Včelařská konference

>Také jsem letos pozoroval velmi nízké zamoření roztočem a nikdo kolem mne neskončil. Dával jsem gabony koncem června, protože jsem šel na operaci a na podložce jsem nenašel ani jednoho roztoče. To už jsem kolik let neviděl.
Tonda

>Také letos, poté co kvůli varroáze přestal včelařit můj soused, pozoruji velmi nízké zamoření roztočem.

Fascinovaný včelař (http://ovcsvpardubice.blog.cz) uveřejnil nedávno na toto téma článek "Proč nemůžu najít roztoče?" K tomuto článku jsem připojil komentář, který vkládám také sem:

To, že letos roztoči nepadají, je pravděpodobně logický důsledek lońské kalamity. Vývoj populace parazita a hostitele má určité zákonitosti a kulminuje ve víceletých cyklech. To platí u hrabošů, producentů medovice a zřejmě také u Varroa destructor. U našeho roztoče však do přirozeného cyklu zasahuje člověk aplikací léčiv.
Nechci zpochybňovat vliv teplé zimy, ale podle mého názoru na problémy zadělal rojový rok 2006. Ten rok se také roje bohatě zásobily na zimu, protože v letní snůška byla vynikající (medovice byla téměř všude, výborně medovala lípa i slunečnice). Tyto roje pak během léta 2007 zamořily roztoči včelstva léčená.
Hromadné úhyny nebyly u nás poprvé. Na podzim 2002 a v zimě 2003 uhynulo na okrese Břeclav 40 % včelstev na varoázu. Protože byly tučné náhrady (1300 Kč/včelstvo), tak se to svedlo na melicitózu. Ta se ale v rovinách jižní Moravy prakticky nevyskytovala. Mě na Břeclavku roztoč zdecimoval asi 50 ze 60 včelstev. Následně v roce 2003 byla také nízká intenzita varoázy. Stačí se podívat do diskuse v říjnu-listopadu 2003, také se řešilo, proč roztoči nepadají. Příčina je stejná jako letos - krajina je vyčištěná. Takže navzdory teplé zimě, varování odborníků a nařízené plošné aplikaci gabonů se pravděpodobně nepřítel nedostavil.

Broněk Gruna

PS: Myslím, že o populační biologii a strategii šíření roztoče ještě nevíme vše.