32 jednot a 63 primych clenu.Nejmilostivejsi panovnik nas racil vyznamenati naseho velezaslouzileho starostu vdp. J.Kebrle zlatym zasluznym krizem.
Pan Ludvik Dolezal naducitel v Caslavicich podal podnet k zivemu rozhovoru,jak by se nejlepe cinnost spolkova dala rozvetviti,aby se nejsirsim kruhum stala uzitecnou.Po dlouhe debate dospeli k usneseni,aby opet byli ustanoveni jednatele,jak to pred byvalo.Z pritomnych prihlasil se za jednatele,.pro okoli Trebice a Budejovic L.Dolezal.

40.Sjezd rakousko-uhersko-nemeckych vcelaru v Lipsku
konan zaroven na oslavu Dzierzonova 60let kdy mel prvni prednasku.-Co mame mysliti o novem uceni jistych mlado ?- Ostrymi slovy odsuzoval touhu mnohych vcelaru neco neveho vynalezti.Byla namirena proti Gerstungovi i kdyz ho nejmenoval.Odsuzoval celou jeho theorii,jeho ul,ktery je nestastnou napodobeninou ulu jeho.Zastaval se nemecke sirky 23.5 cm

Jednak si nedovedu představit, jak by bylo možné rámky s plastovou mezistěnou zpracovávat ve slunečním tavidle (přitom při použití nerezového drátku odpadá obrovské množství práce s následným drátkováním.
_______________________________________________________________

Také uvažuji o vyzkoušení plastových rámků ( mezistěn ). Líbí se mi jejich pevnost, kterou každý, kdo vytáčí med převážně z panenských plástů, velice ocení. Při použití celoplastových rámků spousta práce odpadá.

Pokud se nepletu, dotyčný plast by měl vydržet teplotu až něco kolem 130°C, což se v běžném slunečním tavidle nebo při získávání vosku parou nedosahuje, takže lze tyto obvyklé způsoby na zpracování vosku použít i u plastových rámků. Ale můžu se zcela mýlit. Zatím s plastovými rámky nemám žádné zkušenosti.

Co se týče té ekologie, nevidím v tom zas takový problém. Myslím, že plastové rámky je možné i při výskytu moru dostatečně dezinfikovat. Dílo na plastovém rámku se vytaví a vosk spálí. Poté se rámky naloží do horkého louhu. Nakonec se provede závěrečné důkladné vyčištění ( mechanická očista, horká vodní lázeň ) a pak by plastový rámek již neměl představovat infekční riziko. Spory původce moru se v plastu, narozdíl od dřeva, neschovají. Proto se domnívám, že pokud se dezinfekce provede pořádně, plastové rámky není nutné při výskytu moru likvidovat. Otázka je, zda se to časově a materiálově vyplatí? Z hlediska ekologie se to vyplatí určitě.

S pozdravem...M. Václavek...

Na zimní krmení (které by v této době mělo končit) se běžně používá cca 2:3, t.j. na 3kg cukru 2 litry vody. Způsobů krmení je mnoho, u krmítek na tekuté krmivo se směs ohřeje, až se cukr rozpustí a nechá vychladnout. Během ohřívání se musí míchat, jimak se cukr může dole připálit, i když je nahože studená voda. Včelám dáváme roztok vychladlý. Teplejší způsobuje nežádoucí slídění, horký jim ublíží. Nejvhodnější doba na krmení je večer, kdy již včely nelétají. U velkochovů nejvhodnější metoda. Kdysi jediná používaná metoda s balonovými krmítky.
Oblíbená je metoda prosakovací. Používají se čtyřlitrové sklenice, do poloviny se najije voda, nasypou se 3 kg cukru a voda dolije až po okraj. Nasadí se speciální prosakovací víčko a lahev se dá včelám otočená vzhůru dnem tak, aby včely mohly k víčku, které je teď dole. Výhodou je, že se nemusí připravovat roztok.
Množství dodaných zásob se určuje podle množství suchého cukru, voda se nepočítá.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Polívková Vítězslava
Sent: Sunday, August 24, 2008 9:29 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmení včel

Prosím o upřesnění poměru voda/cukr pro krmení včel. Děkuji za odpověď.
V.Polívková