78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel Hrabak --- 19. 5. 2003
boj s varoázou (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930)

jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla mozna obdoba
boje s komary v jizni americe, kdy jsou do prirody vypousteni ozareni
samecci. k pareni dochazi, ale k oplodneni a lihnuti prezitischopneho
potomstva uz ne. co na to odborni pracovnici csv?
zdravim,
pavel hrabak

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Veselý Emanuel Ing . --- 19. 5. 2003
článek o včelách v pardubických novinách

Pro celkový přehled co se kde píše o včelách
jsem poslal naskenovanou stránku s článkem
z Pardubických novin ze soboty 3.5.2003.
http://www.vcely.or.cz/files/
(Odkaz umístěn na konci kapitoly "Soubory ke stažení".)
V článku jsou mimo jiné i informace o výkupu medu Včelou Předboj za 100 Kč/kg.
zdraví
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka --- 17. 5. 2003
Vyhláška MZe + veterinární zákon

Prosím Vás, chtěl bych se zeptat jestli někdo neví jak se jmenuje ta vyhláška, která přímo vymezuje parametry prostor určených pro zacházení s potravinami(medem)?např. omyvatelné stěny až do výšky 2m atd.Předem děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K . --- 16. 5. 2003
Re: Matky (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930)

>2. Jak je to se šlechtěním jednotlivých linií na odolnost varroáze?
>Jistě se v tom dělají nějaké výzkumy a jsou z toho výstupy -
>publikace atd. Dá se to někde sehnat, případně mohl by někdo z
>výzkumu do konference alespoň stručně zprostředkovat případné
>novinky?

Chystám se právě o tom napsat článek do Včelařství, ale sezóna mi nedovoluje
to dokončit, tak až po ní. Vlastně to budou dva články charakteru kompilace
(výběr z odborných článků - separátů) - jeden o odolnosti včel proti
infekčním chorobám a druhý o selekci na varroarezistenci. Všechny práce o
varroarezistenci jsou ale anglicky, převážně ve vědeckých časopisech.

Jen velmi stručně k těm novinkám pokud jde o varroarezistenci:
- Tzv. grooming (aktivní ničení - poškozování roztočů včelami) se ukazuje
být skoro neužitečný pro selekci, protože u naší medonosné včely je to
vlastnost málo vyvinutá a s malou genetickou variabilitou a hlavně velmi
nízce dědivá.
- Čistící instinkt včel částečně souvisí i se schopností včel odstranit s
plodového plástu ty kukly, v nichž se nachází samička varroa s jejím
potomstvem. Ikdyž jsou to kukla živé, včely některé z nich odvíčkují a
odstaraní. Samička varroa to sice nejspíš přežije, ale její potomstvo se
nedovyvine. Zároveň se samičce varroa "odečte" jeden plodový cyklus, obvykle
totiž má za život 3 takové cykly, kdy plodí potomstvo na plodu. Popsanou
schopnost mají včely v různém stupni a podle německých výzkumníků je
genetická korelace mezi čistícím pudem (odstarňováním mrtvého plodu) a
vyklízením roztoči napadených kukel dost vysoká, a to 0,61. Včely touto
cestou brzdí rozvoj varroázy.
- Schopnost včel potlačovat množení roztočů. Anglicky tuto schopnost nazvali
"Suppression of Mite Reproduction Trait" (zkráceně SMRT), česky je to možno
vyjádřit asi jako "vlastnost potlačování množení roztočů". V některých
včelstvech se totiž roztoči nejsou schopni množit tak úspěšně jako v jiných.
Projevuje se to hlavně ve dvou směrech - tak, že samička na kukle uhyne,
nebo sice neuhyne, ale nemá žádné potomstvo (nenaklade vajíčka). Neví se
přesně, čím je to způsobeno, ale je zřejmé, že je to vlastnost (schopnost)
včel, nejspíš nějaká fyziologická. Nejvíce v bádání tímto směrem postoupili
výzkumníci v USA (Harbo aj.) - našli včelstva, kde % nereprodukujících
samiček je až 66 %, zatímco většina včelstev neselektovaných má tento podíl
okolo 15 %.
Tento posledně uvedený směr je slibný pro hlednání varroarezistentních včel,
metodika je ale dost pracná a hlavně vyžaduje poměrně dost napadená
včelstva. Harbo a spol. ve svých pokusech měli včelstva v létě (červenec -
srpen) s několika sty až skoro 3000 roztoči, aby vůbec mohli vlastnost SMRT
změřit. V našich včelstvech je ale nejčastěji jen pár desítek až stovek
roztočů, takže je obtížné vyhodnotit % nereprodukujících samiček...

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 16. 5. 2003
Re: Dotaz k plodiąti 42x36 (př. Čermák) (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2835) (2839)



> Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní,
psal
> mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor,
resp.
> plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
> Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu,
nevadí,
> že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky
včelám
> náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
> pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
> nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce.
A
> tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
> přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
> zimování a jaro.
>
> K. Čermák

Uváděné skutečnosti potvrzuje i moje zkušenost se včelařením v čejkově
ležanu na r.m 42x33 cm.
Tedy nezávisle na běžně známých typech úlů.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K . --- 15. 5. 2003
Re: Dotaz k plodiąti 42x36 (př. Čermák) (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2835) (2839)

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2003 8:04 AM
Subject: Dotaz k plodišti 42x36 (př. Čermák)

> > mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> > včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
> >
> > Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco
jiného
> > zeptat, napište.
> > K. Čermák
>
> Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:
>
> V posledních článcích přítele Boháče (např.
> http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
> kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
> hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
> plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.
>
> Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
> včelaře.
>
> Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
> větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
> jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?
>
> Děkuji za odpověď a přeji vše dobré
>
> J. Čáp

Ano, chtěl jsem hlavně dát možnost včelstvům rozvíjet se na velké nedělené
ploše a sledovat, nakolik jim to bude (nebo nebude) svědčit ve srovnání s
ostatními včelstvy, jež jsou v nízkonástavkových Optimalech. Jeví se mi, že
pro zimování je to jedno, zda je prostor úlu vysoký (36 cm) nebo složený z
několika (2-3) nízkých nástavků. I v sezóně se včelám na vysokém plástu
daří, horší je to ale pro nás včelaře - problém s obměnou díla, váhou
nástavku aj.

Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní, psal
mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor, resp.
plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu, nevadí,
že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky včelám
náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce. A
tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
zimování a jaro.

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K . --- 15. 5. 2003
Re: Matky (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951)

Jen upřesnění - Vigor není kraňka z Podkarpatské Rusi (snad lépe se říká
Zakarpatská Ukrajina). Je to nově vytvořený kmen kombinací více výchozích
kmenů nebo linií kraňky. Zakarpatská kraňka, tedy Vučko, je v něm také
použita, ale jen podílem.

K. Čermák


> Odpověď na dotaz:
> Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
> Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
> Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
> Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
> Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
> Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
> Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
> Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K . --- 15. 5. 2003
Re: Matky (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951)

Inseminovaná matka (a její včelstvo) je v nevýhodě ze tří důvodů, dva jste
zmínili:
1. Vliv dvou narkóz - prvá při inseminaci a druhá po inseminaci. Dříve se
matky narkotizovaly dlouho, 10+10 minut, později 5+5 minut.
Teď víme, že stačí první narkóza do 3 minut (tolik trvá inseminace matky) a
druhá 1-2 minuty - to je pro ně tedy podstatně šetrnější. Takové ins. matky
máme v běžných produkčních včelstvech a pokud je kvůli něčemu nevyřadíme
nebo je včely nevymění samy, klidně se dožívají 3, někdy i 4 let. Tedy je to
určitý důkaz toho, že krátká narkóza matkám nevadí tolik, jak by se dalo
očekávat. Zřejmě i dřívější špatné zkušenosti s životností matek byly na
vrub dlouhých narkóz.
2. Inbríding (příbuzenská plemenitba) jejího včelstva. Ale ne každá matka se
inseminuje příbuzensky. V malé míře inbríding nevadí, tj. do 15 až 20 %. Na
evidenčním lístku každé ins. matky od nás (z PV Zubří) je koef. inbrídingu
budoucího včelstva matky napsán. Jen málo která matka od nás má ovšem vyšší
inbríding než 25 % (umíme ho předem vypočítat a tak vybíráme kombinace matek
a trubců dávající nižší koef. inbrídingu).
Pozn.: Na některé vlastnosti dokonce inbríding působí příznivě - jsou to ty
s vyšší dědivostí, např. čistící instinkt.
3. Geneticky homogennější včelstvo. Protože se matka obvykle inseminuje
trubci od jedné matky trubců, jsou si všechny včely více vzájemně příbuzné
než při volném páření, kdy je každý trubec z jiného včelstva.
Polyandrie a páření matky volně mimo úl je opatření přírody s cílem zpestřit
geneticky potomstvo matky, to je pak ve výhodě - má širší možnosti adaptace
na rozmanité podmínky prostředí, kde populace včel žije a jemuž se musí
stále přizpůsobovat (přírodní výběr). Člověk - chovatel toto obchází a ve
včelstvu je tak menší genetická pestrost - to může vadit i v rámci jednoho
včelstva (nejen v rámci populace) - zmenšení síly a výkonu aj. Jsou to
složité vztahy mezi včelami, studují se, něco se o nich ví, ale stále
málo...
Na dokreslení uvedeného: Ve včelstvu s volně pářenou matkou jsou sestry
některé geneticky podobné (koef. příbuznosti) z 0,75 a některé 0,25, v
průměru asi 0,30, a ve včelstvu s matkou inseminovanou jsou některé včely
navzájem s koef. 0,75 a jiné 0,50, v průměru 0,52. Více se můžete dozvědět
v právě vycházejícím seriálu ve Včelařství "Příbuzenské vztahy u včel",
právě uvedené hodnoty příbuznosti budou popsány podrobněji v 7. a hlavně 9.
části.

Souhrnně mohu říci, že inseminované matky proti volně pářeným jsou v
nevýhodě. Včelstva s ins. matkami mohou o něco zaostávat, ale rozdíl je malý
(a je možné, že ho zmenšuje vyšší kvalita - lepší geny od nainseminovaných
trubců). Aspoň o matkách od nás si to troufám tvrdit. Chtělo by to i nějaká
čísla, třeba srovnání medných výnosů - někdy to spočítám za pár let zpět.
Nepřímou podporou toho tvrzení je, že ve většině včelstev máme matky
inseminované, a to momentálně v 93 včelstvech ze 100.

K. Čermák


>> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
>> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
>>plemenidba atd.

>No může to být inbrední deprese z příbuzenské plemenitby, ovšem
>inseminovaná matka je především genetický zdroj, aby sis od ní
>odchoval svoje linie, těžko po ní můžeš chtít nějaký výnos, to je
>základní nepochopení. Už proto, že inseminace a narkózy jsou poměrně
>značný zásah do zdravotního stavu matky. Vždycky bude lepší přirozeně
>spářená matka než inseminovaná, ale inseminace je jediný způsob, jak
>mít pod kontrolou, s čím se spářila.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Liska --- 15. 5. 2003
Re: Otazka (2983) (3000) (3010) (3013) (3019)

No proti zvapenateni to asi muze fungovat, ale rekl bych ze bude mit
ve vcelstvu dost dlouhy polocas a najdou mu to v medu.
Formidol bude fungovat urcite stejne, navic ma jednodussi aplikaci.
Jirka

Dne 14 May 03, v 8:01, Janura Stefan napsal(a):

> Telefonoval som mu a povedal ze ten "dedo" to pouziva proti vapenateneniu a
> kliestikovy a ze to zabera.
>
> Tak neviem. Preto sa pytam aj ja.
>
> Pista
>
>
> > No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
> > tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
> > A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
> > Jirka
> >
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 15. 5. 2003
Re: Otazka (2983) (3000) (3010) (3013)

Telefonoval som mu a povedal ze ten "dedo" to pouziva proti vapenateneniu a
kliestikovy a ze to zabera.

Tak neviem. Preto sa pytam aj ja.

Pista


> No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
> tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
> A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
> Jirka
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mensik --- 14. 5. 2003
RE: trúbči plod - likvidácia (3001) (3002) (3014) (3015)

Sám jsem tento způsob již také zavrhl. To z několika důvodů,
1) V nástavkových úlech se dostávat do spodního dílu není žádný med
2) Některé práce nám dokazují škodlivost tohoto jednání, Trubci totiž
udržují teplo v úle je-li jich tam málo musí doma topit létavky.
3) Upřednostňování trubčiny před dělničím plodem je prý zanedbatelné
vzhledem k jejich poměru v úlu.

Pepan

-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:25 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: trúbči plod - likvidácia

Proč snižovat počet trubců z jiného důvodu, než vyřezávat trubčinu za
stavebního rámku, jako snižování varoázy?
(Ikdyž jsem tuším v překladech četl, že to není zase tak jisté, s tím,
že
trubčinu varoa upřednostňuje a že by jí v normálním plodu nebylo taky
dost).
Zajímalo by mě, jaký praktický význam by mohlo mít takové snižování
trubců.
Já osobně bych nic takového nedělal. Trubci mají ve včelstvu spoustu
jiných
funkcí než jen oplodnění matky.
Pokud by to včelstvo bylo bodavé a pěstoval bys matky, tak by to význam
mělo
... Ikdyž soused s jeho trubci s eventuálně bodavých včel ti tvůj
genetický
zámměr tak jak tak ovlivní.
Takže tohle počínání nechápu.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:06 PM
Subject: trúbči plod - likvidácia



Nazdar

Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s
trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev
a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou
- jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako
prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad
klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety
zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť
budem vďačný.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 14. 5. 2003
Re: trúbči plod - likvidácia (3016)

Speciálně pan Zelený (jeden z výrobců Langstrotu viz. www.n-vcelari.cz) má i
v nabídce ( a pokud vím tak to na včelnici provozuje) speciální nástavek na
trubčinu, který dává jako nejspodnější na podmet.
Funkčně jsem to bohužel neviděl, ale vím, že o tom přednášel.
Podle mě to má dvě funkce. Jednak vyřezávání a varoaprevenci a má to držet
matku ve spodních patrech, kde ji trubčina přitahuje k zakladení. Čímž
podporuje při včelaření bez přížky to, že matka nebude klást v medníkových
nástavcích.

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:42 PM
Subject: RE: trúbči plod - likvidácia


No, ono je to způsobeno opravdu propagací názoru, že roztoč varroa napadá
hlavně trubčí plod. A když si pročtete Včelařství, tak tuším někde v
kalendáriu psal jeden z autorů, že nechá záměrně stavět trubčinu v podmetu a
pak, až to matka zaklade a včely zavíčkují, tak ji odstraní. Tak možná to
někdo chápe, že je dobré trubčinu likvidovat všude. Samozřejmě, že když
včely nestaví trubčinu a je tedy trubčina pouze na plástech, tak to nějaký
ten význam pro snížení roztočů bude mít. Ale každopádně bych taky všechno
nerušil ...

Zdeněk Čejka

> Takže tohle počínání nechápu.
>
> Arnošt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 14. 5. 2003
RE: trúbči plod - likvidácia

No, ono je to způsobeno opravdu propagací názoru, že roztoč varroa napadá
hlavně trubčí plod. A když si pročtete Včelařství, tak tuším někde v
kalendáriu psal jeden z autorů, že nechá záměrně stavět trubčinu v podmetu a
pak, až to matka zaklade a včely zavíčkují, tak ji odstraní. Tak možná to
někdo chápe, že je dobré trubčinu likvidovat všude. Samozřejmě, že když
včely nestaví trubčinu a je tedy trubčina pouze na plástech, tak to nějaký
ten význam pro snížení roztočů bude mít. Ale každopádně bych taky všechno
nerušil ...

Zdeněk Čejka

> Takže tohle počínání nechápu.
>
> Arnošt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 14. 5. 2003
Re: trúbči plod - likvidácia (3001) (3002) (3014)

Proč snižovat počet trubců z jiného důvodu, než vyřezávat trubčinu za
stavebního rámku, jako snižování varoázy?
(Ikdyž jsem tuším v překladech četl, že to není zase tak jisté, s tím, že
trubčinu varoa upřednostňuje a že by jí v normálním plodu nebylo taky dost).
Zajímalo by mě, jaký praktický význam by mohlo mít takové snižování trubců.
Já osobně bych nic takového nedělal. Trubci mají ve včelstvu spoustu jiných
funkcí než jen oplodnění matky.
Pokud by to včelstvo bylo bodavé a pěstoval bys matky, tak by to význam mělo
... Ikdyž soused s jeho trubci s eventuálně bodavých včel ti tvůj genetický
zámměr tak jak tak ovlivní.
Takže tohle počínání nechápu.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 14, 2003 1:06 PM
Subject: trúbči plod - likvidácia



Nazdar

Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s
trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev
a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou
- jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako
prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad
klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety
zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť
budem vďačný.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal --- 14. 5. 2003
trúbči plod - likvidácia (3001) (3002)


Nazdar

Mňa by zaujímalo ako sa veľkovčelári vysporiadavajú s
trúbčim plodom a či ho likvidujú. Ja mám 25 včelstiev
a pri prehliadkach ho likvidujem včelárskou vydličkou
- jednak kvôli zníženiu počtu trubcov a jednak ako
prevenciu proti varóze - čo asi funguje, lebo spad
klieštika mám v jeseni relatívne malý. Za podnety
zjednodušujúce túto pre mňa časovo náročnú činnosť
budem vďačný.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Liska --- 14. 5. 2003
Re: Otazka (2983) (3000) (3010)

No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
Jirka


Dne 13 May 03, v 11:00, Janura Stefan napsal(a):

> Zdravicko
>
>
> Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou (?) a
> nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam vediet?
>
> Dakujem
>
>
> Pista


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 14. 5. 2003
Re: Otazka (2983) (3000) (3010) (3011)

Neviem. Preto ten otaznik. Ja to nepouzivam. Ze mu to poradil nejaky stary
vcelar.

Pista


> Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ?
>
> Zdravi PP.
>
>
> > Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou
> > (?) a
> > nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam
> > vediet?
> >


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 14. 5. 2003
Re: Otazka (2983) (3000) (3010)

Vzdyt to je konzervacni cinidlo, to se pouziva ve vcelarstvi ?

Zdravi PP.


> Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou
> (?) a
> nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam
> vediet?
>

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 565353127 (*111)
http://www.dup.cz
mail: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 14. 5. 2003
Otazka (2983) (3000)

Zdravicko


Mam otazku: Kolega vcelar chce robit postrek kyselinou sorbovou (?) a
nevie spravny pomer riedenia. Neviete ho niekto prosim, nech mu dam vediet?

Dakujem


Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 14. 5. 2003
Re: RE: Elektrický zatavovač (2983) (3000)

autobaterie 12V je dobrá i pro jiné účely. Napájím z ní i 12VAKUSROUBOVAK -
vyřezal jsem si z dřevěného špalíčku náhradu za část akumulátoru a připojil
ve správné polaritě bílou dvoulinkou LSY 2x1. Levné akuvrtačky mají nízkou
cenu hlavně proto, že mají nekvalitní NiCd články. Asi dvakrát za sezonu
autobaterii odvezu nabít ( před vytáčením medu ). Jinak z ní zatavuji
mezistěny ( letos bez nabíjení 120ks - spotřeba proudu je nepatrná a to jsem
ji nabíjel naposled někdy napodzim).
Dobré je udělat si na ní nosič ( ze dvou prken ve tvaru L ) a dvou popruhů,
nebo provazů jako ucha tašky. Dobře se pak dá odněst k nabití. Do stojny
toho L přidělat samičku autozásuvky a pak lze připojit jak pohon medometu,
akuvrtačku, přenosné světlo, vodiče na zatavení mezistěn ( na konci opatřené
malými "krokodýlky" z prodejny elektronických součástek ).
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat
>mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to
>nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi
>nikdy jinak delat nebudu.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 14. 5. 2003
Re: snuska (3001) (3002)

S tím souhlasím a dodávám: protože mne přelarvování baví ( narozdíl od
drátkování a zatavování mezistěn ) tak obvykle do medníku každého včelstva
vkládám počátkem května 10 matečníkových misek s jednodenními larvičkami.
Myslím, že je to docela pracovně nenáročný prostředek na potlačení rojové
nálady včel ( působí jako odsavač přetlaku mateří kašičky- tudíž se s ní
nekrmí vzájemně včely). Tam, kde po několika dnech zjistím, že byly
matečníky přijaty mám postaráno o matečníky do oplodňáčků, nebo jako zdroj
mateří kašičky pro přelarvování kvalitního plemene ( např. od inseminované
matky ). Tak si kontroluji rojovou náladu včelstev jen tím, že rozeberu a
půjčím si plást nejmladšího plodu třeba jen z jediného včelstva. Pak obvykle
nastane u mne snůška z řepky a sběrací pud dočasně vítězí nad rozmnožovacím.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi
>zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru).
>Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Liska --- 13. 5. 2003
Re: snuska (3001) (3002) (3006)



Dne 13 May 03, v 19:39, Bronislav Gruna napsal(a):
PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce
> do rojení.

Tak to máš štěstí, my už 1.5. museli jedny přesvědčovat, že zakládat
misky není dobrý nápad. Dostaly ob plást mezistěnu, za týden všechno
postavený a zakladený, stavební rámek ze tří čtvrtin postavený...
O víkendu dostaly jiné chovný rámek, přijaly teda jen 6, ale to mi
zatím stačí (chov v medníku - při matce, bez startéru).
Rojení je zatím přešlo, ale pomalu mám strach, co bude za týden.

Jirka L.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna --- 13. 5. 2003
Re: snuska (3001) (3002)

Na znojemsku uľ končí řepka a začíná kvést akát. Myslí¨m ze by mohla být vynikající snůąka. Akát má nasazeno mimořádně bohatě a předpověd počasí vypadá taky slibně (ochlazení by mělo být krátké)). Snůąka začne asi od pátku. Kde byla řepka v doletu, tam jsou medníky plné. Na jednom stanoviąti řepku nemám a po odkvětou pampeliąek tam byla bída, včely bez zásob. Jel jsem tam po týdnu krmit a koukám, v mednících asi 10 kg přínos - z jírovce. Létavky, co sbírají na jírovci jsou na hlavě a hrudi červené od pylu, podobně jako bývají ľluté z řepky. PS: Mám pocit, ľe se včelám letos nechce do rojení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 13. 5. 2003
Re: Téma věčné-mravenci a jak na ně /etrně/ (2993)

Osvědčilo se mi (dle rady z konference) namazat nožičky stojanu pro úly
vazelínou. Hezky kolem dokola. A občas (jednou do roka) je to nutné
zkontrolovat a špachtličkou přemáznout a zapatlat prach usazený na povrchu.
:-)))
V blízkosti domu pokud najdu mraveniště tak brzy najdu i mravence uvnitř. A
v tom případě je bez milosti likviduju. Nikoliv šetrně. Násilím a jedem.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za
> které by mnozí byli vděční.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Schmidt --- 13. 5. 2003
RE: Téma věčné-mravenci a jak naně /etrně/ (2993)

Mě se osvědčuje kypřící prášek do pečiva. Pokud vím kde je mraveniště, tak
posypu mraveniště, nebo popráším kolem úlů a většinou dají pokoj a odstěhují
se.
Zdraví Honza

-----Original Message-----
From: Hubner Jan [mailto:hubner.jan/=/tiskali.cz]
Sent: Monday, May 12, 2003 9:44 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Téma věčné-mravenci a jak naně /etrně/




        Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za
které by mnozí byli vděční.

                             Předem díky!
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.476 / Virová báze: 273 - datum vydání: 24.4.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 5. 2003
Antwort: snuska - mravce


treba najst mravenisko a naliat don vriacu vodu - funguje to rychle.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 13. 5. 2003
snuska (3001)

Co teď vlastně meduje? Má někdo nějaký předpoklad, jestli letos bude něco z
akátu?

V sobotu jsem slyšel nějaký hukot od velkého dubu na zahradě. Zprvu jsem tam
hledal zalétlý roj. Ale zjistil jsem , že po listech přeletují včely. Takže
soudím, že byla před deštěm medovice z dubu.
Mšic je dost. To pozoruji na ovocných stromech.

PS: Též by mě zajímalo, jak se zbavit mravenců. Štvou mě, že lezou i po
stromech a roznášejí mšice.
Letos dělají škůdci velkou škodu. Použil bych nějaký postřik, ale bojím se o
včely.
Za úly na mravenčí cestičky jsem dal staničky Raid s nějakým feromonovým
jedem. Včely se do toho nodostane.
Ale mravenci to úspěšně obcházejí a dovnit nejdou, potvory! Asi jsou pro ně
zásoby uvnitř úlu větši lákadlo.
Jedem nástavek mám bíle pocukrovaný od rozkousaného polystyrenu z vnitřního
uteplení.

Hezký den.
Arnošt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 5. 2003
RE: RE: Elektrický zatavovač

Tak to ti závidím ... 3 až nástavků ... já jsem trochu zaspal jaro (úraz) a
je to poznat, nejsilnějším budu teprve dávat medník. Co naplat, doufejme
jen, že matky, co sem loni vyměnil (Sklenar) budou v těchto dnech klást jako
o život ...

Zdeněk Čejka

> PS: Jak to u vas vypada se snuskou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 13. 5. 2003
Re: RE: Elektrický zatavovač (2983)


U me funguje, ze lenost muze zpusobit mnohe ulehceni prace. Jelikoz
nemam n astanovisti 220v a jezdim tam autem zkusil jsem zatavovat
mezisteny z autobaterie a kazdy kdo to zkusil potrvdi, ze je to
nejrychlejsi a zdroj se nezahriva jako to trafo, proste uz to asi
nikdy jinak delat nebudu. Startovaci kabely pripevnuji primona
kontakty baterie.
S pozdravem Radek
PS: Jak to u vas vypada se snuskou? U nas je mizerna repka, vcely se
ji moc nevenuji, ale rouskuji na hlohu jako vztekle a pro nektar
litaji na inkarnat, ted po desti meduje asi cely den. Diky prisusku
narostl sotva 20cm vysoky, proste to nema chybu. Bohuzel nemam vahu
doma, odvezl jsem ji na 2. stanoviste, ale vcely jsou od 3 do 5
nastavku a jsou pekne.

Dne 12. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Pratele,
> kdyz jsem zacinal, prevzal jsem technologii sveho predchudce a lepil mezisteny k rameckum rozehratym voskem. Protoze mne to takhle nebavilo, koupil jsem si v kramu vazaci drat a radylko (zdroj nebo trafo mi prislo nad me financni sily). Tim uz to slo docela lepe nez lepenim. Radylko jsem mel v hrnku s horkou vodou a efektivita nepomerna.
>
> Diky teto diskuzi jsem si vzpomnel, ze mam v garazi nepotrebny zdroj z PC. O vikendu jsem tak objevil dosud pro mne nejlepsi technologii pripevnovani mezisten.
> Pokud jsem proud z vystupu zdroje privedl na konce dratku, mezistena se zatavila ale za strasne dlouho. Tak jsem to zkusil postupne - jeden dratek po druhem a za par vterin uz mezistena drzi jako dosud nikdy. Polozil jsem mezistenu na dratky v ramecku a jakmile se dratek zacal klubat, presel jsem na dalsi.
> U zdroje jsem nedelal zadne upravy, pouze jsem vyvedl pomoci mericich hrotu z voltmetru napajeni 12V a postupne prikladal dratkum na louckach.
> Praci pod napetim indikuji akusticky - vetrak u zdroje snizi otacky :-)
>
> Zdravi Pavel
>

______________________________________________________________________
Reklama:
http://www.MOBILKA.cz Zaváděcí ceny na mobily!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 5. 2003
Doplnění stránek

Doplnil jsem nějaké fotky na svoji stránku http://mujweb.cz/www/vcelar.
Je tam napajedlo k česnu úlu (nákres na
http://www.vcely.or.cz/files/napajedlo.gif) a pár fotech mých úlů :-)

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 13. 5. 2003
Re: Fresnetova čočka (2992) (2997)

Napriklad sa moze pouzit ako stresne okno na vcelin len s tym rozdielom ze
nebude ohrievat vodu ale tavidlo napr. Podla toho ci napisal p.Liska.

Pista




Kde se používá ve včelařství nevím.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 12. 5. 2003
Re: Fresnetova čočka (2992)

On Mon, 12 May 2003, Hubner Jan wrote:

> Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Jedná se zřejmě o Fresnelovu čočku. To je zvláštní způsob konstrukce čoček
velké optické mohutnosti, kdy z tlusté čočky zůstane pouze soustava
tenkých mezikruží s různě šikmým povrchem. Čočka je pak plochá se zubatým
povrchem.

F. č. se používá třeba u čoček reflektorů, často je vidět na zadním skle
dodávek jako průhedná samolepka, která zvětšuje úhel výhledu pro couvání.

Kde se používá ve včelařství nevím.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Liska --- 12. 5. 2003
Re: Fresnetova čočka (2992)

Delame to u nas ve firme, popis je tady
http://www.envi.cz/cz/energie/systemy/solarglas.htm
V podstate jde hlavne o to, aby se vyuzilo prime slunecni svetlo,
ktere je nevhodne do interieru - to se vyuzije na ohrev vody apod. a
rozptylene svetlo ti jde dovnitr (pod kolektor). Fressnelova cocka
pracuje tak, ze prime svetlo smeruje do ohniska par desitek cm pod
kolektor, do ktereho se umisti treba trubka s vodou, zatimco
rozptylene svetlo jde dal. Kdyz slunce sviti, je prichazejiciho
zareni hodne, vetsina se ho smeruje do ohniska a ohriva vodu. Kdyz
zaleze za mrak, vsechno svetlo jde dovnitr a do ohniska dopada jen
mala cast. Vysledek je ze v interieru mas prijemne svetlo porad
zhruba stejne, at sluce sviti nebo ne. Kdyz sviti, ohriva te navic
vodu.
Blizsi informace by te podali kolegove od nas z firmy, neco najdes na
www.envi.cz, pripadne se muzes zastavit nebo muzu dodat kontakt primo
na lidi co to vyrabeji (kontakty jsou i na webu).
Jirka Liska


Dne 12 May 03, v 21:39, Hubner Jan napsal(a):

>
>
>         Zdravím všechny včelaře!
>
> Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?
>
>                              Děkuji za všechny
>                              nevědomé.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 12. 5. 2003
Re: Fresnetova čočka (2992)


Fresnelova,

je placata, tedy nikoliv vypoukla, jako normalni cocka, ale presto zvetsuje

Kouzlo vypada takto

/|/|/|/|/|

to je profil povrchu, tedy jakesi trojuhelnikove "drazky" , obvykle
soustredne kruznice ci spirala o nestejne siri toho trojhuhelniku. Da se
vyrobit treba soustruzenim, nejcasteji lisovanim (z plasticke hmoty.
Byvavala kdysi lupa Eopta, velikosti kreditni karty a stejne tloustky.
Pouziva-la se (fresnelova cocka) s vyhodou na matnice napriklad
prohlizecek diapozitivu a tak. byla to matnice a zaroven cocka najednou
dohromady.
Byvalo to videt na starsich svetlometech (na kolo) nebo semaforech.
nelze pouzit pro presne opticke pristroje, ma mnoho vad.

Pritomni fyzikove, prosim nechte me zit.

Zdravi PP.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 12. 5. 2003
Re: Fresnetova čočka (2992)

V jaké souvislosti je toto spojení použito?
Nesouvisí to s polarizací světla, či spektrografií?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Hubner Jan" <hubner.jan/=/tiskali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 12, 2003 9:39 PM
Subject: Fresnetova čočka




Zdravím všechny včelaře!

Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Děkuji za všechny
nevědomé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hubner Jan --- 12. 5. 2003
Téma věčné-mravenci a jak na ně /šetrně/



Zkušenosti má každý jiné, mohou se občas vyskytnout i takové, za které by mnozí byli vděční.

Předem díky!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hubner Jan --- 12. 5. 2003
Fresnetova čočka



Zdravím všechny včelaře!

Mohl by prosím někdo kompetentně prozradit o co jde?

Děkuji za všechny
nevědomé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 5. 2003
RE: Nástavky

Neřekl jsem, že už v novém v jednom včelstvu jsem letos zimoval -
uteplený, 2x1,5cm palebka + 2cm polystyrén a ve dvou nástavcích,
jarní rozvoj /pro mě/ špičkový. Už jsem ve čtyřech nástavcích.
Je pravda, že sestava roste do výšky, ale přece jenom sundavám
podstatně lehčí nástavek, než v prostornějším úle.

Ve starých kdy je používáno uteplení
2x1,5 cm prkna + 5cm polystyrénu a nebo slámy rozvoj podstatně
slabší - myslím, že i vliv podzimní snůšky :-(

Mslím, že asi hodně záleží na umístění včelnice - možná ochrana
před větrem, možnost slunečního svitu po celý den a pod.
A každý rok je svým spůsobem atypický.

mirek z vysočiny


>
> Podle mách zkušeností s 9-ti rámky v nástavku mi až na tuto
>
> Ovšem ppro provoz je 9 rámků v nástavku málo. Pokud byste při
> tom zůstal,
> tak počítejte pro provoz spíše se 4-mi nástavky v plné síle

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 5. 2003
Sluneční tavidlo

Umístil jsem na stránky http://mujweb.cz/www/vcelar obrázky svého
slunečního tavidla pro inspiraci.

Zdeněk Čejka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 12. 5. 2003
Re: Nástavky (2975)

Podle mách zkušeností s 9-ti rámky v nástavku mi až na tuto zimu, kdy sice
přezimovalo z 10-ti 9. včelstev , ovšem některé byly slabé, tak myslím, že v
tom směro na který se ptáte je přezimvání poměrně dobré.

Ovšem ppro provoz je 9 rámků v nástavku málo. Pokud byste při tom zůstal,
tak počítejte pro provoz spíše se 4-mi nástavky v plné síle včelstev. Pak
ovšem musíte počítat s výškou sestavy. Já je mám na půlmetrovém podstavci, a
do čtvrtého nástavku bez sundání nemůžu, bez stoličky pod nohy.

Známý má nástavky s 10-ti rámky. Je to už lepší. Ale stejně to jsou při 3
nástavcích jen 3 rámky navíc.
Problém to dělá v dobré snůšce. 1. nástavek - z 1/2 staré zásoby, 2.
nástavek plodiště a pokud je 3.tí , musím tam dát mřížku, jinak mi tam matka
ploduje, protože zaklade cokoli je volného a pak se to dlouho nedá vytočit,
což je další omezení prostoru. Mřížka ji zase omezí v kladení a je zaděláno
na rojení.

Je to jeden z mnoha důvodů proč já osobně budu přecházet na prostornější
úly. Zatím na ně střádám prostředky :o).

Hezký den.
A

----- Original Message -----
From: <Havel/=/pds.pce.cd.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2003 2:50 PM
Subject: Nástavky


Zdravím přátelé.

Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš,
bych se chtěl ještě zeptat.
Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené
univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady
sousedů - 9*39*24.
Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
neuteplených nástavcích
z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy
celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině
ve výšce 560 n.m.

Co poradíte ??

mirek z vysočiny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal --- 12. 5. 2003
Re: Nástavky (2975) (2987)

Podľa mojej skúsenosti som jeden rok vyskúšal
zimovanie pri silných rodinách (asi 50% z rodín) v
dvoch nástavkoch - rozmer rámika 39x27 - 10 r.
nástavky (asi 70% z nich neuteplených - dosky hrúbky
2,5 cm). Túto chybu už nikdy neurobím. Asi 30% z takto
zimovaných včelstiev neprežilo, ostatné boli slabšie
ako tie zimované v 1 uteplenom nástavku. A to
nevravím, že som týmto dal dvojnásobné množstvo cukru.
Včelárim v nadmorskej výške 300 m.n.m. v Košickej
kotline - pravidelné silné severné vetry - úle sú
postavené vonku na stojanoch. Možno, že vo včelniciach
alebo v kočovných vozoch je to iné. Ja mám najlepšie
skúsenosti s jednonástavkovým zimovaním v uteplených
nástavkoch s 2,5 cm doskami a 3 cm polystyrénom.

Peter M.

--- "M. Valenta" <milan.valenta/=/skoda.cz> wrote:
> Včelařím v okolí Horažďovic - t.j. cca 500 m.n/m.
>
> Moje zkušenosti:
> V loňském roce jsem udělal totéž - zakoupil jsem
> neuteplené nástavkové úly
> od př. Kolomého (11 x 39x24) se zasíťovaným dnem a
> se slávou jsem spálil
> uteplené univerzály.
> Zimoval jsem ve dvou nástavcích s otevřenými očky a
> jen se sítem ve dně
> (mimo období od fumigace do sběru měli - to jsem měl
> na sítě podložku).
> Zakrmil jsem o něco více, než jsem byl zvyklý
> (místo cca 12-ti kg pro 1 plodiště univerzálu jsem
> dal cca 19-20 kg na 2
> nástavky- víc nevzaly)
> Zimu přežilo všech 9 včelstev a to v dobré kondici.
> Během čtrnáctidenního
> ochlazení jsem pozoroval přestávku v kladení, ale
> totéž zjistil i můj otec,
> který dosud včelaří v univerzálech - a navíc v cca
> 380 m.n/m.
> Nyní mám všechna včelstva na 3 nástavcích a dvěma
> jsem již přidal
> čtvrtý - včelařím "dálkově" a tak dávám včelstvům
> rezervu. Otec v
> univerzálech teď dával medníky....
>
> Takže závěrem?       Mohu konstatovat, že s neuteplenými
> nástavky mám pouze
> pozitivní zkušenosti a vřele je doporučuji.
>
> M. Valenta


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Valenta --- 12. 5. 2003
Re: Nástavky (2975)

Včelařím v okolí Horažďovic - t.j. cca 500 m.n/m.

Moje zkušenosti:
V loňském roce jsem udělal totéž - zakoupil jsem neuteplené nástavkové úly
od př. Kolomého (11 x 39x24) se zasíťovaným dnem a se slávou jsem spálil uteplené univerzály.
Zimoval jsem ve dvou nástavcích s otevřenými očky a jen se sítem ve dně (mimo období od fumigace do sběru měli - to jsem měl na sítě podložku). Zakrmil jsem o něco více, než jsem byl zvyklý
(místo cca 12-ti kg pro 1 plodiště univerzálu jsem dal cca 19-20 kg na 2 nástavky- víc nevzaly)
Zimu přežilo všech 9 včelstev a to v dobré kondici. Během čtrnáctidenního ochlazení jsem pozoroval přestávku v kladení, ale totéž zjistil i můj otec, který dosud včelaří v univerzálech - a navíc v cca 380 m.n/m.
Nyní mám všechna včelstva na 3 nástavcích a dvěma jsem již přidal
čtvrtý - včelařím "dálkově" a tak dávám včelstvům rezervu. Otec v univerzálech teď dával medníky....

Takže závěrem? Mohu konstatovat, že s neuteplenými nástavky mám pouze pozitivní zkušenosti a vřele je doporučuji.

M. Valenta


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 5. 2003
RE: Nosematické zásoby

Máš asi 3 možnosti:

1. celé rámky očistit a dát do nějaké komory o teplotě 45°C a nechat je tam
tak 2 hodiny. Musí se totiž komplet prohřát a tím se zničí spory nosemy
2. pokud nemáš komoru (kdo ji má ?), tak vyřezat, rámky buď spálit nebo po
opálení použít znovu a dílo hodit do kotle s vodou a vyvařit, sebrat vosk a
výsledný roztok použít např. k přilepšení včelám (varem se spory nosemy
zlikvidují).
3. jako bod 2., ale s tím, že všechno vyleješ do kanálu (JISTOTA)

Fumagilín bych nedával, je to přece jen chemie ...

Zdeněk Čejka

> Po uhynulých nosematických včelstvech zůstaly pokálené zavíčkované
> zásoby cukru a melicitozního medu.Je možné tyto zásoby nějak
> využít.Uvažuji o tom,že plásty odvíčkuji, vyříznu z rámků,ve vařáku na
> vosk je vyvařím, po vychladnutí seberu vosk,roztok znovu převařím a
> naleju do sklenic
> /3 litry / pod víčko a otočím dnem vzhůru do vychladnutí. Roztok použiju
> při podněcování nebo při krmení.Jak dlouho musím udržovat roztok ve varu
> abych zničil spory nosemy
> Můžu přidávat Fumagilin do roztoku při krmení ?
> Myslím, že tento problém bude po uplynulé zimě zajímat hodně včelařů.Z
> našeho spolku zcela určitě.
> Děkuji za vaše názory.Jaromír Sobotka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 12. 5. 2003
RE: Nástavky

Pocasi je vec, kterou asi neovlivnime a bude dlouho trvat nez porucime vetru a desti.
Zacatkem dubna se u nas citelne ochladilo. U svych vcel jsem zaregistroval utlum jak v neuteplenych nastavcich (vzok Kolomy) tak ve starych uteplenych ulech. Ted uz vcely vsechno dohnaly, ale zase je abnormalni stav se zdroji snusky. Repka vymrzla siroko-daleko a vsechno ostatni kvete najednou, takze to stejne asi nestihnou vsechno nanosit do ulu.
Pavel

> prijde takovy studeny tyden jako byl letos, tak vcelstva v
> neuteplenych ulech budou ve velke nevyhode - zpozdi se nebo se uplne
> zastavi jarni rozvoj a vcelstva nebudou nachystana na jarni snusku.


>> Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
>> neuteplených nástavcích

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 12. 5. 2003
RE: Úhyn včelstiev - ČR

Nevim presne jak kde, ale v nasi organizaci (Letohrad) nam neprezilo 19,6% vcelstev. Dnes jeste dostanu informace z posledniho useku (6 vcelaru), ale nebude to vyrazne jinak.

Zajimalo by mne take, kolik vcelstev v CR neprezilo letosni zimu.
Prosba pro pr. Lnenicku - mohli byste po zpracovani doslych hlaseni stavu na UV sdelit procento uhynu i tady?

Dekuji, Pavel

> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
> Českej republike - dávali to u nás v televízii.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 12. 5. 2003
RE: Elektrický zatavovač

Pratele,
kdyz jsem zacinal, prevzal jsem technologii sveho predchudce a lepil mezisteny k rameckum rozehratym voskem. Protoze mne to takhle nebavilo, koupil jsem si v kramu vazaci drat a radylko (zdroj nebo trafo mi prislo nad me financni sily). Tim uz to slo docela lepe nez lepenim. Radylko jsem mel v hrnku s horkou vodou a efektivita nepomerna.

Diky teto diskuzi jsem si vzpomnel, ze mam v garazi nepotrebny zdroj z PC. O vikendu jsem tak objevil dosud pro mne nejlepsi technologii pripevnovani mezisten.
Pokud jsem proud z vystupu zdroje privedl na konce dratku, mezistena se zatavila ale za strasne dlouho. Tak jsem to zkusil postupne - jeden dratek po druhem a za par vterin uz mezistena drzi jako dosud nikdy. Polozil jsem mezistenu na dratky v ramecku a jakmile se dratek zacal klubat, presel jsem na dalsi.
U zdroje jsem nedelal zadne upravy, pouze jsem vyvedl pomoci mericich hrotu z voltmetru napajeni 12V a postupne prikladal dratkum na louckach.
Praci pod napetim indikuji akusticky - vetrak u zdroje snizi otacky :-)

Zdravi Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromír Sobotka --- 11. 5. 2003
Nosematické zásoby

Po uhynulých nosematických včelstvech zůstaly pokálené zavíčkované zásoby cukru a melicitozního medu.Je možné tyto zásoby nějak využít.Uvažuji o tom,že plásty odvíčkuji, vyříznu z rámků,ve vařáku na vosk je vyvařím, po vychladnutí seberu vosk,roztok znovu převařím a naleju do sklenic
/3 litry / pod víčko a otočím dnem vzhůru do vychladnutí. Roztok použiju při podněcování nebo při krmení.Jak dlouho musím udržovat roztok ve varu abych zničil spory nosemy
Můžu přidávat Fumagilin do roztoku při krmení ?
Myslím, že tento problém bude po uplynulé zimě zajímat hodně včelařů.Z našeho spolku zcela určitě.
Děkuji za vaše názory.Jaromír Sobotka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Horký --- 11. 5. 2003
Re: Nástavky (2975)

Můj názor na neuteplené nástavky? Mám dva v brdských lesích a nepozoroval jsem zádný zásadní rozdíl ve spotřebě zásob ani v jarním rozvoji.Doporučil bych každému kdo váhá obrátit se na přítele Kolomého ze Starého Města u Bruntálu,ten včelaří také ve vysoké n.v. a daří se mu to právě v neuteplených úlech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 10. 5. 2003
Dotaz k plodiąti 42x36 (př. Čermák) (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2835) (2839)

> mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
>
> Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco jiného
> zeptat, napište.
> K. Čermák

Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:

V posledních článcích přítele Boháče (např.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.

Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
včelaře.

Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?

Děkuji za odpověď a přeji vše dobré

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 10. 5. 2003
Dadantklub? (2967) (2972)

V článku př. J. Boháče "Nyní jen jeden světový úl"
(http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm)

je zmiňován vznik (snad českého) Dadantklubu. Víte o tom něco bližšího?

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp --- 9. 5. 2003
Re: autorskaprava (2967) (2972)

o řešení podobného problému jsem kdysi uvažoval v tomto duchu:

každý předplatitel má papírový časopis - tudíš licenci používat obsah
to CD mu pak nemusíš nabízet jako časopis - "šíření díla", ale jako službu -
že jsi mu to naskenoval místo něj :) - jsem zvědav jak by se o něco takového
servali právníci ..

Honza Čáp

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: 9. května 2000 18:44
Subject: Re: autorskaprava


> Na podzim se chystám oskenovat starší ročníky časopisu i překladů, převést
> je do PDF nebo HTML a vypálit na CD. Pokud to autorská práva dovolí, dám
je
> k dispozici ostatním včelařům, jinak bych si je musel nechat jen pro
vlastní
> potřebu a každý zájemce o elektronickou podobu časopisu, by toto musel
> podstoupit sám.
>
> Pol
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 9. 5. 2003
Re: autorskaprava (2967) (2972)

Na podzim se chystám oskenovat starší ročníky časopisu i překladů, převést
je do PDF nebo HTML a vypálit na CD. Pokud to autorská práva dovolí, dám je
k dispozici ostatním včelařům, jinak bych si je musel nechat jen pro vlastní
potřebu a každý zájemce o elektronickou podobu časopisu, by toto musel
podstoupit sám.

Pol


----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 08, 2003 10:57 PM
Subject: Re: autorskaprava


On Thu, 8 May 2003, Jaroslav Sedlák wrote:

> přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat
> databazi až o dvacet let zpět.

Nebyl bych takový optimista, že by se dal snadno pořídit obsah starších
ročníků, které nebyly zpracovány elektronicky. Snad by bylo možné alespoň
naskenování obsahů čísel a případný automatizovaný převod na text. Zpětně
vyřešit autorská práva k opakovanému šíření článků asi také nebude zcela
jednoduché.

Očekával bych zde také nějaké vyjádření kompetentních osob - redakce
časopisu nebo funkcionářů ÚV. Ale asi nejsou připojeni na internet :-(

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub ©merda --- 9. 5. 2003
Re: Nástavky (2975)

Mrazy se vcelstvem zimujicim v neuteplenych nastavcich neudela nic,
resp. o neco se zvysi spotreba zasob. Horsi to je na jare. Pokud
prijde takovy studeny tyden jako byl letos, tak vcelstva v
neuteplenych ulech budou ve velke nevyhode - zpozdi se nebo se uplne
zastavi jarni rozvoj a vcelstva nebudou nachystana na jarni snusku.
Pokud chces vcelarit na vysocine, preferoval bych uteplene nastavky.

Kuba

Dne 9. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Zdravím přátelé.
>
>        Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš,
> bych se chtěl ještě zeptat.
>        Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené
> univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady
> sousedů - 9*39*24.
>        Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
> neuteplených nástavcích
> z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy
> celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině
> ve výšce 560 n.m.
>        
> Co poradíte ??
>
> mirek z vysočiny
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Letosni nejvetsi filmova podivana CHICAGO. Zvou Vas Hollywood Classics Entertainment a Magnesia. Hledejte na http://www.hce.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 5. 2003
Nástavky

Zdravím přátelé.

       Mám jeden dotaz, už tady o tom byla debata. Ale jako nevěřící tomáš,
bych se chtěl ještě zeptat.
       Protože na podzim chci s pompou spálit zděděné vysoce uteplené
univerzály, tak přecházím na nástavky - vybral jsem si na rady
sousedů - 9*39*24.
       Zajímá mě, co udělají mrazy se včelstvem zimujícím ve dvou
neuteplených nástavcích
z palubky silné 2cm na studenou stavbu. A to pamatuju, že bývaly i mrazy
celý týden okolo -35 + pěkný severák. Včelařím na českomoravské vysočině
ve výšce 560 n.m.
       
Co poradíte ??

mirek z vysočiny


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cermakova --- 9. 5. 2003
Re: Dotácie-SR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970) (2971)

Prajem krásny deň,

znenie doplnku Výnosu MPSR o podpore aj včelárov je uvedený na adrese http.//web.stonline.sk/szv-vcelari
kliknuť na oznamy

podpora sa môže poskytnuť včelárovi buď na počet prezimovaných včelstiev(stav k 15.4) do výšky 250,- Sk/včelstvo a žiadosť je potrebné podať na Regionálne pracoviská MPSR do 15.05.
alebo na predané včelie produkty (med a ostatné, ako aj včelie matky - prepočítané na med, žiadosť je možné podať do 30.08.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 9. 5. 2003
Re: Dotácie-SR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970) (2971)

Pozri sa na http://www.mpsr.sk

Pista


> Nevie mi niekto povedať ako to bude s dotáciami v SR v
> tomto roku. Vraj sa má dotovať do výkupu odovzdaný med
> a nie počty včelstiev. A ze dotácie dostanú len
> členovia zväzu.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 9. 5. 2003
Re: autorskaprava (2967)

On Thu, 8 May 2003, Jaroslav Sedlák wrote:

> přednost. Mohlo by se začít posledním ročníkem a postupně rozšiřovat
> databazi až o dvacet let zpět.

Nebyl bych takový optimista, že by se dal snadno pořídit obsah starších
ročníků, které nebyly zpracovány elektronicky. Snad by bylo možné alespoň
naskenování obsahů čísel a případný automatizovaný převod na text. Zpětně
vyřešit autorská práva k opakovanému šíření článků asi také nebude zcela
jednoduché.

Očekával bych zde také nějaké vyjádření kompetentních osob - redakce
časopisu nebo funkcionářů ÚV. Ale asi nejsou připojeni na internet :-(

Jiri Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal --- 9. 5. 2003
Dotácie-SR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951) (2970)


>
> Ahojte

Nevie mi niekto povedať ako to bude s dotáciami v SR v
tomto roku. Vraj sa má dotovať do výkupu odovzdaný med
a nie počty včelstiev. A že dotácie dostanú len
členovia zväzu.

Peter M.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal --- 9. 5. 2003
Úhyn včelstiev - ČR (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2935) (2951)


Zdravím

Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
budú aj nižšie poľnohospodárske výnosy v dôsledku
nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pete Mal --- 9. 5. 2003
Re: Matky (2810) (2818) (2823) (2828) (2833) (2861) (2930) (2952)

Nazdar

Chcel by som pripojiť jeden môj postreh yo včelárskej
praxe. Veľmi veľa sa tu hovorí o vlastnostiach matky a
jeho význame pre povahu a vlastnosti včelstva. Ale z
mojej osobnej skúsenosti som zistil, že vlastnosti
včelstva vo veľkej miere závisia od jeho charakteru či
organizácie práce v ňom a tento sa nemení ani po
výmene matky z inokade. Možno to súvisí so
zaškoľovaním mladých včiel starými.
Zaujímalo či má niekto podobné postrehy.

Peter M.

--- Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> wrote:
> S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to
> není snadné (jak dobře
> vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je
> několik, uvedu aspoň některé:
> Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou
> větší než rozdíly mezi
> průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu
> každé vlastnosti musí mít
> chovatel dobrou paměť nebo lépe dobré záznamy.
> Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich
> charakteristiku potřebuje
> mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si
> vymýšlet). K takovému
> srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít
> otestováno více včelstev z
> více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné
> matce) z každého kmene.
> A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky
> hodnocení
> včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na
> prostředí, v němž je
> chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování
> a rozvoj do snůškové
> kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy
> rojivosti aj. Mohu to
> potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu
> říká interakce genotypu a
> prostředí - znamená to, že genetické založení se v
> různých podmínkách
> projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi
> ztěžuje přesnost
> hodnocení chovaného kmene.
>
> Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie)
> je dost subjektivní. Já
> jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti
> v Zubří. Snad míra
> subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1.
> jde o víceleté
> hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých
> linií a kmenů kraňky během
> výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je
> vzniklý kombinačním křížením
> více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od
> jiného chovatele, 3. svoje
> hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů,
> kteří si matky nakupují -
> někteří dají informaci o jejich výsledcích.
>
> Je na každém chovateli, aby se o takovou
> charakteristiku pokusil, nemusí
> být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které
> považuje za dobře patrné a
> prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde
> o charakteristiku vždy
> více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných.
> Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu
> ing. Pavla Cimaly z
> Pustých Žibřidovic (Šumpersko):
> http://www.vcelimed.cz
>
> K. Čermák
>
>
> >Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se
> chci zeptat na
> >následující:
> >1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor,
> Sklenar atd.). Nikde
> >se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku
> těchto linií,
> >které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých
> prováděl atd.
> >Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly
> mít zájem zejména
> >chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R.Šimko --- 8. 5. 2003
Re: Elektrický zatavovač (2904) (2913) (2914) (2915) (2917) (2931)

Ahoj všichni!
Nestihl jsem sledovat celou diskusi kolem zatavování. Dva roky používám starší autobaterii, 12 V a 55 Ah. Do auta jsem dal novou baterii. Starší používám k zatavování. Zatavil jsem přes sto rámků bez nového nabíjení. Pro člověka je napětí 12 v bezpečné.

Ať to bzučí. R.Š.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78252 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 2968 do č. 3028)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu