76651

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28065) (28070)

V podstatě nic, jen že jsem doteď necítil potřebu spad monitorovat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 12:15 PM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


Co Ti v tom brání?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 12:01:04
> ----------------------------------------
> Bude třeba dávat větší důraz na průběžné sledování spadu roztočů. Pak je
tam
> ještě další věc, vzorky se neuchovávají. Ať už si to sleduje v létě sám
> včelař nebo ať už v zimě posílá měl na vyšetření. Možná by dost pomohlo,
> kdyby se vzorky z podložek zachytávaly, třeba fotografovaly digitálem a
> uchovávaly. Mohlo by se pak někde doma procházet, jak vypadaly vzorky
třeba
> za posledních několik let a určitě by to tím porovnáním ukázalo spoustu
> věcí, které teď vůbec vidět nejsou.
>
> R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28060)

Bohužel zrovna ty příteli patříš do té skupiny včelařů , která si něco tak dlouho opakuje , až tomu i věří. Jasně , že si za to mohou včelaři sami. Léčili v daných termínech a metodikou , která jim byla nařízena , léčivem které od ZO dostali. Jenže termín měl být v létě 2007 dříve ( a na tom již příbalový leták 2008 nic nemění, ), Gabony byly i díky veterinářům pozdě, já uposlechl nařízení v návodu pro Gabony a použité jsem spálil, namísto abych si je nechal pro strýčka příhodu, expedici Gabonů neřídím, takže jsem si nenechal přebytky Gabonů pro svoje včelstva a ostatním ať ... . Včelstva jsou majetkem včelařů , takže když neuděláte vše "jednotně" , nebo uděláte , ale silná včelstva přesto zajdou - vaše škoda. Léčí se jednotně , bez ohledu na počasí a nadmořskou výšku. Důležitý je papír a na Vás milí včelaři všichni s... . Nátěr plodu má být letos "jednotně " pro celý středočeský kraj a až budeš chtít léčit o 1 den dřív , tak se se zlou potážeš. Někdo má přístup a i léčivo, ten jede dřív a ti ostatní musí počkat , až co zbyde - jak léčivo, tak včely i oči pro pláč.Kyselina byla doslova na h... a říkám to proto, že jsem si ji koupil sám - a strašně tím nasral n. referenta. Ten to nezapomene na rozdíl od jiných věcí nikdy zdůraznit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28059) (28063) (28067)

Právě pro ty teploty, pokud není teplá zima a nebo se teplé dny
trefí do prac. týdne, tak má víkendový včelař smůlu. Tedy především
při poslední fumigaci.

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
Datum: 14.3.2008 - 12:08:31

> Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel,
> ale v říjnu se dá fumigace v
> podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají.
> Nevidím důvod, proč
> by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není
> příliš zima. Ucpat
> česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery
> zapálený knot, to
> všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím
> důvod, proč by měla být
> fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž
> nevhodná pro víkendové
> včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28065)

Co Ti v tom brání?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 12:01:04
> ----------------------------------------
> Bude třeba dávat větší důraz na průběžné sledování spadu roztočů. Pak je tam
> ještě další věc, vzorky se neuchovávají. Ať už si to sleduje v létě sám
> včelař nebo ať už v zimě posílá měl na vyšetření. Možná by dost pomohlo,
> kdyby se vzorky z podložek zachytávaly, třeba fotografovaly digitálem a
> uchovávaly. Mohlo by se pak někde doma procházet, jak vypadaly vzorky třeba
> za posledních několik let a určitě by to tím porovnáním ukázalo spoustu
> věcí, které teď vůbec vidět nejsou.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 10:09 AM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po
> tak
> > dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a
> chodí
> > na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
> > Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
> > nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
> > čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
> > protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel
> hlady.
> > Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
> > chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.
> >
> > pf
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28059) (28063) (28067)

Protože již v říjnu bývá někdy sníh nebo trvalé teploty těsně nad nulou. 30 let jsem pracoval jako zahradník tak to důvěrně znám A fumigace je nejúčinější při teplotách kolem 10°C

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 12:08:39
> ----------------------------------------
> Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel, ale v říjnu se dá fumigace v
> podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají. Nevidím důvod, proč
> by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není příliš zima. Ucpat
> česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery zapálený knot, to
> všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím důvod, proč by měla být
> fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž nevhodná pro víkendové
> včelaře.
>
>
> 0

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Zodpovědnost včelaře (28040) (28050) (28053)

Zdravím vás všechny,

vede se zde diskuse o tom kdo nese a nenese odpovědnost. Sám za sebe
mohu říci, že jsem podcenil vývpj VD a nenasadil včas Formidol
do úlů. V tomto okamžiku musím říci, že za úhyn mých včelstev
mohu já a počasí, které vše uspíšilo a hnalo do několikanásobného
zrychlení vývoje přírody (a hlavně i VÚVč Dolem potvrzeného
zrychlení vývoje VD).
A z tohoto důvodu si dovolím tvrdit, že za celkovým stavem (mimo
samozřejmě ještě další vlivy či nemoci) mohou sami včelaři
a obdobná je situace u nás v ZO. A podle některých informací to
bylo obdobné i v jiných ZO.

Marek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28059) (28063)

Nevím, jak třeba v létě, kdy je úl plný včel, ale v říjnu se dá fumigace v podstatě dělat kdykoliv mimo kolem poledne, kdy létají. Nevidím důvod, proč by to nešlo teoreticky třeba o půlnoci, pokud není příliš zima. Ucpat česno, nadzvihnout shora uteplivky a vrazit do mezery zapálený knot, to všechno se dá udělat, není žádný problém. Nevidím důvod, proč by měla být fumigace možná jen pár hodin v týdnu a tudíž nevhodná pro víkendové včelaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

lukk (62.245.72.35) --- 14. 3. 2008

llppkpkpkkpkpoé

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka

Bude třeba dávat větší důraz na průběžné sledování spadu roztočů. Pak je tam
ještě další věc, vzorky se neuchovávají. Ať už si to sleduje v létě sám
včelař nebo ať už v zimě posílá měl na vyšetření. Možná by dost pomohlo,
kdyby se vzorky z podložek zachytávaly, třeba fotografovaly digitálem a
uchovávaly. Mohlo by se pak někde doma procházet, jak vypadaly vzorky třeba
za posledních několik let a určitě by to tím porovnáním ukázalo spoustu
věcí, které teď vůbec vidět nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 10:09 AM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


> Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po
tak
> dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a
chodí
> na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
> Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
> nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
> čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
> protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel
hlady.
> Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
> chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.
>
> pf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055) (28060)

Nevím jak u vás ale mně svaz dotuje až léčiva které jsem odebral a D1 je vlastně odměna za již vykonanou práci

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 14.3.2008 10:18:02
> ----------------------------------------
> Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním
> netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům. Nedostatek času je pouze
> částečnou omluvou a takový rádoby včelař si bude muset položit otázku, zda
> má v jeho případě smysl včelařit. Domnívám se že ne. Prostě ať se nám to
> líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod
> ošetřování stejně času na léčení, takže dvojnásobek a u majitelů
> historických úlů si to ani netroufnu odhadnout. Dále většina včelařů,
> kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe
> a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií a vše si opakují tak
> dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem. Všichni
> kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž
> neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou. Včelařství ať si
> o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si
> myslíte, že ho čte?? Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v
> posledmním čísle? Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte
> velkým úhynům? S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné
> katastrofy ke druhé, a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze
> neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
> Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28059)

To je právě problém víkendových včelařů, zvláště v léčbě fumigací tam je vhodná doba jen pár hodin v týdnu a to obvykle jsou v práci Při aerosolu nejsme tak omezení Fumigace je vhodná tak pro ty co jsou v důchodu a tu hodinku si snadno pohlídají

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 10:16:48
> ----------------------------------------
> Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po tak
> dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a chodí
> na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
> Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
> nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
> čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
> protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel hlady.
> Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
> chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 14, 2008 9:59 AM
> Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
>
>
> > Logické vysvětlení je objevení mutace virové nákazy, která se šíří
> > společně
> > s varoa. Něco jako chřipky v lidské populaci. Každý rok v zimě se šíří a
> > podléhají ji oslabení jedinci, jednou za čas zmutuje v nějakou novou verzi
> > a
> > potom jí podléhají i ti silnější. Možná je čas odklonit chov včelstev od
> > jednostranného zaměření na co největší výnosy a věnovat trochu pozornosti
> > i
> > zvýšení životaschopnosti včelstev.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 14. 3. 2008
RE: (28042)

To dělají zejména poroje. Roj by měl zůstat jednu noc v rojáku na chladném místě. To má na další život budoucího včelastva dost výrazný vliv. Pokud vězníme déle (z nějakých nevčelařských důvodů), je nutno roj v rojáku krmit. Musíme pak ale počítat s tím, že začne v rojáku stavět. Pokud není střední až silná snůška, je důležité usazený roj krmit, aby nevypadnul z tempa. Pak si bez problémů vystaví nástavek mezistěn. Slabší roje a poroje je všal lépe usazovat na souše. Uprostřed nástavku necháme jen asi 5 cm díla (něco jako stavební rámek). Roj ho dostaví dělničinou během několika dní.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of baja
Sent: Thursday, March 13, 2008 10:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject:

V roce 2007 se mi roje , které jsem usadil na mezistěnky , vyrojily znovu.
Poradíte mi čím to mohlo být způsobené?
Počasím, sílou roje nebo tím, že roje nevězním ve sklepě , ale je rovnou usazuju do úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055)

Pepan:>Přece se z Padesáti procent úspěšných včelaří obratem nestali lajdáci<
.......
Neříkám přímo, že jsou včelaři lajdáci, ale přístup mají často otřesnej. Báchorky o nezaviněných úhynech a kolektivní zmrzačení, včelám život nevrátí.

Mohu se tě zeptat, z čeho usuzuješ, že je někdo úspěšnej? Mohu považovat za zdejší úspěch, že včelař je naváděn, aby prodával med ze dvora a přitom neměl čas třeba se plně věnovat zdravotnímu stavu svých včelstev? Rozumí Tvůj "úspěšnej" včelař tomu, jak má diagnostikovat sílu infekčního tlaku varoázy? Můžeš věřit kolektivu včelařů, když například umne má osobní - individuální názor na určitý problém větší váhu, než nějaký kolektivní povyk a dezorientace... samozřejmě si takové názory musím prověřit, protože i z nějakého sdělení se může vyklubat obyčejný bulvár.

Je to boj s informacemi a takový boj je neustálý proces. Já si velmi vážím každého jednotlivého a nezaujatého názoru, když vím, že je vněm kus pravdy a také kus řešení. Jinak bych to sem ani netahal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050) (28055)

Můj názor na situaci s velkými úhyny je dostatečně znám a nijak se s ním netajím . Včely hynou pouze neschopným lajdákům. Nedostatek času je pouze částečnou omluvou a takový rádoby včelař si bude muset položit otázku, zda má v jeho případě smysl včelařit. Domnívám se že ne. Prostě ať se nám to líbí nebo ne, na léčení jednoho včelstva spotřebujeme u rychlometod ošetřování stejně času na léčení, takže dvojnásobek a u majitelů historických úlů si to ani netroufnu odhadnout. Dále většina včelařů, kterým uhynuly včely si okamžitě našla nějakého viníka, samozřejmš ne sebe a to vše doplnila nějakou fantasmagorickou teorií a vše si opakují tak dlouho, až tomu uvěřili sami. Naše ZO je toho nejlepším důkazem. Všichni kterým uhynuly včely mají jedno společné, neobjednali si léky a tudíž neléčili a práce s diagnostickou podložkou - ani náhodou. Včelařství ať si o něm myslíme co chceme, letní léčení skvělě zpracovává a kolik lidí si myslíte, že ho čte?? Kdo přečetl skvělou přílohu o léčení varroázy v posledmním čísle? Můj odhad je tak polovina členů. Tak proč se tak divíte velkým úhynům? S touhle členskou základnou je to potácení se od jedné katastrofy ke druhé, a Svaz se svojí dotační politikou, tzn. peníze neschopným, situaci ještě zhoršuje!!
Rád bych měl na situaci opačný názor! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka

Když jde člověk k lékaři s chorobou, dostane se mu odpovídající léčby po tak
dlouhou dobu, dokud není zdráv. Leží doma, polyká pilulky, pije čaje a chodí
na kontroly tak dlouho, dokud ho doktor neuzná zdravým.
Když včelař léčí včely, dávkuje /často podle toho co kde slyšel/ léčivo v
nějakých intervalech /co mu kdo poradil/ a doufá, že to udělal dobře. Na
čtení příbalového letáku nemá včelař čas. Někdy není čas ani na léčení,
protože je to jen koníček a včelař musí chodit do práce, aby nezemřel hlady.
Výsledky a účinek léčby včelař obvykle nekontroluje. Pod víčka nevidí, do
chumáče taky ne. Léčí se jen aby se léčilo, nikoli aby se vyléčilo.

pf

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 9:59 AM
Subject: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka


> Logické vysvětlení je objevení mutace virové nákazy, která se šíří
> společně
> s varoa. Něco jako chřipky v lidské populaci. Každý rok v zimě se šíří a
> podléhají ji oslabení jedinci, jednou za čas zmutuje v nějakou novou verzi
> a
> potom jí podléhají i ti silnější. Možná je čas odklonit chov včelstev od
> jednostranného zaměření na co největší výnosy a věnovat trochu pozornosti
> i
> zvýšení životaschopnosti včelstev.
>
> R. Polášek
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28040) (28050) (28053) (28056)

Logické vysvětlení je objevení mutace virové nákazy, která se šíří společně
s varoa. Něco jako chřipky v lidské populaci. Každý rok v zimě se šíří a
podléhají ji oslabení jedinci, jednou za čas zmutuje v nějakou novou verzi a
potom jí podléhají i ti silnější. Možná je čas odklonit chov včelstev od
jednostranného zaměření na co největší výnosy a věnovat trochu pozornosti i
zvýšení životaschopnosti včelstev.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů (28032) (28038) (28043) (28052)

No, já budu vždycky kolem česna mít nějaký orientační nátěr pro včely. Co se
týká návratu matek v kočovných včelínech, soudím, že vysoké ztráty hodně
způsobuje prostý boční vítr. Matka je sice zalétána na česno vlastního úlu,
ale pokud ty česna nejsou odlišená, může ji poryv větru strhnout a ona se
nebrání přistát na česně nebo jen na stěně, která je ovládána včelami
vedlejšího úlu a ty ji přirozeně zabijí. V přírodě totiž není obvyklé, že by
na jednom místě kmene stromu sídlily dvě včelstva, vracející matky si tudíž
uvykly, že není problém, když přistanou kvůli větru na kmeni třeba půl metru
od česna a zbytek "dojdou" pěšky. Vedle toho, že česna nástavkových úlů jsou
podstatně níže a tudíž vítr tam je menší je lepší orientace matek při
návratu z oplozovacího výletu způsobena zřejmě i tím, že na rozdíl od stěny
včelína jsou mezi nastavkovými úly mezery a matka potom chápe vedlejší úl
jako jiný strom a v případě stržení větrem si tam nesedne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 14, 2008 7:41 AM
Subject: Re: barva úlů


> istě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
> "korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
> "panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji
> stráž
> střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
> předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).J.K.
>
> Áno, mal som to šťastie pozorovať návrat oplodnenej matky (bola poznačená
> oplodňovacím znamienkom), ale nič také o čom sa domnieva Josef (..jak
hrdým
> sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu ....), som nepozoroval.
> Nevidel som "hrdý ani sebavedomý krok", bol to skôr strach o svoj život.
>
> Bolo to zaujímavé divadlo, zachytil som M ako odlieta z oplodňovacej
> jednotky (OJ), rozvážnym krúživým letom do výšky (orientácia na letáč) a
aj
> jej vrátenie, to sa opakovalo niekoľkokrát. Snubný let trval dlhšiu dobu a
> práve tento návrat bol pre mňa nevšedný a pritom zaujímavý.
>
> Niekoľko včiel (5-10) kontrolovalo letáč, Navrátivšia oplodnená M so
> znamienkom v zadočku sa priblížila pred letáč a váhavo poletovala, ak sa
> priblížila do blízkosti včiel na letáči, tie ragagovali popudlive proti M,
> vyletovali proti nej a zrazili ju do trávy pred OJ. To sa opakovalo
> niekoľkorát (5_6), matka zakaždým vzlietla, včely taktiež a znovu sa
> vracala na letáčovú pätku. Napokon M si doslova prezila cestu pomedzi
včely
> a bleskove sa stratila v útrobách OJ, tie chvíľu pobehovali a taktiež
vošli
> do OJ.
> Anton
>
> Práve táto ostražitosť včiel na letáči pri návrate M z oplodňovacieho
letu,
> by mohla byť príčinou strát matiek pri opldňovacích letoch, hlavne na
> letáčoch kočovných vozov, ak sú npr. dva rady letáčov na sebou (zrazenie M
> na spodný letáč). Ale toto je skôr koštrukcia ako by mohlo byť a nie
> realita, priamo som to nepozoroval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28040) (28050) (28053)

Vážený příteli právě tento příspěvek ukazuje jakým dogmatem se ti stalo léčení varoázy. Je to sice jistě správné. Právě to ale připomíná, to, že poručíme větru dešti Ale zapomínáme , že to nejde a naše včely budou napadat stále nové a nové choroby: Jakmile se je naučíme léčit jisto jistě přijdou další pohromy. Budem zase na začátku

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka
> Datum: 14.3.2008 08:21:31
> ----------------------------------------
> Příteli Zdenku: Nikdo si nehraje na družstevníky a neporoučí větrů atd. Měl
> by si trochu prostudovat jakým způsobem se množí roztoč VD a co se může
> stát při jeho přemnožení, to zřejmě nevíš.Bez opatření předem, asi
> přestanou včely existovat a pokud budou včelaři laksně k tomu přístupovat,
> postup likvidace bude velíce rychlý. Pokud nechce někdo preventivně léčit,
> je lépe co nejdřív s chovem včel přestat. Ti co nebudete chtít nic dělat,
> děláte velké potíže dalším včelařům.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040) (28050)

Souhlasím s Vámi.Problém musí být Někde jinde.Přece se z Padesáti procent úspěšných včelaří obratem nestali lajdáci Je velmi jednoduché od stolu říci je to Varoa a ani nezvednout (_!_) a začít hledat důvody. Osočovat ty co to postihlo není ten správný způsob hledání příčiny! Někteří to přikládají teplým zimám, neptají se však, proč na jih od nás nejsou dávno bez včel? Nejsnadnějším a pohodlným označením se nabízí varoáza. Položme si otázku!! ALE JE TO TAK ???? Mizení včelstev CCD však postupuje od Atlantiku na východ na podzim to již byly Čechy a na jaře je to již Morava

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Uhynuly stovky vcelstev
> Datum: 14.3.2008 07:09:35
> ----------------------------------------
> ..Právě nedůsledné nebo špatné léčení způsobilo podle Karla Tenory,
> předsedy včelařů v Olešnici, úhyn více než poloviny jejich včelstev. „Z
> pěti set šedesáti včelstev nám jich nyní zbylo dvě stě sedmdesát,“ upřesnil
> Tenora a doplnil, že chyba je v samotných včelařích. „Léčiv máme dostatek,
> navíc na ně sedmdesáti procenty přispívá stát, takže v tomto problém není.
> ..
>
> Pan Tenora a jemu podobni by meli byt potichu. On nema na nic dukazy jenom
> blaboli.
> Leci se vsude o stosest a vysledky jsou presto mizerne.
>
> Duvodem je snaha ceskych vcelaru vedenych CSV porucit prirode jak se ma
> chovat. Prectete si vlakno "jarní léčení", tam se horekuje nad tim jak
> pres veskere leceni je to na nic.
> Ja se jen smeji, prestante si uz hrat na druzstevniky co spolecne poruci
> vetru desti.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 3. 2008
Re: (28042)

bajťa (213.195.202.66) --- 13. 3. 2008

V roce 2007 se mi roje , které jsem usadil na mezistěnky , vyrojily znovu. Poradíte mi čím to mohlo být způsobené?
Počasím, sílou roje nebo tím, že roje nevězním ve sklepě , ale je rovnou usazuju do úlu

Otázka je daná, ale nie je kompletná. Potreboval by som vedieť, kedy roj z osadeného úľa odletel, hneď alebo dlhšej dobe, inak moja odpoveď bude v rovine veštice pani Teodore a to by som nechcel.
Táto otázka sa veľmi často diskutuje a je ako nekonečný príbeh, hlavne u začínajúcich včelárov, kým pochopia mechanizmus osídlenia dutiny rojom.

Ponúkam jedno reálne vysvetlenie odletu roja z osadeného úľa na medzisteny, prípadne na vystavané plásty.

Treba pochopiť ako odlieta roj zo včelstva, do ktorého nazasahuje "múdry včelár".
Začnem od bodu, keď viditeľná RN začína položením prvého vajíčka do MB. Od tohoto momentu matka až do svojho odletu každý deň položí niekoľko vajíčok do pripravených materských misiek až do doby odletu roja t.j. 11 deň (pri normálnom počasí), po odlete roja, vývoj speje ďalej a o 5 dní sa liahne mladá matka. Včelstvo túto mladú M akceptuje a ostatné MB odstráni alebo zvolí druhú možnosť a včelstvo sformuje do do roja "druháka". To každý včelár vie. Roj so starou M (roj prvák), po osadení nikdy z nového miesta neodlieta, problematické sú práve poroje s mladými matkami.

Pokúsim sa vysvetliť prečo odlietajú z miesta ich osadenia, obyčajne obyčajne sa zdôrazňujú medzisteny, akoby tie boli príčinou, pre ktorú roj odlieta.

Včelári a nie nás je málo, pod tlakom "nedovolím včelám vyrojiť sa", robíme neodvôdnené zásahy do rojov. včelstva. Odoberieme matku, odstránime MB a ponecháme jednu, že včelstvu zabránime vyrojeniu. To si však len naivne myslíme, lebo prehliadneme niekoľko buniek s vajíčkom či malou larvičkou. A vývoj beží dalej a znovu nastane deň X, deň odletu, formuje sa nový roj s mladou M, ale i nemusí. To záleží od vnútornej sily včelstva.
Ak sa včelstvo pre rojenie rozhodne, včely "určia" vedúcu osobnosť a všetko sa podriadi tejto vyvolenej M. Vyvolená M po vyliahnutí asi 5 dní pobehuje po plástoch (musí jej zpevniť skelet) a za ten čas matka oznamuje včelám, ale i matkám, ktoré sú väznené v MB známym spevom tí-tí tí. Až po odlete spievajúcej matky vo včelstve obyčajne nastane konsolidácia.

Pri odlete "druháka" z materského včelstva sa môže stať, že sa vyliahnu aj ďalšie M a odletia s rojom. Včelár, ktorý takýto roj osadí na nové miesto a je v ňom spievajúca M, istotne odletí na iné miesto. Včelár po zistení odletu roja, to pripisuje medzistenám, no pravda je iná.
Už som na tomto webe opisoval prípad, keď som vedome osadil do úľa roj so spievajúcou matkou a letáč som zaistil materskou mriežkou proti jej odletu. Matka spievala nepretržite niekoľko dní, odstránil som MMr a včely so spievajúcou M odleteli, znovu som roj vrátil do úľa, väznil, vypustil a znovu včely odleteli. Spev M prestal až vtedy, keď som roj nechal zceliť na kríku a znovu vrátil do toho istého úľa, až potom nastala konsolidácia včelstva.
Odlet osadeného roja nie je z titulu nič nerobenia a z malého z nedostatočného prostredia, odlet je biologickej povahy a to musíme rešpektovať.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepa (90.176.2.8) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev-vzkaz pro Zdenka (28040) (28050)

Příteli Zdenku: Nikdo si nehraje na družstevníky a neporoučí větrů atd. Měl by si trochu prostudovat jakým způsobem se množí roztoč VD a co se může stát při jeho přemnožení, to zřejmě nevíš.Bez opatření předem, asi přestanou včely existovat a pokud budou včelaři laksně k tomu přístupovat, postup likvidace bude velíce rychlý. Pokud nechce někdo preventivně léčit, je lépe co nejdřív s chovem včel přestat. Ti co nebudete chtít nic dělat, děláte velké potíže dalším včelařům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů (28032) (28038) (28043)

istě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
"korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
"panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji stráž
střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).J.K.

Áno, mal som to šťastie pozorovať návrat oplodnenej matky (bola poznačená oplodňovacím znamienkom), ale nič také o čom sa domnieva Josef (..jak hrdým sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu ....), som nepozoroval.
Nevidel som "hrdý ani sebavedomý krok", bol to skôr strach o svoj život.

Bolo to zaujímavé divadlo, zachytil som M ako odlieta z oplodňovacej jednotky (OJ), rozvážnym krúživým letom do výšky (orientácia na letáč) a aj jej vrátenie, to sa opakovalo niekoľkokrát. Snubný let trval dlhšiu dobu a práve tento návrat bol pre mňa nevšedný a pritom zaujímavý.

Niekoľko včiel (5-10) kontrolovalo letáč, Navrátivšia oplodnená M so znamienkom v zadočku sa priblížila pred letáč a váhavo poletovala, ak sa priblížila do blízkosti včiel na letáči, tie ragagovali popudlive proti M, vyletovali proti nej a zrazili ju do trávy pred OJ. To sa opakovalo niekoľkorát (5_6), matka zakaždým vzlietla, včely taktiež a znovu sa vracala na letáčovú pätku. Napokon M si doslova prezila cestu pomedzi včely a bleskove sa stratila v útrobách OJ, tie chvíľu pobehovali a taktiež vošli do OJ.
Anton

Práve táto ostražitosť včiel na letáči pri návrate M z oplodňovacieho letu, by mohla byť príčinou strát matiek pri opldňovacích letoch, hlavne na letáčoch kočovných vozov, ak sú npr. dva rady letáčov na sebou (zrazenie M na spodný letáč). Ale toto je skôr koštrukcia ako by mohlo byť a nie realita, priamo som to nepozoroval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů (28032) (28034)

Ak si pomôžem príkladom z prírody, presne tak je to i v prírode

S nazorem pana Turcany mohu jen souhlasit. Natiral bych ruznobarevne pouze uly na zahradu, do lesa ani na louku cirkusacka smeska barev nepatri.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (79.127.160.5) --- 14. 3. 2008
Re: Uhynuly stovky vcelstev (28040)

...Právě nedůsledné nebo špatné léčení způsobilo podle Karla Tenory, předsedy včelařů v Olešnici, úhyn více než poloviny jejich včelstev. „Z pěti set šedesáti včelstev nám jich nyní zbylo dvě stě sedmdesát,“ upřesnil Tenora a doplnil, že chyba je v samotných včelařích. „Léčiv máme dostatek, navíc na ně sedmdesáti procenty přispívá stát, takže v tomto problém není. ...

Pan Tenora a jemu podobni by meli byt potichu. On nema na nic dukazy jenom blaboli.
Leci se vsude o stosest a vysledky jsou presto mizerne.

Duvodem je snaha ceskych vcelaru vedenych CSV porucit prirode jak se ma chovat. Prectete si vlakno "jarní léčení", tam se horekuje nad tim jak pres veskere leceni je to na nic.
Ja se jen smeji, prestante si uz hrat na druzstevniky co spolecne poruci vetru desti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cerny (79.127.160.5) --- 14. 3. 2008
Re: spony (28009) (28014)

Dekuji panu Jindrovi za radu. Velmi mi pomohla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 14. 3. 2008
Re: Roje (28042) (28044)

Když jsem začínal (než jsem poznal, že na prostoru se nemá šetřit) jsem měl také 2-5 rojů za rok.
Včelařím na chatě - žádný sklep(i kdyby byl pro pracnost bych stejně nepoužíval) - vždy jsem vzal nástavek s mezistěnami (když jich bylo málo, tak na střídačku s prázdnými rámky - ale zde často stavěly přes rámky pod úhlem 45 stupnů), dno a střechu a roj do něj rovnou roj sklepal nebo vysypal a co chvíli jsem je tam sypal 2x i 3x než jsem je ukecal, aby tam zůstaly.
100% na poprvé funguje - nejprve mezi mezistěny vložit plodový plást odebraný z jakéhokoliv včelstva a pak tam roj sklepnout - v tomto případě dokonce včely donutí matku, aby vlezla do úlu, pokud se ti jí tam nepodaří sklepnout (bez plástu byly vždy za 10 minut zpátky za matkou na stromě).
Pokud byl dotaz myšlen ale tak, že usazený roj se po cca měsící znovu vyrojil, tak jednoznačně na vině je málo prostoru a nedostatečná zaměstnanost včel.
Zapoměňte na pověru - pilný jako včela. Platí jediné - zaměstnat! - stavba a velký prostor pro snůšku (vždy být o 1 nastavek před nimi).
Když se to povede a včely tě nepředběhnou tak to fonguje (poslední 2 roky 30 včelstev bez roje).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 14. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021) (28025) (28029) (28041)

Dvoumatečné včelaření ve vztahu k produktivitě včelstev-

Pane Václavku, na základě známých zkušeností, které citujete, vývoj pokračuje dále a dokonce i nezávisle na nás. Přispěl byste vlastními zkušenostmi při provozování dvojmatečných včelstev? Produktivita je množství práce za určitý čas. Např. snížení stavu včelstev na polovinu při zachování výnosu.Příkladů je plno. Na základě nových poznatků , které zatím popíráte, pokračují mladí včelaři. Zatím neměli žádný roj. Včely rozšiřují jen oddělky. Zásluhou internetu a nového dna, mám přehled o stavu jejich včelstev. Posílají mi ukázky emailem. Dělá mi to radost. Doufám, že Vás taky potěší pohled do včelstva dvanáctiletého včelaře, který mi poslal ze dne 12.3. 08. Můžete určit množství včel v jeho úle. Stačí mi poslat Vaši emailovou adresu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 14. 3. 2008
Klát

Nezkoušeli jste někdo dělat klát?Já bych to chtěl zkusit ale jaké dřevo,jak udělat ty dveře vzadu a jakej rámek použít?Nemáte někdo odkaz na podrobnou dokumantaci nebo fota?Mám takovou představu hradní věže a padací most by byl jako česno.Pěkně to vyřezat a namalovat.Kolik pater rámků nad sebou?Díky Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (212.24.152.55) --- 14. 3. 2008
Re: barva úlů (28032)

Z odpovědí na dotaz paní Jitky je zřejmé, že úly nemusí být natřené nijak stejnoměrně. Lze z nich vytvořit umělecké skvosty a opravdu si to užít. Ideální pro okrasná včelstva na zahrádku.
Hodně inspirace
Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Josef Kala (e-mailem) --- 13. 3. 2008
RE: (28042)

Většina rojů, které jsem v době svých začátků usadil na mezistěny ulétla.
Ctím proto zkušenost předků a sejmutý roj vězním cca 3 dny ve sklepě
(důležité je temné věznění a chladno cca 6 stupňů). Pokud musím nechat roj
ve sklepě déle ( víkendoví včelaři), je třeba včelám dát krmení ( cukerný
sirup je nejlepší, medocukrové těsto jen na čtyři až pět dnů, protože včely
potřebují vodu ). Pokud je v rojáčku nějaká mezistěna, včela je z části
postaví a matka zaklade. Pak už se zárukou včelstvo neulétne.
Jsou včelaři, kteří přidají roji do sklepa plást s plodem všeho stáří a
vězní jen do příštího rána. Sám to používám spíš vyjímečně.
Josef Kala



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Josef Kala (e-mailem) --- 13. 3. 2008
RE: barva úlů (28032) (28038)


Radimovy informace jsou opět velmi přínosné ( aspoň pro mne ).

Protože na chalupě si rád užívám rekreačních aspektů včelaření, postavil
jsem si tam před asi deseti roky repliku historického malebného včelína. Až
na to, že jsem poctivě jsem natřel letáky různými barvami v souladu s
doporučovaným ( v klasické včelařské literatuře ) uspořádáním barev, údajně
pro včely kontrastních.

Před cca rokem jsem čistil střechu včelína a postavil proto k němu žebřík.
Na žebřík jsem po odjezdu z chalupy zapomněl a tak tam stál do příštího
víkendu. Příští týden jsem žebřík odstranil a pozoroval včely nosící pyl do
úlů. Přilétající i odlétající včely se ještě nejméně do konce víkendu (nyní
už pomyslnému) žebříku vyhýbaly. A navíc: některé včely sedly na leták,
"nakoukly" do česna, pak po letáku poodběhly v krouživém pohybu od česna,
znovu se přiblížily k česnu a ( pravděpodobně) porovnaly charakteristiku
vůně feromonů a vzlétly. Asi z půlmetrové vzdálenosti si "prohlédly" okolní
česna a po cca 10 vteřinách s jistotou nalétly na jiný vedlejší leták a bez
průtahů a obav vešly dovnitř.

Tímto pozorováním jsem nabyl přesvědčení, že pro včelstva jsou významnějšími
orientačními body výrazné předměty v letové dráze poblíž česna, než lidským
okem posuzovaná odlišnost barev.

Ale pro usnadnění orientace panušek a matek, vracejících se z aktu oplození
připichuji stále ( věren tradici) napínáčkem kousek barevného staniolu od
vánočních figurek. Možná i proto mám úspěšnost oplozených matek i ve včelíně
více než 80%.
Přesto, že mám i zkušenost, že orientace právě oplozených matek je
neuvěřitelně dokonalá.
Jistě té orientaci napomáhá i očekávání dělnic na příchod své právě
"korunované královny" ( pozoroval jste také někdo, jak to vítání nové
"panovnice" včelstvo rozrušeně a cílevědomě prožívá?, jak intenzivněji stráž
střeží česno?, jak hrdým, sebevědomým krokem vejde "královna" do úlu po
předchozím nejistém váhání a "pečlivém rozvažování"? ).

Proto si myslím ( a v souladu s hezky vyjádřeným pozorováním Antona
Turčányho), že pro orientaci včelstva jsou podstatnější výrazné orientační
body a tvary předmětů, "vůně"( feromony?). Barevné odlišení vnějších částí
příbytků včel asi bude jen důsledek toho, že lidé se snaží život včel vnímat
stejně, jako by to byli lidé ( oni sami ). Včely za mnoho milionů let si
dokázaly najít cestu k uchování svého druhu. Pokud platí ( věřím, že ano)
Darwinova teorie vývoje druhů, tak včely to přežití zvládly bez barev a
lidského vnímání jejich pohledu na svět. Včely člověka nepotřebují. Člověk
ano. A někdy jim svou "pomocí" nepomůže.
Josef Kala



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

bajťa (213.195.202.66) --- 13. 3. 2008

V roce 2007 se mi roje , které jsem usadil na mezistěnky , vyrojily znovu. Poradíte mi čím to mohlo být způsobené?
Počasím, sílou roje nebo tím, že roje nevězním ve sklepě , ale je rovnou usazuju do úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 3. 2008
Re: Dvoumatečné včelaření (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021) (28025) (28029)

-Dvoumatečné včelaření ve vztahu k produktivitě včelstev-

Dvoumatečné včelaření je jistě metoda, která se vyskytuje poměrně zřídka kde ( a to o něčem svědčí! ).

Nemyslím pod pojmem ,,dvoumatečné včelaření,, souvčelstevné včelaření, tj. oddělkový systém. Racionální včelař by neměl mít v produkčních včelstev matky starší 2 let, protože takové již nedávají záruku dobrého rozvoje a tím i dostatečného medného výnosu. Pravidelné výměny matek ( pro malovčelaře není problém každý rok vyměnit všechny matky ) prostřednictvím oddělků je velmi efektivní způsob, protože se tím jednak předchází rojové náladě při vlastní tvorbě oddělku a jednak velmi jednoduše mění matka ( a to i v podletí! ) prostým připojením oddělku přes novinový papír ( doporučuji starší matku pro jistotu vyhledat a zamáčknout ). Docílí se tím i posílení včelstva.

Dvoumatečná včelstva mají rychlejší rozvoj, který jednomatečná včelstva nikdy nedoženou. Jedním z důvodů vytváření dvojvčelstev je právě docílení rychlejšího rozvoje. Dvoumatečná včelstva skýtají podstatně větší záruku urychleného růstu síly něž včelstva různými způsoby k rozvoji podněcovaná. Výsledkem je vytvoření dvojnásobných plodových ploch, tím pádem i silnějších včelstev a dostatku materiálu na vytváření oddělků v rámci případného zvyšování početního stavu včelstev. To je první rovina výhod dvoumatečného včelaření. Tento způsob využití dvojvčeltev je paradoxně mezi včelaři daleko méně používán něž pofidérní uplatnění druhé.

Druhý úhel pohledu na dvoumatečné včelaření oživil v ČR Jindřich Boháč, který se stal jeho hlavním propagátorem. Boháč propagoval dvoumatečné včelaření kvůli zvýšení medného výnosu. Zkušenosti však ukázaly, že dvojvčelstva sice vedou ke zvýšení průměrného medného výnosu na jednotlivé produkční včelstvo, ale ne produktivity práce, jak se prve myslelo. Uváděné 3-4násoné zvýšení medného výnosu neodpovídá skutečnosti. Naopak často se stává, že dvoumatečná včelstva nedají ani takový výnos jako dvě průměrná včelstva jednomatečná. Příčin je více. Když pominu skutečnost, že za mnohé snížení výnosu může latentní rojová nálada ( rojová nálada, která se neprojevuje zakládáním matečníků, ale jen celkovou sníženou aktivitou včelstva vlivem nadbytku anatomických trubčic... díky chovu ,,nerojivých,, včel v současnosti hojně se vyskytující ), zbývá toto:

Blud o mnohonásobném zvýšení produktivity včelstev vznikl na základě nesprávných interpretací Bretschových a Farrarových tezí. Dvakrát silnější včelstva mají opravdu více jak dvakrát větší ( podle roku a snůšky i 3x, v průměru zhruba 2,5x vyšší ) medný výnos. Souvisí to s tím, že jdou pomaleji do síly...jejich vrcholová síla se tak zásadně neliší od síly zimní. V důsledku toho nejsou krmičky tolik zatížené jako u slabých včelstev přetížených na jaře výchovou plodu, což jim umožňuje krmit larvy kvalitnější potravou, jež má za následek vznik včel dožívajících se vyššího věku. To společně s pomalejším rozvojem, efektivnějším vytvářením vhodného mikroklimatu u plodového tělesa umožněné větší biomasou dělnic, dále společně s nižším počtem vychovaných buněk plodu na jednotku včel ( např. tisíc včel ) a vyšším podílem létavek ve včelstvu vede k nižší spotřebě zásob a vyššímu výnosu na jednotku včel. Taková včelstva ušetří spoustu medu na výchově plodu.

Slabší včelstva mají větší tendenci k růstu na úkor životnosti letních včel. Zvláště kraňská včelstva různé síly se zpravidla prakticky neliší v množství plodu ( +/- 40 000 buněk ) v období populačního vrcholu, ale jen v počtu včel a době dosažení vrcholu ( u silnější včelstev nastává zpravidla dříve ).

Závislost velikosti ( počtu včel ) vrcholové síly na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla.....................vrcholová síla.............koeficient nárůstu
10 000..........................cca 30 000……..........cca 3x..................
20 000..........................cca 52 000..................cca 2,6x...............
30 000..........................cca 69 000……..........cca 2,3x...............
40 000..........................cca 80 000..................cca 2x..................
50 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,6x..............
60 000………………..cca 80 000……....…..cca 1,3x..............
Zvýšení zimní síly o cca 10 000 včel vede ke snížení koeficientu nárůstu o cca 1/3.


Závislost dlouhověkosti letních včel na zimní síle v ideálních rozvojových podmínkách:
zimní síla (včel)...................průměrná délka života letních včel
10 000..................................21 dní.............................................
20 000..................................28 dní.............................................
30 000..................................36 dní.............................................
40 000..................................42 dní.............................................
50 000..................................42 dní.............................................
60 000..................................42 dní.............................................

Pozn. Zimní síla větší jak 40 000 včel ( 4 kg, 4 plně obsazené nástavky Optimalu ) je výsledkem spojování včelstev s oddělky. Silná a velmi-silná včelstva v zimě ( zhruba 20 000-40 000 včel ) jsou výsledkem chovu včelstev po celý rok neomezované v síle nevhodnými zásahy jakými jsou zužování, pozdní krmení, nedostatečné zásobení medem a pylem, nevhodné rozšiřování ( čekání na přeplnění úlu a podob. ), připouštění rojení, poskytování nedostatečného prostoru pro neomezený rozvoj. Maximální biologický vrchol pro včelu medonosnou je přibližně 80 000 včel dožívajících se průměrně 6 týdnů.



Dvakrát silnější včelstva dávají více jak dvakrát tolik medu!
To však neplatí pro dvoumatečná včelstva!!! Na ně je při rozvoji třeba nahlížet jako na dvě včelstva, která se vzájemně podporují v rozvoji. A právě urychleným rozvojem plodových ploch se vyruší efekt silnějších včelstev ( neprojeví se dlouhověkost letních včel a věci s ní spojené ). Proto nelze od dvoumatečných včelstev očekávat průměrný výnos více jak dvakrát tak vyšší něž u průměrných jednomatečných včelstev. Mimo jiné dvojvčelstva dubnovou snůšku často proplodují, přitom špičková jednomatečná včelstva vyprodukují v dubnu i přes 20 kg medu ( a v květnu při řepce minimálně dvakrát tolik ).

To je důvod, proč nikomu neradím chovat dvoumatečná včelstva kvůli zvýšení výnosu. Kdo chce dosáhnout vyšší efektivity včelaření, musí chovat neomezená silná včelstva s dlouhověkými včelami a ne silná včelstva s krátkověkými včelami, která velkou část medu proplodují. A hlavně je důležité včelařit tak, aby se včelstva jen zřídka kdy dostala do rojové nálady, jinak chov silných včelstev ztrácí význam.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G.Pazderka (80.78.146.248) --- 13. 3. 2008
Uhynuly stovky vcelstev

http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/uhynuly-stovky-vcelstev20080310.html
Dagmar Kulaviaková

Blanensko - Největší škody mají včelaři na Olešnicku a Kunštátsku. Na vině je roztoč Varrea destructor



...Právě nedůsledné nebo špatné léčení způsobilo podle Karla Tenory, předsedy včelařů v Olešnici, úhyn více než poloviny jejich včelstev. „Z pěti set šedesáti včelstev nám jich nyní zbylo dvě stě sedmdesát,“ upřesnil Tenora a doplnil, že chyba je v samotných včelařích. „Léčiv máme dostatek, navíc na ně sedmdesáti procenty přispívá stát, takže v tomto problém není. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 13. 3. 2008
Re: [Spam] barva úlů

Včely nevnímají červenou barvu jako člověk. Toho lze využít v případě, že je
třeba zkontrolovat smetenec ve sklepě za tmy. Použijte červené světlo.
Co se týče barev na úlech, ty jsou tam hlavně proto, aby úly chvíli odolaly
vlivům povětrnosti. Včelám je to úplně jedno. Včely nezabloudí, když bude úl
jeden jako druhý. Pravda ale je, že černá táhne slunce a bílá se brzo
ušpiní. A k představě úlů na zahradě jaksi odjakživa patří pestré barvy. Je
to ale spíš otázka vkusu.

pf

----- Original Message -----
From: "Pavel Votrubec" <votrubec/=/spsul.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 13, 2008 5:03 PM
Subject: Re: [Spam] barva úlů


> Záleží na barvách. Včely maj posunuté spektrum vnímání barev.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jitka" <banditak/=/tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 13, 2008 12:37 PM
> Subject: [Spam] barva úlů
>
>
>> Dobrý den,
>> mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě
>> barvy
>> úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev.
>> Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat
>> sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
>> Přeji pěkný den!
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 3. 2008
Re: barva úlů (28032)

To je otázka zajímavější než se na první pohled jeví. Kdysi jsem včelařil v
kočovném včelíně, tam byly dvě řady úlů nad sebou a 5 úlů vedle sebe, to
všechno na délce 2 metrů a vzdálenosti horní a spodní řady česen asi 60 cm.
Zavedl jsem tam výchovu nové mladé matky v úlu produkčního včelstva, kde ta
matka potom byla, žádná pomocná hejblata jako oplodňáčky pro chov matek jsem
nepoužíval. Ze začátku měly matky při návratu z oplozovacích výletů velké
problémy s orientací na správné česno, z 10 chovaných matek se ztratilo tak
5 - 8. Pak jsem začal česna úlů, kde se měla právě nová matka líhnout,
natírat respektive obnovovat jejich nátěry ,aby byly kontrastní a barevná.
Takže v době, kdy matky vylétaly na oplozovací výlety, byla česna týden, 14
dní nově natřená, ztráty matek potom klesly na tak dvě z 10. To ale platilo
pro rovnou stěnu kočovného včelína, u nastavkových úlů rozložených na paletě
je orientace včel i matek mnohem snažší i bez odlišného barevného nátěru, je
tam mnohem více orientačních bodů. Podle mně ale není nic proti ničemu, když
se přední strana kolem česna natře tak na ploše 3 - 6 dm2 barvami, které
orientaci včel přece jen trochu zlepšují. Nastavky, víka a ostatní stěny
dna pokud mají být natřeny, tak barvou, která zapadá do prostředí, třeba
nějakou neřvavou zelenou, hnědou, béžovou atd. Tam je spíše podstatné, pokud
jsou úly na nějakém neoploceném místě v lese, aby nějakou zářivou kontrastní
barvou v létě i v zimě už z daleka nepřivolávaly návštěvy nežádoucích
zvědavců. Co se týká tmavosti barvy, úly se nejlépe umisťují pod listnaté
stromy které přes poledne úly stíní, tudíž ohřev úlů sluncem v poledne se
nekoná. Přirozeně na kraji lesa, východním, jižním až západním,takže včely
mají volný výlet do otevřené krajiny. Listnaté stromy v případě trvalého
stanoviště, ohřev sluncem na jaře je naopak přínos.
Co se týká odlišování jednotlivých úlů rozdílnými barvami, včelaři před 50 a
více lety jednoznačně píšou, že včely barvy rozlišují, dnešní včelaři
jednoznačně píšou, že nerozlišují. Přitom mohou mít pravdu všichni. Kdo se
trochu zabývá barvami, tak ví, že úplně nezbytnou součástí pro formulaci
barev je běloba neboli bílý pigment. Příměs běloby v barvě způsobuje, že
barva získá mnohem větší kryvost a barevný odstín daný příslušným barevným
pigmentem o to více vynikne. Pak je tady informace, že včely vidí trochu
jinak než člověk. Člověk vnimá vlnové délky světla, které odráží červená,
žlutá, zelená a modrá barva. Včela vlnové délky světla, které odráží červená
barva, už nevnímá, červenou barvu vidí jako černou, potom vnímá žlutou,
zelenou, modrou a potom ještě další ultrafialovou barvu, kterou zase nevnímá
člověk. Když se vezmou parametry bělob používaných v barvách, tak nyní
výhradně používaná titanová běloba nefunguje jako běloba v ultrafialové
oblasti, neodráží tam světlo. Včela tudíž titanovou bělobu vnímá podobně
jako by člověk vnímal směs zelené, žluté a červené barvy. Proto méně syté
barevné odstíny dnešních barev, kde je hodně běloby, a které člověk vnímá
jako barevně jednoznačně odlišné, včela nerozliší. Závěr z toho plyne, že
pokud mají rozdílné odstíny jednotlivých česen pomáhat i včelám, musí to být
co nejsytější barva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jitka" <banditak/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 13, 2008 12:37 PM
Subject: barva úlů


> Dobrý den,
> mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě
barvy
> úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev.
> Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat
> sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
> Přeji pěkný den!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec (e-mailem) --- 13. 3. 2008
Re: [Spam] barva úlů (28032)

Záleží na barvách. Včely maj posunuté spektrum vnímání barev.

----- Original Message -----
From: "Jitka" <banditak/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 13, 2008 12:37 PM
Subject: [Spam] barva úlů


> Dobrý den,
> mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě
> barvy
> úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev.
> Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat
> sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
> Přeji pěkný den!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.19.203) --- 13. 3. 2008
Jarní seminář PSNV v Ivančicích u Brna

Vážení přátelé,
připomínám, že již tuto sobotu proběhne tradiční jarní seminář Pracovní společnosti nástavkových včelařů. Podrobnosti včetně programu přednášek najdete na http://www.n-vcelari.cz/
Zveme všechny včelaře.
Bronislav Gruna jménem pořadatelů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.19.47.102) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021) (28025)

Dobrá matka vydrží 4 roky (z pohledu včelstva, ne z pohledu včelaře, který M obměňuje častěji). Pro včelstvo není věk 2 roky tak zásadní kritérium. Včelstvo hodnotí kvalitu matek jinak a je schopno vyměnit špatnou mladou i špatnou starou matku.

J.Boháč používal dvě kvalitativně srovnatelné matky. Aleš spojoval slabé a silné. V tom je rozdíl a proto to nevyšlo. Špatné matky (jakéhokoliv věku) se včelstvo bude snažit zbavit a pokud to včelstvu ulehčíme (např. jiná druhá matka) o to rychleji bude pryč.

Ve 3/4 případů je slabé včelstvo důsledkem špatné matky. Nemá cenu takovéto matky používat v produkčním včelstvu (jedno či dvoumatečné) nebo je rozchovávat.

Slabé včelstvo bych raději použil jinak - k výchově nových matek, ale plemenný materiál (vajíčko, matečník) vzít z jiného včelstva.

Jinak bych Alešovi doporučil obměnu matek nákupem. A to z toho důvodu, že měl více slabých včelstev. To se může stát, že i vynikající plemenný materiál zdegeneruje. Mít více slabých včelstev je známkou nemoci, degenerace, nevhodných podmínek, ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 3. 2008
Re: barva úlů (28032)

Dobrý den,
mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě barvy úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev. Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
Přeji pěkný den!

Ja na túto otázku mám svoj vyhranený názor a preto nemusí korešpondovať so zabehanými tradíciami. Je pravda, že o úle sa traba starať, aby bydržali čím dlhšie v používateľnom stave, predsa základným výrobným prostriedokom včelára je úľ a ten nie je zatiaľ lacná vstupná záležitosť. Preto úle chránime proti nepriazni počasia farbou, ktorá značne predlžuje ich životnosť. Ľudia vnímajú včelnicu tradične a včelíny sú vždy osadené s vyfarbenými domčekmi a nielen to, rôznofarebnosť úľov má uľahčovať včelám dokonalú orientáciu, tak to bolo od nepamäti prezentované včelárskou literatúrou a takto to je chápané i teraz.

Preto z môjho hľadiska koloryt hýriaci farebnosťou úľou nikdy včelám nepoškodí, ale ani nijak zvlášť nepomôže, pretože včely sa dokážu dokonale orientovať aj bez striedania farebných úľov, či so značkami vyznačujúcimi letáčmi.

Ak si pomôžem príkladom z prírody, presne tak je to i v prírode, čo môžem dokumentovať jednotvárnosťou farieb prirodzeného lesného biotopu, kde je každý strom viacmenej jednej navýraznej farby a včely napriek tomu svoj príbytok v tej šedej lesnej jednotvárnosti si vždy nájdu.
Môžete argumentovať, že príroda je nie vždy jednotvárna, veď aj kvety sú rôznych pre každé typických farieb, aby ich ich hmyz ľahšie vyhľadal, teda včely farby kvetov rozlišujú, aj keď nie vždy tak ako oko človeka.

Musíme rozlišovať jednu vec, kvety vynikajú farebnosťou relatívne krátku dobu, krajina sa pre včelu neustále mení, preto systém farieb nie je dokonalý pre včelu, preto sa pri včele a ostatného hmyzu vyvinul orientačný zmysel na iných princípoch ako len na farbe. Základom pre včelu so zloženými očami zložených z tisícov malých očiek tzv. faciet, ktorými dokážu zachytiť tzv. fotografickou pamäťou pri orientačných preletoch uložiť si do pamäti stovky údajov na celý jej krátky život. Nevylučujem však z tohoto procesu ani farby, hlavne ich rozhranie, ktoré je pre ne trvale orientačným bodom, tak isto ako osamotený predmet.
Preto pri orientácii včiel je potrebná dokonalá fixácia výrazných terénnych bodov. ktoré včelu vždy navigujú na dokonalý návrat do úľa. Takže nie farba (i keď ju nevylučujem), ale poloha úľu voči slnku npr. letáč ku vedľajším úľom, výška úľa, umiestnenie medzi, na kraji úľov, stromom, kríkom, skalám, potokom a pod.

Preto ak je v rade 100 úľov natriete jednou farbou, včely sa nebúdú mýliť pri hľadaní svojho letáča (keď sa môže i to stať). Ja už dlhé roky natieram všetko do čoho vletujú a vyletujú včely jednou farbou a tak isto i oplodňovacie jednotky, ktoré taktiež nezdobím rôznymi farebnými značkmi a nemám absolútne problém so zalietavaním včiel iných úľov, či strácaním sa matiek pri oplodňovacích letoch.

Samozrejme farbu náteru si musíme vybrať podľa stanovišťa, typu úľa (zateplené steny, jednoduché steny). Pre teplé uzatvorené miesta bez stromov sú nevhodné pre tmavé nátery (obsorbujú veľa slnečného tepla, úle sa prehrievajú) sú nevhodné pre jednoduché steny úľov v lete, opačne sú prijateľné pre uteplené úľové steny počas zimy a začiatkom jari.
Jednoduchšie je požívať neutrálne nátery npr. trávovo zelené, ktoré sa v prírode vyskytuj po dobu vegetácii, dobrá je aj béžovošedá (neutrálna), vhodná do každého prostredia.

Na záver: dá sa povedať, že nátery úľových zostáv môžu byť ako jedno, tak i viacfarebné, včelám to nebude na škodu. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 13. 3. 2008
Re: barva úlů (28032)

Já bych řekl že je to jedno.Jasně že tmavá barva hřeje víc.Záleží taky jestli to budete mít venku na louce a nebo pod střechou.Jestli to budou uteplené úly a nebo tenkostěné.Dna jsem natíral odlišnýma barvama kvůli orientaci ale nástavky uteplené mám tmavou barvou.U langhstrotu jsem použil luxol odstín pínie.Je to taková ta žlutavá barva.Tam by to teplo asi nebylo moc dobrý.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jitka (213.226.249.3) --- 13. 3. 2008
barva úlů

Dobrý den,
mám možná pro mnohé hloupý dotaz začínající včelařky. Záleží na volbě barvy úlů? Kdesi jsem četla, že včelám je to jedno-z pohledu rozlišování barev. Jedná se mi o to: jestliže bude barva úlu tmavá, pak bude více přitahovat sluníčko...je to dobře nebo špatně? Předem děkuji za jakoukoliv radu.
Přeji pěkný den!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2008
Re:pro za??te?n?ky ortodoxn? v?ela? (27991) (27992) (28030)

Přece je nebudeš počítat nebo vážit.V praxi je to nejlepší vizuální posouzení Nasazování medníků se taky dělá za přibližně stejného počasí takže včelstvo je též přibližně stejně roztažené
Nesmíš uvažovat o teplotách -10 až+20 °C ale jdeš do včel pří teplotách nad 10°C a tam již ten rozdíl je zanedbatelný Dřív uvažovat o spojování včelstev je zbytečné pokud je tam kladoucí matka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:pro za??te?n?ky ortodoxn? v?ela?
> Datum: 13.3.2008 10:22:16
> ----------------------------------------
> včelstva která neobsednou ani 5 uliček
> > spojit jinak z nich nic nebude
> >
> > Pepan
>
> Obsednuti je dost relativni, zavisi na teplote - da se to vztahnout na ramky
> plodu, nebo je to tak mysleno??
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 13. 3. 2008
Re:pro za??te?n?ky ortodoxn? v?ela? (27991) (27992)

včelstva která neobsednou ani 5 uliček
> spojit jinak z nich nic nebude
>
> Pepan

Obsednuti je dost relativni, zavisi na teplote - da se to vztahnout na ramky plodu, nebo je to tak mysleno??

Diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021) (28025)

Proč nevydržela jsem také zatím nepochopil, dělal jsem to teprve 1x. Spojovat silná včelstva však mám obavu - kolega co to zkoušel - také víkendový včelaž - mne varoval, že jeho pokus inspirovaný Boháčem skončil 100% vyrojením.
Mě se to poslední dvojvčelstvo dostalo na 6 vysokých tachováků (2+2 plodiště + 2 medníky) a už byl problém sundat 20 kg nástavek téměř ze 2 metrů. a stejně jsem nabyl dojem, že většinu přínosu proplodovaly, než abych to měl v medníku.
Beru to tak, že mě jedna mřížka navíc nezabije a že třeba 2 matky vydrží o trochu déle než při spojení bez ní (o trochu více plodu zjara).
Asi by to lépe fungovalo kdyby včelstva byla oddělena nástavkem se zbytkem zimních zásob, ale ty já vždy před snůškou vyberu pro tvorbu oddělků (dělám jich každý rok tak 125% matečných). U 70 % každoročné měním matky připojením oddělku začátkem října (zimuji na 3 nástavkách) a zbytek (nejsilnějších) nechávám na jaro.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 13. 3. 2008
Re: vyteznost vosku ze sousi (9578) (28022)

ČÍM STARŠÍ SOUŠE TÍM MÉNĚ VOSKU Z NÍ ZÍSKÁŠ Je to tím ,že spousta ho zůstane v košilkách . U některých souší nezískáš ani váhu mezistěny zvláště ve slunečním tavidle, Lepší je vařák na vosk a ještě lepší je ve vodě kdy jsou souše pod hladinou vody vosk se sbírá z hladiny a zbytky lisují pak jsou již metody které doma nejdou dělat neb vyžadují nákladné zařízení a poslední je chemická extrakce, ale tento vosk nejde použít na výrobu mezistěn

PEPAN

----------- Původní zpráva ------------
> Od: Martin <martin/=/olsak.net>
> Předmět: Re: vyteznost vosku ze sousi
> Datum: 12.3.2008 23:22:03
> ----------------------------------------
> Pratele,
> nemuzu se dopocitat, kolik vosku se ziska ze starych sousi.
> Predchozi prispevky vlakna rikaji - 12 dkg na jednu sous 39x24.
>
> Poridil jsem si nove 'Golema' = vyvijec pary a sud, kam se
> nastrkaji souse k vytaveni. Golem dymal jako o zivot, souse
> se vytavily, ale prumer na ramek byl 5,5 dkg. Totez vazi
> mezistena, kterou do ramku nove zatavuji. Neco mi tu
> nehraje. Nebo je tahle vyteznost vosku u starych sousi
> bezna?
>
> Diky, Martin
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Prispolnik (88.100.95.205) --- 13. 3. 2008
nabídka medu

Nabízím prodej medu těm včelařům,kteří již svůj med vyprodali a nebo o své včely přišli a chtějí si přesto udržet své zákazníky . Med je v sudech po 280kg / 8 konví / je smíšený,tedy ne řepka a cena včetně sudu je 17500.-Kč / čili 62.-Kč/kg , sud 140.-Kč.Okres Třebíč
       Nabídky buď na mail emca5/=/seznam.cz a nebo na mobil 723434316 .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28020)

Dvě matky připravuji do úlu proto, abych si zvýšil produktivitu včelaření, a mohl pracovat s minimálním počtem včelstev. Do nosného včelstva si nespojím slabá včelstva. Kdo spojuje slabá, má zase jen slabochy. Matku koupenou i vlastní využiji vždy až další rok, podle výkonu.Kdo má hodně včelstev, ať si chytá koupenou a vyrojenou matku, či bez výsledku, tak se nic nestane. Pokud chci mít výsledek, tak nemůžu úl rozdělit mřížkou. Matky plodují jedna nahoře, druhá dole a střed vytáčím např. 3x po 20 kg, když počasí přeje.
Píšu jen pár vět , abych nebyl osočován, že zase cosi vnucuji. Zbytek ukládám do počítače.Jaká je to výhoda,protože dříve jsem to ukládal do šuplíku.K něčemu to bylo. Studenti toho využívali pro diplomové práce. První stupeň hlouposti je nevědomost. Bojujeme proti ní každý jinak. Je zbytečné osočovat , přece to nemusím číst,ani s tím souhlasit, ale psát je třeba pro ostatní, které téma příroda zajímá. Místa je tu dost.

Pokud chci získat maximum vosku, tak po vytažení např. ze slunečního tavidla, rámek mám po zasunutí mezistěny ihned k použití, ale voštiny nasáklé voskem ještě vylisuji ve vařáku.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28021)

Ale J. Boháč, pokud vím, používal matku loňskou a dvouletou. Matku též přidával připojením nástavku s oddělek. Na rozdíl od pana Aleše poskytoval oběma matkám stejně prostoru ke kladení.

Stále mi není zřejmé, proč panu Alešovy dvoumatečná včelstva nevydržela a panu Boháčovy zůstala přes celé produkční období?

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 13. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019) (28020)

štastný to včelař, mi ostatní zápasíme se základním zákonem přírody - Gaussovou křivkou. Vždy máme podprůměrné i nadprůměrné.
Karel
_____________________________________________________________

Samozřejmě i já mám podprůměrná, průměrná a nadprůměrná včelstva. Ale díky tomu, že se mi včelstva nerojí, nejsou tak nevyrovnaná v síle a medný výnos je také poměrně dost podobný. A u velkých výnosů jsou důležité rozdíly až řádově v desítkách kg medu. Kdybych včelařil se svými velmi silnými včelstvy dvoumatečně, měl bych 14-16 nástavkové mrakodrapy ( myšleno pro nízké nástavky ). Takže nemám důvod využívat dvoumatečná včelstva v průběhu produkčního období, jak to dělal již zesnulý pan J. Boháč. Jen se o to zajímám.


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 3. 2008
Re: vyteznost vosku ze sousi (9578) (28022)

Za prvé hodně záleží, jak jsou souše staré. Čím starší, tím více košilek z
plodu a jiných nečistot. Za druhé vosk se musí ze souší vylisovat nebo
odstředit, teprve potom se získá téměř těch 100 %, pokud se jen roztaví a
nechá za horka odkapat, zhruba ta polovina tam zůstane. V tom směru je ta
výtěžnost běžná. O takových 20 % se to zlepší, když se roztavené voští ještě
párkrát promíchá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Martin" <martin/=/olsak.net>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 12, 2008 11:21 PM
Subject: Re: vyteznost vosku ze sousi


> Pratele,
> nemuzu se dopocitat, kolik vosku se ziska ze starych sousi.
> Predchozi prispevky vlakna rikaji - 12 dkg na jednu sous 39x24.
>
> Poridil jsem si nove 'Golema' = vyvijec pary a sud, kam se
> nastrkaji souse k vytaveni. Golem dymal jako o zivot, souse
> se vytavily, ale prumer na ramek byl 5,5 dkg. Totez vazi
> mezistena, kterou do ramku nove zatavuji. Neco mi tu
> nehraje. Nebo je tahle vyteznost vosku u starych sousi
> bezna?
>
> Diky, Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (78.102.30.190) --- 12. 3. 2008
Re: vyteznost vosku ze sousi (9578)

Pratele,
nemuzu se dopocitat, kolik vosku se ziska ze starych sousi.
Predchozi prispevky vlakna rikaji - 12 dkg na jednu sous 39x24.

Poridil jsem si nove 'Golema' = vyvijec pary a sud, kam se
nastrkaji souse k vytaveni. Golem dymal jako o zivot, souse
se vytavily, ale prumer na ramek byl 5,5 dkg. Totez vazi
mezistena, kterou do ramku nove zatavuji. Neco mi tu
nehraje. Nebo je tahle vyteznost vosku u starych sousi
bezna?

Diky, Martin

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (83.240.1.252) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019)

Vysvětlení
J. Boháč používal dvě rovnocenné matky/včelstva
Aleš dával dolů silné včelstvo a nahoru slabé
Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž. Aleš spojoval silné a slabé.

Včely mají jednu dobrou vlastnost, poznají zda je matka dobrá či ne a v případě potřeby ji vymění (pokud k tomu mají příležitost). Pokud jsou matky OK a mají dost prostoru, tak si je ponechají obě. Pokud je jedna slabší, tak to včely poznají a zbaví se jí, mřížka nemřížka.

Také si vystačím s jednomatečnými včelstvy.
Matek jsem měl vždy dost a někdy zbyly i na nějaký experiment. Např. odstranil jsem starou M. Z nových M jsem nevěděl, která je lepší (rozkladenější), tak jsem přidal obě. Včelám travalo několik dní, než si jednu vybrali. Několik dní kladly obě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017) (28019)

Vystačím si s přirozeně rozvinutými jednomatečnými včelstvy.
-----
štastný to včelař, mi ostatní zápasíme se základním zákonem přírody - Gaussovou křivkou. Vždy máme podprůměrné i nadprůměrné.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017)

Ano, s dvoumatečnými včelstvy v produkčním období nemám zkušenosti. Vystačím si s přirozeně rozvinutými jednomatečnými včelstvy.

Ti, kteří tvrdí, že si jednu matku brzy po spojení včely sami odstraní, i když jde o stejně staré matky nebo o dceru a její matku, mi prosím vysvětlete, proč J. Boháčovy dvoumatečná včelstva vydržely vždy přes celé produkční období?


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016) (28017)

Omlouvám se, špatně jsem si Alešův příspěvek přečetl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004) (28016)

Pokud se nejedná o překlep, tak jde o špatnou realizaci dvoumatečných včelstev. Jednotlivé matky musí být oddělené mřížkou, jinak nelze očekávat, že delší dobu zůstanou obě matky ve včelstvu!
S pozdravem...M. Václavek
-------
Z textu Aleše je jasné, že až do medobraní byly oddělené.

Pokud jste to v praxi příteli zkoušel, zjistil by jste, že z neznámých důvodů si včely (pravděpodobně včely, trubci miss v úle asi nevolí) vyberou jednu.
Třeba i ze třech matek.

Když jsme měl dříve čas a míň včelstev, dělal jsem ze zvědavosti pár experimentů.

M.j. bylo zajímavé, že včely si někdy vychovaly (někdy!) při dostatečném prostoru a rozdělení plodového tělesa sami druhou matku.

Místo mřížky stačila někdy dostatečná vzdálenost mezi plod.tělesy.

Zajímavé bylo, že dosažená síla, vyzimovaná síla a výnos nebyly v nějakém jednoznačném vztahu.Proto jsem byl taky v minulém vstupu zdrženlivý ke spojování. Mladá matka v malém oddělku někdy strčila silná včelstva do kapsy. Ale záleželo na počasí a průběhu snůšky.
Experimenty jsem ale dělal na jaře a v létě. Se zimním spojováním zkušenosti nemám a s jarním jen jako řešením krizového stavu. Když včelstvo dožilo jara, má u mě nárok na šanci. Spojovat podle mě stačí měsíc před hlavní snůškou.

Ale to vše je věcí osobních názorů, úlů, stanoviště a snůškových poměrů. A osobní zkušenost se těžko přejímá.

Až vlastníma chybama se získá vlastní zkušenost:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 3. 2008
Re: Dvě matky spojení (27983) (27986) (27993) (27999) (28004)


Loni jsem zkoušel dvoumatečné včelaření takto - 15.4. jsem vytvořil 6 dvoumatečných včelstev - dole středně silné (dva nástavky)- mřížka - noviny - slabé včelstvo (1 nástavek) - mřížka - postupně následovaly medníky.
Dle záznamů to dopadlo takto:
- po 14 dnech 2 včelstva již bez horní matky
- po dalších 14 dnech další 2 včelstva již jen 1 matku
- 4.6. - při medobraní bylo 2matečné již jen 1 včelstvo z 6(ukončil odebráním mřížky)

________________________________________________________

Pokud se nejedná o překlep, tak jde o špatnou realizaci dvoumatečných včelstev. Jednotlivé matky musí být oddělené mřížkou, jinak nelze očekávat, že delší dobu zůstanou obě matky ve včelstvu!


S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zelenac (85.70.3.190) --- 12. 3. 2008
Re: jaro (27527) (27529) (27530) (27532)

oranzovo-cerveny mi prinaely z thují

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 12. 3. 2008
Re: spony (28009)

Zdravím,
podívejte se na:
http://www.schneider-bohemia.cz/Web/Catalogue/ArtDetails.ASP?MID=1&ArtID=1334&GLN=9
http://www.bea-cs.cz/index.php?typ=BEA&showid=17
http://www.zwt.cz/produkty.php?K=PREBENA&P=1
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 3. 2008
Re: nátěr plodu (27554) (27558) (28010)

Každý včelař si je platí sám při odběru a pak jemu alikvotní část vyplacena zpět

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re: nátěr plodu
> Datum: 12.3.2008 10:55:13
> ----------------------------------------
> On Tuesday 26 of February 2008 13:09:26 Ale wrote:
>
> > týdne došlo léčivo i s fakturou (lze uplatnit následně žádost o dotaci -
> > 70%).
>
> Dobry den,
>
> jakym zpusobem budete zadat o dotaci ?
> mel jsemdotaz na nakazoveho referenta ohledne formidolu, ale nevedel.
> Jedna se hlavne o to, ze ZO nema prostredky na nakup (pocita se s Gabonem a
> varidolem). Mohu to tedy koupit sam a pak az zadat o proplaceni ?
> Jak to delate Vy ?
>
> Dekuji
>
> Honza
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 28013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76651 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 28013 do č. 28073)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu