Včelařská konference

K nízkonástavkovým úlům: Samozřejmě nemám takové zkušenosti jako uvedení včelaři, včelařící v nízkonást. úlech. Nízké nástavky jsem měl pouze 2 roky, než jsem přešel na vysoké. Předtím jsem rovněž včelařil ve vysokých(celkem pouze 5 včelstev každý rok). Podle mého názoru ale když to někdo chce dělat ve velkém, tak by si právě otázku výšky nástavku měl dobře rozmyslet z ekonomických důvodů. Když má někdo 100 úlů, tak to pro něj znamená vyrobit o jednu třetinu více nástavků a rámků a to je o 200 nástavků a 2000 rámků více u nízkonástavkových úlů na těch 100úlů (když uvažuji že silné včelstvo v plné sezóně obsadí průměrně 4 vysoké nástavky a nebo 6 nízkých). Při práci se včelstvy v nízkonástavkových úlech musí včelař při rozšiřování na stanoviště častěji (přidání nástavku a nebo jen přehazování nástavků, které považuji vetšinou za zbytečné). Dále si myslím že čím vyšší je nástavek, tím je to pro včely přirozenejší, cítí se v úle lépe a matka má k dispozici větší plochu ke kladení než se rozhodne přejít do jiného nástavku. A tak nízké nástavky mohou vést i k rojení-pozor tato úvaha není nijak vyzkoušena a ověřena a rád bych na toto slyšel nějaký názor. Samozřejmě na produkci jednodruhových medů je nízkonástavkový úl bezkonkurenční a kdyby se někdo chtěl tímto zabývat tak už je lepší zvolit kombinovaný systém a nebo u langstrothu alespoň střední výšku rámku 18,5 cm. Pavel K