Včelařská konference

Právě to původní řešení s jednou kuličkou se vyznačovalo určitou odolností
proti medu, sneslo to, když tam ten med natekl. Jenomže po vytáčení se měl
koš vytáhnout, kulička a okolí očistit od rozmašírovaného medu s vazelinou ,
umýt, usušit a nakonzervovat novou vazelinou. Kdo to neudělal a nechal
medomet přes zimu tak, měl potom druhý rok tu kuličku a všechno kolem
krabaté od rzi. Točilo se to taky, ale medomet byl hlučný i po vyčištění a
namazání. Na druhé straně zase ta kulička nikdy nezajistí tak hladký chod
koše jako ložisko. Proti odkapávání medu se ale nemusí dělat nějaká redukce
s velkým průměrem. Stačí plechová stříška většího průměru než je ložisko,
připevněná na hřídeli nad ložisko. Přirozeně musí tam být na ni prostor.
Strojař by ještě mohl zvolit pevný netočivý kryt těsněný guferem na
vyleštěný příslušný kousek hřídele, to už ale je trochu složitější a
poruchovější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 11:59 AM
Subject: Re: Stéle jen varoa, dokola a do zbrnutí


> Když ne, je problém. Pak se musí zvolit díra v ložisku větší, a buď použít
> nějakou vhodnou trubičku, nebo si nechat udělat na soustruhu, redukci. Pak
> doporučuji vyrobit ji i s odkapáváním tzn. stočit jí z daleko většího
> průměru rozhodně o dost víc než je vnější průměr ložiska a tak aby med po
> ní stékal, tzn. šikmo. Jakmile se med dostane na ložisko, byť zakryté,
> ložisko se přestane otáčet, zadře se/vlastní několikrát se opakující
> zkušenosti/. Na a pak redukci, samozřejmě se zápichem pro ložisko jemně