76387

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



JD (62.24.71.204) --- 22. 6. 2008
SBV

Zdravím,

máte někdo prosím informace o tom, co dělat s virem pytlíčkovitého plodu (terapie)? Praktické tipy, odkazy na zdroje (ČR i jinde), ...?

Budu rád za cokoliv... Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 22. 6. 2008
Re: (30077)

Projekt jako takový, kdyby nebyl v práci PSNV začleněn a třebas i s menšími upravami převzat, nemohlo by se mluvit otom, že jde o pracovní společnost.

Projekt podporuje dle mého názoru nadhled jednotlivce nad nákazou VD a jestli o něco PSNV jde, tak je to dobrá cesta jak vymanit mnoho včelařů z kolektivních dogmat a z davové psychózy při podobných problémech s nemocemi.

Takže neusnout na vavřínech, diagnostikovat, rozhodovat a léčit! Jestli si někdo myslí, že bude někdo druhej v dnešních časech doslova lítat kolem jeho včelstev, tak se mýlí. Včelstvo je hmyzí biologická jednotka a její zdraví leží hlavně na jeho majiteli.

Jestli jde o renovace podoby podložky jde o přirozený vývoj a tím jde o novou věc. Kupříkladu. Ono principiálně Hruška také odstřeďoval med, ale až velkokapacitní typy medometů jsou vlastně tím jiným nástrojem pro produkci medu u velkých chovů. Já přidávám, že mřížkovaná podložka s možností zápisu je určitě také dalším vývojových úsekem a tím se její podoba nemusí zastavit.

A nakonec, VD je více než v tuto dobu vloni. Takže se mějme na pozoru.



..........
Vilda:>Dost mě pobavil článek v Krkonošském deníku ze dne 14.6.. kde se informuje o vynálezu způsobu jak vyzrát na roztoče. Věci a skutečnosti dávno známé, včelaři nerespektované, nedodržované a hlavně neprováděné.
Nevěříl jsem při čtení vlastním očím. Diagnostiku spadu roztočů ve včelstvech si měl v předchozích letech provádět každý včelař sám, aby zjistil, zda je nutno na počátku podletí nasadit gabonové pásky. Ostatně každý rok bylo v pokynech Státní veterinární správy uvedeno, že se má hlídat spad roztočů a napadení (invadovost) trubčího plodu roztočem Varroa destructor. A kdyby to každý včelař dělal, správně vyhodnotil a včas léčil, nemuseli jsme dnes být tam, kde jsme, tedy v pr...i. Návod na podložku ze tří částí dal už dávno VÚVč Dol. Jediný nedostatek měla a to, že spodní část neměla okénka na počítání roztočů a tvorbu grafu, takže se muselo hlídat, aby se některý roztoč nespočetl dvakrát. Dá se polemizovat nad tím, k čemu je nám zmíněný graf. Něco podobného přednášel před několika roky v Praze a Brně Čechokanaďan Bill Ruzicka. Ten na podložku přikládal mřížku s okénky a v každém okénku počítal roztoče. V ruce měl navíc ruční počítadlo, aby se nepřepočítal. Takže myšlenka stará, v českých poměrech převzatá a trochu učesaná a sláva je na světě. Takže žádná nová zbraň. Pouze stará metodika v novém hávu. Pokud se u kolegy Jiruše, jak se v článku uvádí, přemnoží roztoči ve včelstvu, není to signál pro sousedy, že mají léčit, je to v prvé řadě signál pro kolegu Jiruše, aby on informoval veterinární správu a on začal léčit, protože od něho se roztoči budou šířit do okolí. Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane. Nechtějme být papežtější než sám Papež. Bezdůvodným léčením, křečovitým jednáním, překračováním doporučených dávek je krátká cesta ke vzniku rezistetních roztočů. A teprve potom začnou skutečné problémy. Současná situace je důsledkem dvou poslední roků ( nikoliv poslední zimy, jak se uvádí), kdy byly abnormálně teplé zimní měsíce. Dále je důsledkem nerespektování a podcenění varování odborníků samotnými včelaři. To bylo konstatováno mnohokrát a včelaři na to neslyší. To, co vidím v současnosti na mapě v celé republice, spad do dvou roztočů na včelstvo, nemůže v zemi, kde uhynulo témět 200 tisíc včelstev odpovídat realitě. Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 6. 2008
Re: (30077) (30080)

Já zase žádnou invazi příliš nepředpokládám. Včelstva letos , alespoň ty moje stavěly minimum trubčiny stavební rámky zastavěly převážně dělničinou a minulý týden jsem již ve včelstvech nepozoroval žádný významný nárůst zakladené trubčiny nepozoroval spíše se mi to zdá podprůměrné. A ještě jedna zvláštnost. Kolem je spousta kvetoucího máku, včelstva jsou mírná jako beránci a případné bodnutí neí tak bolestivé jako jiné roky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 22.6.2008 10:00:57
> ----------------------------------------
> Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru
> a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první
> polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.
> --------------------------------------------------------
>
> Pokud jsem dobře pochopil, tak máme léčení včelstev:
> 1. Nařízené (SVS, KVS)
> 2. Organizované (ZO ČSV, časopis Včelařství)
> 3. Individuální ( KM, vyřezávání trubčího plodu a jiné)
>
> A nyní pár dotazů:
> Je již známo ve kterých oblastech se bude léčit Gabony?
> Bude nařízeno léčení Gabony i když bylo povedeno jarní léčení nátěrem plodu
> s následnou fumigací?
> Předpokládám, že platí stále doporučení ošetřit včelstva KM po vytočení
> medu a vyřezání trubčích plástů do 15.7.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (78.108.145.2) --- 22. 6. 2008
Re: (30077)

Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.
--------------------------------------------------------

Pokud jsem dobře pochopil, tak máme léčení včelstev:
1. Nařízené (SVS, KVS)
2. Organizované (ZO ČSV, časopis Včelařství)
3. Individuální ( KM, vyřezávání trubčího plodu a jiné)

A nyní pár dotazů:
Je již známo ve kterých oblastech se bude léčit Gabony?
Bude nařízeno léčení Gabony i když bylo povedeno jarní léčení nátěrem plodu s následnou fumigací?
Předpokládám, že platí stále doporučení ošetřit včelstva KM po vytočení medu a vyřezání trubčích plástů do 15.7.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 22. 6. 2008
Re: stavební rámek (30067)

Včely orientaci voští určují podle prázdného prostoru, takže i bez
mezistěnky bude v přiměřeně úzkém prostoru ta trubčina uvnitř rámku. Jenže
včely občas i v tom úzkém prostoru tu divočinu "přihnou" k okolním rámkům
nebo ke stěně nastavku a vytahovat takový rámek je potom lahůdka. Dřív, než
se na takový rámek šáhne, musí se něčím jako dlouhým nožem uprostřed včel to
přihnutí z obou dvou stran odřezat, aby bylo vůbec možno vystavené voští v
rámku vytáhnout v celistvém stavu a potom po vytažení opravit vystavenou
trubčinu a vedlejší rámek, aby to včely po vrácení zase nespojily. Jenže
stavební rámek je tak trochu pozůstatek minulosti z doby, kdy v zadovácích a
nastavcích bylo skleněné okýnko. Stavební rámek se dával jako první za to
okýnko do plodiště a potom stačilo tak dvakrát týdně nebo i častěji podívat
se na rámek přes sklo, nemuselo se vůbec do včel chodit a bylo na 99 %
jasné, co se ve včelách děje. Šlo poznat běžný rozvoj včelstva, rojovou
náladu, ukončení tiché výměny matky nebo rojové nálady, vyrojení včelstva,
snůšku, hladové období bez snůšky.... Toto byl jeden z důvodů, proč staří
včelaři tak rádi pobývali u svých včeliček, oni koukali přes ty okýnka
rovnou do včelích úlů...... Zrušením průhledných okýnek tyto možnosti
zmizely a využití stavebního rámku se v nastavcích podstatně snížilo. Dneska
se na stanoviště jen přijde, podle letu včel odhadne, jestli je snůška nebo
ne, kolik to za med bude "sypat", případně koukne na úlovou váhu, kolik
přibylo a včelař jde dál....-:) Trochu informací se dá v nastavcích bez
otevření úlu získat pohledem přes průhlednou stropní fólii, to ale spíše v
zimě, v létě se toho shora moc nenakouká. Využití stavebních rámků va
nastavcích se dnes smrsklo na dvě. Jednak se tímto způsobem získávají
trubčí plásty pro více účelů, potom včelař může tímto způsobem chtít zvýšit
produkci vosku. Co se týká provedení stavebního rámku, když už se nechává
vystavovat, je nejspíš nejvýhodnější ten proužek mezistěny tam přilepit a to
co každých 8 - 12 centimetrů výšky rámku. Dovnitř rámku se přitlučou pomocné
latičky stejně jako u chovného rámku a na ně zespoda mezistěna přilepí.
Rámek je vystavěný rychleji, protože se stavění zúčastní více včel, včely na
tak nízkém prostoru obvykle voští nevyhnou a nepřilepí k okolnímu rámku nebo
stěně nastavku a trubčina má taky dostatečnou pevnost pro manipulaci třeba
když je tam zavíčkovaný trubčí plod nebo pro kočování. Dá se tak využít i
rozbitá mezistěna, nebo mezistěna z rozestavěného rámku, klidně se dá i vzít
kus nějakého mladšího voští určeného k vytavení, strhnout z něho buňky až na
mezistěnu a tu tam přilepit, takže zvýšení nákladů je minimální.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 4:47 PM
Subject: stavební rámek


> Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí
> toto včeklky díky,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 6. 2008
Re:stavebn (30067)

samozřejmě Sice to někdy nebude přesně uprostřed ale u stavebního rámku je to stejně jedno

Pepam

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: stavebn
> Datum: 21.6.2008 16:47:16
> ----------------------------------------
> Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí
> toto včeklky díky,
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 21. 6. 2008

Dost mě pobavil článek v Krkonošském deníku ze dne 14.6.. kde se informuje o vynálezu způsobu jak vyzrát na roztoče. Věci a skutečnosti dávno známé, včelaři nerespektované, nedodržované a hlavně neprováděné.
Nevěříl jsem při čtení vlastním očím. Diagnostiku spadu roztočů ve včelstvech si měl v předchozích letech provádět každý včelař sám, aby zjistil, zda je nutno na počátku podletí nasadit gabonové pásky. Ostatně každý rok bylo v pokynech Státní veterinární správy uvedeno, že se má hlídat spad roztočů a napadení (invadovost) trubčího plodu roztočem Varroa destructor. A kdyby to každý včelař dělal, správně vyhodnotil a včas léčil, nemuseli jsme dnes být tam, kde jsme, tedy v pr...i. Návod na podložku ze tří částí dal už dávno VÚVč Dol. Jediný nedostatek měla a to, že spodní část neměla okénka na počítání roztočů a tvorbu grafu, takže se muselo hlídat, aby se některý roztoč nespočetl dvakrát. Dá se polemizovat nad tím, k čemu je nám zmíněný graf. Něco podobného přednášel před několika roky v Praze a Brně Čechokanaďan Bill Ruzicka. Ten na podložku přikládal mřížku s okénky a v každém okénku počítal roztoče. V ruce měl navíc ruční počítadlo, aby se nepřepočítal. Takže myšlenka stará, v českých poměrech převzatá a trochu učesaná a sláva je na světě. Takže žádná nová zbraň. Pouze stará metodika v novém hávu. Pokud se u kolegy Jiruše, jak se v článku uvádí, přemnoží roztoči ve včelstvu, není to signál pro sousedy, že mají léčit, je to v prvé řadě signál pro kolegu Jiruše, aby on informoval veterinární správu a on začal léčit, protože od něho se roztoči budou šířit do okolí. Pokud budu já mít angínu, není důvod, aby se celá vesnice začala léčit na angínu, ale léčit se musím v prvé řadě já. Léčení by mělo být organizované a ne, jak si kdo umane. Nechtějme být papežtější než sám Papež. Bezdůvodným léčením, křečovitým jednáním, překračováním doporučených dávek je krátká cesta ke vzniku rezistetních roztočů. A teprve potom začnou skutečné problémy. Současná situace je důsledkem dvou poslední roků ( nikoliv poslední zimy, jak se uvádí), kdy byly abnormálně teplé zimní měsíce. Dále je důsledkem nerespektování a podcenění varování odborníků samotnými včelaři. To bylo konstatováno mnohokrát a včelaři na to neslyší. To, co vidím v současnosti na mapě v celé republice, spad do dvou roztočů na včelstvo, nemůže v zemi, kde uhynulo témět 200 tisíc včelstev odpovídat realitě. Zvláště, když populační křivka roztočů směřuje v tomto období strmě vzhůru a tím i počet roztočů ve včelstvu. Krizovým obdobím je zpravidla první polovina července. V srpnu nebývá zpravidla co napravovat a někdy i léčit.


--------------------------------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 21. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (29849) (30060) (30061)

No nevím, co dozvíme. Letos se situace opakuje stejně, jako před léty, nahlášen je velký úhyn a zároveň ten dotyčný dělá velké množství oddělků. Je otázkou z čeho, když mu včely uhynuly. Jak znám naše orgány, bude jim stačit doklad o nákupu. Veterinární povolení nemusí být přiloženo. A v rozšířené dotaci se nepíše nic o předkládání dokladů. Stejně, jako nikdo nekontroluje počty zazimovaných včelstev při žádosti o dotaci 1.D . Peníze se stejně vyplácí i na uhynulá včelstva - viz loňský rok. Takže nehledejme a nečekejme u MZe snahu o zabránění podvodů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 21. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (30059) (30062)

Takže se budeme smát, ti co dostanou dotace více a nudou si ještě mnout ruce, jak jejich okresní funkcionáři včas zareagovali. Ti ostatní si pouze nechají nadělat na hlavu. Nejsmutnější je pouze to, že všem se řeklo, že dostanou dotaci na uhynulé včelstva. Velká část včelařů ještě dodnes neví, že nic nedostanou. A jejich funkcionáři jim to ani nechtějí říci. Těším se na dobu výplaty dotace. Zde se ukáže.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063) (30065)

pánové uvědomte te si že to včely řádně po´tapkají nemají totiž přede dveřmi rohožky a boty si nezouvají u dveří


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: barva vosku
> Datum: 21.6.2008 13:41:07
> ----------------------------------------
> S včelami v komínech nemám zkušenosti, pokud tam bylo hodně uhelných sazí,
> mohly se dostat do vosku, dehtovité látky v sazích budou ve vosku rozpustné.
> Ale nejspíš by to ovlivnilo chuť a vůni vosku a asi i chuť medu. Med z toho
> by asi nebyl k jídlu. Druhá možnost je, že tmavé a černé plásty plásty jsou
> mnohonásobně zaplodované plásty, které zůstaly v komíně po včelstvu z
> minulých let. V takových plástech by po plodu zůstaly košilky. Jinak se
> uvádí v literatuře, že vosk do tmava zabarvuje pyl z tabáku, jenže to by
> měla být záležitost spíš teplejších krajů.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 21, 2008 12:51 PM
> Subject: barva vosku
>
>
> Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech.
> Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze
> sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla
> mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k
> zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a
> spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných
> zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji
> na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
> tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
> Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
> Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte
> mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
> A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel
> jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom
> ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá
> stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to
> něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.
>
> dík
>
> pf
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063) (30064)

To jsi opravdu viděl málo a je to pravdu zajímavé vidět nové včelí dílo v černé barvě.
Taky jsem příteli takto uvolňoval KOMÍN VE KTERÉM ZIMU PŘED TÍM TOPIL

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <M. V>
> Předmět: Re: barva vosku
> Datum: 21.6.2008 13:33:22
> ----------------------------------------
> Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po
> uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána
> jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
> Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu
> vosku ( že by saze z komína? ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 6. 2008
Re: stavební rámek (30067)

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včelky díky,F.L.

Čo chcete vložením SR docieliť v tomto čase, keď už aktivita rozmnožovania ustala? Ale keď už pripevnite na hornú latku rámika 1 cm široký prúžok Ms. V tomto čase a pozdejšie ošetrujú trúdí plod len tie včelstvá včelstvá, ktoré sa rozhodli robiť tichú výmenu matky a k tomu nepotrebujú mať SR.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 6. 2008
Re: stavební rámek (30067)

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včelky díky,F.L.

Čo chcete vložením SR docieliť v tomto čase, keď už aktivita rozmnožovania ustala? Ale keď už pripevnite na hornú latku rámika 1 cm široký prúžok Ms. V tomto čase a pozdejšie ošetrujú trúdí plod len tie včelstvá včelstvá, ktoré sa rozhodli robiť tichú výmenu matky a k tomu nepotrebujú mať SR.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 21. 6. 2008
Bolsevnik

Petr Forejtek:>Celkový rozsah stavby odhaduji
na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.<

.............
Zaujala mne jedna věc v souvislosti s tím sladkokyselým, když jsem včera jel vlakem do Chebu, tak u Karlovarska bolševník pěkně kvete a dost nekompromisně zabírá půdu.

Neví někdo jakou barvu a chuť má z něho med? Vím, že to je vynikající zdroj nektaru.

Jinak zaplevelení takovou rostlinou nezávidím, protože jsme pěstovali kdys anděliku lékařskou ze stejné čeledě rostlin a opravdu je to rostlina s agresivním obsahem pro člověka. (nepříjemná vůně oddenků, semen, kořenu, listů a nutnost mít ochranný prostředky na celém těle při obhospodařování, kvůli agresivitě šťáv rostlin)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 6. 2008
Re: stavební rámek (30067)

Proužek mezistěny na stavebním rámku je potřebný, protože by včely nemuseli dílo postavit rovně. Křivé dílo má za následek komplikace při manipulaci s rámky.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal23HC (77.236.209.145) --- 21. 6. 2008
stavebni ramek

Pravdebodobne ano, ale ted me uz tedy moc nestavi.. takze pokud chcete TED ramek postavit, tak nejlip s mezistenou. Navic bez mezisteny casto stavi ne uplne rovne.. nejlip vlozit aspon kousek divociny do ramku.. Zalezi taky jestli pouzivate dratky.. to by asi mohl byt problem bez mezisteny..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 21. 6. 2008
stavební rámek

Mohu na stavební rámek použít rám bez nejmenšího kousku mezistěny, použijí toto včeklky díky,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063) (30064)

Nevím jak dlouho tam to dílo bylo. Myslím, že pokud by to mělo být delší
čas, někdo by si toho všiml. Ačkoli... :) Tohoto roje si všiml soused jen
proto, že ho viděl přiletět a "zachraňoval útěkem" před Hitchcockovskou
scénou ratolest.
Měl bych dostat z té akce nějaké fotky, tak se můžu o tu srandu podělit.

pf

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 1:33 PM
Subject: Re: barva vosku


> Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po
> uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána
> jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
> Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu
> vosku ( že by saze z komína? ).
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063)

S včelami v komínech nemám zkušenosti, pokud tam bylo hodně uhelných sazí,
mohly se dostat do vosku, dehtovité látky v sazích budou ve vosku rozpustné.
Ale nejspíš by to ovlivnilo chuť a vůni vosku a asi i chuť medu. Med z toho
by asi nebyl k jídlu. Druhá možnost je, že tmavé a černé plásty plásty jsou
mnohonásobně zaplodované plásty, které zůstaly v komíně po včelstvu z
minulých let. V takových plástech by po plodu zůstaly košilky. Jinak se
uvádí v literatuře, že vosk do tmava zabarvuje pyl z tabáku, jenže to by
měla být záležitost spíš teplejších krajů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 21, 2008 12:51 PM
Subject: barva vosku


Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech.
Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze
sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla
mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k
zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a
spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných
zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji
na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má
tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6.
Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte
mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel
jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom
ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá
stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to
něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.

dík

pf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 21. 6. 2008
Re: barva vosku (30063)

Jako nejpravděpodobnější vysvětlení považuji opakované osazení komínu po uhynutí předchozího roje. Pokud je daná buňka po většinu roku využívána jako plodová, ztmavne během pouhých dvou let do černohněda.
Skoro vůbec mě nenapadá vysvětlení, jak by mělo mít místo vliv na barvu vosku ( že by saze z komína? ).


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 21. 6. 2008
barva vosku

Včera jsem pomáhl otci vyndat roj z nepoužívaného komínu v Karlových Varech. Pravděpodobně tam zalétl někdy kolem 10.6.08, podle toho co říkali lidi ze sousedství. Matku se nám nepodařilo najít, zato ale skladba a rozsah díla mne docela zaskočil. Rozhodně nám nestačilo pouhých 6 rámečků 39x24 k zadrátování veškerého díla. Bohužel mi taky jeden kus divočiny vyklouzl a spadnul i se včelami dolů do komína. Získali jsme ale mnoho zavíčkovaných zásob, zavřený i otevřený plod, mnoho včel. Celkový rozsah stavby odhaduji na jeden nástavek tachováku. Pro úplnost mohu ještě dodat, že ten komín má tak 15x15cm a nejdelší uši byly tak půl i víc metru dlouhé a bylo jich 6. Med měly tmavší sladkokyselý, prostě pohádka.
Nevím zda v Karlových Varech nebyl vyhlášen zákaz přesunů včelstev, dejte mi, prosím vědět, abych věděl jak s nimi naložit.
A teď co mě zajímá. S úžasem jsem hleděl na barvu divočiny. U svých včel jsem zvyklý vídat vosk bílý případně zažloutlý. Tenhle ale byl všechno jenom ne bílý. Šedý, hnědý, místy téměř černý. V nejspodnější časti pak čerstvá stavba byla okrová. Má na nevzhlednou barvu vosku vliv město, nebo je to něčím jiným? Prosím včelaře městskáče i vesničany o jejich názor.

dík

pf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (30059)

Vilda:
Tajemník musí informovat a ne že nemusí, když se mu nechce.
Je placen z našich peněz a nám je povinen se zpovídat
------
A ještě tu o Karkulce, tu mám taky rád, ale za nezasměji se tolik. :-)

Jak to bylo letos s včasným zveřejněním formulářů a pokynů k dotacím:-)

Včasným zveřejněním by ztratily informace a ti co k nim mají v předstihu přístup cenu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 21. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (29849) (30060)

Situace skutečně pro chytrolíny. Nikdo nic zjišťovat nebude a ani není zájem.
------
Povídá se lecos. Že třeba ministerstvo nemá chuť dát "své" peníze jen tak na "čestné" slovo, ale oproti prodejnímu dokladu za nákup včelstva, oddělku atd.

A to by znamenalo, že ti co prodávají mají formality v pořádku. Vyšetření na mor, daňový aspekt, atd.

No však se to včas dozvíte. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 20. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807) (29849)

Situace skutečně pro chytrolíny. Nikdo nic zjišťovat nebude a ani není zájem. Jako klasický příklad stačí dotace, tuším v roce 2003 nebo 2004 za úhyny na melecitózu. Mnozi si jistě pamatují. Jeden nahlásil úhyn úhyn asi 200 včelstev, které nikdy neměl a vyplatili mu dotaci po asi 1200 Kč/včelstvo. Takže proč by to neprošlo i dnes.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vilda (88.101.24.174) --- 20. 6. 2008
Re: Dotace 1.D.d). (29701) (29708) (29790) (29807)

Tajemník musí informovat a ne že nemusí, když se mu nechce. Je placen z našich peněz a nám je povinen se zpovídat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.186.153) --- 20. 6. 2008
Re: www.varroamonitoring.cz (29799) (29811) (29814) (29927) (29928) (29929) (29930) (29937) (30050)

Právě je do systému zapojeno 49 včelařů.

Takže pokud chce být někdo padesátý, má šanci právě teď.

-----------------
Gratulujeme jubilejnímu 50.včelaři v systému VMS. Dostane symbolický dar.
Takže další musí čekat až na tu 100ku.

Ale já bych nečekal, roztoč taky čekat nebude:-)

Já už jsem přepočítal zásoby Gabonu, abych ho tam po vytočení narval. Ale asi někde dojde na KM.
Pokud někdo chce čekat do poloviny srpna, jeho věc.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 6. 2008
Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky? (30009) (30030) (30036) (30039) (30052)

Ppoužívám ty samé a při 30 včelstvech vyřazuji tak 20- 30 rámků ročně. To přece není žádná hrůza! A to žádný neopravuji krom výjimečného přitažení hřebíčků. Jestli je pak v úlu 30- 40 rámků pok je doba k jejich obměně stejně příliš dlouhá

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky?
> Datum: 20.6.2008 08:41:55
> ----------------------------------------
> Vždy je něco pro a proti. Já mám ty rámky 39x24 starší a sbité většinou
> obyčejně takovým způsobem, který se zamezením kroucení nepočítá. Hodně rámků
> se proto kroutí a viklá a proto nemůžu ty mezerníky dávat na boční loučky,
> musí na horní a spodní. Když ale teď ty rámky se neničí vytahováním kleštěmi
> z zadováků, vydrží ještě hodně cyklů kdy je vyřežu, oškrábu a očistím,
> zatavím mezistěny a nechám vystavit, než se úplně rozpadnou. Když se rámky
> konstrukčně udělají tak, aby se tomu kroucení zamezilo, klidně se mohou
> dávat mezerníky na boční loučky. Takové rámky ale budou složitější, budou
> obsahovat v průměru více dřeva a budou se vyřazovat dříve, kvůli kroucení,
> zatímco ty předchozí až kvůli úplnému rozpadu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 19, 2008 8:48 AM
> Subject: Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky?
>
>
> Prave jeden velko-chovatel u nas je dava jen do bocnich loucek - netrhaji se
> plasty, je to kocovnik :-)
>
> Ja to zkousim taky tak a zatim dobry...
>
> T.H.
>
>
> > Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.53) --- 20. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044) (30047) (30053) (30054) (30055)

A co cesnova vlozka ??
-----
Když byl včelařský kongres v Dublinu, tak se objevily ve Včelařství fotky z nějaké včelnice z EU peněz.
Všichni si z toho dělali prču, m.j. že tam mají v česnech molitan.
V podtstatě jsem nechápal proč je to k smíchu, ale já mám s molitanem ty nejlepší zkušenosti.
Když se dováží hroznové víno, je obalené proužky molitanu.
V zelenině je rádi rozdávají. Na rychlé a těsné uzavčření je to velmi dobré, a taky na podzim při fumigaci.


Zajímavé je, že když tím uzavřu očka a dokonce očka ve dně - tedy skoro na zemi a není okolo nějaká skulina, která by lákala myši, tak to přežije i zimu. Myši raději okusují dřevo okolo česna.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044) (30047) (30053) (30054)

Česnové vložky, co jsem viděl, jsou sice nízké, ale dlouhé, takže tam je
průchod pro mnoho včel. Škvíra by se musela utěsnit po celé šířce a nechat
v krajním případě volný tak necelý centimetr. Lepší je ale zavřít česno ve
dnu úplně a zúžit takhle očko v nastavku, kde je plod. Zase záleží na síle
včelstva, pokud je dost silné a loupež úplně na začátku, třeba očko nebude
nutné zužovat. V případě rozvinuté loupeže je prostě potřebné zamezit
aspoň na hodinu, dvě hodiny tomu, aby se zlodějky vracely domů s nakradenou
sladinou, to znamená zlodějky nesmí v žádném případě pronikat dovnitř úlu,
musí být odráženy nebo zabíjeny strážkyněmi před úlem. Zlodějky se dají
poznat, při vletu do úlu se chovají jinak než běžné včely, nervózně kolem
chráněného česna poletují a jsou jakoby připraveny, pokud se proti nim
vyřítí strážkyně, se od česna zase zvednout a uletět. Po jedné, dvou
hodinách se tlak zlodějek na napadené včelstvo zmenší, zlodějky, když
neuspějí tam, zkoumají okolní včelstva na stanovišti., loupež se může
přesunout, takže se musí sledovat a případně zůžit i okolní včelstva. Pak
ještě nejméně několik dnů po loupeži trvá zvýšená citlivost, místo je pod
"trvalým dohledem" zlodějek, jak se třeba rozhodí včelstvo, během hodiny je
loupež zase v plném proudu. Definitivně končí slídění s novou snůškou,
pravděpodobně taky když včelstva zlodějek začnou být krmena.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 20, 2008 9:00 AM
Subject: Re: vechno uklidit


Zůžení česna se dá v nastavcích obvykle provést jen
> nouzovým způsobem, třeba vlhkým jílem. To vybrání všech neobsednutých
rámků
> a zúžení jen na ty obsednuté se provést nedá.
>
> R. Polášek
>
>

A co cesnova vlozka ?? Prkenko, ktere ma z jedne strany vyrezany otvor
na pruchod jedne az dvou vcel prave treba pro oddelky a z druhe ma otvor
vetsi (delsi) ktery se pouziva prave v podleti pri krmeni apod. kdy je
nebezpeci loupezi a vlastne i na zimu proti mysim (vyska 6-7mm - vim ze se
psalo ze mys projde, ale zatim mi to funguje). Navic neni problem dno
uzavrit uplne. Zalezi jak je konstruovane. Cesnova vlozka ale pujde do
kazdeho...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 20. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044) (30047) (30053)

Zůžení česna se dá v nastavcích obvykle provést jen
> nouzovým způsobem, třeba vlhkým jílem. To vybrání všech neobsednutých rámků
> a zúžení jen na ty obsednuté se provést nedá.
>
> R. Polášek
>
>

A co cesnova vlozka ?? Prkenko, ktere ma z jedne strany vyrezany otvor na pruchod jedne az dvou vcel prave treba pro oddelky a z druhe ma otvor vetsi (delsi) ktery se pouziva prave v podleti pri krmeni apod. kdy je nebezpeci loupezi a vlastne i na zimu proti mysim (vyska 6-7mm - vim ze se psalo ze mys projde, ale zatim mi to funguje). Navic neni problem dno uzavrit uplne. Zalezi jak je konstruovane. Cesnova vlozka ale pujde do kazdeho...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044) (30047)

Včelaření v zadovácích považovalo vylupování za běžný jev a opatření proti
loupeži znal každý včelař. V nastavkém včelaření se preferuje likvidace
slabochů, jenže vylupovaní "slaboši" jsou velice často jen přechodně kvůli
nějakému zásahu včelaře oslabená včelstva, která jsou jinak úplně
plnohodnotná. Pojem o nebezpečí vylupování svých včelstev se vytratil. Běžná
opatření, která v klasických úlech loupež spolehlivě zarazila, bylo zůžení
česna na průchod jedné, dvou včel a vybrání všech neobsednutých rámků,
ponechání jen obsednutých s plodem a jejich přesunutí co nejblíž k česnu,
aby bránicí včely měly objekt obrany, plod včelstva hned za zády a měly s
ním přímý kontakt. Zůžení česna se dá v nastavcích obvykle provést jen
nouzovým způsobem, třeba vlhkým jílem. To vybrání všech neobsednutých rámků
a zúžení jen na ty obsednuté se provést nedá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 19, 2008 2:28 PM
Subject: Re: vechno uklidit


> Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
> Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a -
> přišel jsem o 24 oddělků z 25 - ve 12:00 jsem ho zapoměl a šel vytáčet a v
> 18:00 jsem šel vrátit souše do medníků a bylo pozdě - i když jsem oddělky
> přenosil 50 m vedle a do česna hodil trávu!!
> Již nikdy více nechci zažít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 20. 6. 2008
Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky? (30009) (30030) (30036) (30039)

Vždy je něco pro a proti. Já mám ty rámky 39x24 starší a sbité většinou
obyčejně takovým způsobem, který se zamezením kroucení nepočítá. Hodně rámků
se proto kroutí a viklá a proto nemůžu ty mezerníky dávat na boční loučky,
musí na horní a spodní. Když ale teď ty rámky se neničí vytahováním kleštěmi
z zadováků, vydrží ještě hodně cyklů kdy je vyřežu, oškrábu a očistím,
zatavím mezistěny a nechám vystavit, než se úplně rozpadnou. Když se rámky
konstrukčně udělají tak, aby se tomu kroucení zamezilo, klidně se mohou
dávat mezerníky na boční loučky. Takové rámky ale budou složitější, budou
obsahovat v průměru více dřeva a budou se vyřazovat dříve, kvůli kroucení,
zatímco ty předchozí až kvůli úplnému rozpadu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 19, 2008 8:48 AM
Subject: Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky?


Prave jeden velko-chovatel u nas je dava jen do bocnich loucek - netrhaji se
plasty, je to kocovnik :-)

Ja to zkousim taky tak a zatim dobry...

T.H.


> Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 20. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044) (30047) (30048)

Plemeno má na to malý vliv. Záleží za prvé na tom, jestli včelař nedělá
chyby, které dlouhodobě oslabují odhodlání příslušného včelstva se bránit.
To jsou třeba oddělky s malým množstvím včel na objem nástavku, ve kterém je
oddělek nebo třeba nepovedená výměna matky spojená s rozsáhým přemísťováním
plástů v úlu, takže včelám trvá dlouho, než se vzpamatují narazí matečníky a
začnou znova úl bránit atd. Za druhé konstrukce úlů, hlavně vletových otvorů
a používaná technologie. Dneska se preferuje dostatek prostoru v úlu a velké
česnové otvory, aby jimi nebyly včely omezovány při intenzívní snůšce.
Jenomže v klasickém nastavkovém úlu, kde včely mají dost prostoru, ve
spodním nastavku nad česnem nebývý plod a nebývá úplně obsazený. Pro včely
je potom spodní česno příliš daleko a přiliš velké a včely ho nechrání.
Zlodějky potom volně pronikají česnem a díky vysokému podmenu útočí v celém
průřezu nastavku. Uhlídat takovou velkou plochu je pro každé jen trochu
slabší včelstvo obtížné.
Potom je to o tom zalétávání. Stanoviště, na které nejsou zalétány zlodějky,
ani z vlastních úlů, ani z nějakého jiného stanoviště, mají jen minimum
návštěv zlodějek a stačí jen velice slabé úsilí včelstev, aby jednotlivá
průzkumnice zlodějka byla odehnána bez ukradených zásob. Proto se může
stát, že vlivem situace, třeba vlivem stahování včelstev do menšího prostoru
v srpnu, nebo když tam včelař umístí nové oddělky, se tam postupně objeví
včelstva méně odolné proti vykrádání. Jednotlivým zlodějkám se ale ty
včelstva v pohodě ubrání, takže se nic neděje. Když včelař nechá vylízat
včelám ten medomet nebo jen se půl dne hrabe ve včelách a nechává jejich
rámky se zásobami nechráněné nebo třeba jedno včelstvo kvůli ztrátě matky
zeslábne natolik, že se nedokáže ubránit ani osamoceným zlodějkám, ty
donesou domů plné volátko a následně letí na to místo tisíce dalších včel.
Pokud už je "ten medomet vyčištěný", včely se rozlétávají do okolí, až
objeví nějaký úl, který se těm tisícům zlodějek taky nedokáže ubránit. Až je
vyloupen ten úl, včely hledají další, dokud na stanovišti nezlikvidují
všechny včelstva, které se náletům tisíců zlodějek nedokáží ubránit, ze
kterých by ale jinak po zesílení nebo přezimování byla kvalitní výkonná
včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 19, 2008 3:26 PM
Subject: Re: vechno uklidit


> Musíte zvolit k chovu vhodné plemeno a nebudete mít takové ztráty.Když
jsem
> svým dal vloni dočistit rámky po vytáčení tak jsem žádné ztráty na pevném
> stanovišti /nekočuji/ nezaznamenal. Soused má divoké bojovnice a nemůže se
> ani pořádně přiblížit ke včelínu, zatím co já měním matky a chodím v klidu
> do včel v kraťasech bez kukly a rukavic.
>
>
> Aleš (193.85.238.34) --- 19. 6. 2008
> Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044)
>
> Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
> Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a -
> přišel jsem o 24 oddělků z 25

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.53) --- 20. 6. 2008
Re: www.varroamonitoring.cz (29799) (29811) (29814) (29927) (29928) (29929) (29930) (29937)

Právě je do systému zapojeno 49 včelařů.
Na 60 stanovištích je monitorováno 266 včelstev.

Takže pokud chce být někdo padesátý, má šanci právě teď.

1 promile včelařů měří, nebo chce měřit spad a dát o tom vědět ostatním.

Osobně jsme zvědav, jestli se jich najde 1%.


Ale o dost přicházejí. Já to dřív měřil namátkově až v létě. Teď to doma dělám denně a docela mě to překvapuje.
Třeba to, že spad je skoro pravidelný bez výkyvů.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 19. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044) (30047) (30048)

Samozřejmě letos už vše umývám abych nepřitahoval cizí a nemocné včely,jak mi zde už v předešlích příspěvcích vysvětlili jiní členové

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 19. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044) (30047)

Musíte zvolit k chovu vhodné plemeno a nebudete mít takové ztráty.Když jsem svým dal vloni dočistit rámky po vytáčení tak jsem žádné ztráty na pevném stanovišti /nekočuji/ nezaznamenal. Soused má divoké bojovnice a nemůže se ani pořádně přiblížit ke včelínu, zatím co já měním matky a chodím v klidu do včel v kraťasech bez kukly a rukavic.


Aleš (193.85.238.34) --- 19. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044)

Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a - přišel jsem o 24 oddělků z 25

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 19. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043) (30044)

Je vidět, že tazatel není chovatel (na stanovišti).
Jen jednou jsem při medobraní omylem zapoměl opřený o úl medný plást a - přišel jsem o 24 oddělků z 25 - ve 12:00 jsem ho zapoměl a šel vytáčet a v 18:00 jsem šel vrátit souše do medníků a bylo pozdě - i když jsem oddělky přenosil 50 m vedle a do česna hodil trávu!!
Již nikdy více nechci zažít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 19. 6. 2008
RE: Svazové sklenice (30045)


Zkus se domluvit na mob: 608262356 nebo na j.hutla/=/seznam.cz


Lze někde v okolí Orlických hor koupit za rozumnou cenu svazové sklenice v
množství 100-200 ks. Děkuji za info předem



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra (80.188.188.170) --- 19. 6. 2008
Svazové sklenice

Lze někde v okolí Orlických hor koupit za rozumnou cenu svazové sklenice v množství 100-200 ks. Děkuji za info předem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 19. 6. 2008
Re: vechno uklidit (30041) (30043)

a hlavně to nezvyšuje možnost nákazy.
> Míra
>

Jen v pripade, ze mame vsechny nase vcely zdrave coz nikdy nemuzem stopro vedet ....


T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.253) --- 19. 6. 2008
Re: všechno uklidit (30041)

Souhlasím s panem Ševčíkem.Je to nezodpovědnost nechávat jakoukoli potravu pro včelky válet v oklolí včelína.Nejde jenom o zbytky medu v medometu,kýblu atd.ale i o rámečky a prázdné neuzavřené úly.Dívám se kolem sebe a takové věci vidím dost často.Já jsem po medobraní všechno opláchnul horkou vodou a dal jim to do sklenic ke skrmení.Víčka jsem rozvařil,potom sebral placku vosku a tu sladkou vodu jim dal taky.Je to v klidu bez slídění a bojů a hlavně to nezvyšuje možnost nákazy.
Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 19. 6. 2008
Re: (30032) (30033)

Všichní pečlívkové : Jakou máte jistotu, že jsou tam pouze Vaše včely - žádnou. Riskujete kvůli pár dkg. medu, že tam mohou Vám jiné včely natáhat spory moru plodu. Proč to děláte ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 19. 6. 2008
"vylizování medometu a pomůcek"

Odkapaný medomet i vercaik po včerejším vytáčení jsem právě umyl,aby mi okolní včelky nezavlekli žádné nemoci.Víčka jsem dal na talířcích do podmetů ať si je přeberou.Vidím že i tady to dělá každý jinak.Včelaře odebírám teprve letos,jelikož dřív jsem byl neorganizovaný,tak se ke mě dostávali informace co mi kdo řekl.Učečný z nebe nespadl.
Vše dobré a hodně medu Všem
Pepíno


Vlasta (193.165.73.36) --- 19. 6. 2008
"vylizování medometu a pomůcek"
Barbarské, šílené a nevčelařské. Ještě že to není můj soused.
Pozdrav všem myslícím včelařům posílá Vlasta
----------------------------------------------------------
Nechci věřit svým očím co zde na konferenci čtu.
Vracím se v duchu o 50 - 100 let zpět,kdy ve Včele Moravské
a Českém Včelaři toto bylo mnohokráte zdůrazněno,nedělejte to. Dík Vlastě za krátkou a výstižnou reakci na toto téma.
Myslící včelař to prostě nedělá a taky mu to není zapotřebí. Jen si odhadněte,kolik asi medu zůstane po prvním či posledním vytáčení na medometu ? Nic moc.Jako začátečník jsem to také vyzkoušel,dal opodál do kůlny medomet a odešel jsem na celý den na posvícení do sousední vesnice a druhý den jsem se šel podívat,jak mi to včely vyčistily a usnadnily práci s mytím. Byl jsem zhrozen když jsem to uviděl,medomet vyčištěn a na dně stovky usmrcených včel.Od té doby to nikdy nedělám,protože je to absolutní blbost.Může někdo povídat,že záleží jak daleko jsou včely cizí a podobné nesmysly, přece i sousední včely na jednom stanovišti jsou si navzájem cizí a když jim nastane takováto situace tak se prostě perou.Nedělejte to...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

E.M. (88.100.95.205) --- 19. 6. 2008

Pepíno (82.202.44.205) --- 18. 6. 2008
"vylizování medometu a pomůcek"
Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily? Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak mi radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou ztráty.Jak to děláte vy?
Diky Pepíno
-------------------------------------------------------
Petr Forejtek (e-mailem) --- 18. 6. 2008
Re: "vylizování medometu a pomůcek" (30032)
Nechávám jim to, je to jejich.
------------------------------------------------------
Vlasta (193.165.73.36) --- 19. 6. 2008
"vylizování medometu a pomůcek"
Barbarské, šílené a nevčelařské. Ještě že to není můj soused.
Pozdrav všem myslícím včelařům posílá Vlasta
----------------------------------------------------------
Nechci věřit svým očím co zde na konferenci čtu.
Vracím se v duchu o 50 - 100 let zpět,kdy ve Včele Moravské
a Českém Včelaři toto bylo mnohokráte zdůrazněno,nedělejte to. Dík Vlastě za krátkou a výstižnou reakci na toto téma.
Myslící včelař to prostě nedělá a taky mu to není zapotřebí. Jen si odhadněte,kolik asi medu zůstane po prvním či posledním vytáčení na medometu ? Nic moc.Jako začátečník jsem to také vyzkoušel,dal opodál do kůlny medomet a odešel jsem na celý den na posvícení do sousední vesnice a druhý den jsem se šel podívat,jak mi to včely vyčistily a usnadnily práci s mytím. Byl jsem zhrozen když jsem to uviděl,medomet vyčištěn a na dně stovky usmrcených včel.Od té doby to nikdy nedělám,protože je to absolutní blbost.Může někdo povídat,že záleží jak daleko jsou včely cizí a podobné nesmysly, přece i sousední včely na jednom stanovišti jsou si navzájem cizí a když jim nastane takováto situace tak se prostě perou.Nedělejte to...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 19. 6. 2008
Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky? (30009) (30030) (30036)

Prave jeden velko-chovatel u nas je dava jen do bocnich loucek - netrhaji se plasty, je to kocovnik :-)

Ja to zkousim taky tak a zatim dobry...

T.H.


> Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlasta (193.165.73.36) --- 19. 6. 2008
"vylizování medometu a pomůcek"

Barbarské, šílené a nevčelařské. Ještě že to není můj soused.
Pozdrav všem myslícím včelařům posílá Vlasta



Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily? Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak mi radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou ztráty.Jak to děláte vy?
Diky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.60) --- 19. 6. 2008
Re: (30035)

Po umytí "vercajku" je vhodné tuto vodu použít na výrobu medoviny a včely zbytečně neprovokovat k loupežím, transferu nemocí od okolních včelstev a jiným nepravostem.
Šetření je hezká věc. Ale musí být na pravém místě. Jinak se nemusí vyplatit.
Tak ať Vám bzučí včely. Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 6. 2008
Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky? (30009) (30030)

Mezerníky na boční loučku po špatných zkušenostech nikdy nedávám. Boční
loučka se totiž v rámci pevnosti rámku kroutí a hlavně v rámci tolerance
délky horní loučky a drážky, do které se za horní loučku rámek zavěšuje
polohy bočních louček vzájemně k sobě nejsou přesné. Mezerníky potom často
nepasovaly na boční loučku dalšího rámku a "nemezernily". Dělalo to problém
hlavně v zadováku, ale i při kočování a převážení rámků v bednách, kdy se
otřesy některé rámky srazily k sobě, vznikla potom velká rezerva prostoru a
v nejhorším případě se potom rámky posunuly našikmo a vypadly z drážky dolů.
Pokud se to stane v úlu se včelstvem, je to pak lahůdka. Zvláště když někdy
není možné před kočováním rámky nechat týden, 14 dní včelám pořádně
přitmelit. Včely jsou potom vydivočené na nejvyšší míru při kočování i ještě
za týden potom, kdyto spravuji. Proto mezerníky dávám zásadně na vodorovné
loučky.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 6. 2008
Re: "vylizování medometu a pomůcek"

Já myslím, že v létě záleží, jak daleko jsou nejbližší jiné včely. Pokud
jsou blízko a není snůška, najdou to dříve než to místní vyčistí a potom už
tam budou nějakou dobu zalétané, občas se tam proletí, vyzkouší obranu úlů
před zlodějkami a jak objeví slabší včelstvo, budou se podílet na jeho
vylupování, pohotově využijí další "čištění" nebo slíznou nějakou kapku
sladiny, co se objevila při manipulaci se včelstvy...... Mnohonásobně se
zvyšuje možnost šíření varaózy nebo moru a dalších nemocí. V létě, když je
teplo, půl kilometru, kilometr není pro včely žádný problém.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 18, 2008 10:55 PM
Subject: Re: "vylizování medometu a pomůcek"


>
> No nemyslím si, že by se včelky servali přímo v medometu, ale tímto
> "vystavováním" se podporuje slídivost včel, což může, v období kdy není
> snůška, vést k propuknutí loupeže na stanovišti. Potom silná včelstva
> vyberou ta slabá, která již neubrání česno a ve finále pak najdete
> prázdný úl, pěkně "vylízaný" :)
>
> Medomet a jiné pomucky je dobre nechat poradne odkapat, menší věci pak
> dát včelám do podmetu a nebo do prázdného nastavku a ten posadit na
> některé včestvo.
>
> petr j.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 18. 6. 2008
Re: "vylizování medometu a pomůcek" (30032)


No nemyslím si, že by se včelky servali přímo v medometu, ale tímto
"vystavováním" se podporuje slídivost včel, což může, v období kdy není
snůška, vést k propuknutí loupeže na stanovišti. Potom silná včelstva
vyberou ta slabá, která již neubrání česno a ve finále pak najdete
prázdný úl, pěkně "vylízaný" :)

Medomet a jiné pomucky je dobre nechat poradne odkapat, menší věci pak
dát včelám do podmetu a nebo do prázdného nastavku a ten posadit na
některé včestvo.

petr j.


Pepíno napsal(a):
> Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z
> medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily?
> Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak mi
> radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař
> říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou
> ztráty.Jak to děláte vy?
> Diky Pepíno
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 18. 6. 2008
Re: "vylizování medometu a pomůcek" (30032)

Nechávám jim to, je to jejich.

pf

----- Original Message -----
From: "Pepíno" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 18, 2008 9:54 PM
Subject: "vylizování medometu a pomůcek"


> Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z
> medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily?
> Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak
> mi
> radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař
> říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou
> ztráty.Jak to děláte vy?
> Diky Pepíno
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepíno (82.202.44.205) --- 18. 6. 2008
"vylizování medometu a pomůcek"

Zdravíčko necháváte včelkám ať si po vytáčení "vylížou" zbytky medu z medometu,sít,talířků,nádob,atd.,nebo vše umýváte aby se včelky nepobily? Minulé dvě sezony jsem jim dával vše kousek od česen /asi 3-5 metrů/ jak mi radil jeden včelař a včelky si vše krásně vyčistily.Teť mi zas jiný včelař říkal že se jim to nesmí dávat,jinak se zbytečně dopíchají,a jsou ztráty.Jak to děláte vy?
Diky Pepíno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.84.40.9) --- 18. 6. 2008

prave sem ve svedsku,vcely tu nevidet v okoli ubytovani(350m.n.m.),ale o opylovani se tu fakt solidne postaraj cmelaci-maliny stoprocent-nevynechaj kvet,jinak svedskej ramek by se vlezl do toho naseho 39-24,typuju 36-20,a cena medu? opravdu zavratna, panove byznys je byznys a taky studena kurva!a pokud mezernik ma byt dole je samozrejme na bocni loucce....a asi je to jednodussi nez hofmanuv ramek-ten je trochu narocna moda pro domaciho kutila,daleko podstatneji je prostorny ul-kolem ramku at si nerolujete vcely,zvysuje se tim jejich bodavost,pravdepodobne tak sem tam prijdete o matku,takze zadny uly rolery ,jak rika bracha,hrebeny vam nedovoli roztahnout ramky podle jine potréby nez na vceli mezeru....kolikrat neni treba vymyslet ale stare osvedcene je ok,jinak sme dostali roj ze stromu tak ze se vyrojil ven,jak? kyselinou mravenci,letos dvakrat!
s pozdravem P.K.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luboš_B (193.165.208.202) --- 18. 6. 2008
Re: rámky - hoffman či klasické s mezerniky? (30009)

Asi před 15 lety jsem přestal používat mezerníky - z lenosti a jelikož nekočuji, tak nepozoruji žádný problém. Jediné na co je třeba si dát pozor jsou mezistěny - jsou lehké a při vkládání horního nástavku se mohou posunout. Pokud jsou rámky starší a těžké neposune se nic. Myslím, že je to zbytečná práce....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 18. 6. 2008
Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky? (30009) (30010) (30017) (30024) (30026) (30028)

To sem bral jako pozitivum ze ziskam propolis a nedoslo to u me za 3 sezony tak daleko abych mel problem ramky roztrhnout, ale je pravda ze vrstvicka propolisu je stale vetsi a lepi vic a vic :-)
No mozna za cas treba zmenim nazor :-)) Chce to asi delat stykove plochy co nejkratsi ... A asi byt dusledny a prisouvat co nejvic ramky k sobe - nenechavat moc prostoru na tmeleni --- jasne jen teorie od stolu :-)

T.H.


> Pozorně to sleduji, ale poradit nedovedu. Vše má své pro i proti. Mezerníky
> když se blbě umístí (např. horní loučka) mi dělali problém v medníku při
> medobraní, kdy drásaly sousední plást a pak z toho tekl med. A v plodišti
> se často zasekávaly.
> Před 4 roky jsem přešel na Hoffmanky. Zpočátku dobrý, ale již po dvou
> letech byly některá plecka tak zatmelená, že se buď plásty jen těžko vešly
> do nástavku, nebo z jara, kdy je po krajích nástavku propolis studený a
> tuhý mi šly ven jen horní loučky.
> Loni v zimě jsem u všech cca 500 uskladněných souší rozpěrákem oškrábnul
> plecka - ale to mi nepřipadá moc efektivní.
> Takže uvažuji o poslední možnosti - tj. hřebeny.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 18. 6. 2008
Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky? (30009) (30010) (30017) (30024) (30026)

Pozorně to sleduji, ale poradit nedovedu. Vše má své pro i proti. Mezerníky když se blbě umístí (např. horní loučka) mi dělali problém v medníku při medobraní, kdy drásaly sousední plást a pak z toho tekl med. A v plodišti se často zasekávaly.
Před 4 roky jsem přešel na Hoffmanky. Zpočátku dobrý, ale již po dvou letech byly některá plecka tak zatmelená, že se buď plásty jen těžko vešly do nástavku, nebo z jara, kdy je po krajích nástavku propolis studený a tuhý mi šly ven jen horní loučky.
Loni v zimě jsem u všech cca 500 uskladněných souší rozpěrákem oškrábnul plecka - ale to mi nepřipadá moc efektivní.
Takže uvažuji o poslední možnosti - tj. hřebeny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 18. 6. 2008
Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky? (30009) (30010) (30017) (30024)

Mezerniky mi akorat komplikuji
> zivot, kdyz pominu jejich pribijeni, sprajcuji se za ramky a ramek pak nejde
> ven, starsi ramky ktere maji mezernik na horni a dolni loucce trhaj dilo
> apod.

Když jsem viděl jaké problémy mají při vytahování rámků děti, celý systém jsem změnil a zjednodušil. Rámky jsou bodově zavěšené a bez mezerníků. Mezerníky jsou při spodním okraji na nástavku.Na vytažení rámku potom stačí kleště. Rámky si děti skládají/bez hřebíků/, vypletou vlascem a zasunou mezistěnu.
Na výrobu rámků se používá pouze prkno 25 mm. Horní a spodní loučka má 12x 16mm. Výroba je bez odpadu.
Nástavky na zimu zůstávají, včely si dílo propojí,loučky jim netvoří strop /přerušení díla/ potom v pohodě přezimují. Po posledním vytáčení doplní zásoby a o žádné skladování rámků, nástavků se nestarají.Zatím každé včelstvo zimu v pohodě přežilo.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 18. 6. 2008
Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky? (30009) (30010) (30017) (30024)

No, spodní mezerníky jsou vlastně stejně k ničemu i při včelaření v
zadovácích. Kdo nemá přesné rámky, případně nečistí drážky, ve kterých rámky
visí, jednotlivé rámky mohou potom viset různě šikmo a dole mohou být bez
spodních mezerníků buď moc blízko nebo moc daleko od sebe, i když nahoře to
je v pořádku. Spodní mezerníky se ale hlavně uplatní podle mně při kočování,
kdy zamezí tomu, že se otřesy horní loučka v drážce uvolní z zatmelení a
spodky rámků potom mlátí o sebe a ničí včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 17, 2008 6:10 PM
Subject: Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?


spodní mezerníky na rámku jsou při nástavkovém včelaření jen na obtíž já jež
vůbec na rámky nedávám dříve jem je přemístil kvůli radiárnímu medometu na
boční loučky a dnes již mám mezerníky jen na horní loučce

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 6. 2008
Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky? (30009) (30010) (30017) (30019) (30020) (30021) (30022)

Já právě mám tu hobby plechovou, výkon 600 watt koupenou kdysi za 2000 Kč.
Vlastně by na ní ani nešlo toho hofmana z profilů nařezat, řeže do jen 35
milimetrů výšky dřeva. Je fakt ale, že kotouč s TK plátky, který je nyní
standart, tahá využitelnost takové pily silně nahoru. Mít tam obyčejný
ocelový kotouč, těch 600 wattů by bylo dlouhodobě snad tak maximálně na
řezání sololitu, pila s TK plátky tahá využitelnost takové cirkulárky
podstatným způsobem nahoru. Už jsem řezal i suché smrkové řezivo o maximální
použitelné tloušťce k 35 milimetrům a vcelku v pohodě, dokonce jsem zkoušel
rozřezávat podélně i mokrou jabloňovou kulatinu, větev ze zahrady, když jsem
potřeboval tyčku na připevnění ptačí budky, pila sice protestovala, ale
řezala. Ovšem taky se musí ustát i ten plech na cirkule, když se na něho
přitlačí, plech uhne a na práci je to znát.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 17, 2008 5:58 PM
Subject: Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?


> .. ale kdyz u me neni problem fosna 4cm a je vybaveni tak se udela profil
> bocni loucky na cele fosne a pak se to jen rozreze.
> ------------
> Jednou jsem měl čas a zase neměl púeníze, tak jsem si je dělal. Fošny mi
na
> 35mm protáhli a mě na to stačila jen cirkulárka s 1,1kW motorem (ale
> bytelná svařená z jacklů - ne žádné hobby plechové stolní co s eprodávají)
> a stavitelným kotoučem.
> Vysunul jsem jej právě potřebný kus nad desku, na desku přibil hřebíčky
> doraz a nejsem si jist, jestli i nějakou opěrku - lištičku vysokou jako
> kotouč za ním. Aby se ofrézovaná část opřela.
>
> Fošny jsem na obou koncích oboustraně postupně ofrezoval. Pomalu jsme
> jezdil ze strany do strany a tlačil proti kotouči až na doraz. Pak jsem je
> zkrátil - a to byl problém - nechtěl jsem štelovat cirkulku - ale naštěstí
> jsem úzké zvládl na pokosovce a širší jsem řezal maflíkem a pokračoval pak
> znovu.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 6. 2008
Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky? (30009) (30010) (30017)

spodní mezerníky na rámku jsou při nástavkovém včelaření jen na obtíž já jež vůbec na rámky nedávám dříve jem je přemístil kvůli radiárnímu medometu na boční loučky a dnes již mám mezerníky jen na horní loučce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?
> Datum: 17.6.2008 15:45:48
> ----------------------------------------
> Dalsi varka 39x24 uz bude taky jen hofman. Mezerniky mi akorat komplikuji
> zivot, kdyz pominu jejich pribijeni, sprajcuji se za ramky a ramek pak nejde
> ven, starsi ramky ktere maji mezernik na horni a dolni loucce trhaj dilo
> apod.
>
> Tomu nerozumím. Proč prostě když rámek vytahuješ, tak ho od druhého
> neodsuneš, aby mezerníky neničily dílo?. Já mám všechny rámky s mezerníky na
> horních a dolních loučkách a žádné problémy s tím nemám. Změnu zatím
> neplánuji.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 17, 2008 1:04 PM
> Subject: Re:r?mky - hoffman ?i klasick? s mezerniky?
>
>
> Mam hofmanovy nizke 159mm a pak i par vysokych 39x30 a tento problem
> nepozoruji.
>
> mozna i pro to, ze tocim bud ja nebo tetka, ktera mi pomaha a tocime
> rozumnou rychlosti, kdyz k tomu pustim nejakyho janka tak se to samozrejme
> lame a nezalezi na typu ramku.
> Nepozoruju problem s vytacenim ani u panenskych sousi, no ale jeste neni
> konec - uvidime :-)
>
> Dalsi varka 39x24 uz bude taky jen hofman. Mezerniky mi akorat komplikuji
> zivot, kdyz pominu jejich pribijeni, sprajcuji se za ramky a ramek pak nejde
> ven, starsi ramky ktere maji mezernik na horni a dolni loucce trhaj dilo
> apod.
>
> T.H.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 17. 6. 2008
Re:Cereni medu (30013) (30014) (30016)

To pastování mám na mysli až po sebrání nečistot které vyplavaly na povrch Já osobně při vytáčení med z čeřící nádoby přepouštím spodem do 30l sudů a zase pak dolévám vytočeným medem ty čeřící nádoby mám 3 a po skončení medobraní zbylé nečistoty odstraním a pastování provádím přepouštěním z jedné nádoby do jiné jakmile se med zakalí a ještě teče plním rovnou do sklenic Do jedné čeřicí nádoby se mi vleze 80 kg

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Cereni medu
> Datum: 17.6.2008 15:39:26
> ----------------------------------------
> no to asi bude cesta.
>
> Prave problem je v tom pastovani, ze vrchni cast kde jsou vsechny necistoty se
> promicha a tak se dostane vsude. Tim, ze to delam v malych kyblikach je to vic
> prace protoze z kazdeho musim sebrat vrsek (a to se mi nedari dokonale) a tak
> si ted premyslim jak to vyresit na priste lepe - zejmena z casoveho hlediska.
> Vetsi nadoby zatim nemam a ani se mi do nich moc nechce protoze jsou tezky.
>
> Diky
>
> T.H.
>
> > nejlépe je med od medometu nalévat do čeřící nádoby což může být i plastový
> sud
> > opatřený ve spodní části řezným ventilem vrchem se med nalévá a na druhý den
> > kdy všechny nečistoty a vzduch vystoupá nahoru tak se spodním ventilem
> vypouští
> > V této nádobě lze i velmi pohodlně pastovat a ještě tekutý plnit rovnou do
> > sklenic
> >
> > Pepan
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 30023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76387 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 30023 do č. 30083)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu