78276

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Leoš (213.19.51.58) --- 20. 3. 2008


Souhlasím - i mně to vychází mezi 10 až 12 hodinami práce na včelstvo. V závisloti na tom, jak moc velkou údržbu vyžaduje stanoviště.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 20. 3. 2008
Re: Dotaz-cena včelstva - jak se to oceňuje (28241) (28242) (28246) (28256) (28257)

J.Šefčík:>Kolik budou a nebudou letoš stát v květnu oddělky, je to trochu předčasné uvádět ceny.<
..........

Čímdál více jsem přesvědčen, že ceny ve včelařství jsou u nás na nejvyšších úrovních všech dob. Jak se dívá soudní znalec na ceny ve včelařství, které jsou mimo Česko? Ona posilující koruna totiž pěkně znehodnocuje hodnotu všeho, co je na našem území vyrobeno. Med a jeho velkoobchodní cena nevyjímaje.

Pokud budete chtít pane Šefčíku odkazy na katalogové ceny EU či USA ozvěte se. (ty jsou ve velké míře maloobchodní nebo odstupňované množstvím odběru od položky)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 3. 2008
Re: ?lov? ot?zka (28247) (28252) (28253)

To je práce k přemýšlení opravdu pro Járu Cimrmana

TY 2,5 HODINY MĚ NESTAČÍ ANI NA VYTOČENÍ TĚCH 120 KG A KDE JSOU PRÁCE OSTATNÍ

Já již několik let dělám časový snímek a průměrně vychází na jedno včelstvo 11,5 hodiny práce Je to včetně všech doprovodných úkonů jako je i sekání trávy kolem úlů. odvoz medu do výkupu, výroba rámků, úlů, a td.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo <Ardenus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: ?lov? ot?zka
> Datum: 19.3.2008 23:57:41
> ----------------------------------------
>
> Je rozdíl, když ve včelstvu
> > strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo
> > 100-120 kg medu. > S pozdravem...M. Václavek
> ..............
>
> Mohl byste mne, případně i další zájemce seznámit s Vaší metodikou chovu ?
> Ale prosím o konkrétní údaje - dosažený medný průměr v horizontu více let,
> počet chovaných včelstev, rámková míra . . .
>
> Protože pokud těch 120 kg na včelstvo není překlep, jdu koupit barvu do
> drogerie, opráším těch pavučinami obrostlých 150 nástavků a jdu na to.
>
> a myslím to doopravdy ! ! !
>
> Před lety jsem se zabýval myšlenkou na přivýdělek včelařením. Bohužel jsem
> zjistil, že v mém případě se jedná
> o cestu slepé uličky. ( I náš největší český myslitel Jára Zimmermann razil
> teorii slepých uliček).
>
> Ale těch 120kg, jo to je jiná. Dám je klidně do výkupu ( 120kg x 30,-) a za
> dvě hodinky práce mám 3600,- Kč. Náklady na cukr nepočítám, udělám níže
> popsanou fintu s oddělky a dotací (nebudu moc bádat nad počty) a jsem v
> suchu. Vlastně v suchu a teple, neboť na zimu odlétím do teplých krajin.
>
> Leoš
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 3. 2008
Re: Dotaz-cena v?elstva (28241) (28250)

nevěř tomu Březen za kamna vlezem a duben ještě tam budem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Dotaz-cena v?elstva
> Datum: 19.3.2008 21:52:42
> ----------------------------------------
> V nějakém starém zadováku nebo univerzálu a nijak zvlášť silné včelstvo a
> pokud matka není původem z nějaké chovné matky od 300 - 500 Kč. Nyní, když
> tolik včelstev včelařům uhynulo, je zájem o doplnění počtu včelstev i víc,
> ale hlavně za včely. V nějakém kvalitním novém nastavkovém úlu, s matkou
> odchovanou od kvalitní matky z nějaké známé linie a v plné síle, takže
> přisunuté k řepce,( letos rozkvete už v první polovině dubna,) nasbírá
> několik desítek kg medu, 3 - 8 tisíc Kč.
>
> R. Polášek
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stanislav Pácl" <spacl/=/cominnet.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 19, 2008 4:45 PM
> Subject: Dotaz-cena včelstva
>
>
> > Ptala se mě vdova po včelaři jaké jsou nyní ceny včelstev.Kdo mi můžete
> > poskytnout informaci.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 20. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218) (28220) (28226) (28239) (28249)

Přesně tak a ta míra byla stanovena podle tehdy nejběžnějších úlů kdy se při přechodu na tuto míru plásty vyřízly a po otočení o 90° vložily 2 nebo tř plásty z úlu spolkový nebo slezský stojan a dnešní K39 nejsou nic jiného než Hospodář

Pepan
;
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: vyroba ulu
> Datum: 19.3.2008 21:43:21
> ----------------------------------------
> Jestli se dobře pamatuji, Hospodář byl v podstatě klasický nastavkový úl,
> mám pocit, že idea byla dovezena už tehdy z Ameriky. Neujal se v konkurenci,
> oproti zadovákům vyžadoval mnohem přesnější a tudíž v té době podstatně
> dražší výrobu a včelaři byli z včelaření v klátech na nerozběrném díle
> zatíženi na potřebu mít roje, aby počet včelstev tehdy udržovali na stejné
> úrovni.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 19, 2008 12:05 PM
> Subject: Re: vyroba ulu
>
>
> >>>Rámky 39x24 byly kdysi dělány na míru dvouprostorového úlu, kdy bylo
> plodiště s 10 - 14 rámky 39x24 a nad ním byl medník s 9 - 14 rámky 39x24.<<<
> Není to tak docela pravda
> Pan Adamec současně s tím navrhoval pře 1 světovou válkou i nové úly
> Hospodář na čtvercovém půdorysu s oddělitelným dnem a to tenkostěnné 1"
> prkno nebo izolované do maximální tloušťky stěny 5 cm Tehdy neuspěl a
> vyhráli to budečáky On již tehdá tvrdil , že minimální potřeba rámků pro
> včelstvo je 30ks
>
> Pepan
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28258


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J.Šefčík (90.176.2.8) --- 20. 3. 2008
Re: Dotaz-cena včelstva - jak se to oceňuje (28241) (28242) (28246) (28256)

Kolik budou a nebudou letoš stát v květnu oddělky, je to trochu předčasné uvádět ceny. Dělal jsem mnoho ocenění včelstev v minulostí a tedy jak se to počítá. Záleží trochu na tom ve kterou roční dobu se včely prodávají. Všeobecně se prodává jeden rámek o rozměru 39x24 /včely a plod/ v ceně od 80 do 100 Kč. Samotné souše /bez včel/ stejného rozměru kolem 20 Kč a také záleží na výtěžností vosku. Při celkovém hodnocení včelstva záleží také na tom, zdá je tam matka prokazatelně z nějakého chovu a její stáří /100 až 200 Kč/. Nutné je brát také ohled na zdravotní stav včelstev a to zejména na nosematózu.
Úly a další včelařské zařízení. Každý rok se odečítá - 10% ze současné pořízovací hodnoty. Úly ve stáří více než 10 let mají minimální cenu. Také při stanovení ceny na úly a další včelařské zařízení, záleží na tom jaký je celkový stav. To jsou ceny, které budu uvádět jako soudní znalec.
Při prodejí záleží hlavně na vzájemné dohodě, tj. prodavající - kupující.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28257


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 20. 3. 2008
Re: Dotaz-cena včelstva (28241) (28242) (28246)

29.2. říkal MVDr Peroutka v televizi ,že odhaduje ceny oddělků v květnu až červnu na 1,500 až 2000 Kč a somozřejmě dude také záležet na nabídce a poptávce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28256


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 20. 3. 2008
Re: Úlová otázka (28247) (28251)

Langstroth, Dadant..... A co takhle Janiš, Brenner, když už hovoříme o nástavkovém včelařství ??????
Pepča
..................

A nechybělo mnoho i mé jméno mohlo být vedle těchto velikánů . . . -)

Podobně jako Langstroth zakopl o vyřazené bedničky v přístavu a postupem času se "vědecky" zdůvodnilo, že právě jeho rozměr rámkové míry je ten geniální i já svého času našel své bedničky. Krásné, téměř zadarmo, v množství tehdy takřka neomezeném . . . Hned jak jsem je uviděl, věděl jsem, že se octnu na stránkách včelařské čítanky. Viděl jsem sám sebe jak píši do Včelařství, za čas přebírám z rukou předsedy ČSV post šéfredaktora, konkurenčního buřiče MV srážím do kolen. ( Pardon, tehdy ještě MV nebyl) Na sněmu ČSV zakrátko na to dostávám nejvyšší vyznamenání.

Razil jsem si k nim cestu, otevřel je , láskyplně obejmul a . . . přeměřil. A tehdy jsem pochopil, že jsem prohrál - nestane se ze mě stvořitel té nejlepší rámkové míry na světě. Seděli na milmetr přesně s Adamcovou mírou. On mne prostě naprosto bezohledně předběhnul. Z toho zklamání jsem se nikdy zcela nevzpamatoval. Dodnes se budím uprostřed hluboké noci a přemýšlím . . . Alespoň kousek někde přidat, nebo ubrat. Bohužel bedýnky jsou k uzoufání přesné. Navíc přímo lákají k zateplení.

Sami vidíte, že vinu za to že jsem naprosto nudným, průměrným navíc neracionálním včelařem bez fantazie nesou ony bedýnky. Vím nemohou za to, ale . . .

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28255


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 20. 3. 2008
Re: Úlová otázka (28247)

No mně by zajímalo, kolik je u nás včelařů s více než 100 včelstvy, kteří včelaří v nízkonástavkových úlech. Pokud je Langtroth ve světě nejrožířenější, tak spíše v klasické "střední" výšce rámku.
Dle mého názoru většina našich profi včelařů chová včely na klasické míře 39x24.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28254


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 19. 3. 2008
Re: Úlová otázka (28247) (28252)


Je rozdíl, když ve včelstvu
> strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo
> 100-120 kg medu. > S pozdravem...M. Václavek
...............

Mohl byste mne, případně i další zájemce seznámit s Vaší metodikou chovu ? Ale prosím o konkrétní údaje - dosažený medný průměr v horizontu více let, počet chovaných včelstev, rámková míra . . .

Protože pokud těch 120 kg na včelstvo není překlep, jdu koupit barvu do drogerie, opráším těch pavučinami obrostlých 150 nástavků a jdu na to.

a myslím to doopravdy ! ! !

Před lety jsem se zabýval myšlenkou na přivýdělek včelařením. Bohužel jsem zjistil, že v mém případě se jedná
o cestu slepé uličky. ( I náš největší český myslitel Jára Zimmermann razil teorii slepých uliček).

Ale těch 120kg, jo to je jiná. Dám je klidně do výkupu ( 120kg x 30,-) a za dvě hodinky práce mám 3600,- Kč. Náklady na cukr nepočítám, udělám níže popsanou fintu s oddělky a dotací (nebudu moc bádat nad počty) a jsem v suchu. Vlastně v suchu a teple, neboť na zimu odlétím do teplých krajin.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28253


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: Úlová otázka (28247)


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 19, 2008 9:21 PM
Subject: Úlová otázka
> Varuji všechny začínající včelaře před pořizováním klasických
> dvouprostorových úlů, úlů, které se již přes 20 let nevyrábějí. Práce s
> nimi je časově značně náročná, komplikovaná špatně ovladatelnými
> tendencemi k rojení vlivem malého prostoru úlu, výsledky z těchto úlů jsou
> nevelké s velmi nízkou produktivitou práce. Je rozdíl, když ve včelstvu
> strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo
> 100-120 kg medu. Prostě dvouprostorové úly jsou přežitek z dob pavčelaření
> a nevidím jediné racionální odůvodnění, proč je nadále zachovávat.

> S pozdravem...M. Václavek

No já nevím. Mně připadá, že jenom ten, kdo si není jistý, že dneska včelaří
správně, si dodává jistoty tím, že nazývá předchozí etapu včelaření u nás
pavčelařením.
Všechno se vyvíjí, před 20 lety se u nás včelařilo jinak a před 40 - 60 lety
taky jinak.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28252


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 19. 3. 2008
Re: Úlová otázka (28247)

"Stále aktuální problém?"
------------------------------------------
Langstroth, Dadant..... A co takhle Janiš, Brenner, když už hovoříme o nástavkovém včelařství ??????
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28251


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: Dotaz-cena včelstva (28241)

V nějakém starém zadováku nebo univerzálu a nijak zvlášť silné včelstvo a
pokud matka není původem z nějaké chovné matky od 300 - 500 Kč. Nyní, když
tolik včelstev včelařům uhynulo, je zájem o doplnění počtu včelstev i víc,
ale hlavně za včely. V nějakém kvalitním novém nastavkovém úlu, s matkou
odchovanou od kvalitní matky z nějaké známé linie a v plné síle, takže
přisunuté k řepce,( letos rozkvete už v první polovině dubna,) nasbírá
několik desítek kg medu, 3 - 8 tisíc Kč.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Stanislav Pácl" <spacl/=/cominnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 19, 2008 4:45 PM
Subject: Dotaz-cena včelstva


> Ptala se mě vdova po včelaři jaké jsou nyní ceny včelstev.Kdo mi můžete
> poskytnout informaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218) (28220) (28226) (28239)

Jestli se dobře pamatuji, Hospodář byl v podstatě klasický nastavkový úl,
mám pocit, že idea byla dovezena už tehdy z Ameriky. Neujal se v konkurenci,
oproti zadovákům vyžadoval mnohem přesnější a tudíž v té době podstatně
dražší výrobu a včelaři byli z včelaření v klátech na nerozběrném díle
zatíženi na potřebu mít roje, aby počet včelstev tehdy udržovali na stejné
úrovni.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 19, 2008 12:05 PM
Subject: Re: vyroba ulu


>>>Rámky 39x24 byly kdysi dělány na míru dvouprostorového úlu, kdy bylo
plodiště s 10 - 14 rámky 39x24 a nad ním byl medník s 9 - 14 rámky 39x24.<<<
Není to tak docela pravda
Pan Adamec současně s tím navrhoval pře 1 světovou válkou i nové úly
Hospodář na čtvercovém půdorysu s oddělitelným dnem a to tenkostěnné 1"
prkno nebo izolované do maximální tloušťky stěny 5 cm Tehdy neuspěl a
vyhráli to budečáky On již tehdá tvrdil , že minimální potřeba rámků pro
včelstvo je 30ks

Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28198) (28222)

Ještě se pořád učím včelařit, ale teď na schůzi při přednášce pana Miroslava Sedláčka z Bučovic, který říkal, že rámková míra 39*24 není špatná, ale je potřeba požívat minimálně 3 nástavky zůstanu u této úlové míry.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28248


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 19. 3. 2008
Úlová otázka

Stále aktuální problém?

Troufám si tvrdit, že v současnou dobu to již není takový zapeklitý problém jako v první půlce 20 st. Úly typu Langstroth ( tenkostěnné, včelí mezera, velkoprostorové nástavkové úly ) vycházejí z přes 100 let starého konceptu, který se osvědčil po celém světě a taky se všude rozšířil. Myslím, že každý racionální včelař by měl vidět Langstroth jako svůj vzor.

Varuji všechny začínající včelaře před pořizováním klasických dvouprostorových úlů, úlů, které se již přes 20 let nevyrábějí. Práce s nimi je časově značně náročná, komplikovaná špatně ovladatelnými tendencemi k rojení vlivem malého prostoru úlu, výsledky z těchto úlů jsou nevelké s velmi nízkou produktivitou práce. Je rozdíl, když ve včelstvu strávíte v průměru dvě hodiny ročně a získáte od něj buď 20-40 kg, nebo 100-120 kg medu. Prostě dvouprostorové úly jsou přežitek z dob pavčelaření a nevidím jediné racionální odůvodnění, proč je nadále zachovávat.

Pro ty, kteří chtějí strávit se včelstvy méně času a dosáhnout vyššího výnosu doporučuji racionální včelaření v nízkonástavkových úlech. Systém úlů Optimal je dle mého názoru jeden z nejlepších na českém trhu. Jde vlastně o Langstroth upravený do ,,české,, podoby. Čtvercový půdorys umožňuje při zásahu do včelstva otočit nástavek o 90° ( na teplou stavbu), čímž se usnadní práce s jednotlivými rámky ( např. při odběru oddělku na jaře ). Jinak nespatřuji tento fakt jako zásadní výhodu Optimalu. Nízkonástavkové včelaření je o práci převážně jen s celými nástavky ( rozšiřování, medobraní, zužování ), takže výhody spojené s usnadněnou manipulací s rámky zde ztrácejí na významu. Důležitější výhody jsou délka rámku 42 cm, která je pro včelstva lepší něž 39 cm kvůli již zmíněné větší izolační zóně, tenkostěnný nástavek umožňující častější prolety v zimně, vysoký podmet poskytující přechodný prostor pro případné vyvěšení včel, drátěné dno zajišťující spolu s očky v nástavcích ventilaci úlu.

Každému se může líbit něco jiného. Jednotlivé systémy úlů vyžadují jisté specifické provozní metody, na to se často zapomíná. Nízkonástavkové úly jsou velmi perspektivní, protože se dají přizpůsobit na všechny provozní systémy včelaření. Dva nízké nástavky dohromady dávají vysoký nástavek. Pořízeným vysokonástavkových nebo dadant úlů přicházíte o možnost změny systému provozu v případě neosvědčení jednoho z nich.

Metoda včelaření se mění lehce, ale úly těžce!!! Proto je třeba si vše předem důkladně rozmyslet, něž si něco pořídíte! Osobně bych rozhodně nekomplikoval úlový sortiment v ČR vymýšlením nových úlů.


S pozdravem...M. Václavek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28247


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 19. 3. 2008
Re: Dotaz-cena včelstva (28241) (28242)

Zdravím.Já jsem kupoval za 500 ale běžná cena je v mém okolí 800-1200kč.Míra
-----
To se ani nevyplatí zimovat včely. Na jaře nakoupit, i za 1200, vytočit med a prodat. Když se tam přidají dvě matky, tak jako tři oddělky á 800,-, jak jsou nyní inzerovány.
:-))

Podle mě je cena včelstva na jaře rovna ceně jednoho průměrného medného výnosu plus cena oddělku v červnu plus náklady na zazimování a léčení.
Ale také hlavně na tom, na kolika se prodávající s kupujícím dohodne. Ocenění jak jsem napsal, by mohlo sloužit jako základ k jednání.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: Odbyt medu potrebuje fantazii :-) (28240)

Tak to se mi líbí. Že já hlupák se stěhoval za včelami na vesnici! :)

pf

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 19, 2008 3:14 PM
Subject: Odbyt medu potrebuje fantazii :-)


> http://ekonomika.idnes.cz/parizska-opera-nabizi-luxusni-med-sklenicku-za-ct
> yri-stovky-p5f-/eko-zahranicni.asp?c=A080319_124039_eko-zahranicni_spi
>
> Libujete si v originálních lahůdkách? Tak až pojedete do Paříže, zajděte
> si
> do lahůdkářství Fauchon. Za 15 eur (380 Kč) si v něm můžete koupit
> skleničku luxusního medu. Vyrobily ho včely, které se slétaly do pěti úlů
> na střechu proslulé pařížské Opery.
>
>
> Věhlasný kulturní stánek tak kromě slavných představení vyprodukuje z
> nainstalovaných úlů 70 až 100 kilogramů medu ročně. Japonští nebo italští
> turisté prý po něm blázní.
>
> Opera ale není výjimka, napsal dnes list Le Parisien v článku, pro nějž
> byla inspirací úterní instalace osmi úlů v zahradách pařížského sídla
> regionální rady oblasti Ile-de-France, jejímž centrem francouzská
> metropole
> je.
>
> Úly jsou prý už také například v zahradách pařížského zastoupení dvou
> dalších regionů a v některých parcích a uvažuje o nich i známá kosmetická
> společnost L´Oréal. Svoje včeličky si také pořídila města jako Lille,
> Nantes, Besançon nebo Angouleme.
>
> Úl v kanceláři? Žádný problém!
> Průkopníkem v Paříži byl podle listu šéf jedné publicistické agentury,
> který před třemi lety postavil úl do své kanceláře. Jeho osmdesát tisíc
> obyvatelek do něj a z něj létá troubou a ročně se šéfovi odmění metrákem
> medu. Podřízení prý neměli námitky.
>
> Včelám se ve městech líbí, napsal Le Parisien. Znečištění ovzduší snášejí
> lépe než pesticidy, které je vyhánějí ze zemědělských oblastí, flóry je tu
> dost, méně tu fouká a je tu tepleji. V Paříži jsou jejich hlavním revírem
> veřejné sady, zahrady a ulice lemované lipami a kaštany.
>
> Podle listu ve Francii každoročně 350 tisíc úlů mizí, hlavně kvůli
> používání chemických výrobků a insekticidů v zemědělských oblastech.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28245


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 19. 3. 2008
RE: v?roba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212) (28214) (28227) (28229) (28234)

Pak to nebylo délkou rámku ale snad mezerou mezi nástavky a tím, že to
byl nějaký slaboch. Pan Volejník má ze 240 včelstev úhyn 3 včelstva a to
vyloupením v září. Ostatně podobně jako jiné roky... Je třeba ještě
dalších argumentů?

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Vojt?ch
Sent: Wednesday, March 19, 2008 11:22 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: v?roba ulu

..Taky mám pocit, že délka 39 je v zimě pro silná včelstva málo - téměř
každou zimu mi na této míře uhynulo jedno včelstvo na zásobách (nepřešlo
do
horního nástavku).


Sleduji teploty v úlech na počítači.Co se stane s teplotou otevřením
očka
nebudu komentovat.Je to zbytečnost v mých podmínkách. Míra 39 a čtverec
snižuje plesnivění rohů, šetří teplo. Vycházím z představy roje včel ve
stromě a to na výšku. Zatím za ta léta, kdy tuto míru používám , každé
včelstvo přežilo, protože jsem změnil tvar rámků.Jedině tak můžu udělat
kontrolu přes rámky celého hroznu včel a třeba i vyfotit. Prázdné
voštiny
chrání včely před chladem a do zásob hrozen jen zasahuje/v úle na šířku
naměříte mráz v rozích úlu/.Včely v hroznu si zásoby podají. Mráz může
mít
taky kladný vliv na včely.
V některých vystačím celý rok       se dvěma díly úlu, ale s častějším
vytáčením. (nepřešlo do horního nástavku).
To způsobuje typ rámků.Viz. Včelařství 11/2005/293.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28244


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NAKOUTI (77.48.31.4) --- 19. 3. 2008
CENA VČELSTEV

ASI ZÁLEŽÍ NA ZDRAVÍ A SÍLE VČELSTEV...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 19. 3. 2008
Re: Dotaz-cena včelstva (28241)

Zdravím.Já jsem kupoval za 500 ale běžná cena je v mém okolí 800-1200kč.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28242


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Pácl (77.48.77.22) --- 19. 3. 2008
Dotaz-cena včelstva

Ptala se mě vdova po včelaři jaké jsou nyní ceny včelstev.Kdo mi můžete poskytnout informaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.60) --- 19. 3. 2008
Odbyt medu potrebuje fantazii :-)

http://ekonomika.idnes.cz/parizska-opera-nabizi-luxusni-med-sklenicku-za-ctyri-stovky-p5f-/eko-zahranicni.asp?c=A080319_124039_eko-zahranicni_spi

Libujete si v originálních lahůdkách? Tak až pojedete do Paříže, zajděte si do lahůdkářství Fauchon. Za 15 eur (380 Kč) si v něm můžete koupit skleničku luxusního medu. Vyrobily ho včely, které se slétaly do pěti úlů na střechu proslulé pařížské Opery.


Věhlasný kulturní stánek tak kromě slavných představení vyprodukuje z nainstalovaných úlů 70 až 100 kilogramů medu ročně. Japonští nebo italští turisté prý po něm blázní.

Opera ale není výjimka, napsal dnes list Le Parisien v článku, pro nějž byla inspirací úterní instalace osmi úlů v zahradách pařížského sídla regionální rady oblasti Ile-de-France, jejímž centrem francouzská metropole je.

Úly jsou prý už také například v zahradách pařížského zastoupení dvou dalších regionů a v některých parcích a uvažuje o nich i známá kosmetická společnost L´Oréal. Svoje včeličky si také pořídila města jako Lille, Nantes, Besançon nebo Angouleme.

Úl v kanceláři? Žádný problém!
Průkopníkem v Paříži byl podle listu šéf jedné publicistické agentury, který před třemi lety postavil úl do své kanceláře. Jeho osmdesát tisíc obyvatelek do něj a z něj létá troubou a ročně se šéfovi odmění metrákem medu. Podřízení prý neměli námitky.

Včelám se ve městech líbí, napsal Le Parisien. Znečištění ovzduší snášejí lépe než pesticidy, které je vyhánějí ze zemědělských oblastí, flóry je tu dost, méně tu fouká a je tu tepleji. V Paříži jsou jejich hlavním revírem veřejné sady, zahrady a ulice lemované lipami a kaštany.

Podle listu ve Francii každoročně 350 tisíc úlů mizí, hlavně kvůli používání chemických výrobků a insekticidů v zemědělských oblastech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218) (28220) (28226)

>>>Rámky 39x24 byly kdysi dělány na míru dvouprostorového úlu, kdy bylo
plodiště s 10 - 14 rámky 39x24 a nad ním byl medník s 9 - 14 rámky 39x24.<<<
Není to tak docela pravda
Pan Adamec současně s tím navrhoval pře 1 světovou válkou i nové úly Hospodář na čtvercovém půdorysu s oddělitelným dnem a to tenkostěnné 1" prkno nebo izolované do maximální tloušťky stěny 5 cm Tehdy neuspěl a vyhráli to budečáky On již tehdá tvrdil , že minimální potřeba rámků pro včelstvo je 30ks

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: vyroba ulu
> Datum: 19.3.2008 08:44:53
> ----------------------------------------
> V dnešní době se klade důraz na co nejsilnější včelstvo. Pokud je v nastavku
> 10 nebo dokonce 9 rámků 39x24, vychází v létě celý prostor úlu příliš úzký a
> vysoký. To může omezovat medné výnosy, protože dříve i mimo hlavní snůšky
> byl na většině stanovišť od května do srpna souvislý přínos sladiny od 0,3
> po kila denně, takže i když včelstvo nevyužilo kvůli prostoru hlavní snůšky
> na 100 %, doneslo si něco mimo hlavní snůšky a med byl. Dneska jsou hlavní
> snůšky, některé s obrovským potenciálem výnosu, jako je řepka, ale mezi
> snůškami na většině stanovišť se stávajícím vysokým počtem včelstev se
> včely neuživí a jejich zásoby ubývají. Proto musí z řepky, hořčice a
> podobných zdrojů přinést nárazově co nejvíc sladiny a nesmí být v té době
> omezovány prostorem. Z té nárazové snůšky potom žijí v dobách mimo snůšku.
> V zimě zase silný zimní chumáč je na takové šířce rámků umístěný od jedné
> stěny až k druhé, což je méně výhodné než když je mezi včelami a stěnou úlu
> voští se zásobami.
> Rámky 39x24 byly kdysi dělány na míru dvouprostorového úlu, kdy bylo
> plodiště s 10 - 14 rámky 39x24 a nad ním byl medník s 9 - 14 rámky 39x24.
> Tehdy to stačilo, napůl byly včelstva slabší a napůl tehdy nevadilo rojení z
> malého prostoru, případně bylo i vítáno jako možnost rozmnožení počtu
> včelstev. Dneska je jeden nastavek s 10 - 11 rámky 39x24 jako plodiště malý
> a dva nastavky jsou příliš velké, jako medníkový plást s rámkem 39x24 nejde
> pracovat jako s nízkým rámkem a pro technologie používající velký plást ,
> třeba Jumbo 45x28 je zase rámek 39x24 malý. Je to tedy takový kompromis,
> který nevyhovuje ničemu.
> Otázka je, jaký bude vývoj. Dneska je preferováno obrovské včelstvo, protože
> přinese víc medu. Jestli ale se taková včelstva nestanou časem vymírajícími
> dinosaury, třeba kvůli tomu, že taková včelstva budou více náchylná na
> varaózu nebo jinak řečeno, že kvůli varaóze nebo třeba kvůli tumidě či kvůli
> něčemu jinému bude třeba od května po červenec dělat takové chovatelské
> zásahy, které způsobí, že včelstva přes léto už nedorostou tak silná. Potom
> se stanou rámky 39x24 zase vhodnější. Nebo třeba prostě vymřou drobní
> včelaři, co nyní opylují z trvalých stanoviště zadarmo sadařům a zemědělcům
> plodiny a začne se konečně vydělávat vedle medu na opylování. Potom budou
> středně silná včelstva o hmotnosti 30 - 60 kilo na kočování mnohem
> výhodnější než obři o hmotnosti 50 - 100 kilo.
> Pak je tady ta věc, že rámky 39x24 je československá míra, zatímco 45 a 42
> je standartní světová míra. Spousta včelařů chce být světová.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 19, 2008 7:32 AM
> Subject: Re: vyroba ulu
>
>
> > .... Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
> > Může sem někdo nepsat nevýhody Adamcovy míry rámků (39 x 24), v čem je
> > problém ? a nebo naopak výhody ?
> >
> > Díky Jiří
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218) (28220)

Jejím největším problémem je , že není SVĚTOVÁ to tvrdí někteří. Ale celosvětová míra stejně neexistuje Podívejte se do katalogů zahraničních firem tak všady najdete Langshtrod , Dadant , Zander a nějakou tu jejich národní míru
Je to stejné všady jak u nás. Nejhorší je si zvolit délkovou míru a pak se jí držet s výškou rámku pak lze laborovat dle potřeby

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyroba ulu
> Datum: 19.3.2008 07:32:13
> ----------------------------------------
> .... Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
> Může sem někdo nepsat nevýhody Adamcovy míry rámků (39 x 24), v čem je
> problém ? a nebo naopak výhody ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.60) --- 19. 3. 2008
Re: Odpařovač kyseliny mravenčí (28231) (28235)

Cena 80,- u nás není, platil jsem něco přes 100Kč.
Výstřižek z této knference co mám uložen připojím na konec příspěvku
V Německu to stojí při odběru 100ks dle ceníku asi 3Eura + DPH, takže se to nějak nevyplatí vozit.
V Německu je to prý registrované, takže jako individuální dovoz by to bylo legální.
Ale hlavu bych si stím nelámal. I mizerné léčení je nelegální a nikomu to nevadí :-)

Výrobce to podle mého názoru nebude registrovat, protože by to dopadlo jako s Bioramedem:-) Určitě by se něco našlo, aby to nešlo.
Budte realisty, tady nejde o léčení včel ale o byznys. Víte kolik stojí v cizině deci Varidolu? Jen ten název je český. Prosadit své výrobky do dotací je otázka odbytové strategie. A vyloučit cizí také.
A to už nekomentuji další býkárny co se zde dějí, dotace na obnovu včelstev je vytrvale "přeměrovávána" na chovatele matek. Co má výměna matek v produkčních včelstvech společného s obnovou včelstev. Pořád se shánějí peníze na zavčelení, tak tady jsou pánové. Ležely na stole ale už tam nejsou :-(

Karel


Z archivu:
Mirku, bližší informace k odpařovači na kyselinu mravenčí lze najít na www stránkách Včelařské noviny. Do vyhledavače v horním pravém rohu dáš hledat "odpařovače na kyselinu mravenčí"., po otevření okna asi třetí nebo čtvrtý článek shora je od Mgr. Vlastimila Protivínského, kde je přesně popsán jak sám odpařovač, tak jeho použití. Na www stránkách prodejny Burian, Brno, Koliště 25 je pouze tel. 545574965, ale mám i mobil 777574965. Pevná linka je do prodejny v Brně. Ceník na stránkách skutečně není, ale 1 ks odpařovače stojí 129,- Kč + dva knoty, lze si tam koupit i plničku - cca 80,-Kč, dá se sehnat i jinde a asi levněji a kyselinu mravenčí - asi 80,- Kč 1 l nebo 1 kg. Na tomto telefonu lze vše objednat na dobírku, jsou velice ochotní, za chvilku to máš doma, balné neplatíš, pouze poštovné. Kdyby byl nějaký problém, dej vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218)

Právě dlouhé rámky a dostatečně vysoké jsou vhodné pro Vlašky které potřebují na zimu víc zásob. Kraňka právě není na to tak citlivá Nedůležitější však pro zimu je včelí mezera mezi nástavky Plochou rámku jsou všechny míry které se používají velmi podobné a jejich význam se přeceňuje DOKUNCE U NÍZKÝCH NÁSTAVKŮ NENÍ PLODOVÉ TĚLESO TAK KOMPAKTNÍ A TO MŮŽE MÍT VÝZNAM PRÁVĚ PŘI JARNÍM ROZVOJI Nemluvím již o větším počtu rámků a pracnosti s jejich manipulacíi .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyroba ulu
> Datum: 19.3.2008 06:49:15
> ----------------------------------------
> Většina, nás nováčků (a to doporučuji) začala tím, že si 2 - 3 kompletní
> úly koupila (třeba i se včelama), jeden rok osahávala a v zimě použila
> jednotlivé díly těchto úlů jako předlohu a podle nich vyráběla další a
> další. (není pak problém, že ti propadají rámky, či máš velkou mezeru mezi
> nástavky a vše děsně prostavené atd.)- jako začínajícímu doporučuji již
> moderní úly - nástavkové (OPTIMAL považuji za zlatý střed)- a Adamcovu míru
> bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
> Za sebe si ani neumím představit, že bych dokázal - bez znalosti základů
> včelařiny - byť s použitím nějakého návodu - udělat napoprvé funkční úl.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: Odpařovač kyseliny mravenčí (28231)

On Wednesday 19 of March 2008 10:59:45 Zdeněk Čejka wrote:
> Nemáte někdo kontakt na prodejce odpařovače kyseliny mravebnčí?
> (http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006080802). Pokud ano,
> pošlete kontakt prosím ...

Kontakt bohuzel nemam, ale za cenu cca 80 Kc je to hezke.
netusite nekdo nahodou ,jestli, pokud je to registrovano v jinem clenskem
state EU, je to jako v pripade elektroniky a znacky CE - tedy je to
registrovane v cele unii , nebo tak dalece v priblizovani u veterinarnich
leciv jeste nejsme ? Jednou jsem slysel vTV (coz ovsem nemusi byt pravda),
ze u leku pro lidi se to registruje pouze v jednom clenskem state EU a plati
to pak vsude v EU.

Netusite, zdali vyrobce nepodnika kroky k registraci v CR , ponevac dotace 70%
by byla vubec hezka :) , nebo , vzhledem k tomu, ze dotace jsou z EU a
vyrobek je taktez ze clenskeho statu EU je mozne pouzit dotaci ?


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 19. 3. 2008
Re: v?roba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212) (28214) (28227) (28229)

….Taky mám pocit, že délka 39 je v zimě pro silná včelstva málo - téměř každou zimu mi na této míře uhynulo jedno včelstvo na zásobách (nepřešlo do horního nástavku).


Sleduji teploty v úlech na počítači.Co se stane s teplotou otevřením očka nebudu komentovat.Je to zbytečnost v mých podmínkách. Míra 39 a čtverec snižuje plesnivění rohů, šetří teplo. Vycházím z představy roje včel ve stromě a to na výšku. Zatím za ta léta, kdy tuto míru používám , každé včelstvo přežilo, protože jsem změnil tvar rámků.Jedině tak můžu udělat kontrolu přes rámky celého hroznu včel a třeba i vyfotit. Prázdné voštiny chrání včely před chladem a do zásob hrozen jen zasahuje/v úle na šířku naměříte mráz v rozích úlu/.Včely v hroznu si zásoby podají. Mráz může mít taky kladný vliv na včely.
V některých vystačím celý rok se dvěma díly úlu, ale s častějším vytáčením. (nepřešlo do horního nástavku).
To způsobuje typ rámků.Viz. Včelařství 11/2005/293.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212) (28214) (28217)

Vyrojí se každé! Je to totiž biologický instinkt rozmnožování. Toto záleží ponejvíce na stáří na stáří matky a životního prostoru Na tom je také založen boj proti rojení
Těť tady nedávno byl odkaz na fotogalerii s se síťovanými dny a kdo si ji prohlédl celou TAK TAM BYLA I FOTOGRAFIE VČELÍHO HNÍZDA OBŘÍCH ROZMĚRŮ A Z TOHO BYLO NEJLÉPE VIDNO JAKÝ PROSTOR DOKÁŽÍ VČELY OBSADIT.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: výroba ulu
> Datum: 19.3.2008 00:02:58
> ----------------------------------------
> On Tuesday 18 of March 2008 22:13:38 M. Václavek wrote:
>
> > Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy
> > síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech
>
> Nebo docili stavu,ze se mu vcelstva vyrojej :)))
>
> Honza
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 19. 3. 2008
Re: Odpařovač kyseliny mravenčí (28231)

Včelařský obchod Brno, Koliště 25, 602 00 Brno, tel.: 545574965 (p. Burian)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Čejka (193.85.23.1) --- 19. 3. 2008
Odpařovač kyseliny mravenčí

Nemáte někdo kontakt na prodejce odpařovače kyseliny mravebnčí? (http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006080802). Pokud ano, pošlete kontakt prosím ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.56) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218) (28220) (28226)

Radim
V dnešní době se klade důraz na co nejsilnější včelstvo.
----
A k dalším mám pár poznámek o nejdenoznačném světě brouků, lidí a včel.

Ano, v současnosti je zájem o silná včelstva, ale to vůbec neznamená že o nejplodnější. Vitalita, zdraví (hygiena, desinfekce), dlouhověkost, atd.

Z hlediska nákazové situace je možná problematické sjednocení rámkových měr.

Langstroth do medometu. Jednoduché řešení, podložit šrouby na koši pod traverzou s pohonem, pokud se jedná o malý rozdíl, nebo udělat díry pro "uši" do dna koše, tam bývá vůle, nebo udělat první krok k novému medometu a nechat si udělat nový koš. Stávající koše zadržují v ohybech plechů med a moho způsobit přenos spor MVP na jiné souše. Málo prvaděpodobné ale možné. Určitě se špatně čistí.

Adamec jako český standard.Možná, ale ne norma. Nemá na rozdíl od Optimalu, Langstrotu Euro/USA výkres.

Optimal/Langstroth - půdorys čtverec/obdélník.
Z hlediska včel to asi nemá význam, pokud chci mít úly v řadě a přistupovat k nim zezadu, asi je dobrý čtverec, protože si můžu dát včely na teplou stavbu - chov matek atd. diskuze Teplá/studená ztrácí zasítovaným dnem význam.

Pokud chci udělat něco pro včely,a nemít je na jednom společném místě ale trochu přirozeněji rozptýlené, a mít po dvojicích, či čtveřicích na paletách atd. tak je to jedno, spíše však Lang. protože spíše rozpažím než předpažím.

Líbí se mi. Jsou nádherné přesně vyrobené úly, jak skříňky do obýváku.
Ale bude mi je líto vyhodit, nevím jestli se donutímn je desinfikovat. Vyhodit ? - byly drahé a jsou stále pěkné, určuitě vydrží i 30let.
Laciný, levný, nepříliš trvanlivý nástavek jednak neláká zloděje, jednak mě sám donutí k obnově. A včely spíše ocení, než pěkný nástavek na věčné časy.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 19. 3. 2008
Re: v?roba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212) (28214) (28227)

Proč ne Adamce?
Už to tu bylo napsáno. Kraňka potřebuje prostor. Když nechceš roje, musíš být stále 1 nástavek před včelami. A tak se s tachovákama dostaneš na 5 - 6 nástavků. Pokud máš úl na cca 30 - 40 cm podstavci (aby jsi si nestrhl záda, když se hrabeš v plodišti při tvorbě oddělků) tak odebírat plné medníky z úrovně očí a výše dá nořádně zabrat.
Taky mám pocit, že délka 39 je v zimě pro silná včelstva málo - téměř každou zimu mi na této míře uhynulo jedno včelstvo na zásobách (nepřešlo do horního nástavku).
Ale hlavní důvod je ta výška v plné sezoně, kdy je nejvíce práce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 19. 3. 2008
Je to jen o standardech, o standardech a nakonec jen o standardech

Prosím Vás v souvislosti se standardy vidím, že by stálo zato zavést takové téma a otázku i zde.

Je to totiž otázkou, o které si někdo může myslet, že ji nerozumíme, ale právě používat nebo mluvit o filosofii se standardy může vést k mnoha úspěšným tahům každého z nás.

Standard (viz. výklady na indernetu ve vyhledávačích a encyklopediích) nebudu jako termín vysvětlovat.

Chci ale v této rovině zmínit v bodech to, s čím to může mít souvislosti takové používání a volby standadu člověk pohybující se ve včelařství.

* Moderní včelař - viz tiráž jednoduché včelaření a probíhající cesta - hledání jednoduchého standardu včelaření s cílem nalést výhodu pro čtenáře odborného časopisu; Včelařství - standart jednoho šéfredaktora na kterého nemá momentálně a to dlouhodobě nic vliv a to ani členská masa nebo jejich zástupci na ÚV potažmo vůbec ne redakční rada Včelařství.

* Rámková míra - viz věčná snaha v našich českých polohách o nové standardní míry; průbojnost světových standardů včetně technologických postupů s takovou zvolenou mírou

* ČSV, PSNV, Cech, Profesionální včelaři atp, spolky, kluby kroužky jsou výsledkem stáleprobíhajícího vývoje standardů jednání a smyslu takových uskupení; smysl stanov, práce a hlavně jejich výsledky


Můj hlavní standart:
* Chovné standardy jako element nynějších a rozvaha v budoucích nákladech při chovu; uplatnění dlouhodobého úspěchu v mých podménkách za pomoci použití zhodnocení standardů; volba filosofie v hodnocení situace v otázkách voleb možných ziskových aktivit v oboru včelařství a obchodu jako takovém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: v?roba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212) (28214)

Tady s p. Václavkem souhlasím Pak již jde jen o naši kondici a zřízení jak velké úly včestvům poskytneme Neměly by v žádném případě být pod 30 rámků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?roba ulu
> Datum: 18.3.2008 22:13:45
> ----------------------------------------
> Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing.
> Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se
> nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně
> známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také
> jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů
> a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch
> zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
> Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek
>
> _____________________________________________________________
>
> Nepřehánějte, neuteplené úly nejsou jen pro nějaký malý výbor
> ,,nadvčelařů,, či včelařů s ,,speciálně,, vyselektovanými včelami.
> Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy
> síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech
> uteplení stěny ztrácí význam! ).
>
> Osobně nevidím u silných včelstev žádný rozdíl mezi neuteplenými a
> uteplenými úly. Spíše jsou ve výhodě úly neuteplené ( častější prolety v
> zimně ). Spotřeba zásob a výnosy jsou v průměru stejné.
>
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218) (28220)

V dnešní době se klade důraz na co nejsilnější včelstvo. Pokud je v nastavku
10 nebo dokonce 9 rámků 39x24, vychází v létě celý prostor úlu příliš úzký a
vysoký. To může omezovat medné výnosy, protože dříve i mimo hlavní snůšky
byl na většině stanovišť od května do srpna souvislý přínos sladiny od 0,3
po kila denně, takže i když včelstvo nevyužilo kvůli prostoru hlavní snůšky
na 100 %, doneslo si něco mimo hlavní snůšky a med byl. Dneska jsou hlavní
snůšky, některé s obrovským potenciálem výnosu, jako je řepka, ale mezi
snůškami na většině stanovišť se stávajícím vysokým počtem včelstev se
včely neuživí a jejich zásoby ubývají. Proto musí z řepky, hořčice a
podobných zdrojů přinést nárazově co nejvíc sladiny a nesmí být v té době
omezovány prostorem. Z té nárazové snůšky potom žijí v dobách mimo snůšku.
V zimě zase silný zimní chumáč je na takové šířce rámků umístěný od jedné
stěny až k druhé, což je méně výhodné než když je mezi včelami a stěnou úlu
voští se zásobami.
Rámky 39x24 byly kdysi dělány na míru dvouprostorového úlu, kdy bylo
plodiště s 10 - 14 rámky 39x24 a nad ním byl medník s 9 - 14 rámky 39x24.
Tehdy to stačilo, napůl byly včelstva slabší a napůl tehdy nevadilo rojení z
malého prostoru, případně bylo i vítáno jako možnost rozmnožení počtu
včelstev. Dneska je jeden nastavek s 10 - 11 rámky 39x24 jako plodiště malý
a dva nastavky jsou příliš velké, jako medníkový plást s rámkem 39x24 nejde
pracovat jako s nízkým rámkem a pro technologie používající velký plást ,
třeba Jumbo 45x28 je zase rámek 39x24 malý. Je to tedy takový kompromis,
který nevyhovuje ničemu.
Otázka je, jaký bude vývoj. Dneska je preferováno obrovské včelstvo, protože
přinese víc medu. Jestli ale se taková včelstva nestanou časem vymírajícími
dinosaury, třeba kvůli tomu, že taková včelstva budou více náchylná na
varaózu nebo jinak řečeno, že kvůli varaóze nebo třeba kvůli tumidě či kvůli
něčemu jinému bude třeba od května po červenec dělat takové chovatelské
zásahy, které způsobí, že včelstva přes léto už nedorostou tak silná. Potom
se stanou rámky 39x24 zase vhodnější. Nebo třeba prostě vymřou drobní
včelaři, co nyní opylují z trvalých stanoviště zadarmo sadařům a zemědělcům
plodiny a začne se konečně vydělávat vedle medu na opylování. Potom budou
středně silná včelstva o hmotnosti 30 - 60 kilo na kočování mnohem
výhodnější než obři o hmotnosti 50 - 100 kilo.
Pak je tady ta věc, že rámky 39x24 je československá míra, zatímco 45 a 42
je standartní světová míra. Spousta včelařů chce být světová.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 19, 2008 7:32 AM
Subject: Re: vyroba ulu


> .... Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
> Může sem někdo nepsat nevýhody Adamcovy míry rámků (39 x 24), v čem je
> problém ? a nebo naopak výhody ?
>
> Díky Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (212.111.31.254) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218) (28220)

K Adamcově míře (včelařím na ní)
Vyhody:
- má ji u nás 80% včelařů (takře není problém s oddělky,...) - to je asi největší výhoda
- většina medu je vytlačena s plodiště nahoru (speciálně na půdorysu Tachováku je plod od stěny ke stěně)
- díky vysokému rámku rychlejší jarní rozvoj - toto je z knih, sám nemůžu posoudit
Nevýhody:
- na půdorysu Tachváku vysoké komíny z nástavků u silných včelstev (od pěti nahoru si musím pracovat ze židle)
- na půdorysu K39 dost těžký nástavek plný zásob
- je to dost vysoká míra rámku, takže se dost často matka sekne v jednom nástavku (musím kontrolovat, kde matka klade a přehazovat nástavky)
Není pravda, že by Adamcova míra nebyla vhodná pro neutelpené úly. Při přechodu z uteplených na tenkostenné jsem nepozoroval žádný markantní rozdíl v zimní spotřebě zásob ani v medném výnosu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218) (28220)

>>..... Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.<<

>Může sem někdo nepsat nevýhody Adamcovy míry rámků (39 x 24), v čem je problém ? a nebo naopak výhody ?

Díky Jiří<

......
Jiří mne to zajímá také a stále. Bohužel o nevýhodách jsem se dozvěděl poprvé na úrovních badatelů a vědců, když jsem navštěvoval jejich přednášky.

Je to stále živé téma, protože je to v podstatě dnes jen boj o standardy. A takový Adamcuj rozměr je velkým českým standardem. Včelařit se dá, když se to umí, na ledasjaké míře.

A jako dobrý český standard jej budu podporovat, protože to má smysl ho podporovat. Pokud se jedná o posilující českou korunu a výhodnější nákup světové rámkové míry z EU, ... - viz. swienty.com + levnější dolar + dražší koruna, znamená ve výsledku cenu při tisícovým odběru celoplastovýho svěrovýho rámku momentálně kolem 1€ včetně VAT/kus (spíš pod něj)

Tz. že kdo začíná přemýšlet o předělávkách rámkových mír, měl by tento výhodný fakt brát vpotaz, protože je to cena výhodnější než takový rámek vyrábět. Je to samozřejmě časově relativní posudek o jedné výhodě proč nevolit Adamcovu míru a jít do světové.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211)

Přezimuje dobře i oddělek v neutepleném jednom nástavku 3/4 langstroth.
Tonda
>Máte pravdu, že pro neuteplené úly jsou třeba silná včelstva, tedy je třeba včelařit racionálně a vyvarovat se praktik dvouprosotrového včelaření. Žádná složitost to není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomtom (88.102.214.94) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28198)

Já bych nyní volil Langstroth...a to z jednoduchého důvodů. Je to světová míra a při dnešní globalizaci si může člověk nakoupit vše potřebné ke včelaření v těchto úlech i jinde ve světě a má záruku, že toho sežene. S postupným ubýváním včelařů u nás se sníží i nabídka pomůcek. mezistěn, rámků, medometů i všeho ostatního v našich obchodech a bude čím dál problematičtější něco nakoupit. Nyní včelařím na míře 24x36 ( v začátcích ovlivněn příkladem pana Kolomého ) nyní uvažuji o přechodu na Langstroth - nízké nástavky - 24x36 medník je dost těžký a to mi je 40 ....
A ejhle: rámky langstroth se mi nevejdou do medometu... Takže začnětě s jedním odzkoušeným systémem, kde máte záruku standardizace a dostupnosti pomůcek i v budoucnu.I když nyní se na první pohled zdá, že je všeho dostatek na adamcovou míru, nemusí to vydržet dlouho...
Z hlediska životních podmínek pro včely bych v tom vědu nedělal. Mimo jiné i proto, že ty Langstrothy jsou odzkoušené :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209)

U toho zařízení na samovýrobu existuje taky dilema. Koupit to levnější a
riskovat potom, že ty úly se mi nepovede udělat v potřebné kvalitě nebo
koupit to dražší a větší, mít tím zapranou dílnu a riskovat, že i tak
nakonec ty úly nebudu z nějakých důvodů vyrábět a když budu potřebovat v
dílně místo, budu se toho zařízení zbavovat se značnou ztrátou. Uříznuté
prkénko potom vyjde klidně dráž než kdyby si ho člověk nechal nařezat na
míru v nějaké truhlárně, případně zakoupil v nějaké kutilské prodejně. Já
jsem si uzpůsobil konstrukci úlů tak, že všechny dřevěné díly můžu nařezat z
běžného coulového řeziva, od stěn úlů přes různé lištičky až po loučky
rámků. Na něco, na co jsem dříve dával nařezat prkýnky síly 1 cm, nyní
používám sololit. Řezivo se pro výrobu úlů dá sehnat od kvalitního, kubík
smrkového za odhadem 5000 Kč po různé krajiny určené běžně na topení kubík
od zhruba 500 - 1000 Kč, ze kterých se třetina, polovina nebo i víc dá
vybrat na úly, zbytek jde do pece. Dobrý materiál pro menší množství úlů je
řezivo používané na výrobu europalet. Je poměrně levné a má délku 1200 mm,
dá se tedy naložit dozadu do osobního auta, takže pro menší množství je
problém dopravy vyřešen. Moje nářadí pro výrobu úlů je malá cirkulárka o
výkonu 600 watt, kdysi koupená v Bauhausu za 2000, nyní jsem viděl podobné
s druhým kotoučem tak za 1600. Potom ruční elektrický hoblík, vrtačka,
nějaké truhlářské svěrky a další běžné ruční nářadí. Vyrábím s tím v
současné době jednostěnné nízké nastavky a dvoustěnné izolované nastavky na
39x24. U těch jednostěnných nízkých nastavků jsem se hodně inspiroval knihou
G Liebiga "Včelaříme jednoduše." Přirozeně technologie výroby je daná
použitým nářadím, obecně u takového levného nářadí trvá výroba o něco déle a
bývá méně přesná než u nějakého profi a poloprofi nářadí, přesnost je nutno
občas nahradit třeba tmelením nebo ručním pasováním, taky se nedá počítat,
že se s tím nářadím udělají desítky úlů. Takové nářadí je vhodné pro výrobu
tak do 5 - 10 úlů postupně během více let a pro vyzkoušení a naučení se
práce se dřevem s tím, že když po několka letech to člověka dále zajímá, je
možné potom vyčlenit trvale nějaké metry čtvereční v dílně a nějaké desítky
tisíc korun pro nějaké kvalitnější truhlářské zařízení a mít vedle včel jako
koníčka nebo přivýdělek i truhlařinu. Pro výrobu úlů jsou nutné vedle nářadí
i další předpoklady. Je to za prvé dostatečný prostor. Koupené řezivo se
musí někde proložené skladovat a aspoň rok sušit. Potom je třeba mít pro
práci se dřevem určité znalosti stejně jako pro práci se včelami. Kdo je
nemá, bude se na prvních 10 - 20 nastavcích a prvních pár desítkách hodin
učit. Já jsem v podstatě navázal na dobu, kdy jsem jako dítě pozoroval otce,
strýce a bratrance, jak v jejich malé truhlářské dílně vyrábějí úly, dveře,
skříně, obložení, žebříky a podobné věci. Potom je třeba, aby člověk měl
určitý cit pro nářadí, zvláště pokud pracuje s tím levným. Poznat, kdy
přitlačit, aby to řezalo rychleji a poznat, kdy ubrat, aby ta cirkula nebo
hoblík neodešel. Poznat taky, který kus dřeva ještě zpracovat a který kus
dřeva už dát na "teplo" do kotle. Zvlášť u levnějšího řeziva bývá někdy
problém, kolikrát je pošlapané nebo doslova vylovené z bláta a potom nože
nebo zuby na pile dostávají zabrat. Pak je ještě další možnost.
polosamovýroba. Dát si v nějaké truhlárně všechno nařezat, sklížit stěny
nastavků do potřebných rozměrů atd, tak, aby doma stačilo k sestavení jen
kladívko, hřebíky, vruty, šroubovák a vrtačka pro předvrtání děr.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 7:26 PM
Subject: Re: výroba ulu


>
> Myslím, že to nejtěžší je rozhodnout se správně. Nejdůležitější: zda úly
> zateplené nebo z masivu. Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly
> kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v
> patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani
> včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak
vysoké
> nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly
> zateplené. Náklady jsou vcelku stejné, dřevo je prostě u nás drahé a na
úly
> z masivu musí být navíc kvalitní. Na samovýrobu musí být slušně zařízená
> dílna. Rozhodně kvalitní cirkulárka a žel i protahovačka, tedy alespoň pro
> toho, kdo si nechce tahat věčně třísky z rukou. Jakmile s nějakou operací
> musíme jinam, náklady naskakují. Časová náročnost je velká,těm dvoum
> hodinám se shovívavě usmívám. Zateplené úly jsou podstatně pracnější,
velmi
> často i několikrát. Stavba je lepší asi studená, s teplou se pracuje
> pohodlněji a je u ní o něco méně žihadel. Pro kočování samozřejmě vyšší
> podmet a spodní větrání, pro pevná stanoviště nejsou nutná a jdou nahradit
> jinak. Zadní otevírání dna ruším, protože ho nepotřebuji a místo varroa
dna
> pracuji raději s vymazlenou podložkou.
> Teď jsem zkusmo vybouchl několik úlů v kombinaci styrodur 40 mm tlustý a
> dřevo. Na výrobu by stačila jen cirkulárka, samozřejmě plátkový kotouč,
> dřevo mizerné kvality. Dadant s 5 nástavky dnem a stříškou s ipou cca 600
> kč, když je dřevo zdarma. Hodiny práce tak něco kolem 10, přesně to nevím.
> Sololiťák stejné konstrukce vyjde o 200 laciněji, pracnost zřejmě
> dvojnásobná. Dnes ale vím, že je mi materiálově mnohem sympatičtější.
Takže
> rozhodování těžké, nikomu ho nezávidím. Každopádně pouze nástavkový úl, po
> důkladné dezinfekci může být i starší, teď jich bude volných mraky, ale
> pouze ze zdravých oblastí a to bych kladl důraz na ověření u OVS jinak ani
> náhodou!!! Takže přeji šťastnou volbu! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (213.168.167.124) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218)

..... Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
Může sem někdo nepsat nevýhody Adamcovy míry rámků (39 x 24), v čem je problém ? a nebo naopak výhody ?

Díky Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216) (28218)

Google – Včelaření moderně, je možno najít jeden příkladů včelaření.
Začínající včelaři si vyrobí všechno sami, proto je k tomu celý systém výroby a včelaření přizpůsobený/věku/. Pokud přešli na skleněný podmet, posílají mi stav svých včelstev mailem.
Když to hodnotím podle síly jejich včelstva z obrázku , tak začali úspěšně.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 19. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213) (28216)

Většina, nás nováčků (a to doporučuji) začala tím, že si 2 - 3 kompletní úly koupila (třeba i se včelama), jeden rok osahávala a v zimě použila jednotlivé díly těchto úlů jako předlohu a podle nich vyráběla další a další. (není pak problém, že ti propadají rámky, či máš velkou mezeru mezi nástavky a vše děsně prostavené atd.)- jako začínajícímu doporučuji již moderní úly - nástavkové (OPTIMAL považuji za zlatý střed)- a Adamcovu míru bych již nepoužíval, ta se hodila pro jinou včelu.
Za sebe si ani neumím představit, že bych dokázal - bez znalosti základů včelařiny - byť s použitím nějakého návodu - udělat napoprvé funkční úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 19. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212) (28214)

On Tuesday 18 of March 2008 22:13:38 M. Václavek wrote:

> Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy
> síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech

Nebo docili stavu,ze se mu vcelstva vyrojej :)))

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28213)

"Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne vyrabet uly. Dekuji vsem za rady. Urcite jsem moudrejsi :-) Ted uz mam asi tak nejak jasno :-)"
-----------------------------------------------------
Tak to vidíte začínající příteli. Když se sejdou tři právníci, mají šest právních názorů. Když se sejdou tři lékaři je zde ihned šest diagnóz. Když se sejdou tři včelaři
tak se také nedohodnou. Mimo studia literatury, zkuste udělat exkurzi po známých včelařích a jenom se dívejte a poslouchejte. Ono to příjde. Ono se Vám něco zalíbí a bude to ono to pravé, ořechové. Stejně však nastoupíte neskutečně dlouhou cestu vlastního bádání o tom který úl je vhodnější, která rámková míra je lepší, jestli použít plast nebo beton... Tím jsme prošli všichni.Teprve po mnoha letech včelaření, pokud vydrží v Evropě včely a pokud vydržíte Vy u včelaření, zjistíte, že jste opět tam odkud jste vyšel. Zase nebudete vědět, ale bude Vám ubývat sil. Tehdy uvidíte, že jste zmoudřel. Proto příteli, máte-li vymyšlen nějaký systém, neztrácejte čas a vyrobte ho bez ohledu na názory jiných. Vše Vám dá praxe a ukáže čas.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212) (28214)

Dobře, ale pak je nefér používat výsledky jednoho z nejlepších navíc, který to má jako hlavní zaměstnání. Seriozní by bylo použít výsledky běžného průměrného včelaře, který občas nemá čas, sem tam něco zkoní, musí chodit do práce apod tzn.u kterého je běžný třetinový stav včelstev/ špičková, průměrná, nic moc/ A pak teprv letí výnosy dolů. A nejlépe je předhodit vlastní tabulky grafy pro přesvědčování ostatních. Jsem dalek tomu tvrdit, že úly z masivu jsou špatné a že to v nich nejde, Tvrdím jen,že vždy je něco za něco a učinit správné rozhodnutí je těžké a začínajícím ho moc nezávidím. Hledání vyhovujícího úlu pro sebe systémem pokus omyl je sice dost drahé, je to nejdražší palivo do kotle ÚT,ale když se to bere jako zábava a zdroj poučení a na konci je výsledek, tak to vúbec není ztracený čas ani finance. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211) (28212)

Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing. Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek

_____________________________________________________________

Nepřehánějte, neuteplené úly nejsou jen pro nějaký malý výbor ,,nadvčelařů,, či včelařů s ,,speciálně,, vyselektovanými včelami.
Každý včelař, který neomezuje svá včelstva v rozvoji, docílí stavu, kdy síla včelstva dostatečně zastupuje uteplení stěny úlu ( v nezúžených úlech uteplení stěny ztrácí význam! ).

Osobně nevidím u silných včelstev žádný rozdíl mezi neuteplenými a uteplenými úly. Spíše jsou ve výhodě úly neuteplené ( častější prolety v zimně ). Spotřeba zásob a výnosy jsou v průměru stejné.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

MK23 (89.111.99.2) --- 18. 3. 2008
vyroba ulu

Dekuji vsem za rady. Urcite jsem moudrejsi :-) Ted uz mam asi tak nejak jasno :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209) (28211)

Jenomže to zkoušejí i jiní. Kolik je takových včelařů v ČR jako je Ing. Čermák a kolika se tak daří v šlechtění matek. M, Václavkovi, který se nezmůže na nic jiného než neustále dozblbnutí opisovat věci dostatečně známé? Což takhle použít i citáty od Kamlera, Řeháčka, Kolomého aj. Také jsem si to srovnání provedl a vím svoje. A uvědomte si že je 50 000 včelařů a těžko můžete na 100% doporučovat způsob určený jen těm nejlepším. A těch zas tak moc není. A žvaněním a opisováním se jim nikdo určitě nestane.
Přeji hezké sny. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207) (28209)

Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak vysoké nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly zateplené.

______________________________________________________________

Pane Stonjeku,
kam chodíte na takové informace? Většina experimentů ( v postkomunistické době ) jednoznačně nezachycuje žádné významné rozdíly ve výnosu. Máte pravdu, že pro neuteplené úly jsou třeba silná včelstva, tedy je třeba včelařit racionálně a vyvarovat se praktik dvouprosotrového včelaření. Žádná složitost to není.


S pozdravem...M. Václavek

Výsledky ze Zubří, pokus s uteplenými úly:
___________________________________________________________

POKUS S UTEPLENÝMI ÚLY

Od roku 1999 probíhá na třech pracovištích našeho ústavu (Dol, Pekařov a Zubří) provozní pokus na porovnání jednostěnných - dřevěných úlů s úly silně uteplenými 6 cm polystyrenem. U obou skupin včelstev se hodnotí průběh jarního rozvoje a hlavní ukazatel - produkce medu, do níž se veškeré podmínky pro jarní rozvoj promítnou.

Zde uvádíme výsledky za naše pracoviště. Obě porovnávané skupiny jsou nízkonástavkové úly Optimal s rámky 42×17 cm. Kromě úlové stěny je rozdíl ještě v uteplení stropu - u dřevěných úlů je tam standartně 3 cm polystyren, u olystyrenových úlů je na strůpku 6 cm polystyren. Vše ostatní včetně způsobu ošetřování je shodné. Výsledky jsou v tabulce:

SROVNÁVACÍ POKUS S UTEPLENÍM ÚLŮ
po 14 (r.2005 po 12, od r.2006 po 11) včelstvech ve variantě; kg medu/včelstvo

VARIANTA
       r. 1999        r. 2000        r. 2001        r. 2002        r. 2003        r. 2004        r. 2005        r. 2006        r. 2007

Uteplené
(6cm polystyren)
       13,2
       21,1
       14,1
       8,8
       24,8
       52,6
       23,6
       25,7
       11,7

Jednostěnné
(25 mm dřevo)
       12,3
       18,6
       12,9
       6,1
       27,7
       55,9
       23,9
       28,9
       13,6

Rozdíl
ve prospěch uteplených
       +0,9
       +2,5
       +1,2
       +2,7
       -2,9
       -3,3
       -0,3
       -3,2
       -1,9

První čtyři roky byly výnosy medu v uteplených úlech vyšší, dalších roky tomu bylo naopak, rozdíly ovšem nejsou velké. Závěr pro praxi nechť si učiní každý pro sebe! Z tohoto hlediska je užitečný i následující poznatek plynoucí z našich měření: Pokud jsme včelstva rozdělili podle síly po přezimování na silnější a slabší polovinu, potom u těch silnějších nebyl žádný rozdíl ve výnosu medu mezi jednostěnnými a polystyrenovými úly, zatímco u slabších včelstev byl rozdíl větší, než jsou údaje v tabulce, ve prospěch úlů uteplených. Tedy - uteplení napomáhá v jarním rozvoji slabším včelstvům, silnější ho nepotřebují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 18. 3. 2008
Re: Dno s perlinkou (28208)

Vyděl jsem tady na tom odkaze-http://galerie.immenwiese.de/v/viennabee/warre/
dno s asi umělou sítí něco jako je perlinka.Mohl bych použít perlinku pro takovéto dno kde síto plní funkci jen pro diagnostiku spadu a nikoliv pro větrání kde by hrozilo prokousání myší?Dík Míra
------
perlinku jsem jednou použil z nouze, pod to jsem dal síto ze "železa" proti myším. Pětiletku už vydrželo, včely to trochu očistili, ale jádro drží.
Ale tehdy ještě nebylo varoasíto běžně ve včelařských prodejnách.
Na diagnostiku je to možná vhodnější než to plastové zelené, lépe se stím pracuje.


Perlinku jsem tehdy používal k oplášťování polystyrénu + fasáda. Polystyren jsem měl tehdy skoro zadarmo :-)
Fasádu jsme dělal dovnitř a u některých úlů i vně. Cílem útoku myší a ptáků se nestala.

Letos se ale snad konečně těchto silnostěněizolovaných strašáků definitivně zbavím. Plemenáče, oddělky - ano, jinak ne.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.183.70.9) --- 18. 3. 2008
Re: výroba ulu (28198) (28207)


Myslím, že to nejtěžší je rozhodnout se správně. Nejdůležitější: zda úly zateplené nebo z masivu. Obojí mají své výhody a nevýhody. Nezateplené úly kladou větší důraz na včelařovy schopnosti, musí udržet všechna včelstva v patřičné síle, jinak jdou výnosy prudce dolů a to velmi často neumí ani včelaři s mnohaletou praxí. Zateplené úly nekladou na um včelaře tak vysoké nároky a většina srovnávacích výnosových pokusů dopadla lépe pro úly zateplené. Náklady jsou vcelku stejné, dřevo je prostě u nás drahé a na úly z masivu musí být navíc kvalitní. Na samovýrobu musí být slušně zařízená dílna. Rozhodně kvalitní cirkulárka a žel i protahovačka, tedy alespoň pro toho, kdo si nechce tahat věčně třísky z rukou. Jakmile s nějakou operací musíme jinam, náklady naskakují. Časová náročnost je velká,těm dvoum hodinám se shovívavě usmívám. Zateplené úly jsou podstatně pracnější, velmi často i několikrát. Stavba je lepší asi studená, s teplou se pracuje pohodlněji a je u ní o něco méně žihadel. Pro kočování samozřejmě vyšší podmet a spodní větrání, pro pevná stanoviště nejsou nutná a jdou nahradit jinak. Zadní otevírání dna ruším, protože ho nepotřebuji a místo varroa dna pracuji raději s vymazlenou podložkou.
Teď jsem zkusmo vybouchl několik úlů v kombinaci styrodur 40 mm tlustý a dřevo. Na výrobu by stačila jen cirkulárka, samozřejmě plátkový kotouč, dřevo mizerné kvality. Dadant s 5 nástavky dnem a stříškou s ipou cca 600 kč, když je dřevo zdarma. Hodiny práce tak něco kolem 10, přesně to nevím. Sololiťák stejné konstrukce vyjde o 200 laciněji, pracnost zřejmě dvojnásobná. Dnes ale vím, že je mi materiálově mnohem sympatičtější. Takže rozhodování těžké, nikomu ho nezávidím. Každopádně pouze nástavkový úl, po důkladné dezinfekci může být i starší, teď jich bude volných mraky, ale pouze ze zdravých oblastí a to bych kladl důraz na ověření u OVS jinak ani náhodou!!! Takže přeji šťastnou volbu! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 18. 3. 2008
Dno s perlinkou

Vyděl jsem tady na tom odkaze-http://galerie.immenwiese.de/v/viennabee/warre/
dno s asi umělou sítí něco jako je perlinka.Mohl bych použít perlinku pro takovéto dno kde síto plní funkci jen pro diagnostiku spadu a nikoliv pro větrání kde by hrozilo prokousání myší?Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28198)

Teplá nebo studená stavba je nyní téměř jedno. Teplá stavba byla preferována
dříve, kdy převládaly almárky a úly přístupné zezadu, tam studená stavba
byla problematická. Nyní je spíše vhodnější studená stavba, předpokládá se,
že na začátku zimy si včely sednou blíže ke vzduchu k očku a potom se budou
posunovat po zásobách směrem dozadu. Obdélníkové úly na studenou stavbu,
hlavně pro délkovou míru 45 a 42 cm pro 9 - 10 rámků jsou taky lepší v
případě, že se nastavky má osadit nějaký původní včelín místo starých
zadováků na rámky 39x24. Díky užším nastavkům se jich tam dá nacpat v jedné
řadě prakticky stejně tolik, kolik bylo zadováků. Nebo kdekoliv jinde, kde
je k dispozici spíše stísněný prostor.
Zasíťovaný podmet v každém případě, jednak přivádí včelám vzduch, při
převážení včelstev dává jistotu, že se včely neudusí a hlavně nyní bude
důležité sledovat denní spad roztočů a to se dá nejlépe udělat, když roztoči
budou padat přes síto ven z úlu, kde jejich kontrola nebude včely v létě
obtěžovat. Vzadu otvírání je v každém úlovém dnu, ale vsunování podložek se
dá na podzim a v zimě vcelku docela dobře dělat i česnem, pokud je česno
otevřené přes celou šířku dna. Já pro jiné účel otvírání vzadu nepotřebuji.
Začátečníkovi bych ale radil spíše pročíst inzeráty a koupit hotové úly,
spíše použité, ale nějaké standartizované a moderní, které se potom dají
prodat. Třeba 2 - 3 různé typy s tím, že za nějaký rok vybere jeden typ,
ostatní prodá a potom ten vybraný typ začne podle vzoru vyrábět. Nejlíp asi,
když současně s úlem se dá získat podrobná metodika, jak zrovna v tom úlu
včelařit. Mnohem líp se něco vyrábí, když má člověk prakticky ověřeno, co
proč v tom úlu funguje, než něco vyrábět bez praktických zkušeností naslepo.
Výroba naslepo bez praktických zkušeností svádí k zjednodušením, které se
potom u včel mohou ukázat jako překážka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "MK23" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 18, 2008 11:54 AM
Subject: vyroba ulu


> Jsem zacatecnik a neustale premyslim, jak spravne a levne a ucelne
vyrabet
> uly. Nerad bych delal chyby, ktere uz nekdo predemnou treba udal a nerad
> bych vyrabel slozitosti, ktery nebudou mit uplatneni. Mam dost vymsleno,
> ale porad mi vrtaji v hlave dve otazky.
>
> 1) je lepsi studena nebo tepla stavba? Resp. orientace ramku v ule..
> 2) je lepsi mit zasitovany podmet a vzadu otvirani, nebo staci podmet bez
> zasitovani a vkladani podlozek predem..??
>
> Jestli jste to nekdo zkoumali a neco rozumneho jste vykoumali, napiste mi
> to sem prosim.
> Dekuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 18. 3. 2008
Re: uhynuly stovky včelsev (28108) (28109) (28159) (28162) (28190)

Milý Kozlíku,napsal jsem to tak nesrozumitelně?Ten problém není v čekání ten je přece jinde.Řekl bych to jako náš pan president,přátelé to je zásadní nepochopení pryncipů léčení.Zásadní část úspěchu je v té JEDNOTĚ! To je chybné slovo,ale to není důležité.Důležité je aby všichni ve vsi a okolí přeléčili v jeden den nebo aspoň víkend jinak nastane reinvaze.Jestli nevěříš není ti pomoci.Na druhé straně je mi jasné,že to je teorie a včelaři jsou jací jsou.Ještě znovu dodatek, jarní přeléčení není všelék!!!
Tak ,že sis koupil vyvíječ a máš vyhráno!To je prima to budeš mít tuny medu, zdravé včely a ještě zdravější med gratuluji.Doufám ,že nám pak poradíš jak to děláš.
Věř mi vyvíječ tě nezachrání!Vyhodil jsi peníze a přispěl prosperitě VUVč.
Ke kompresoru je třeba aby měl výkon 50l/min. a tlak 3,5 atp minimálně.vzdušník nepotřebuješ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28198)

V krátkosti:
1/ Rozhodně studená stavba je lepší ( pro včely )!!! Při teplé stavbě včely nevhodně ukládají zásoby, což v zimně může vést i k jejich smrti hladem ( oddělením od zásob ).

2/ Doporučuji vysoké drátěné dno ( především systém varroa-dno ). Slouží jako ventilace úlu, prostor dočasného vyvěšení při medobraní, ke kontrole včelstva ze spodu. Ulehčuje léčení...odběr měly, kontrolu spadu roztočů.

Doporučuji nízkonástavkový úly ( Optimal nebo Langstroth ) kvůli velkému spektru provozních metod včelaření s těmito úly, tedy včelař si může vybrat tu, která se mu nejvíce hodí, což u ostatních systémů úlů nejde, tam jste vždy něčím limitován.


S pozdravem...M. Václavek

PS.
Čtvercový půdorys nástavků není rozhodující. Důležité je to, aby v nástavku bylo 10 nebo 11 rámků délky alespoň 42 cm ( kvůli prostoru pro zásoby a prázdné buňky u plodového tělesa ... izolační zóna rámku ). Pak bez problému můžete mít úly tenkostěnné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Archibald (e-mailem) --- 18. 3. 2008
nosematoze - zapomenutá nemoc

Stávající přehršel příspěvků vyjadřuje názor, jako by za všechny úhyny
měla zodpovědnost pouze varroáza. Přitom někteří z přispivatelů
konference uvádějí, že léčbu prováděli přesně dle veterinárních pokynů.
Odsudky těchto včelařů vyúsťují do jednotného názoru, uhynuly mu včely,
je to varroázou, může si za to! Paušalizující, jednoduchý a přitom
mnohdy nespravedlivý názor. Pamatuji na dobu předvarroázní, kdy se jako
největší nepřítel včel označovala nosematoza, u které byly uváděny
(alespoň dle oficiálních zdrojů) velké zimní úhyny. Fumagillin jsme jako
zázrak přidávali do každé poslední dávky zimního roztoku, zjara
fumagillinovým roztokem rosili včely, případně jím v březnu cukrovali
odvíčkované zásobní plásty. Přitom dle zákonitostí rozvoje této nemoci
jsou tyto teplé zimy jako stvořené pro její rozvoj v oslabených
včelstvech, tj. časné plodování v nedokonale obsazeném prostoru v špatně
izolovaném úlu.
V tomto případě je nutno provést u slabších včelstev zůžení pouze
na obsedající prostor a zásoby podstrčit do dolního bástavku, případně
provést jiný způsob klasického komorování a včelám pomoci.
Domnívám se, že kormidlo diskuse mělo stočit i do jiných úvah, než
jen výhradně k varroáze.
Ať se daří včelám i nám včelařům Gustav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lubos (213.168.180.35) --- 18. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28061) (28084) (28094) (28095) (28097) (28098) (28102) (28106) (28115) (28116) (28136) (28156) (28182) (28185) (28186)

Ta že, je třeba čekat se spadem 10 dnů. Z podzimu jsem si všiml, že roztoči padnou hned po první fumigaci.(Myslel jsem, že to co se tam objeví po další fumigaci jsou nově vylíhlí. Ják hodnotit včelstva na jaře , kde do rána jsem našel ve 13 včelstvech 3 roztoče? Ty růžuvý jsou ti co byli zabití maurikem pod víčky? Díky Luboš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.138.39.56) --- 18. 3. 2008
Re: vyroba ulu (28198) (28199)

Kdyby se mi dostala do ruky kniha p. Liebiga "Včelaříme jednoduše" dřív než
jsem udělal první úly, ušetřil bych si dost přemýšlení a chyb. Má tam návody
na podobně jednoduchý úl. Tak se na ní koukněte.
pf
--------
Souhlas. Když jsme to prvně viděl, tak jsem i zvažoval, že těch pár Langstrotů oželím a na Lang. rámky udělám tam popsanou konstrukci.

Hlavně ta protiskluzová lišta je tam velmi dobrá.

=========================

Ale přátelé, i když jsem známý propagátor dobrého větrání a síta ve dně, ve světle nových skutečností (úhynů) měním názor. Jen na konstrukci. Ne na to, že včely potřebují ventilaci.
Pokud má být léčení kyselinou mravenčí účinné, je třeba omezit únik par spodem. Po dobu léčení.

Je třeba se přizpůsobit novým skutečnostem a k tomu změnit technologii (software) i hardware. :-)

Nechci nikoho ovlivnovat, ale jsem zvědav jak to vymyslí jiní a pak si porovnám své řešení.


Takže dobré a osvědčené konstrukce berme jako něco co vyhovovalo. Ale co budeme (včely i my) potřebovat teď?

Takže bych zatím dělal jednoduchá dna a větral (zasítovaným v zimě) česnem. Malé zasítované větrání vzadu (na zadní straně dna) není podle mě od věci.
A čekal bych, co se vyvrbí, co nám roztoč, včely a počasí přinese.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78276 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 28202 do č. 28262)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu