Včelařská konference

jenže bez těch doprovodných prací se nedostaneš ke skutečným nákladům a tedy i výnosům A uvádíš tak další v omyl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 20.3.2008 10:38:09
> ----------------------------------------
> Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo
> 11,5 hodiny práce Je to včetně všech doprovodných úkonů jako je i sekání
> trávy kolem úlů. odvoz medu do výkupu, výroba rámků, úlů, a td.
>
> _____________________________________________________________
>
> Měl jsem na mysli přímou práci se včelstvem ( léčení, rozšiřování, chov
> matek, medobraní ( BEZ VLASTNÍHO VYTÁČENÍ MEDU ), krmení, zužování ).
>
> Poměr medného výnosu a přímé práce se včelstvem se rovná koeficientu
> produktivity přímé práce, která udává i vlastní úspěšnost metody včelaření
> a tím také i její racionalitu.
>
> Není důvod, proč by malovčelaři neměli včelařit jako velkovčelaři. Rozdíl
> je až při vlastním vytáčení medu a různých další včelařských činností
> nespojených se zásahy do včelstev. Teto čas tvoří většinu ( přes 90% ) času
> spojeného se včelařením. Proto velkovčelaři ( na rozdíl od malovčelařů )
> využívají často různou mechanizaci ke zkrácení tohoto času. Velikost
> nepřímé včelařské práce je závislá na stupni mechanizace provozu, nesouvisí
> s vlastním způsobem včelaření. Proto nepřímá včelařská práce se netýká
> racionality včelařské metody.
>
> Nepřímá včelařská práce je pro malovčelaře bezpředmětná. Malovčelaři
> nevčelaří kvůli zisku, ale kvůli prožitku ze včelaření. Malovčelařům jde
> především o medný výnos, ale náročná včelařská metoda nepřináší pravý
> prožitek. Proto i malovčelaři hledají takovou metodu včelaření, při které
> se s minimem přímé práce se včelstvy docílí maxima medu.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>