Včelařská konference

Při rozkvětu třešně naráz rozšířím... pod plodiště vložím 3NN rozšiřovací nástavky s mezistěnami ( 6-8 ) po strnách a 2-4 soušemi u středu nástavku se stavebním rámkem. Očka mám otevřená v pozici 1-3. V půlce květu řepky začnu s chovem matek, provedu 1. odběr plodových plástů a 1. medobraní. Vytočené nástavky vždy vracím dolů. Mateří mřížka při tomto způsobu včelaření není k oddělení medného prostoru nutná. Plodové těleso se vlivem přenášených zásob nahoru samo posouvá dolů. V půlce květu akátu provedu 2. medobraní a druhý odběr plodových plástů. Po odkvětu lípy provedu 3. medobraní a úpravu sediska tak, aby ve spodní polovině úlu byli nástavky s nejstarším dílem. Úl rozdělím mateří mřížkou, místo trubčích rámků vložím souše. Druhý den podle vajíček zjistím, v které půlce úlu je matka. Do bezmatečné připojím přes novinový papír oddělek s mladou matkou. Včelstva poté začnu krmit. Obě matky nechám klást, abych dosáhl silnějšího včelstva, než je přirozené ( nad 4 kg zimních včel ). Tyto včelstva perfektně využijí celé produkční období. V září odstraním mateří mřížku, matky vyhledám ( v tuto dobu se hledají poměrně snadno ), starou matku zamáčnu, mladou matku dám do izolační klícky, aby v říjnu ve včelstev kvůli léčení nebyl plod. Začátkem října matku vypustím a odeberu spodní nástavky se starším dílem, který vytavím. Skladuji jen panenské plásty.
Od podzimu do předjaří mají standartní produkční včelstva k dispozisi 6 NN, v produkčním období a v podletí 9 NN.


S pozdravem...M. Václavek