Včelařská konference

To, co jste nastínil je skutečně merito protirojové zootechniky. Jde o dříve
popsaný mechanismus založený na udežení dostatečně velkého prostoru pro
plodiště. Nestačí jen velký úlový prostor, ale je třeba i dostatečný prostor
a dostatečně velké plodové hnízdo. Otevřený plod je pak jakýmsi tlumícím
prvkem. Dle toho, co popisujete, bráníte nadměrnému vzniku dlouhověkých včel
("nadbytečných"), které podporují vznik rojové nálady. Metody, které
podporují plodování rozšiřováním přidávání nástavků se soušemi (vždy třeba v
předstihu) či odchov většího množství trubců jsou stále stejnou metodou na
jedno téma - neomezené plodové hnízdo. Proč to včelaři nevědí a nebo to
považují za nový objev? Není to totiž tak snadné. Každý rok je třeba použít
jiný způsob, kterým se podaří docílit dostatečně velké plodové hnízdo a
neexistuje univerzální metoda, která by ve všech svých detailech bez různých
obměn byla 100% univerzální. Zásahy 2 týdny před nástupem RN jsou ve vztahu
k její prevenci zcela zbytečné. Tedy dodržení včasnosti zásahů není vždy
snadné.

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: "Ale" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 10, 2008 12:39 PM
Subject: RojenX


> Včelařím teprve 8 let. Z počátku jsem měl též potíže s rojením - třeba 3
> roje z 5 včelstev. Po 4 letech jsem si řekl, že jde asi o prostor a tak
> jsem začal používat jako plodiště 3 nástavky (tachováky) a skutečně, již 4
> rokem mi nevyletěl ani jeden roj (ani letos zatím ne a to kolegové hlásí
> jak jim to lítá) - dnes jsem na 30 včelstvech a žádné průběžné protirojové
> opatření nedělám - nemám na to čas. Je fakt, že jsem se v té době naučil
> larvit a začal tvořít i oddělky.
> Lehce nastíním svůj postup:
> - zazimuji na 3 nástavcích (buď včelstvo s 1 letou matkou, nebo 2 nástavky
> staré + nástavek s oddělkem na výměnu matky), ve spodním dám místo
krajních
> plástů 2 mezistěny - kvůli snížení nebezpečí plísně
> - na jaře první vstup do včel - konec dubna - v jednom zásahu (většinou
> trvá celý den) - spodní nástavek hodím nahoru nad mřížku (řeším tak obnovu
> plástů), pod mřížku jako vrchní plodištní nástavek mezistěn a odběr cca 2
> plodových plástů pro vytvoření směsných oddělků pro chov,
> nebo pospojuji slabochy opět tak, aby měly 3 plod. nástavky.
> - za 14 dní přihodím další 1 nebo 2 nástavky jako medníky - takže v tu
> chvíli jsem na 5 nebo 6 nástavcích
> (souběžně mi jede chov cca 20 - 30 matek)
> - konec května, začátek četvna - první medobraní - točím bez pomoci, takže
> všech 30 stíhám za víkend (300 - 400 kg)
> vytočené nástavky vracím podle síly včelstev zpět - vždy mi něco zbyde pro
> rozšíření oddělků.
> - konec června - druhé točení (opět stíhám za víkend 300 - 400 kg)
> - půlka července až konec (podle počasí - loni sucho, že už nebylo nic) -
> dotáčka medovicových medů a vybrání medu z plodiště , srovnání na 3
> nástavky, zakrmení a opět čekat na jaro ( opět celý víkend).
> Ten spodní nástavek tam je ve většíně případu jakoby na nic, ale mám právě
> pocit, že to je to co dává včelstvu pocit prostoru a snižuje rojení.
> Ty 4 víkendy je pro mne maximum co tomu mohu věnovat - a pak sem tam (cca
> 4 - 5 x jedno odpoledne - chov, vosk atd.)