Včelařská konference

Já jsem kdysi, nějak před 20 lety zkoušel používat horní a spodní loučky
poloviční šířky, tak 12 mm a sbité asymetricky na jedné straně. Sliboval
jsem si od toho rychlé drátkování, protože jsem neprovlékal drátek otvory v
loučce, ale omotával kolem hřebíčků natlučených do boku těch louček, stejně
rychlé oddrátkování před vyřezáním plástů a propojení rámků nad sebou do
jedné plástové plochy. Tehdy to kdosi z novátorů zdůrazňoval. V praxi se
ukázalo, že za prvé zavěšení rámku do drážky musí být symetrické, jinak
rámek visí šikmo a dělá problémy , taky se ukázaly problémy s pevností
rámku, problémy s tím, jak rámek uchopit, musel se promačkávat kus plástu
obvykle těsně pod horní loučkou plný zásob, které tekly a v neposlední řadě
se ukázalo u rámku 39x24, že to propojení do jedné plástové plochy není v
podstatě žádný přínos.
Zkrátka s rámky se mnohem obtížněji manipulovalo kvůli obtížnému braní do
ruky a malé pevnosti, oddrátkování starého plástu, čištění a rychlá
drátkování se taky ukázalo jako málo výhodné proti staré spolehlivé klasice
a prostavování se projevili spíše jako problém než přínos. Takže jsem přešel
zpátky na původní rámky.
Přínos bych viděl jedině v tom, kdybych začal používat mezistěny s
vlisovanými drátky. Rámek by potom měl horní a spodní loučku z dvou latěk
šířky zhruba těch 12, z toho by se vždy jedna laťka přibitá na každé straně
jedním dlouhým hřebíčkem odklepla, do mezery by se vložila mezistěna a laťka
zase přiklepla. mělo by to jít při šetrné práci několikrát, než by se rámek
musel vyhodit.

R. Polášek