Archiv Včelařské konference

Prosím o hodnocení 6 rám. zvratných medometů.

Páření není špatné téma. Ale co třeba, tedy krom toho sexu ještě alkohol? Medovina? Medovec? Zkažený med? Vysoký obsah vody v medu? Vysoký obsah vody v medu pod víčky? Třeba medomety se zde už dlouho neprobíraly. Odvíčkování? Neříkejte, že všichni zneužíváte manželky.
Tak co třeba vliv dna – očel – víka, čas a způsob odebírání plástů (nástavků) vzhledem obsahu vody.
Když jsme u toho, stavím si radiální medomet s vodorovnou osou otáčení na celé nástavky. Nemáte někdo zkušenosti s otáčkami a průměrem koše. Jsem zvědavý jak s odstředivou sílou zahýbá gravitace. Nemáte někdo zkušenost?
Čím odvíčkováváte krom vidliček, nožů a kartáčů. Automaty z nerezu jsou relativně dost drahé a kartáč se mi nelíbí.

Dík za příspěvky, alespoň ohledně medometu.
Tomáš Jaša

PS: jestli se do toho někdo pustíte, prosím změňte nadpis.

Mám k užívání 6 košový zvratný medomet z Oudoleně (Havlíčkova Borová) průměr 90 cm. Vyrobený 2005. Do koše se vejdou 2 nízké rámky (159mm). Po odstranění jednoho ze tří ložisek funguje perfektně, asi záleží na konkrétním kusu, za sezonu se i 2x někde nějaké zadřelo. Výkon solidní kvalita vytočení dostačující. Na jeden medomet stačí jedna vidlička. Na vytáčení 150 včelstev naprosto postačující ve všech směrech. Při současných dotacích dobrá investice. Jen bych neváhal s objednáním, aby ho ještě někdo dodal do sezóny.

Tomáš Jaša

Abych se doplnil. Zítra si jedu pro další zvratný do Oudoleně a už se těším jak malý kluk. Už aby bylo léto a hlavně bylo co vytáčet.

Tomáš Jaša:
Mám k užívání 6 košový zvratný medomet z Oudoleně (Havlíčkova Borová) průměr 90 cm. Vyrobený 2005...
-----
Kolik to přibližně stojí? Právě jsem se dozvěděl o negativních vyšetřením na MVP u mě i okolí (i když vím, že to znamená jen to co to znamená) takže asi začnu uvažovat o obnově vybavení.

Jak se zapojí vektor gravitace k dostředivému zrychlení se dá spočítat. Podle mého výpočtu dost významně, ale když jsem se tady minule blamoval výpočtem účinnosti léčiva :-), nebudu už raději nic počítat.
Malý medomet s vodorovnou osou provozuje přítel Jindra, takže ten by nám mohl říci, kde stříká med nejvíc.

Karel

Řekl bych to trochu jinak. Myslím si, že konference je unavená, vše bylo řečeno nejméně 1000x. Doporučuji notorickým diskutérům, jako GuPa, M.V.,RaPo, případně i některým dalším, aby si udělali dovolenou a odpočinuli si, aspoň měsíc, pro většinu ostatních účastníků konference to bude určitě úleva. Zatněte se a neraďte, už jste všechno 1000x okomentovali, nic nového se od Vás nelze dovědět.

Už jsem se bál ,že tady tentokrát nikdo zase nezaútočí na časopis Ale nezklamali jste.
Ale takové téma jak zajistit včelstva ve včelnici proti takovým lumpům by nebylo marné. Máte nějaké dobré nápady?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 1 V?ela?stv? 2008
> Datum: 16.1.2008 20:32:48
> ----------------------------------------
> Redakce jich má údajně mnoho na několik let.Takže zájem je jen o
> zajímavé,jak jedna paní udělala farmu za pomoci p.Kolomého, ale už né jak
> jedna paní má 3x větší farmu a maká jako šroub.Z posledního
> čísla.Potřebujete pomoci se znovuzavčelením?Bučovické kurzy
> pokračují.prosíme o pomoc.Nedovolme dál řádit zlodějům! Mohl bych jmenovat
> dále,ale zatím to stačí.Nemyslíte si ,že tyto rádoby články patří do
> placených inzerátů.
>
>
>

kdo si myslíš že si koupí pár různých medometů aby pak mohl říct ten je nejlepší To dělali komunisti a je ten správný šel do výroby ale to je přec nedemokratické.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Lud?n <LUDIN.PAVEL/=/eeznam.cz>
> Předmět: Re: Racionalizace ve v?ela?en? 4
> Datum: 16.1.2008 21:09:23
> ----------------------------------------
> Prosím o hodnocení 6 rám. zvratných medometů.
>
>
>

Bohužel ne, jen samé špatné zkušenosti. Při každé náštěvě včelína se děsím co mne zase čeká. Bohužel nic neobstojí naposledy to byly tři petrolejky, ošlapané polobotky, dvě deky, všechy příbory, šroubky hřebíky, dokonce skkleněný vychytávač matek. Na včelstva zatím nedošlo.

Prosím o hodnocení 6 rám. zvratných medometů
Myslím si že nejlépe mohou všechny medomety posoudit současní žáci SOUV v Nasavrkách. Mají tam všechny typy od p. Vodičky, přes Havlíčkovou Borovou, Chorvaty atd.Pokud vím tak s nimi pracují. Ať se tedy vyjádří. Pokud mohu mluvit za sebe tak si myslím že medomety p. Vodičky jsou o parník před ostatními.

Myslím, že jsi pod jménem Stonjek docela slušnej diskutér tady na konferenci, ale když začneš publikovat po jmény jako: Povídej, Nedivse, PepanII, pepan,(viz: ip 87.197.103.170 za posledních 1000příspěvků) tak jakoby jsi tím sděloval, že Ti o žádnou diskuzi nejde.

Nazdar.
.........
>Řekl bych to trochu jinak. Myslím si, že konference je unavená, vše bylo řečeno nejméně 1000x. Doporučuji notorickým diskutérům, jako GuPa, M.V.,RaPo, případně i některým dalším, aby si udělali dovolenou a odpočinuli si, aspoň měsíc, pro většinu ostatních účastníků konference to bude určitě úleva. Zatněte se a neraďte, už jste všechno 1000x okomentovali, nic nového se od Vás nelze dovědět.<

Na Mělnicku u Cihlářů je podle fotek pěkně. Díky za odkaz.

Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

Fandím mu, ale musí to být asi podle jeho vybavení v některých bodech zbytečná otročina a velký chaos.

........
Honza Jindra:>Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz <

GuPa:
Myslím, že jsi pod jménem Stonjek docela slušnej diskutér tady na konferenci, ale když začneš publikovat po jmény jako: Povídej, Nedivse, PepanII, pepan,(viz: ip 87.197.103.170 za posledních 1000příspěvků) ...
-----
Není to IP Křemencové :-)) Že by taky chtěli potlachat :-)

KaJi

a zjistíš že tam (Moderní včelař /jk/)také není nic převratného.
já jej kupuji

Pepan

Jestli to není tím, že je to odborný časopis o včelách a ne o převratech.
O převratech jsou jiné časopisy, nevím jestli ještě vycházejí takové Otázky míru a socialismu. A možná někde jinde je nějaký specializovaný, třebi z druhé strany v angličtině. Něco jako Osa zla, Teroristické státy, Kdo všechno už nechce dolar atd. :-)

KaJi

Zase jsem byl poučen ve Včelaři jak natírat rez v medometu. Kde se něco točí je otěr a lak se může taky odloupnout atd….Vyřešil jsem tento problém plastem za 450 Kč.
Zase jsem se dozvěděl od odborníků, že úl medu nepotí.Dodávám k tomu a zdůrazňuji to mladým i s výpočtem , že pěkně potí včelaře. Pokud jsem včelařil jako velkovčelář, dokonce s polorámky, byly roje a polovina medu. Nelépe mi vyhovuje, jako Farmě u Cihlářů, taky rámková míra 27,5.Pracnost minimální.
B.V.

"Kde se něco točí je otěr a lak se může taky odloupnout atd….Vyřešil jsem tento problém plastem za 450 Kč."

Vojtěchu prosím povídej. To může být zajímavé.

Pepča

Pro mé včelaření časopis maximálně vhovuje, jsou tam věci, které jsou pro mě zajímavé. Pro včelaře jsou tam základní informace jak pro začátečníky, a taky pro zkušenější. Časopis se nemůže zavděčit všem. Kdo chce včelařit intenzivněji má možnost si sehnat informace i z jiných zdrojů. Mnohdy mám z příspěvků dojem ten, že než aby je včelařství spojovalo, tak se jej snaží rozklížit.
---------------------------------------
-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
M. Václavek
Sent: Wednesday, January 16, 2008 6:43 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: 1 Včelařství 2008


Myslel jsem to tak, že členové ČSV ho kupují povinně, ne jako za komoušů,
kdy se běžně prodával ve včelařských potřebách.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Žůrek Josef Ing.
Sent: Thursday, January 17, 2008 8:02 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: 1 Včelařství 2008


Pro mé včelaření časopis maximálně vhovuje, jsou tam věci, které jsou pro mě zajímavé. Pro včelaře jsou tam základní informace jak pro začátečníky, a taky pro zkušenější. Časopis se nemůže zavděčit všem. Kdo chce včelařit intenzivněji má možnost si sehnat informace i z jiných zdrojů. Mnohdy mám z příspěvků dojem ten, že než aby je včelařství spojovalo, tak se jej snaží rozklížit.
Omlouvám se zapoměl jsem se podepsat
Josef

---------------------------------------
-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
M. Václavek
Sent: Wednesday, January 16, 2008 6:43 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: 1 Včelařství 2008


Myslel jsem to tak, že členové ČSV ho kupují povinně, ne jako za komoušů,
kdy se běžně prodával ve včelařských potřebách.

Kolik to přibližně stojí? Právě jsem se dozvěděl o negativních vyšetřením na MVP u mě i okolí (i když vím, že to znamená jen to co to znamená) takže asi začnu uvažovat o obnově vybavení.
……

cca 60 000 Kč. Po dotaci polovic. Záleží jak si budete vymýšlet a na elektronice. Co jsem tak slyšel tak např. pan Vodička má elektroniku vychytanější. Já osobně si u zvratného vystačím s pravým a levým chodem. A u radiálu jedu na frekvenční měnič, který umí reagovat na setiny herce.

Jak se zapojí vektor gravitace k dostředivému zrychlení se dá spočítat. Podle mého výpočtu dost významně, ale když jsem se tady minule blamoval výpočtem účinnosti léčiva :-), nebudu už raději nic počítat.
Malý medomet s vodorovnou osou provozuje přítel Jindra, takže ten by nám mohl říci, kde stříká med nejvíc.
……
Na výpočet bych si neveřejně taky troufl. Ale chybí mi jeden údaj. A to co snese rámek s medem. U mě jde o trochu větší průměr než u pana Jindry, on se vejde do přepravky a u mě jde o průměr 120 cm. Asi se nechám překvapit, snad to měnič zvládne a řemenice se přece nechá předělat.

Zdravím všechny a chtěl bych se vás zeptat,jestli jste někdo nezkoušel vybavit starý medomet na spodní části hřídele ložiskem proti oděru a pro snažší práci.Zbytečně se to tam vydírá a vzniká tam vůle pro vibrace.Koupil jsem starší pocínovaný a rád bych to tam udělal.Poradí mi někdo jak?Dík Míra

Buď zdráv.Tebe se chci zeptat na ten plast.Ty jsi nahradil tělo medometu plastovým(sudem)?

Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá velký význam.

Mám na tuto u konferenci zásadní dotaz.

Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího plodu, principiálně správná?
Děkuji. H.

K tomuto příspěvku mohu pouze sdělit, že by měl autor psát své příspěvky tak, aby byly alespoň částečně srozumitelné. Já se podepisuji pouze svým jménem a snažím se, abych se za svoje příspěvky nemusel stydět a svému jménu nedělal ostudu. Kvalitu Včelařství vidím jako dobrou a určitě vyhovující 80 % včelařů. Musíme si uvědomit, že cca 50% včelařů je na tom z vědomostmi žalostně. Mimochodem zveřejněním metody LPW příjemně překvapilo a dost zvedlo laťku. Ono v MV se též nedějí žádné zázraky a Včelár to už je dost velký žalozpěv. Jestli jsem se spletl, tak rychle dodejte názvy člénků z posledních tří čísel, které můj názor vyvrátí. Již několikrát jsem psal o tom že modernizace medometu chce dělat zgruntu, tzn. nový spodní pohon, samozřejmě elektromotorem s plynulou regulací a nový koš z anticora. Jinak to ani nemá cenu a nestojí to za tu práci. Takhle se to vyřeší navždy, špičkově a nepřijde to zas tak draho. Samozřejmě za předpokladu, že stav včelstev je již konečný. Kdo si nedá poradit a chce udělat pouze spodní ložisko: Změřit si spodní hřídelku a pak měřit průměry vnitřních děr ložiska. Bude velké štěstí když to vyjde a lehce suvně do sebe zapadat. Když ne, je problém. Pak se musí zvolit díra v ložisku větší, a buď použít nějakou vhodnou trubičku, nebo si nechat udělat na soustruhu, redukci. Pak doporučuji vyrobit ji i s odkapáváním tzn. stočit jí z daleko většího průměru rozhodně o dost víc než je vnější průměr ložiska a tak aby med po ní stékal, tzn. šikmo. Jakmile se med dostane na ložisko, byť zakryté, ložisko se přestane otáčet, zadře se/vlastní několikrát se opakující zkušenosti/. Na a pak redukci, samozřejmě se zápichem pro ložisko jemně heftnout svárem k hřídelce. Na ložisko se udělá domeček zespodu trochu do jehlanu a podmaže se epoxydem s nějakým zahušťovadlem, stačí i jemné piliny. Vše se sesadí a když a když tmel se trochu vytlačí otře se prstem. Zapoměl jsem, vše se svrtá na dva - tři šrouby a lehce ztáhne Ten tmel je tam kvůli automatickému vymezení souososti. Vše se musí před zatuhnutím tmelu lehce otáčet a když ne tak se musí upravit poloha domečku. Dost práce co a výsledek je medomet nic moc. Takže přeji dobrou volbu. Zdraví R. Stonjek

Gravitace se do odstředivýchsil zapojí nevýznamně, protože aby med
vystříkával z buněk, musí být odstředivá síla odhadem 2 - 4 - 6 x větší než
gravitační. Kdysi jsem to uměl i vypočítat.

R. Polášek

No, na nerezový medomet bych doporučil na spodek klasické axiální ložisko s
určitým zachytáváním radiálních sil. Třeba ložisko se šikmými válečky. Na
pocínovaný bude asi nejjednodušší obnovit původní konstrukční řešení.
Axiální síly tam zachytávala ocelová kulička z ložiska průměr 1 - 2 cm v
prohlubni hřídele a spodku, radiální sily přídavné třecí ložisko kolem
hřídele. To bych doporučil obnovit z nějakého kluzného plastu, třeba silonu.
Třeba v pražském Řempu je velký výběr a dá se poměrně levně zakoupit i přes
internetové stránky. V nejjednodušším případě by mělo stačit kousek silonové
tyče provrtat na přesný průměr hřídele, navlíct na ni a upevnit do medometu.
Nebo udělat do silonu trochu větší díru, rozříznout silon podélně a potom
přitahovat šrouby, aby ložisko bylo vždy těsné. Hřídel musí být na silon
aspoň trochu hladká, pokud bude dole vykousaná třeba rzí, bude silon ničit.
Potom by tam musela být kovová nejlépe vysoustružená vložka a stejně by to
nebylo ono. Pokud medomet má pohon shora a koš vibruje, je to způsobeno i
vyběhaným ložiskem nahoře, to by se muselo taky spravit. Tam bude nejspíš
taky třecí ložisko - kluzná vložka z mosazi. Pokud je vyběhaná, bude asi
nejlepší dát udělat novou. Pokud by se to mělo nahradit plastem, muselo by
být ta vložka nejméně dvakrát delší, protože při tlaku, při kterém mosaz
spolehlivě klouže po namazané hladké ocelové hřídeli, se plastová vložka už
vymačkává a povoluje. Na druhé straně, pokud by se povedlo dát hřídel koše
dole i nahoře do plastových ložisek, plast na rozdíl od mosazi tlumí hluk i
vibrace, takže medomet by byl znatelně tišší. Navíc se běžně dají získat i
samomazné plasty vhodné pro styk s potravinami, pokud by byl takový plast
hlavně na horním ložisku, nemuselo by se mazat a hlídat, jestli vazelína z
ložiska nekape do medometu. Jak se to povede, hodně záleží na tom, jak je
kvalitní povrch hřídele koše v místech ložisek. Pokud tam je vyběhaná, nikdy
se úplně nepovede ty kluzné vložky udržet natěsno, vždycky se velice rychle
objeví vůle a nemá cenu s tím dělat nějaké složité a drahé věci. Totéž je s
povrchovou úpravou koše medometu, ta je velmi problematická. Už se o tom
tady diskutovalo. Třeba bude nejlepší řešení ty ložiska na 2 - 4 roky nějak
zflikovat, aby se s tím dalo vytáčet, za ty 2 - 4 roky se projeví, jak vůbec
je povrchová úprava koše kvalitní a pokud bude ten koš reznout a opadávat
barva, bude asi nejlepší dlouhodobé řešení koš medometu dát udělat z nerezu
včetně nové hřídele - hřídel je v podstatě obyčejná ocelová tyč s trochu
kvalitnějším hladším povrchem. A potom se zabývat i nějakým důkladnějším
řešením těch ložisek. Buben medometu, co se týká povrchové úpravy, není
problém, protože to je souvislá přístupná plocha, která se dobře čistí od
starých nátěrů i od povlaku včelího vosku, na rozdíl od koše, což je
důležitá podmínka na to, aby tam barva držela desítky let a ne jen 2 roky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <pupek73/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 8:34 AM
Subject: loisko na starý medomet


> Zdravím všechny a chtěl bych se vás zeptat,jestli jste někdo nezkoušel
> vybavit starý medomet na spodní části hřídele ložiskem proti oděru a pro
> snažší práci.Zbytečně se to tam vydírá a vzniká tam vůle pro
vibrace.Koupil
> jsem starší pocínovaný a rád bych to tam udělal.Poradí mi někdo jak?Dík
> Míra

Mně ve Včelařství docela dostal ten návod na nátěr medometu. Ani slovo o
tom, že před nátěrem Bisilem by se měl povrch odmastit. Na takovém povrchu
bude ten Bisil držet tak dva roky, potom nátěr začne stárnout, křehnout a
začne padat. Každé tři roky se bude muset ten medomet natírat znova.

R. Polášek

Gusta:
Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

No, je to mladý kluk a tak podleh mámení "výhod" vysokého rámku (okukoval to u Kolomého). Zatím má ještě plno sil! Můj názor na nízké rámky je obecně znám, ale přesto je heslovitě vyjmenuji:

- snesou hrubější provozní zacházení,
- umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med, umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,
- jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z nástavku,
- rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku, tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma tahy vidličkou,
- plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,
- jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,
- rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,
- nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,
- rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem nebo ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,
- lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,
- při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať teplým či chladným zubatým,
- snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,
- včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,
- omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost větší plástové ploše, atp.
Honza

Všechny metody boje musí také být proveditelné na odlehlých stanovištích a bez složitého zařízení aby to mělo nějaký plošný význam .Ono samo zjištění , že je to funkční nestačí, on už ten kompresor je někdy problém když jak už to tady někdo psal , že se tomu pracovníkovi ho tam kvůli dvoum včestvů nechtělo táhnout. Aby to mělo plošný význam musí to být tak jednoduché jako když polkneš aspirin proti chřipce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 17.1.2008 10:26:31
> ----------------------------------------
> Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá
> velký význam.
>
> Mám na tuto u konferenci zásadní dotaz.
>
> Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po
> dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího
> plodu, principiálně správná?
> Děkuji. H.
>
>
>

Již vánoční čištění podložek mne vystrašilo a včerejší prohlídka to potvrdila. Oblast Liberecko.
Sice zatím bez úhynu, ale všechna loňská produkční včelstva, která jsem zazimoval tak jak byla mi sedí na cca 3-4 uličkách (a to jsem si v srpnu myslel jak se mi daří, že jsou silná). Pouze loňské oddělky a všelstva koncem září posílená o oddělek jsou na 6-8 uličkách. Už teď to vidím na spojování 3 - 4 včelstev dohromady, aby s toho něco bylo a zahájení roku s cca 50% stavem.
A to jsem kyselinou začal léčit již 20.července a u produkčních jsem ji použil 2x + klasické podzimní léčení.
Pokusím se na schůzi přesvědčit ostatní o nutnosti jarního léčení (bez ohledu jak dopadne vyšetření měli) - když né natítání tak aspoň o 2x fumigaci a na doražení kyselinou, aby se ještě zachránilo co se dá (s velkou snůškou s těmi mrzáčky již počítat nelze). Škoda nemohu se zbavit pocitu, že se tu něco prošvihlo (a to jsem loni na jaře na schůzi apeloval, že se doporučuje jarní léčení i při méně než 3 roztoče - nikoho to nezajímalo - a to máme předsedu veterináře).
Všem přeji ať jsou na tom lépe.
P.S. přítel mi minulý týden vykládal, že kolega, jež jede na kšeft a v srpnu pořád čekal zda se něco neobjeví (když měl v červenci prázdné medníky) a kyselinu nasadil až začátkem září šel čistit podložky na sběr měli a ze 120 včelstev jich má jen 16 jinak prázdné úly se 2 tunami cukerných zásob!!

Aleši je mi líto, ale nijak ti neporadím. U naší ZO to funguje přesně opačně, již přes tři roky nutím členy do léčení a výsledek je žalostný a přitom jsme jim schopni naservírovat léčiva včas. Nedávno mě dostal jeden Ing s velkým I, který mi sděloval jeko velkou novinu, že známá nevčelařka mu povídala, že prý jsou u včel nějaké virozy, jestli o tom nic nevím. To mě tedy dostal. Je středního věku, žádný senila. Takže s tímhle mančavtem nás žádné skvělé vítězství nečeká a bude se každý muset starat hlavně sám o sebe, alespoň já to tak vidfím. Zdraví R. Stonjek

Sjezdova predsevzeti zvolenych novych clenu komise se vytratilo .
Prvi schuzka UKRK Z.Dobisek a ing.A.Pavlik s tajemnikem MVDr Peroutkou...Jsou zjistovana a shromazdovany skutecnosti,provadena analyza,studuje se 300stran.Zapisy budou provadet clenove komise postupne v abecednim poradi,zverejnovat z jednani na WWW a Vcelarstvi

Karel: Vecnou zpravu o cinnosti UKRK jsme cetli poprve za 20 let az ted.Ponekud me to sokovalo.Co, kdy, jak, s vysledkem, jsme nikdy necetli. Kdo kontroluje ucelnost vynalozene castky z rozpoctu ? Tajemnik jen zpetne na UV oznamuje o hospodareni. Neni jedineho duvodu aby 15 clenny aparat skretariatu za dva mesice nedal do tisk(breznove zasedani),za tu dobu spotreboval pres 1mil.na mzdach...

Naklady na casopis jsou zahrnuty ve spolecensko-prospesne a vzdelavaci cinnosti,a to spolecne s naklady na seminare,prednasky,vystavy,OPV,praci s mladezi a dalsi aktivity svazu.Naklady jsou cerpany podle planu. Z vysledku hospodareni muzeme konstatovat(tajemnik) ze CSV hospodaril usporne a dosahl planovane vynosy.Podarilo se zajistit veskere planovane akce a byly vytvoreny dobre predpoklady pro cinnost a hospodareni CSV v roce 2006

Posledni ZPRAVA o cinnosti UKRK z breznoveho zasedani 2007
Predseda Dobisek poveren,predlozenim navrhu,aby byla pri UV zrizena financni komise,ktera bude metodicky spolupracocat s ekonomickym oddelenim sekretariatu pri tvorbe rozpoctu a cerpani prostredku dotacnich i z vlastnich.

UVCSV srpnove zasedani: Schvaluje zrizeni financni komise UV ing.Leosi Dvorskemu poda v souvislosti se vznikem financni komise navrh naplne jeji cinnosti.

Neni jasne kdo poveril predsedu Dobiska ? clenove-tajemnik ? Co ma co kontrola a revise co metodicky spolupracovat ? To je u UKRK paralisovani smyslu jeji cinnosti !

clen CSV franta

Nepovídej Aleši,to je ale poplašná zpráva od Tebe.
Není ani možno věřit tomu Tvému známému včelaři , že měl v červnu minulého roku prázdné medníky,to za prvé.
Za druhé , že by měl začátkem září ze 120 včelstev pouze 16,to je také k nevíře a kdo tomu věří,ať tam běží.
Vždy si lidé mysleli,že existuje myslivecká latina a nyní
musí svůj názor opravit v tom smyslu,že již existuje i
včelařská latina.Jen tak dál přátelé a větší kapky...

Je Termoterapie proti VD, tj. ohřev zavíčkovaného plodu na teplotu 40°C po dobu 3 hod., kdy dojde k 100% úhynu VD a jen max. 3% poškození včelího plodu, principiálně správná?

Kolega, novší odkaz na boj s klieštikom na základe horúceho vzduchu +54˚C teplého za spolupôsobenia éterického oleja (Salycilmethylester pridávaný do žuvačiek), nájdete na stránkach OVP 2001 č.2 str.19

Určité riziká straty vajíčok a mladého plodu sú aj tu, nóvum je pridávanie éterických olejov, ale výsledky sú relevantné, ovšem i náklady pri nízkom úpočte včelstiev sú vysoké (získať ohrievač vzduchu a jeho vháňania, terba špeciálny vrchnák a dno. Tu pomôže len dobrá partia včelárov, ktorí sú ochotní aj niečo investovať. Ak na stanovišti nie je elektrický prúd, potom je to horšie alebo prikúpiť elktrocentrálu a to sú ďalšie tisíce. Dôležité je naučiť sa správny technologický postup, ktorý však umožňuje skoro biologické odstraňovanie V.D. bez zanechávania zbytkov liečiv v diele a v mede.

Anton

Nepovídej Aleši,to je ale poplašná zpráva od Tebe.
Není ani možno věřit tomu Tvému známému včelaři , že měl v červnu minulého roku prázdné medníky,to za prvé.
Za druhé , že by měl začátkem září ze 120 včelstev pouze 16,to je také k nevíře a kdo tomu věří,ať tam běží

Aleš:.... v srpnu pořád čekal zda se něco neobjeví (když měl v červenci prázdné medníky....

Hele Nepovídej, neokřikujou, vemou si kalendář a naučej se měsíce. Za rok až budou vytáčet a krmit, se jim to bude hodit. Nebo se jim za chvilku bude plést srpen s prosincem. Taky příliš mnoho podobných písmenek ve slově.

Ale s těmi úhyny to mají recht, to je jen řízená kampaň aby šli ceny medu a oddělků nahoru. Lidi schovaj včely do sklepů a jdou žádat o dotace.

Já bych ještě dodal, že v případě malých včelařů a pokud je medomet
uzpůsobený přesně na používané nízké rámky, je potom takový medomet proti
současným na vysoké rámky o dost menšího průměru a tudíž mimo sezónu
podstatně skladovatelmější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 12:55 PM
Subject: Re: WEB


> Gusta:
> Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch
> fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se
> coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)
>
> No, je to mladý kluk a tak podleh mámení "výhod" vysokého rámku (okukoval
> to u Kolomého). Zatím má ještě plno sil! Můj názor na nízké rámky je
obecně
> znám, ale přesto je heslovitě vyjmenuji:
>
> - snesou hrubější provozní zacházení,
> - umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné
> dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med,
> umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,
> - jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z
> nástavku,
> - rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku,
> tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma
> tahy vidličkou,
> - plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,
> - jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,
> - rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,
> - nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,
> - rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem
nebo
> ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,
> - lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,
> - při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať
> teplým či chladným zubatým,
> - snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,
> - včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování
> mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,
> - omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost
> větší plástové ploše, atp.
> Honza

Stav časopisu včelařství bych přilovnal ke současnému stavu Včelařské konference.
Kvalita a zajímavost článků byla v relativně blízké minulosti znatelně vyšší.
Myslím že o mnoho jiných témat než o varroáze se dá stále psát. Ale lidi jsou z toho již zřejmě otrávení.

Teď si jdu pročíst V. 1/08. Ale pochybuji, že mě tam něco zaujme.

Máte pravdu, že bych si měl dát od konference dovolenou. Poslední dobou tu zbytečně přilévám olej do ohně svým pesimismem a kritikou.

S pozdravem...M. Václavek

Právě to původní řešení s jednou kuličkou se vyznačovalo určitou odolností
proti medu, sneslo to, když tam ten med natekl. Jenomže po vytáčení se měl
koš vytáhnout, kulička a okolí očistit od rozmašírovaného medu s vazelinou ,
umýt, usušit a nakonzervovat novou vazelinou. Kdo to neudělal a nechal
medomet přes zimu tak, měl potom druhý rok tu kuličku a všechno kolem
krabaté od rzi. Točilo se to taky, ale medomet byl hlučný i po vyčištění a
namazání. Na druhé straně zase ta kulička nikdy nezajistí tak hladký chod
koše jako ložisko. Proti odkapávání medu se ale nemusí dělat nějaká redukce
s velkým průměrem. Stačí plechová stříška většího průměru než je ložisko,
připevněná na hřídeli nad ložisko. Přirozeně musí tam být na ni prostor.
Strojař by ještě mohl zvolit pevný netočivý kryt těsněný guferem na
vyleštěný příslušný kousek hřídele, to už ale je trochu složitější a
poruchovější.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 11:59 AM
Subject: Re: Stéle jen varoa, dokola a do zbrnutí


> Když ne, je problém. Pak se musí zvolit díra v ložisku větší, a buď použít
> nějakou vhodnou trubičku, nebo si nechat udělat na soustruhu, redukci. Pak
> doporučuji vyrobit ji i s odkapáváním tzn. stočit jí z daleko většího
> průměru rozhodně o dost víc než je vnější průměr ložiska a tak aby med po
> ní stékal, tzn. šikmo. Jakmile se med dostane na ložisko, byť zakryté,
> ložisko se přestane otáčet, zadře se/vlastní několikrát se opakující
> zkušenosti/. Na a pak redukci, samozřejmě se zápichem pro ložisko jemně

Dobrý večer,

když tak čtu jak někteří včelaři mají trápení s medomety - tedy snaží se to vyřešit po svém, v rámci svých možností, chtěl bych jim trochu pomoct. Nevím, jestli všichni vědí o schválení spodního limitu pro dotaci už od 20 000 Kč ? Možná ano, ale neškodí to zopakovat.
Dotace by měla být opět ve výši 35% a možná dokonce až 50 %- ale to prosím berte bez záruky, to jsou věci, které ovlivnit nemůžu a jdou mimo mě, tyto informace si musíte zjistit na ČSV ať se zde oni vyjádří jaká bude jejich výše. V každém případě 3 roky dotace fungovaly, naši zákazníci co vím dostali peníze všichni, jenže hranice pro to aby jste na ni dosáhli, byla až od 50 000 Kč. Měly přestat a stále pokračují, což je dobře pro výrobce i pro včelaře. Již druhým rokem vyrábíme plastové malé medomety ale příliš s nimi na trh nejdu, nemáme čas se věnovat této výrobě, ale jestli někdo chce, tak v podstatě za výrobní cenu mu mohu prodat plastový plášt ( polyethylen, o váze 10 Kg, má samozřejmě atest pro potraviny- už jen podle váhy vidíte že nešetříme na plastu, ale mám zájem aby to něco vydrželo ) vhodné jako náhrada starých plášťů pro čtyřrámkové medomety = už to nemusíte natírat. Záruku na tento materiál ( plášť ) dávám 10 let. Jde to tak udělat ( a děláme to ) , že není ani přechod u výpusti kvůli matce- matka prostě není. Čistě odlitek bez další nutné práce = 3000 Kč ( + 19 % DPH- ale i to se dá nějak domluvit ). Odlitek není pláštěm ve smyslu okamžitého použití, ale musíte si to dodělat, samozřejmě můžeme se domluvit na celém medometu, ale prostě bude to stát víc. Pro ilustraci nový hotový medomet s klikou nebo s vrtačkou ( stejná cena ) prodáváme za 13 000 + 19 % DPH = 15 470 Kč, plast + nerez. A to není drahé. Vrtačka je samozřejmě Narex. Bohužel na tento malý plastový medomet není určena dotace, částka musí být větší než 20 000 Kč. To už by musel být z nerezu. Tento příspěvek píši pouze kvůli nabídce plášťů, aby se nemuselo už více natírat. Je mi jasný všeobecný odpor a nedůvěra k plastu ( absolutně zbytečné ) ale k tomuto kroku jsem přistoupil prostě proto, že nejsme schopni za tuto cenu to dělat v nerezu a je možné že nižší cena pomůže menším včelařům k lepšímu medometu než měli dosud, prostě proč to nezkusit ? Jinak z hlediska dotací je určitě výhodnější koupit za 21 000 Kč medomet z nerezu ( 12V/230V+ klika zdarma ) a pomocí dotace stáhnout cenu a mít nový nerezový medomet za cenu plastového. To v každém případě.

Jaroslav Vodička
jar.vod/=/volny.cz

Jak jste spokojeni s medomety od pana Berezy? Děkuji.Karel.

Aj pri tomto príklade Honzu vidíme aký sme rôznorodý. Čo jednému vyhovuje, iný to znosí pod čiernu zem. Budem reagovať aspoň na pár vypichnutých "výhod" NN úľov, p.Honzu.

- umožňují rychlejší dozrávání v průměru na celé ploše, rovnoměrné dozrávání medu – rámek obsahuje buď řídký nebo zralý zavíčkovaný med, umožňuje postupné odebírání zásob medu během snůšky,

odpoveď: už nejaký ten rok včelárim, ale ešte nikdy sa mi nestalo, aby som vytáčal nedozretý med (s plástami 27 cm vysokými), neviem čo je to "skysnutie medu", a v agátovej znáške mám záznamy o 7 až 11 kg dennými čistými znáškami, (po odparení až 3 kg vody na čistých 10 kg medu). Ak ja mám nasadené dve debničky, Vy 4-5 NN, včely do plástov nikdy neukladajú nektár prísne od hora dole, ale naraz plošne do všetkých plástov, tak aká je to výhoda a ako môžem priebežne odoberať zrelý med ktoý je zaviečkovaný? Je to pofiderná výhoda.

- jednodušší a rychlejší manipulace i jednou rukou při vyjímání rámků z nástavku,

Odpoveď: aká je to výhoda, keď dva plásty s medom vyberiete jednou rukou, ale na dvakrát, ja vyberiem jeden plást dvomi rukami, ale len raz! Čiže je to remíza.

- rychlé odvíčkování bez nutnosti odkládání nástrojů při otáčení rámku, tuhá plocha pro odvíčkování i panenských souší umožňuje odvíčkování dvěma tahy vidličkou,

Odpoveď: tu znovu platí to čo v prvom bode, ja plný plást odviečkujem jedným rezom odviečkovacím nožom, Vy musíte tú istú plocha (2 plásty) robiť nadvakrát, váha medu je rovnaká, tak aká výhoda?

- plynulejší rozšiřování a zužování prostoru pro včelstvo,

Odpoveď: ja nerozširujem ani nezužujem jednotlivými plástami, ale už 22 rokov celými nadstavkami bez zužovaniu priestoru, zásobné plásty zimujem in situ, teda na mieste kde zimuje včelstvo. Ja Váš TP (techn. postup) plynulejší? Pochybujem.

- jsou-li zavíčkované, je na nich poměrně málo včel při jejich ometání,

Odpoveď: ani tento argument nehovorí v prospech NN, včiel po každej znáške vo včelstvách býva nadmerne, predsa niekde musia byť a zmiesť s plástov musia.

- rychlejší vyhledávání matky, matka nestíhá přeběhnout na druhou stranu,

Odpoveď: prečo sem zaraďujete tento argument, keď to argument nie je. Matku hľadať v každom preplnenom úli s včelami je problematické a načo hľadať matku v čase, keď je znáška?

- nízká hmotnost plného rámku i celého nástavku,

Odpoveď: možno tu by mohla byť určitá výhoda pre NN, ale znáška tak často nebýva a ja rád dvíham plné nadstavky s medom, ale pri dobrej organizácii práce, vhodných pomôcok na odvoz a dovoz nadstavkom zvládnem (70 včel.), lebo 50 kg medu vo vysokých alebo nízkych, je vždy 50 kg.
Ak včelár dosiahne požehnaného veku, obyčajne nebude včeláriť ani vo vysokom nadstavku, ani v NN.

- rychlé odstranění včel trhnutím, úderem jedné ruky do druhé s rámkem nebo ometením dvěma tahy smetáčkem, jsou vhodné pro použití vyfukovačů,

Odpoveď: i keď mám skoro 100 kg a vek 71 rokov, nie som nejaká väzba, rámiky miery B váhy 3-3,5 kg, robím presne tak ako Vy, teda pre mňa vysok. rámik nie je nevýhoda. Musím priznať, že vyfukovač odstráni včely z NN ľahšie, ale znovu musím pripraviť na vyfúknutie 4 debničky, ja len dve.

- lehký rámek pro manipulaci v medometu – jednou rukou,

Odpoveď: to dokážem aj ja. Môžem Vám to predviesť., ak ma prídete navštíviť.

- při použití užší horní loučky jsou vhodné pro odvíčkování nožem, ať teplým či chladným zubatým,

Odpoveď: Moje Béčka sú všetky s hornou a dolnou latkou široké 21 mm a odviečkujem plást pílonožom, jediným rezom. Môžete to vidieť na webe www.vcelárskenoviny.cz, čiže výhoda je na mojej strane.

- snadněji se s nimi získávají druhové (jednodruhové) medy,

Odpoveď: v našich podmienkach sa jednoruhové medy dajú získať (ak sú znášky výdatné): repkový, agátový slnečnicový a medovicový, aj to len vtedy, keď ich hneď po doznení znášky vytočíte. Ostatné nektáre sa zmiešajú, pretože sú málovýdatné. Tak v čom je výhoda NN?

- včelaři na stabilních stanovištích u nich využívají nedrátkování mezistěn, pouze je zavěsí zatavením do horní loučky,

Odúpoveď: táto výhoda je len dočasná, lebo plásty sa často
pri vytáčaní trhajú. ale je to možné.

- omezení plodu v medníkových nástavcích – matky dávají většinou přednost větší plástové ploše, atp. Honza

Odpoveď: to len vtedy, keď keď včelár nepoužíva materskú mriežku. Ak áno, znovu to úplatí pri silných nárazových znášok, čo vždy nebýva, potom je jedno, aký je plást výhodný.

Ak moje argumenty považujete za relevantné na Vami prezentované argumenty, vidíte, ža absolutná pravda môže byť relatívna.

Anton


       

Nevím kolik ti je mladej ale leckterý senila má jistě lepší včely a hlavně zkušeností nežTY. Mlaďasové víc úcty by Vám slušelo a hlavně i když to zatím nevypadá ale jednou budete taky senilové.zdravím Mládí vpřed a starří na svá místa.

Nevím kolik ti je mladej ale leckterý senila má jistě lepší včely a hlavně zkušeností nežTY. Mlaďasové víc úcty by Vám slušelo a hlavně i když to zatím nevypadá ale jednou budete taky senilové.zdravím Mládí vpřed a starří na svá místa.

Rád bych se zeptal v kterých bodech myslíte, že je to otročina?
Dan Prokeš

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 1:53 AM
Subject: Re: WEB


Na Mělnicku u Cihlářů je podle fotek pěkně. Díky za odkaz.

Měl bych otázku. Jak se tam došlo na tu rámkovou výšku 27,5? Podle těch
fotek v galerii jde o kvadráty a už u výšky 24 mám sám co dělat. Ptám se
coby Vy prý jako jeho učitel.(kategorie fotografie)

Fandím mu, ale musí to být asi podle jeho vybavení v některých bodech
zbytečná otročina a velký chaos.

.......
Honza Jindra:>Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního
včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz <

Buď zdráv.Tebe se chci zeptat na ten plast.Ty jsi nahradil tělo medometu plastovým(sudem)?

Plast. medomet je na www.vcely.kvalitne.cz, nebo Včelařství str.244/2005/9
Vnuk má včely 80 km od bydliště na samotě. Ve Včelaři je ukázka co se všechno krade.Pokud by se mu ztratily úly, tak je zloděj nepoužije, protože mají nový design, který nikdo nemá. Medomet plastový, jednoduchý, budu dělat, aby nestál ani za ukradení.
B.V.

Jaroslav Vodička (85.71.158.44) --- 17. 1. 2008
Nabídka pro menší včelaře
Dobrý večer,

když tak čtu jak někteří včelaři mají trápení s medomety - tedy snaží se to vyřešit po svém, v rámci svých možností, chtěl bych jim trochu pomoct. Nevím, jestli všichni vědí o schválení spodního limitu pro dotaci už od 20 000 Kč ?

Může mi prosím někdo napsat kde najdu podrobné informace k této dotaci..hlavně mě zajímá zda těch 20 000 Kč je spodní hranicí platnou pro celou republiku nebo zde bylo myšleno dotace, které schválily jednolivé kraje pro začínající včelaře... Děkuji
Tomáš

To musí každý vyzkoušet sám.

"Aj pri tomto príklade Honzu vidíme aký sme rôznorodý. Čo jednému vyhovuje, iný to znosí pod čiernu zem. Budem reagovať aspoň na pár vypichnutých "výhod" NN úľov, p.Honzu."

Začínal jsem s rámkovou mírou 39 x 24. Přešel jsem na úly kvadrát 42 x 27, posléze jsem je kombinoval s 42 x 17. Skončil jsem u 42 x 17. Rámkovou míru 42 x 27 jsem opustil. Myslím přátelé, že jste se zapoměli zabývat ještě jednou důležitou věcí. To jsou snůškové podmínky v krajině ve které včelaříte a způsob jak včelaříte. Například použití mateří mřížky. Jedinou nevýhodu nízkonástavkového včelaření vidím ve vyšším obsahu dřeva které musím do úlu nacpat.
Co se hmotnosti týče, při výšce úlu o 6-ti nízkých nástavcích již stejně počínám vážně uvažovat o jednoduchém zdvihacím zařízení. Ono balancování horního nástavku o váze cca 30 kg na stoličce si koleduje o úraz.

Čau Pepča

Vážený příteli,
veškeré informace o dotacích najdete na stránkách ČSV.

Čau Pepča

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, jestli má někdo zkušenosti se získáním povolení k převozu kočovného vozu. Jedná se mi o převoz z jednoho kraje do druhého. Dotazoval jsem se na OÚ s rozšířenou pravomocí pod který spadáme /jak jsem vyčetl ve vyjádření min. doprava na str. ČSV / Odtud nejdřív napsali, že to není vůbec možné, že jedině na podvalníku, pak když jsem jim poslal vyjádření, tak mě odkázali na ředitelství silnic a dálnic. Má někdo s takovým převozem zkušenost. Díky

Ahoj, precti si to zde :
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=ruzne

NAŘÍZENÍ VLÁDY ČÍSLO 285/2007
Frantisek

Může mi prosím někdo napsat kde najdu podrobné informace k této
dotaci..hlavně mě zajímá zda těch 20 000 Kč je spodní hranicí platnou pro
celou republiku nebo zde bylo myšleno dotace, které schválily jednolivé
kraje pro začínající včelaře... Děkuji
Tomáš

Zdravím.Nebudu to tu uz vyjmenovavat, jsem odsud odhlasen a tento mailsystem nema vedle mnoheho ani system soukromych zprav - PM. Prosim poslete mi takovouto otazku znovu na mail. (gupaseznamcz)

S pozdravem
..........
>Rád bych se zeptal v kterých bodech myslíte, že je to otročina?
Dan Prokeš<

Právě plášť medometu je souvislá dobře přístupná plocha, kde není žádný
problém ji pod barvu pečlivě očistit. A pokud se pod barvu udělá pečlivá
úprava a očištění od rzi a vosku, vydrží taková natřená plocha v medometu
desítky let, ne jenom 2 - 3 roky jako ta neočištěná.. Přirozeně musí být v
pořádku ložiska a koš, aby koš neštrejchal po pláští nebo aby rámky
nevypadávaly při otáčení z koše a nekončily mezi otáčejícím se košem a
pláštěm. Proto problém starých medometů není plášť, ale v první řadě koš,
protože ten je tak členitý, že nějaké kvalitní očištění pod barvu je utopií
a obvykle je lepší vyrobit nový, nejspíš nerezový. Na druhé straně 3600 za
plášť medometu není zase tak špatná cena, pokud to je kvalitní plast, který
třeba za 10 let nezkřehne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Vodička" <jar.vod/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 17, 2008 8:47 PM
Subject: Nabídka pro mení včelaře


> Dobrý večer,
>
> když tak čtu jak někteří včelaři mají trápení s medomety - tedy snaží se
to
> vyřešit po svém, v rámci svých možností, chtěl bych jim trochu pomoct.
> Nevím, jestli všichni vědí o schválení spodního limitu pro dotaci už od 20
> 000 Kč ? Možná ano, ale neškodí to zopakovat.
> Dotace by měla být opět ve výši 35% a možná dokonce až 50 %- ale to prosím
> berte bez záruky, to jsou věci, které ovlivnit nemůžu a jdou mimo mě, tyto
> informace si musíte zjistit na ČSV ať se zde oni vyjádří jaká bude jejich
> výše. V každém případě 3 roky dotace fungovaly, naši zákazníci co vím
> dostali peníze všichni, jenže hranice pro to aby jste na ni dosáhli, byla
> až od 50 000 Kč. Měly přestat a stále pokračují, což je dobře pro výrobce
i
> pro včelaře. Již druhým rokem vyrábíme plastové malé medomety ale příliš s
> nimi na trh nejdu, nemáme čas se věnovat této výrobě, ale jestli někdo
> chce, tak v podstatě za výrobní cenu mu mohu prodat plastový plášt (
> polyethylen, o váze 10 Kg, má samozřejmě atest pro potraviny- už jen podle
> váhy vidíte že nešetříme na plastu, ale mám zájem aby to něco vydrželo )
> vhodné jako náhrada starých plášťů pro čtyřrámkové medomety = už to
> nemusíte natírat. Záruku na tento materiál ( plášť ) dávám 10 let. Jde to
> tak udělat ( a děláme to ) , že není ani přechod u výpusti kvůli matce-
> matka prostě není. Čistě odlitek bez další nutné práce = 3000 Kč ( + 19 %
> DPH- ale i to se dá nějak domluvit ). Odlitek není pláštěm ve smyslu
> okamžitého použití, ale musíte si to dodělat, samozřejmě můžeme se
domluvit
> na celém medometu, ale prostě bude to stát víc. Pro ilustraci nový hotový
> medomet s klikou nebo s vrtačkou ( stejná cena ) prodáváme za 13 000 + 19
> % DPH = 15 470 Kč, plast + nerez. A to není drahé. Vrtačka je samozřejmě
> Narex. Bohužel na tento malý plastový medomet není určena dotace, částka
> musí být větší než 20 000 Kč. To už by musel být z nerezu. Tento příspěvek
> píši pouze kvůli nabídce plášťů, aby se nemuselo už více natírat. Je mi
> jasný všeobecný odpor a nedůvěra k plastu ( absolutně zbytečné ) ale k
> tomuto kroku jsem přistoupil prostě proto, že nejsme schopni za tuto cenu
> to dělat v nerezu a je možné že nižší cena pomůže menším včelařům k
lepšímu
> medometu než měli dosud, prostě proč to nezkusit ? Jinak z hlediska dotací
> je určitě výhodnější koupit za 21 000 Kč medomet z nerezu ( 12V/230V+
klika
> zdarma ) a pomocí dotace stáhnout cenu a mít nový nerezový medomet za cenu
> plastového. To v každém případě.
>
> Jaroslav Vodička
> jar.vod/=/volny.cz

Kočovný vůz:

Na odbor dopravy příslušného magistrátu musíš předložit žádost s trasou jízdy, kterou doplníš o stanovisko Správy silnic a dopravního inspektorátu policie. Vůz by měl mít předepsané osvětlení i když přenosné. Pokud to budeš pořevážet BEZ VČEL, asi ten valník tě nemině. Povolovalo se to jenom za účelem kočování.
Přesto to neznamená, že ti to musí povolit. Tá záleží jak bude ochotný příslušný referet odboru dopravy. Když ti to zamítně,"hlavou zeď pak už neproraziš".

Byl tu dotaz na hodnocení šestirámkových medometů.
Dvě sezóny jsem točil s medometem od p. Vodičky v provozu s 300 včelstvy a jsem spokojen, i když byl medomet poměrně drahý. Měl jsem jen třikát drobnou závadu na koši, kterou jsem si způsobil sám. Velmi oceňuji ochotu výrobce, opravu mě zajistil prakticky ihned a druhý den medomed opět pracoval.

...asi mi to nějak uniklo ale je někde na webu k přečtení Zpráva o činnosti ÚKRK? A za jaké období ta zpráva je? To v usnesení není uvedeno.

Díky!

Viz http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-INFORMACE_UKRK.doc

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jakub
Sent: Friday, January 18, 2008 4:50 PM
Subject: Re: Lide bdete - UKRK usnula spi mlci.Kolaboruje ?

je někde na webu k přečtení Zpráva o činnosti ÚKRK?

Vážení,
na stránkách ČSV www.vcerarstvi.cz, se objevil hezký krátký film o varroáze.

Čau Pepča

Na slovenských stránkách jsem se dočetl,že nějaká česká firma vyrábí pylochytovou mřížku v metráži a v různých sílách /4mm,5mm/. Byla uvedena dokonce i cena 300 sk/m2.
Nikde u žádných českých obchodníků jsem však na ni nenarazil. Věděl by někdo o jakou firmu se jedná?
Děkuji. Honza.

Ale s těmi úhyny to mají recht, to je jen řízená kampaň aby šli ceny medu a oddělků nahoru. Lidi schovaj včely do sklepů a jdou žádat o dotace. / ty ceny šly.../
-----------------------------------------------------------
Myslím,že včely včelaři neschovávají do sklepů aby mohli žádat o dotace.Dotace pro včelaře jsou naprosto ubohé.
Ale oni onikají,což svědčí o tom,že Karel je již také staršího věku , protože mladší generace o onikání nic nevědí.Tak tedy von Karle,je dobře že oni se naučili na počítači a je třeba doufat,že u toho taky zůstanou a tu mladší generaci naučejí podle svého.Myslejí si že je to tak dobře? Myslím si že ano a že se jim to i podaří...
A co kdybych se mýlil,jsou oni asi mladšího ražení , což svědčí i o gramatice,starší generace zásadní chyby nedělá.

Nemohu se přes mail dostat do konference Ostatní maily v pořádku odcházejí

na stránkách ČSV
----- Original Message -----
From: "Tomtom" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 18, 2008 8:34 AM
Subject: Re: Nabídka pro mení včelaře


> Jaroslav Vodička (85.71.158.44) --- 17. 1. 2008
> Nabídka pro menší včelaře
> Dobrý večer,
>
> když tak čtu jak někteří včelaři mají trápení s medomety - tedy snaží se
> to
> vyřešit po svém, v rámci svých možností, chtěl bych jim trochu pomoct.
> Nevím, jestli všichni vědí o schválení spodního limitu pro dotaci už od 20
> 000 Kč ?
>
> Může mi prosím někdo napsat kde najdu podrobné informace k této
> dotaci..hlavně mě zajímá zda těch 20 000 Kč je spodní hranicí platnou pro
> celou republiku nebo zde bylo myšleno dotace, které schválily jednolivé
> kraje pro začínající včelaře... Děkuji
> Tomáš

Podívej se na
http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby/katalog-vcelarske-potreby/zakladni-potreby-k-ulum/
Honza

Budu ořezávat na zahradě včelařské vrby. Jedná se hlavně o klon S021, který
předloni ohnulo velké množství sněhu plus další 3. Kdo by měl zájem, můžeme
se domluvit. Jinak skončí v chrastí.

R. Polášek

Doplňuji:
Budu ořezávat na zahradě včelařské vrby. Jedná se hlavně o klon S021, který
předloni ohnulo velké množství sněhu plus další 3. Kdo by měl zájem o řízky,
můžeme se domluvit. Jinak skončí v chrastí.
Jedná se o severní Moravu, od každé vrby mám 1 stromek nebo keř, takže počet
řízků je omezen, nejvíc bude z S 021. Názvy ostatních si už nepamatuji, měly
by souvisle kvést zhruba od začátku března, kdy kvete S 021 až do poloviny
dubna, kdy rozkvétá smuteční vrba.

R. Polášek

Milý gusto,zůstaň s námi a neurážej se pro každou prkotinu.
Víš dobře že mladí mají jiný názor nežli my starší.
Tvoje zkušenosti by mohly pomoci mnohým začínajím včelařům
a to je přece dobře a o to nám vlastně jde. Ty jako včelař praktik,můžeš jim tuto cestu usnadnit.
Velmi si Tě vážím jednak vzhledem k tomu kolik včelstev
máš a stačíš je obhospodařovat.Kéž by si i další z Tebe vzali příklad,bylo by to dobré,zdraví tě emilka milka...

Koukam, že nečteš včelaře, včelařství 1/2008 uprostřed......Platí pro
všechny kraje

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Luboš Adamec
Sent: Saturday, January 19, 2008 3:05 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Nabídka pro mení včelaře

na stránkách ČSV
----- Original Message -----
From: "Tomtom" <e-mail/=/nezadan.fixnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 18, 2008 8:34 AM
Subject: Re: Nabídka pro mení včelaře


> Jaroslav Vodička (85.71.158.44) --- 17. 1. 2008
> Nabídka pro menší včelaře
> Dobrý večer,
>
> když tak čtu jak někteří včelaři mají trápení s medomety - tedy snaží
se
> to
> vyřešit po svém, v rámci svých možností, chtěl bych jim trochu pomoct.
> Nevím, jestli všichni vědí o schválení spodního limitu pro dotaci už
od 20
> 000 Kč ?
>
> Může mi prosím někdo napsat kde najdu podrobné informace k této
> dotaci..hlavně mě zajímá zda těch 20 000 Kč je spodní hranicí platnou
pro
> celou republiku nebo zde bylo myšleno dotace, které schválily
jednolivé
> kraje pro začínající včelaře... Děkuji
> Tomáš

Byl jsem se dneska podívat na včelnici. Bylo krásné počasí a teplo a tak i včelám se to líbilo. Chtěl jsem zkontrolovat podložky, ale velmi mě překvapil spad roztočů na podložkách. Tyto podložky jsem kontroloval pravidelně každý týden a nebyl žádný spad a nemo jen 1ks. V podletí jsme použili gabonové pásky a pak jsme fumigovali v listopadu a prosinci aerosolem 3 krát. Včelstva mám ve 3 nástavkách. Je možné, že spad roztočů je proto, že včely rozvolnili chomáč a uklízejí na spodních rámkách? Má na to někdo nějaký názor.

Když jsem otevřel Včelařství 1.08 ihned jsem zašel do sklepa pro lahev medoviny. To se musí oslavit, zmizeli Řeháčkovi nekonečné články. Jinak ale kvalita odborného včelařského časopisu již delší dobu šeredně pokulhává. Jako volně prodejný bez vázání na členství v ČSV, by se tento časopis neuživil. Domnívám se, že je dobré aby časopis dostávali všichni členové, ale o to více by měla být využita jeho informační kapacita ane plýtvat papírem jako v č.1 2008 str.1,2,3,4,5,9, o rubrice úmrtí a jubilea ani nemluvě. Pan Prokeš a celá redakční rada by měli pouvažovat o stáži v redakci Moderního včelaře, anebo se alespoň podívat do jiných odborných časopisů.

Včelařství považuji za kvalitnější nejen obsahem, ale i zpracovaním a použitým papírem. Je pravdou, že některé stránky nejsou zajímavé, ale to platí i pro Moderního včelaře. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o svazový časopis a ten má mimo jiné i za úkol informovat o dění ve svazu (což pro některé může být třeba otrava). Jinak i já jsem za volný prodej Včelařství.

Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu o které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně jezdívám do Zlína. vy jste tuším NJ?
Tom

Ložisko mám dole i nahoře a 20 let je to bez problému.Návod bych zaslal meilem.Pokud máte možnost nechat si to vysoustružit je to jednoduché.Budeli zájem tak se to pokusím popsat podrobněji zde.

Ložisko mám dole i nahoře a 20 let je to bez problému.Návod bych zaslal meilem.Pokud máte možnost nechat si to vysoustružit je to jednoduché.Budeli zájem tak se to pokusím popsat podrobněji zde.

Volný prodej? Myslíš ve stáncích a pod.? To se mi jeví jako neefektivní.
Např. pro každou z cca ( odhaduji jen pro ilustraci ) 5000 prodejen tisku po
5 výtiscích to je 25000x cca 20Kč to je 500000 Kč za měsíc, to je 6 000 000
Kč ročně.
Kolik myslíš, že by se skutečně prodalo navíc - tedy nad ten počet, který je
distribuován přímo na adresy včelařů?. Odhaduji, že podstatný počet výtisků
by šel do remitendy. Kdo by to platil? A není to jen otázka kvality
odborného obsahu (ta se mi popravdě také jeví jako ne zcela postačující pro
zvyšování úrovně včelařství).
Myslím si, že lepší je zpřístupnit Včelařství formou předplatného, aby si
jej mohl zajistit i nevčelař - zájemce ( nebo nečlen ).
Jinou otázkou je, že včelaři nečtou a to ani o tom, na co se ( v lepším
případě) vzápětí ptají (svých kolegů, nebo zde v konferenci).

Domnívám se, že je co v kvalitě podávaných informací a odborném rozsahu
časopisu zlepšovat.
Pozorně jsem např. sledoval několik přednášejících na různých včelařských
setkáních. Tam jsou obvykle sdělovány velmi zajímavé aktuální informace, do
detailů a širokých souvislostí. Bylo by jistě záslužné, kdyby se redakcí
někoho z přednášejících odborníků podařilo přesvědčit, aby ze své přednášky
sestavil a publikoval seriál. Kdyby měl takové procento pozorných čtenářů
jako pozorných posluchačů, byl by to fantastický úspěch pro časopis.

Na Moderním včelaři se mi líbí to, že již na první straně obálky je lákavá a
stručná upoutávka - věta o nějakém zajímavém článku, nebo řešení problému.
Možná že redakce Včelařství má problém v umění, jak včelaře upozornit ( nebo
"nalákat") k přečtení podrobnějšímu.

Také možná chybí autoři ( popularizátoři), kteří mají ten dar vyvarovat se
hrubých nepřesností a neupadat přitom do málo záživných ale odborně přesných
formulací. Možná by redakce mohla nápaditěji rozlišovat odborné a
popularizující články.

Protože jinak je obtížné mít lákavý obsah a přitom vysokou odbornou úroveň.

Josef Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Martin
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:09 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: 1 Včelařství 2008

Včelařství považuji za kvalitnější nejen obsahem, ale i zpracovaním a
použitým papírem. Je pravdou, že některé stránky nejsou zajímavé, ale to
platí i pro Moderního včelaře. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o
svazový časopis a ten má mimo jiné i za úkol informovat o dění ve svazu
(což pro některé může být třeba otrava). Jinak i já jsem za volný prodej
Včelařství.


__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Ložisko mám dole i nahoře a 20 let je to bez problému.Návod bych zaslal meilem.Pokud máte možnost nechat si to vysoustružit je to jednoduché.Budeli zájem tak se to pokusím popsat podrobněji zde.
--------
V takovýchto případech se to dá poslat správci konference, on to zde pak vystaví. Já bych si to určitě se zájmem prohlédl.
Karel

Kdo nabídne semeno svazenky /asi 5 kg/
a bílého máku /asi 20 dkg/.
Děkuji. Honza.

Ještě k časopisu Včlařství.Jodnou mě pán redaktor napsal,že udělátek pro zveřejnění má plný šuplík,tak dotoho,nač ten ostych Zdravím a přeju hodně pěkných udělátek.

Pán Hnátek z Banskej Bystrice ma požiadal pereposlať príspevok o rozmnožovaní rakyty. Anton


Zdravím všetkých. Pred pár dňami sa hovorilo o pestovaní vŕb, konkrétne rakyta. Salix caprea. Aj ja som sa pokúšal množiť vŕbu - rakytu zo začiatku neúspešne, ale po 2 rokoch neúspechov som našiel predsa recept.
1. Jednoročné odrezky musia byť minimálne 1 cm a viac hrubé. Takéto hrubé výhony však nájdete z pravidla len na pni (pařezu) odrezanej vŕby.
2. Narezané odrezky dávam do vedra s vodou, do ktorej rozmiešam 1 cm3 = 1 ml / 1 liter vody prípravku "DARINA", čo je kvapalné organickominerálne hnojivo na báze humínových kyselín získaných zo sapropelu - sibírskeho bahna.
3. Po 4 až 10 týždňoch sa na kôre odrezku objavia biele pupienky, čo sú zárodky nových korienkov. Zasadiť (aj do veľkých črepníkov) a zapestovať rastlinu. Často polievať, než riadne zakorení.
Robert Hnatek

Mě vadí spíš to, že se nedají stáhnout starší čísla včelařství z internetu.



Petr napsal(a):
> Když jsem otevřel Včelařství 1.08 ihned jsem zašel do sklepa pro lahev
> medoviny. To se musí oslavit, zmizeli Řeháčkovi nekonečné články. Jinak ale
> kvalita odborného včelařského časopisu již delší dobu šeredně pokulhává.
> Jako volně prodejný bez vázání na členství v ČSV, by se tento časopis
> neuživil. Domnívám se, že je dobré aby časopis dostávali všichni členové,
> ale o to více by měla být využita jeho informační kapacita ane plýtvat
> papírem jako v č.1 2008 str.1,2,3,4,5,9, o rubrice úmrtí a jubilea ani
> nemluvě. Pan Prokeš a celá redakční rada by měli pouvažovat o stáži v
> redakci Moderního včelaře, anebo se alespoň podívat do jiných odborných
> časopisů.
>
>

On už je takovej. Stejně jako se "rozešel" se ZO ČSV a vůbec s ČSV, tak se chová i tady na konferenci. Za chvíli ho to přejde přijde se zase vykecat a zanadávat na ČSV.
Včelařské schopnosti ale má, to se musí uznat.

Né že to je možné, ono to tak prostě je! U nástavkových úlů při uimování ve více nástavcích po rozvolnění chumáče dochází ke zvýšenému spadu. Mám to za několik let odpozorované.

Přátelé, mám zájem o řízky včelařské vrby. Prosím o zaslání kontaktnmích
informací na bohumil.horak/=/vsb.cz

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Saturday, January 19, 2008 5:01 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Včelařské vrby.

Doplňuji:
Budu ořezávat na zahradě včelařské vrby. Jedná se hlavně o klon S021, který
předloni ohnulo velké množství sněhu plus další 3. Kdo by měl zájem o řízky,
můžeme se domluvit. Jinak skončí v chrastí.
Jedná se o severní Moravu, od každé vrby mám 1 stromek nebo keř, takže počet
řízků je omezen, nejvíc bude z S 021. Názvy ostatních si už nepamatuji, měly
by souvisle kvést zhruba od začátku března, kdy kvete S 021 až do poloviny
dubna, kdy rozkvétá smuteční vrba.

R. Polášek

pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu o které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
------------------

Pravdepodobne se jednalo o vrbu jivu. Ta ze zimnich rizku (skroro) neroste, je treba ji roubovat na jinou dobre ujimajici se vrbu (napr. kosikarskou) a pak az zasadit. Nebo vsadit na krizence vrby jivy napr s vrbou mechovitou (klon 508)

Vse je dobre popsano v knize Vrby pro vceli pastvu (Mottl, Sterba, Kodon) / viz knihovna ci antikvariaty/

radek k.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil :-(
> Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně jezdívám do
> Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom

No já si pamatuji, že kdysi bylo Včelařství jen v některých stáncích nebo v
tabáku, obvykle v nějakém prestižním na náměstí nebo na vlakovém nádraží. Na
nějakém stánku uprostřed sídliště nebylo. Problém je asi v tom, že jak je
těch asi 15 let Včelařství dáváno prakticky povinně členům svazu, redakce
odvykla dělat ten časopis takový, aby se líbil lidem a aby si ho lidé
kupovali. Nyní redakce Včelařství dělá ten časopis takový, aby se líbil
samotné redakci a aby se líbil vrchnímu vedení Svazu. Ergo ve Včelařství
jsou prakticky shodné články jako před těmi 15 lety, protože i redakce i
vedení Svazu je nejméně těch 15 let prakticky stejné, pokud jsou měněni
lidé, noví členové vedení i redakce uvažují v podstatě stejně jako ti staří.
Dříve Včelařství prodávané volně ve stáncích bylo úrovní srovnatelné s
dalšími 3 - 6 zájmovými časopisy, co se tam mohly koupit. Dneska je ve větší
prodejně tisku zájmových časopisů celá stěna, 20 - 40 časopisů a prakticky
každý z nich je na mnohem vyšší úrovni než je dnešní Včelařství.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 7:36 PM
Subject: RE: 1 Včelařství 2008


Volný prodej? Myslíš ve stáncích a pod.? To se mi jeví jako neefektivní.
Např. pro každou z cca ( odhaduji jen pro ilustraci ) 5000 prodejen tisku po
5 výtiscích to je 25000x cca 20Kč to je 500000 Kč za měsíc, to je 6 000 000
Kč ročně.
Kolik myslíš, že by se skutečně prodalo navíc - tedy nad ten počet, který je
distribuován přímo na adresy včelařů?. Odhaduji, že podstatný počet výtisků
by šel do remitendy. Kdo by to platil? A není to jen otázka kvality
odborného obsahu (ta se mi popravdě také jeví jako ne zcela postačující pro
zvyšování úrovně včelařství).
Myslím si, že lepší je zpřístupnit Včelařství formou předplatného, aby si
jej mohl zajistit i nevčelař - zájemce ( nebo nečlen ).
Jinou otázkou je, že včelaři nečtou a to ani o tom, na co se ( v lepším
případě) vzápětí ptají (svých kolegů, nebo zde v konferenci).

Domnívám se, že je co v kvalitě podávaných informací a odborném rozsahu
časopisu zlepšovat.
Pozorně jsem např. sledoval několik přednášejících na různých včelařských
setkáních. Tam jsou obvykle sdělovány velmi zajímavé aktuální informace, do
detailů a širokých souvislostí. Bylo by jistě záslužné, kdyby se redakcí
někoho z přednášejících odborníků podařilo přesvědčit, aby ze své přednášky
sestavil a publikoval seriál. Kdyby měl takové procento pozorných čtenářů
jako pozorných posluchačů, byl by to fantastický úspěch pro časopis.

Na Moderním včelaři se mi líbí to, že již na první straně obálky je lákavá a
stručná upoutávka - věta o nějakém zajímavém článku, nebo řešení problému.
Možná že redakce Včelařství má problém v umění, jak včelaře upozornit ( nebo
"nalákat") k přečtení podrobnějšímu.

Také možná chybí autoři ( popularizátoři), kteří mají ten dar vyvarovat se
hrubých nepřesností a neupadat přitom do málo záživných ale odborně přesných
formulací. Možná by redakce mohla nápaditěji rozlišovat odborné a
popularizující články.

Protože jinak je obtížné mít lákavý obsah a přitom vysokou odbornou úroveň.

Josef Kala

Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu, kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení některých jabloní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomtom" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 20, 2008 6:46 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Měl bych zájem o nějaké řízky vrb...pokoušel jsem se jednou řízkovat
> vrbu
o
> které ví, že je obsypana včelami, ale ani jeden řízek se mi neuchytil
> :-( Můžete mi napsat odkud jste? Já z Opavy...celkem pravidelně
> jezdívám do Zlína. vy jste tuším NJ?
> Tom

Pro běžného včelaře je časopis Včelařství dostatečným zdrojem všeobecných informací.Pokud se jedná o aktuálnost,to už se stačí podívat do tiráže a zjistíme s jakým předstihem bylo číslo dáno do tisku.Konkrétně č.1.2008 bylo dáno do tisku 12.11.2007.
Předplatné i pro nečleny by bylo jistým řešením.Pokud by se časopis dal do volného prodeje tak souhlasím s autorem tohoto příspěvku,že remitenda by mohla být dost vysoká a šlo by to k tíži vydavatele a tudíž nás všech,kteří v podstatě ze svých příspěvků částečně tisk hradíme.
Pro ty včelaře,kteří chtějí mít aktuální informace,odkazuji na internetové stránky.Když je zájem a snaha dají se najít úžasné věci.Víťa

Pán Hnátek z Banskej Bystrice ma požiadal pereposlať príspevok o rozmnožovaní rakyty. Anton


Zdravím všetkých. Pred pár dňami sa hovorilo o pestovaní vŕb, konkrétne rakyta. Salix caprea. Aj ja som sa pokúšal množiť vŕbu - rakytu zo začiatku neúspešne, ale po 2 rokoch neúspechov som našiel predsa recept.
1. Jednoročné odrezky musia byť minimálne 1 cm a viac hrubé. Takéto hrubé výhony však nájdete z pravidla len na pni (pařezu) odrezanej vŕby.
2. Narezané odrezky dávam do vedra s vodou, do ktorej rozmiešam 1 cm3 = 1 ml / 1 liter vody prípravku "DARINA", čo je kvapalné organickominerálne hnojivo na báze humínových kyselín získaných zo sapropelu - sibírskeho bahna.
3. Po 4 až 10 týždňoch sa na kôre odrezku objavia biele pupienky, čo sú zárodky nových korienkov. Zasadiť (aj do veľkých črepníkov) a zapestovať rastlinu. Často polievať, než riadne zakorení.
Robert Hnatek

Zdravim priatelov vcelarov,

vcera som bol na vcelnici a potesil ma krasny prelet vceliciek. Nadmorska vyska 250m, teplota nad 10°C. Co ma vsak nepotesilo je, ze z 8 vcelstiev prezimovalo len 5 (NN Optimal). Sledoval som spravy o uhynoch u ostatnych vcelatrov tu na konferencii. Priciny uhynu su zatial nezname, resp. len dohady. Ake mate skusenosti ostatni?????

Nadm.výška 480 m,9 stupňů včera jsem odebíral měl,velký prolet nebyl,pouze ta včelstva,která jsem rozrušil sporadicky létala.Jinak můžu konstatovat,že na podzim včelstvo,které bylo nejsilnější,mimo jiné mi vyloupilo i zásobní oddělek a to několikrát,mělo při odběru měli pouze tři uličky.Jedná se o zimování ve dvou nástavcích 39x24 r.míra.Ostatních 20 včelstev měl v průměru na 5-7 uličkách.Víťa

Uvedené postupy jsou pro snadnozakořeňující řízky, to vrba jíva není.
Na vrbu jívu se dříve doporučovalo roubování nebo vysemenění do nějakého
mokřádku na igelitu a následně na stanovišti vyřazení nebo přeroubování
samičích jedinců.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 10:36 AM
Subject: RE: Včelařské vrby.


Klasická vrba jíva zakořeňuje o dost hůře, než ostatní vrby. Doporučuje se
použití přípravků na zakořeňování (jsou jak práškové, já sám mám dobré
zkušenosti s želé). K dostání v různých semenářstvích a zahrádkářských
prodejnách.

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Poláek
Sent: Monday, January 21, 2008 9:10 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včelařské vrby.

Na to je už dávno postup. Řízky, asi 20 cm dlouhé klacky se zapíchnou do
záhonu, aby vyčuhovaly tak 2 cm. Záhon se zalévá a pleje od plevelu. Za rok
vyrostou šlahouny 0,4 až 1,20 m vysoké, ty se potom v zimě sází na trvalá
stanoviště. Rovnou to nejde, protože tak malé řízky jsou při přímém vysázení
zahlušeny plevelem.
U dobře zakořeňujícícch vrb se mohou řezat tyče, které se zapíchnou na
trvalé stanoviště tak, aby čouhaly tak asi metr. Pokud není příliš suchý
rok, tak potom vyrostou. Tak jsem množil do pobřežních bažin místní klony
samčích vrb a v minulosti se takovým způsobem zalesňovaly topolovými řízky
nevyužívané vlhčí loučky. Pak je u vrb ještě možnost, že se prakticky
nesekané vícemetrové pruty a větve z keřových porostů prostě zaryjí nebo na
ležato zahážou 5 - 15 cm vrstvou zeminy, tak se občas dříve dělaly břehové
porosty vrb u potoků a větších říček, kde měly bránit erozi břehů, tam se ty
větve ještě mechanicky přitloukaly do toho břehu nebo se takhle i osazovaly
ty vlhčí louky nebo mokřiny. Přirozeně všechny tyto způsoby potřebují aspoň
prvních půl roku dostatek vláhy, jinak rostlinky zaschnou. Relativně dost
kritická je taky doba, kdy se ty řízky a větve řežou, u vrby a asi obecně u
všech snadno zakořeňujících dřevin je nejlepší doba těsně před začátkem
rašení, to je nyní, u vrby je pak kratší období během plného rašení a květu,
kdy vrbové řízky nekoření téměř vůbec, v létě a na podzim koření proti
nejvýhodnější době méně nebo taky někdy vůbec. Souvisí to s chemismem uvnitř
rostliny, kterým rostlina ovládá růst pupenů a kořenů.
Hůže zakoňujicí vrby a tenčí větévky se mohou dát prostě do vody jako do
vázy, obvykle s rozvojem listů začnou rašit i kořeny, pak se musí ty větévky
opatrně zasadit do nějakého většíhi květináče a po nějakém měsíci v něm
rostoucí přesadit do záhonů.
Jinak obecně čím tenčí a mladší větévky, tím ochotněji raší, ale čím
silnější klacky, tím obsahují více živin a stihnou z nich vyrůst delší
výhony s listy, než začne rostlinka čerpat kořeny živiny z půdy. U vrby je
proto vhodné používat klacky od půl cm síly výše a stačí obvykle zapíchání
do vlhké půdy, u jiných dřevin, co koření podstatně hůře se musí třeba
používat zelené výhonky plus třeba případně stimulátor, aby vůbec
zakořenily, a je to spíše laboratorní věc než záhon v přírodě, třeba množení
některých jabloní.

R. Polášek

Hlásím první květ, už několik dní na zahradě rozkvetlý žlutý petrklíč
prvosenku. Sněženky kupudivu letos ještě ani nevylezly.

R. Polášek

Všechny příspěvky s imeilu se vrací s tímto odkazem

5.4.3 smtp; no valid MX record

Nepodařilo se zjistit emailový server odesílatele.
Could not resolve recipient's email server.

Fragment původní zprávy:

Žádné vyřazovaní samičích jedinců nedoporučuji, ti jsou dobrým zdrojem nektaru a samčí zase zdrojem pylu

Pepan

nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a to nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý mokřad

Svazenka a jiná osivo Je běžně k dostání v zemědělském zásobování Nejlépe ti poradí nejbližší zemědělec

Ptám se, je to racionální, nebo jen snaha být perfektní za každou cenu. Vezmu-li v úvahu počet otáček, délku jednoho vytáčení, zatížení koše a průměr hřídele nemůže dojít i s tím nejjednoduším kluzným uložením k jeho vydírání a nadměrnému opotřebení než se vydře to uložení tak se zatím rozpadne celý medomet A pokud se týká zatékání medu do spodního ložiska tak není možné aby se tam med vůbec dostal Pokud se nejedná o příkladnou nedbalost. Odstředivá síla to nedovolí. Dále se za účelné považuje: 3rámkový medomet do 10 včelstev 4rámkový do 40, 6rámkový do sto a pak jsou již medomety s horizontálním uložení koše na 24 až 100 rámků

Vzhledem k tomu ,že je včelařství zadarmo a povinně tak je výborné.Je pravda ,že jako informační medium pro včelaře to jde. Má to však vadu,ještě by mělo nutit včelaře aby to přečetli také povinně.Kdyby však v tomto stavu bylo na stáncích mezi podobnými časopisy asi bych si ho málo kdo koupil.

Jestliže je si někdo jist, že se nemůže stát, aby mu po hřídelce steklo několik kapek medu, dobře mu tak. Já musím za den se otočit 2 x s vlekem nástavků a ty prohnat rad. medometem a med mě po hřídelce občas steče, protože z odvíčkovaných plástů to prostě kape. Pak je s ložiskem ámen v dohledné době. Jinak nejjednodušší zábrana je vystřihnout z gumy, nebo plastu kolečko, vyseknout o něco menší díru než je hřídel a navléknout. Zdraví R. Stonjek

Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?

Doporučovalo se těsně předtím, než jíva začne uvolňovat semena - chmýří,
nalámat větvičky s samičími jehnědami a zapíchat je do toho mokřadu. Je to
někdy tuším ke konci května. Obírat chmýří z větviček se mně zdá takové
dost málo produktivní.
Kdysi, když jsem pracoval v hale ve fabrice, stačilo vylézt na střechu haly
a tam bylo v nafoukaných závějích zeminy v kanálech odvádějících srážky
stromečků vrby jívy dost. Dneska už tam nedělám a asi soukromý majitel se i
stará a střechu nechává čistit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 3:34 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> nejlepší je použít výsev a jelikož jíva je dvoudomý strom tak semeno se
> sklízí jen ze samičích stromů a musí se během pár hodin po sběru zasít a
to
> nejlépe do substrátu ze stavební suti a zeminy 1 : 1. kde bude trvalý
> mokřad

Přesně tak. Co se týká zatékání medu, je asi třeba odlišit medomety se
svislým košem, tam se toho na hřídel skutečně moc nedostane a medomety s
vodorovným košem, tam může med z rámků kapat na hřídel běžně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pepan" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 4:03 PM
Subject: Re: loisko pod ko do medometu


> Ptám se, je to racionální, nebo jen snaha být perfektní za každou cenu.
> Vezmu-li v úvahu počet otáček, délku jednoho vytáčení, zatížení koše a
> průměr hřídele nemůže dojít i s tím nejjednoduším kluzným uložením k jeho
> vydírání a nadměrnému opotřebení než se vydře to uložení tak se zatím
> rozpadne celý medomet A pokud se týká zatékání medu do spodního ložiska
> tak není možné aby se tam med vůbec dostal Pokud se nejedná o příkladnou
> nedbalost. Odstředivá síla to nedovolí. Dále se za účelné považuje:
> 3rámkový medomet do 10 včelstev 4rámkový do 40, 6rámkový do sto a pak jsou
> již medomety s horizontálním uložení koše na 24 až 100 rámků

"Co ma vsak nepotesilo je, ze z 8 vcelstiev prezimovalo len 5 (NN Optimal)."
Je mozno uvest jak byla vcelstva zazimovana?
Vse dobre,
Vladimir Ptacek

Nic není zadarmo ten časopis mají včelaři předplacený

Všechny příspěvky s imeilu se vrací s tímto odkazem

5.4.3 smtp; no valid MX record

Nepodařilo se zjistit emailový server odesílatele.
Could not resolve recipient's email server.

Fragment původní zprávy: Zrovna tak se vrací ty pro správce
Ostatní pošta na jiné adresy chodí normálně

Ještě jeden poznatek Jak je příroda moudrá Jelikož mají vrby a topoly velmi krátkou klíčivost Tak matka příroda zařídila , že tyto stromy začínají uvolňovat semena obvykle pár hodin před děštěm Jakmile začnou poletova můžete s vejvětší pravděpodobností očekávat déšť
Pepan

Pohon zvláště u zvratných medometů nahoře je často chybou, protože zavazí při vkládání plástů. Proto je výhodnější jej mít dole pod medometem. Aby se nestalo to, že med nateče do ložisek, dává se mezi koš a ložisko odstřikovací kroužek, v podstatě talíř otočený dnem vzhůru. Voda po něm steče, pryč- dolů na řemenici. Normálně se to nestává, včelaře si to má hlídat, ale pokud se to náhodou stane, žádné nebezpečí poruchy - zničení ložiska nehrozí.
Tak to děláme v podstatě 28 let beze změny, od roku 1980.

Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady. Pavel

Bezne ich kupujeme na Slovensko z VÚ- Kunovice u Uherskeho Hradiste, Ing.
Čižková tel: 6025696. Vrba trojmužná "trojtyčinková " Salix triandra L. tzv.
S- 430 sa
predáva v řizkach, na jar sa vysadí na záhon , zapustí korene, vyženie aj
meter vysoké výhony a na jeseň sa može presadiť na trvalé stanovište.
Distribuje sa v marci a cena je 4.-Kč- 1 ks.
Velmi dobrý sposob rozmnozovania popisuje pán Túrčani vo svojom
prispevku.
----- Original Message -----
From: "Pavel Chlup" <pavchlup/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 21, 2008 7:28 PM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Nevíte prosím Vás někdo,kde se dají sehnat sazenice nebo řízky vrby
> trojmužné?Jde vůbec tato vrba řízkovat?
>
>
> __________ Informacia od NOD32 2813 (20080122) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>

Dříve se mi včelařské vrby zdály nejlepší volbou všude, protože vhodně
zvolenými klony se dá za prvé od stolu pokrýt produkci pylu ihned od
roztání sněhu po rozkvět jiných zdrojů pylu v druhé polovině dubna - olše,
osika, javor mléč, smuteční vrba atd. Za druhé dají se nalézt včelařské vrby
pro mokrá stanoviště i pro suchá stanoviště. Za třetí všechny včelařské vrby
jsou nebo by měly být snadno rozmnožitelné řízky bez nějakého složitého
laborování s stimulátory, teplotou, ochranou proti plísni atd.
Nyní se mně zdá, v nějaké méně porušené přírodě, že vhodnější bude rozmnožit
nebo naroubovat nějaké místní vrby jívy nebo se i koukat v březnu a dubnu a
rozmnožit už rozšířené místní samčí vrby než včelařskými vrbami, což jsou
kříženci i různých cizokrajných vrb zanášet do prostředí další cizokrajné
odrůdy a geny. Vrby jsou větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, jejich
pyl se může větrem šířit na dost velkou vzdálenost.
Někde u města, kde je leccos už vysázeno, tam se včelařskými vrbami podle
mně není problém, někde v chráněné krajině daleko od parků a plantáží
biomasy jsem pro místní zdroje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 22, 2008 6:47 AM
Subject: Re: Včelařské vrby.


> Prosím o radu, jaké vrby by bylo nejlepší vysadit a kdy. Nikdy jsem se tím
> nezabýval a rád bych svoje včelky letos nějak podpořil. Díky za rady.
Pavel

K uhynu vcelstiev:
zimoval som na dvoch stanovistiach. Na prvom boli vedla seba dva ule po 4 NN. Matky mali minulorocne. Liecil som v auguste Formidolom, potom podla instrukcii 2x Avartinom. Vcelstva boli rovnako krmene. V jednom som nasiel vrchny nastavok plny zav. zasob a hrstku uhynutych vciel v nizsom nastavku tiez so zasobami. Vedlajsi ul bol zrejme este na jesen vyrabovany bez zasob a vciel.
Na druhom stanovisti je situacia lepsia, rovnaky postup osetrovania a krmenia. Zo 6 vcelstiev padlo len jedno - bol to minulorocny roj v 3 NN. Po otvoreni bol dostatok zav. zasob, medzi plastami hrstka uhynutych vciel. Po okoli je rozsireny mor vcelieho plodu. Zatial som nedostal instrukcie o sposobe vysetrenia vcelstiev na tuto nemoc. V minulosti sa odovzdavalo melivo alebo vzorky medu na rozbor. Podla mojich pozorovani (stav zav. plodu)sa klinicke priznaky moru neobjavili, potvrdene vysetrenim to vsak nemam. Inak som nestihol vyrezat jeden cyklus zavickovaneho trudieho plodu - to len na margo kliestika V.D.

Jano B.

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Všechny druhy vrb jsou nejen zdrojem pylu ale i dobrým až velmi dobrým zdrojem nektaru

Pepan

Když probíráte č.1/2008 tak jsem zalistoval několika posledními ročníky. V okamžiku, kdy začal vycházet Moderní Včelař se přechodně podle mého mínění odborná kvalita začala přechodně zlepšovat. Bohužel jen přechodně. Myslím si, že například vázli informace o možnosti čerpání dotací z EU. Zato jsem půl roku po sjezdu četl o tom jak "jsme to zvládli". A schválně si zpočítejte co nebo kdo je nějčastěji na fotografiích v časopise.

Zatím

Dobrý den pane Mařík.Prosím pošlete mi ten návrh na mejl-pupek73/=/seznam.cz předem dík.

Dobrý den,
máte někdo zkušenosti s tím přípravkem na vrtání
kompletních rámků, co je občas inzerován v časopise
docela rozšiřuju a tak bych to chtěl nějak ulehčit

Prosil bych také poslat nákres nebo popis uložení ložisek. Můj E-mail MojmirVecerka/=/seznam.cz

jak se potom dívat na diagnostiku spadu? Tento problém jsem měl i loni a přesto včelstva vyzimovala v pořádku. Letos to zatím vypadá taky slibně i přes ten spad přes ten poslední teplý týden. LB

Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte. Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší straně!
Honza

Naprostý souhlas.
Litrovka stolního oleje za cca 20Kč mi vystačí na několik roků.
V té souvislosti si dovoluji pro některé účastníky konference podrobně
popsat, jak to dělám.
Do nádoby (sklenice) o cca dvojnásobném obsahu než je objem měli naleju
olej, nasypu měl, zamíchám špejlí a počkám, až měl sedne na dno a na hladinu
vyplavou roztoči. Ale i křidélka, hlavičky a nožičky z uhynulých včel.
Po spočtení roztočů olej nechám zpátky překapat přes papírový kávový filtr,
který následně spálím. Olej je tak použitelný i pro další flotace a po
několik následujících roků ( než se zkazí ). Flotaci je dobré provádět při
pokojové teplotě.
Flotace je cenná informace skoro zadarmo.
(Flotaci v líhu jsem nezkoušel).
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza Jindra
Sent: Tuesday, January 22, 2008 10:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: spad roztočů

Podobnou zkušenost jsem měl před několika lety, kdy jsem vybíral měl v
týdnu velkého oteplení během ledna. Tenkrát to dělalo průměr 20 roztočů na
včelstvo. Po 4 týdnech od prvního odběru měli jsem během února odebral
druhý vzorek, zaslal ho znovu na vyšetření a výsledek byl pod 0,5 ks na
včelstvo. V podstatě bylo chybou odebírat měl během oteplení, ale to nikdo
nemohl čekat. Takže doporučuji vzorek zopakovat a vyšetření si udělat
flotací v oleji nebo lihu sám. Na druhou stranu počet roztočů ve vzorku je
informací jenom pro Vás. Je na Vás jak se k léčení svých včelstev
postavíte. Převezměte konečně zodpovědnost na sebe a účelně se rozhodněte.
Nečekejte, že to za Vás někdo vyřeší. Nebo že naleznete někoho, na koho
chybu způsobující úhyn včelstev, hodíte. Míč je celou dobu hry na naší
straně!
Honza


__________ Informace od NOD32 2807 (20080119) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na mailovou adresu.

Čau Pepča

Zkoušel jsem to sponkovačkou ale moc mě to nenadchlo Zašli mi to také ať vidím jestlo to nedělám blbě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vrta?ka r?mk?
> Datum: 23.1.2008 06:47:46
> ----------------------------------------
> Již několik let používám velkou sešívačku na kancelářské sponky. Rámky již
> nevrtám a drátek neprotahuji. V případě zájmu Vám zašlu několik snímků na
> mailovou adresu.
>
> Čau Pepča
>
>
>