76612

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021) (28025) (28029)

-Dvoumatečné včelaření ve vztahu k produktivitě včelstev-

Dvoumatečné včelaření je jistě metoda, která se vyskytuje poměrně zřídka kde ( a to o něčem svědčí! ).

Nemyslím pod pojmem ,,dvoumatečné včelaření,, souvčelstevné včelaření, tj. oddělkový systém. Racionální včelař by neměl mít v produkčních včelstev matky starší 2 let, protože takové již nedávají záruku dobrého rozvoje a tím i dostatečného medného výnosu. Pravidelné výměny matek ( pro malovčelaře není problém každý rok vyměnit všechny matky ) prostřednictvím oddělků je velmi efektivní způsob, protože se tím jednak předchází rojové náladě při vlastní tvorbě oddělku a jednak velmi jednoduše mění matka ( a to i v podletí! ) prostým připojením oddělku přes novinový papír ( doporučuji starší matku pro jistotu vyhledat a zamáčknout ). Docílí se tím i posílení včelstva.

Dvoumatečná včelstva mají rychlejší rozvoj, který jednomatečná včelstva nikdy nedoženou. Jedním z důvodů vytváření dvojvčelstev je právě docílení rychlejšího rozvoje. Dvoumatečná včelstva skýtají podstatně větší záruku urychleného růstu síly něž včelstva různými způsoby k rozvoji podněcovaná. Výsledkem je vytvoření dvojnásobných plodových ploch, tím pádem i silnějších včelstev a dostatku materiálu na vytváření oddělků v rámci případného zvyšování početního stavu včelstev. To je první rovina výhod dvoumatečného včelaření. Tento způsob využití dvojvčeltev je paradoxně mezi včelaři daleko méně používán něž pofidérní uplatnění druhé.

Druhý úhel pohledu na dvoumatečné včelaření oživil v ČR Jindřich Boháč, který se stal jeho hlavním propagátorem. Boháč propagoval dvoumatečné včelaření kvůli zvýšení medného výnosu. Zkušenosti však ukázaly, že dvojvčelstva sice vedou ke zvýšení průměrného medného výnosu na jednotlivé produkční včelstvo, ale ne produktivity práce, jak se prve myslelo. Uváděné 3-4násoné zvýšení medného výnosu neodpovídá skutečnosti. Naopak často se stává, že dvoumatečná včelstva nedají ani takový výnos jako dvě průměrná včelstva jednomatečná. Příčin je více. Když pominu skutečnost, že za mnohé snížení výnosu může latentní rojová nálada ( rojová nálada, která se neprojevuje zakládáním matečníků, ale jen celkovou sníženou aktivitou včelstva vlivem nadbytku anatomických trubčic... díky chovu ,,nerojivých,, včel v současnosti hojně se vyskytující ), zbývá toto:

Blud o mnohonásobném zvýšení produktivity včelstev vznikl na základě nesprávných interpretací Bretschových a Farrarových tezí. Dvakrát silnější včelstva mají opravdu více jak dvakrát větší ( podle roku a snůšky i 3x, v průměru zhruba 2,5x vyšší ) medný výnos. Souvisí to s tím, že jdou pomaleji do síly...jejich vrcholová síla se tak zásadně neliší od síly zimní. V důsledku toho nejsou krmičky tolik zatížené jako u slabých včelstev přetížených na jaře výchovou plodu, což jim umožňuje krmit larvy kvalitnější potravou, jež má za následek vznik včel dožívajících se vyššího věku. To společně s pomalejším rozvojem, efektivnějším vytvářením vhodného mikroklimatu u plodového tělesa umožněné větší biomasou dělnic, dále společně s nižším počtem vychovaných buněk plodu na jednotku včel ( např. tisíc včel ) a vyšším podílem létavek ve včelstvu vede k nižší spotřebě zásob a vyššímu výnosu na jednotku včel. Taková včelstva ušetří spoustu medu na výchově plodu.

Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu na úkor životnosti letních včel. Zvláště kraňská včelstva různé síly se zpravidla prakticky neliší v množství plodu ( +/- 40 000 buněk ) v období populačního vrcholu, ale jen v počtu včel a době dosažení vrcholu ( u silnější včelstev nastává zpravidla dříve ).

Závislost velikosti ( počtu včel ) vrcholové síly na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla.....................vrcholová síla.............koeficient nárůstu
10 000..........................cca 30 000……..........cca 3x..................
20 000..........................cca 52 000..................cca 2,6x...............
30 000..........................cca 69 000……..........cca 2,3x...............
40 000..........................cca 80 000..................cca 2x..................
50 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,6x..............
60 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,3x..............
Zvýšení zimní síly o cca 10 000 včel vede ke snížení koeficientu nárůstu o cca 1/3.


Závislost dlouhověkosti letních včel na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla (včel)...................průměrná délka života letních včel
10 000..................................21 dní.............................................
20 000..................................28 dní.............................................
30 000..................................36 dní.............................................
40 000..................................42 dní.............................................
50 000..................................42 dní.............................................
60 000..................................42 dní.............................................

Pozn. Zimní síla větší jak 40 000 včel ( 4 kg, 4 plně obsazené nástavky Optimalu ) je výsledkem spojování včelstev s oddělky. Silná a velmi-silná včelstva v zimě ( zhruba 20 000-40 000 včel ) jsou výsledkem chovu včelstev po celý rok neomezované v síle nevhodnými zásahy jakými jsou zužování, pozdní krmení, nedostatečné zásobení medem a pylem, nevhodné rozšiřování ( čekání na přeplnění úlu a podob. ), připouštění rojení, poskytování nedostatečného prostoru pro neomezený rozvoj. Maximální biologický vrchol pro včelu medonosnou je přibližně 80 000 včel dožívajících se průměrně 6 týdnů.



Dvakrát silnější včelstva dávají více jak dvakrát tolik medu!
To však neplatí pro dvoumatečná včelstva!!! Na ně je při rozvoji třeba nahlížet jako na dvě včelstva, která se vzájemně podporují v rozvoji. A právě urychleným rozvojem plodových ploch se vyruší efekt silnějších včelstev ( neprojeví se dlouhověkost letních včel a věci s ní spojené ). Proto nelze od dvoumatečných včelstev očekávat průměrný výnos více jak dvakrát tak vyšší něž u průměrných jednomatečných včelstev. Mimo jiné dvojvčelstva dubnovou snůšku často proplodují, přitom špičková jednomatečná včelstva vyprodukují v dubnu i přes 20 kg medu ( a v květnu při řepce minimálně dvakrát tolik ).

To je důvod, proč nikomu neradím chovat dvoumatečná včelstva kvůli zvýšení výnosu. Kdo chce dosáhnout vyšší efektivity včelaření, musí chovat neomezená silná včelstva s dlouhověkými včelami a ne silná včelstva s krátkověkými včelami, která velkou část medu proplodují. A hlavně je důležité včelařit tak, aby se včelstva jen zřídka kdy dostala do rojové nálady, jinak chov silných včelstev ztrácí význam.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:bajťa -
Předchozí:G.Pazderka - Uhynuly stovky vcelstev


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu