76367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 6. 2008
Re: MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30103) (30108) (30117)

Formidolová deska objednaná ZO stojí 6 Kč /dotace EU/
_____________________________________________________________

Balení formidolových desek ( dva kusy po 6 Kč ) na včelstvo lze sehnat. Avšak já potřebuji letos na léčení svých včeltev 6 takových balení na každé včelstvo ( 6 léčení u 6-9 NN včeltev ), abych docílil žádaného efektu. Pochybuji, že takové množství jde sehnat s dotací.
To je důvod, proč se Formidolové desky snažím všemožně obejít, neboť z obchodní sítě je to pro mě předražený kus celulózy a igelitu naplnění trochou kyseliny.

Letos potřebuji roztoče ze včeltev pořádně vymýtit. Vloni na podzim se do mých včeltev dostalo plno roztočů, protože se nakazila reinvazí od souseda, kterému všechna včelstva odešla na varroázu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 24. 6. 2008
Převoz včel.

V časopise Včelařství jsem se dočetl, že potřebujete obnovit včelstva.
> Pokud si vyřídíte všechny náležitosti s převozem, jsem ochoten darovat jedno
> včelstvo i se skleněným úlem, který jsem předváděl ve škole.
> Posílám obrázek.

Dobrý den, mile nás potěšila Vaše nabídka. Nikdy jsme včelstvo nepřeváželi, nevím, jaké papíry jsou zapotřebí a kde se shánějí. Úl by se nám moc hodil pro demonstraci života včel. Blíží se prázdniny, přemýšlím, jak by se k Vám někdo ze školy dostal. Kolega pojede k rodičům na Moravu 3. týden v červenci, bylo by to možné? O jakou se jedná rámkovou míru, abychom mohli včelstvo usadit? Děkuji a s pozdravem V. Halík

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 6. 2008
Re: MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30103) (30108) (30115)

Účinnost je odhadnuta na základě porovnání s ostatními léčebnými postupy. Spad po ošetření je u klasického léčení FORMIDOLy v porovnání s mojí metodou průměrně stejný.

Moje metoda není plně odzkoušena, takže lze očekávat nějaké inovace ( hlavně co se týče ředění, které by možná stačilo poloviční ). Ještě se nikdy mi nestalo, že bych přišel o matku při léčení kyselinou mravenčí, ať jsem ji aplikoval jakkoli.

Také chci letos vyzkoušet Mitegone. Na podzim se určitě ozvu jak jsem s experimenty dopadl.
Přeji málo roztočů!

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30118


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tichý (80.188.56.170) --- 24. 6. 2008
Re: MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30103) (30108)


Pane Václavku a ostatní,
proč se drbete pravou rukou za levým uchem - proč léčit KM tak složitě , nebezpečně, velmi pracně a o polovinu dráž a možná ani ne tak účinné jako Formidolem. Formidolová deska objednaná ZO stojí 6 Kč /dotace EU/ a vy musíte vynaložit na KM 12 Kč, kapesníčky 3 Kč, cestovné a čas při shánění něčeho, co není v obchodech běžné Můžete tak léčit, je to Vaše věc, ale ne všeobecně vhodný a rozumný návod pro včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30117


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 24. 6. 2008
Re: MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30103) (30108)

MV metoda léčení:
Vaše metoda pane Václavíku je trochu "kostrbatá", ale pokud ji chcete vylepšit, podívejte se do německé publikace "Varroa unter Kontrolle", kde je vše dobře popsané sice ne s kapesníky, ale s použitím obyčejné žínky na mytí nádobí, s umístěním v různých místech v úlu, včetně dávkování, ale také s tímto postupem spojených úskalí, a to je m.j. i ztráta matky.
zdenek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30116


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (81.19.35.235) --- 24. 6. 2008
Re: MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30103) (30108)

Uvedl jste,že předpokládáte účinnost 50%.Z čeho tak usuzujete?Ze spadlých roztočů na podložce po léčbě?Uveďte prosím ještě a velmi mě to zajímá,jaké jste měl spady po této aplikaci a jaké jste měl přirozené spady mrtvých roztočů před použitm kyseliny v měsíci květnu a červnu.
Děkuji.
P.Zpěvák
Uh.Hradiště

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30115


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Burak (90.176.185.171) --- 24. 6. 2008
kvalitni včelařina

http://www.dokonalezeny.cz/partner-4377

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30114


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.138.39.56) --- 24. 6. 2008
Re: MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30103) (30108) (30110) (30112)

Byl u mě na návštěvě včelař z NSR - léčí kyselinou a aplikuje ji Nassenheimerem. Na to by nebylo nic divného.
Ale on dá nahoru prázdný nástevk, na růmky položí fleec (nebo tak nějak to popsal) a na to dá plný odpařovač. Knot ale prostřihne tak, že jde dát našířku, vyčnívá ven z misky a dotýká se dolní hranou toho filce. Tím se mu to přes něj odpařuje nad celé plodové těleso.
Má Lnagstrothy 19cm.

Jak jsem koupil tak prodávám.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30113


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 6. 2008
Re: MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30103) (30108) (30110)

jak vykrast neci napad....
____________________________________________________________

Pane P. K., určitě Vaše metoda mi byla inspirací, podobně jako metoda G. Liebiga a další jiné. Ale nedá se říci, že je to totéž ( jiné místo aplikace, jiný způsob dávkování, jiný nosič kyseliny:papírové kapesníky......což je pouze z mé hlavy, není to ničí kopie ).

Pokud přesto máte pocit, že jsem ukradl Váš nápad, příště se řiďte anglickým příslovím ,,publish or perish,, ( = publikuj nebo zhyň ) a předběhněte mě svým nápadem.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30112


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 24. 6. 2008
Re: odpařovač - MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30096)

Buď rád a neblbni:-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.k (195.84.40.9) --- 24. 6. 2008
Re: MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30103) (30108)

jak vykrast neci napad....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (194.213.44.10) --- 24. 6. 2008
Re: Obrana? (30105)

větrají úl :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 24. 6. 2008
Re: MV aplikace HCOOH (30093) (30095) (30103)


Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky. Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost léčení. Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.

Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm ) Optimal HCOOH

Konkrétní případ:
Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 = 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101 ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2) 40 ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku - potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.

Náklady ošetření / včelstvo:
cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu vzduchu do úlu)
cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )

Výsledky:
Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12 hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy ( nižší finanční a časové náklady ).
...

Dodatky k MV metodě léčení kyselinou mravenčí:

Kyselinu ředím podle průměrné venkovní teploty po dobu 12 hodin od aplikace léčiva ( vycházím z předpovědi a aktuálního počasí )

Průměrná venkovní teplota v době ošetření....................Ředění( dávka 85% HCOOH / voda )
15-20°C...........................................................................5:1
20-25°C...........................................................................5:2
25-30°C...........................................................................5:3
( pozn: ředí se dávka kyseliny pro dané včelstvo určená prostorem úlu a přibližným množstvím plodu, nikoliv kyselina před dávkováním )

Pokud se venkovní teplota pohybuje mezi 10-15°C, kyselina se neředí. Během ošetření nesmí teplota klesnout pod 10°C, protože jestliže je včelstvo semknuté v chumáči, páry kyseliny zasáhnou jen včely tvořící obal chumáče. Z bezpečnostních důvodů nedoporučuji tímto způsobem léčit za venkovní teploty vyšší než 30°C. Z toho vyplývá, že v období veder aplikace má proběhnout ve večerních, naproti tomu v chladnějších dnech ( předjaří ) v ranních hodinách. U nástavkových úlů s drátěnými dny je potřebné omezit přívod vzduchu po dobu +/-- 12 hodin od začátku ošetření.

Během pokusu, kdy jsem nechal klasické balení papírových kapesníků ( 10 ks., dvouvrstvé, 100% celulóza ) nasát vodou dávkovanou stříkačkou, jsem zjistil, že jedno balení pojme až 60 ml kapaliny bez toho, aby samovolně vykapávala. Při namáčení kapesníků do kyseliny je nutné odstranit obal výrobku, neboť HCOOH rozpouští barviva, jež by pak kontaminovala úl.

K napouštění se mi osvědčila nádoba ( plastová nebo skleněná ) do níž jsem vložil štosy kapesníků vyndaných z obalu, na které jsem postupně naléval dávku kyseliny tak, aby stihla vsáknout do materiálu a netekla kolem. Tento úkon je třeba provádět venku, aby zbytečně nedocházelo k vdechování výparů kyseliny, jež nesvědčí zdraví.

Při ředění nalévejte kyselinu do vody, v žádném případě neprovádějte opačný postup! Každopádně je potřeba v průběhu celé procedury používat ochranné rukavice a pro jistotu i ochranné brýle! Pozor, kyselina leptá!

Při rozkládání kapesníků v úlu je třeba dbát na toto:
1/ Umisťovat na nejvrchnější plodový nástavek, aby veškerý plod byl zasažen účinnou koncentrací ( kyselina především klesá dolů ).
2/ Kapesníky položit na krajní rámky nad meziplástové uličky ( bezplodové ). Pokud se nacházejí nad středem nástavku, může dojít k úhynu většího množství plodu v okolí ( řádově do vzdálenosti 10-20 cm ) od kapesníků. ( Na druhou stranu by mohlo dojít ke zvýšení účinnosti léčení. )
3/ Kapesníky rozložit tak, aby vytvářeli zhruba 0,5 cm vrstvu ( 3 nasáté nerozbalené kusy ). Kapesníky nechat složené!....význam: prodloužení doby léčení zpomalením odpařování, s tím spojené i zvětšení doby, kdy je dosažena žádaná koncentrace léčiva, která likviduje roztoče, ale neničí včely.

Je-li vám líto mačkání většího množství včel, jde tento problém vyřešit tím, že při pokládání nástavku nad kapesníky zhruba 10 s přidržíte daný nástavek +/-- 2 cm nad spodním. Včely jsou parami kyseliny vypuzeny ze spodních louček. Potom se nástavek položí.

Co se týká období léčení kyselinou, doporučuji aplikaci provést dvakrát v předjaří a dvakrát v podletí, pokud nebyl zimní spad vyšší než 1 roztoč na včelstvo a nebyla výjimečně teplá zima ( jako v roce 2007 ), kdy včelstva plodovala prakticky po celý rok. V opačné případě, také pokud dojde k reinvazi ( provádět varroamonitoring! ), se určitě vyplatí ošetřit včelstva dvakrát i v časném létě, v extrémním případě i na jaře. Tímto způsobem lze léčit prakticky po celý rok. Není se třeba obávat znehodnocení medu. Jedinou podmínkou je vhodná teplota. Předjarní ošetření má význam k dosažení inbredního stavu v populaci roztočů snížením jejich výchozího počtu, což má za následek utlumení jejich množivosti.

Účinnost této metody by měla být na úrovni FORMIDOLů ( 50% ). Jedna aplikace tedy nestačí, proto se v daném období provádějí dvě.

Tuto metodiku léčení jsem vyvinul minulý měsíc. Budu ji nadále zkoušet. Zatím jsem s ní spokojen.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(194.138.39.56) --- 24. 6. 2008
Re: Obrana? (30105) (30106)

Včely jsou ve "větracím "postoji. Mimo jiné tak šíří vůni úlu. Prý to tak dělají, když je matka na sn. proletu, ale já to neviděl.
Na jaře takhle vyhřívají úl (nebo vyvětrávají studený za teplý z vnějšku) ale uvnitř. A to jsem zase viděl:-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš (81.30.251.9) --- 24. 6. 2008
Re: Obrana? (30105)

Nebude to obrana, ale spíše klimatizace...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jozef (194.151.249.214) --- 24. 6. 2008
Obrana?

Rád by som sa spýtal, ako si mám vysvetliť, že na letáči je nezvyčajné množstvo vcielok zadočkom hore, kridielka pracujú a sú rozrušené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (88.100.170.119) --- 24. 6. 2008
Re: (30077) (30080) (30102)

Pane Vildo, mohu se zeptat, jaký pozorujete letos přirozený spad v porovnání s loňskem? U mě (střední Čechy) je to zatím v pohodě a z VMS je vidět, že nejen na mém stanovišti. Vloni touto dobou už bylo jasné, že se děje něco mimořádného.
Díky Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 24. 6. 2008
Re: odpařovač - MV aplikace HCOOH (30093) (30095)

Takové léčení je dost zbytečné. Neregulované "odpařovače" ve stylu těch
kapesníků byly už dávno zkoumány. Z grafů, které kdysi byly publikovány,
třeba v odborných včelařských překladech, vychází, že při takovém odpařování
vyletí v úlu koncentrace kyseliny mravenčí velice strmě nahoru a potom v
řádu desítek minut až jednotek hodin prudce klesá. Klesání se podstatně
zmírní až někde na koncentraci 5 - 10 x menší než je špičková koncentrace
hned po vložení kyseliny. Koncentrace kyseliny mravenčí poškozující včely je
přitom jen asi 1,5 - 2 x vyšší než koncentrace, která ještě účinně likviduje
roztoče. Při "optimálním" zvoleném množství potom kyselina půl hodiny až
hodinu poškozuje včelstvo a hodinu, dvě hodiny likviduje varaózu, po zbytek
doby je kyselina na varaózu neúčinná. Pokud se koncentrace přežene, 2 hodiny
poškozuje včelstvo a 2 - 3 hodiny likviduje varaózu. Pokud se dá malé
množství, 10 - 30 minut poškozuje včelstvo a půl hodiny, hodinu léčí.
Odpařování kyseliny mravenčí ze směsi s vodou totiž není nějaký jednoduchý
děj. Jak se kyseliny odpařuje, koncentrace kyseliny v papírovém kapesníku
klesá a o to se míň kyseliny odpařuje. Nevím už přesně, jak to na sobě
závisí, rozhodně to nebude přímá úměra, ale podstatně rychlejší pokles.
Navíc, protože to je v uzavřeném prostoru, tam může docházet u vody k
opačnému ději, že naopak úlová vlhkost se bude do kapesníku absorbovat a tím
ještě více koncentraci kyseliny a odpařování kyseliny snižovat. Ty
odpařovače nebo formidol nebyly vyvinuty pro nic za nic, jejich cílem je
právě snížit na co nejkratší dobu tu špičku maximální koncentrace, kdy
kyselina mravenčí poškozuje včelstvo a zároveň co nejdéle prodloužit dobu,
kdy je koncentrace kyseliny mravenčí ještě na roztoče účinná. Naředění
kyseliny tu špičku trochu protáhne a sníží rychlost poklesu koncentrace par
pod účinnou hranici, ale nijak zvlášť moc. Jestli se má obyčejnými
papírovými kapesníky účinně likvidovat varaóza, musely by se ty kapesníky s
kyselinou mravenčí nějakým způsobem dávat do včelstva postupně, tak třeba
bajočko co 3 hodiny a ne najednou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 23, 2008 9:56 PM
Subject: Re: odpařovač - MV aplikace HCOOH


> Raději bych kvůli nebezpečí překyselení medu touto dobou nepoužíval
> dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí. V tomto směru je bezpečnější
> jednorázový odpar kyseliny.
>
>
> ..
> O víkendu jsem léčil včelstva následovně:
>
> Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda
> )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky.
> Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových
> nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych
> omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost
léčení.
> Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem
> otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.
>
> Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm )
> Optimal HCOOH
>
> Konkrétní případ:
> Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 =
> 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101
> ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2)
40
> ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku -
> potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.
>
> Náklady ošetření / včelstvo:
> cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu
> vzduchu do úlu)
> cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )
>
> Výsledky:
> Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak
> mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12
> hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je
> rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící
> půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy (
> nižšší finanční a časové náklady ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 24. 6. 2008
Re: (30077) (30080)

Každá KVS si upraví nařízení SVS s ohledem k místní nákazové situaci. Obecně se na jaře dělaly nátěry u včelstev s 3 a více roztoči. Letos ty bylo v řadě míst povinné u všech, jako prevence. Obecně gabon se aplikuje v místech, kde bylo na jaře 30% a více stanovišť pozitivních (dělaly se nátěry). Letos bude zřejmě gabon povinný u všech, asi preventivně. Je nutno si najít a přečíst vyhlášku KVS z místa, kde máte včely. Okresní inspektor ji určitě má a Vaši funkcionáři ze ZO také. Léčení nařízené SVS, KVS a organizované ZO jsou jedno a to samé. ZO musí respektovat vyhlášku KVS. Individuální jako kyselina a vyřezávání trubčího plodu je dobrovolné. Nepochopil jste, že kyselina mravenčí se dá používat po celý rok v návaznosti na venkovní teplotu - viz návod - nikoliv po vytočení medu a vyřezání trubčího plodu. Po vytočení medu cca 15.7. (orientační datum) se aplikuje již gabon !!! Samozřejmě, pokud jsou pro jeho užití důvody - viz v jiných příspěvcích.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 24. 6. 2008
Re: Formidol - Gabon (30077) (30082) (30085) (30087) (30090) (30091) (30094)

Vážení, pokud se zamyslíme nad problémem léčení včelstev logicky, tak nebudeme jednat křečovitě. Oddělky se neúčastní snůšky v běžném roce, proto je možné aplikovat, a jistě je to přínosem, gabon již ke konci června. Ochráníme tím v prvé řadě líhnoucí se dlouhověké včely a ty se nám pak odmění v síle vyzimovaného včelstva. Taktéž roj, a zdůrazňuji, pokud je můj ( cizím si zadělávám na možné a téměř jisté problémy), bez ohledu na to, zda je z května nebo z června přeléčím !!! Větrání ucpu a klasicky fumiguji - dvě kapky na pásek. A účinnost ??? 100 % - není žádný zavíčkovaný plod. Pokud se náhodou účastní snůšky v roce rojení, nemá to žádný vliv na rezidua léčiv v medu. Včely si je sebou nenesou. Takže, pokud to shrnu, produkční včelstva léčíme dle nařízení SVS a KVS. Neprodukční včelstva dle situace a jejich potřeby

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 24. 6. 2008
Re: odpařovač (30093)

Použití kyseliny v době snůšky nemá vliv na kvalitu medu. Kyselina je v medu v malém množství přítomna. Mohla by být v medu trochu cítit, ale časem se odvětrá. To platí, ale pro odparné desky. Dlouhodobé odpařovače nejsou schváleny pro užití SVS, jak by Vás poučil ředitel VÚVč, takže vše děláte na vlastní riziko. Dlouhodobé užití kyseliny bych nedoporučoval, nicméně, co neuškodí, to pomůže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 24. 6. 2008
Re: Formidol - Gabon (30077) (30082) (30085) (30087) (30090) (30091)

Formidol začíná být pro někoho v současnosti modla. Není bohužel samospásný a jeho fungování ve včelstvu je velice krátké ve srovnání s gabonem. Dobu užití gabonu jsem zmínil již v dřívějších příspěvcích. Pokud nemáte již snůšku (i třeba koncem června) není nač čekat. Vytočíte med, dáte gabon a pohlídáte si reinvazi a eventuelně použijete ty samé pásky znovu. Uvědomte si jedno, že maximální účinnost formidolu je tehdy, kdy koncentrace je takové úrovně, že Vám začnou hynout čerstvě vylíhnuté mladušky. A docilte toho po celou dobu aplikace. Teplota se mění, tím se mění odpar, vliv velikosti česna (nějaké ucpávání česna vede k lividaci včelstva-pozor,není to fumigace), míra větrání a to mluvím o tom, kdy desky jsou mezi nástavky a páry kyseliny padají v uličkách dolů. K postupů tlumení roztoče ve Včelařství mohu říci pouze to, že je to tam každý rok a jsou houfy těch, kteří to ani nečtou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 24. 6. 2008
Re: (30077) (30082) (30085) (30087) (30090)

SVS vydává vyhlášku zpravidla počátkem roku. KVS ji v podstatě opíší a vydají jako své závázné nařízení. Alespoň to u nás (JM) zatím fungovalo. Je tam popsáno léčení od jara nátěry - kdy a jak. Samozřejmě v posledním roce se přijal přísnější postup a nátěry byly od dvou roztočů na včelstvo výše. KVS zpravidla obecnou vyhlášku SVS zpřísní s ohledem na místní poměry. Doposud platilo, že gabon se dává povinně, když bylo více jak 30% stanovišť po zimním vyšetření pozitivních, nebo byla zjištěna invadovost trubčího plodu nebo byl překročen denní spad roztoče. S tímto, pokud přijdete za veterinářem, musí Vám potvrdit objednávku na gabony. (pokud je nemáte v rezervě.) VÚVč Dol ústy ředitele prohlásil, že jsou schopni druhý den expedovat gabony. Lze to urychlit zasláním objednávky faxem a potom poštou. To už se pak míjí balík s originálem objednávky na poště. Jak pravil Dr. Kamler, musíte veterináře přesvědčit, že gabon je nutné nasadit. Strohé konstatování - potřebuji potvrdit objednávku na gabon - je naprosto špatné. A rád bych věděl, který veterinář nepotvrdí objednávku, pokud mu sdělíte, že Vám denně padá 20 nebo 30 roztočů a nebo pokud mu přivezete trubčí plást plný roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 24. 6. 2008
Re: (30077) (30082) (30085) (30087) (30089)

Kdy nasadit gabon ??? Samozřejmě okamžitě !!! po vytočení medu. Já to praktikuji tak, že nasazuji výkluzy pod medníkové nástavky a současně dávám mezi plod gabony. Někdy to může být, pokud skončí snůška, i počátkem července. Včely se od gabonů k medu nedostanou a mám to při jedné operaci. Pokud přijde nějaká pozdější snůška, je včel. Po odstrabění gabonu je potřeba hlídat spad i v srpnu, z důvodu reinvaze - viz ing. Čermák,CSc., a pokud reinvaze nastoupí je možno aplikovat znovu již použitý gabon. Informace z VÚVč, doporučeno použité pásky dávat do stejného včelstva z důvodu přenosu nemocí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 23. 6. 2008
Re: odpařovač - MV aplikace HCOOH (30093) (30095)


docela dobrý návod, letos sem ještě na podložkách neviděl ani jednoho
roztoče (začínám z toho být nervní :) a tak o něčem podobném uvažuji...


petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Raději bych kvůli nebezpečí překyselení medu touto dobou nepoužíval
> dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí. V tomto směru je bezpečnější
> jednorázový odpar kyseliny.
>
>
> ..
> O víkendu jsem léčil včelstva následovně:
>
> Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda
> )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky.
> Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových
> nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych
> omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost léčení.
> Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem
> otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.
>
> Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm )
> Optimal HCOOH
>
> Konkrétní případ:
> Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 =
> 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101
> ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2) 40
> ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku -
> potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.
>
> Náklady ošetření / včelstvo:
> cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu
> vzduchu do úlu)
> cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )
>
> Výsledky:
> Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak
> mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12
> hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je
> rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící
> půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy (
> nižšší finanční a časové náklady ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 23. 6. 2008
Re: odpařovač - MV aplikace HCOOH (30093)

Raději bych kvůli nebezpečí překyselení medu touto dobou nepoužíval dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí. V tomto směru je bezpečnější jednorázový odpar kyseliny.


...
O víkendu jsem léčil včelstva následovně:

Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky. Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost léčení. Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.

Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm ) Optimal HCOOH

Konkrétní případ:
Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 = 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101 ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2) 40 ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku - potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.

Náklady ošetření / včelstvo:
cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu vzduchu do úlu)
cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )

Výsledky:
Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12 hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy ( nižšší finanční a časové náklady ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 6. 2008
Re: Formidol - Gabon (30077) (30082) (30085) (30087) (30090) (30091)

Šefčík:
Gabon v současné době se n e s m í používat.
--------------
to snad tady nikdo netvrdil, že by se měl POUŽÍvat v červnu.

S Vildou jsme v harmonické shodě že:
Vilda:
Gabon se nerozdává v srpnu, ale koncem června nebo počátkem července, kdy se dává do včelstev (po vytočení medu).

A to dokonce i s platnou vyhláškou SVS:
http://www.svscr.cz/download.php?idx=2756
Článek 4:
3. Ochrana plodu zimující generace a současně i
ochrana před reinvazí roztočů v podletí = v období
měsíců červenec až srpen, co nejdříve po posledním
odběru medu (medobraní) použitím přípravků:
GABON PA92 nebo GABON PF90.

Takže, já nevídím žádnou překážku v tom, aybch oddělky, roje atd za 14 dní začal léčit Gabonem. Pokud blbě čtu, tak mě opravte.

Jak jsem tak četl, tak jsem prohlédl sůj omyl ohledně monitoringu, dvě včelstva na území Zo už neplatí, teď by to měl dělat opravdu každý. To bych chtěl opravdu vidět, jak se v praxi uplatní toto:
Článek 6:
5. Chovatelům včel se nařizuje kontrolovat zdravotní
stav svých včelstev, stupeň napadení zejména
trubčího plodu roztoči a namátkově sledovat
přirozený denní spad roztočů. Při podezření
na rostoucí intenzitu varroázy nebo při jejím zjištění
v plodovém období oznámit tuto skutečnost místně
příslušné ZO ČSV.
6. ZO ČSV se nařizuje evidovat hlášení včelařů o
zhoršené nákazové situaci, zajistit jeho ověření a včas
organizovat léčebné ošetření včelstev v obvodu své
působnosti postupem podle oddílu I, článku 4, bodu 2
tohoto nařízení. (což je Formidol).

Tedy že by ZO organizovali nasazování Gabonu tam nikde nevidím. Jen že včelař má co nejdříve po vytočení medu v červenci a v srpnu nasadit Gabony.
------------- :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 23. 6. 2008
odpařovač

Dobrý den.Chci se zeptat jestli můžu použít KM v odpařovači třeba už teď i když mám z poloviny plné medníky.Neuškodí to medu?Bude se dát pak konzumovat?Sleduju spad na podložkách ale nedaří se mi zatím najít ani jednoho roztoče.Moc dobrej pocit z toho nemám aby pak nebylo pozdě.U jedněch sem měl na jaře po nátěru plodu a fumigaci spad asi 18 jedinců a u ostatních to bylo od jednoho do tří.Teď ať se dívám jak chci tak žádnýho najít nemůžu.Nebo jestli to mám třeba zkusit u těch jedněch třeba na pět dní a sledovat kolik jich bude.
Díky Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

michal (217.66.183.19) --- 23. 6. 2008
medovica (8640)

Zdravim přítele včelaře.
chěl bych vas poprosit nemate nebo neznate někdo recept na kvas z medu kolik vody,medu atd prosím napište na email
předem děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 23. 6. 2008
Re: Formidol - Gabon (30077) (30082) (30085) (30087) (30090)

SVS vydala nějaké nařízení a je pro každého včelaře závazné. Kdo ho nechce dodržovat ať přestaně včelařit a nebude škodit jiným. Gabon v současné době se n e s m í používat. Jsou nějaká pravidla jak a kdy je to možné. Teď lze velíce úspěšně a srovnatelně s Gabonem preventivně léčit Formidolem.Stačí se podívat do časopisu Včelařství a v příloze je podrobný postup tlumení roztoče. Jsou tam další články ohledně tlumení roztoče jenom se stačí podívat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 6. 2008
Re: (30077) (30082) (30085) (30087)

Nařízení SVS je závazné pro každého chovatele a tedy i pro včelaře. Kdo ho nedodržuje, nechť nevčelaří. Škodí ostatním včelařů a hlavně včelám. Stačí pouze, a to v přiměřené míře, dodržovat, co jest doporučeno, a taktéž to dělat a vše bude O.K.
------
Jak kde, ale naše vyhláška (HK)- a možná i další kraje - nařizují monitorovat dvěma včelařům v ZO.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 23. 6. 2008
Re: (30077) (30082) (30085) (30087)

Vilda:
Gabon se nerozdává v srpnu, ale koncem června nebo počátkem července, kdy se dává do včelstev (po vytočení medu). Kdo samozřejmě potřebuje co nejvíce medu, zpravidla spláče nad výdělkem. Jako řada včelařů loni, když čekali na slunečnici. Gabon v srpnu již nic nespasil.
------
Jak kde, jak kde. :-)
S tím posledním naprosto souhlasím.
Přesto bylo prý na minulé poradě opět rozhodnuto, že Gabon bude rozdáván na začátku srpna, vyhláška, nevyhláška.

Naštěstí mi zůstal ten od loňska, takže vlastně jsme vzorně připraven s ročním předstihem :-)

Ale otázka je, kdy ho nasadit.
Je zde stále hamletovská otázka:
.........Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane .....

:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 23. 6. 2008
Re: vyhánění trubců-není to brzo (30084)

Pozoruji to také, u více včelstev. Zda je to brzo, či nikoliv, toť otázka. Každý rok je jiný a včelstva se neřídí tím, že mají vyhánět trubce až v srpnu. Snůška letos je dosti problematická a nárazová. Možná k tomu přispělo i počasí v první polovině června. To, že kvetou lípy nic neznamená. Jaký je denní přínos ??? Že mají zásoby má význam pro včely - žijí a matka klade. Spíš se přikláním k tomu, že snůška ustala, je letní rovnodennost a včely se řídí pohybem slunce na obloze. Již několik posledních roků, pokud je medovice, snůška končí do cca 10.7., zpravidla dříve. Pozdější snůšky již nejsou tak intenzivní a včely ať chceme nebo nechceme se již v tuto dobu chystají na zimu a vychovávají zimní dlouhověkou generaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 23. 6. 2008
Re: (30077) (30082) (30085)

Gabon se nerozdává v srpnu, ale koncem června nebo počátkem července, kdy se dává do včelstev (po vytočení medu). Kdo samozřejmě potřebuje co nejvíce medu, zpravidla spláče nad výdělkem. Jako řada včelařů loni, když čekali na slunečnici. Gabon v srpnu již nic nespasil. Přesto mě zaráží, nízký spad v tuto dobu. Že by se situace sama vyřešila,pochybuji. Zmínil jsem že v srpnu nebývá co napravovat a někdy i léčit. Proč tedy v srpnu rozdávat gabon ??? Rozhovory s novináři - laiky zásadně nedělám, stačí mě to, co vidím ve Včelařství. Tam by jeden očekával odbornost. A pokud snad ano, vyžádám si korekturu před tiskem. Pak se v textu neobjevují holé laické nesmysly. Pokud ostatní budou varroasystém sledovat, nevím proč by měli léčit podle toho, že se u mě přemnožil roztoč. To odporuje zdravému rozumu. A že sledování spadu roztočů, jak jsem již dříve uvedl, není žádné nóvum, není třeba polemizovat. Nařízení SVS je závazné pro každého chovatele a tedy i pro včelaře. Kdo ho nedodržuje, nechť nevčelaří. Škodí ostatním včelařů a hlavně včelám. Stačí pouze, a to v přiměřené míře, dodržovat, co jest doporučeno, a taktéž to dělat a vše bude O.K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 6. 2008
Re: (30077) (30082) (30085)

No ještě jsem se podíval, co jsme řekl:

http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/krkonose_vcelari_olesnice20080613.html
„Když ostatní budou vědět, že se u mě přemnožil roztoč, mohou včas začít s léčbou. Systém by měl varovat ty chovatele, kteří budou stránky sledovat, ale nebudou měřit spad,“
--------
Že by měl někdo léčit, když se u mě přemnoží roztoč jsem tam nikde nečetl.
Kdyby výsledkem článku bylo to, že pár lidí bude o podložkách přemýšlet, budu spokojen. Takhle jsme se alespoň viděl v novinách :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 22. 6. 2008
Re: (30077) (30082)

Vilda:

.....Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane .....
------------------

Já v tom vidím rozpor. Takže až mi bude v monitorovaném včelstvu gradovat spad VD, mám :
1/ v prvé řadě léčit já?
2/ počkat až to někdo zorganizuje a v srpnu rozdá Gabon?

Já jsem pro /1/ :-)

A příteli, udělej si rozhovor s novinářem (laikem) aby napsal článek pro laiky.
Uvidíš co se dočteš.

---------------------------

Jedno se mi na VMS (varroamonitoring system) líbí. Právě to, že si můžu porovnat spady. Mě je to jedno, můžu to dělat i bez VMS. Mám víc stanovišť i pár znamých, co to sledují, a tak vím o jak variabilní záležitost jde i na jednom stanovišti.

Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 22. 6. 2008
vyhánění trubců-není to brzo

Již asi 14 dnů nebo tři týdny pozoruji u jednoho včelstva, jak včely vyhánějí trubce z úlu. U ostatních (celkem 10 rodin) jsem toto nepozoroval. Není to trochu brzo ? Jaký k tomu mají důvod ? Nedaleko kvetou lípy, snůška je, zásoby mají taky.

Díky za názor Jiří.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JD (62.24.71.204) --- 22. 6. 2008
SBV

Zdravím,

máte někdo prosím informace o tom, co dělat s virem pytlíčkovitého plodu (terapie)? Praktické tipy, odkazy na zdroje (ČR i jinde), ...?

Budu rád za cokoliv... Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 22. 6. 2008
Re: (30077)

Projekt jako takový, kdyby nebyl v práci PSNV začleněn a třebas i s menšími upravami převzat, nemohlo by se mluvit otom, že jde o pracovní společnost.

Projekt podporuje dle mého názoru nadhled jednotlivce nad nákazou VD a jestli o něco PSNV jde, tak je to dobrá cesta jak vymanit mnoho včelařů z kolektivních dogmat a z davové psychózy při podobných problémech s nemocemi.

Takže neusnout na vavřínech, diagnostikovat, rozhodovat a léčit! Jestli si někdo myslí, že bude někdo druhej v dnešních časech doslova lítat kolem jeho včelstev, tak se mýlí. Včelstvo je hmyzí biologická jednotka a její zdraví leží hlavně na jeho majiteli.

Jestli jde o renovace podoby podložky jde o přirozený vývoj a tím jde o novou věc. Kupříkladu. Ono principiálně Hruška také odstřeďoval med, ale až velkokapacitní typy medometů jsou vlastně tím jiným nástrojem pro produkci medu u velkých chovů. Já přidávám, že mřížkovaná podložka s možností zápisu je určitě také dalším vývojových úsekem a tím se její podoba nemusí zastavit.

A nakonec, VD je více než v tuto dobu vloni. Takže se mějme na pozoru.



..........
Vilda:>Dost mě pobavil článek v Krkonošském deníku ze dne 14.6.. kde se informuje o vynálezu způsobu jak vyzrát na roztoče. Věci a skutečnosti dávno známé, včelaři nerespektované, nedodržované a hlavně neprováděné.
Nevěříl jsem při čtení vlastním očím. Diagnostiku spadu roztočů ve včelstvech si měl v předchozích letech provádět každý včelař sám, aby zjistil, zda je nutno na počátku podletí nasadit gabonové pásky. Ostatně každý rok bylo v pokynech Státní veterinární správy uvedeno, že se má hlídat spad roztočů a napadení (invadovost) trubčího plodu roztočem Varroa destructor. A kdyby to každý včelař dělal, správně vyhodnotil a včas léčil, nemuseli jsme dnes být tam, kde jsme, tedy v pr...i. Návod na podložku ze tří částí dal už dávno VÚVč Dol. Jediný nedostatek měla a to, že spodní část neměla okénka na počítání roztočů a tvorbu grafu, takže se muselo hlídat, aby se některý roztoč nespočetl dvakrát. Dá se polemizovat nad tím, k čemu je nám zmíněný graf. Něco podobného přednášel před několika roky v Praze a Brně Čechokanaďan Bill Ruzicka. Ten na podložku přikládal mřížku s okénky a v každém okénku počítal roztoče. V ruce měl navíc ruční počítadlo, aby se nepřepočítal. Takže myšlenka stará, v českých poměrech převzatá a trochu učesaná a sláva je na světě. Takže žádná nová zbraň. Pouze stará metodika v novém hávu. Pokud se u kolegy Jiruše, jak se v článku uvádí, přemnoží roztoči ve včelstvu, není to signál pro sousedy, že mají léčit, je to v prvé řadě signál pro kolegu Jiruše, aby on informoval veterinární správu a on začal léčit, protože od něho se roztoči budou šířit do okolí. Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane. Nechtějme být papežtější než sám Papež. Bezdůvodným léčením, křečovitým jednáním, překračováním doporučených dávek je krátká cesta ke vzniku rezistetních roztočů. A teprve potom začnou skutečné problémy. Současná situace je důsledkem dvou poslední roků ( nikoliv poslední zimy, jak se uvádí), kdy byly abnormálně teplé zimní měsíce. Dále je důsledkem nerespektování a podcenění varování odborníků samotnými včelaři. To bylo konstatováno mnohokrát a včelaři na to neslyší. To, co vidím v současnosti na mapě v celé republice, spad do dvou roztočů na včelstvo, nemůže v zemi, kde uhynulo témět 200 tisíc včelstev odpovídat realitě. Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 6. 2008
Re: (30077) (30080)

Já zase žádnou invazi příliš nepředpokládám. Včelstva letos , alespoň ty moje stavěly minimum trubčiny stavební rámky zastavěly převážně dělničinou a minulý týden jsem již ve včelstvech nepozoroval žádný významný nárůst zakladené trubčiny nepozoroval spíše se mi to zdá podprůměrné. A ještě jedna zvláštnost. Kolem je spousta kvetoucího máku, včelstva jsou mírná jako beránci a případné bodnutí neí tak bolestivé jako jiné roky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 22.6.2008 10:00:57
> ----------------------------------------
> Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru
> a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první
> polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.
> --------------------------------------------------------
>
> Pokud jsem dobře pochopil, tak máme léčení včelstev:
> 1. Nařízené (SVS, KVS)
> 2. Organizované (ZO ČSV, časopis Včelařství)
> 3. Individuální ( KM, vyřezávání trubčího plodu a jiné)
>
> A nyní pár dotazů:
> Je již známo ve kterých oblastech se bude léčit Gabony?
> Bude nařízeno léčení Gabony i když bylo povedeno jarní léčení nátěrem plodu
> s následnou fumigací?
> Předpokládám, že platí stále doporučení ošetřit včelstva KM po vytočení
> medu a vyřezání trubčích plástů do 15.7.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 22. 6. 2008
Re: (30077)

Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.
--------------------------------------------------------

Pokud jsem dobře pochopil, tak máme léčení včelstev:
1. Nařízené (SVS, KVS)
2. Organizované (ZO ČSV, časopis Včelařství)
3. Individuální ( KM, vyřezávání trubčího plodu a jiné)

A nyní pár dotazů:
Je již známo ve kterých oblastech se bude léčit Gabony?
Bude nařízeno léčení Gabony i když bylo povedeno jarní léčení nátěrem plodu s následnou fumigací?
Předpokládám, že platí stále doporučení ošetřit včelstva KM po vytočení medu a vyřezání trubčích plástů do 15.7.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 6. 2008
Re: stavební rámek (30067)

Včely orientaci voští určují podle prázdného prostoru, takže i bez
mezistěnky bude v přiměřeně úzkém prostoru ta trubčina uvnitř rámku. Jenže
včely občas i v tom úzkém prostoru tu divočinu "přihnou" k okolním rámkům
nebo ke stěně nastavku a vytahovat takový rámek je potom lahůdka. Dřív, než
se na takový rámek šáhne, musí se něčím jako dlouhým nožem uprostřed včel to
přihnutí z obou dvou stran odřezat, aby bylo vůbec možno vystavené voští v
rámku vytáhnout v celistvém stavu a potom po vytažení opravit vystavenou
trubčinu a vedlejší rámek, aby to včely po vrácení zase nespojily. Jenže
stavební rámek je tak trochu pozůstatek minulosti z doby, kdy v zadovácích a
nastavcích bylo skleněné okýnko. Stavební rámek se dával jako první za to
okýnko do plodiště a potom stačilo tak dvakrát týdně nebo i častěji podívat
se na rámek přes sklo, nemuselo se vůbec do včel chodit a bylo na 99 %
jasné, co se ve včelách děje. Šlo poznat běžný rozvoj včelstva, rojovou
náladu, ukončení tiché výměny matky nebo rojové nálady, vyrojení včelstva,
snůšku, hladové období bez snůšky.... Toto byl jeden z důvodů, proč staří
včelaři tak rádi pobývali u svých včeliček, oni koukali přes ty okýnka
rovnou do včelích úlů...... Zrušením průhledných okýnek tyto možnosti
zmizely a využití stavebního rámku se v nastavcích podstatně snížilo. Dneska
se na stanoviště jen přijde, podle letu včel odhadne, jestli je snůška nebo
ne, kolik to za med bude "sypat", případně koukne na úlovou váhu, kolik
přibylo a včelař jde dál....-:) Trochu informací se dá v nastavcích bez
otevření úlu získat pohledem přes průhlednou stropní fólii, to ale spíše v
zimě, v létě se toho shora moc nenakouká. Využití stavebních rámků va
nastavcích se dnes smrsklo na dvě. Jednak se tímto způsobem získávají
trubčí plásty pro více účelů, potom včelař může tímto způsobem chtít zvýšit
produkci vosku. Co se týká provedení stavebního rámku, když už se nechává
vystavovat, je nejspíš nejvýhodnější ten proužek mezistěny tam přilepit a to
co každých 8 - 12 centimetrů výšky rámku. Dovnitř rámku se přitlučou pomocné
latičky stejně jako u chovného rámku a na ně zespoda mezistěna přilepí.
Rámek je vystavěný rychleji, protože se stavění zúčastní více včel, včely na
tak nízkém prostoru obvykle voští nevyhnou a nepřilepí k okolnímu rámku nebo
stěně nastavku a trubčina má taky dostatečnou pevnost pro manipulaci třeba
když je tam zavíčkovaný trubčí plod nebo pro kočování. Dá se tak využít i
rozbitá mezistěna, nebo mezistěna z rozestavěného rámku, klidně se dá i vzít
kus nějakého mladšího voští určeného k vytavení, strhnout z něho buňky až na
mezistěnu a tu tam přilepit, takže zvýšení nákladů je minimální.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 4:47 PM
Subject: stavební rámek


> Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí
> toto včeklky díky,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 6. 2008
Re:stavebn (30067)

samozřejmě Sice to někdy nebude přesně uprostřed ale u stavebního rámku je to stejně jedno

Pepam

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: stavebn
> Datum: 21.6.2008 16:47:16
> ----------------------------------------
> Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí
> toto včeklky díky,
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 21. 6. 2008

Dost mě pobavil článek v Krkonošském deníku ze dne 14.6.. kde se informuje o vynálezu způsobu jak vyzrát na roztoče. Věci a skutečnosti dávno známé, včelaři nerespektované, nedodržované a hlavně neprováděné.
Nevěříl jsem při čtení vlastním očím. Diagnostiku spadu roztočů ve včelstvech si měl v předchozích letech provádět každý včelař sám, aby zjistil, zda je nutno na počátku podletí nasadit gabonové pásky. Ostatně každý rok bylo v pokynech Státní veterinární správy uvedeno, že se má hlídat spad roztočů a napadení (invadovost) trubčího plodu roztočem Varroa destructor. A kdyby to každý včelař dělal, správně vyhodnotil a včas léčil, nemuseli jsme dnes být tam, kde jsme, tedy v pr...i. Návod na podložku ze tří částí dal už dávno VÚVč Dol. Jediný nedostatek měla a to, že spodní část neměla okénka na počítání roztočů a tvorbu grafu, takže se muselo hlídat, aby se některý roztoč nespočetl dvakrát. Dá se polemizovat nad tím, k čemu je nám zmíněný graf. Něco podobného přednášel před několika roky v Praze a Brně Čechokanaďan Bill Ruzicka. Ten na podložku přikládal mřížku s okénky a v každém okénku počítal roztoče. V ruce měl navíc ruční počítadlo, aby se nepřepočítal. Takže myšlenka stará, v českých poměrech převzatá a trochu učesaná a sláva je na světě. Takže žádná nová zbraň. Pouze stará metodika v novém hávu. Pokud se u kolegy Jiruše, jak se v článku uvádí, přemnoží roztoči ve včelstvu, není to signál pro sousedy, že mají léčit, je to v prvé řadě signál pro kolegu Jiruše, aby on informoval veterinární správu a on začal léčit, protože od něho se roztoči budou šířit do okolí. Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane. Nechtějme být papežtější než sám Papež. Bezdůvodným léčením, křečovitým jednáním, překračováním doporučených dávek je krátká cesta ke vzniku rezistetních roztočů. A teprve potom začnou skutečné problémy. Současná situace je důsledkem dvou poslední roků ( nikoliv poslední zimy, jak se uvádí), kdy byly abnormálně teplé zimní měsíce. Dále je důsledkem nerespektování a podcenění varování odborníků samotnými včelaři. To bylo konstatováno mnohokrát a včelaři na to neslyší. To, co vidím v současnosti na mapě v celé republice, spad do dvou roztočů na včelstvo, nemůže v zemi, kde uhynulo témět 200 tisíc včelstev odpovídat realitě. Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.


--------------------------------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 21. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (29849) (30060) (30061)

No nevím, co dozvíme. Letos se situace opakuje stejně, jako před léty, nahlášen je velký úhyn a zároveň ten dotyčný dělá velké množství oddělků. Je otázkou z čeho, když mu včely uhynuly. Jak znám naše orgány, bude jim stačit doklad o nákupu. Veterinární povolení nemusí být přiloženo. A v rozšířené dotaci se nepíše nic o předkládání dokladů. Stejně, jako nikdo nekontroluje počty zazimovaných včelstev při žádosti o dotaci 1.D . Peníze se stejně vyplácí i na uhynulá včelstva - viz loňský rok. Takže nehledejme a nečekejme u MZe snahu o zabránění podvodů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 21. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (30059) (30062)

Takže se budeme smát, ti co dostanou dotace více a nudou si ještě mnout ruce, jak jejich okresní funkcionáři včas zareagovali. Ti ostatní si pouze nechají nadělat na hlavu. Nejsmutnější je pouze to, že všem se řeklo, že dostanou dotaci na uhynulé včelstva. Velká část včelařů ještě dodnes neví, že nic nedostanou. A jejich funkcionáři jim to ani nechtějí říci. Těším se na dobu výplaty dotace. Zde se ukáže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063) (30065)

pánové uvědomte te si že to včely řádně po´tapkají nemají totiž přede dveřmi rohožky a boty si nezouvají u dveří


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: barva vosku
> Datum: 21.6.2008 13:41:07
> ----------------------------------------
> S včelami v komínech nemám zkušenosti, pokud tam bylo hodně uhelných sazí,
> mohly se dostat do vosku, dehtovité látky v sazích budou ve vosku rozpustné.
> Ale nejspíš by to ovlivnilo chuť a vůni vosku a asi i chuť medu. Med z toho
> by asi nebyl k jídlu. Druhá možnost je, že tmavé a černé plásty plásty jsou
> mnohonásobně zaplodované plásty, které zůstaly v komíně po včelstvu z
> minulých let. V takových plástech by po plodu zůstaly košilky. Jinak se
> uvádí v literatuře, že vosk do tmava zabarvuje pyl z tabáku, jenže to by
> měla být záležitost spíš teplejších krajů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 21, 2008 12:51 PM
> Subject: barva vosku
>
>
> Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech.
> Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze
> sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla
> mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k
> zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a
> spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných
> zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji
> na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
> tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
> Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
> Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte
> mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
> A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel
> jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom
> ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá
> stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to
> něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.
>
> dík
>
> pf
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063) (30064)

To jsi opravdu viděl málo a je to pravdu zajímavé vidět nové včelí dílo v černé barvě.
Taky jsem příteli takto uvolňoval KOMÍN VE KTERÉM ZIMU PŘED TÍM TOPIL

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: barva vosku
> Datum: 21.6.2008 13:33:22
> ----------------------------------------
> Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po
> uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána
> jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
> Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu
> vosku ( že by saze z komína? ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 6. 2008
Re: stavební rámek (30067)

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včelky díky,F.L.

Čo chcete vložením SR docieliť v tomto čase, keď už aktivita rozmnožovania ustala? Ale keď už pripevnite na hornú latku rámika 1 cm široký prúžok Ms. V tomto čase a pozdejšie ošetrujú trúdí plod len tie včelstvá včelstvá, ktoré sa rozhodli robiť tichú výmenu matky a k tomu nepotrebujú mať SR.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 6. 2008
Re: stavební rámek (30067)

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včelky díky,F.L.

Čo chcete vložením SR docieliť v tomto čase, keď už aktivita rozmnožovania ustala? Ale keď už pripevnite na hornú latku rámika 1 cm široký prúžok Ms. V tomto čase a pozdejšie ošetrujú trúdí plod len tie včelstvá včelstvá, ktoré sa rozhodli robiť tichú výmenu matky a k tomu nepotrebujú mať SR.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 21. 6. 2008
Bolsevnik

Petr Forejtek:>Celkový rozsah stavby odhaduji
na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.<

.............
Zaujala mne jedna věc v souvislosti s tím sladkokyselým, když jsem včera jel vlakem do Chebu, tak u Karlovarska bolševník pěkně kvete a dost nekompromisně zabírá půdu.

Neví někdo jakou barvu a chuť má z něho med? Vím, že to je vynikající zdroj nektaru.

Jinak zaplevelení takovou rostlinou nezávidím, protože jsme pěstovali kdys anděliku lékařskou ze stejné čeledě rostlin a opravdu je to rostlina s agresivním obsahem pro člověka. (nepříjemná vůně oddenků, semen, kořenu, listů a nutnost mít ochranný prostředky na celém těle při obhospodařování, kvůli agresivitě šťáv rostlin)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 6. 2008
Re: stavební rámek (30067)

Proužek mezistěny na stavebním rámku je potřebný, protože by včely nemuseli dílo postavit rovně. Křivé dílo má za následek komplikace při manipulaci s rámky.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal23HC (77.236.209.145) --- 21. 6. 2008
stavebni ramek

Pravdebodobne ano, ale ted me uz tedy moc nestavi.. takze pokud chcete TED ramek postavit, tak nejlip s mezistenou. Navic bez mezisteny casto stavi ne uplne rovne.. nejlip vlozit aspon kousek divociny do ramku.. Zalezi taky jestli pouzivate dratky.. to by asi mohl byt problem bez mezisteny..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 21. 6. 2008
stavební rámek

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včeklky díky,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063) (30064)

Nevím jak dlouho tam to dílo bylo. Myslím, že pokud by to mělo být delší
čas, někdo by si toho všiml. Ačkoli... :) Tohoto roje si všiml soused jen
proto, že ho viděl přiletět a "zachraňoval útěkem" před Hitchcockovskou
scénou ratolest.
Měl bych dostat z té akce nějaké fotky, tak se můžu o tu srandu podělit.

pf

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 1:33 PM
Subject: Re: barva vosku


> Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po
> uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána
> jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
> Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu
> vosku ( že by saze z komína? ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063)

S včelami v komínech nemám zkušenosti, pokud tam bylo hodně uhelných sazí,
mohly se dostat do vosku, dehtovité látky v sazích budou ve vosku rozpustné.
Ale nejspíš by to ovlivnilo chuť a vůni vosku a asi i chuť medu. Med z toho
by asi nebyl k jídlu. Druhá možnost je, že tmavé a černé plásty plásty jsou
mnohonásobně zaplodované plásty, které zůstaly v komíně po včelstvu z
minulých let. V takových plástech by po plodu zůstaly košilky. Jinak se
uvádí v literatuře, že vosk do tmava zabarvuje pyl z tabáku, jenže to by
měla být záležitost spíš teplejších krajů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 12:51 PM
Subject: barva vosku


Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech.
Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze
sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla
mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k
zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a
spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných
zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji
na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte
mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel
jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom
ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá
stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to
něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.

dík

pf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063)

Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu vosku ( že by saze z komína? ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 21. 6. 2008
barva vosku

Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech. Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6. Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.

dík

pf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (30059)

Vilda:
Tajemník musí informovat a ne že nemusí, když se mu nechce.
Je placen z našich peněz a nám je povinen se zpovídat
------
A ještě tu o Karkulce, tu mám taky rád, ale za nezasměji se tolik. :-)

Jak to bylo letos s včasným zveřejněním formulářů a pokynů k dotacím:-)

Včasným zveřejněním by ztratily informace a ti co k nim mají v předstihu přístup cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (29849) (30060)

Situace skutečně pro chytrolíny. Nikdo nic zjišťovat nebude a ani není zájem.
------
Povídá se lecos. Že třeba ministerstvo nemá chuť dát "své" peníze jen tak na "čestné" slovo, ale oproti prodejnímu dokladu za nákup včelstva, oddělku atd.

A to by znamenalo, že ti co prodávají mají formality v pořádku. Vyšetření na mor, daňový aspekt, atd.

No však se to včas dozvíte. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 20. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (29849)

Situace skutečně pro chytrolíny. Nikdo nic zjišťovat nebude a ani není zájem. Jako klasický příklad stačí dotace, tuším v roce 2003 nebo 2004 za úhyny na melecitózu. Mnozi si jistě pamatují. Jeden nahlásil úhyn úhyn asi 200 včelstev, které nikdy neměl a vyplatili mu dotaci po asi 1200 Kč/včelstvo. Takže proč by to neprošlo i dnes.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76367 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 30060 do č. 30120)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu