Včelařská konference

Včely jsou ve "větracím "postoji. Mimo jiné tak šíří vůni úlu. Prý to tak dělají, když je matka na sn. proletu, ale já to neviděl.
Na jaře takhle vyhřívají úl (nebo vyvětrávají studený za teplý z vnějšku) ale uvnitř. A to jsem zase viděl:-)
Karel

Nebude to obrana, ale spíše klimatizace...

Rád by som sa spýtal, ako si mám vysvetliť, že na letáči je nezvyčajné množstvo vcielok zadočkom hore, kridielka pracujú a sú rozrušené.

Pane Vildo, mohu se zeptat, jaký pozorujete letos přirozený spad v porovnání s loňskem? U mě (střední Čechy) je to zatím v pohodě a z VMS je vidět, že nejen na mém stanovišti. Vloni touto dobou už bylo jasné, že se děje něco mimořádného.
Díky Ivan

Takové léčení je dost zbytečné. Neregulované "odpařovače" ve stylu těch
kapesníků byly už dávno zkoumány. Z grafů, které kdysi byly publikovány,
třeba v odborných včelařských překladech, vychází, že při takovém odpařování
vyletí v úlu koncentrace kyseliny mravenčí velice strmě nahoru a potom v
řádu desítek minut až jednotek hodin prudce klesá. Klesání se podstatně
zmírní až někde na koncentraci 5 - 10 x menší než je špičková koncentrace
hned po vložení kyseliny. Koncentrace kyseliny mravenčí poškozující včely je
přitom jen asi 1,5 - 2 x vyšší než koncentrace, která ještě účinně likviduje
roztoče. Při "optimálním" zvoleném množství potom kyselina půl hodiny až
hodinu poškozuje včelstvo a hodinu, dvě hodiny likviduje varaózu, po zbytek
doby je kyselina na varaózu neúčinná. Pokud se koncentrace přežene, 2 hodiny
poškozuje včelstvo a 2 - 3 hodiny likviduje varaózu. Pokud se dá malé
množství, 10 - 30 minut poškozuje včelstvo a půl hodiny, hodinu léčí.
Odpařování kyseliny mravenčí ze směsi s vodou totiž není nějaký jednoduchý
děj. Jak se kyseliny odpařuje, koncentrace kyseliny v papírovém kapesníku
klesá a o to se míň kyseliny odpařuje. Nevím už přesně, jak to na sobě
závisí, rozhodně to nebude přímá úměra, ale podstatně rychlejší pokles.
Navíc, protože to je v uzavřeném prostoru, tam může docházet u vody k
opačnému ději, že naopak úlová vlhkost se bude do kapesníku absorbovat a tím
ještě více koncentraci kyseliny a odpařování kyseliny snižovat. Ty
odpařovače nebo formidol nebyly vyvinuty pro nic za nic, jejich cílem je
právě snížit na co nejkratší dobu tu špičku maximální koncentrace, kdy
kyselina mravenčí poškozuje včelstvo a zároveň co nejdéle prodloužit dobu,
kdy je koncentrace kyseliny mravenčí ještě na roztoče účinná. Naředění
kyseliny tu špičku trochu protáhne a sníží rychlost poklesu koncentrace par
pod účinnou hranici, ale nijak zvlášť moc. Jestli se má obyčejnými
papírovými kapesníky účinně likvidovat varaóza, musely by se ty kapesníky s
kyselinou mravenčí nějakým způsobem dávat do včelstva postupně, tak třeba
bajočko co 3 hodiny a ne najednou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 23, 2008 9:56 PM
Subject: Re: odpařovač - MV aplikace HCOOH


> Raději bych kvůli nebezpečí překyselení medu touto dobou nepoužíval
> dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí. V tomto směru je bezpečnější
> jednorázový odpar kyseliny.
>
>
> ..
> O víkendu jsem léčil včelstva následovně:
>
> Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda
> )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky.
> Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových
> nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych
> omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost
léčení.
> Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem
> otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.
>
> Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm )
> Optimal HCOOH
>
> Konkrétní případ:
> Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 =
> 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101
> ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2)
40
> ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku -
> potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.
>
> Náklady ošetření / včelstvo:
> cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu
> vzduchu do úlu)
> cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )
>
> Výsledky:
> Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak
> mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12
> hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je
> rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící
> půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy (
> nižšší finanční a časové náklady ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Každá KVS si upraví nařízení SVS s ohledem k místní nákazové situaci. Obecně se na jaře dělaly nátěry u včelstev s 3 a více roztoči. Letos ty bylo v řadě míst povinné u všech, jako prevence. Obecně gabon se aplikuje v místech, kde bylo na jaře 30% a více stanovišť pozitivních (dělaly se nátěry). Letos bude zřejmě gabon povinný u všech, asi preventivně. Je nutno si najít a přečíst vyhlášku KVS z místa, kde máte včely. Okresní inspektor ji určitě má a Vaši funkcionáři ze ZO také. Léčení nařízené SVS, KVS a organizované ZO jsou jedno a to samé. ZO musí respektovat vyhlášku KVS. Individuální jako kyselina a vyřezávání trubčího plodu je dobrovolné. Nepochopil jste, že kyselina mravenčí se dá používat po celý rok v návaznosti na venkovní teplotu - viz návod - nikoliv po vytočení medu a vyřezání trubčího plodu. Po vytočení medu cca 15.7. (orientační datum) se aplikuje již gabon !!! Samozřejmě, pokud jsou pro jeho užití důvody - viz v jiných příspěvcích.

Vážení, pokud se zamyslíme nad problémem léčení včelstev logicky, tak nebudeme jednat křečovitě. Oddělky se neúčastní snůšky v běžném roce, proto je možné aplikovat, a jistě je to přínosem, gabon již ke konci června. Ochráníme tím v prvé řadě líhnoucí se dlouhověké včely a ty se nám pak odmění v síle vyzimovaného včelstva. Taktéž roj, a zdůrazňuji, pokud je můj ( cizím si zadělávám na možné a téměř jisté problémy), bez ohledu na to, zda je z května nebo z června přeléčím !!! Větrání ucpu a klasicky fumiguji - dvě kapky na pásek. A účinnost ??? 100 % - není žádný zavíčkovaný plod. Pokud se náhodou účastní snůšky v roce rojení, nemá to žádný vliv na rezidua léčiv v medu. Včely si je sebou nenesou. Takže, pokud to shrnu, produkční včelstva léčíme dle nařízení SVS a KVS. Neprodukční včelstva dle situace a jejich potřeby

Použití kyseliny v době snůšky nemá vliv na kvalitu medu. Kyselina je v medu v malém množství přítomna. Mohla by být v medu trochu cítit, ale časem se odvětrá. To platí, ale pro odparné desky. Dlouhodobé odpařovače nejsou schváleny pro užití SVS, jak by Vás poučil ředitel VÚVč, takže vše děláte na vlastní riziko. Dlouhodobé užití kyseliny bych nedoporučoval, nicméně, co neuškodí, to pomůže.

Formidol začíná být pro někoho v současnosti modla. Není bohužel samospásný a jeho fungování ve včelstvu je velice krátké ve srovnání s gabonem. Dobu užití gabonu jsem zmínil již v dřívějších příspěvcích. Pokud nemáte již snůšku (i třeba koncem června) není nač čekat. Vytočíte med, dáte gabon a pohlídáte si reinvazi a eventuelně použijete ty samé pásky znovu. Uvědomte si jedno, že maximální účinnost formidolu je tehdy, kdy koncentrace je takové úrovně, že Vám začnou hynout čerstvě vylíhnuté mladušky. A docilte toho po celou dobu aplikace. Teplota se mění, tím se mění odpar, vliv velikosti česna (nějaké ucpávání česna vede k lividaci včelstva-pozor,není to fumigace), míra větrání a to mluvím o tom, kdy desky jsou mezi nástavky a páry kyseliny padají v uličkách dolů. K postupů tlumení roztoče ve Včelařství mohu říci pouze to, že je to tam každý rok a jsou houfy těch, kteří to ani nečtou.

SVS vydává vyhlášku zpravidla počátkem roku. KVS ji v podstatě opíší a vydají jako své závázné nařízení. Alespoň to u nás (JM) zatím fungovalo. Je tam popsáno léčení od jara nátěry - kdy a jak. Samozřejmě v posledním roce se přijal přísnější postup a nátěry byly od dvou roztočů na včelstvo výše. KVS zpravidla obecnou vyhlášku SVS zpřísní s ohledem na místní poměry. Doposud platilo, že gabon se dává povinně, když bylo více jak 30% stanovišť po zimním vyšetření pozitivních, nebo byla zjištěna invadovost trubčího plodu nebo byl překročen denní spad roztoče. S tímto, pokud přijdete za veterinářem, musí Vám potvrdit objednávku na gabony. (pokud je nemáte v rezervě.) VÚVč Dol ústy ředitele prohlásil, že jsou schopni druhý den expedovat gabony. Lze to urychlit zasláním objednávky faxem a potom poštou. To už se pak míjí balík s originálem objednávky na poště. Jak pravil Dr. Kamler, musíte veterináře přesvědčit, že gabon je nutné nasadit. Strohé konstatování - potřebuji potvrdit objednávku na gabon - je naprosto špatné. A rád bych věděl, který veterinář nepotvrdí objednávku, pokud mu sdělíte, že Vám denně padá 20 nebo 30 roztočů a nebo pokud mu přivezete trubčí plást plný roztočů.

Kdy nasadit gabon ??? Samozřejmě okamžitě !!! po vytočení medu. Já to praktikuji tak, že nasazuji výkluzy pod medníkové nástavky a současně dávám mezi plod gabony. Někdy to může být, pokud skončí snůška, i počátkem července. Včely se od gabonů k medu nedostanou a mám to při jedné operaci. Pokud přijde nějaká pozdější snůška, je včel. Po odstrabění gabonu je potřeba hlídat spad i v srpnu, z důvodu reinvaze - viz ing. Čermák,CSc., a pokud reinvaze nastoupí je možno aplikovat znovu již použitý gabon. Informace z VÚVč, doporučeno použité pásky dávat do stejného včelstva z důvodu přenosu nemocí.

docela dobrý návod, letos sem ještě na podložkách neviděl ani jednoho
roztoče (začínám z toho být nervní :) a tak o něčem podobném uvažuji...


petr j.



M. Václavek napsal(a):
> Raději bych kvůli nebezpečí překyselení medu touto dobou nepoužíval
> dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí. V tomto směru je bezpečnější
> jednorázový odpar kyseliny.
>
>
> ..
> O víkendu jsem léčil včelstva následovně:
>
> Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda
> )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky.
> Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových
> nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych
> omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost léčení.
> Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem
> otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.
>
> Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm )
> Optimal HCOOH
>
> Konkrétní případ:
> Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 =
> 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101
> ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2) 40
> ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku -
> potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.
>
> Náklady ošetření / včelstvo:
> cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu
> vzduchu do úlu)
> cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )
>
> Výsledky:
> Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak
> mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12
> hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je
> rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící
> půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy (
> nižšší finanční a časové náklady ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>

Raději bych kvůli nebezpečí překyselení medu touto dobou nepoužíval dlouhodobé odpařovače kyseliny mravenčí. V tomto směru je bezpečnější jednorázový odpar kyseliny.


...
O víkendu jsem léčil včelstva následovně:

Aplikoval jsem 85% kyselinu smíchanou s vodou v poměru 5:2 ( kyselina:voda )... kvůli vedru: bylo přes 25°C . Roztokem jsem nasál papírové kapesníky. Nasáklé kapesníky jsem rozložil nad krajní rámky nejvrchnějších plodových nástavků. Ucpal jsem očka, vsunul jsem podložky pod drátěná dna, abych omezil úniky par kyseliny z prostoru úlů, čímž jsem zvýšil účinnost léčení. Kapesníky s kyselinou byly vloženy do včelstev kolem 18 hod. Ráno jsem otevřel očka a plně rozšířil drátěná dna.

Dávkování: 5 ml / 10 000 buněk plodu + 9 ml / NN ( 11 rámků 42x17 cm ) Optimal HCOOH

Konkrétní případ:
Moje produkční včelstva mají touto dobou k dispozici 9 NN Optimal...9x9 = 81 ml...a cca 40 000 buněk plodu...4x5=20 ml...: dohromady 101 ml...zaokrouhleno na 100 ml 85% kyseliny mravenčí....Přidával jsem (5:2) 40 ml vody na 100 koncentrované kyseliny....... celkem 140 ml roztoku - potřeba 3 balení papírových kapesníků k nasání.

Náklady ošetření / včelstvo:
cca 10 minut aplikace ( odklopení vrchních nástavků, regulace přívodu vzduchu do úlu)
cca 12 Kč materiál ( kyselina, papírové kapesníky )

Výsledky:
Předpokládám 50% účinnost ošetření. Včely nebyly parami kyseliny nijak mimořádně rozrušené, ačkoliv valná většina kyseliny se odpařila v během 12 hodin. Papírové kapesníky není nutné ze včelstev odstraňovat, včely je rozkoušou a sami z úlu vynosí ( což by mohlo krátkodobě podpořit čistící půd ). Tento způsob léčení mi vyhovuje narozdíl od ošetření FORMIDOLy ( nižšší finanční a časové náklady ).


S pozdravem...M. Václavek

Šefčík:
Gabon v současné době se n e s m í používat.
--------------
to snad tady nikdo netvrdil, že by se měl POUŽÍvat v červnu.

S Vildou jsme v harmonické shodě že:
Vilda:
Gabon se nerozdává v srpnu, ale koncem června nebo počátkem července, kdy se dává do včelstev (po vytočení medu).

A to dokonce i s platnou vyhláškou SVS:
http://www.svscr.cz/download.php?idx=2756
Článek 4:
3. Ochrana plodu zimující generace a současně i
ochrana před reinvazí roztočů v podletí = v období
měsíců červenec až srpen, co nejdříve po posledním
odběru medu (medobraní) použitím přípravků:
GABON PA92 nebo GABON PF90.

Takže, já nevídím žádnou překážku v tom, aybch oddělky, roje atd za 14 dní začal léčit Gabonem. Pokud blbě čtu, tak mě opravte.

Jak jsem tak četl, tak jsem prohlédl sůj omyl ohledně monitoringu, dvě včelstva na území Zo už neplatí, teď by to měl dělat opravdu každý. To bych chtěl opravdu vidět, jak se v praxi uplatní toto:
Článek 6:
5. Chovatelům včel se nařizuje kontrolovat zdravotní
stav svých včelstev, stupeň napadení zejména
trubčího plodu roztoči a namátkově sledovat
přirozený denní spad roztočů. Při podezření
na rostoucí intenzitu varroázy nebo při jejím zjištění
v plodovém období oznámit tuto skutečnost místně
příslušné ZO ČSV.
6. ZO ČSV se nařizuje evidovat hlášení včelařů o
zhoršené nákazové situaci, zajistit jeho ověření a včas
organizovat léčebné ošetření včelstev v obvodu své
působnosti postupem podle oddílu I, článku 4, bodu 2
tohoto nařízení. (což je Formidol).

Tedy že by ZO organizovali nasazování Gabonu tam nikde nevidím. Jen že včelař má co nejdříve po vytočení medu v červenci a v srpnu nasadit Gabony.
------------- :-)

Karel

Dobrý den.Chci se zeptat jestli můžu použít KM v odpařovači třeba už teď i když mám z poloviny plné medníky.Neuškodí to medu?Bude se dát pak konzumovat?Sleduju spad na podložkách ale nedaří se mi zatím najít ani jednoho roztoče.Moc dobrej pocit z toho nemám aby pak nebylo pozdě.U jedněch sem měl na jaře po nátěru plodu a fumigaci spad asi 18 jedinců a u ostatních to bylo od jednoho do tří.Teď ať se dívám jak chci tak žádnýho najít nemůžu.Nebo jestli to mám třeba zkusit u těch jedněch třeba na pět dní a sledovat kolik jich bude.
Díky Míra

Zdravim přítele včelaře.
chěl bych vas poprosit nemate nebo neznate někdo recept na kvas z medu kolik vody,medu atd prosím napište na email
předem děkuji

SVS vydala nějaké nařízení a je pro každého včelaře závazné. Kdo ho nechce dodržovat ať přestaně včelařit a nebude škodit jiným. Gabon v současné době se n e s m í používat. Jsou nějaká pravidla jak a kdy je to možné. Teď lze velíce úspěšně a srovnatelně s Gabonem preventivně léčit Formidolem.Stačí se podívat do časopisu Včelařství a v příloze je podrobný postup tlumení roztoče. Jsou tam další články ohledně tlumení roztoče jenom se stačí podívat.

Nařízení SVS je závazné pro každého chovatele a tedy i pro včelaře. Kdo ho nedodržuje, nechť nevčelaří. Škodí ostatním včelařů a hlavně včelám. Stačí pouze, a to v přiměřené míře, dodržovat, co jest doporučeno, a taktéž to dělat a vše bude O.K.
------
Jak kde, ale naše vyhláška (HK)- a možná i další kraje - nařizují monitorovat dvěma včelařům v ZO.

Vilda:
Gabon se nerozdává v srpnu, ale koncem června nebo počátkem července, kdy se dává do včelstev (po vytočení medu). Kdo samozřejmě potřebuje co nejvíce medu, zpravidla spláče nad výdělkem. Jako řada včelařů loni, když čekali na slunečnici. Gabon v srpnu již nic nespasil.
------
Jak kde, jak kde. :-)
S tím posledním naprosto souhlasím.
Přesto bylo prý na minulé poradě opět rozhodnuto, že Gabon bude rozdáván na začátku srpna, vyhláška, nevyhláška.

Naštěstí mi zůstal ten od loňska, takže vlastně jsme vzorně připraven s ročním předstihem :-)

Ale otázka je, kdy ho nasadit.
Je zde stále hamletovská otázka:
.........Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane .....

:-)

Karel

Pozoruji to také, u více včelstev. Zda je to brzo, či nikoliv, toť otázka. Každý rok je jiný a včelstva se neřídí tím, že mají vyhánět trubce až v srpnu. Snůška letos je dosti problematická a nárazová. Možná k tomu přispělo i počasí v první polovině června. To, že kvetou lípy nic neznamená. Jaký je denní přínos ??? Že mají zásoby má význam pro včely - žijí a matka klade. Spíš se přikláním k tomu, že snůška ustala, je letní rovnodennost a včely se řídí pohybem slunce na obloze. Již několik posledních roků, pokud je medovice, snůška končí do cca 10.7., zpravidla dříve. Pozdější snůšky již nejsou tak intenzivní a včely ať chceme nebo nechceme se již v tuto dobu chystají na zimu a vychovávají zimní dlouhověkou generaci.

Gabon se nerozdává v srpnu, ale koncem června nebo počátkem července, kdy se dává do včelstev (po vytočení medu). Kdo samozřejmě potřebuje co nejvíce medu, zpravidla spláče nad výdělkem. Jako řada včelařů loni, když čekali na slunečnici. Gabon v srpnu již nic nespasil. Přesto mě zaráží, nízký spad v tuto dobu. Že by se situace sama vyřešila,pochybuji. Zmínil jsem že v srpnu nebývá co napravovat a někdy i léčit. Proč tedy v srpnu rozdávat gabon ??? Rozhovory s novináři - laiky zásadně nedělám, stačí mě to, co vidím ve Včelařství. Tam by jeden očekával odbornost. A pokud snad ano, vyžádám si korekturu před tiskem. Pak se v textu neobjevují holé laické nesmysly. Pokud ostatní budou varroasystém sledovat, nevím proč by měli léčit podle toho, že se u mě přemnožil roztoč. To odporuje zdravému rozumu. A že sledování spadu roztočů, jak jsem již dříve uvedl, není žádné nóvum, není třeba polemizovat. Nařízení SVS je závazné pro každého chovatele a tedy i pro včelaře. Kdo ho nedodržuje, nechť nevčelaří. Škodí ostatním včelařů a hlavně včelám. Stačí pouze, a to v přiměřené míře, dodržovat, co jest doporučeno, a taktéž to dělat a vše bude O.K.

No ještě jsem se podíval, co jsme řekl:

http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/krkonose_vcelari_olesnice20080613.html
„Když ostatní budou vědět, že se u mě přemnožil roztoč, mohou včas začít s léčbou. Systém by měl varovat ty chovatele, kteří budou stránky sledovat, ale nebudou měřit spad,“
--------
Že by měl někdo léčit, když se u mě přemnoží roztoč jsem tam nikde nečetl.
Kdyby výsledkem článku bylo to, že pár lidí bude o podložkách přemýšlet, budu spokojen. Takhle jsme se alespoň viděl v novinách :-)

Vilda:

.....Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane .....
------------------

Já v tom vidím rozpor. Takže až mi bude v monitorovaném včelstvu gradovat spad VD, mám :
1/ v prvé řadě léčit já?
2/ počkat až to někdo zorganizuje a v srpnu rozdá Gabon?

Já jsem pro /1/ :-)

A příteli, udělej si rozhovor s novinářem (laikem) aby napsal článek pro laiky.
Uvidíš co se dočteš.

---------------------------

Jedno se mi na VMS (varroamonitoring system) líbí. Právě to, že si můžu porovnat spady. Mě je to jedno, můžu to dělat i bez VMS. Mám víc stanovišť i pár znamých, co to sledují, a tak vím o jak variabilní záležitost jde i na jednom stanovišti.

Karel Jiruš

Již asi 14 dnů nebo tři týdny pozoruji u jednoho včelstva, jak včely vyhánějí trubce z úlu. U ostatních (celkem 10 rodin) jsem toto nepozoroval. Není to trochu brzo ? Jaký k tomu mají důvod ? Nedaleko kvetou lípy, snůška je, zásoby mají taky.

Díky za názor Jiří.

Zdravím,

máte někdo prosím informace o tom, co dělat s virem pytlíčkovitého plodu (terapie)? Praktické tipy, odkazy na zdroje (ČR i jinde), ...?

Budu rád za cokoliv... Díky.

Projekt jako takový, kdyby nebyl v práci PSNV začleněn a třebas i s menšími upravami převzat, nemohlo by se mluvit otom, že jde o pracovní společnost.

Projekt podporuje dle mého názoru nadhled jednotlivce nad nákazou VD a jestli o něco PSNV jde, tak je to dobrá cesta jak vymanit mnoho včelařů z kolektivních dogmat a z davové psychózy při podobných problémech s nemocemi.

Takže neusnout na vavřínech, diagnostikovat, rozhodovat a léčit! Jestli si někdo myslí, že bude někdo druhej v dnešních časech doslova lítat kolem jeho včelstev, tak se mýlí. Včelstvo je hmyzí biologická jednotka a její zdraví leží hlavně na jeho majiteli.

Jestli jde o renovace podoby podložky jde o přirozený vývoj a tím jde o novou věc. Kupříkladu. Ono principiálně Hruška také odstřeďoval med, ale až velkokapacitní typy medometů jsou vlastně tím jiným nástrojem pro produkci medu u velkých chovů. Já přidávám, že mřížkovaná podložka s možností zápisu je určitě také dalším vývojových úsekem a tím se její podoba nemusí zastavit.

A nakonec, VD je více než v tuto dobu vloni. Takže se mějme na pozoru.



..........
Vilda:>Dost mě pobavil článek v Krkonošském deníku ze dne 14.6.. kde se informuje o vynálezu způsobu jak vyzrát na roztoče. Věci a skutečnosti dávno známé, včelaři nerespektované, nedodržované a hlavně neprováděné.
Nevěříl jsem při čtení vlastním očím. Diagnostiku spadu roztočů ve včelstvech si měl v předchozích letech provádět každý včelař sám, aby zjistil, zda je nutno na počátku podletí nasadit gabonové pásky. Ostatně každý rok bylo v pokynech Státní veterinární správy uvedeno, že se má hlídat spad roztočů a napadení (invadovost) trubčího plodu roztočem Varroa destructor. A kdyby to každý včelař dělal, správně vyhodnotil a včas léčil, nemuseli jsme dnes být tam, kde jsme, tedy v pr...i. Návod na podložku ze tří částí dal už dávno VÚVč Dol. Jediný nedostatek měla a to, že spodní část neměla okénka na počítání roztočů a tvorbu grafu, takže se muselo hlídat, aby se některý roztoč nespočetl dvakrát. Dá se polemizovat nad tím, k čemu je nám zmíněný graf. Něco podobného přednášel před několika roky v Praze a Brně Čechokanaďan Bill Ruzicka. Ten na podložku přikládal mřížku s okénky a v každém okénku počítal roztoče. V ruce měl navíc ruční počítadlo, aby se nepřepočítal. Takže myšlenka stará, v českých poměrech převzatá a trochu učesaná a sláva je na světě. Takže žádná nová zbraň. Pouze stará metodika v novém hávu. Pokud se u kolegy Jiruše, jak se v článku uvádí, přemnoží roztoči ve včelstvu, není to signál pro sousedy, že mají léčit, je to v prvé řadě signál pro kolegu Jiruše, aby on informoval veterinární správu a on začal léčit, protože od něho se roztoči budou šířit do okolí. Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane. Nechtějme být papežtější než sám Papež. Bezdůvodným léčením, křečovitým jednáním, překračováním doporučených dávek je krátká cesta ke vzniku rezistetních roztočů. A teprve potom začnou skutečné problémy. Současná situace je důsledkem dvou poslední roků ( nikoliv poslední zimy, jak se uvádí), kdy byly abnormálně teplé zimní měsíce. Dále je důsledkem nerespektování a podcenění varování odborníků samotnými včelaři. To bylo konstatováno mnohokrát a včelaři na to neslyší. To, co vidím v současnosti na mapě v celé republice, spad do dvou roztočů na včelstvo, nemůže v zemi, kde uhynulo témět 200 tisíc včelstev odpovídat realitě. Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit. <

Já zase žádnou invazi příliš nepředpokládám. Včelstva letos , alespoň ty moje stavěly minimum trubčiny stavební rámky zastavěly převážně dělničinou a minulý týden jsem již ve včelstvech nepozoroval žádný významný nárůst zakladené trubčiny nepozoroval spíše se mi to zdá podprůměrné. A ještě jedna zvláštnost. Kolem je spousta kvetoucího máku, včelstva jsou mírná jako beránci a případné bodnutí neí tak bolestivé jako jiné roky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 22.6.2008 10:00:57
> ----------------------------------------
> Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru
> a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první
> polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.
> --------------------------------------------------------
>
> Pokud jsem dobře pochopil, tak máme léčení včelstev:
> 1. Nařízené (SVS, KVS)
> 2. Organizované (ZO ČSV, časopis Včelařství)
> 3. Individuální ( KM, vyřezávání trubčího plodu a jiné)
>
> A nyní pár dotazů:
> Je již známo ve kterých oblastech se bude léčit Gabony?
> Bude nařízeno léčení Gabony i když bylo povedeno jarní léčení nátěrem plodu
> s následnou fumigací?
> Předpokládám, že platí stále doporučení ošetřit včelstva KM po vytočení
> medu a vyřezání trubčích plástů do 15.7.
>
>
>

Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.
--------------------------------------------------------

Pokud jsem dobře pochopil, tak máme léčení včelstev:
1. Nařízené (SVS, KVS)
2. Organizované (ZO ČSV, časopis Včelařství)
3. Individuální ( KM, vyřezávání trubčího plodu a jiné)

A nyní pár dotazů:
Je již známo ve kterých oblastech se bude léčit Gabony?
Bude nařízeno léčení Gabony i když bylo povedeno jarní léčení nátěrem plodu s následnou fumigací?
Předpokládám, že platí stále doporučení ošetřit včelstva KM po vytočení medu a vyřezání trubčích plástů do 15.7.

Včely orientaci voští určují podle prázdného prostoru, takže i bez
mezistěnky bude v přiměřeně úzkém prostoru ta trubčina uvnitř rámku. Jenže
včely občas i v tom úzkém prostoru tu divočinu "přihnou" k okolním rámkům
nebo ke stěně nastavku a vytahovat takový rámek je potom lahůdka. Dřív, než
se na takový rámek šáhne, musí se něčím jako dlouhým nožem uprostřed včel to
přihnutí z obou dvou stran odřezat, aby bylo vůbec možno vystavené voští v
rámku vytáhnout v celistvém stavu a potom po vytažení opravit vystavenou
trubčinu a vedlejší rámek, aby to včely po vrácení zase nespojily. Jenže
stavební rámek je tak trochu pozůstatek minulosti z doby, kdy v zadovácích a
nastavcích bylo skleněné okýnko. Stavební rámek se dával jako první za to
okýnko do plodiště a potom stačilo tak dvakrát týdně nebo i častěji podívat
se na rámek přes sklo, nemuselo se vůbec do včel chodit a bylo na 99 %
jasné, co se ve včelách děje. Šlo poznat běžný rozvoj včelstva, rojovou
náladu, ukončení tiché výměny matky nebo rojové nálady, vyrojení včelstva,
snůšku, hladové období bez snůšky.... Toto byl jeden z důvodů, proč staří
včelaři tak rádi pobývali u svých včeliček, oni koukali přes ty okýnka
rovnou do včelích úlů...... Zrušením průhledných okýnek tyto možnosti
zmizely a využití stavebního rámku se v nastavcích podstatně snížilo. Dneska
se na stanoviště jen přijde, podle letu včel odhadne, jestli je snůška nebo
ne, kolik to za med bude "sypat", případně koukne na úlovou váhu, kolik
přibylo a včelař jde dál....-:) Trochu informací se dá v nastavcích bez
otevření úlu získat pohledem přes průhlednou stropní fólii, to ale spíše v
zimě, v létě se toho shora moc nenakouká. Využití stavebních rámků va
nastavcích se dnes smrsklo na dvě. Jednak se tímto způsobem získávají
trubčí plásty pro více účelů, potom včelař může tímto způsobem chtít zvýšit
produkci vosku. Co se týká provedení stavebního rámku, když už se nechává
vystavovat, je nejspíš nejvýhodnější ten proužek mezistěny tam přilepit a to
co každých 8 - 12 centimetrů výšky rámku. Dovnitř rámku se přitlučou pomocné
latičky stejně jako u chovného rámku a na ně zespoda mezistěna přilepí.
Rámek je vystavěný rychleji, protože se stavění zúčastní více včel, včely na
tak nízkém prostoru obvykle voští nevyhnou a nepřilepí k okolnímu rámku nebo
stěně nastavku a trubčina má taky dostatečnou pevnost pro manipulaci třeba
když je tam zavíčkovaný trubčí plod nebo pro kočování. Dá se tak využít i
rozbitá mezistěna, nebo mezistěna z rozestavěného rámku, klidně se dá i vzít
kus nějakého mladšího voští určeného k vytavení, strhnout z něho buňky až na
mezistěnu a tu tam přilepit, takže zvýšení nákladů je minimální.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 4:47 PM
Subject: stavební rámek


> Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí
> toto včeklky díky,

samozřejmě Sice to někdy nebude přesně uprostřed ale u stavebního rámku je to stejně jedno

Pepam

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: stavebn
> Datum: 21.6.2008 16:47:16
> ----------------------------------------
> Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí
> toto včeklky díky,
>
>
>

Dost mě pobavil článek v Krkonošském deníku ze dne 14.6.. kde se informuje o vynálezu způsobu jak vyzrát na roztoče. Věci a skutečnosti dávno známé, včelaři nerespektované, nedodržované a hlavně neprováděné.
Nevěříl jsem při čtení vlastním očím. Diagnostiku spadu roztočů ve včelstvech si měl v předchozích letech provádět každý včelař sám, aby zjistil, zda je nutno na počátku podletí nasadit gabonové pásky. Ostatně každý rok bylo v pokynech Státní veterinární správy uvedeno, že se má hlídat spad roztočů a napadení (invadovost) trubčího plodu roztočem Varroa destructor. A kdyby to každý včelař dělal, správně vyhodnotil a včas léčil, nemuseli jsme dnes být tam, kde jsme, tedy v pr...i. Návod na podložku ze tří částí dal už dávno VÚVč Dol. Jediný nedostatek měla a to, že spodní část neměla okénka na počítání roztočů a tvorbu grafu, takže se muselo hlídat, aby se některý roztoč nespočetl dvakrát. Dá se polemizovat nad tím, k čemu je nám zmíněný graf. Něco podobného přednášel před několika roky v Praze a Brně Čechokanaďan Bill Ruzicka. Ten na podložku přikládal mřížku s okénky a v každém okénku počítal roztoče. V ruce měl navíc ruční počítadlo, aby se nepřepočítal. Takže myšlenka stará, v českých poměrech převzatá a trochu učesaná a sláva je na světě. Takže žádná nová zbraň. Pouze stará metodika v novém hávu. Pokud se u kolegy Jiruše, jak se v článku uvádí, přemnoží roztoči ve včelstvu, není to signál pro sousedy, že mají léčit, je to v prvé řadě signál pro kolegu Jiruše, aby on informoval veterinární správu a on začal léčit, protože od něho se roztoči budou šířit do okolí. Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane. Nechtějme být papežtější než sám Papež. Bezdůvodným léčením, křečovitým jednáním, překračováním doporučených dávek je krátká cesta ke vzniku rezistetních roztočů. A teprve potom začnou skutečné problémy. Současná situace je důsledkem dvou poslední roků ( nikoliv poslední zimy, jak se uvádí), kdy byly abnormálně teplé zimní měsíce. Dále je důsledkem nerespektování a podcenění varování odborníků samotnými včelaři. To bylo konstatováno mnohokrát a včelaři na to neslyší. To, co vidím v současnosti na mapě v celé republice, spad do dvou roztočů na včelstvo, nemůže v zemi, kde uhynulo témět 200 tisíc včelstev odpovídat realitě. Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.


--------------------------------------------------------------------------------

No nevím, co dozvíme. Letos se situace opakuje stejně, jako před léty, nahlášen je velký úhyn a zároveň ten dotyčný dělá velké množství oddělků. Je otázkou z čeho, když mu včely uhynuly. Jak znám naše orgány, bude jim stačit doklad o nákupu. Veterinární povolení nemusí být přiloženo. A v rozšířené dotaci se nepíše nic o předkládání dokladů. Stejně, jako nikdo nekontroluje počty zazimovaných včelstev při žádosti o dotaci 1.D . Peníze se stejně vyplácí i na uhynulá včelstva - viz loňský rok. Takže nehledejme a nečekejme u MZe snahu o zabránění podvodů.

Takže se budeme smát, ti co dostanou dotace více a nudou si ještě mnout ruce, jak jejich okresní funkcionáři včas zareagovali. Ti ostatní si pouze nechají nadělat na hlavu. Nejsmutnější je pouze to, že všem se řeklo, že dostanou dotaci na uhynulé včelstva. Velká část včelařů ještě dodnes neví, že nic nedostanou. A jejich funkcionáři jim to ani nechtějí říci. Těším se na dobu výplaty dotace. Zde se ukáže.

pánové uvědomte te si že to včely řádně po´tapkají nemají totiž přede dveřmi rohožky a boty si nezouvají u dveří


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: barva vosku
> Datum: 21.6.2008 13:41:07
> ----------------------------------------
> S včelami v komínech nemám zkušenosti, pokud tam bylo hodně uhelných sazí,
> mohly se dostat do vosku, dehtovité látky v sazích budou ve vosku rozpustné.
> Ale nejspíš by to ovlivnilo chuť a vůni vosku a asi i chuť medu. Med z toho
> by asi nebyl k jídlu. Druhá možnost je, že tmavé a černé plásty plásty jsou
> mnohonásobně zaplodované plásty, které zůstaly v komíně po včelstvu z
> minulých let. V takových plástech by po plodu zůstaly košilky. Jinak se
> uvádí v literatuře, že vosk do tmava zabarvuje pyl z tabáku, jenže to by
> měla být záležitost spíš teplejších krajů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 21, 2008 12:51 PM
> Subject: barva vosku
>
>
> Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech.
> Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze
> sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla
> mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k
> zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a
> spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných
> zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji
> na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
> tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
> Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
> Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte
> mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
> A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel
> jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom
> ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá
> stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to
> něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.
>
> dík
>
> pf
>
>
>
>

To jsi opravdu viděl málo a je to pravdu zajímavé vidět nové včelí dílo v černé barvě.
Taky jsem příteli takto uvolňoval KOMÍN VE KTERÉM ZIMU PŘED TÍM TOPIL

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: barva vosku
> Datum: 21.6.2008 13:33:22
> ----------------------------------------
> Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po
> uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána
> jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
> Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu
> vosku ( že by saze z komína? ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včelky díky,F.L.

Čo chcete vložením SR docieliť v tomto čase, keď už aktivita rozmnožovania ustala? Ale keď už pripevnite na hornú latku rámika 1 cm široký prúžok Ms. V tomto čase a pozdejšie ošetrujú trúdí plod len tie včelstvá včelstvá, ktoré sa rozhodli robiť tichú výmenu matky a k tomu nepotrebujú mať SR.

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včelky díky,F.L.

Čo chcete vložením SR docieliť v tomto čase, keď už aktivita rozmnožovania ustala? Ale keď už pripevnite na hornú latku rámika 1 cm široký prúžok Ms. V tomto čase a pozdejšie ošetrujú trúdí plod len tie včelstvá včelstvá, ktoré sa rozhodli robiť tichú výmenu matky a k tomu nepotrebujú mať SR.

Petr Forejtek:>Celkový rozsah stavby odhaduji
na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.<

.............
Zaujala mne jedna věc v souvislosti s tím sladkokyselým, když jsem včera jel vlakem do Chebu, tak u Karlovarska bolševník pěkně kvete a dost nekompromisně zabírá půdu.

Neví někdo jakou barvu a chuť má z něho med? Vím, že to je vynikající zdroj nektaru.

Jinak zaplevelení takovou rostlinou nezávidím, protože jsme pěstovali kdys anděliku lékařskou ze stejné čeledě rostlin a opravdu je to rostlina s agresivním obsahem pro člověka. (nepříjemná vůně oddenků, semen, kořenu, listů a nutnost mít ochranný prostředky na celém těle při obhospodařování, kvůli agresivitě šťáv rostlin)

Proužek mezistěny na stavebním rámku je potřebný, protože by včely nemuseli dílo postavit rovně. Křivé dílo má za následek komplikace při manipulaci s rámky.

S pozdravem...M. Václavek

Pravdebodobne ano, ale ted me uz tedy moc nestavi.. takze pokud chcete TED ramek postavit, tak nejlip s mezistenou. Navic bez mezisteny casto stavi ne uplne rovne.. nejlip vlozit aspon kousek divociny do ramku.. Zalezi taky jestli pouzivate dratky.. to by asi mohl byt problem bez mezisteny..

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včeklky díky,

Nevím jak dlouho tam to dílo bylo. Myslím, že pokud by to mělo být delší
čas, někdo by si toho všiml. Ačkoli... :) Tohoto roje si všiml soused jen
proto, že ho viděl přiletět a "zachraňoval útěkem" před Hitchcockovskou
scénou ratolest.
Měl bych dostat z té akce nějaké fotky, tak se můžu o tu srandu podělit.

pf

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 1:33 PM
Subject: Re: barva vosku


> Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po
> uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána
> jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
> Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu
> vosku ( že by saze z komína? ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>

S včelami v komínech nemám zkušenosti, pokud tam bylo hodně uhelných sazí,
mohly se dostat do vosku, dehtovité látky v sazích budou ve vosku rozpustné.
Ale nejspíš by to ovlivnilo chuť a vůni vosku a asi i chuť medu. Med z toho
by asi nebyl k jídlu. Druhá možnost je, že tmavé a černé plásty plásty jsou
mnohonásobně zaplodované plásty, které zůstaly v komíně po včelstvu z
minulých let. V takových plástech by po plodu zůstaly košilky. Jinak se
uvádí v literatuře, že vosk do tmava zabarvuje pyl z tabáku, jenže to by
měla být záležitost spíš teplejších krajů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 12:51 PM
Subject: barva vosku


Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech.
Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze
sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla
mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k
zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a
spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných
zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji
na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte
mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel
jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom
ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá
stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to
něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.

dík

pf

Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu vosku ( že by saze z komína? ).


S pozdravem...M. Václavek

Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech. Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6. Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.

dík

pf

Vilda:
Tajemník musí informovat a ne že nemusí, když se mu nechce.
Je placen z našich peněz a nám je povinen se zpovídat
------
A ještě tu o Karkulce, tu mám taky rád, ale za nezasměji se tolik. :-)

Jak to bylo letos s včasným zveřejněním formulářů a pokynů k dotacím:-)

Včasným zveřejněním by ztratily informace a ti co k nim mají v předstihu přístup cenu.

Situace skutečně pro chytrolíny. Nikdo nic zjišťovat nebude a ani není zájem.
------
Povídá se lecos. Že třeba ministerstvo nemá chuť dát "své" peníze jen tak na "čestné" slovo, ale oproti prodejnímu dokladu za nákup včelstva, oddělku atd.

A to by znamenalo, že ti co prodávají mají formality v pořádku. Vyšetření na mor, daňový aspekt, atd.

No však se to včas dozvíte. :-)

Karel

Situace skutečně pro chytrolíny. Nikdo nic zjišťovat nebude a ani není zájem. Jako klasický příklad stačí dotace, tuším v roce 2003 nebo 2004 za úhyny na melecitózu. Mnozi si jistě pamatují. Jeden nahlásil úhyn úhyn asi 200 včelstev, které nikdy neměl a vyplatili mu dotaci po asi 1200 Kč/včelstvo. Takže proč by to neprošlo i dnes.

Tajemník musí informovat a ne že nemusí, když se mu nechce. Je placen z našich peněz a nám je povinen se zpovídat.

Právě je do systému zapojeno 49 včelařů.

Takže pokud chce být někdo padesátý, má šanci právě teď.

-----------------
Gratulujeme jubilejnímu 50.včelaři v systému VMS. Dostane symbolický dar.
Takže další musí čekat až na tu 100ku.

Ale já bych nečekal, roztoč taky čekat nebude:-)

Já už jsem přepočítal zásoby Gabonu, abych ho tam po vytočení narval. Ale asi někde dojde na KM.
Pokud někdo chce čekat do poloviny srpna, jeho věc.
Karel

Ppoužívám ty samé a při 30 včelstvech vyřazuji tak 20- 30 rámků ročně. To přece není žádná hrůza! A to žádný neopravuji krom výjimečného přitažení hřebíčků. Jestli je pak v úlu 30- 40 rámků pok je doba k jejich obměně stejně příliš dlouhá

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky?
> Datum: 20.6.2008 08:41:55
> ----------------------------------------
> Vždy je něco pro a proti. Já mám ty rámky 39x24 starší a sbité většinou
> obyčejně takovým způsobem, který se zamezením kroucení nepočítá. Hodně rámků
> se proto kroutí a viklá a proto nemůžu ty mezerníky dávat na boční loučky,
> musí na horní a spodní. Když ale teď ty rámky se neničí vytahováním kleštěmi
> z zadováků, vydrží ještě hodně cyklů kdy je vyřežu, oškrábu a očistím,
> zatavím mezistěny a nechám vystavit, než se úplně rozpadnou. Když se rámky
> konstrukčně udělají tak, aby se tomu kroucení zamezilo, klidně se mohou
> dávat mezerníky na boční loučky. Takové rámky ale budou složitější, budou
> obsahovat v průměru více dřeva a budou se vyřazovat dříve, kvůli kroucení,
> zatímco ty předchozí až kvůli úplnému rozpadu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 19, 2008 8:48 AM
> Subject: Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky?
>
>
> Prave jeden velko-chovatel u nas je dava jen do bocnich loucek - netrhaji se
> plasty, je to kocovnik :-)
>
> Ja to zkousim taky tak a zatim dobry...
>
> T.H.
>
>
> > Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám.
>
>
>
>

A co cesnova vlozka ??
-----
Když byl včelařský kongres v Dublinu, tak se objevily ve Včelařství fotky z nějaké včelnice z EU peněz.
Všichni si z toho dělali prču, m.j. že tam mají v česnech molitan.
V podtstatě jsem nechápal proč je to k smíchu, ale já mám s molitanem ty nejlepší zkušenosti.
Když se dováží hroznové víno, je obalené proužky molitanu.
V zelenině je rádi rozdávají. Na rychlé a těsné uzavčření je to velmi dobré, a taky na podzim při fumigaci.


Zajímavé je, že když tím uzavřu očka a dokonce očka ve dně - tedy skoro na zemi a není okolo nějaká skulina, která by lákala myši, tak to přežije i zimu. Myši raději okusují dřevo okolo česna.

Karel

Česnové vložky, co jsem viděl, jsou sice nízké, ale dlouhé, takže tam je
průchod pro mnoho včel. Škvíra by se musela utěsnit po celé šířce a nechat
v krajním případě volný tak necelý centimetr. Lepší je ale zavřít česno ve
dnu úplně a zúžit takhle očko v nastavku, kde je plod. Zase záleží na síle
včelstva, pokud je dost silné a loupež úplně na začátku, třeba očko nebude
nutné zužovat. V případě rozvinuté loupeže je prostě potřebné zamezit
aspoň na hodinu, dvě hodiny tomu, aby se zlodějky vracely domů s nakradenou
sladinou, to znamená zlodějky nesmí v žádném případě pronikat dovnitř úlu,
musí být odráženy nebo zabíjeny strážkyněmi před úlem. Zlodějky se dají
poznat, při vletu do úlu se chovají jinak než běžné včely, nervózně kolem
chráněného česna poletují a jsou jakoby připraveny, pokud se proti nim
vyřítí strážkyně, se od česna zase zvednout a uletět. Po jedné, dvou
hodinách se tlak zlodějek na napadené včelstvo zmenší, zlodějky, když
neuspějí tam, zkoumají okolní včelstva na stanovišti., loupež se může
přesunout, takže se musí sledovat a případně zůžit i okolní včelstva. Pak
ještě nejméně několik dnů po loupeži trvá zvýšená citlivost, místo je pod
"trvalým dohledem" zlodějek, jak se třeba rozhodí včelstvo, během hodiny je
loupež zase v plném proudu. Definitivně končí slídění s novou snůškou,
pravděpodobně taky když včelstva zlodějek začnou být krmena.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 20, 2008 9:00 AM
Subject: Re: vechno uklidit


Zůžení česna se dá v nastavcích obvykle provést jen
> nouzovým způsobem, třeba vlhkým jílem. To vybrání všech neobsednutých
rámků
> a zúžení jen na ty obsednuté se provést nedá.
>
> R. Polášek
>
>

A co cesnova vlozka ?? Prkenko, ktere ma z jedne strany vyrezany otvor
na pruchod jedne az dvou vcel prave treba pro oddelky a z druhe ma otvor
vetsi (delsi) ktery se pouziva prave v podleti pri krmeni apod. kdy je
nebezpeci loupezi a vlastne i na zimu proti mysim (vyska 6-7mm - vim ze se
psalo ze mys projde, ale zatim mi to funguje). Navic neni problem dno
uzavrit uplne. Zalezi jak je konstruovane. Cesnova vlozka ale pujde do
kazdeho...

T.H.

Zůžení česna se dá v nastavcích obvykle provést jen
> nouzovým způsobem, třeba vlhkým jílem. To vybrání všech neobsednutých rámků
> a zúžení jen na ty obsednuté se provést nedá.
>
> R. Polášek
>
>

A co cesnova vlozka ?? Prkenko, ktere ma z jedne strany vyrezany otvor na pruchod jedne az dvou vcel prave treba pro oddelky a z druhe ma otvor vetsi (delsi) ktery se pouziva prave v podleti pri krmeni apod. kdy je nebezpeci loupezi a vlastne i na zimu proti mysim (vyska 6-7mm - vim ze se psalo ze mys projde, ale zatim mi to funguje). Navic neni problem dno uzavrit uplne. Zalezi jak je konstruovane. Cesnova vlozka ale pujde do kazdeho...

T.H.

Včelaření v zadovácích považovalo vylupování za běžný jev a opatření proti
loupeži znal každý včelař. V nastavkém včelaření se preferuje likvidace
slabochů, jenže vylupovaní "slaboši" jsou velice často jen přechodně kvůli
nějakému zásahu včelaře oslabená včelstva, která jsou jinak úplně
plnohodnotná. Pojem o nebezpečí vylupování svých včelstev se vytratil. Běžná
opatření, která v klasických úlech loupež spolehlivě zarazila, bylo zůžení
česna na průchod jedné, dvou včel a vybrání všech neobsednutých rámků,
ponechání jen obsednutých s plodem a jejich přesunutí co nejblíž k česnu,
aby bránicí včely měly objekt obrany, plod včelstva hned za zády a měly s
ním přímý kontakt. Zůžení česna se dá v nastavcích obvykle provést jen
nouzovým způsobem, třeba vlhkým jílem. To vybrání všech neobsednutých rámků
a zúžení jen na ty obsednuté se provést nedá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 19, 2008 2:28 PM
Subject: Re: vechno uklidit


> Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
> Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a -
> přišel jsem o 24 oddělků z 25 - ve 12:00 jsem ho zapoměl a šel vytáčet a v
> 18:00 jsem šel vrátit souše do medníků a bylo pozdě - i když jsem oddělky
> přenosil 50 m vedle a do česna hodil trávu!!
> Již nikdy více nechci zažít.

Vždy je něco pro a proti. Já mám ty rámky 39x24 starší a sbité většinou
obyčejně takovým způsobem, který se zamezením kroucení nepočítá. Hodně rámků
se proto kroutí a viklá a proto nemůžu ty mezerníky dávat na boční loučky,
musí na horní a spodní. Když ale teď ty rámky se neničí vytahováním kleštěmi
z zadováků, vydrží ještě hodně cyklů kdy je vyřežu, oškrábu a očistím,
zatavím mezistěny a nechám vystavit, než se úplně rozpadnou. Když se rámky
konstrukčně udělají tak, aby se tomu kroucení zamezilo, klidně se mohou
dávat mezerníky na boční loučky. Takové rámky ale budou složitější, budou
obsahovat v průměru více dřeva a budou se vyřazovat dříve, kvůli kroucení,
zatímco ty předchozí až kvůli úplnému rozpadu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 19, 2008 8:48 AM
Subject: Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky?


Prave jeden velko-chovatel u nas je dava jen do bocnich loucek - netrhaji se
plasty, je to kocovnik :-)

Ja to zkousim taky tak a zatim dobry...

T.H.


> Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám.

Plemeno má na to malý vliv. Záleží za prvé na tom, jestli včelař nedělá
chyby, které dlouhodobě oslabují odhodlání příslušného včelstva se bránit.
To jsou třeba oddělky s malým množstvím včel na objem nástavku, ve kterém je
oddělek nebo třeba nepovedená výměna matky spojená s rozsáhým přemísťováním
plástů v úlu, takže včelám trvá dlouho, než se vzpamatují narazí matečníky a
začnou znova úl bránit atd. Za druhé konstrukce úlů, hlavně vletových otvorů
a používaná technologie. Dneska se preferuje dostatek prostoru v úlu a velké
česnové otvory, aby jimi nebyly včely omezovány při intenzívní snůšce.
Jenomže v klasickém nastavkovém úlu, kde včely mají dost prostoru, ve
spodním nastavku nad česnem nebývý plod a nebývá úplně obsazený. Pro včely
je potom spodní česno příliš daleko a přiliš velké a včely ho nechrání.
Zlodějky potom volně pronikají česnem a díky vysokému podmenu útočí v celém
průřezu nastavku. Uhlídat takovou velkou plochu je pro každé jen trochu
slabší včelstvo obtížné.
Potom je to o tom zalétávání. Stanoviště, na které nejsou zalétány zlodějky,
ani z vlastních úlů, ani z nějakého jiného stanoviště, mají jen minimum
návštěv zlodějek a stačí jen velice slabé úsilí včelstev, aby jednotlivá
průzkumnice zlodějka byla odehnána bez ukradených zásob. Proto se může
stát, že vlivem situace, třeba vlivem stahování včelstev do menšího prostoru
v srpnu, nebo když tam včelař umístí nové oddělky, se tam postupně objeví
včelstva méně odolné proti vykrádání. Jednotlivým zlodějkám se ale ty
včelstva v pohodě ubrání, takže se nic neděje. Když včelař nechá vylízat
včelám ten medomet nebo jen se půl dne hrabe ve včelách a nechává jejich
rámky se zásobami nechráněné nebo třeba jedno včelstvo kvůli ztrátě matky
zeslábne natolik, že se nedokáže ubránit ani osamoceným zlodějkám, ty
donesou domů plné volátko a následně letí na to místo tisíce dalších včel.
Pokud už je "ten medomet vyčištěný", včely se rozlétávají do okolí, až
objeví nějaký úl, který se těm tisícům zlodějek taky nedokáže ubránit. Až je
vyloupen ten úl, včely hledají další, dokud na stanovišti nezlikvidují
všechny včelstva, které se náletům tisíců zlodějek nedokáží ubránit, ze
kterých by ale jinak po zesílení nebo přezimování byla kvalitní výkonná
včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 19, 2008 3:26 PM
Subject: Re: vechno uklidit


> Musíte zvolit k chovu vhodné plemeno a nebudete mít takové ztráty.Když
jsem
> svým dal vloni dočistit rámky po vytáčení tak jsem žádné ztráty na pevném
> stanovišti /nekočuji/ nezaznamenal. Soused má divoké bojovnice a nemůže se
> ani pořádně přiblížit ke včelínu, zatím co já měním matky a chodím v klidu
> do včel v kraťasech bez kukly a rukavic.
>
>
> Aleš (193.85.238.34) --- 19. 6. 2008
> Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044)
>
> Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
> Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a -
> přišel jsem o 24 oddělků z 25

Právě je do systému zapojeno 49 včelařů.
Na 60 stanovištích je monitorováno 266 včelstev.

Takže pokud chce být někdo padesátý, má šanci právě teď.

1 promile včelařů měří, nebo chce měřit spad a dát o tom vědět ostatním.

Osobně jsme zvědav, jestli se jich najde 1%.


Ale o dost přicházejí. Já to dřív měřil namátkově až v létě. Teď to doma dělám denně a docela mě to překvapuje.
Třeba to, že spad je skoro pravidelný bez výkyvů.

Karel

Samozřejmě letos už vše umývám abych nepřitahoval cizí a nemocné včely,jak mi zde už v předešlích příspěvcích vysvětlili jiní členové

Musíte zvolit k chovu vhodné plemeno a nebudete mít takové ztráty.Když jsem svým dal vloni dočistit rámky po vytáčení tak jsem žádné ztráty na pevném stanovišti /nekočuji/ nezaznamenal. Soused má divoké bojovnice a nemůže se ani pořádně přiblížit ke včelínu, zatím co já měním matky a chodím v klidu do včel v kraťasech bez kukly a rukavic.


Aleš (193.85.238.34) --- 19. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044)

Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a - přišel jsem o 24 oddělků z 25

Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a - přišel jsem o 24 oddělků z 25 - ve 12:00 jsem ho zapoměl a šel vytáčet a v 18:00 jsem šel vrátit souše do medníků a bylo pozdě - i když jsem oddělky přenosil 50 m vedle a do česna hodil trávu!!
Již nikdy více nechci zažít.