Včelařská konference

Radimovy informace jsou opět velmi přínosné ( aspoň pro mne ).

Protože na chalupě si rád užívám rekreačních aspektů včelaření, postavil
jsem si tam před asi deseti roky repliku historického malebného včelína. Až
na to, že jsem poctivě jsem natřel letáky různými barvami v souladu s
doporučovaným ( v klasické včelařské literatuře ) uspořádáním barev, údajně
pro včely kontrastních.

Před cca rokem jsem čistil střechu včelína a postavil proto k němu žebřík.
Na žebřík jsem po odjezdu z chalupy zapomněl a tak tam stál do příštího
víkendu. Příští týden jsem žebřík odstranil a pozoroval včely nosící pyl do
úlů. Přilétající i odlétající včely se ještě nejméně do konce víkendu (nyní
už pomyslnému) žebříku vyhýbaly. A navíc: některé včely sedly na leták,
"nakoukly" do česna, pak po letáku poodběhly v krouživém pohybu od česna,
znovu se přiblížily k česnu a ( pravděpodobně) porovnaly charakteristiku
vůně feromonů a vzlétly. Asi z půlmetrové vzdálenosti si "prohlédly" okolní
česna a po cca 10 vteřinách s jistotou nalétly na jiný vedlejší leták a bez
průtahů a obav vešly dovnitř.

Tímto pozorováním jsem nabyl přesvědčení, že pro včelstva jsou významnějšími
orientačními body výrazné předměty v letové dráze poblíž česna, než lidským
okem posuzovaná odlišnost barev.

Ale pro usnadnění orientace panušek a matek, vracejících se z aktu oplození
připichuji stále ( věren tradici) napínáčkem kousek barevného staniolu od
vánočních figurek. Možná i proto mám úspěšnost oplozených matek i ve včelíně
více než 80%.
Přesto, že mám i zkušenost, že orientace právě oplozených matek je
neuvěřitelně dokonalá.
Jistě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
"korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
"panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji stráž
střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).

Proto si myslím ( a v souladu s hezky vyjádřeným pozorováním Antona
Turčányho), že pro orientaci včelstva jsou podstatnější výrazné orientační
body a tvary předmětů, "vůně"( feromony?). Barevné odlišení vnějších částí
příbytků včel asi bude jen důsledek toho, že lidé se snaží život včel vnímat
stejně, jako by to byli lidé ( oni sami ). Včely za mnoho milionů let si
dokázaly najít cestu k uchování svého druhu. Pokud platí ( věřím, že ano)
Darwinova teorie vývoje druhů, tak včely to přežití zvládly bez barev a
lidského vnímání jejich pohledu na svět. Včely člověka nepotřebují. Člověk
ano. A někdy jim svou "pomocí" nepomůže.
Josef Kala