Archiv Včelařské konference

Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a kajští úředníci je holý nesmysl.
Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá čtení potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám se, že ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a členské příspěvky a to není tak mnoho.
Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu a on Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout cochcete a podpis - řečeno zjednodušeně/.
Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si vždy Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě. Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale užitečné je kočování za snůškou.

Nevíte náhodou někdo kde se dají koupit čmeláci?Kolega z práce by měl zájem.Vyděl to o víkendu ve zprávách jak si je sadař přivezl ze Slovenska.Možná by mě pomohl pan Turčány.
Díky Míra

Či sa dajú kúpiť priamo rodinky čmeľov v praktických chovných jednotkách to neviem, ale viem, že holandská firma KOOPERT,s.r.o. v Nových Zámkoch ročne vyprodukuje 300 tis čmelích rodín.

Skúste sa informovať na tel. linke: O35 6445390, e-mail: info/=/koopert.sk., KOOPERT.s.r.o. Komárňanská cesta 13, Nové Zámky. Anton

Nápíšte ako Ste pochodili.

Tichý:>Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale užitečné je kočování za snůškou.<
..........

Mám velkou představivost. Můžete více charakterizovat a rozvést Váš názor na hromadění včelstev?

Je to jako bych řekl, že hromadění lidí - včelařů, také není ekonomické, ale je tomu právě naopak! U kočování, které se Vám líbí je tomu také. Skoro to vypadá, že spíše je trnem v oku jsou samotné velké chovy, kde hromadění jsou na určitých výšších.

Koupit se určitě dají, čmeláci se široce používají k opylování rostlin ve
sklenících. Na rozdíl od včel mají na kratší vzdálenost mnohem lepší
orientační schopnosti, takže nehynou na průhledných sklech skleníků, a
jejich úlek je jaksi komornější a asi méně obtěžuje obsluhu skleníků než
nějaký oddělek se včelami. Taky na podzim se "sklidí" čmeláčí samičky a
uloží se k zimování a kdykoliv potom v zimě se mohou řízeným způsobem pomocí
CO2 probudit a nějaký měsíc někde v hale odchovávat na včelím pylu, dokud
to není úlek s mnoha desítkami nebo dokonce stovkami jedinců. Pro nějaký
úlek s čmeláky na zahradu bych ale spíše zkusil sbít ten úlek o velikosti
oplodňáčku, nacpat do něho nějakou vatu a myslím, že ještě nyní samičky
teplomilnějších druhů čmeláků se probouzejí a hledají vhodné dutiny, takže
by se tam mohli i nyní sami nastěhovat, i když asi většina čmeláků se
probouzí spíše v dubnu nebo možná letos i v březnu. Je pár webů, co se
zabývají čmeláky a návod na úlky tam někde bude, jen je třeba ty weby najít.
Kupované čmeláky, tam by mohl v budoucnu nastat problém v tom, že takový
úlek na podzim taky odchová svoje samičky, které se rozletí do volné přírody
a vnesou do přírodní čmeláčí populace svoje geny. Tím dojde minimálně k
snížení genové rozmanitosti toho příslušného druhu čmeláků, což by v
budoucnu mohlo být minus, případně k vytlačování nějakého vzácnějšího druhu
čmeláka. Navíc kupovaný úlek bude o měsíce dále ve vývoji a tudíž silnější ,
takže na podzim vychová těch samiček mnohem více než "přírodní" hnízdo.
Jinak jsem během let viděl u včelařů pár hnízd čmeláků a vždycky to bylo pro
návštěvníky velice atraktivní lákadlo, větší než pohled do včelího úlu.
Čmeláci jsou taky klidnější, po sundání víka, když se jim nehrabe v hnízdě,
jen na ně kouká, jsou obvykle velice klidní a neútočí na rozdíl od včel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 7:37 AM
Subject: Re: čmeláci


> Nevíte náhodou někdo kde se dají koupit čmeláci?Kolega z práce by měl
> zájem.Vyděl to o víkendu ve zprávách jak si je sadař přivezl ze
> Slovenska.Možná by mě pomohl pan Turčány.
> Díky Míra
>
> Či sa dajú kúpiť priamo rodinky čmeľov v praktických chovných jednotkách
to
> neviem, ale viem, že holandská firma KOOPERT,s.r.o. v Nových Zámkoch ročne
> vyprodukuje 300 tis čmelích rodín.
>
> Skúste sa informovať na tel. linke: O35 6445390, e-mail: info/=/koopert.sk.,
> KOOPERT.s.r.o. Komárňanská cesta 13, Nové Zámky. Anton
>
> Nápíšte ako Ste pochodili.

Jestli nebude vhodnější místo zkoušení, co včely vydrží, zkusit si sehnat
starou sovětskou nebo možná ještě kdysi ruskou včelařskou literaturu, aby se
znova nevynalézalo už vynalezené. V Rusku se přece svého času včely běžně
zimovaly ve stébnících , defakto upravených zemljankách. V dnešním sklepě
asi bude problém v tom, že samotný sklep nesmí být během zimy používaný,
jinak by včely byly vyrušovány. Taky v okruhu minimálně desítek metrů nesmí
být dělány práce vytvářející silné rázy, třeba rozbíjení betonu kladivem
nebo sbíječkou, případně i obyčejná práce v dílně, rázy z těchto prací se
šíří půdou desítky metrů daleko.
Jinak jediný nápad, kdy by takové zimování bylo co k čemu, mně vychází
"skladování" oddělků s novými matkami přes zimu, aby se časně na jaře s
ziskem prodali těm včelařům, kteří v úlu ztratili matku a nemají náhradní.
To by ale spíše chtělo nějakou chladnou komoru s elektronicky řízenou
teplotou a vlhkostí pro stovky včelstvíček, aby se zaplatily pořizovací a
provozní náklady z ušetřeného cukru atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2008 9:04 PM
Subject: Re: Polystyrenový oploďnáček

> Hloupost to není, jde o experiment typu:,,co včely vydrží?,, Ztráta
> oplodňáčkového včelstva mě spíše potěší než rozzlobí. Zbavím se tak
> potenciálních nosematických včel. Na podzim v oplodňáčku vyměním matku za
> starou nekvalitní, takže její případný úhyn mi vadit rozhodně nebude.
> Ztráty ve formě včel, plodu, zásob jsou v případě oplodňáčku zanedbatelné
a
> stojí mi za to, neboť tento úlek jde výborně použít jako demonstrační
úlek,
> poslouží k lákání zájemců o život včel či včelaření.
>
> Co se týče léčení, to si můžu provádět bez problému sám ( mám na to
licenci
> ). Léčení postřikem ( a nátěrem plodu ) bude úplně stačit. Přežití ve
> sklepě nevidím zas tak bledě. U nás ve sklepě máme v zimě poměrně stálou
> teplotu ( +/- 8 °C ). Chumáč bude poměrně roztažen, takže obsedne větší
> plochu zásob, pohyb za zásobami nebude potřebný. Včely by ve tmě neměli
> plodovat ( začátek plodování se spouští prodlužování délky dne ). Tedy by
> měli mít minimální spotřebu zásob. Jsem zvědav, zda ve sklepě vydrží.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
> http://www.vcelarenihrou.cz/chovatelske-potreby
>

Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více
> administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a
> kajští úředníci je holý nesmysl.
> Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá
čtení
> potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si
> Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám se, že
> ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a členské
> příspěvky a to není tak mnoho.
> Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud
> nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to
> nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu a on
> Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout cochcete a
> podpis - řečeno zjednodušeně/.
> Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si
vždy
> Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
> Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním
> včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě.
> Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.

Minulý rok v létě jsem začal včelařit a založil jsem dvě včelstva v nastavkových úlech Optimál.V letošním roce chci provést rozšíření asi odsavačem s přidáním matky.
Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v praktickém provedení mám mezery.
Konkrétně :
- Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?
- V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.
- V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k předčasnému opuštění klicky včelami.
Děkuji za radu.

Vazeny priteli Polasku.
Je zrejme, ze si vubec nedovedes predstanit objem prace. Ja jako predstavitel vcelaru pro Kralovehradecky kraj mam na starosti 5 OV a 63 ZO. Vubec si nedovedu predstavit vest sam celou jejich agendu. Pro jednoho cloveka to je zcela nezvladnutelny ukol a to jsme docela maly kraj, jsou i vetsi. Promin, omlouvam se. Opet si sednu pri cteni prispevku na ruce, zde se jedna o jine lobbi.
Hezky den Frantisek.


Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

On Tuesday 06 of May 2008 10:33:06 Zdeněk HB wrote:
> Minulý rok v létě jsem začal včelařit a založil jsem dvě včelstva v
> nastavkových úlech Optimál.V letošním roce chci provést rozšíření asi
> odsavačem s přidáním matky.
> Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v
> praktickém provedení mám mezery.
> Konkrétně :
> - Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?

ano, lze, je vsak pravdepodobne, ze rojivejsi bude i vylihla matka. Pokud
nemate zkusenosti, kupte si za cca 50 kc otevreny matecnik.

> - V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe
> umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.

pokud tam nebude jina matka (matecnik) , je skolkovani zbytecne.

> - V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika
> včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k
> předčasnému opuštění klicky včelami.
> Děkuji za radu.

budou je krmit ostatni vcely pres pletivo - stejne by ale krmily i samotnou
matku.

honza

A dosahuje Vaše představivost tak daleko, že by jste byl ochoten dovést 20 včelstev na objednání nějakého př. OÚ do nejmenované vesničky a za 150 Kč na včelstvo je tam ponechat celou vegetační sezónu jen kvůli opylování a získal by jste jen 10 kg medu ze včelstva? Zvláště když na jiných stanovištích by jste měl 75 Kg

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak to vid?m j?...
> Datum: 06.5.2008 08:10:03
> ----------------------------------------
> Tichý:>Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.<
> .........
>
> Mám velkou představivost. Můžete více charakterizovat a rozvést Váš názor
> na hromadění včelstev?
>
> Je to jako bych řekl, že hromadění lidí - včelařů, také není ekonomické,
> ale je tomu právě naopak! U kočování, které se Vám líbí je tomu také. Skoro
> to vypadá, že spíše je trnem v oku jsou samotné velké chovy, kde hromadění
> jsou na určitých výšších.
>
>
>

Já to zase vidím tak, že ty jsi v životě nikdy nějakou agendu neviděl ani z rychlíku.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Polášek
Sent: Tuesday, May 06, 2008 9:50 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Jak to vidím já...

Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více
> administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a
> kajští úředníci je holý nesmysl.
> Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá
čtení
> potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si
> Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám
> se, že ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a
> členské příspěvky a to není tak mnoho.
> Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud
> nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to
> nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu
> a on Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout
> cochcete a podpis - řečeno zjednodušeně/.
> Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si
vždy
> Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
> Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním
> včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě.
> Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.

No, doba, kdy jeden úředník dohromady s jednou písařkou na psacím stroji
vyprodukovali za den 5 dopisů a to pracovali opravdu intenzívně, jindy to
byly třebas jen dva dopisy denně je dávno pryč. Dneska těch 5 dopisů musí
vyprodukovat jedna pracovní administrativní síla s počítačem za 20 - 30
minut, jinak prostě není na trhu pracovních sil konkurenceschopná. Zájmová
organizace s podobnou velikostí jako ČSV, pokud jakýmkoliv způsobem
nezredukuje potřebné náklady na organizaci, nebude taky konkurenceschopná.
Je jedno, jak tou dělá, jestli zachová stávající množství administrace a
převede ji třeba na počítače, takže funkcionáři základních organizací budou
veškerou administraci dělat do nějaké síťové aplikace, jejíž centrum bude na
ústředí ČSV, což při počtu cca 60 tisíc včelařů je pro dnešní počítačové
databáze a internet směšná velikost nebo jestli radikálně omezí množství
administrace, aby to pro dobrovolné funcionáře bylo snadno zvládnutelné a
nebylo to pro ně neplacená otročina. Každopádně doba, kdy byli lidi běžně
ochotni hodiny denně pracovat jako neplacení funkcionáři, protože jiná
alternativa byly jen hospody, práce na zahradě nebo jiné zájmové kroužky je
dávno pryč. Pokud někdo má v dnešní době ty hodiny denně kvalitně pracovat,
musí být zaplacen, jinak prostě nebude pracovat kvalitně nebo bude výjimku
za kterou nebude sehnatelná náhrada.
Objem práce na kraji neznám, ale aspoň co se týká agendy, dozajista se dá
oproti době psacích strojů mnohonásobně urychlit, když se na to půjde
správným způsobem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 10:29 AM
Subject: RE: Jak to vidím já...



Vazeny priteli Polasku.
Je zrejme, ze si vubec nedovedes predstanit objem prace. Ja jako
predstavitel vcelaru pro Kralovehradecky kraj mam na starosti 5 OV a 63 ZO.
Vubec si nedovedu predstavit vest sam celou jejich agendu. Pro jednoho
cloveka to je zcela nezvladnutelny ukol a to jsme docela maly kraj, jsou i
vetsi. Promin, omlouvam se. Opet si sednu pri cteni prispevku na ruce, zde
se jedna o jine lobbi.
Hezky den Frantisek.


Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

Pro malý počet včelstev je podle mně školkování, klícky a podobné speciální
nářadí vcelku zbytečné. Pokud se ve včelstvu objeví v květnu rojové
matečníky, vytvoří se z plástu s matečníky plus z 1 - 2 dalších plástů s
plodem a bez matky do nového nastavku někde vedle oddělek. Pokud se matka
při proletu neztratí, což u nastavku s odělkem daného bokem od ostatních úlů
a odlišeného nějakým orientačním bodem by byla zvlášť velká smůla, s oddělku
prakticky s jistotou vyroste do srpna včelstvo, stačí jen přidávat nastavky
a rámky a hlídat minimální snůšku.. Klícky a jiné pomůcky pro školkování a
chov matek atd jsou spíše pro včelaře s větším počtem včelstev 5 - 10 - 20
včelstev. Kdo má málo včelstev, ani se nestačí na malém počtu chovaných
matek s těmi speciálními hejblaty naučit správně a bez chyb pracovat, jednou
se chov povede, dvakrát nepovede a hejblata potom končí obvykle někde v
šuplíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdeněk HB" <sommer.z/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 10:33 AM
Subject: kolkování


> Minulý rok v létě jsem začal včelařit a založil jsem dvě včelstva v
> nastavkových úlech Optimál.V letošním roce chci provést rozšíření asi
> odsavačem s přidáním matky.
> Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v
> praktickém provedení mám mezery.
> Konkrétně :
> - Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?
> - V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe
> umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.
> - V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika
> včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k
> předčasnému opuštění klicky včelami.
> Děkuji za radu.
>
>
>
>

Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
ostatně je to logické. Jestli Svaz funguje tak, že na krajích se to, co
přijde shora nebo zdola opisuje z jedněch papírů na druhé a teprve potom
posílá dál, tak se nedivím, že to je tak, jak to je.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 11:31 AM
Subject: RE: Jak to vidím já...


Já to zase vidím tak, že ty jsi v životě nikdy nějakou agendu neviděl ani z
rychlíku.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Tuesday, May 06, 2008 9:50 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Jak to vidím já...

Nekvalifikovaní brigádníci, co umí jen rychle psát na PC, berou 60 - 100 Kč
za hodinu, kdo už umí počítat třeba v Excelu případně v jednoduchých
databázích a pracovat se složitějšímu formuláři , o nějakých 20 - 40 korun
víc. 1 list A4 opsaného textu se na internetu poptává za několik korun. Tím
chci říct, že se hledají problémy tam, kde nejsou. Pochybuji, že na kraji by
bylo více adminisrtace než kolik by zvládl jeden takový pracovník za
polovinu, třetinu měsíčního úvazku, když mu nebo jí nějaký , třeba
dobrovolný funkcionář řekne, co a jak má vyplňovat. Já to vidím tak, že
kdyby se chtělo, tak se k stávajícímu dobrovolnému krajskému funkcionáři
přijme na zkrácenou pracovní dobu nebo na smlouvu o dílo nebo tak nějak za
pár tisíc měsíčně nějaká administrátorská síla. Nějaká mamina na mateřské
nebo studentka atd po takové práci sáhne všemi deseti, zvláště když většinu
může udělat doma na svém počítači.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:17 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> Zřídíle-li 1 až 2 nové úředníky na kraji, přibude Vám 6x více
> administrativy a nejméně 10x větší členské příspěvky.Krajské výbory a
> kajští úředníci je holý nesmysl.
> Jsem také starší, dělám funkci dobrovolně - umím číst a pokud mi dělá
čtení
> potíže, koupím si silněnjší brýle. Ale mnozí funkcináři či včelaři si
> Oběžník či Včelařství ani z obálky nevydají, jen nadávají. Domnívám
> se, že ZO tolik administrativy nemá - snad na podzim statistiku a
> členské příspěvky a to není tak mnoho.
> Pokud se týká dotací - tak se domnívám, že to tak složité není a pokud
> nechcete peníze na ruku, levné léčivo, medomat, přívěs... tak o to
> nežádejte a nestěžujte si nebo kupte páťákovi z Obecné školy zmrzlinu
> a on Vám dotazník vyplní / vždyž se jedná jen o adresu, zatrhnout
> cochcete a podpis - řečeno zjednodušeně/.
> Stejně je tomu tak s léčením, stěhováním včelstev, matek.. přečtěte si
vždy
> Přílohu v 7 čísle Včelařství. Nebo chcete rozvážet mor a roztoče?
> Ještě k opylování: Přírodě posloužíte nejlépe plošným rozmístěním
> včelstev,/ nejde jen o řepku, ale i o kytičku někde na "mezi"/ ale i sobě.
> Z ekonomického hlediska není hromadění včelstev nejlepší řešení, ale
> užitečné je kočování za snůškou.

(emailem):>A dosahuje Vaše představivost tak daleko, že by jste byl ochoten dovést 20 včelstev na objednání nějakého př. OÚ do nejmenované vesničky a za 150 Kč na včelstvo je tam ponechat celou vegetační sezónu jen kvůli opylování a získal by jste jen 10 kg medu ze včelstva? Zvláště když na jiných stanovištích by jste měl 75 Kg<
..........

Neodpověděl jste mi.

Jen píšete nějaké otázky a téze o převčelení a hromadění u jedné ze skupin chovatelů - velkochovů. Hromadění názoru tohoto typu je škodlivé a může přerůst v chrakteristickou škodu, kterou potkalo včelaře, jestli se kolébají ve svých představách např. o VD! Škoda je potom pravidelná, horší a kolektivní a předchází ji vždy takové - řečeno téze o ničem. Já jsem skutečný a převčelení z mého působení nehrozí, protože není ani možné. Domnívám se, že umím plánovat a provádět svůj chov na normální a ne na fantazijní úrovni.

Mám od během měsíce dubna - letos o tři trvalá stanoviště navíc a typněte si, jestli si je někdo objednal. Ne. Všechna stanoviště mám trvalá a musel jsem je osobně vyběhat a pokud by se stala taková nepředpokládaná situace a byla by vznesena objednávka a možnost zřízení dalšího nového stanoviště v mém pásmu (2/3 okresu Břeclav - což je docela dost OÚ a MÚ ) klidně je zřídím jako trvalá. Stanoviště totiž mají sice své nevýhody, ale jestli se standardně osvědčí, je dále udržováno. Tak se stane vždy a jen kvůli opylení hospodářských rostlin a ne zvůle nějkého zastupitelstva s volně rostoucími rostlinami. :-))

Má trvalá stanoviště včelstev zdaleka nemají průměrný výnos 75 kg a ani takový výnos nechci.

Mám sousedy s kočovnými vozy, kteří převáží včelstva a oups, nemají nyní buď včely nebo mají vypálené vozy po opatřeních na mor. To se jim ten výnos pěkně totiž Vážený pane krátí. Kočování je momentálně nevýhodné už nějakou delší dobu. Proto- protože výnosy se počítají u mých trvalých stanovišť dlouhodobě (průřez alespoň 5-ti sezon) a ne nějakých buchlých 75 kg za nějakou sezonu.

Bez hypotéz o objednávkách. Žádný OÚ si včely nikdy neobjedná, leda, že by byl sám pěstitelem hospodářských rostlin!

Takže mi odpovězte, nebo, viděl jste někde velkochovy, kde se hromadí ve velkém včely?

všecno má své + i - folie zase po závanu větru lítají po zahradě nebo je lovíš někde v křoví,plexi je drahé, sololit více vlhne, juta se brzy trhá Takže stačí si jen vybrat

pepan

---

Je to tak, od jara zkousim durofolovou folii. Neni to ale nijak levne, pokud mate vetsi mnozstvi ulu. Jestli ta folie nevydrzi radove roky, hodne se to prodrazi. Jinak ve vetru polozena na zemi opravdu leta.

Loni jsem pouzival obycejnou zahradnickou cernou folii. Stoji pakatel, netrha se, vydrzi asi dele nez ten durofol, ale je to vlastne pevny igelit a za vetrneho pocasi se spatne nasazuje, protoze porad jeden konec ve vetru vlaje.

Potize nastavkovych ulu jsou s vlhkosti. Je-li nasazena nejaka folie (ale staci i drevena strecha), srazi se na povrchu voda a ramky pod ni plesnivi (vcely se tam jednak nedostanou, jednak v zime ani nic necisti).

Tu vysrazenou vodu mozna vcely na jare upotrebi, ale ramky a nekdy i steny ulu trpi. Vetraci ocka leckdos u nizkonastavkovych ulu zavrhne, sito pokud je na dne, musi byt asi pres cele dno aby to ucine vetralo az do "horniho komina" a pres zimu je stejne narizeno mit dno zakryte podlozkou. Takze plisen. Teprve po vyndani spadovych podlozek se to zlepsilo, ale zimni plisen porad jeste uplne nezmizela.

Vazeny priteli Polasku.
Prosim, nejdrive se seznam s organizacni strukturou CSV ( http://www.vcelarstvi.cz/ ), dotacni politikou CR a EU ( http://www.mze.cz/ ). Zahrn do toho vekovou strukturu vcelaru pro sber dat a az po tomto kroku zacni psat zasvecena doporuceni jak vse zjednodusit. Jinak meritem veci bylo prevzeti agendy ZO placenym pracovnikem CSV na urovni kraje. Pro tvou informaci pracuji jako odborny konzultant informacnich systemu (ta prace na psacim stroji).
Preji hezky den. Frantisek


Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
ostatně je to logické. Jestli Svaz funguje tak, že na krajích se to, co
přijde shora nebo zdola opisuje z jedněch papírů na druhé a teprve potom
posílá dál, tak se nedivím, že to je tak, jak to je.

R. Polášek

R.Polášek:>Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
ostatně je to logické.<
.........

Něco jsem řekl v bodě 5 tu: http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=8921&(8900)

A vidím to stále takto. Zkuste nědo někdy popřemýšlet, jestli by nebylo výhodné včelaře zkrátka naučit používat a využívat internet a třeba takovou jednoduchou metodou - žádostmi o peníze? (stím i další papírování) Účelné a rychlé a bez vytáček těch, kteří nemají zájem dělat sami za sebe administrativu, ale chcou jen výhody a peníze. Naučí se hlavně o sebe a ve spolku starat aby měly peníze a neschopní, kteří nedokážou se chovat ani společensky a spolkově tak, žeby slušně požádali někoho druhého, když si neví rady, tak ti účelně pro dobro spolku odpadnou.

To, co přinese každý člen do spolku může být úsporou. Zřizovat kraje se mi zdá neúčelné a drahé a hlavně zbytečné. Jo kdyby, tak oblastní zprávy pro Čechy a Moravu To jo, ale to by znamenal "rozvod" a hlavně rozkol v ČSV. A to by nemuselo dopadnout dobře!

>Taktéž jsme se dozvěděli,že jsme Český Svaz Včelařů o.s.
Jak to vidím já : vidím,že vítězí byrokrati a s nástupem
ohromné potřeby administrace,nekonečných formulářů a hlášení,žádostí o dotace,a opatření racionaluzace téměř na vše na co se člověk podívá,bude toto mít nedobrý dopad.

Musim upozornit, ze cesky svaz vcelaru je dobrovolna organizace sdruzujici sve cleny. Neplati ze vcelar = clen svazu. Proto neni treba, abyste zde vylevali vsechno, co se u vas ve svazu semele. Obycejneho vcelare to nezajima. Organizace vznikaji a zanikaji, chovu vcel se to netyka.
Myslim, ze neni obdobna organizace, ktera by se takto navenek prezentovala jako csv. Uz jste slyseli horekovat nekde v mediich svazaky orchidejare nebo svazaky pestitele kraliku?

Jestlize stat kdysi prenesl podavani zadosti o dotace na cesky svaz vcelaru, zajiste s tim svaz souhlasil, ne uz tak kazdy vcelar. Ja osobne s nevoli vidim, kdyz musim kazdorocne podavat zadost o statni dotace pres nejaky svaz, kdyz jsou to dobrovolnici se kterymi nemam nic spolecneho. Jen statni organ je pro mne zavazny partner.
Stejne tak vysetreni meli jde pres svaz.
Odbourejte tyto druzstevnicke nesmysly z minulosti a vcelarskym svazum se podstatne ulevi.

>Zkuste nědo někdy popřemýšlet, jestli by nebylo výhodné včelaře zkrátka naučit používat a využívat internet a třeba takovou jednoduchou metodou - žádostmi o peníze?

Podavat zadosti o dotace by mel urcite kazdy vcelar sam za sebe a ne nejaky svaz. Doufam, ze kdyz pujde o vetsi castky nez ta dotace 150, tak to bude stat tlacit k vytvoreni vlastnich kapacit pro kontakt se vcelari. Ma to ale jeden hacek, proc se urednikum do toho nechce. Bezny urednik prece nepozna, zda vcelar zadajici o 150 korun dotace podvadi nebo ne. Pokud to jde pres svaz, stat si myje ruce, protoze prece svaz se zaruci, ze zadosti jsou opravnene. Ruku na srdce, duvernik zakladni organizace muze snazeji zkontrolovat kolik vcelstev ten nebo onen soused na vesnici ma nez nejaky urednik (jestli se tak ale vsude deje, je ale stejne otazka).
Stat by musel mit zbytecne slozity kontrolni aparat aby mohl udelovat dotace primo.
Resenim je odbourat nesmyslne male dotace (D1) a dat dotace financne podstatne natolik, aby se vyplatilo je podavat i spolu s kontrolnimi mechanismy.
Umim si predstavit, ze dotace na zazimovani se muze vyplatit pro obe strany (stat i vcelare) jen kdyz budu mit vetsi mnozstvi vcelstev. U par ulu si ten cukr preci koupim v lidlu za 14 Kc sam.

Vážený pane já nikdy nepsal o hrozbě převčelení. Také dobře vím , že jsou stanoviště která jsou pro včely úživná i do konce srpna a 100 včelstev tam není problém a jsou také taková kde koncem června mají včely pravidelně hlad a neuživí se jich tam ani deset Také vím ,že jsou včelaři kteří se tím živí a mají několik pevných stanovišť která obhospodařují a jsou i takoví kteří pokud jim to mor dovolí jedou od řepky k řepce tak jak postupně nakvétá nebo za akátem a jižní Moravu nebo zase na slunečnici maliny a jiné. Já spíš upozorňuji na stav který dnes v některých postižených oblastech nastává a to je nedostatek včel v krajině kde nebudou velkovčelaři jezdit nebo zakládat stanoviště kvůli malé úživnosti Příkladně v loňském roce sady v Bouzově hledali kdo jim přijede opylovat když v okolí byly včely vypáleny na mor. A jak jste před pár dny mohl vidět v televizi jiní to zase řešily dovozem čmeláků ze Slovenska. Právě takovým včelařům kteří zřizují trvalá stanoviště já fandím a jim patří pak velká poklona

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak to vid?m j?...
> Datum: 06.5.2008 12:34:17
> ----------------------------------------
> (emailem):>A dosahuje Vaše představivost tak daleko, že by jste byl ochoten
> dovést 20 včelstev na objednání nějakého př. OÚ do nejmenované vesničky a
> za 150 Kč na včelstvo je tam ponechat celou vegetační sezónu jen kvůli
> opylování a získal by jste jen 10 kg medu ze včelstva? Zvláště když na
> jiných stanovištích by jste měl 75 Kg<
> .........
>
> Neodpověděl jste mi.
>
> Jen píšete nějaké otázky a téze o převčelení a hromadění u jedné ze skupin
> chovatelů - velkochovů. Hromadění názoru tohoto typu je škodlivé a může
> přerůst v chrakteristickou škodu, kterou potkalo včelaře, jestli se
> kolébají ve svých představách např. o VD! Škoda je potom pravidelná, horší
> a kolektivní a předchází ji vždy takové - řečeno téze o ničem. Já jsem
> skutečný a převčelení z mého působení nehrozí, protože není ani možné.
> Domnívám se, že umím plánovat a provádět svůj chov na normální a ne na
> fantazijní úrovni.
>
> Mám od během měsíce dubna - letos o tři trvalá stanoviště navíc a typněte
> si, jestli si je někdo objednal. Ne. Všechna stanoviště mám trvalá a musel
> jsem je osobně vyběhat a pokud by se stala taková nepředpokládaná situace a
> byla by vznesena objednávka a možnost zřízení dalšího nového stanoviště v
> mém pásmu (2/3 okresu Břeclav - což je docela dost OÚ a MÚ ) klidně je
> zřídím jako trvalá. Stanoviště totiž mají sice své nevýhody, ale jestli se
> standardně osvědčí, je dále udržováno. Tak se stane vždy a jen kvůli
> opylení hospodářských rostlin a ne zvůle nějkého zastupitelstva s volně
> rostoucími rostlinami. :-))
>
> Má trvalá stanoviště včelstev zdaleka nemají průměrný výnos 75 kg a ani
> takový výnos nechci.
>
> Mám sousedy s kočovnými vozy, kteří převáží včelstva a oups, nemají nyní
> buď včely nebo mají vypálené vozy po opatřeních na mor. To se jim ten výnos
> pěkně totiž Vážený pane krátí. Kočování je momentálně nevýhodné už nějakou
> delší dobu. Proto- protože výnosy se počítají u mých trvalých stanovišť
> dlouhodobě (průřez alespoň 5-ti sezon) a ne nějakých buchlých 75 kg za
> nějakou sezonu.
>
> Bez hypotéz o objednávkách. Žádný OÚ si včely nikdy neobjedná, leda, že by
> byl sám pěstitelem hospodářských rostlin!
>
> Takže mi odpovězte, nebo, viděl jste někde velkochovy, kde se hromadí ve
> velkém včely?
>
>
>

Pro tvou informaci pracuji jako odborny konzultant informacnich systemu (ta prace na psacim stroji).
Preji hezky den. Frantisek
-----
Radim psal, že toho na krajích moc nevzniká, že se to jen přeposílá. Výše citované - to byla jediná konkrétní informace.
Jaké je tedy postavení krajů ve struktuře ČSV a co tam vzniká nového?
Kdo je partnerem KÚ a jaké má postavení? Kde se vzaly, když to na sjezdu nešlo?
Karel

Vážený příteli Rousku,
jako odborný konzultant informačních systémů dozajista považuješ za normální
napsat finální zápis ze schůze nebo porady o rozsahu 1 list A4 do půl
hodiny, vyplnit 5 - 10 údajů pro jednoho včelaře do příslušných
statistických tabulek nebo formulářů v ZO do jedné minuty, případně vyplnit
jednou za rok souhrnné údaje pro jednu ZO do příslušných formulářů nebo
tabulek za 2 - 3 minuty, vyplnit v ZO jedno číslo, na kolik včelstev
příslušný včelař požaduje dotaci během 10 sekund, aby počítač za další
sekundu vyhodil celkovou sumu peněz, kolik ten včelař dostane atd atd.
Pokud ano, tak co proboha ti funkcionáři v početných výborech ZO a na
krajích dělají, že to sotva stíhají?
Jako odborný konzultant informačních systémů taky dozajista víš, že databáze
okolo 60 tisíc členů, kde na každého člena se uchovává nějaká desítka údajů
je dnes bagatelní velikosti a kdejaký trochu úspěšnější trochu déle
fungující internetový obchod má tu databázi znatelně větší. Že vlastní
databázový program, který by mohl takovou databázi spravovat, se dá získat i
v bezplatné volně šiřitelné verzi nebo za paušální poplatek nebo dokonce
přímo v rámci hostingu webových stránek. Že přístup k takové databázi přes
webový prohlížeč je úplně standartní věc stejně tak jako v případě potřeby
šifrovaný přístup k té databázi. Že tedy než platit na krajích nějaké
úředníky kvůli agendě, je dneska mnohem levnější a akceschopnější tak v 95
procentech tu agendu vést přímou komunikací ZO s vedením svazu a vynechat
zbytečné mezičlánky.
Převzít agendu ZO placeným pracovníkem kraje je zdánlivě dobrý nápad, jenže
je uskutečnitelný jen za předpokladu, že všichni včelaři budou s tím
pracovníkem komunikovat online po internetu. A to tak není, hodně starých
včelařů si to nebudou ochotni zařídit ani přes syny nebo vnuky. Takže takový
pracovník by potom musel tyto včelaře objíždět po kraji osobně a to je
nesmysl. Naopak pokud se agenda nechá na základních organizacích, ty si už
údaje od včelařů bez internetu pohlídají a když už je budou mít, mohou je
rovnou vložit do databáze Svazu mimo jakékoliv další funkcionáře.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:40 PM
Subject: RE: Jak to vidím já...



Vazeny priteli Polasku.
Prosim, nejdrive se seznam s organizacni strukturou CSV (
http://www.vcelarstvi.cz/ ), dotacni politikou CR a EU (
http://www.mze.cz/ ). Zahrn do toho vekovou strukturu vcelaru pro sber dat a
az po tomto kroku zacni psat zasvecena doporuceni jak vse zjednodusit. Jinak
meritem veci bylo prevzeti agendy ZO placenym pracovnikem CSV na urovni
kraje. Pro tvou informaci pracuji jako odborny konzultant informacnich
systemu (ta prace na psacim stroji).
Preji hezky den. Frantisek


Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
ostatně je to logické. Jestli Svaz funguje tak, že na krajích se to, co
přijde shora nebo zdola opisuje z jedněch papírů na druhé a teprve potom
posílá dál, tak se nedivím, že to je tak, jak to je.

R. Polášek

Vážený uvědomujete si , že polovina třicátníků dodneška neumí zacházet s počítačem natož s internetem
V základní škole je povinná informatika teprve pár let, a to až na druhém stupni

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Jak to vidím já...
> Datum: 06.5.2008 14:58:09
> ----------------------------------------
> Vážený příteli Rousku,
> jako odborný konzultant informačních systémů dozajista považuješ za normální
> napsat finální zápis ze schůze nebo porady o rozsahu 1 list A4 do půl
> hodiny, vyplnit 5 - 10 údajů pro jednoho včelaře do příslušných
> statistických tabulek nebo formulářů v ZO do jedné minuty, případně vyplnit
> jednou za rok souhrnné údaje pro jednu ZO do příslušných formulářů nebo
> tabulek za 2 - 3 minuty, vyplnit v ZO jedno číslo, na kolik včelstev
> příslušný včelař požaduje dotaci během 10 sekund, aby počítač za další
> sekundu vyhodil celkovou sumu peněz, kolik ten včelař dostane atd atd.
> Pokud ano, tak co proboha ti funkcionáři v početných výborech ZO a na
> krajích dělají, že to sotva stíhají?
> Jako odborný konzultant informačních systémů taky dozajista víš, že databáze
> okolo 60 tisíc členů, kde na každého člena se uchovává nějaká desítka údajů
> je dnes bagatelní velikosti a kdejaký trochu úspěšnější trochu déle
> fungující internetový obchod má tu databázi znatelně větší. Že vlastní
> databázový program, který by mohl takovou databázi spravovat, se dá získat i
> v bezplatné volně šiřitelné verzi nebo za paušální poplatek nebo dokonce
> přímo v rámci hostingu webových stránek. Že přístup k takové databázi přes
> webový prohlížeč je úplně standartní věc stejně tak jako v případě potřeby
> šifrovaný přístup k té databázi. Že tedy než platit na krajích nějaké
> úředníky kvůli agendě, je dneska mnohem levnější a akceschopnější tak v 95
> procentech tu agendu vést přímou komunikací ZO s vedením svazu a vynechat
> zbytečné mezičlánky.
> Převzít agendu ZO placeným pracovníkem kraje je zdánlivě dobrý nápad, jenže
> je uskutečnitelný jen za předpokladu, že všichni včelaři budou s tím
> pracovníkem komunikovat online po internetu. A to tak není, hodně starých
> včelařů si to nebudou ochotni zařídit ani přes syny nebo vnuky. Takže takový
> pracovník by potom musel tyto včelaře objíždět po kraji osobně a to je
> nesmysl. Naopak pokud se agenda nechá na základních organizacích, ty si už
> údaje od včelařů bez internetu pohlídají a když už je budou mít, mohou je
> rovnou vložit do databáze Svazu mimo jakékoliv další funkcionáře.
>
> R. Polášek
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 06, 2008 12:40 PM
> Subject: RE: Jak to vidím já...
>
>
>
> Vazeny priteli Polasku.
> Prosim, nejdrive se seznam s organizacni strukturou CSV (
> http://www.vcelarstvi.cz/ ), dotacni politikou CR a EU (
> http://www.mze.cz/ ). Zahrn do toho vekovou strukturu vcelaru pro sber dat a
> az po tomto kroku zacni psat zasvecena doporuceni jak vse zjednodusit. Jinak
> meritem veci bylo prevzeti agendy ZO placenym pracovnikem CSV na urovni
> kraje. Pro tvou informaci pracuji jako odborny konzultant informacnich
> systemu (ta prace na psacim stroji).
> Preji hezky den. Frantisek
>
>
> Já to zas vidím tak, že většina agendy je vytvářena buď na ústředí nebo v
> základních organizacích. Na úrovní krajů nových věcí vzniká velmi málo,
> ostatně je to logické. Jestli Svaz funguje tak, že na krajích se to, co
> přijde shora nebo zdola opisuje z jedněch papírů na druhé a teprve potom
> posílá dál, tak se nedivím, že to je tak, jak to je.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>
>

Tak zase jsme na zacatku co jsem psal jako prvni, prace funkcionaru ZO je nezastupitelna.
Frantisek


Vážený příteli Rousku,
jako odborný konzultant informačních systémů dozajista považuješ za normální
napsat finální zápis ze schůze nebo porady o rozsahu 1 list A4 do půl
hodiny, vyplnit 5 - 10 údajů pro jednoho včelaře do příslušných
statistických tabulek nebo formulářů v ZO do jedné minuty, případně vyplnit
jednou za rok souhrnné údaje pro jednu ZO do příslušných formulářů nebo
tabulek za 2 - 3 minuty, vyplnit v ZO jedno číslo, na kolik včelstev
příslušný včelař požaduje dotaci během 10 sekund, aby počítač za další
sekundu vyhodil celkovou sumu peněz, kolik ten včelař dostane atd atd.
Pokud ano, tak co proboha ti funkcionáři v početných výborech ZO a na
krajích dělají, že to sotva stíhají?
Jako odborný konzultant informačních systémů taky dozajista víš, že databáze
okolo 60 tisíc členů, kde na každého člena se uchovává nějaká desítka údajů
je dnes bagatelní velikosti a kdejaký trochu úspěšnější trochu déle
fungující internetový obchod má tu databázi znatelně větší. Že vlastní
databázový program, který by mohl takovou databázi spravovat, se dá získat i
v bezplatné volně šiřitelné verzi nebo za paušální poplatek nebo dokonce
přímo v rámci hostingu webových stránek. Že přístup k takové databázi přes
webový prohlížeč je úplně standartní věc stejně tak jako v případě potřeby
šifrovaný přístup k té databázi. Že tedy než platit na krajích nějaké
úředníky kvůli agendě, je dneska mnohem levnější a akceschopnější tak v 95
procentech tu agendu vést přímou komunikací ZO s vedením svazu a vynechat
zbytečné mezičlánky.
Převzít agendu ZO placeným pracovníkem kraje je zdánlivě dobrý nápad, jenže
je uskutečnitelný jen za předpokladu, že všichni včelaři budou s tím
pracovníkem komunikovat online po internetu. A to tak není, hodně starých
včelařů si to nebudou ochotni zařídit ani přes syny nebo vnuky. Takže takový
pracovník by potom musel tyto včelaře objíždět po kraji osobně a to je
nesmysl. Naopak pokud se agenda nechá na základních organizacích, ty si už
údaje od včelařů bez internetu pohlídají a když už je budou mít, mohou je
rovnou vložit do databáze Svazu mimo jakékoliv další funkcionáře.

R. Polášek

No, já tu diskuzi nechci nijak hrotit, ale pokrok je pokrok. Nikoho
nezajímá, že třeba většina starších funkcionářů ČSV s počítačem zacházet
neumí, to je prostě trend. Včelaři čím dále více spolupracují s státními
úřady i úřady EU, s veterináři atd a u těch všech je už dávno práce s
počítačem podmínkou. Tomu taky odpovídají ty papíry a formuláře, co
produkují, jsou čím dále složitější i proto, že když se zpracovávají
počítačem, tak i přes tu složitost trvá jejich zpracovávní na počítači
podstaně kratší dobu. Je třeba prostě držet krok, jinak budou funkcionáři
místo osobní práce se včelaři a včelami hlavně vyplňovat papíry, či v lepším
případě ťukat jedním prstem do počítače. Už teď se dá poznat trend,
dobrovolní funkcionáři jsou z té práce čím dále otrávenější a to se často
vrací v jejich kvalitě.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 3:09 PM
Subject: Re: Jak to vidím já...


Vážený uvědomujete si , že polovina třicátníků dodneška neumí zacházet s
počítačem natož s internetem
V základní škole je povinná informatika teprve pár let, a to až na druhém
stupni

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Jak to vidím já...
> Datum: 06.5.2008 14:58:09
> ----------------------------------------
> Vážený příteli Rousku,
> jako odborný konzultant informačních systémů dozajista považuješ za
normální
> napsat finální zápis ze schůze nebo porady o rozsahu 1 list A4 do půl
> hodiny, vyplnit 5 - 10 údajů pro jednoho včelaře do příslušných
> statistických tabulek nebo formulářů v ZO do jedné minuty, případně
vyplnit
> jednou za rok souhrnné údaje pro jednu ZO do příslušných formulářů nebo
> tabulek za 2 - 3 minuty, vyplnit v ZO jedno číslo, na kolik včelstev
> příslušný včelař požaduje dotaci během 10 sekund, aby počítač za další
> sekundu vyhodil celkovou sumu peněz, kolik ten včelař dostane atd atd.
> Pokud ano, tak co proboha ti funkcionáři v početných výborech ZO a na
> krajích dělají, že to sotva stíhají?
> Jako odborný konzultant informačních systémů taky dozajista víš, že
databáze
> okolo 60 tisíc členů, kde na každého člena se uchovává nějaká desítka
údajů
> je dnes bagatelní velikosti a kdejaký trochu úspěšnější trochu déle
> fungující internetový obchod má tu databázi znatelně větší. Že vlastní
> databázový program, který by mohl takovou databázi spravovat, se dá získat
i
> v bezplatné volně šiřitelné verzi nebo za paušální poplatek nebo dokonce
> přímo v rámci hostingu webových stránek. Že přístup k takové databázi přes
> webový prohlížeč je úplně standartní věc stejně tak jako v případě potřeby
> šifrovaný přístup k té databázi. Že tedy než platit na krajích nějaké
> úředníky kvůli agendě, je dneska mnohem levnější a akceschopnější tak v 95
> procentech tu agendu vést přímou komunikací ZO s vedením svazu a vynechat
> zbytečné mezičlánky.
> Převzít agendu ZO placeným pracovníkem kraje je zdánlivě dobrý nápad,
jenže
> je uskutečnitelný jen za předpokladu, že všichni včelaři budou s tím
> pracovníkem komunikovat online po internetu. A to tak není, hodně starých
> včelařů si to nebudou ochotni zařídit ani přes syny nebo vnuky. Takže
takový
> pracovník by potom musel tyto včelaře objíždět po kraji osobně a to je
> nesmysl. Naopak pokud se agenda nechá na základních organizacích, ty si
už
> údaje od včelařů bez internetu pohlídají a když už je budou mít, mohou je
> rovnou vložit do databáze Svazu mimo jakékoliv další funkcionáře.
>
> R. Polášek

No, z hlediska vkládaných dat prostě někdo musí ty data vložit do systému. A
nejméně chyb se natropí, nejrychleji to trvá a je to nejlevnější, když se ty
data vloží do počítače tam, kde vzniknou, to znamená v ZO. Než když to jde
papírem na kraj, tam potom dalším papírem na ústředí a tam to někdo z toho
papíru nadatluje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2008 3:06 PM
Subject: RE: Jak to vidím já...



Tak zase jsme na zacatku co jsem psal jako prvni, prace funkcionaru ZO je
nezastupitelna.
Frantisek

Tu vysrazenou vodu mozna vcely na jare upotrebi, ale ramky a nekdy i steny ulu trpi. Vetraci ocka leckdos u nizkonastavkovych ulu zavrhne, sito pokud je na dne, musi byt asi pres cele dno aby to ucine vetralo az do "horniho komina" a pres zimu je stejne narizeno mit dno zakryte podlozkou. Takze plisen. Teprve po vyndani spadovych podlozek se to zlepsilo, ale zimni plisen porad jeste uplne nezmizela.

_____________________________________________________________

Problém s blokováním drátěného dna přes zimu sběrnými podložkami na měl lze lehce vyřešit rámem vyrobeného z desky sololitu či jiného tvrdého materiálu ( vyřízne se vnitřek, ponechá se jen okrajové +/- 4 cm desky ), na který se přilepí ( např. izolepou ) či jinak připevní list novin. Tak jde levně vyrobit prodyšné podložky na odběr měli. Noviny se po každém odběru vymění za nové.

Aby v úlu zaručeně nevznikala přílišná vlhkost vedoucí k plísním je třeba nejen prodyšné dno ( drátěné ) ale i strop ( otevřená zasíťovaná horní očka ). Tak to dělám druhým rokem a s plísní nemám žádné problémy, i když v předjaří nechávám zavřená horní očka ( kvůli vlhkosti pro plodování ).


S pozdravem...M. Václavek

Prosím o radu ohledně školkování. V principu vím o co se jedná, ale v praktickém provedení mám mezery.
Konkrétně :
- Lze rojový matečník přidat do odsavače bez klícky ?
- V případě, že se přidává zaškolkovaný matečník kam klícku nejlépe umístit? Zaříznout přímo do plástu blízko plodu.
- V časopisu MV je uvedeno "Zaškolkujeme matečník spolu s několika včelami".Jak zajistit krmení uzavřených včel v klícce aniž by došlo k předčasnému opuštění klicky včelami.
Děkuji za radu.

_______________________________________________________________

Pokud nejste velkochovatel matek, školkování a podobné komplikace ( oplodňáčky, líheň, inseminikátor, trubčí včelstva,... ) nemají pro Vás význam.

A teď k dotazům:
- Rojový matečník lze přidat do odsavače bez klícky, nejlépe s celým rámkem. Pokud budete vyřezávat zavíčkovaný rojový matečník, raději ho obalte alobalem ( víčko nechte přístupné ), aby se zabránilo jeho případnému vykousání... včely vyřezaný matečník vnímají jako cizí nepřirozené těleso.
-Matečníky vždy umisťujte v blízkosti plod, aby se zabezpečilo jejich ohřívání.
- To je přesně to, na co jsem narážel na začátku. Jsou to pro malochovatele zbytečné komplikace, které se nevyplatí. Stačí si pohlídat 10. den od začátku chovu a matečníky umístit do oddělků. Školkování je zbytečné. Vylíhnuté matky se podstatně hůře přidávají do oddělků než zavíčkované matečníky. Rovněž obalovaní alobalem je u nepoškozených chovných matečníků zpravidla ztráta času.

Všechny tyto a další komplikace chovu matek u malochovatelů řeší moje modifikovaná metoda odsavače s líhnutím v chovném včelstvu.
,,,
začátek chovu...
-v sobotu se nastartují matečníky v sádce či bezmatečném včelstvu bez otevřeného plodu a nad chovným včelstvem se zhotoví odsavač rozdělený do 2-3 oddělení ( v každém oddělení: rámek s nejmladšími plodem + rámek se zásobami + souše, mezistěny )
-v neděli se v odsavači odstraní případné nouzové matečníky a do jednotlivých oddělení se vloží po dvou nastartovaných matečníků
2. týden po začátku chovu...
-v sobotu se oddělí odsavač od chovného včelstva a přemístí se na oplozovací stanoviště, připraví se dno s česínky pro jednotlivá oddělení ( provizorní vícedno ), osazenstva se nechají kvůli stmelení den zavřená
Kvůli prostoru pro růst oddělků se vyplatí odsavač rozšířit nástavkem rozděleným do příslušných oddělení vyplněných mezistěnami, rozšiřovací nástavek se podsadí pod nástavek odsavače. Velmi výhodné je větrání drátěným dnem. Strop odsavače by měl být dobře uteplen. Každopádně je třeba zajistit včelotěšné oddělení jednotlivých oddělků, jinam bychom mohli zbytečně přicházet o matky.
-v neděli se otevřou česínka.

Za 2-3 týdny se provede brakování nevyhovujících matek a spojení bezmatečných oddělení. Oplodněné dobře kladoucí kvalitní matky jsou k dispozici.

Poznámky k metodě...:
Startér řeší problémy s příjímáním misek...prakticky všechny misky jsou většinou přijaty i v období s nedostatečnou mírou chovné nálady včel ( podletí, předjaří ). V době, kdy je odsavač nasazen nad chovným včelstvem, mají matky znemožněný výlet. Při přemisťovaní odsavače na oplozovací stanoviště ( provádějte brzy ráno nebo pozdě k večeru ) lze bez žádného rozebírání zkontrolovat oddělení, do který byly vloženy dvě misky, zda v nich je vylíhlá matka... na mateří mřížce by se měla nacházet jedna usmrcená matka. Oddělení s jinou situací mrtvolek na mřížce ( žádná nebo dvě mrtvolky matek ) jsou potenciálně bez matky. Bezmatečné oddělky se po vylíhnutí plodu rozpadají ( včely opouštějí oddělek ) a jsou často vyloupena. Pokud máte čas, můžete prohlédnout podezřelá oddělení na přítomnost matky ( za týden či později po přemístění odsavače, kolem 18 hodiny, aby se zaručilo, že žádná matka nebude na proletu ). V případě jejího nenalezení je možnost vložit do oddělení matečník, nebo ho spojit se sousedním oddělením odstraněním přepážky. Jinak žádné další prohlídky není třeba dělat.


S pozdravem...M. Václavek

Ja som riešil vlhkosť v nn uľoch od zakrmovania na jeseň až do jarného rozvoja (asi do dubna) ponechaním stropných krmítok z hora zateplených len jutou a filcom. Na jar nebolo po pliesni ani stopy a včelstvo sedelo výborne pri očkách. Krmítka odstránim keď včely ovládajú celý uľ a vtedy použijem fóliu z durofolu. Je to jednoduché, praktické a s lietaním fólie - v úli je vždy niekde po ruke propolisu a tak ho použijem.

Jsem rád,že v této diskuzi si včelaři vyměňují své názory a nápady, svědčí i o odborné úrovni včelařů. Především mě těší, že včelaři jsou slušní a inteligentní lidé, což se většinou o jiných diskuzích nedá říci.
Nehodlám diskutovat k řadě věcí, které jsou ve včelařské konferenci uváděné, bylo by to jistě zajímavé. Např. - folie a prodyšný strop úlu: vydýcganý vzduch je vhký, je tedy těžký a klesá dolů. Je-li česno dastatečně otevřené či dno aspoň částečně zasíťované, je v úle sucho Přčtětw si dobře úvodní článek ing. P. Texla. Ale k věci.
Hromadění a pouze trvalá stanoviště v obcích. Byla to odpověď na nějaký předcházející názor /nemohu ho najít/ Uvedu příklad: Na okrese máme 220 obcí - katastrů, tisíc včelařů a témeř 13 tisíc včelstev. Spočítal jsem, že jedna
čtvrtina katastrů obcí má více než 10 včelstev na km2, některé dokonce 19 včelstev / a stačila by jen polovina/ a ještě všechna včelstva jsou v obci na zahradách obce, na jedné parcele dva vozy a ještě další úly možná více než 80.Na druhé straně téměř stejný počet katastrů má na 100 ha/1km2/méně než jedno včelstvo či dokance žádné - obec je bet včel. Kde bude asi větší snůška a pro přírodu rozmístění včelstev účelnější Pochybuji, že tam bude jen 10 kg medu, ale mnozí včelaři to dokáží svými chovatelskými metodami.
K úředníků a administrativě - o to mi šlo především. Kdyby byla polovina úředníků v EU, možná by byla polovina i v ČR a také polovina admistrativy v ZO. A vy chcete přidělávat dalších 28 úředníků na krajích - dvojnásobek než je na Sekerariátu ÚV včetně uklízečky.Stále nevím, co by tam dělali, jakou by měli náplň práce. Aby to to bylo smyslplné, musela by se přidělat hláčení ZO. Nevím, jak by našich tisíc včelařů s nimi komunikovali a nevím, proč by vůbec naši včelaři měli s nějakým krajánkem mluvit. Půjde k nám úředník zjišťovat jak se kdo jmenuje, kolik má včelstev, zda léčil? Musím ten seznam napsat sám (stačí ho každý rok nepatrně opravit) a poslat dál - na UV a do laboratoře s mělí. Nevím, proč by ho měla opisovat nějaká mamina.Když někdo zemře nebo se přihlásí nový člen, nebudu to posílat na kraj, ale přímo paní Burdpvé nyní paní Nechybové. Žádam-li o dotaci tak není nic jednodušího, než vyjmout ze Včelařství tiskopis , vyplnit adresu, přiložit fakturu a podepsat se a proč to posílat na kraj a oni odtud zase dál.Ale vždyť to dělat nemusíte nikdo vás nenutí žádat o peníze. Kdyby dotace nedělal sekretariát ČSV a včelaři museli žádat na MZ, tak by včelaři témeř nic nedostali, řečeno ůředně - nedosáhli by ne peníze. Na Svazu to dělá jedna brigádnice na částečný úvazek ( a dělá to výborně, ihned zavolá a upozorní na nedostatek) a takhle by to přepisovalo dalších 14 úředníků. Tak dlouho se stále bavíne o admivistrativě. Já zbytečnou v ZO ani na okrese nevidím, je opravdu minimální. Výborně se zvládá na počítači, ale je tak" složitá", že na ni stačí jen
propiska. V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze, platí příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům, šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být příkladem i pro práci funkcionářskou.

V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze, platí příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům, šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být příkladem i pro práci funkcionářskou.
-----
Málokdy s něčím souhlasím.
Jak říkali soudruzi, je to v lidech:-))
Ať se daří.
Karel

V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze, platí příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům, šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být příkladem i pro práci funkcionářskou.
-----
Málokdy s něčím souhlasím.
Jak říkali soudruzi, je to v lidech:-))
Ať se daří.
Karel

To je vcelku rozumný systém. U nás asi šetři za papír, 70 papírů každý rok,
pro každého člena jeden, a ještě ho potisknout, to už je nějaká pálka.
(ironie)

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 07, 2008 8:04 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý
> rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává
> léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze,
platí
> příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům,
> šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být
> promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve
> včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být
> příkladem i pro práci funkcionářskou.
> -----
> Málokdy s něčím souhlasím.
> Jak říkali soudruzi, je to v lidech:-))
> Ať se daří.
> Karel

Plán činnosti ZO na jedné straně papíru a na druhé třeba včelařský kalendář.
Nebo upoutávka na nejbližší prodejnu včelařských potřeb v městě nebo na
nejbližšího velkého sadaře, co bude na jaře shánět včelstva na opylení....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 07, 2008 8:04 AM
Subject: Re: Jak to vidím já...


> V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý
> rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává
> léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze,
platí
> příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům,
> šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být
> promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve
> včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být
> příkladem i pro práci funkcionářskou.
> -----
> Málokdy s něčím souhlasím.
> Jak říkali soudruzi, je to v lidech:-))
> Ať se daří.
> Karel

V lednu udělám plán činnosti ZO a každý včelař ho dostane do ruky a celý rok s ním pracuje - ví kdy je jaká přednáška, zájezd,kdy se léčí, vydává léčivo a kde si ho vyzvednout, kdy se odevzdává měl, vydávají peníze, platí příspěvky..kdy má co odevzdat. Šetříme vlastní práci, práci důvěrníkům, šetřime peníze včelařů - likvidujeme administartivu.Tak jak by měla být promyšlená práce, když jdu do včel, tak by měla být promyšlená i ve včelařském spolku Promyšlená práce nástavkových včelařů by měly být příkladem i pro práci funkcionářskou.
-------------------------------------------------------
Děkuji všem,kteří přispěli svou troškou do mlýna,někteří stručně,někteří obsáhleji.Je nasnadě,že tato problematika
včelaře zajímá a není jim lhostejná.Zvláště děkuji příteli Tichému za jeho obsáhlý příspěvek a jehož závěr na začátku uvádím.Ovšem tak se ve velké většině ZO neděje,kdyby se tak dálo,bylo by to prima,nebylo by přes třicet příspěvků
které odpovídají na toto téma.
--------------------------------------------------------
Ještě jednu věc bych rád podotkl.Nahlásili jsme počet vyzimovaných včelstev u naší ZO k 1 květnu letošního roku.
Dovoluji si podotknout při této příležitosti,že v době minulé se toto hlášení dělo k 15 květnu.Co tím chci říci
je to,že dokud se nepouštějí včelstva do medníků,včelař ani neví v jakém stavu jsou.Ony sice trochu létají ale když je včelař otevře a chce dávat medník,zjistí že na něj nejsou,jsou to chudinky a nezbývá nic jiného než je spojit
či zrušit.Tím chci říci to,že to asi byl záměr vedení,aby včelaři nahlásili podle svého uvážení stav svých vyzimovaných včelstev která jsou živa - jednak kvůli statistice,jednak že ta následná dotace se bude dělit menším počtem včelstev.Takže asi hlavní roli hraje ta statistika pro uklidnění, méně již částka dotací na 1 včelstvo,kdyby se nahlásil stav k 15 květnu všech životaschopných včelstev,stejně by se částka dotace na 1 včelstvo snížila.Dobře udělali ti,kteří mají dlouholetou zkušenost ,svá včelstva dobře odhadli a nahlásili nižší stav svých vyzimovaných včelstev,alespoň dostanou o nějakou tu korunu víc a to spojování je stejně nemine.Ti co nahlásili stav všech co jim létaly,budou si drbat hlavu
právě při nasazování medníků.
Letošní jaro myslím překvapí všechny včelaře,zkušené i nezkušené a doporučoval bych,aby koncem května každá ZO
se osobně přesvědčila o stavu včelstev svých členů a potom to bude správná statistika,jaká má být.
----------------------------------------------------------
Další velmi závažnou věc vidím v tom,že dosavadní léčebná
kůra je naprosto nedostatečná a neodpovídá současné situaci
daným podmínkám které za poslední 2 roky nastaly.
Technologie léčení se musí absolutně změnit.

Od svého známého mám slíbeny v polovině května zavíčkované 15-ti denní matečníky, matka z chovu Jabloňany, do oddělků. Máte někdo zkušenosti s těmito matkami? Jaké jsou jejich vlastnosti ? Včelařím v nadm. výšce 250 m. Jsou na netu www stránky, kde jsou vlastnosti těchto matek popsány ?
Díky za zkušenosti.

Jiří

Běžný otok, u dětí je pružnější podkožní vazivo, může být tedy otok i
déle.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jitka
Sent: Wednesday, April 30, 2008 8:37 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Alergie na v?el? bodnut?

Syn se mnou pracoval ve včelách a bodla ho včela do čela. Tři dny měl
oteklou půlku obličeje. Jedná se o alergii nebo pouze o běžný otok ?

Ach jo, to je hrůza ty odpovědi, lidi, vždyť Vy snad ani medovinu
neděláte.
Pokud máte předvánočního moderního včelaře, mrkněte na můj článek,
používám kvasinky od pana Šimůnka www.schimansky. Cz v případě dalších
dotazů mě kontaktujte přímo pošlu nějaké info. Jmenovaným kvasinkám
stačí bohatě 22 st.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
??ma
Sent: Tuesday, April 22, 2008 8:20 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: medovina

Prosím, má někdo zkušenosti s jinými kvasinkami, než s dolskými? A jaké
vlastně jsou další vhodné kvasinky pro výrobu medoviny, nebo vůbec,
které
jsou nejlepší. Děkuji za odpověď.

Od svého známého mám slíbeny v polovině května zavíčkované 15-ti denní matečníky, matka z chovu Jabloňany, do oddělků. Máte někdo zkušenosti s těmito matkami? Jaké jsou jejich vlastnosti ? Včelařím v nadm. výšce 250 m. Jsou na netu www stránky, kde jsou vlastnosti těchto matek popsány ?
Díky za zkušenosti.

Jiří
-------
Pokud matka z Jabloňan byla volně oplozená, její dcery taky nebudete inseminovat, tak bych si s tím hlavu moc nelámal. Včely dělnice budou mít od báby ze které se odchovávalo jen 1/4 genů.
Podívejte se po příbuzných a uvidíte, co udělají 2 generace :-))

Spíš je zajímavější se kouknout, jestli není okolo nějaký větší včelař. Pokud on něco soustavně chová, budete mít větší pravděpodobnost genů od něj.
A pokud se okolo nic nechová, musíte se obrnit trpělivostí, než si do okolí nasadíte z vašich matek geny. A pak se setba bude vracet k vám.

Určitě uslyšíte i jiné názory a taky budou mít pravdu:-)

Karel

Karel:>A pokud se okolo nic nechová, musíte se obrnit trpělivostí, než si do okolí nasadíte z vašich matek geny.<
.......

Trubci a chov trubců. To je řešení v obnově včelstev. Matky jsou jen feromonem a "mašinami" na vajíčka pro včelstvo. A geneticky má vždy větší vliv trubec.

Karel:>Spíš je zajímavější se kouknout, jestli není okolo nějaký větší včelař.<

........

To je kničemu. Vliv na výbavu jak jsem řekl mají trubci a jestli bude na place 100 včelstev a z toho 95 u většího včelaře mírných a u včelaře s 5-ti, který jde jednou za rok pro med v plné polní, protože jsou jak břitva, z větší pravděpodobností protože je těch 5 většinou plných trubčiny a u těch 95 plno stále nových mezistěn s dělničinou, budou mírou vlivů převažovat natom place geny z těch 5-ti včelstev a ne z těch 95. Možná je to otázkou pro p. Čermáka, protože stále když mám čas si pročítám jeho seriál o inbrídingu, kde je principiálně mnohé o genetice včely popsáno.

GP:
... z větší pravděpodobností protože je těch 5 většinou plných trubčiny a u těch 95 plno stále nových mezistěn....
-----
To je právě o tom se jít kouknout:-)

Nemyslím, že by všichni včelaři v současnosti sdíleli názor o "škodlivosti" trubců a podstatně omezovali jejich chov, zvlášť pokud si odchovávají matky.

Ale po zveřejnění tzv. "LB metody" budou i další včelaři zkoušet chovat čtyři plásty trubců i u rojivek, co naráželi každoročně matečníky po obsednutí 7 plástů.

Doteďka byla dobrá šance chovem trubců "přečíslit" ostatní trubce ve vzduchu. Teď budou truci pár let v módě skoro všude.

Karel

Dobry den,

bydlim v Praze na Letne a na terase v kominu se mi usidlily vcely. Prisla mi skoda je vyhubit nejakym preparatem a odstranit je, nebot z dostupnych informaci vim, ze vcel je malo.

Chtel bych se optat, zda-li by si vcely nechtel nekdo vzit.

Dekuji,

Pavel Riegger
603.577.914

V Rámu okna se mi uhnízdili včely a nevím si s nima rady byla jsem na domovce a tym mi poradili abych to vystříkala biolitem,ale je mi jich líto tu dirku si zacpali bahnem tak,že se tam ani nedostanu poradíte mi?Děkuji s pozdravem Čežíková Marie

Klidně je vyhub takové včely jsou neznámeho původu a stejně je nikdo nebude chtít a pak je to spojeno s bouráním komína

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Riegger <pavel_riegger/=/hotmail.com>
> Předmět: Vcely na terase
> Datum: 08.5.2008 12:25:55
> ----------------------------------------
> Dobry den,
>
> bydlim v Praze na Letne a na terase v kominu se mi usidlily vcely. Prisla
> mi skoda je vyhubit nejakym preparatem a odstranit je, nebot z dostupnych
> informaci vim, ze vcel je malo.
>
> Chtel bych se optat, zda-li by si vcely nechtel nekdo vzit.
>
> Dekuji,
>
> Pavel Riegger
> 603.577.914
>
>
>

Klidně je vyhub takové včely jsou neznámeho původu a stejně je nikdo nebude chtít, Pepan

Pepan, len zdravé včelstvo dosiahne biologický vrchol, t.j. čas kedy sa môže rozmnožiť prirodzenou cestou. Choré včelstvo biologický vrchol nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto nechápem prečo by každý uletený roj mal byť napadnutý npr. MVP. Tieto predsudky neobstoja pred logikou, aspoň u mňa. Veď niektoré roje prekonajú aj niekoľko kilometrové lety do do vyhliadnutej dutiny a choré včely by to nedokázali. Ja mám 70 včelstiev (teda mám dosť práce aj bez náhodných rojov) a vlani na včelnicu doletel na včelnicu menší cudzí roj a obsadil prázdny "klát", do ktorého som chcel pôvodne osadiť vlastný roj, nechal som ho na vlastnú päsť. Pred zimou som ho preliečil na VD a dodal primerané zásoby. Včelstvo má vlastnú voľnú stavbu, nezasahujem doňho a pozorujem jeho počínanie a rast (momentálne je to repka). Obdivujem jeho vitalitu, stavbu plástov, prínos nektáru, rozširovanie plástov smerom dolu. Zadná stena "klátu" je presklená sklom š.30xv.105 cm. Ničím ho neobmedzujem sledujem stavbu trúdich buniek, ich množstvo a umiestnenenie a zaujíma ma ako si bude počínať s rojovou náladou a či sa dokáže samostatne pripraviť na prezimovanie. Klát Zbitý s 3 cm hrubých dosák, neopracovaných), je opatrený vletovými otvormi nie na šírku, ale na výšku, jeden dole pri dne, v strede tri kolmé otvory (každý 16 mm široký a 30 mm vysoký) a jeden celkom hore. Anton

Konečně sem se dohrabal k dodělání prvního styrodurového úlu.Jednou už jsem tu nabízel fotky řezání a postupu.Teď už to mám hotový.Nástavky sem natách lepidlem a perlinkou a jako barvu jsem zvolil ETERNAL.Krásně to šlo malým válečkem natřít a výsledek je perfekt.Stačilo mi půl plechovky tak sem ještě slepil zbytky styroduru a udělám ještě plemenáč stejným způsobem a s odnímatelným dnem a podložkou na měl.
Tady je odkaz-http://www.ecards.cz/priv-album-styrodur-69821
Míra

Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky čtyři vajíčka do jedný buňky.Jak mám matku nejlíp vyměnit?Je tam celkem málo včel ale spojovat je nechci.Včera sem poprví zkoušel přelarvení a celkem se povedlo.Dneska mám z 12 misek 7 přijato a nastavěný pěkný šišky.Mam připraveno 5 oplodňáčků a tak nevím jestli jim mám místo té špatné matky přidat matečník a nebo pak až oplozenou matku.Poraďte prosím jak to udělat jednoduše a nejlíp.
Dík Míra

Já netvrdil že je včelstvo nemocné já jen poukázal na to proč, že je nebude nikdo chtít. Sám také nevěřím , že by jakýkoliv organismus těžce postižen chorobou se množil. Roznožování je velmi náročný proces na výživu a zdraví jedince, aby se mohl uskutečnit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 08.5.2008 16:15:02
> ----------------------------------------
> Klidně je vyhub takové včely jsou neznámeho původu a stejně je nikdo nebude
> chtít, Pepan
>
> Pepan, len zdravé včelstvo dosiahne biologický vrchol, t.j. čas kedy sa
> môže rozmnožiť prirodzenou cestou. Choré včelstvo biologický vrchol
> nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto nechápem prečo by každý uletený
> roj mal byť napadnutý npr. MVP. Tieto predsudky neobstoja pred logikou,
> aspoň u mňa. Veď niektoré roje prekonajú aj niekoľko kilometrové lety do do
> vyhliadnutej dutiny a choré včely by to nedokázali. Ja mám 70 včelstiev
> (teda mám dosť práce aj bez náhodných rojov) a vlani na včelnicu doletel na
> včelnicu menší cudzí roj a obsadil prázdny "klát", do ktorého som chcel
> pôvodne osadiť vlastný roj, nechal som ho na vlastnú päsť. Pred zimou som
> ho preliečil na VD a dodal primerané zásoby. Včelstvo má vlastnú voľnú
> stavbu, nezasahujem doňho a pozorujem jeho počínanie a rast (momentálne je
> to repka). Obdivujem jeho vitalitu, stavbu plástov, prínos nektáru,
> rozširovanie plástov smerom dolu. Zadná stena "klátu" je presklená sklom
> š.30xv.105 cm. Ničím ho neobmedzujem sledujem stavbu trúdich buniek, ich
> množstvo a umiestnenenie a zaujíma ma ako si bude počínať s rojovou náladou
> a či sa dokáže samostatne pripraviť na prezimovanie. Klát Zbitý s 3 cm
> hrubých dosák, neopracovaných), je opatrený vletovými otvormi nie na šírku,
> ale na výšku, jeden dole pri dne, v strede tri kolmé otvory (každý 16 mm
> široký a 30 mm vysoký) a jeden celkom hore. Anton
>
>
>

Nejjednodušší bude výměna matky za zralý matečník. Nejvhodnější bude výměna matky za mladou kladoucí matku.

To, že matka slabě klade, můžeš být způsobeno také malým počtem včel ve včelstvu.


S pozdravem...M. Václavek

Podobně se projevuje také bezmatečné včelstvo, ve kterém kladou trubčice.
Pokud jste matku nenašel a včelstvo je - jak píšete - slabé, skoro by se
možná ani nevyplatilo ho zachraňovat. Pokud přece - pak v archívu konference
najdete postup pro zbavení se trubčic (vysypat vše venku na plachtu a nechat
včely nalétnout zpět, trubčice obtížněji létají a je naděje - i když ne
jistota - že se zpět nedostanou. Matečník je možno přidat - pozor ale na
dny, kdy se s ním může a kdy nesmí manipulovat. Přidat matku s malým
oddělkem by bylo lepší, pokud by byl k dispozici).
S přáním zdaru
Petr


----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 08, 2008 6:09 PM
Subject: kladení matky


Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli
slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky
čtyři vajíčka do jedný buňky.Jak mám matku nejlíp vyměnit?Je tam celkem
málo včel ale spojovat je nechci.Včera sem poprví zkoušel přelarvení a
celkem se povedlo.Dneska mám z 12 misek 7 přijato a nastavěný pěkný
šišky.Mam připraveno 5 oplodňáčků a tak nevím jestli jim mám místo té
špatné matky přidat matečník a nebo pak až oplozenou matku.Poraďte prosím
jak to udělat jednoduše a nejlíp.
Dík Míra


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3086 (20080508)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

To, že matka slabě klade, můžeš být způsobeno také malým počtem včel ve včelstvu.

Matka nekladie slabo, veď ak vznikne jedna larva, musí matka položiť 2 až 4 krát viac vajíčok. Skôr je chyba inde a to v mechanizme kontroly buniek matkou do ktorej chce položiť vajíčko. Matka jednoznačne robí kontrolu každej bunky vsunutím hlavy do bunky a prekotroluje jej obsah TYKADLAMI, ak je bunka bez obsahu, vykoná M rituál kladenia vajíčka.

Potom by kladenie vajíčok vo väčšom počte do jednej bunky mohlo byť zapríčinené poškodením jedného či obidvoch takadiel. Pre potvrdenie tohoto prepokladu prekontrolujte takadlá a napíšte či je to tak. Tu pomôže len výmena matky.

Včelstvíčko do znášky už nezosilnie, pomohlo by mu len pridanie oplodnenej matky aspoň s jedným plástom včiel a liahnúcim sa plodom na ňom. Po odobratí chybnej matky a jedného plástu oddeľte pôvodné plásty pri jeho vkladaní jedným kolmo vloženým listom novín a ten na niekoľkých miestach prepichnite klincom. včely a matka sa nedostanú hneď do kontaktu a spojenie prebehne pozvoľne, ale isto.
Ak nemáte matku v odloženci a tú nemáte, lepšie je včelstvu pridať oplodnenú matku, ktorú taktiež musíte vychovať, potom je jedno či tomuto včelstvu dáte 11-13 dňovú MB, včelstvo začne žiť len od doby kedy M položí prvé vajíčko. Anton

Jestli jsou vajíčka v buňce tak různě pohozená, i po stěnách, tak to jsou
trubčice. Pokud jsou spíše ve středu buňky, někdy se stává, že na jaře
matka klade občas i více vajíček do jedné buňky. Občasné kladení více
vajíček do jedné buňky zase tak moc nevadí. Rozhodující je potom, jak vypadá
zavíčkovaný plod před vylíhnutím mlaďušek, jestli je celistvý nebo jestli
tam je hodně prázdných buňek, kde plod z nějakého důvodu nedokončí přeměnu
na včelu. Nevylučoval bych ani to poškození tykadel matky. Když jsou včely
slabé, nebude tedy problém najít matku a podívat se na ni.
Nejpravděpodobnější se mně ale jeví ty trubčice, na 100 % se to pozná, až
bude zavíčkovaný plod.. Tam je otázka, co s nimi. V době nadbytku včelstev
bych radil včely vyklepat před úl na nějakou podložku, na zemi by nyní ještě
zkřehly, aby se včely vžebraly do úlů a rámky rozdělit dolíhnout do
včelstev. Nyní v době nedostatku včelstev bych zkusil ty včely dochovat
přidáváním plástů s plodem. Když se dává do trubčího včelstva plásty s
vajíčky a mladým plodem, tak, aby v něm 1 - 2 plásty s plodem, který musí
včely krmit byly, po nějaké době, týden, 14 dní atd, vliv trubčic zmizí a na
plástu včely narazí matečníky. Já jsem potom vždycky jen zkontroloval,
jestli ty matečníky nebyly postaveny na starých larvičkách, v takovém
případě by matka z nich byla nekvalitní, pokud budou k dispozici
přelarvované matečníky starší než ty naražené, a takový matečník se přidá,
tak matka z něho ty naražené matečníky zlikviduje , po oplození rozklade a
včelstvo v síle mezi oddělkem a slabým včelstvem se začne rozvíjet. Pokud
ale ve včelstvu nebudou naraženy vůbec žádné matečníky, trubčice budou pořád
aktivní a přidaný matečník samy hned zničí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 08, 2008 6:09 PM
Subject: kladení matky


> Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli
> slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky
> čtyři vajíčka do jedný buňky.Jak mám matku nejlíp vyměnit?Je tam celkem
> málo včel ale spojovat je nechci.Včera sem poprví zkoušel přelarvení a
> celkem se povedlo.Dneska mám z 12 misek 7 přijato a nastavěný pěkný
> šišky.Mam připraveno 5 oplodňáčků a tak nevím jestli jim mám místo té
> špatné matky přidat matečník a nebo pak až oplozenou matku.Poraďte prosím
> jak to udělat jednoduše a nejlíp.
> Dík Míra

Přesně v takovách 6 úlech už mám rok včely. Jenom jsem to po slepení ještě sešrouboval, ale udělal jsem tam ještě očka do každého nástavku, ze zadní strany. Je dobré je tam mít kvůli větrání. A zasíťované dno. Hodně se úly potí. Ničím jsem je nenatíral a zatím bez jakéhokoliv problému s vykousáním a pod.
Jirka

Přesně v takovách 6 úlech už mám rok včely. Jenom jsem to po slepení ještě sešrouboval, ale udělal jsem tam ještě očka do každého nástavku, ze zadní strany. Je dobré je tam mít kvůli větrání. A zasíťované dno. Hodně se úly potí. Ničím jsem je nenatíral a zatím bez jakéhokoliv problému s vykousáním a pod.
Jirka
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra P. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: fotky pro vechny-hotovej ?l-styrodur
> Datum: 08.5.2008 17:58:33
> ----------------------------------------
> Konečně sem se dohrabal k dodělání prvního styrodurového úlu.Jednou už jsem
> tu nabízel fotky řezání a postupu.Teď už to mám hotový.Nástavky sem natách
> lepidlem a perlinkou a jako barvu jsem zvolil ETERNAL.Krásně to šlo malým
> válečkem natřít a výsledek je perfekt.Stačilo mi půl plechovky tak sem
> ještě slepil zbytky styroduru a udělám ještě plemenáč stejným způsobem a s
> odnímatelným dnem a podložkou na měl.
> Tady je odkaz-http://www.ecards.cz/priv-album-styrodur-69821
> Míra
>
>
>

Mam připraveno 5 oplodňáčků a tak nevím jestli jim mám místo té
> špatné matky přidat matečník a nebo pak až oplozenou matku.Poraďte prosím
> jak to udělat jednoduše a nejlíp.
> Dík Míra

--------------------------------------------------------
Dovolím si napsat svůj názor.Matka zásadně klade vajíčka na dno buňky a vždy 1.Před nakladením strčí hlavičku do buňky aby se náhodou nespletla.I kdyby se spletla,druhé vajíčko včely dělnice odstraní.Jsou to bezmatečné včely a začínají klást trubčice,což v této době je normální,když včelstvo přijde o matku.Měl by tam být i trochu starší plod,v poněkud rozšířené buňce a ten již zavíčkovaný je bombírovaný, t.zn.víčko vypouklé,které jakoby přečuhovalo okolní buňky,dělničí plod má vždy víčka rovná a hezky do kolečka.Podle toho se to pozná.Jinak nejjednodušší co s tím učinit ? Nepřidávat ani matečník,natož i oplozenou matku,neb je jí škoda,výsledku se včelař nedočká a je to ztráta času.Jinak fandím lidem,kteří ač začátečníci si zhotovují na př.oplodňáčky,úly a ostatní pomůcky.Včelstva si v průběhu sezony možno udělat snadno a tím úbytek přes zimu nahradit,netřeba plakat nad včelstvem kterému není pomoci.Ale myslím,že poradí i jiní a dobrá rada nad zlato.

Míra P:>Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky čtyři vajíčka do jedný buňky.Jak mám matku nejlíp vyměnit?<
..........

Míro, dost slabé na zhodnocení a posouzení. Nevíš toho o tom včelstvu více? Je tam matka, kolik je tam asi ks dělnic, kolik je tam dm2 plodu, hrboplod, dělničí plod atd, atp.

Pane Turcány.To je dobrý návod jak porušovat předpisy o likvidaci neznámých rojů a roznášení varroa i moru.Divil by jste se kde a v jaké síle se nachází divoké včely,které přežívají dva,tři roky a několikrát se rojí.Já je úředně likviduji na zavolání policie a mám moc strach něco si nepřinést na botách nebo v rojáku ke svým včelám.Letos v únoru jsem likvidoval včely,údajně tam byly 3 roky,plásty vysoké 120 cm.Mám to vyfocené.Varroa jako máku.Ne nadarmo se při zjištění moru dělá ochrané pásmo 5 km.Za tři roky takové včelstva svým rojením zamoří 15 km okruh!

ZU Brno se pani clenove upozornuji,nase spolkova stolarna ma na sklade na sto stojanu hotovych.Prednasky jako jina leta pocnou a pokracovati se bude pak kazdou sobotu.Prednaseti budou farar Kment v jaz.nemeckem,prof.Novotny v ceskem,prakticke ucitelem Zavadilem.Ceske navstevovalo 43 a nemecke 13 ucastniku.
Slavnostni Valna hromada na oslavu 40let vladarskeho jubilea Jeho Velicenstva...
Nebyla sice cetne navstivena nedosahla taktez velkoleposti,zato to byl krouzek uprimnych vcelaru...Formalie odbyty kratce a vecne pojednani(mohlo byt)zahajeno.
Nase dnesni generalni schuze jest k tomu ucelu zahajena,abychom verejne podali dukaz sve oddanosti,poslusnosti,neomezene ucty a vdecnosti za otcovskou lasku a peci,kterou cisarsky Otec nas kazdemu stavu,obzvlaste ale nasemu milemu spolku byl prokazal.
Slavnostni Valna hromada...konana vskutku v naznaceny den za velkeho ucastenstvi clenstva naseho.Dvorana vyzdobena poprsim Jeho Velicenstva obklopenym kvetinami exotickymi.Nejdustojnejsi predseda opat a zemsky prelat B.Korcian pozdraviv,poukazoval J.V.cisare pana oslavuji vyznacne stedrosti,kterou nas milovany vladar obmysli: skoly,obce,spolky,sbory,mesta a nescetne jednotlivce.Dejmez proto verejne vyrazu nasi loyalite,nasi ucte,nasi lasce,s kterou k vladci svemu z merou neprekonatelnou lneme.Vyzyvam Vas,abyste vsichni z plna srdce se mnou proslovili: Buh zachovej,Buh ochranuj Jeho Velicenstvi,naseho cisare pana a cely Nejvyssi dum cisarsky.Slava!Slava!Slava!

A teď nám vysvětli jak je možné, aby tak zamořené včelstvo tak dlouho přežívalo a rozmnožovalo se. Není za tím něco, co marně hledají šlechtitelé a výzkumníci

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: sre? <jiri.marik/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 08:58:57
> ----------------------------------------
> Pane Turcány.To je dobrý návod jak porušovat předpisy o likvidaci neznámých
> rojů a roznášení varroa i moru.Divil by jste se kde a v jaké síle se
> nachází divoké včely,které přežívají dva,tři roky a několikrát se rojí.Já
> je úředně likviduji na zavolání policie a mám moc strach něco si nepřinést
> na botách nebo v rojáku ke svým včelám.Letos v       únoru jsem likvidoval
> včely,údajně tam byly 3 roky,plásty vysoké 120 cm.Mám to vyfocené.Varroa
> jako máku.Ne nadarmo se při zjištění moru dělá ochrané pásmo 5 km.Za tři
> roky takové včelstva svým rojením zamoří 15 km okruh!
>
>
>

Za prvé Vůbec to nemusí být jen jedno včelstvo. Včely mohly být zlikvidovány
roztoči, za nějakou dobu, 14 dní, měsíc se tam mohl nastěhovat další roj.
Rojů pravděpodobně ulétá mnohem více než je v běžném prostředí k dispozici
dutin, takže každá uvolněná dutina bude v době rojení velice rychle zase
obsazená. Pokud to bylo stanoviště, kde se dostane včelař jednou za čas,
nemusel to vůbec postřehnout.
Za druhé pokud to bylo jedno včelstvo, tak to má v přírodě jednu velkou
plodovou přestávku v květnu červnu a druhou plodovou přestávku může mít v
srpnu. První je kvůli rojení. V rojové náladě stará matka kladení omezí a po
vytvoření série matečníků zastaví. V době, kdy se líhne poslední zavíčkovaný
plod, nezavíčkovaný už není, se stará matka vyrojí a následně potom další
týden až snad 14 dnů se rojí poroje s neoplozenými matkami. Nakonec zbude ve
včelstvu poslední neoplozená matka v době, kdy je včelstvo týden, 14 dní bez
jakéhokoliv plodu, tato matka se oplodní a začne klást až za 14 dní. Roztoči
tedy musí přežít minimálně 20 dní na včelách, navíc většina roztočů vyletí s
roji, možná při tom rojení i část roztočů spadne a uhyne. Teprve potom se ve
včelstvu objeví nový mladý plod a roztoči se mohou množit. V srpnu zase,
pokud včely mají dostatek zásob z dřívějšího období a není snůška, včely
taky mohou na nějakou dobu úplně přestat plodovat.
Zatímco produkční včelař rojení úplně potlačil a v srpnu odebere včelám
donesený med a začne je intenzívně krmit, takže od předjaří po září takové
včelstva plodují v kuse.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 12:17 PM
Subject: Re: Vcely na terase


A teď nám vysvětli jak je možné, aby tak zamořené včelstvo tak dlouho
přežívalo a rozmnožovalo se. Není za tím něco, co marně hledají šlechtitelé
a výzkumníci

Pepan

Choré včelstvo biologický vrchol nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto nechápem prečo by každý uletený roj mal byť napadnutý npr. MVP.

____________________________________________________________

Není pravda, že se nemocná včelstva nerojí, samozřejmě pokud včely na onemocnění již přímo masivně nevymírají. Zpravidla trvá delší období ( řádově roky ) od propuknutí klinických příznaků choroby po úhyn včelstva, během něhož se včely mohou vícekrát vyrojit. Nabádání včelařů k usazování cizích rojů je vybízení k nebezpečné zakázané činnosti. I roj může být původcem choroby. Žádný roj není sterilní!.......... Proč se všechny včely ze včeltev nakažených morem musí utratit? Proč je vytvoření smetence těchto včel do nových úlů zakázané? Protože se nacházejí na včelách původci nákaz!

Co se týče trubcokladného včelstva, je vždy důležité rozmyslet si, zda se jeho náprava vyplatí.

Pokud je dané včelstvo zdravé ale již vysloveně slabé, nejlepší je jeho spojení přes novinový papír s normálním včelstvem ( list novin není nutné dírkovat či jinak upravovat...včely rozkoušou noviny i bez dírek, spojení proběhne stejně bezproblémově, dírkováním zbytečně ztrácíte čas a komplikujete zásah ). Od včelstva, ke kterému bylo připojeno trubcokladné včelstvo, je vhodné vytvořit oddělek, kterým nahradíte ztrátu za trubcokladné včelstvo a zároveň předejdete rojové náladě, je-li zásah proveden včas.

Pokud je včelstvo zdravé a stále poměrně silné, stojí za to mu přidat matku ( trubcokladnou matku je nutné předem zamáčknout ). Pokud-li jsou ve včelstvu fyziologické trubčice, nedoporučuji takovému včelstvu přidávat matku, protože je to velmi nebezpečné ( trubčice matku přidávanou v klícce mohou usmrtit po jejím opuštění klícky, i když se včelstvo tváří, že matku chce přijmout ). Ke včelstvu s fyziologickými trubčicemi je vhodnější připojení odděleku než přidání matky v klícce. Vyklepávání včel do trávy a podobné zásahy jsou jen nošením dříví do lesa.

Nemocné trubcokladné včelstvo ( napři. s projevy nosemózy, zvápenatění plodu,... ) je třeba zrušit vysířením. V trubcokladných včelstev se zpravidla nevyplatí odchovávat matky a čekat na jejich oplození a rozkladení, protože do té doby včelstvo podstatně zeslábne a včely dají zanedbatelný užitek.


S pozdravem...M. Václavek

Souhlasím v podstatě se vším kromě:
Pokud jsou ve včelstvu trubčice, nemá cenu do takového včelstva přidávat ani
oddělek s matkou. Pro trubčice je to konkurenční matka, kterou zabijí. Pokud
má takové trubcokladné včelstvo dostatečné množství včel a létavek a nezuří
v něm nějaká nemoc, takže přidání oddělku s novou matkou má smysl, dělá se
to právě s tím vytřepáváním včel. Všechny původní rámky a plásty
trubcokladného včelstva se z úlu vytáhnou, včely z úlu se vymetou, úl se
případně i trochu zevnitř oškrábne a jinak vyčistí, nakouří třeba silně
kouřem, česno se zavře a do úlu se dají k česnu rámky s matkou a včelami z
oddělku a doplní dalšími rámky nepocházejícími z trubcokladného včelstva. Úl
se potom zavře, česno se otevře na průchod jedné včely a rámky se včelami
trubcokladného včelstva se vytřepou někde pár metrů před úlem na nějakou
podložku, přímo na zemi je ještě moc zima a včely by zkřehly. Létavky se
vrátí do úlu a přijmou matku v oddělku za svou, trubčice, pokud se vrátí,
šokem ze setřepání a z vžebrávání do vlastního úlu k cizí matce se
přestanou projevovat jako trubčice a nechají novou matku na pokoji. V úlu je
potom oddělek posílený létavkami z trubcokladného včelstva, pokud je těch
dost, včelstvo se rozvíjí znatelně rychleji než jenom oddělek umístěný v
úlu.
Co se týká odchovávání matek v trubcokladném včelstvu neboli přidávání
mladého plodu do trubcokladného včelstva tak dlouho, dokud na něm včely
nenarazí matečníky a nevychovají si matku, je klasický oddělek v podstatě
zhruba totéž. Taky se kvůli němu odeberou z matečného včelstva plásty s
plodem, kde se ten plod líhne v oddělku a vylíhnuté včely pak v tom odělku
pracují stejně jako pracují v trubcokladném včelstvu. Rozdíl je jen v tom,
že do trubcokladného včelstva se vkládají plásty bez včel, ty v mateřském
včelstvu zůstávají a o to méně je včelstvo oslabeno. Včely, které se do
klasického oddělku odeberou z mateřského úlu, jsou v trubcokladném včelstvu
nahrazeny jeho včelami. přirozeně na jedné straně to jsou jen staré včely,
na druhé straně ale včely se vedle zpracovávání zásob nejvíc upracovávají
ošetřováním plodu a toho je v trubcokladném včelstvu obvykle málo, stejně
tak jako v trubcokladném včelstvu je sběrací pud včel slabý a těch zásob
proto taky zpracují málo. V trubcokladném včelstvu jsou tedy včely sice
staré, ale málo opotřebované, takže když je takové včelstvo v době vkládání
plodu dost silné a jinak zdravé, i ty staré včely dokáží v dostatečném počtu
vydržet do doby, než se začnou líhnout nové včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 2:01 PM
Subject: Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo


> Co se týče trubcokladného včelstva, je vždy důležité rozmyslet si, zda se
> jeho náprava vyplatí.
>
> Pokud je dané včelstvo zdravé ale již vysloveně slabé, nejlepší je jeho
> spojení přes novinový papír s normálním včelstvem ( list novin není nutné
> dírkovat či jinak upravovat...včely rozkoušou noviny i bez dírek, spojení
> proběhne stejně bezproblémově, dírkováním zbytečně ztrácíte čas a
> komplikujete zásah ). Od včelstva, ke kterému bylo připojeno trubcokladné
> včelstvo, je vhodné vytvořit oddělek, kterým nahradíte ztrátu za
> trubcokladné včelstvo a zároveň předejdete rojové náladě, je-li zásah
> proveden včas.
>
> Pokud je včelstvo zdravé a stále poměrně silné, stojí za to mu přidat
matku
> ( trubcokladnou matku je nutné předem zamáčknout ). Pokud-li jsou ve
> včelstvu fyziologické trubčice, nedoporučuji takovému včelstvu přidávat
> matku, protože je to velmi nebezpečné ( trubčice matku přidávanou v klícce
> mohou usmrtit po jejím opuštění klícky, i když se včelstvo tváří, že matku
> chce přijmout ). Ke včelstvu s fyziologickými trubčicemi je vhodnější
> připojení odděleku než přidání matky v klícce. Vyklepávání včel do trávy a
> podobné zásahy jsou jen nošením dříví do lesa.
>
> Nemocné trubcokladné včelstvo ( napři. s projevy nosemózy, zvápenatění
> plodu,... ) je třeba zrušit vysířením. V trubcokladných včelstev se
> zpravidla nevyplatí odchovávat matky a čekat na jejich oplození a
> rozkladení, protože do té doby včelstvo podstatně zeslábne a včely dají
> zanedbatelný užitek.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek

Radime. Opravdu nemá smysl něco dělat se včelstvem kde jsou včely trubčice. Těch tam může být i několik desítek. Také nemá smysl dělát nějaké opatření ve včelách kde matka klade pouze neoplozená vajíčka.
Tam kde tato situace vznikla je málo takřka vůbec včel, které jsou schopny na jaře ještě něco odchovat. Také nemá smysl dělat nějaké zákroky na podzím kde zjistíme včely trubčice. To je jenom udržení početního stavu včelstev na včelíně.
Přidávat matku včelám kde jsou trubčice se takřka vůbec nepodaří. Musely by se nejdřív trubčice donutit krmit otevřený plod, který odebereme z jiného včelstva a i tak bude výsledek nejistý. Je lépe si udělat oddělek a úl kde jsou trubčice zrušit.
Veškeré tyto zákroky jsou časově náročné a zejména u včelařů s větším počtem včelstev neúnosné.

Záleží to vždy od situace. Když to bylo původně silné zdravé včelstvo, tak
pořád zůstává dostatečný počet létavek, aby bylo lepší v tom úle, třeba
zúžením na velikost jednoho nastavku 39x24, vychovat matku nebo přidat ten
oddělek než aby se ten oddělek udělal klasickým způsobem odebráním plástů s
plodem a včelami. Trubcokladné včelstvo potom nepřežívá jako včelstvo,
spíše to je o tom využít létavky toho včelstva k urychlení rozvoje oddělku.
Když se ten oddělek povede přidat nebo se povede vychovat matku, může se
ušetřit tak měsíc času proti rozchovávání jen matky v samotném oddělku.
Přirozeně snůška v tomto roce už je pryč, ale ten měsíc k dobru může
znamenat silnější včelstvo do zimy. Pracnost je taky velká, nejméně hodina
práce na včelstvo.
Nejsem si úplně jistý, pokud není k dispozici oddělek s matkou, možná by
stačilo plásty z trubčího včelstva vybrat, všechny včely z úlu vymést, do
nastavku dát 2 - 3 rámky z jiného včelstva s mladým plodem a včelami,
doplnit prázdnými rámky a nechat včely z trubcokladného včelstva se do úlu
vžebrávat. Třeba by to stačilo k tomu, aby trubčice zmizely a včely začaly
normálně tu matku vychovávat. Rámky s mladým plodem a včelami bez matky
budou poměrně dost často na stanovišti k dispozici, takže by to bylo možné
provést ihned, jak je trubcokladné včelstvo objeveno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 4:37 PM
Subject: Re: kladení matky - trubcokladné včelstvo


> Radime. Opravdu nemá smysl něco dělat se včelstvem kde jsou včely
trubčice.
> Těch tam může být i několik desítek. Také nemá smysl dělát nějaké opatření
> ve včelách kde matka klade pouze neoplozená vajíčka.
> Tam kde tato situace vznikla je málo takřka vůbec včel, které jsou
> schopny na jaře ještě něco odchovat. Také nemá smysl dělat nějaké zákroky
> na podzím kde zjistíme včely trubčice. To je jenom udržení početního stavu
> včelstev na včelíně.
> Přidávat matku včelám kde jsou trubčice se takřka vůbec nepodaří.
> Musely by se nejdřív trubčice donutit krmit otevřený plod, který odebereme
> z jiného včelstva a i tak bude výsledek nejistý. Je lépe si udělat oddělek
> a úl kde jsou trubčice zrušit.
> Veškeré tyto zákroky jsou časově náročné a zejména u včelařů s větším
> počtem včelstev neúnosné.

Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky čtyři vajíčka do jedný buňky. Míra B.

Prečo do odpovedi pre Míru pletiete trubčice, keď on hovorí jednoznačne "matka mi tam klade málo a ještě dvě až taky čtyri vajíčka"..., teda vo včelstve je matka, páni.

Samozrejme, je to vďačná téma na nekonečné nič neriešacie kecanie, nie tak dávno sme svoje názory na trubčicový problém zoširoka rozobrali! A poučili sme? Nie! Znovu to isté do "kolečka dokola".
- vysýpanie včiel fyziologicky zmenených včiel na nedokonalé matky je úplne zbytočné, tie včely, ktoré už boli na prelete sa vrátia nazad, vonku môžu ostať len mladé včely, ktoré nepoznajú cestu do úľa. Včely postihnuté týmto fenoménom
postupne vplyvom nedostatku materskej látky vo včelstve, upadajú do "choroby", keď sa im prebudia zakrpatené vaječníky. Tento stav je nezvratný a zanikne až úmrtím postihnutej včely.

- Pridávanie matky do takéhoto včelstva v dobrej viere včelára, je v rozpore so životom zmenených včiel, pridávaná oplodnená matka je sokyňou trúdic a preto ju obyčajne zabijú i keď sú prípady, že sa to niekedy podarí. Vždy to závisí od doby prejavenia sa trúdic vo včelstve, ich počtu a množstva plodu. Trúdice vznikajú postupne a postupne je každá včela potencionálna falošná matka, teda nie desiatky ale môže ich byť tisícky. Fyziologický stav zanikne len u tých včiel, ktoré svoju dávku vajíčok už položili, výskum potvrdil, že ich môže byť 26 až 32 ks.

- moje skúsenosti: za určitých podmienok je možné v takéto včelstvo zachrániť, ak má zmysel takéto včelstvo zachraňovať. Každý pokus, ktorý som robil, bol úspešný.
Použil som MB tesne pred jej zaviečkovaním, včely príkladne ošetrujú MB a po vyliahnutí ju prijmú, pretože nie je ich sokyňa, vaječníky neprodukujú vajíčka. Takáto matka sa vždy oplodnila do zimy išla vo vyhovujúcej sily.

- záchrana je vždy závislá od možnosti včelára, ak má vhodný oddielok, tak je vhodné pridať ten. Trúdice ešte nejaký čas kladú neoplodnené vajíčka, až postupne prejde včelstvo do normálneho života.

Súhlasím však s názormi, že včelstvo je najlepšie vysíriť a založiť nové včelstvo.

Vážený pane Turčáni,
trubčice tam "pleteme" proto, že popsaný efekt jejich činnosti odpovídá.
Také si uvědomujeme, že pokud dotaz psal včelař - začátečník, mohl si
automaticky spojit výskyt vajíček s přítomností matky, aniž ji skutečně
viděl. Alespoň v mém příspěvku však byly trubčice uváděny jen jako možnost a
ne jako bezpodmínečný fakt. Protože jsem ale byl (alespoň se tak domnívám)
první, kdo se o trubčicích zmínil, podávám toto vysvětlení, protože se dík
tomu cítím být Vámi osloven :-).
S přátelským pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 7:46 PM
Subject: Re: kladení matky


Ještě se chci zeptat-dneska sem se díval do jedněch včel co se mi zdáli
slabší a zjistil sem že matka mi tam klade málo a ještě často dvě až taky
čtyři vajíčka do jedný buňky. Míra B.

Prečo do odpovedi pre Míru pletiete trubčice, keď on hovorí jednoznačne
"matka mi tam klade málo a ještě dvě až taky čtyri vajíčka"..., teda vo
včelstve je matka, páni...

Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
1/ jak dlouho v té vodě vydrží
2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
Děkuji za odpověď.
Helena

Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
1/ jak dlouho v té vodě vydrží
2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
Děkuji za odpověď.
Helena

Taky jsem tak uvažoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 09, 2008 8:15 PM
Subject: Re: kladení matky


> Vážený pane Turčáni,
> trubčice tam "pleteme" proto, že popsaný efekt jejich činnosti odpovídá.
> Také si uvědomujeme, že pokud dotaz psal včelař - začátečník, mohl si
> automaticky spojit výskyt vajíček s přítomností matky, aniž ji skutečně
> viděl. Alespoň v mém příspěvku však byly trubčice uváděny jen jako možnost
a
> ne jako bezpodmínečný fakt. Protože jsem ale byl (alespoň se tak domnívám)
> první, kdo se o trubčicích zmínil, podávám toto vysvětlení, protože se dík
> tomu cítím být Vámi osloven :-).
> S přátelským pozdravem
> Petr

Počítal som s negatívnou reakciou na môj komentár, ale vlastné skúsenosti s MVP ma nútia rozmýšať o tom, če je to naozaj tak.Osobne som sa stretol s morom plodu 4x, pri likvidácii som sa osobne angažoval. V troch prípadoch bol MVP lokalizovaný oficionálne veterinármi a 1 x sme mor "liečili" svojskou metódou s kladným výsledkom.

Chcem zdôrazniť, že mechanizmy šírenia tejto nepríjemnej choroby sú možno AJ iné, ako ich prezentuje oficionálny predpis. Pri týchto troch prípadoch, v mieste výskytu, kde sa chovali v okolí ohniska včely, ani jediný prípad pred jeho výskytom a ani po likvidácii včelstva. Pritom viem, že prepuknutú chorobu npr. u môjho otca po nahlásení veterinárom likvidovali až v nasledujúcom roku a pritom výskyt bol už 2 roky predtým.
Tým netvrdím, že MVP sa zalietavaním včiel neprenáša do iných včelstiev.

Po určitých skúsenostiach môžem povedať, že najlepšou metódou zbaviť sa moru, je okamžitá likvidácia nakazeného včelstva, vysírením včiel, ktoré spálime, likvidáciou zásob taktiež spálením celých rámikov s plástami.
Úľ po postihnutom včelstve sme dezinfikovali plameňom a osadili včelstvom. je to už niekoľko rokov a na včelnici v rekriminovanom úli sa MPV neobjavil, ani u ostatných včelstvách na včelnici ani v dedine, kde boli ďalšie včely.

Tento patogén ako všetky choroby si v určitých časových úsekoch vyhľadá svoju obeť, napriek hygienickým zásadám, nejak podobne ako je to u človeka. Chorobe nie vždy sa dá zabrániť.

Zdôrazňujem, že tieto vety nemajú byť na rezignáciu oficionálneho boja proti MVP, len som len naznačiť, že to môže byť aj inak, npr. zalietnuté roje nemusia byť za každú cenu označené ako prenášače MVP.

3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny. Helena

Ak odrezok vŕby ponecháte vo váze dlhšiu dobu, určite "pustí" korienky. Až potom ju zasaďte na vhodné miesto a po vysadení polievajte.

Vidíš tady jsi dobře popsal příčinu našich potíží a ač nevědomky nastínil i směr řešení Jen nám v tom brání náš přístup k výnosům a zisku ze včelstva

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 13:18:00
> ----------------------------------------
> Za prvé Vůbec to nemusí být jen jedno včelstvo. Včely mohly být zlikvidovány
> roztoči, za nějakou dobu, 14 dní, měsíc se tam mohl nastěhovat další roj.
> Rojů pravděpodobně ulétá mnohem více než je v běžném prostředí k dispozici
> dutin, takže každá uvolněná dutina bude v době rojení velice rychle zase
> obsazená. Pokud to bylo stanoviště, kde se dostane včelař jednou za čas,
> nemusel to vůbec postřehnout.
> Za druhé pokud to bylo jedno včelstvo, tak to má v přírodě jednu velkou
> plodovou přestávku v květnu červnu a druhou plodovou přestávku může mít v
> srpnu. První je kvůli rojení. V rojové náladě stará matka kladení omezí a po
> vytvoření série matečníků zastaví. V době, kdy se líhne poslední zavíčkovaný
> plod, nezavíčkovaný už není, se stará matka vyrojí a následně potom další
> týden až snad 14 dnů se rojí poroje s neoplozenými matkami. Nakonec zbude ve
> včelstvu poslední neoplozená matka v době, kdy je včelstvo týden, 14 dní bez
> jakéhokoliv plodu, tato matka se oplodní a začne klást až za 14 dní. Roztoči
> tedy musí přežít minimálně 20 dní na včelách, navíc většina roztočů vyletí s
> roji, možná při tom rojení i část roztočů spadne a uhyne. Teprve potom se ve
> včelstvu objeví nový mladý plod a roztoči se mohou množit. V srpnu zase,
> pokud včely mají dostatek zásob z dřívějšího období a není snůška, včely
> taky mohou na nějakou dobu úplně přestat plodovat.
> Zatímco produkční včelař rojení úplně potlačil a v srpnu odebere včelám
> donesený med a začne je intenzívně krmit, takže od předjaří po září takové
> včelstva plodují v kuse.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, May 09, 2008 12:17 PM
> Subject: Re: Vcely na terase
>
>
> A teď nám vysvětli jak je možné, aby tak zamořené včelstvo tak dlouho
> přežívalo a rozmnožovalo se. Není za tím něco, co marně hledají šlechtitelé
> a výzkumníci
>
> Pepan
>
>
>
>

Z Fascinovaného včelaře:

- Aktivita Varroa v zimě:

Tříletá studie reprodukce varroa v zimním plodu ukazuje, že maximálně 8% populace varroa může být nalezeno uvnitř plodových buněk, kde jsou chráněni od podzimního nebo zimního ošetření akaricidy. Roztoči v buňkách však mají velmi malou reprodukci.

----------
To je docela zajímavé ve světle prováděného plošného natírání a povinného drásání zavíčkovaného plodu co je nařízeno na letošní podzim a zimu.
----------
Čtěte:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/co-si-maji-vzit-k-srdci-vcelari-v-kanade

Jenže problém je vtom , že patogeny všech chorob se nacházejí ve všech včelstvech a jen výjimečně z nějakých důvodů dojde k jeho klinickému propuknutí. Dnes se začíná mluvit o tom , že k propuknutí choroby je krom patogenu a hostitele ještě potřeba správná kombinace DNA obou. ale to je teprve ve stádiu teoretických úvah a pokusů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vcely na terase
> Datum: 09.5.2008 13:30:54
> ----------------------------------------
> Choré včelstvo biologický vrchol nedosiahne a preto sa ani nevyrojí, preto
> nechápem prečo by každý uletený roj mal byť napadnutý npr. MVP.
>
> ____________________________________________________________
>
> Není pravda, že se nemocná včelstva nerojí, samozřejmě pokud včely na
> onemocnění již přímo masivně nevymírají. Zpravidla trvá delší období (
> řádově roky ) od propuknutí klinických příznaků choroby po úhyn včelstva,
> během něhož se včely mohou vícekrát vyrojit. Nabádání včelařů k usazování
> cizích rojů je vybízení k nebezpečné zakázané činnosti. I roj může být
> původcem choroby. Žádný roj není sterilní!.......... Proč se všechny včely
> ze včeltev nakažených morem musí utratit? Proč je vytvoření smetence těchto
> včel do nových úlů zakázané? Protože se nacházejí na včelách původci nákaz!
>
>
>

v té váze vám určitě zakoření . Problém pak ale nastane s jejím přesazením a umístěním ven . Tam ji obvykle spálí slunce Bylo by lépe kdyby zakořeňováni probíhalo venku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Helena <frank.v.h/=/seznam.cz>
> Předmět: Kroucen? vrba
> Datum: 10.5.2008 06:46:36
> ----------------------------------------
> Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
> 1/ jak dlouho v té vodě vydrží
> 2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych jí
> mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
> 3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
> V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
> Děkuji za odpověď.
> Helena
>
>
>

Vrba kromě vrby jívy ve fázi růstu lístků a prvních zelených výhonů pustí
kořínky do vody poměrně často. Doporučuji vrbu nechat ve váze, nedávat k ní
jiné rostliny, snad maximálně nějaké jiné vrby, dát ji k oknu na jižní
straně, aby měla co nejvíc světla a těšit se z zelených lístků. Až se ve
vodě objeví chuchvalec kořenů, opatrně zasadit. Je pak třeba vědět aspoň, do
jaké výšky dorůstá. Pokud to bude 15metrový strom, v květináči bez využití
technik ve stylu bonsaje poroste nejspíš pár měsíců, pak zkolabuje a v
zahradě, pokud ji bude třeba kvůli prostoru omezovat na dvoumetrový
stromek, bude vyhánět každý rok masivní pruty a bude to nepřirozeně vypadat.
Pokud to je třeba metrový keř, může ve velkém květináči, 10 - 30 kilo
zeminy růst roky bez nějaké údržby. Taky je nutné trochu vědět, jestli
vyžaduje vlhkou půdu nebo jestli může růst i v suchší. Pokud roste jen ve
vlhké nebo mokré půdě, v suchší může skomírat, koruna bude prosychat a bude
napadána škůdci a houbami. Vrba ale vydrží leccos, může to být taky výrobek
ve stylu prut z obyčejné košíkářské vrby umně zkroucený zahradníkem a potom
probuzený k životu..... Před několika roky jsem kdesi v jakémsi pořadu
viděl vrbový stromek vzniklý zasazením více než metrového tataru (pomlázky)
po velikonočním využití ještě zasazený do země. Všech tuším 12 prutů se
ujalo a vytvořily postupně sílicí proplétaný kmen. Odbornější informace bude
třeba získat na zahradnických fórech, ne na včelařském. Třeba na
www.zahrada.cz

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Helena" <frank.v.h/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 6:46 AM
Subject: Kroucená vrba


> Koupila jsem si na trhu větev kroucené vrby, mám ji ve váze, nevím však
> 1/ jak dlouho v té vodě vydrží
> 2/ nebo zda by nebylo vhodnější jí dát do květináče do hlíny,chtěla bych
jí
> mít i v hlíně doma, jak dlouho ale by v bytě v květináči vydržela
> 3/ nebo zda bych jí neměla zasadi na zahradě do hlíny.
> V každém případě mi prosím napište, co by bylo nejvhodnější.
> Děkuji za odpověď.
> Helena

Proto jsem to taky psal.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 8:14 AM
Subject: Re: Vcely na terase


Vidíš tady jsi dobře popsal příčinu našich potíží a ač nevědomky nastínil i
směr řešení Jen nám v tom brání náš přístup k výnosům a zisku ze včelstva

Pepan

Dokonalý příklad jak si jednotlivé výzkumy dokonale protiřečí. Spíše bych se přikláněl k většinovému názoru.

Jak jste na tom s medem?
Jihových.morava,n.v.200m, již u všech včelstev (6)plné vrchní optimalové nástavky a jen výjmečně v některém plod na jednom nebo dvou rámcích.Včelařím bez mříže.Vypadá to na nadpřůměr.
P.

Hladam firmu na spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky.

Prodám kompresor, který naše organizace používala k aerosolovaní /nebo spíše nepoužívala/. Amarérsky vyrobený, na vozíku, se spalovacím motorem.

Prodej přes aukro, najdete tam i fotky -

http://aukro.cz/show_item.php?item=362627104

Jak jste na tom s medem?
Jihových.morava,n.v.200m, již u všech včelstev (6)plné vrchní optimalové nástavky a jen výjmečně v některém plod na jednom nebo dvou rámcích.Včelařím bez mříže.Vypadá to na nadpřůměr.
P.
Taky včelaříme bez mřížek. Kluci už mi donesli ochutnat svůj první vytočený med. Taky jsem začal vytáčet a dávat mezistěny, aby stavěly a měly prostor na práci a ne na rojení. Udělal jsem taky fotku přes sklo, jak postupují z hora dolů ve víčkování medu po jednotlivých dnech. Hlavně mne zajímá a sleduji, jak se to víčkování přibrzdí při zásahu do včel.
B.V.

prosím o radu v jednich včelách mám docela dost včelomorky jak se dá najednodušeji likvidovat, myslel jsem že když se natře plod na jaře že jí to zlikviduje ,ale nějak se to moc neprojevilo i když jsem někde našel že by to mělo zabírat i nani. děkuji

Například VČELPO, spol. s.r.o., Obora 108, 679 01 Skalice nad Svitavou,
tel. 516 469 120, www.vcelpo.cz ...
(převzato z inzerátu v časopisu Včelařství).

----- Original Message -----
From: "koncz.medzev" <koncz.arpad/=/gmail..com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2008 5:50 PM
Subject: spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky cz


Hladam firmu na spracovanie vcieliho vosku,na medzistenky.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3090 (20080509)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Braula coeca- včelomorka patriaca do rodu múch sa u mňa od čias boja s VD, nevyskytuje. Výskyt brauly v úli sa nejak na kvalite včelstva neprejaví, ale pretože kradnú potravu kŕmenej matky včelami, čím vyrušuje matku a jej najčastejší výskyt vidíme na samotnej matke. Raz dávno som oslobodil matku od 16 ks včelomoriek.
Pri snímaní včelomoriek z matky si pripravíme sklený 2 dcl pohár a jednu cigaretku. Matku vychytíme opatrne vložíme na papier pod pohárom a jemne 2-3x fúkneme pod pohár a necháme niekoľko sekúnd pôsobiť. Parazity začnú odpadávať a keď odpadne posledný matku oslobodíme a vrátime do včelstva. Stalo sa mi, že som matku vystavil dlhšiemu pôsobeniu dymu, tak skolabovala ale dokázala "ožiť".
Ako som v úvode napísal, braula by sa pri chemických ošetreniach včelstva nemala vyskytovať, ale čert nikdy nespí. Anton

Václavek:
Dokonalý příklad jak si jednotlivé výzkumy dokonale protiřečí. Spíše bych se přikláněl k většinovému názoru
----
No než o názory, já se spíše v takovýchto případech zajímám o fakta. Jak se k došlo většinovému názoru? :-) Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
ale zajímají mne 2 detaily :
1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode dna? Podložit ?
2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou aby nevytékaly současně i zbylé košilky
a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi poradili,děkuji Vám za každou radu...

Kolik procent VD bylo podle něj na plodu třeba v prosinci?
Karel

______________________________________________________________

Je třeba s léčením nespěchat. Jsou organizace, které lečení dodělají v listopadu. Jsou organizace, které nemají vyvíječe. Naštěstí u nás máme vyvíječ aerosolu, tedy bez problému provádíme třetí léčení v prosinci, kdy není ve včelstev plod nebo je ho jen minimální množství. Nicméně nedá se tvrdit, že vše probíhá řádně.

S pozdravem...M. Václavek

Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem parku několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
J.Tulkan

Nevím, zda sakury poskytují nějaký užitek včelám. Ale domnívám se, že je to
druh třešně, a z toho důvodu bych si myslel, že by mohly být sakury pro
včely užitečné jak pylem, tak nektarem. Ale chtěl jsem spíš v souvislosti s
tím, že jste na nich žádnou včelu neviděl, napsat toto: byl jsem v ZOO v
Plzni. Mnoho rozkvetlých akátů, pampelišek a dalších lákadel pro včely. Co
ale zaskočilo nejen mne jako včelaře, ale taky mého všímavého 13ti letého
syna bylo, nikde žádná včela!

pf

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 12:52 PM
Subject: Sakury - poskytují snůku?


> Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem
> parku
> několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
> J.Tulkan
>

Sakury včelám neposkytujú ani peľ, ani nektár, pretože kvety nemajú nektárie a peľnice. tento mutant je vyšľachtený Japoncami v dávnych dobách a rozmnožuje sa štepením do podpníka čerešne plánky. Dívať sa na kvitnúce stromy sakúr je neopakovateľné. Preto im odpustime, že včelám neodovzdávajú úžitok. Anton

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů. Emča

- pre systém vatavenia vosku s plástov je najlepšia debna na 10 až 20 plástov (môže to byť aj úľová debnička, do ktorej sa dajú postaviť tak ako v úli, rámik popri rámiku. Zdôrazňujem kolmo, lebo tento systém zabezpečí najlepšie prirodzený odtok vosku s pomedzi košieľok. Pomáha k tomu i stavba buniek, sú pod uhlom ku kolmej Ms 6 až 8˚.Pod rámikmi treba podložiť vodorovnú sieť s okami 3 mm, aby zachytili košieľky pri náhonom rozpade taveného plásta. Pod sieť vložte nádobu na zachytávanie vosku. Získaný vosk je najlepšie prečistiť v slnečnom tavidle.

- výkonný vyvíjač pary musí mať zdroj tepla 2x 1 200 W, so samostaným vypínaním, po zohriatí vody na 100˚ som jednu špirálu vždy vypínal. Vyvíjač produkuje paru mimo bedňu a do prioestoru s rámikmi sa privádza hadicou, najlepšie zhora.

- čo ako dlho budete na plásty vháňať paru, v zbytkoch ostáva značná časť vosku, ktorý som separoval v začiatkoch v parákoch s lisom, pozdejšie som si zhotovil odstredivku.
Všetko to je ale náročné na techniku, energiu a čas.

Preto Vám radím, čím skôr vyrežte súše z rámikov a behom do výrobni, kde vám vosk za slušný peniaz vytavia a to bez starostí, so slušným ziskom vosku. Anton

-pre systém vatavenia vosku s plástov je najlepšia debna na 10 až 20 plástov (môže to byť aj úľová debnička(...)

______________________________________________________________

Nedochází k poškození nástavku ( pojem ,,úľová debnička,, chápu jako nástavek ) vlivem páry? Určitě se nástavek musí nechat pořádně vysušit, když ho necháte několik minut ,,v páře,, , což je v případě vytavení díla nezbytné. Na druhou stranu pára každopádně nástavek dobře dezinfikuje. Jaké mate v tomto směru zkušenosti? Vloni jsem si pořídil parní vyvíječ.

Děkuji za odpověď.

S pozdravem...M. Václavek

pyl v žádném případě u rostlin plnokvětost vzniká přeměnou prašníků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Sakury - poskytuj? sn?ku?
> Datum: 11.5.2008 12:52:44
> ----------------------------------------
> Poskytují sakury včelám nějaký užitek ( pyl, nektar ). Prohlížel jsem parku
> několik těchto stromů v plném květu a žádnou včelu jsem na nich nenašel.
> J.Tulkan
>
>
>

Děkuji za odpovědi na užitkovost sakur. Chtěl bych se ještě zeptat, kdy vylétá prvoroj. Někdo tvrdí ze po zavíčkování prvních matečníků, jiní tvrdí zas že až po vylíhnutí první matky.
Děkuje za odpověď J. Tulkan.

Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak kdo ma pravdu maminka nebo tatulda

Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 16:52:47
> ----------------------------------------
> Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
>
>
>

Úplně nejlepší je zeptat se v nejbližších organizacích, jestli ještě není
někde k půjčení spolkový vařák vosku. Pokud je k dispozici nějaký pecek neb
oaspoˇnějaká plotna, pod kterou se dá na zahradě zatopit, je to pro větší
množství rámků nejlepší varianta. Vyvíječ páry , pokud je k němu nějaká
hadice, se potom z výhodou napojí na otvor pro nalévaní vody do vařáku a
urychluje potom vytavování vosku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Emča" <emca5/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 10:42 AM
Subject: Tavení souí pomocí vyvíječe páry


> Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi
> zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
> Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
> ale zajímají mne 2 detaily :
> 1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode
> dna? Podložit ?
> 2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou
aby
> nevytékaly současně i zbylé košilky
> a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi
> poradili,děkuji Vám za každou radu...

Na podzim jsem ji našel u sebe (Rakovnicko) a teď po všem léčení a nátěru u kamaráda. Ve spadu jí bylo skoro víc než roztočů. Asi ji to léčení nelikviduje úplně.
Ivan

10.5.2008 jsem točil 8 včelstev, zavíčkováno od 1/3 do 1/2 plástů. Vytočil jsem asi 110 kg takže jsem velmi spokojen.

Václavek:
Je třeba s léčením nespěchat. ....
-----
To je trošku o něčem jiném.-) Ne jak léčíte, ale o faktech - kolik procent VD je na včelách a kolik na plodu v zimě. O tom snad byla řeč.

Karel

to si zaslouží gratulaci

pf

----- Original Message -----
From: "Mojmír" <MojmirVecerka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 7:45 PM
Subject: Re: Snůka.


> 10.5.2008 jsem točil 8 včelstev, zavíčkováno od 1/3 do 1/2 plástů. Vytočil
> jsem asi 110 kg takže jsem velmi spokojen.
>

... bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
-----
Protože po dvou víkendech budu nyní napjatě asi dva dny čekat až vosk vystydne a zjistím, kolik ta práce hodila.

Hlavní účel to splnilo, plásty jsou bez voští a drátky zůstaly (a dokonce skoro čisté) :-). Vosk má dnes cenu medu, takže výtěžnost mě zajímá spíše akademicky.

Protože jsem ještě před pár lety voští z NN vyřezal a dával zpracovat, tak s voskem mám málo zkušeností a dost dlouho jsem to teoreticky řešil. Po loňské akci vyvařování voští ve vaně a pak prohánění směsy ždímačkou jsem se rozhodl jít jinými slepými uličkami.
To vyvařování celkem šlo, ale musel jsme u toho stát a rámky byly špinavé od té břečky. Ždímačka sice ždímala, ale je malá a pro chladné období by potřebovala zdroj tepla.

Teď jsem se inspiroval Radimem - odšťavňovací hrnec a taky J.Jindrou.

Vyvíječ páry je podle mě dobrý tam, kde potřebuji nějaký přístroj prohřát - chybí mi u té ždímačky.
Ale jinak je podle mě dobrý leda tak, pokud člověk používá el. energii. Pokud byc měl pod nějakým vyvíječem topit, tak přicházím o teplo spalin. Dají se použít k vytápění vyhřívaného prostoru.

Já jsem z nerezové vany, původně na parafinování udělal parníček na napařování knedlíků :-)
Dolů jsem dal síto, na hranoly asi 10 cm nade dno. Na dno asi tak právě těch 10cm vody a na to dával rámky a přikryl.
Topil jsem PB vařičem Zeus (snad se tak jmenuje)
Když to řádně bublalo, tak jsme měnil náplň po 15-30min.
15 langstrotů.
Zjistil jsem, že je to dobré pro tzv. Hofamanovo rámky. Ty jsme vyndaval pěkně čisté.
Rámky musí být svisle a musí se zajistit oboustraně přístup pro páru. Vodorovně to dávalo nejhorší výsledky. Voští se prohlo a slepilo, bránilo přístupu páry.
Jakmile jsme přešel na rámky s mezerníky, tak radost byla tatam a pokud bych někdy měl likvidovat (doufám že už vždy budu mít Hofmany) asi bych si udělal nějaký hřeben, nebo šel jinou cestou. I když jsem je dával na svislo, tak jsem je musel přerovnávat sklepávat atd.

Asi půjdu dál touto cestou. Vanu jsem měl nízkou (50*60*50cm) a tak se tam nedalo moc machrovat.

Lepší je, když odpadlé košilky leží ještě jednu várku na sítě a rámky jsou na dvou latích nad ním, kam se to rovná. U 24cm jsem tak postupoval a šlo to, u 30cm už vadilo, že rámky dosedají na síto.

Nevím, jestli to udělám na topení dřevem, nebo na PB (jedna 10kg asi na jeden den - cca 400Kč).
Vodu podle mě můžu vařit i v obyčejném sudu, nerez potřebuji na vanu, co bude zachytávat vosk a možná na síto nad ní.
To síto je podstatné, já měl z drátů cca 2mm, oka asi 3-4mm.
Zbytek může být z překližky atd. Taková zahradní udírna.
Takže tohel byly mé slepé uličky.
---
Taky jsem trochu machroval se slunečním tavidlem. Tavil někdo dneska v tavidle? Tady u nás bylo nebe samý mrak a myslím, že málokdy tady máme bezmračno. Tak si chci porovnat, jestli to nešlo jen mě. Dík.

Karel

Najdi si to na internetu Karlíčku, a hned budeš vědet kdo má pravdu.

stačí napsat do prohlížeče do řádky:

http://www.google.com

heslo "včela čechy"

a uvidíš, to si počteš

Přítel dětí a jejich odnože


----- Original Message -----
From: "karlik" <www.karlicek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 11, 2008 4:52 PM
Subject: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik


> Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> kdo ma pravdu maminka nebo tatulda

Souše musí být kolmo. Můžou ležet na dně, ale budou částečně od vosku, pokud nebude nádoba dost šikmo. Lepší je mít na dně nízký rošt.
Výtok se dělá hned u dna. Košilky se drží spíše na rámcích. Něco spadne při vyjímání, ale do vosku to nejde. Stejně se musí vosk ještě jednou povařit na vyčištění. Není tak ucelený. Výtěžnost se zdá lepší než u lisu.
Tonda

Po letošním poměrně vysokém úhynu včelstev bych chtěl plásty co po nich mi zbyly vytavit pomocí vyvíječe páry.
Vyvíječ páry mám,plastový sud o objemu asi 120 litrů také
ale zajímají mne 2 detaily :
1. musí být souše na sebe naskládané na ležato cik cak ale jak vysoko ode dna? Podložit ?
2. jak vysoko ode dna udělat výtok vosku společně s kondenzovanou vodou aby nevytékaly současně i zbylé košilky
a starý pyl z plástů ? Prosím ty,co mají tuto zkušenost aby mi poradili,děkuji Vám za každou radu...

S vylétnutím prvoroje je to asi složitější a někde mezi bude pravda.
Záleží to určitě i na počasí. Podle mé zkušenosti je to někde
mezi obdobím líhnutí (resp. těsně před) a vylíhnutím první
rojhové matky. Stalo se mi kolikrát, že se mi matky líhli do ruky
a ještě se nerojilo a kolikrát se vyrojilo a byly ještě zavíčkované
matečníky. Určitě hraje roli i síla včelstva, momentální snůška,
případně nemoc apod.

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Rojeni
Datum: 11.5.2008 - 16:43:48

>
> Děkuji za odpovědi na užitkovost sakur. Chtěl bych
> se ještě zeptat, kdy
> vylétá prvoroj. Někdo tvrdí ze po zavíčkování
> prvních matečníků, jiní tvrdí
> zas že až po vylíhnutí první matky.
> Děkuje za odpověď J. Tulkan.

Rád by som sa spýtal, ako je najlepsie aplikovať kyselinu mravenciu a kde sa dá kúpiť. Dakujem

Kyselina se aplikuje spis na podzim nebo z jara. Navod i pripravek ke koupi najdes zde: http://www.beedol.cz/beedolcz.html

Taky bych mel dotaz k rojeni. Je mozne ze mam zdravou matku (letuschopnou) a vceli se mi vyroji a zase se sami vrati?? Zajimave, ze v ule byla matka a jeden poradny matecnik. Kdyz je v ule jen jeden matecnik, je mozne se domnivat, ze jde o tichou vymenu?? Matku sem odebral a nechal jen matecnik, aby nedoslo k rojeni. Vcelarim 4tym rokem, ale takhle velky matecnik sem jeste nevidel. Delsi nez dve vcely vedle sebe na dylku. Mam to i nafocene :-)

Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po spojený s jiným to jde do kytek taky...
Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
Dr. HUbač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> Datum: 11.5.2008 17:41:59
> ----------------------------------------
> Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > ----------------------------------------
> > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji tak
> > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> >
> >
> >
>
>
>

Těmto příznakům Američaní říkají CCD. Je to zřejmě způsobeno souhrou více faktorů.
Jak jste na tom s Nosemou?

Ivan

Radek Hubac:
A veterinar u tebe byl, nebo nejaky odbornik? Popripadne rozbor z mely na mor si zkousel udelat? Spad roztocu nebo nosema?

Pozoruji u svých včelstev velmi málo zakladené trubčiny Stavební rámek je postavený ale nezakladený nebo ho postavily z dělničiny ,
pár včelstev jako by se nerozvíjelo Mám nepříjemný dojem , že CCD nás nemine . I v okolí slyším slova o slabých včelstvech

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: úhyny pokračují
> Datum: 12.5.2008 16:19:26
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé, chci se zeptat, jestli někdo máte podobný problém. Včely únoru
> krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva, nezbylo mi z 18 prakticky
> nic. Další postřeh do souší z techto včelstev nejde zavíječ a za třetí po
> spojený s jiným to jde do kytek taky...
> Samozřejmě varoáza to není, byl i plod natírán.
> Dr. HUbač
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > Datum: 11.5.2008 17:41:59
> > ----------------------------------------
> > Tak pro tebe je dětský internet ALÍK . TAM MŮŽEŠ DISKUTOVAT
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: karlik <www.karlicek/=/seznam.cz>
> > > Předmět: existuje fakt vcela pta se 7 lety karlik
> > > Datum: 11.5.2008 16:52:47
> > > ----------------------------------------
> > > Chtel bych se zeptat jestli vcela existuje, mamka mi rika ze ne a kamaradi
> > > se mi smeji karliku debilku je ti uz 7 let a ani nevis ze vcela existuje
> > > velmi me to trapi prosim ozvete se mi na mejl ja jestemam jednu otazku
> > > jestli teda vcela existuje cim se ziviv co dela je pravda ze ji med d
> > > cmelaku a co je cmelak a vosa mamka rika ze neni tatka rika ze existuji
> tak
> > > kdo ma pravdu maminka nebo tatulda
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Včely únoru krásné, postupně hynuly matky a hroutila se včelstva
---------
Taky.
Jen (hlavně) doma na vlhkém stanovišti - na podzim melecitoza, na jaře nosema. Včely mi hynuly i v zimě z nedostatku zásob, přitom podle mě měly mít relativně dost. Viz můj text na Optimal.konferenci.
Jen rozdíl, že já tady doma měl silné včely naposledy na podzim.
Před cca 3 týdny jsem připojoval dvě slabší včelstva bez matek ke třetímu. Tam včera ještě matka plodovala. Síla nic moc, ale na lesní snůšku by se dalo s nimi počítat.

Já docházím k závěru těžko, protože na dalších úhynech se podepsaly zřejmě i lesní mravenci. Hlavně tam kde jsem měl polystyrénové nástavky. Taky jsem včelám moc času a péče nemohl dopřát, musím sedět hodně u počítače:-) nějak se živit musím.

Doma to je mrazová kotlina u řeky, poslední dva roky to tady včelám nesvědčí vlhké počasí i v zimě. Ta část co byla dole hynula za příznaků nosemy, ta část nahoře ji neměla. Ale tam řádily asi ti mravenci.

Na dalším větším stanovišti, které je dál a na kopci jsem přišel hlavně o oddělky, ale ty bohužel moc péče nedostaly - takže těžko soudit. Za podobných příznaků mi tam uhynula jen asi tři včelstva, zato ta ostatní jsou super.

Mezi nimi mám ještě stanoviště, kde jsem zazimoval jedno včelstvo a dva oddělky a tam je to O.K. Taky u řeky, ale otevřené slunci.

Čtvrté stanoviště které je mimo okres a nemá s tím nic společného (záloha z důvodu moru) naprosto bez problému.
Takže včelaře /snad/ jako jedimou příčinu můžeme vyloučit:-)

Plásty jsem právě dovařil a zavíječe jsem v nich neviděl - ale podle mě je možná ještě brzy. Ale včera jsem z přeživších vyřazoval pokálené nástavky a voští, takže to budu dál sledovat. Fakt je, že o zásoby co jsem vyndal včely zájem nejevily ani nejví. Ale je snůška.

Mně osobně to připomíná spíše situaci před pěti lety - jak byly úhyny na "melecitozní snůšku".

VD na podzim jsme nemohl počítat (odevzdávaly se vtorky na MVP, tak jsme je nemohl do prvního aerosolu čistit - tak to prý bylo nařízeno:-) ) ale odhaduji, že okolo 500 - 1000 VD. Víc než je zvykem, ale podle knih snad v limitu.

Možná je takových úhynů víc.


Karel

Ještě takový postřech. Jak jste hodnotili agresivitu u včel. Letos na jaře jsem měl včely poměrně agresívní, hlavně před úly.

Teď se to uklidnilo, normálně v nich dělám dál bez rukavic s kuřákem. Na jaře jsme z toho měl obavy, útočily jednotlivě už deset metrů od úlu. 5m před ním to připomínalo dobře organizovanou obranu:-)

Karel

Michale na podzim v současné situaci VD je pozdě a na jaro je předčasné.To se řešilo nátěrem plodů přípravkem M1. Na aktívu vedoucích chovů v Nasavrkách v únoru letošního roku doporučoval p. ing. Veselý opakováně tj. 2x po 14 dnech v době vrcholného rozvoje roztoče VD. Lze předpokládat, že to bude ve druhé polovíně června a počátkem července. K doporučení p. ing. Veselého by neměl mít nikdo žádné výhrady jak už je zvykem na těchto stránkách VN.Když se to opakováně vloží, výsledky jsou srovnatelné s Gabony. Rezidua kyseliny mravenčí nepřekročí povolenou hranici v medu. Gabon /ani Gabon 92/v tu dobu veterináří nepovoli, fumigace varidolem v červenci, případně počátkem srpna nemá smysl.

J.Šefčík:
jasny, diky za info, ale ja se na tu kyselinu neptal :-)

KaJi:
Taky sem z jara zanamenal, ze vcely byli takovy nastvanejsi. Myslel sem ze bych mel vymenit matku, ale ted jsou zas hodny. Ale to asi bylo tim, ze nebyla jeste poradna snuska, ne? Mozna to je tak nejak normalni. Podle me zas budou takovy nastvanejsi az se zacne zkracovat den.. To uz mam vypozorovany z jinych let.Budou se bat o zimni zasoby :-)

Jsem malovčelař s několika včelstvy..Je velmi podivné a zajímavé,že na rozdíl od okolních včelařů neaplikuji kys.mrav.,neprovádím jarní nátěry a také už třetím rokem jsem upustil od zimního aerosolového ošetření a na rozdíl od nich mě nikdy ani jedno včelstvo neuhynulo
a ba ani nijak razantně nezesláblo.Okolní úhyny převyšují 50-70 procent i více. Mám je všechny
ve velmi dobré kondici a síle.Jarní snůšku výborně využívají.Nejvyšší nástavky takřka zaplněné.Jak je to možné,dá se to nějak vysvětlit?Omlouvám se,že se nemůžu z důvodů výše uvedených podepsat a aby jste tenhle můj příspěvek nebrali jako samochválu,ale možnost k diskuzi.
P.