78114

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Michal23Hc (77.236.209.145) --- 1. 7. 2008
Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Neco podobneho sem tu resil pred tydnem. Pokud si vycely vysypal, je vetsi pravdepodobnost ze matka prezije. I kdyz asi to zalezi na plno faktorech. Od agresivity vcel po to jak dlouho nemaji matku. Ja pridal neoplodnenou a taky prezila, ale nevysypal jsem vcely. Nejak sem nevedel, ze uz tam jsou trubcice. Soucasna situace nic extra, ale vcelstvo bylo jendo z tech silnejsich, tak snad do zimi budou ok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30251) (30254)

J8 jsem před cirka osmi roky smetenci rozšiřoval chov a matku jsem dokonce přidával až na stanovišti přímo do vystrojeného nástavku přímo z oplodnáčku a celé jsem to dělal večer a ráno létaly jako normální roj . i když jsem to dělal hned vedle řady stávajících úlů , žádná torza se s toho nestala

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 20:40:40
> ----------------------------------------
> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 1. 7. 2008
Trubčice, hrboplod a jak na to ?

Včera jsem při prohlídce včel zjistil v jednom včelstvu, že je tam hrboplod a žádné zavíčkované dělničí buňky. Dnes jsem od známého včelaře přivezl matečník, ze kterého se matka má vylíhnout dnes nebo zítra. Sundal jsem nástavky z původního včelstva, na dno jsem dal prázdný nástavek, do něj dva rámky se zavíčkovaným dělničím plodem z jiného včelstva s mladuškama. Mezi tyto rámky jsem vmáčkl nový matečník a původní nástavky jsem rozebral, včely vytřepal asi 15 m od stanoviště na staré prostěradlo (údajně trubčice jsou těžké a neodletí). Rámky z původního včelstva jsem použil do "nového" s matečníkem (nemám rezervní souše a mezistěny jsem tam nechtěl dávat). Zúžil jsem česno a zavřel očka na nástavcích (loupež). Pokud jsem sledoval, asi všechny včely, včetně trubců, se vrátily na původní místo. Je šance, že včelky odchovají matku z matečníku a nezabijí ji ? Díky dza zkušenosti a za rady.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30255)

No, nějaké biologické změny včel nastávají během těch 3 dnů ve sklepě. Můžu
potvrdit, že smetenec, kde byly smeteny plásty z medníku s líhnoucími se
včelami a plásty s mladými očetřovatelkami plodu se po těch třech dnech
chová při usazování na mezistěny úplně stejně jako klasický roj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:49 PM
Subject: Re: Re:zm


> Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
> M.V.
>
> S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z
jedného
> úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
> Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel,
> ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to
> rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30251) (30254)

Nesouhlasím. Znova opakuji, že jsem takový smetenec dělal, že jsem ho
umístil na mezistěny do úlu vedle úlů, ze kterých jsem setřepával včely a
žádný útěk včel z mezistěn do původních úlů se nekonal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:40 PM
Subject: Re: Re:zm


> ....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a
> tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo
> létavek které se vrací do původního úlu.
>
> Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej
> látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme.
> Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov
> a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici.
> Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište,
> odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.
>
>
> Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je
pre
> včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj
> pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri
> spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich
> skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď
vo
> včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: přemístění úlu (30248) (30252)

Rozlišujme pouhé přemístění úlu a smetení včelstva do rojáku. Při přemístění
úlu část nebo většina létavek zůstane zalétána na původní místo a může se
ztratit nebo v lepším případě vžebrat do okolních včelstev. Při smetení
včelstva do rojáku, cizího prostředí bez rámků potom včely stráví až ty tři
dny bez plástů zavěšené v hroznu. To je pro ně šok a na základě toho šoku
orientaci na původní úl zapomenou. Aspoň tak 99 % z nich. Stejně jako
zapomenou orientaci na úl šokem, když se smetené včely omámí k nehybnosti
třeba parami dusičnanu amonného nebo pouhým nedostatkem vzduchu a potom se
těmito včelami naplní večer oplodňáčky s matečníky a roznesou po zahradě,
aby se do rána včely vzpamatovaly a ráno začaly z oplodňáčků normálně létat.
Jinak souhlasím, že když jsou včely ve vlastním úlu na plástech, žádné
věznění ve sklepě je nepřinutí zalétání zapomenout. Naopak, pokud tam je
plod, takové věznění je velice nebezpečné, protože včely potřebují kvůli
výchově plodu hodně vody. Pravděpodobně tak během prvního dne by jim voda v
úlu došla a včely by vysály - zlikvidovaly larvičky a potom možná i
zavíčkovaný plod, až třítýdenní produkce plodu by tím přišla vniveč. Tam je
asi skutečně nejrozumnější to prosté přemístění pozdě večer. Na rozdíl od
př. Turčaniho si myslím, že část létavek se při takovém přemístění ztratí,
ale nijaká významná část to nebude. Jen bych varoval před přemístěním v době
po ukončení snůšky, přemístěný úlek bude přece jen pár dnů po přemístění
zmatky v zalétávání létavek oslabený a mohl by tak podnítit zlodějky k
loupeži, v tuto dobu je třeba takové oslabené úlky hlídat. Ideálně by měla
být kvůli nebezpečí loupeže při takovém přemístění střední až silná snůška.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 8:19 PM
Subject: Re: přemístění úlu


> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat
ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za
> pomoc.Míra
>
> Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri
> dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.
>
> Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl".
Ak
> má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia
> nemusí nastať.
>
> Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje
> pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani
> dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto
> včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak
> na ňom boli pred zimou zorientované.
>
> Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna
> včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z
> úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne
> letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa
> včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne"
> na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a
na
> pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
> Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné
> oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do
> terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245)

Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný. M.V.

S týmto konštatovaním musím súhlasiť a naviac pridávam, umelý roj z jedného úľa, nie je ani umelým rojom, ani rojom rovnajúceho sa typickému roju.
Jednoducho sú to nazmetané normálne včely. Roj je predsa skupina včiel, ktoré okrem iného majú biologicky zmenené zakrpatené vaječníky a to rozhodne úľové včely (ak nie sú v rojovom stave) nemajú. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30251)

.....smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.

Musím oponovať, rôznorodé včely v rojnici sa stmelia na základe materskej látky, ktorú produkuje pridaná matka a nie preto, že ich tri dni väzníme. Ani toto stmelenie nedokáže zabrániť odlet lietaviek nazad do svojich úľov a takýto zmetanec je potom len torzom toho, čo včelár nazmetal do rojnici. Vždy je lepšie takéto včelstvo osadiť do úľa dočasne mimo stanovište, odkiaľ boli získané včely a až potom definitívne umiestniť na včelnicu.


Otázka odkiaľ zmetať včely do zmetanca a prečo je jednoduchá, medník je pre včelára bližšie a má istotu,že nezmetie matku do rojnice. Dobrá je aj pripomienka T.H., že v medníku sú aj mladé včely, ktoré sa zúčastňujú pri spracúvaní nektáru a nemali ešte orientačné prelety. Podľa mojich skúseností je v medníku tak okolo 30% týchto včiel, aj to len vtedy, keď vo včelstve nebol prerušený plodový cyklus. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246) (30247)

Přímo vyzkoušené, to je smést celé včelstvo i s matkou do rojáku, nechat
nějakou dobu ve sklepě a pak osadit na stejné místo na mezistěny vyzkoušené
nemám. Ale mám vyzkoušené smetení včel z více včelstev do jednoho rojáku,
přidání matky do rojáku a jejich zcelení ve sklepě a potom umístění
vzniklého umělého roje do úlu na stejné stanoviště. Jinak je to běžný a
vyzkoušený postup při přídávání těch cenných matek, takže obecně to
vyzkoušené je. Co se týká zcelení, to jsem asi špatně napsal, spíše by se
mělo říct vytvoření umělého roje ze včelstva jeho smetením do rojáku, je to
v podstatě totéž, Akorát když je to z více včelstev, musí se ty včely uvnitř
nějak dát dohromady a když se tam dává cizí matka, je to operace taky navíc.
V boji proti varaóze se jinak tady nabízí docela zajímavá možnost a sice
léčení těch včel v rojáku třeba fumigací nebo jinou aplikací nějakého
léčiva. Vzhledem k tomu, že v rojáku není plod ani obvykle plásty, bude mít
léčení vysokou účinnost a nebude docházet ke kontaminaci plástů. V kombinaci
se 2 stanovišti jde tak "vyrobit" účinnými léky a bez zanesení reziduí do
úlu a plástů jedno stanoviště jen z takhle ošetřených včelstev a tím
zaručeně bez varaózy. Třeba přes léto se včely vyvezou do lesa za snůškou a
po ukončení snůšky takovým způsobem dopraví zpátky na stanoviště na zahradě
u domu. Taky by se v některých případech usnadnil nákup včelstev v různých
starých úlech a různých rámkových mírách. Budu v tomto smyslu zkoušet,
letos, jak to vypadá, sice ne, ale další roky určitě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:40 PM
Subject: Re: Re:zm


Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil?
Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i
kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)

Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z
vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je
to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke
stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime
matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce
zkusit.

Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je
to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....

viz. napr. p. Jindra
http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm
opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni


T.H.


> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl
se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu
s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek


> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: přemístění úlu (30248)

Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé místo? Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec? Děkuju za pomoc.Míra

Premiestniť úľ nie je problém, problém je premiestniť včelstvo, ale pri dodržaní zásad to ide, tak ako píše Tomáš.

Vo Vašom prípade je to zložitejšie, lebo chcete premiestniť "vrchní úl". Ak má toto včelstvo vlastný letáč, cez ktorý lieta, problém premiestnenia nemusí nastať.

Žiadne "zmrazovanie" včelstva v pivnici- sklepu nepomôže zabudnúť na svoje pôvodné miesto, pretože včela to má uložené vo fotografickej pamäti. Ani dlhá zima nedokáže u včele potlačiť túto pamäť a ak premiestnime tieto včely na iné miesto, po dlhej zime sa vracajú na svoje pôvodné miesto, ak na ňom boli pred zimou zorientované.

Teda ak horné včelstvo má svoj letáč, v čase keď už nie je vonku žiadna včela, preneste včelstvo na nové miesto. Ráno keď začnú včely vyletovať z úľa, okamžite každá včely urobí novú orientačnú polohu svojho úľa a hlavne letáča. Keďže pôvodný orientačný záznam sa automaticky nevymaže, budú sa včely vracať na pôvodné miesto, keď zistia, že ich letáč nenájdu, "prepne" na svoj druhý záznam a svoj nový domov nájde. Nesmiete však spanikáriť a na pôvodné miesto dať úľa s plástami! Všetky včely svoj úľ istotne nájdu.
Ak chcete vidieť pri prvom výlete z preloženého úľa, uvidíte na vlastné oči, ako sa každá včela otočí hlavou k letáču a krúživým letom odlieta do terénu, aby si zapamätala cestu domov.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246)

Umělý = smetenec, se obvykle dělá při sundávání medníků včely se medníkových plástů smetají přes smyk do rojáku z více úlů a proto se musí pak ve sklepě a tmě scelit Z medníkových plástů se používají proto, že právě tam je málo létavek které se vrací do původního úlu.
Právě do smetenců je dobré dát koupenou cenou matku a usadit na mezistěny Jen jako krajní plásty se použijí světlé souše. Smetenec se dělá dostatečně velký aby obsadil celý nástavek ten pak do týdne při řádném krmení postaví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:zm
> Datum: 01.7.2008 15:12:41
> ----------------------------------------
> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:01 PM
> Subject: Re: Re:zm
>
>
> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:p?em?st?n? ?lu (30248)

Urcite, maximalne prijdes o letavky, ktere se ale vzebraji do tvych ulu.

Kdyz to jinak nejde tak to nejde. Letos jsem to parkrat takto delal, protoze jsem choval v nastavkach rozdelenych na tri - ctyri sekce. Co se nepovedlo se spojilo s vedlejsi, a kdyz se povedlo vse, bylo nutne to resit a prendat do nastavku a dat prostor. Nekdy jde nastavky vrsit, jindy je nutne je davat vedle, aby se clovek nestrhl :-) Mozna je to pribrzdi, ale rozhodne se mi s tim vyrovnaly - a to mluvim o oddelcich na 3ramkach . Jde-li o nastavkek vcel tak bych se vubec nebal. Vecer ho prenest nebo i brzy rano. Nekdo doporucoval treba seno do cesna apod., aby se zorientovaly . p. Anton tvrdi, ze netreba se bat a urcite se ozve s fundovanejsi radou :-) Rozhodne se daji nalezt ve starsich prispevcich - dost se to diskutovalo...

Stane se, ze jeste den litaji na puvoni misto, ale kdyz prijdes navecer uz jsou pryc - nejak to nakonec nejak najdou...
Netreba se tim stresovat :-)


T.H.




> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za
> pomoc.Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:p?em?st?n? ?lu (30248)

Urcite, maximalne prijdes o letavky, ktere se ale vzebraji do tvych ulu.

Kdyz to jinak nejde tak to nejde. Letos jsem to parkrat takto delal, protoze jsem choval v nastavkach rozdelenych na tri - ctyri sekce. Co se nepovedlo se spojilo s vedlejsi, a kdyz se povedlo vse, bylo nutne to resit a prendat do nastavku a dat prostor. Nekdy jde nastavky vrsit, jindy je nutne je davat vedle, aby se clovek nestrhl :-) Mozna je to pribrzdi, ale rozhodne se mi s tim vyrovnaly - a to mluvim o oddelcich na 3ramkach . Jde-li o nastavkek vcel tak bych se vubec nebal. Vecer ho prenest nebo i brzy rano. Nekdo doporucoval treba seno do cesna apod., aby se zorientovaly . p. Anton tvrdi, ze netreba se bat a urcite se ozve s fundovanejsi radou :-) Rozhodne se daji nalezt ve starsich prispevcich - dost se to diskutovalo...

Stane se, ze jeste den litaji na puvoni misto, ale kdyz prijdes navecer uz jsou pryc - nejak to nakonec nejak najdou...
Netreba se tim stresovat :-)


T.H.




> Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek
> mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě
> jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl
> přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé
> místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za
> pomoc.Míra
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 1. 7. 2008
přemístění úlu

Mám postavený prosklený nástavek a na něm ještě jeden 39x24.Tenhle oddělek mi stojí na dalších dvou nástavcích 39x24.Potřeboval bych dolů přidat ještě jeden ale to bych se už nedostal do toho oddělku nad.Dá se ten vrchní úl přendat asi tak o deset metrů jinam aniž by se mi včely vraceli na to samé místo?Mám je dát třeba na tři dni do sklepa jako ten smetenec?Děkuju za pomoc.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245) (30246)

Teoreticky souhlasim, ale kdo to znas ma prakticky odzkousene a zna rozdil? Nebavme se ted o 1N vcel v tuto dobu, tam je to asi prilis nebezpecne.... (i kdyz na zaver je udan odkaz, kde to bylo aplikovano i na oddelky)

Jestli to stmeleni v chladu nepochazi z toho, ze smetenec se obecne dela z vice vcelstev a tam je to jasne, ale kdyz smetu vcelstvo na puvodni misto je to dle me neco jineho - jsou uz podle me stmelene. Jak moc motivovane ke stavbe je otazka, sok proziji kazdopadne. A to, ze jim pri tom vymenime matku by nemusel byt ve velkych uvozovkach takovy rozdil asi to chce zkusit.

Teoretizovat muzem dlouho dokud to nevyzkousime. Nekteri uz vedi, postup je to na prvni pohled dost drsny, ale jeho znalost se muze sakra hodit .....

viz. napr. p. Jindra http://www.sweb.cz/JJVCELA/Premeteni_soubory/premeteni.htm
opet nezbyva nez podekovat za skvely navod a namet k zamysleni


T.H.


> Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
> vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
> umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
> dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
> mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
> úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
> rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
> matek.
>
> R. Polášek


> > Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244) (30245)

Není pravda. U norského zimování se vytáhnou plásty se včelami z úlu, úl se
vystrojí mezistěnami a včely z původních plástů se do úlu setřepou. U
umělého roje se včely z plástů setřepou přes smyk do rojáku, nechají 2 - 3
dny ve sklepě zcelit a potom se už jako roj usadí na původní místo do úlu s
mezistěnami, ale klidně i jinde, předpokládám, že za dny ve sklepě polohu
úlu zapomenou. Spíš než jako alternativa norského zimování nebo změny
rámkové míry se používá jako spolehlivý způsob přidávání zvlášť cenných
matek.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 3:01 PM
Subject: Re: Re:zm


> Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242) (30244)

Jaký je rozdíl mezi umělým rojem a norským zimováním? Postup je stejný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polásek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Re:zm (30228) (30240) (30242)

Kdyz uz nejtvrdsí resení, tak umelý roj. Vcely se i s matkou sklepou smykem
do rojáku, 2 - 3 dny nechají za mírného pokrmení v tme, chladu a klidu - ve
sklepe a pak se usadí na mezisteny úplne stejne jako roj. Výhoda proti
norskému zimování je ta, ze vsechny vcely v rojáku prodelají pri tom veznení
sok a stanou se z nich ze vsech rojové vcely, takze staví o neco
intenzívneji nez vcely pri norském zimování a stací jim jen mezisteny. Matka
po vystavení mezisten by mela klást taky intenzívneji. Celkove je roj, i
takovýhle zivotaschopnejsí nez vcelstvo po norském zimování, i kdyz stejne
roj z vcelstva o 10 rámcích 39x24 20 mezisten taky nevystaví. I takový roj
by se musel porád az do zárí udrzovat v mírném prínosu sladiny, aby vcelstvo
dostatecne zesílilo a slo do zimy co nejsilnejsí. Ze trí vcelstev dve
nejsilnejsí v intervalu treba týden predelat na RM 42 pres roj a rámky s
plodem nechat vybehnout v tom tretím vcelstvu.

R. Polásek


----- Original Message -----
From: "Tomá? He?man" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "V?ela?ská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 1:35 PM
Subject: Re:zm


> Je to risk, ale aspon v jenom pripade bych sel u nejsilnejsiho do toho
nejtvrdsiho reseni - jen mezisteny a matka v klicce, ostatni plod rozdelit
do ostatnich, nebo jen jedny nechat v puvodnim a posilit je. Samozrejme
zalezi na motivech a na prodminkach.
>
> Kdybych sel na jistotu tak asi dle pepana - ramek s plodem na latku, ktery
se kdyz je vysoke dno se vleze a nebo se da skrz dva nastavky okolo si to
obstavi - to neni problem, pozdeji se odstrani. A pak stale jen krmit
krmit a krmit.
>
> To prerezavani ramku je pracne, neprijemne, urcite upatlane a tak to
smrdi v podleti loupezi....
>
> Premyslim o tom, ze to na jednom vcelstvu vyzkousim. Mojim motivem by bylo
ziskat vosk jak pro me, tak novy zdravy pro vcely, vymenit matku a v
neposledni rade zjistit zda a jak to funguje - ale mam nadbytek takze si v
uvozovkach mohu dovolit dovolit blbnout....
>
> Njn od klavesnice se to jenodusse premysli ....
>
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211) (30212) (30213) (30218) (30224)

Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje.

To v žiadnom prípade, matka po vyliahnutí musí v každom prípade "dozrieť" a to trvá 5 dní. V určitých prípadoch sa to stáva, ale len v určitých prípadoch, keď roj vylieta s mladou spievajúcou matkou, ktorá musí tých 5 dní prežiť v úli a ďalšie matky, ktoré sa už mohli vyliahnuť sú naďalej včelami väznené v MB (včely ich strážia a zároveň chovajú cez štrbinu na viečku) a v čase chaosu pri výlete roja aj tieto môžu s makou určenou na rojenie vyletieť.

To všetko raz pochopíte, keď dokážete pečlivo pozorovať život včiel v úli. O väznení matiek tak ako som to opísal, bolo popísané aj inými autormi. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:zm (30228) (30240)

Je to risk, ale aspon v jenom pripade bych sel u nejsilnejsiho do toho nejtvrdsiho reseni - jen mezisteny a matka v klicce, ostatni plod rozdelit do ostatnich, nebo jen jedny nechat v puvodnim a posilit je. Samozrejme zalezi na motivech a na prodminkach.

Kdybych sel na jistotu tak asi dle pepana - ramek s plodem na latku, ktery se kdyz je vysoke dno se vleze a nebo se da skrz dva nastavky okolo si to obstavi - to neni problem, pozdeji se odstrani. A pak stale jen krmit krmit a krmit.

To prerezavani ramku je pracne, neprijemne, urcite upatlane a tak to smrdi v podleti loupezi....

Premyslim o tom, ze to na jednom vcelstvu vyzkousim. Mojim motivem by bylo ziskat vosk jak pro me, tak novy zdravy pro vcely, vymenit matku a v neposledni rade zjistit zda a jak to funguje - ale mam nadbytek takze si v uvozovkach mohu dovolit dovolit blbnout....

Njn od klavesnice se to jenodusse premysli ....

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 1. 7. 2008
Re: RM-p. Václavek (30237) (30239)

V klidu ho přemeť . ČÍM VÍC SE S TÍM BUDEŠ MALOVAT A Oddalovat TÍM VÍC SI SICE UŽIJEŠ VČELAŘENÍ ALE NIC NEDOSÁHNEŠ LEPŠÍHO neboj SE, ŽE ULETÍ STARÝ NÁSTAVEK oddělený mřížkou BUDOU MÍT NAD SEBOU a JESTLI SE BOJÍŠ tak DO DVOU NÁSTAVKOU SE TI VLEZE 1 VĚTŠÍ RÁMEK S MATKOU PŘIPEVNĚNÝ A DELŠÍ LAŤCE je SLABÁ SNŮŠKA A ČÍM DÉLE SE S TÍM BUDEŠ PATLAT VENKU TÍM VĚTŠÍ PROBLÉM S TOHO VZNIKNE

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:zm (30228)

Pro inspiraci, mozna uz znate...

http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vcelareni.php?id=1202488008


T.H.


> Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v
> Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi
> zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na
> jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: RM-p. Václavek (30237)

Podle mně v jednom nastavku je včelstvo na přemetení slabé. Pokud máš další
nastavek a rámky 39x24, je vhodné včelstva rozšířit, starat se o to, aby
měly dostatek zásob nebo je přikrmovat a počkat s norským zimováním tak
měsíc, než obsadí 20 rámků 39x24 a vychovají včely. Je tam ještě jedna věc,
jeden dva rámky mezi mezistěnami musí být z původního včelstva, jinak včely
mohou z úlu vybaveného jen mezistěnami utíkat, případně se mohou zvednout i
s matkou a uletět jako roj. Nejlépe vystavené nebo přímo zakladené
mezistěny. Je tedy třeba při změně rámkové míry počítat s takovou úpravou,
aby šlo 1 - 2 rámky zavěsit do nového úlu. třeba snížit rámek 39x24 na rámek
39x17 a v novém úlu rámel prostě zavěsit pod dostatečně dlouhou loučku.
Norské zimování je možné s úspěchem provádět tak do poloviny srpna, pokud v
tuto dobu není zvlášť chladné počasí. Jde to i později, to už ale oslabuje
včelstvo.
Druhá možnost je přejít na jinou RM postupně. Optimál by měl mít rovné hrany
nastavků, není tedy problém pomocí přibitých latiček přizpůsobit nastavek
39x24 nastavku 42 x 17 shora i zdola. Potom stačí nyní přidávat nové
nastavky 42x17 s mezistěnami a nechat včely stavět. Kombinace nastavků 39 a
42 klidně může zůstat i přes zimu, pokud je to přizpůsobení kvalitní a
těsné. Podstatné je to, aby někdy v průběhu srpna včelstvo vychovaly včel
tolik, aby obsadilo plný úl, to jest prostor odpovídající zhruba 20 rámkům
39x24. Prostor a síla včelstva v té době určuje sílu zimního chumáče a ten
potom určuje rychlost rozvoje a míru využití první květnové snůšky. Jak bude
dost nastavků 42x17 s vystavenými rámky, nastavek 39 se oddělí mateří
mřížkou od plodu, vytočí a zlikviduje nebo prodá - 3 nastavky 39x24 po 10
rámcích je jeden nastavkový úl.


----- Original Message -----
From: "Petr" <sadulajev/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, July 01, 2008 11:21 AM
Subject: RM-p. Václavek


> Děkuji za radu. Tak nějak jsem si to představoval, jen jsem měl obavy,
> jestli na přemetení na mezistěny není včelstvo v jednom nást. 39x24 slabé
a
> jestli po přemetení bude schopné vyzimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: RM-p. Václavek (30237)

Děkuji za radu. Tak nějak jsem si to představoval, jen jsem měl obavy, jestli na přemetení na mezistěny není včelstvo v jednom nást. 39x24 slabé a jestli po přemetení bude schopné vyzimování.
______________________________________________________________
Aha! Tak na to jsem nepomyslel!

Běžná včelstva dosahují vrchol na jaře ( nebo v časném létě ). Toto dobou je již plné léto, kdy produkční včelstva stagnují v síle nebo již slábnou. Zastavení plodování u těchto včeltev toto dobou nevede k většímu snížení medného výnosu. ALE (!): Naproti tomu odděleky sílí někdy i do konce podletí. Zaklíckováním matky se zcela zastaví jejich rozvoj, což je škoda. V tomto případě bych norské zimování raději neprováděl.

Posílám odkaz, kde nejdete vhodnější řešení pro tuto situaci:
http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0028

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (82.100.22.132) --- 1. 7. 2008
RM-p. Václavek

Děkuji za radu. Tak nějak jsem si to představoval, jen jsem měl obavy, jestli na přemetení na mezistěny není včelstvo v jednom nást. 39x24 slabé a jestli po přemetení bude schopné vyzimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: změna RM (30228) (30234)

Když už bych měnil rámkovou míru, určitě formou norského zimování, protože se tak zbavím skoro všech patogenů, které byly v původním úlu. Smetené včely ( v rojáku, nebo i přímo na mezistěnách ) lze bez problému přeléčit fumigací Varidolem, čímž včely zbavíme všech roztočů. Tedy v novém úlu budou včelstva v podstatě naprosto ozdravena.

Přeřezávání je strašně pracný, oddělování matky od plodu nevhodný a komplikovaný nicméně způsob okamžitého přeložení včelstva na jinou rámkovou mírou, avšak přemístí se tak do nového prostředí i infekce, paraziti a škůdci, což není výhodná startovní pozice ( hlavně v oblastech s výskytem moru ).

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (88.100.170.119) --- 1. 7. 2008
Re: úhyny a dotace (30221) (30223) (30227)

MV> Ještě bych k tomu dodal: silné zastoupení nezodpovědných ,,včelařů flákačů,, apod.

Plošnou hustotu flákačů apod. myslím můžeme považovat za konstantní, bez ohledu na okresy.
Co se liší, jsou přírodní podmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 1. 7. 2008
RE: změna RM (30228)

Je to nepříjemná práce, ale dá se to.
Budeš potřebovat prázdné rámky té nové míry, drát (stačí i ten na drátkování mezistěn, ale se silnějším se pracuje lépe). Na stůl (mimo dolet včel) vrstvu novin, protože bude všechno upatlané od medu. Na původní místo dáš nový úl. Vybereš vždy asi 5 rámků, zbavíš včel a odneseš k tomu stolu. Dílo vyřízneš, nařežeš na kusy tak, aby se vešly těsně do nových rámků. Otevřený plod by měl být v původní poloze, u ostatního (zásoby, zavíčkovaný plod) to je jedno, zda budou naštorc či hlavou dolů. Rámky omotáš drátem, aby ty kusy nevypadly a dáš do nového úlu na původním místě. Nakonec sklepeš zbytek včel. Po týdnu (nebo třeba později) odstraníš dráty. Plásty budou všelijak hrbaté, je třeba, aby do podzimu měly alespoň pro hnízdo "normální" plásty - doplnit soušemi, mezistěny vystaví už neochotně a zůstanou nezakladené, což je horší, než ty pokřivené s buňkami otočenými dolů.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Tuesday, July 01, 2008 10:18 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: změna RM

Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211) (30212) (30213) (30218) (30224) (30231)

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .
_______________________________________________________________
V tomto případě to moc těžké nebylo. Včel z rojíku je sotva na jeden rámek. Matka se v té hrstce včel po chvilce pozorování snadno najde.

Všiml jsem si, že kvalitní kraňské matky jsou zabarvené. Úplně černé matky jsou buď nouzové nebo nekvalitně odchované ( nepovedená série ). Ale to neznamená, že nouzové matky jsou vždy špatné. Příčina jejich obecné nekvality tkví v tom, že včely vytvářejí nouzové matečníky i na starším plodě ( klidně i na třídenních larvách ), ze kterých vzniknou anatomicky a fyziologicky vadné matky. Tyto matky, jelikož mají náskok ve vývoji, dříve se vylíhnou a zabijí kvalitnější matky z mladšího plodu.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re:zm (30228)

Ještě přesypat na mezistěny a Otřepané rámky usadit jako medník nahoru kde se dolíhne zbytek plodu Jelikož již není příliš snůška tak krmit aby mohly stavět

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <sadulajev/=/seznam.cz>
> Předmět: zm
> Datum: 01.7.2008 10:18:07
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v
> Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi
> zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na
> jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 7. 2008
Re: Z?hadn? miniroj (30210) (30211) (30212) (30213) (30218) (30224)

Ono je všeobecně obtížné v poroji hledat neoplozenou matku , Je menší a po dozrání a oplodnění se její velikost zvětší .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z?hadn? miniroj
> Datum: 01.7.2008 09:40:02
> ----------------------------------------
> Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ),
> tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6.
> Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny
> jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do
> roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení
> spustí.
>
> S pozdravem...M. Václavek...
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: změna RM (30228)

Pokud chcete včely přemístit do Optimalů ještě letos:
Touto dobou vložte matku do izolační klícky ( stěny klícky z mateří mřížky, aby k matce měli přístup včely, které z ní slízávají mateří látku, což je velmi důležité kvůli předejití pocitu osiřelosti a tím stavbě nouzových matečníků ). Za 4 týdny bude veškerý plod vylíhnutý. Provede se norské zimování ( přemetání na mezistěny ) a vytočí se med.

S pozdravem...M. Václavek..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: 12 miliónů včel v kamiónu. (30221) (30223) (30225)

V létě může mít silné včelstvo 50 tisíc včel, potom na kamiónu bylo naloženo 240
úlů. To už je pořádná efektivita převozu.
______________________________________________________________

V létě může mít velmi silné včelstvo i 80 000 včel. V podmínkách amerického komerčního včelaření pochybuji, že včelstva dosáhnou síly 50 000. Spíše bych to odhadoval na maximálně 40 000, spíše 30 000 včel. Takže těch včeltev v kamionu muselo být opravdu hodně, pokud skutečně vylétlo 12 miliónů včel.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (82.100.22.132) --- 1. 7. 2008
změna RM

Chci se zeptat: dostal jsem teď 3 včelastva na 10 rámcích 39x24, mám je v Optimalech. Jak je nejlépe převést na rm 42x17? Možnosti znám, spíš se mi zdá na nějaké velké akce pozdě, myslím si, že lepší bude počkat na jaro..nebo se to dá nějak stihnout ještě letos?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: úhyny a dotace (30221) (30223)

Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev? Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných včelstev, apod.
______________________________________________________________

Ještě bych k tomu dodal: silné zastoupení nezodpovědných ,,včelařů flákačů,, apod.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30214) (30215) (30219)

Nakoniec toto všetko je konštrukcia deju účastníka z vonku, aj keby to tak bolo, skúška uvádzaná M.V. vpúšťaním včiel z miesta sadnutia roja do letáčov iných včelstiev, nič nepotvrdzuje, lebo takéto včely opustené včely vpustia do úľa ďalšie desiatky včelstiev, bez toho, aby ich prenasledovali.
______________________________________________________________

Uváděný experimentální nepovedený ,,dvojoddělek,, mi byl podezřelý již od začátku, proto jsem ho na zkoušku vybral jako první. Včela jím byla bez problému přijata. Pro jistotu jsem vpustil do oddělku i další včelu, ke které rovněž strážkyně neprojevovaly žádné známky nepřátelství. Avšak situace u kontrolních okolních včeltev byla naprosto jiná. Strážkyně vždy nenechaly rojové včely projít do úlu, zakously se do nich, chovaly se k nim agresivně.

Při výletu roje je jistá pravděpodobnost, že se do něj přimíchají včely z okolních včeltev. Ale pochybuji, že se to stane zkušeným zalétaným létavkám. Leda za proletu by se mohli nějaké nezorientované mladušky přidat do právě vyletujícího roje. Přesto pravděpodobnost tohoto jevu není vysoká na tolik, aby to zásadně ovlivnilo objektivitu mého pokusu. Roj může klidně vylétnout, když okolní včelstva nekonají prolet.

____________________________________________________________
Čo keď miniroj priletel z inej včelnici?
____________________________________________________________
Vloni by to mohlo být možné, protože můj soused včelařil. Letos mu všechna včelstva skonala na varroázu a pro stáří chov již neobnovil.

V současnosti je nejbližší včelař od de mě vzdálen asi kilometr vzdušnou čarou. Asi 300 metrů od mé včelnice je vysoký javor, do kterého se před měsícem usadil roj. Rojík visel na jabloni tři metry před oddělkem, který všechny nabídnuté včely přijal. Nemyslím si, že miniroj pochází odjinud.
Všechno nasvědčuje tomu, že miniroj vylétl z oddělku.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 7. 2008
12 miliónů včel v kamiónu. (30221) (30223)

Na
http://www.novinky.cz/clanek/143806-z-havarovaneho-kamionu-v-kanade-uletelo-
12-milionu-vcel.html je článek. Jestli je těch 12 miliónů skutečně solidně
vypočtené číslo, potom se dá vypočítat počet naložených včelstev. V létě
může mít silné včelstvo 50 tisíc včel, potom na kamiónu bylo naloženo 240
úlů. To už je pořádná efektivita převozu.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 7. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211) (30212) (30213) (30218)

Včera jsem v rojíku našel matku. Byla jednoznačně nouzová ( malá, tmavá ), tedy lze předpokládat, že její výchova začala někdy po spojení 15.6. Vylíhnout se mohla klidně dříve než 3 dny před výletem roje. Ty tři dny jsem uváděl pouze jako příklad. Matka je schopna ihned po vylíhnutí jít do roje. Vše záleží na včelách, které za příhodného počasí a vhodný čas rojení spustí.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 30. 6. 2008
Re: úhyny a dotace (30221)

Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty uhynulých včelstev.
-----------------------------------------------------------------------

Je něco společného těmto okresům, kde byly zvýšené úhyny včelstev? Například: nadmořská výška, silné zavčelení, trvalá snůška, chov silných včelstev, apod. Bude provedeno a zveřejněno takové vyhodnocení? Děkuji předem za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (213.226.254.30) --- 30. 6. 2008
Re: Zubří - Vigor (30199)

Jednoduchá odpověď pro pana Václavka. Pokud jste byl spokojen do teď, tak si ponechte původní telefonní číslo na vašeho chovatele a vyzkoušejte ho i v následujícím roce.

TJ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.53) --- 30. 6. 2008
úhyny a dotace

Vážení žadatelé o dotaci,

Český svaz včelařů provedl do termínu 30. dubna 2008 upřesnění původního odhadu počtu úhynů, ve kterém jednotlivé okresy zpřesnily nahlášené počty uhynulých včelstev.

http://www.mze.cz/Index.aspx?ch=74&typ=1&val=41273&ids=0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211)

když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,R.P.

To, že preložená M and materskú mriežku ostáva pri živote len preto, že je oddelená zásobami (tie sú nakoniec vždy nad plodom), nie je pravdivé vysvetlenie, i keď je sugestívne. Príčina je niekde inde, možné je to klen preto, že v tomto prípade ide "dcérske včelstvo" a mladá matka je je geneticky príbuzná matke v spodnej debničke, hlavne chuť materskej látky je od mladej M taká istá ako jej mama. Tetoval som takéto M npr. uzatvorením očka a včely z dcérskeho včelstva prechádzalo bez problémov cez plodisko a hlavný letáč. Časté sú i prípady spolužitia dvoch matiek a to v jednom plodisku po pri tichej výmene,kedy sa dá súžitie vysvetliť len tým čo som napísal vyššie, včely považujú chuť materskej látky svojej za rovnocennú.

... tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, R.P.

Môj názor na "zjednocovaciu vôňu M" vo včelstve je iný, no nechcem tým povedať, že je to tak.
Vysvetlím môj názor na praktickom príklade. Už roky robím chov matiek "i tohoto roku". Aby som zvýšil apetít včiel na prijatie viac prelarvovaných lariev, matku v chovnom včelstve odoberiem a umiestnim do klietky tic tac a ponechám v podmete tohoto včelstva, keď ju včely po dobu CHM ošetrujú. Zákonite včely nemajú prístup k matke, ale tá imaginárna vôňa matky by mala napĺňať priestory úľa a spoľahlivo blokovať prejavy bezmatkovosti, nemali by trepať krídlami a vydávať plačlivý zvuk, predsa vône majú dostatok.
Opak je pravdou, v takomto včelstvo pozorujeme známe prejavy bezmatkovosti. Ak matku otvoríme včely okamžite M olizujú z jej bruška materskú látku, navzájom si ju odovzdávajú a plač a trepot krídelkami ústáva.

Pte zjednucujúcim faktorom včelstva nie je vôňa (tá sa prejavuje v iných prípadoch ako združovacia vôňa), ale v tomto prípade je to CHUŤ, ktorú včely prijímajú ústnym otvorom, lížu ju jazýčkom.

Som si vedomý, že zaužívané stereotypy sa nedajú len tak oddeliť od zaužívanej praxi, ale rozmýšľajte otvorenou hlavou a možno raz nájdeme spoločnú reč. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30214) (30215)

...třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety ) M.V.

Tento vývoj je trochu zhustený, včely začnú ošetrovať larvičky pri NCH matky až 1 deň po strate M a tieto mali k dispozícii ešte M č. 1 v spodnej debničke. Výlet práve vyliahnutej matky presne na 16 deň od položenia vajíčka nikde nezačne skôr ako na 5 deň, až po spevnení jej skeletu.

Nakoniec toto všetko je konštrukcia deju účastníka z vonku, aj keby to tak bolo, skúška uvádzaná M.V. vpúšťaním včiel z miesta sadnutia roja do letáčov iných včelstiev, nič nepotvrdzuje, lebo takéto včely opustené včely vpustia do úľa ďalšie desiatky včelstiev, bez toho, aby ich prenasledovali. Opustené včely z tohoto miniroja, totiž hľadjú stratené družky a matku a ak ju vpustíme do letáča abyčajne začne rozširovať do okolia tzv. združovaciu vôňu z Nassanovovej žľazy, ktorá dovoľuje úplne cudzím včelám vkĺznuť do cudzieho včelstva. Potom to všetko môže byť aj inak. Čo keď miniroj priletel z inej včelnici? Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211) (30212) (30213)

Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů,

Matka vydrží v klietke oveľa viac ako je uvedených 14 dní, ak ju kŕmia úľové vonkajšie včely.

V jednom pokuse som oplodnenú M umiestnil do klietočky Tic tac a vložil do medníka, v plodisku bola nová oplodnená M. Matka v klietočke bola živá ešte po 72 dňoch. Chcel som zistiť, či je takáto matka schopná ešte plodovať, preto som ju pridal do včelstva, v ktorom po 2 dňoch začala plodovať a včelstvo s touto M išlo do zimy vo výbornej kondícii. Vo včelstve bola M až do obdobia po hlavnej agátovej znáške v nasledujúcom roku. Je zaujímavé, že napriek plodujúcej matky v plodisku, včely mali snahu ju ošetrovať.

Je to presvedčivý dôkaz, že matky vdržia oveľa viac ako si vieme predstaviť. Tento príklad využívam i v praxi, matku, ktorú nemôžem hneď pridať, "uskladním" aj na niekoľko dní v podmete hociktorého včelstva. Ak je v úli M, vždy sa úľové včely zahryznú do vetracej sieťky, chcú M zabiť, ale napriek tomu túto M kŕmia a nedajú jej zahynúť. Je to zvláštny vzťah, nechcenú M včely držia včely pri živote. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 30. 6. 2008
Re: Přelarvování (30183) (30188) (30207)

Už se to tu probíralo, jsou to asi dva měsíce. Zalitá serie medem znamená zbytečně vykonanou práci, protože je po matkách a děje se to dost často. Na vině je včelař, protože umisťuje matečníky na místa, kde by je včelky nikdy nenarážely. Mě se velmi osvědčil způsob, kdy je v medníku napíchám na plásty s otevřeným plodem asi tak jako při rojení, tzn na bocích a spodku plástu. No a od těch dob mám větší počet dochovaných matečníků a na zalité serie medem mohu vzpomínat pouze jak na zlý sen. České misky s napichovátkem jsou k tomu výborné, teď používám misky z dovozu, které jen zamáčknu do plástu a drží také. Co se týká výběru plemeného včelstva, zásadou je to, že včelstev musí být povícero, udává se něco kolem 40 a podle mě je to spíš spodní hranice. Pro ty co mají včelstev méně je dobré plemený materiál dovézt odjinuď. Není to tak drahé. Otevřený matečník do 30 Kč, matky něco kolem 130 Kč a inseminovaná matka nad 500 Kč. Tedy je to rada pro ty, pro které je prioritou vysoký výnos medu. Ať si jí ale neberou k srdci ti, co u včel tráví sposty času utratí dost peněz a výsledky mají mizerné. Hlavně, že si to umějí zdůvodnit! Co si o tom ale myslí jejich okolí, rodinní příslušníci, popř nástupci to ať raději nechtějí vědět. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30214) (30215)

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali.
______________________________________________________________

To by znamenalo, že matka zůstala vylíhlá v oddělku minimálně 5 dní ( 29-8= 21 .....21-16(vývoj matky)= 5 dní ).
Spíš si myslím, že k založení matečníku došlo po spojení 15.6. : ( 29-15= 14 ( což v případě nouzového matečníku je reálné...dvoudenní vajíčko / nebo založen na mladé larvě ( např. dvoudenní )...11 dní vývoj n. matečníku...14-11= 3 dny....třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety...a samozřejmě je jistě ještě několik dalších možných situací )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30214)

Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali.
______________________________________________________________

To by znamenalo, že matka zůstala vylíhlá v oddělku minimálně 5 dní ( 29-8= 21 .....21-16(vývoj matky)= 5 dní ).
Spíš si myslím, že k založení matečníku došlo po spojení 15.6. : ( 29-15= 14 ( což v případě nouzového matečníku je reálné...dvoudenní vajíčko / nebo založen na mladé larvě ( např. dvoudenní )...11 dní vývoj n. matečníku...14-11= 3 dny....třetí den začíná matka vylétat na orientační výlety )

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.102) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210)


Sumarizace: Oddělek vznikl 8.6. (M č.1), přidán oddělek 15.6. (M č.75) a vyrojeno dne 29.6. Tzn. vyrojená nekladoucí matka vznikla při tvorbě oddělku (8.6.) a v době přidání druhého oddělku (15.6) již byla přítomna kukla a včely ji nezlikvidovali. Způsob přidání druhého oddělku není rozhodující.
Reprodukce včel (rojení) je včelám i jiným živočichům naprosto přirozená a jen zásahy člověka se snižuje.

Jinak miniroje nejsou vzácností. Zejména divoká včelstva nejsou tak početná jako chovaná a i roje jsou výrozně menší. Na tyto miniroje jsem narazil na Šumavě i Fatře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211) (30212)

Já bych asi slabší matku dal do klícky se včelami a upotřebil nějak jinak.
Podle toho, co jsem zkoušel, v klícce vydrží až 14 dnů, pokud se po týdnu
nasadí nové včelya za tu dobu se něco dá najít.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 12:36 PM
Subject: Re: Záhadný miniroj


> Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno.
> Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl
jsem
> se přesvědčit.
> ______________________________________________________________
> (...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
> zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
> nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
> vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
> zaregistrovat. (...)
> ______________________________________________________________
>
> Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená
> matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má
> velkou konkurenci.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210) (30211)

Oddělky jsem spojoval, protože jsem na místě zjistil, že mi chybělo dno. Byl to hloupý pokus. Tak trochu jsem očekával, že 75 zabijí, ale chtěl jsem se přesvědčit.
______________________________________________________________
(...)matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. (...)
______________________________________________________________

Ale co matku vede k vyrojení? Že by právě kladoucí mladá matka? Neoplozená matka umí létat, proto vyletěla s rojem, tedy opustila včelstvo, kde má velkou konkurenci.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 6. 2008
Re: Záhadný miniroj (30210)

Tak v spodním oddělku byla kladoucí matka č 1, v horním kladoucí matka č 75.
Proč vlastně měly být ty oddělky spojovány, když v každém byla kladoucí
matka? Likvidace jedné z matek včelami je potom logická. Co se týká nouzové
matky, v produkčním včelstvu, když se odebere plod se včelami, které na
plodu narazí matečníky a ten plod se dá nahoru na nastavek se zasobami a
otevře se očko, takže matka je těmi zásobami oddělena od plodu s matečníky,
tak ty matečníky kolikrát "odolají" sjednocovací vůni matky vespod, nejsou
zrušeny a matka je odchována a v horním nastavku se rozklade Takže na
nějakou dobu vzniká dvoumatečné včelstvo. Možná někdy se taková matka
vylíhne a neoplozená dá dohromady malý rojík a uletí, to včelař ani nemusí
zaregistrovat. Možná se něco podobného stalo v tom oddělku. Jinak je zcela
běžné, že se rojí takzvané obří oddělky, to jsou pozdní oddělky, které se
skládají z 10 a víc rámků s plodem a včelami složené z rámků z více včelstev
a je třeba proti tomu dělat opatření. Tam tuším odlétá roj taky s
neoplozenou matkou, oplodní se až na novém místě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 11:51 AM
Subject: Záhadný miniroj


> Včera ( 29.6 ) jsem měl můj první ( a doufám, že poslední ) letošní roj.
Je
> to opravdu miniroj, tvoří ho jen asi 500 včel spolu s neoplozenou matkou (
> kladoucí matka v něm nemůže být, protože všechny moje oplodněné matky mají
> zastřižená křídla ). K večeru jsem rojík usadil do provizorního
> dvourámkového plemenáče.
>
> Experimentálně jsem zjistil, odkud roj vylétl. Pomocí jabloňového listu
> jsem z větve, na které visel roj, odebíral zbylé včely a ty jsem vpouštěl
k
> očku podezřelých včelstev. Když včela nepochází z daného včelstva,
> strážkyně se do ní zahryznou a chovají se k ní nepřátelsky. Nejprve jsem
> prověřoval jeden zvláštní oddělek. Včely ( dvě ) byly oddělkem bez potíží
> přijaty. Pro kontrolu jsem provedl test i u okolních včelstev, kde byla
> přidávaná včela vždy napadena. Tímto způsobem jsem jednoznačně prokázal,
> bez žádných zásahů do včelstev, že rojík vylétl z oddělku.
>
> Dotyčný oddělek vznikl 8.6. ( dva plodové plásty 42x17cm + zásobní rámky a
> včely ). Byla mu přidána letos oplozená dobře kladoucí matka č. 1. Neměl
> jsem k dispozici dno, proto jsem se rozhodl 15.6. přes mateří mřížku ( bez
> novinového papíru ) k němu připojit čerstvě vytvořený oddělek ( ze dne
> 14.6. ... 3 rámky s plodem + zásoby a včely + kladoucí matka č. 75 ), což
> se nakonec ukázalo jako velká chyba. Matka č. 75 byla usmrcena, protože ji
> včely z přidávaného oddělku během dne ještě zcela nepojaly za svou ( jak
> starší praktici tvrdí, letos jsem si to dokázal ) a nechaly ji napospas
> včelám ze spodního včelstva, které ji zabily. Taky určitě byla velká
chyba,
> která zajisté znatelně přispěla ke ztrátě matky č. 75, že jsem oddělky
> spojoval naostro...včely na sebe útočily. Touto dobou je opravdu nutné
> spojovat přes novinový papír, i když se jedná o dva slabší oddělky.
>
> Zpět k roji. Myslím, že včely v horním oddělku ( nad mateří mřížkou )
> narazily nouzový matečník, což každopádně umocnil ten fakt, že matka č. 75
> byla horním oddělkem přijata, i když ne úplně všemi včelami. Po její smrti
> se některé včely z horního oddělku ( které více pojaly matku č. 75 za
svoji
> vlastní ) začaly chovat jako osiřelé. Nouzová matka se před pár dny
> vylíhla a včely s ní šly včera do roje. Jelikož oddělek nebyl v rojové
> náladě, úl opustila jen hrstka včel. To je podle mě nejpravděpodobnější
> scénář celé události. Akorát nechápu, proč se včely s nouzovou matkou
> vyrojily. Nevidím jediný důvod.
>
> S ničím podobným jsem se ještě nesetkal. Je pro mě záhadou, proč k
vyrojení
> došlo. Oddělek byl bez rojové nálady, včely mají spoustu prostoru k
> dispozici, netrpí nedostatkem zásob, stavějí mezistěny, úl není přehříván,
> včelstvo není vystaveno stresu lupiček, matka č. 1 je poměrně dost
> robustní, dobře klade, včely nejeví zájem o její výměnu. Jaký máte na tuto
> abnormální situaci názor?
> Děkuji za ohlasy.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Záhadný miniroj

Včera ( 29.6 ) jsem měl můj první ( a doufám, že poslední ) letošní roj. Je to opravdu miniroj, tvoří ho jen asi 500 včel spolu s neoplozenou matkou ( kladoucí matka v něm nemůže být, protože všechny moje oplodněné matky mají zastřižená křídla ). K večeru jsem rojík usadil do provizorního dvourámkového plemenáče.

Experimentálně jsem zjistil, odkud roj vylétl. Pomocí jabloňového listu jsem z větve, na které visel roj, odebíral zbylé včely a ty jsem vpouštěl k očku podezřelých včelstev. Když včela nepochází z daného včelstva, strážkyně se do ní zahryznou a chovají se k ní nepřátelsky. Nejprve jsem prověřoval jeden zvláštní oddělek. Včely ( dvě ) byly oddělkem bez potíží přijaty. Pro kontrolu jsem provedl test i u okolních včelstev, kde byla přidávaná včela vždy napadena. Tímto způsobem jsem jednoznačně prokázal, bez žádných zásahů do včelstev, že rojík vylétl z oddělku.

Dotyčný oddělek vznikl 8.6. ( dva plodové plásty 42x17cm + zásobní rámky a včely ). Byla mu přidána letos oplozená dobře kladoucí matka č. 1. Neměl jsem k dispozici dno, proto jsem se rozhodl 15.6. přes mateří mřížku ( bez novinového papíru ) k němu připojit čerstvě vytvořený oddělek ( ze dne 14.6. ... 3 rámky s plodem + zásoby a včely + kladoucí matka č. 75 ), což se nakonec ukázalo jako velká chyba. Matka č. 75 byla usmrcena, protože ji včely z přidávaného oddělku během dne ještě zcela nepojaly za svou ( jak starší praktici tvrdí, letos jsem si to dokázal ) a nechaly ji napospas včelám ze spodního včelstva, které ji zabily. Taky určitě byla velká chyba, která zajisté znatelně přispěla ke ztrátě matky č. 75, že jsem oddělky spojoval naostro...včely na sebe útočily. Touto dobou je opravdu nutné spojovat přes novinový papír, i když se jedná o dva slabší oddělky.

Zpět k roji. Myslím, že včely v horním oddělku ( nad mateří mřížkou ) narazily nouzový matečník, což každopádně umocnil ten fakt, že matka č. 75 byla horním oddělkem přijata, i když ne úplně všemi včelami. Po její smrti se některé včely z horního oddělku ( které více pojaly matku č. 75 za svoji vlastní ) začaly chovat jako osiřelé. Nouzová matka se před pár dny vylíhla a včely s ní šly včera do roje. Jelikož oddělek nebyl v rojové náladě, úl opustila jen hrstka včel. To je podle mě nejpravděpodobnější scénář celé události. Akorát nechápu, proč se včely s nouzovou matkou vyrojily. Nevidím jediný důvod.

S ničím podobným jsem se ještě nesetkal. Je pro mě záhadou, proč k vyrojení došlo. Oddělek byl bez rojové nálady, včely mají spoustu prostoru k dispozici, netrpí nedostatkem zásob, stavějí mezistěny, úl není přehříván, včelstvo není vystaveno stresu lupiček, matka č. 1 je poměrně dost robustní, dobře klade, včely nejeví zájem o její výměnu. Jaký máte na tuto abnormální situaci názor?
Děkuji za ohlasy.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 6. 2008
Re: Zubří - Vigor (30199) (30204) (30208)

No, já rozlišuji komerční chovy a zájmové chovy. Komerční je ten, kdy včelař
jako první počítá peníze z chovu včel, to nepovažuji za špatné, zájmový je
ten, kde o ty peníze zas tolik nejde. Komerční může být klidně i jen s 10
včelstvy, může být třeba včelařův koníček co nejdříve zaplatit náklady na
úly atd, stejně tak jako může být zájmový s 20 i více včelstvy. U komerčního
se bere to, že lepší matka přinese vždy o několik kilo medu více než horší,
proto se vyplatí si kvalitní matky vesměs kupovat, případně odchovávat od
koupené inseminované matky jen první generaci F1 a strkat tyto matky do
úplně všech včelstev. U zájmového chovu beru to, že je z různých hledisek
přijatelnější, když chov má nějakou souvislost, tedy že jsou matky
rozchovávané po několik generací z nejlepších včelstev na stanovišti a jen
jednou za pár generací je zakoupena "zvenku" nějaká matka, která se dále po
více generací rozchová. Z toho vyplývá, že komerční včelař matky ani chovat
nemusí. může je všechny kupovat, zájmový včelař nějakým způsobem chovat
musí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 30, 2008 10:01 AM
Subject: Re: Zubří - Vigor


> Nač dle Vašich slov zbytečně utrácet za výběrové matky od jiných
chovatelů.
> _______________________________________________________________
>
> To jsem nikdy netvrdil. Vloni(?) zde na konferenci bylo vlákno, které se
> něčím podobným zabývalo. Pár lidí mě kritizovalo za něco, co jsme nikdy
> nenapsal, protože si špatně přečetli a pochopili můj článek.
>
> Jako jednu ze základních dovedností včelařského umění považuji chov matek.
> Včelař nechovající matky není včelař, ale pouze chovatel ( držitel ) včel.
>
> Plemenivo na výchovu matek se nevyplatí odebírat z libovolného včelstva. K
> tomuto účelu slouží tzv. plemenná včelstva s tzv. plemennými matkami, jež
> vykazují nadprůměrnou užitkovost a výborné doprovodné vlastnosti podmíněné
> geneticky. Ovšem selekce takovýchto včelstev není jednoduchá ( je časově
> náročná, k dosažení žádaného efektu je potřebné vlastnit více jak dvacet
(
> třicet ) včelstev... dostatečně velká výběrová základna, zvýšení vlivu
námi
> chovaných trubců ).
>
> Malovčelařovi se nevyplatí provádět šlechtění vlastních včelstev, protože
> má v malovčelařském provozu pramalou záruku úspěchu. Proto si
malochovatelé
> kupují výběrové matky, jež jim poslouží jako plemenné. Inseminované matky
> jsou jistě kvalitnějšími plemennými matkami, ale to neznamená, že se
jejich
> pořízení musí vždy ve výsledku znatelně vyplatit ( úměrně k ceně ).
> Inseminované matky jsou spíše určeny pro větší chovatele matek něž pro
> běžné včelaře. Kvalitní oplozené výběrové matky jako plemenné malovčelařům
> plně postačí. Inseminované matky jsou pro maloprovoz zbytečný luxus.
>
> S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 30. 6. 2008
Re: Zubří - Vigor (30199) (30204)

Nač dle Vašich slov zbytečně utrácet za výběrové matky od jiných chovatelů.
_______________________________________________________________

To jsem nikdy netvrdil. Vloni(?) zde na konferenci bylo vlákno, které se něčím podobným zabývalo. Pár lidí mě kritizovalo za něco, co jsme nikdy nenapsal, protože si špatně přečetli a pochopili můj článek.

Jako jednu ze základních dovedností včelařského umění považuji chov matek. Včelař nechovající matky není včelař, ale pouze chovatel ( držitel ) včel.

Plemenivo na výchovu matek se nevyplatí odebírat z libovolného včelstva. K tomuto účelu slouží tzv. plemenná včelstva s tzv. plemennými matkami, jež vykazují nadprůměrnou užitkovost a výborné doprovodné vlastnosti podmíněné geneticky. Ovšem selekce takovýchto včelstev není jednoduchá ( je časově náročná, k dosažení žádaného efektu je potřebné vlastnit více jak dvacet ( třicet ) včelstev... dostatečně velká výběrová základna, zvýšení vlivu námi chovaných trubců ).

Malovčelařovi se nevyplatí provádět šlechtění vlastních včelstev, protože má v malovčelařském provozu pramalou záruku úspěchu. Proto si malochovatelé kupují výběrové matky, jež jim poslouží jako plemenné. Inseminované matky jsou jistě kvalitnějšími plemennými matkami, ale to neznamená, že se jejich pořízení musí vždy ve výsledku znatelně vyplatit ( úměrně k ceně ). Inseminované matky jsou spíše určeny pro větší chovatele matek něž pro běžné včelaře. Kvalitní oplozené výběrové matky jako plemenné malovčelařům plně postačí. Inseminované matky jsou pro maloprovoz zbytečný luxus.

S pozdravem...M. Václavek...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 30. 6. 2008
Re: Přelarvování (30183) (30188)

A neni problem, kdyz tu divocinu kolem matecniku zanesou medem? Takto jsem prisel o serii, mozna to bylo jinou chybou, ale nekde jsem slysel nebo cetl, ze se larvy udusi? Je to pravda?

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 30. 6. 2008
Re: Programove tipy - rozhlas Brno (30205)

(z Rozhlasu Brno:)

http://www.rozhlas.cz/brno/doporucujeme/_zprava/469163


Pondělní ...

Poradna pro kutily a koníčkáře bude věnována včelám a včelařům, hovořit budeme s Ing. Antonínem Přidalem. ....

Pořad Apetýt vysíláme od 9:00, opakujeme ho ve zkrácené verzi od 19:00. Změna programu vyhrazena.


Vybrat kvalitu živého vysílání po internetu:

http://www.rozhlas.cz/audio/vysilani/#brno


Archiv Apetitu:
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=660

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 30. 6. 2008
Programove tipy - rozhlas Brno

http://www.rozhlas.cz/brno/doporucujeme/_zprava/469163


Pondělní ...

Poradna pro kutily a koníčkáře bude věnována včelám a včelařům, hovořit budeme s Ing. Antonínem Přidalem. ....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 29. 6. 2008
Re: Zubří - Vigor (30199)

PS
Scháním na příští rok oplozené výběrové matky Vigor. Neznáte nějakého dobrého chovatele matek, který je prodává. Můj původní dodavatel vigorek ( Pokusný včelín skřivánek ) je již nenabízí.
Děkuji za odpoveď.
.....................

Není to tak dlouho co jste zde uváděl, že každý včelař si má matky rozchovávat sám -). Pan Čermák má své stránky, zde si můžete objednat ins. matky a s chutí do toho . . . Nač dle Vašich slov zbytečně utrácet za výběrové matky od jiných chovatelů.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 6. 2008
Re: vehochu (30184) (30187) (30190) (30193) (30196)

Samozřejmě mám na mysli zimní generaci včel, kdy jejích dobrou vitalitu může zajistit jen a jen ošetření v podletí Podzimním ošetřováním jen již dolaďujeme stav pro jaro příštího roku, není o nic méně důležité ale již nám to nezajistí zdraví zimních včel.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: vehochu
> Datum: 28.6.2008 22:18:29
> ----------------------------------------
> Až podzimní fumigace již nic neřeší Pokud se jen fumiguje tak první musí
> proběhnout ve stejnou dobu jako se vkládají gabony Nevýhodou je že
> postihuje jen roztoče kteří nejsou uzavření v buňkách Pak ovšem je lepší
> formidol údajně je účinný i pod víčky. TEN ČAS JE OVŠEM TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ.
>
> pEPAN
> ----------------------------------------
> Podzimní fumigace řeší problematiku VD již pro příští sezónu. Pokud
> nebudeme mít v úle žádného roztoče, nemusíme natírat plod s následnou
> fumigací, nebudou se roztoči rozmnožovat (není kdo by se rozmnožoval).
> Pokud se ovšem do úlu nedostane cizí roztoč na cizí včele, nebo trubci,
> popřípadě pokud včelstvo nevyloupí nějakého nakaženého slabocha a nepřinese
> si VD domů.
>
> Podletní ošetření to je jiné kafe. Tady je důležitým faktorem konec snůšky,
> neboť Gabon se smí použít až po posledním vytočení. Dříve je to zakázáno.
> Tento zákaz je ochrana       konzumního medu proti kontaminaci jedovatou a
> karcinogenní látkou z gabonu.
> Pokud je konec snůšky koncem června, pak nasazení gabonu může ochránit
> ještě zimní včely. Pokud je ale konec snůšky až v srpnu pak při velkém
> přemnožení VD už gabon zimní včely nezachrání. Zimní včely jsou z velké
> části poškozeny a do zimy se vytratí.
> U silného přemnožení roztočů v červnu (zjištěno na trubčím plodu) a
> předpokládanému pozdějšímu konci snůšky, je jediné řešení a to dvoje
> ošetření Formidolem v rozmezí cca 14 dnů do slunovratu, max. do konce
> června.
> Použití gabonu po posledním vytočení, pak sníží množství roztočů před
> podzimní fumigací a tím se spolehlivěji odstranění VD pro příští sezónu,
> jak jsem psal na začátku.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 29. 6. 2008
Re: Obal Rozkoš - víčka (30194) (30197)

Úplně stejně jak to bylo za firmy Obal Rozkoš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 6. 2008
Re: vehochu (30184) (30187) (30190) (30193) (30196) (30198)

Popište prosím, co je podle Vás ,,silné přemnožení roztočů,,. Diagnostika přes trubčí plod mi připadá jako dost relativní ( narozdíl od přirozeného spadu ).M.V.

Práve opak je pravdou, pretože prirodzený odpad sa nedá presne zachytiť. Už som to raz zdôvodnil, prečo ( npr.mravce, ale i iné faktory).
Pri diagnostikovaní VD na trúďom plode dostanete presný pomer v počte kusov VD ku počtu vyzdvinutých trúdich lariev.
Na plochu odviečkovacej vidličky sa zmestí asi 60 lariev, ak už v tomto čase sa nachodí 10 roztočov, dá sa použiť výraz "silné premnoženie roztočov" a z tohoto pomeru dostanete aj percentuálne vyjadrenie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78114 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 30201 do č. 30261)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu