Včelařská konference

Těžko je radit jednoznačně, jaký systém je pro někoho lepší. Napřed je nutno
zvážit všechna pro a proti.
Obecněji bych řekl, že vsoký plást je pro včely hlavně na jaře výhodnější
tehdy, když je nepříznivé jaro. Jako např. letos, ve srovnání s jarem
teplejším, příznivějším. Nebo v rámci území je pro včely lepší ve vyšších -
studenějších polohách.

Ještě k původnímu dotazu p. Čápa - čtverec Optimalu a jeho vhodnost. Je to
výhoda pro včely, ale těžko ji nějak přesněji vyjádřit (vyčíslit). I
obdélník blížící se čtverci, kdy délka rámku je o něco větší než vnitřní
šířka nástavku (tedy ne naopak jako u ležanů) je dobrý. Ale např. Langstroth
s 9 rámky už by byl moc obdélníkovitý, včely celý prostor nemohou obsednout
při kruhovitém chumáči (při pohledu zhora). Platí to i pro plodové hnízdo na
jaře - pokud ho zploští v důsledu dlouhých plástů, jsou vyšší tepelné
ztráty. Rozdíl 3 cm v délce rámku mezi Optimalem a Langstrothem není pro
včely podstatný z hlediska zvládnutelnosti prostoru jimi, mnohem více záleží
na tvaru celkového prostoru úlu a samozřejmě na kvalitě včelstva v něm.

Pro zájemce o nízkonástavkové včelaření dávám k dispozici text své útlé
publikace z r. 1994 "Včelaření v nízkonástavkových úlech". Je odeslána jako
PDF file správci konference - má být umístěna pro download, snad už brzy. Je
tam kompletní dokumentace úlu Optimal, popis výroby, metodika ošetřování v
nízkonást. úlech atd.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 11, 2003 6:00 PM
Subject: Vhodnost dělení plodiště nízkými nástavky


> Diky vsem, kdo jste mi nsapsali nazor ohledne volby Langstroth x Optimal.
> Mnohe jsem si ujasnil, ale zustavam na pochybach ohledně vysokých plástů v
> plodišti:
>
> Aby bylo nastavkareni efektivni, je zadouci mit nastavky jednotne vysky a
> vice mene co nejnizsi (zalezi hlavne kolik je clovek ochoten investovat do
> vetsiho poctu ramku).
>
> Na druhou stranu jsem cetl mnoho hlasu, ze matka zpravidla vyrazne
preferuje
> vysoky plast v plodisti = mezery ji nevoni.
>
> Opacne hlasy zase tvrdi, ze zimni chomac na NN lepe prechazi mezi plasty.
To
> mi pripada podezrele - vcely by se meli presouvat tema svejma ulickama a
ne
> behat z jedne do druhe. Jinak by si uprostred divociny prece staveli
> spojovaci tunely treba kazdejch 10 cm.
>
> Myslim ze NN v plodisti jsou velmi prakticka vec a stoji za uvahu, ale ze
by
> mel vcelar na druhou stranu udelat vse proto, aby byla pl. plocha co mozna
> nejcelistvejsi (jak se snazi autori Optimalu) a prostavovani mezi patry
> nebranit mechanicky, ale selekci vcelstev jak radi pritel Cermak.
>
> Kombinovat vysoke jednodilne plodiste s polonastavky mi cim dal vic
pripada
> velmi neprakticke, zvlast kdyz za idealni vysku plastu mnozi povazuji vice
> nez 30 cm (to uz pak muzu mit lezan s obrovitymi ztlustlimi mednymy
plasty,
> ktere 2 nebo 3 svoji plochou nahradi cely polonastavek Langstroth).
>
> Zdravi
>
> Honza Cap