Včelařská konference

No spis sem to myslel tak, ze kdyz budu chtit oddelek v rijnu pripojit (nasadit) na produkcni vcelstvo tak bych musel pridat dva nastavky protoze hnizdo bude v tom dolnim.
______________________________________________________________

Já jsem zas myslel, že ho zazimovat chcete.

Pokud-li rozšíříte oddělek v podletí kvůli zakrmení, při spojovaní v říjnu ho dejte pod produkční včelstvo. Já tak postupuji u všech oddělků. Nenaruším tak kontinuu zásob produkčních včelstev. Zásoby z takto umístěných oddělkových nástavků budou včelami v průběhu předjaří přenášeny nahoru, čímž se podpoří plodování.

Není třeba se obávat skutečnosti, že oddělkové zásoby nebudou v zimně využity, neboť se včely za chladna stáhnou nahoru. Dávka zimního krmiva pro produkční včelstvo, je-li vhodně uložena ( nad chumáčem ), plně postačí k přezimování i více jak dvakrát silnějšího včelstva, než-li pro které bylo krmivo určeno. Spotřeba medu v zimně je velmi malá. Největší část zimního potravy včelstvo zkonzumuje v předjaří, kdy jsou včelám přístupny i zásoby v krajních plástech či ve spodních neobsazených patrech.
____________________________________________________________

A opravdu oddelku nepomuze podnecovani k vice plodu? Myslel jsem, ze maji jiny plodovy rytmus, ze se to snazi dohnat? Jinak pro me samozrejme lepe kdyz je nakrmim na dvakrat ci trikrat.
____________________________________________________________

Dobrá otázka, dobrý argument. Opravdu oddělky mají jiný plodový rytmus: jejich rozvoj může končit až začátkem podzimu, kdy se u nich teprve začínají tvořit dlouhověké včely. Nicméně proč by měl být rozdíl mezi včelstvem bohatě zásobeným a včelstvem, který má minimum zásob ale stálý přísun krmiva? Stálé krmení v malých dávkách stimuluje jakousi snůšku, čímž se podporuje kladení. Na druhou stranu včelstva ( hlavně kraňská ) od přírody reagují na aktuální stav zásob, což má velký význam pro regulaci velikosti plodové plochy. Včely vědí, že se nelze spoléhat na vytrvalost snůšky.

Myslím, že výsledek obou alternativ bude stejný i u oddělků. Proč by rozvoj měl být jiný? Včelstvo má vždy alespoň jeden argument k udržení kladení ( zásoby, přísun krmiva ). Pokud-li nastane snůška, včelstvo se zásobami má argumenty dva.

Co se týče produkčních včelstev, u nich je podletní podněcování k ničemu ( potvrzeno několika výzkumy ). Vznik dlouhověkých včel je založen na stejném principu jako tvorba anatomických trubčic ( rojových včel ): omezování plodování, což je projevem sestupné fáze. Každá dlouhověká včela byla ze začátku anatomickou trubčicí. O počtu zimních včel rozhoduje hlavně síla včelstva, nikoliv množství plodu v podletí. Podletním podněcováním se vrchol síly včelstva neovlivní. Zvýšené plodování nesvědčí tvorbě zimních včel. Podletní podněcování produkčních včeltev znamená ve výsledku jen větší množství krátkověkých včel v podletí a na podzim odchovaných, které se jara nedožijí, takže jde o zbytečné plýtvání časem a materiálem. Vřele nedoporučuji.

S pozdravem...M. Václavek...