- jkala --- 12. 4. 2003
Re: Tak nám zase začala zima? (2689)
Při tom víkendovám přetahování zimy s létem jsem pozoroval, jak včelstva při chvilkovém létě silně vyletovala a na začátku chumelenice se zas hromadně vracela. Myslím, že takové oscilace teploty mohou mít vliv hlavně na počet včel, které se stihnou vrátit do bezpečí úlu. I kdyby však v době výkyvu teploty chlad pronikl do úlu, nic vážného by se s otevřeným plodem nemuselo stát - vydrží bez újmy snížení teplot i po několik hodin. Ale příchod trvalejších teplot pod nulou v dalších dnech může mít vliv na množství zachladlého plodu a zvýšení spotřeby zásob - chomáč se stáhne a v okrajích chomáče může plod zachladnout. Nechci si hrát na věštce, ale dovolím si vyslovit svou úvahu ( spíš jako vybídnutí k diskuzi ) : 1.snůška z řepky bude opožděna asi o týden. Loni u nás byla počátkem května, letos tedy bude až ve druhém týdnu 2.do snůšky by měla včelstva významně plodovat o 40dní dříve. To bylo koncem března - to bylo jaro a dá se předpokládat, že až do zavíčkování se plod mohl vyvíjet celkem dobře. V okolí již zavíčkovaného plodu byl plod otevřený, který nyní mohl zachladnout. Včely jej z buněk brzy odstraní. Na jejich místo hned po zlepšení počasí matka naklade plod nový, ale její kladení bude intenzivnější ( má snahu úbytek nahradit). Takže v závěru snůšky z řepky bude náhlý přebytek včel a vyšší tendence včel k rojení ( než tomu bylo v předchozích asi třech letech.) 3. pro případy jako je letošní dubnové přetahování jara se zimou vidím jako výhodnější pro přezimování včelstev vysoký rámek v plodišti. Na něm mají včelstva dostatek prostoru pro dokonalý přístup k zásobám glycidů, pylu a to vše v těsném sousedství s plodem - bez mezer a dřeva louček nízkých nástavků. Tak je větší šance, že se popisované důsledky projeví u vysokého rámku jen minimálně. 4. pro včelstva, která se potýkala přes zimu s nějakými nedostatky vyrušování ptáky a hlodavci, špatným umístěním zásob, nemocemi..) mohl být příznivější duben nadějí na záchranu ( i když by z nich užitek nebyl valný), ale takhle to část z nich nezvládne. I normální březen a duben jsou pro včelstva nejvypjatějšími obdobími roku. Pokud neuhynou, omezí plodování a do snůškové kondice se dostanou až po snůšce. Stále mi nikdo nevyvrátil Brennerův zákon minima ), že pokud je jeden z podstatných činitelů pro život včelstva v minimu, podřídí včelstvo všechno své konání tomuto činiteli.
Pokud by někdo měl potřebu slabším včelstvům nějak pomoci, tak snad jen dodáváním vody do úlu, ale především zúžením na obsednuté plásty. Ale pro mnohočetnost úlů a způsobů chovu včelstev nelze dát jednotný univerzální návod. Já ani v tomto období do včel nijak nezasahuji. Co je dobré to si poradí samo a lépe.
S přáním brzkého definitivního konce deprimující zimy pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
> Měl jsem radost jak nám pěkně začalo jaro, byla pěkná pylová snůka. A > najednou prudké ochlazení. Vím, je začátek dubna, ale stejně. Jaký je Vá > názor? Jak to ovlivní jarní rozvoj, spotřebu zásob a celkový stav včelstev?
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.465 / Virová báze: 263 - datum vydání: 25.3.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2711
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |