78077

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 1. 2008
Re: Stéle jen varoa, dokola a do zbrnutí (26809)

Mám pocit, že se zde diskutuje převážně jen o varroáze a věcí s ní spojené.
Rozebírá se to tak dlouho, že se v podstatě diskutuje o ničem ......... S pozdravem...M. Václavek

V tom dlouhém výčtu témat mi ještě chybí sex ve výšce 30 m nad krajinou...........

Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re:St?le jen varoa, dokola a do zbrnut? (26809)

Ono to všechno se co pan Václavek navrhuje k diskusi se tady diskutuje vě včelařské veřejnosti již 100let Kdy pan Adamec navrhl úly hospodář vytvořené podle Amerikánů Jak se tehdy říkalo Langsrotům Jen ta varoaa je tady od 70 let Ale v tom je ten půvab . Noví zájemci o tento obor se budou ptát na ty 100leté pravdy stále dokola .To ani jinak nejde . staří křeni budou zase odpovídat jedno a to samé protože nové pravdy se objevují poskrovnu a pomalu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: St?le jen varoa, dokola a do zbrnut?
> Datum: 16.1.2008 18:41:11
> ----------------------------------------
> Mám pocit, že se zde diskutuje převážně jen o varroáze a věcí s ní spojené.
> Rozebírá se to tak dlouho, že se v podstatě diskutuje o ničem než o něčem a
> zbytečně se plní paměť konference nekonečným velmi častým opakováním v
> celku toho samého. Tyto diskuze vedou do ztracena a nic neřeší. Mě osobně
> dost nudí.
> Tak tomu stále nebylo, kdysi zde byla daleko větší tématová pestrost.
>
>
> Co prolety, byly u Vás? Spotřeba zásob přes zimu? Dlouhověkost včel? Zimní
> plodování? Zimování na melicitóze? Chov matek? Vigorky? Používáte výkluzy?
> Používáte mřížky? Podněcování - ano/ne? Uteplení ano/ne? Mezinástavková
> mezera? Síla stěn? Tvorba oddělků? Krmení? Zužování? Rozšiřování? Stavba
> díla? Přelétáky? Klíckování matek? Výměna matek? Souvčelstevné včelaření?
> Hledání matek? Úlová otázka? Dosahování snůškových včelstev? Vliv uteplení?
> Komorování? Jarní rozvoj? Odběr pylu? Odběr propolisu? Počet nástavků?
> Velikost plodiště? Skladování zásob? Předcházení loupeži? Mezisnůškové
> období? Potřeba zásob? Síla včelstev? Lanstroth? Farrar? Brenner?
> Dvoumatečné včelaření? Kvalita matek? Smetence? Sádky? Stáří matek? Tichá
> výměny? Komínový efekt? Potřeba souší pro snůšku? Poloha plodiště? Sluneční
> záření? Předcházení rojových nálad? Záložní matky? Manipulační včelstva?
> Melicitóza? Urychlení rozvoje? Nicot? Plemenáče? Vyšší výnos? Vyšší
> produktivita práce? Vyšší užitkovost? Zimování? Zimní chumáč? Vyzimování?
> Plod? Medná komora?...................................
> prostě něco jiného než varroa
>
> S pozdravem...M. Václavek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: 1 V?ela?stv? 2008 (26805) (26806)

a zjistíš že tam také není nic převratného.
já jej kupuji

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 1 V?ela?stv? 2008
> Datum: 16.1.2008 17:58:44
> ----------------------------------------
> Konečně se jim podařilo vystrnadit Řeháčka z Minima. Když už články o
> Euro-dadantech tak v článku s názvem ,, Včelaření v Euro-dadantu aneb
> Výtahy z ,,levné přeslavné,, Řeháčkovy učebnice ,, nebo něco podobného.
> Včelaření v Euro-dadantech není žádné minimum znalostí pro začátečníky!
>
> Jinak musím souhlasit s názoren většiny, že časopis po obsahové stránce je
> velmi nezajímavý a nekvalitní. Udělali dobře, že časopis dávají jako
> členský. Určitě bych nebyl výjímečný tím, že by si ho nekoupil, pokud by se
> za něj platilo jako za minulého režimu.
>
> Pro všechny, kdo si chtějí přečíst kvalitní včelařské články, doporučuji
> časopis Moderní včelař.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26806) (26808)

Myslel jsem to tak, že členové ČSV ho kupují povinně, ne jako za komoušů, kdy se běžně prodával ve včelařských potřebách.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26810


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 1. 2008
Stéle jen varoa, dokola a do zbrnutí

Mám pocit, že se zde diskutuje převážně jen o varroáze a věcí s ní spojené.
Rozebírá se to tak dlouho, že se v podstatě diskutuje o ničem než o něčem a zbytečně se plní paměť konference nekonečným velmi častým opakováním v celku toho samého. Tyto diskuze vedou do ztracena a nic neřeší. Mě osobně dost nudí.
Tak tomu stále nebylo, kdysi zde byla daleko větší tématová pestrost.


Co prolety, byly u Vás? Spotřeba zásob přes zimu? Dlouhověkost včel? Zimní plodování? Zimování na melicitóze? Chov matek? Vigorky? Používáte výkluzy? Používáte mřížky? Podněcování - ano/ne? Uteplení ano/ne? Mezinástavková mezera? Síla stěn? Tvorba oddělků? Krmení? Zužování? Rozšiřování? Stavba díla? Přelétáky? Klíckování matek? Výměna matek? Souvčelstevné včelaření? Hledání matek? Úlová otázka? Dosahování snůškových včelstev? Vliv uteplení? Komorování? Jarní rozvoj? Odběr pylu? Odběr propolisu? Počet nástavků? Velikost plodiště? Skladování zásob? Předcházení loupeži? Mezisnůškové období? Potřeba zásob? Síla včelstev? Lanstroth? Farrar? Brenner? Dvoumatečné včelaření? Kvalita matek? Smetence? Sádky? Stáří matek? Tichá výměny? Komínový efekt? Potřeba souší pro snůšku? Poloha plodiště? Sluneční záření? Předcházení rojových nálad? Záložní matky? Manipulační včelstva? Melicitóza? Urychlení rozvoje? Nicot? Plemenáče? Vyšší výnos? Vyšší produktivita práce? Vyšší užitkovost? Zimování? Zimní chumáč? Vyzimování? Plod? Medná komora?...................................
prostě něco jiného než varroa

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26809


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 16. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805) (26806)


. . . že časopis dávají jako členský. Určitě bych nebyl výjímečný tím, že by si ho nekoupil, pokud by se za něj platilo jako za minulého režimu,
--------------------------------

Pokud jste členem ČSV, tak si tento časopis KUPUJETE. Nevím nic o tom, že bychom ho dostávali zadarmo.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.2.8) --- 16. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805)

Můžeš konkrétně uvést co se Ti na tom Včelařství č. 1 nezdá a hlavně uveď kolik si ty sám nabídl redakci časopisu Včelařství odborných článku !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26807


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 1. 2008
Re: 1 Včelařství 2008 (26805)

Konečně se jim podařilo vystrnadit Řeháčka z Minima. Když už články o Euro-dadantech tak v článku s názvem ,, Včelaření v Euro-dadantu aneb Výtahy z ,,levné přeslavné,, Řeháčkovy učebnice ,, nebo něco podobného. Včelaření v Euro-dadantech není žádné minimum znalostí pro začátečníky!

Jinak musím souhlasit s názoren většiny, že časopis po obsahové stránce je velmi nezajímavý a nekvalitní. Udělali dobře, že časopis dávají jako členský. Určitě bych nebyl výjímečný tím, že by si ho nekoupil, pokud by se za něj platilo jako za minulého režimu.

Pro všechny, kdo si chtějí přečíst kvalitní včelařské články, doporučuji časopis Moderní včelař.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 16. 1. 2008
1 Včelařství 2008

To je paráda co říkáte? Ještě ,že to dostáváme "zadarmo"! Na stánku bych si to nekoupil ani náhodou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26805


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (80.78.146.248) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790) (26791) (26794) (26801) (26802)

Vlastne ano, ale za jinych podminek a nemusi jit jen Afriku. Pokud je to teoreticky mozne a prakticky proveditelne (jak?) a potlaci nebo lepe vylouci se negativni vlivy ktere unas zkratka zvitezi pri selekci, tak je to furt lepsi nez tady psat o nejakem unas zapomenutem vcelstvu nejakeho vcelare nebo divokeho roje.
.......
gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26804


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790) (26795) (26797)

Pokud se včelař vykašle na opatření proti rojení a kontrolu, vyrojí se mu z
jednoho úlu jeden roj a několik porojů. Matka před rojením omezuje kladení,
v době prvního roje je v úlu malé množství- jednotky dm2 obvykle jen
zavíčkovaného plodu, během dalších odhaduji 14 dnů, kdy se vyrojí poroje, se
ten plod vylíhne, v úlu zůstane jen jedna neoplozená nebo právě se
oplodňující matka a poměrně malé množství včel. První zavíčkovaný plod se
objeví tak za 7 - 14 dní potom. Přestávka v plodování je potom 14 dní až
měsíc. Totéž je u divokých rojů.
V srpnu, i pokud mají dostatek zásob, když není snůška, hodně včelstev nemá
plod nebo ho má jen málo. Je to další omezení roztočů. To bylo tady v
konferenci probíráno.
Intenzívní včelař nedopustí to rojení, snaží se, aby v zájmu vysokého výnosu
matka plodovalal pořád. Pokud v té době mění matku, snaží se to dělat tak,
aby byla přestávka v plodování co nejkratší. V srpnu pere do včelstev cukr
jako zimní zásoby, tím vlastně prodlouží období intenzívního plodování, kdy
má roztoč ty nejlepší podmínky k množení. včelstva potom zazimuje, nahlásí
a ony mu odejdou třeba v listopadu. Včelař lajdák v srpnu nechá včely, aby
si donesly, tím mají tu plodovou přestávku a v ní včelstva hodně napadené
roztočem uhynou. Zbylé potom nahlásí a nakrmí na zimu a ty mu zimu třeba
přežijou. na jaře udělá o to více oddělků... A má opticky menší úhyn.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 16, 2008 8:14 AM
Subject: Re: varoa


> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným
"někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26803


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790) (26791) (26794) (26801)

gupa napsal:
>...Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
..............

Myslíš zafrikanizovat naše včely, aby si poradily s varroa destuktor, podobně jako to udělali v Jižní Americe kvůli něčemu jinému? :)
To raději snad ne, myslím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26802


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (80.78.146.248) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790) (26791) (26794)

To preci podobne funguje i u Amcarnica. (ze streddomorske skupiny) Akorát jinak provadi ten unik. Jako by nevedely jak se vyrojit.(chybejici genom?) Proste zmizi a nikdo pry nevi kam. :-o

Pro p. Cermaka. Co tak otevrit konzervu z Afriky a doplnit co chybi? (zjednodusene receno) Tedy jestli se tak v Evrope uz nedeje.
......
J.Cervenka:>dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :)<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26801


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26798)

Tato informace o VJ aVD mne nějak minula. Je však jisté 4ím jednoduší a menší organismus tím l´épe a rychleji získává odolnost a snadněji se přizpůsobuje okolí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 16.1.2008 08:24:59
> ----------------------------------------
> S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který
> se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen
> jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu
> medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor.
>
> Ešte jednu pripomienku k tomutu komentáru si neodpustím, i keď viem, že ním
> túto dilemu nevyriešim.
>
> Táto interpretácia biologickej zmeny prispôsobenia V.J na V.D. je mylná.
> Varroa jacobsony ostal aj teraz ako V.J., pretože pri jeho príchode do
> Európy došlo pri jeho určení k omylu. Tento acarid žil a žije na Jáve na
> miestnej včele a na včele Apis mellifera sa nedokáže rozmnožovať.
>
> Len v posledných rokoch 2000-2002 sa zistilo (Andrsen), že náš dobre známy
> V.J. nie je V.J., ale Varroa destruktor, ktorý žije od Jávy trochu
> severneješie, v Kórei, Thajsku, Japonsku a dokonca v na ďalekom východe v
> Rusku, označený aj ako ruský typ. K dokonalému rozlíšeniu pomohla DNA a
> typológia, V.D. má iné rozmerové parametre.
>
> Ćasto sa spomínajú včely chované na ďalekom východe v Primorsku, ktoré sú
> vraj telerantné na V.D. Pokusy s týmito včelami boli nie tak dávno robené v
> USA, ktoré doviezli práve z tohoto regiónu označené za tolerantné. V OVP sú
> uvedené výsledky z týchto pokusov (asi 1992-95), ktoré nepotvrdili v plnej
> miere to, čo sa od nich očakávalo.
>
> Zatiaľ nám všetkým neostáva nič iné, len ako do bodky plniť technologiské
> postupy, ktoré nám odborníci ponúkajú, ale vždy na 100 % a nie zvaľovať
> vinu na každého, len nie na pravého vinníka, teda seba.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26800


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790) (26795) (26797)

Stejně naivní je si myslet že léčiva nesnižují odolnost léčených organismů. Pomocí nich právě přežijí i ti méně odolní třeba s větším zběratelkým pudem . Které pak ty budeš dále rozchovávat???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 16.1.2008 08:14:41
> ----------------------------------------
> Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v
> plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto
> uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde
> sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj
> chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
> Pepča
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785)

S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor.

Ešte jednu pripomienku k tomutu komentáru si neodpustím, i keď viem, že ním túto dilemu nevyriešim.

Táto interpretácia biologickej zmeny prispôsobenia V.J na V.D. je mylná. Varroa jacobsony ostal aj teraz ako V.J., pretože pri jeho príchode do Európy došlo pri jeho určení k omylu. Tento acarid žil a žije na Jáve na miestnej včele a na včele Apis mellifera sa nedokáže rozmnožovať.

Len v posledných rokoch 2000-2002 sa zistilo (Andrsen), že náš dobre známy V.J. nie je V.J., ale Varroa destruktor, ktorý žije od Jávy trochu severneješie, v Kórei, Thajsku, Japonsku a dokonca v na ďalekom východe v Rusku, označený aj ako ruský typ. K dokonalému rozlíšeniu pomohla DNA a typológia, V.D. má iné rozmerové parametre.

Ćasto sa spomínajú včely chované na ďalekom východe v Primorsku, ktoré sú vraj telerantné na V.D. Pokusy s týmito včelami boli nie tak dávno robené v USA, ktoré doviezli práve z tohoto regiónu označené za tolerantné. V OVP sú uvedené výsledky z týchto pokusov (asi 1992-95), ktoré nepotvrdili v plnej miere to, čo sa od nich očakávalo.

Zatiaľ nám všetkým neostáva nič iné, len ako do bodky plniť technologiské postupy, ktoré nám odborníci ponúkajú, ale vždy na 100 % a nie zvaľovať vinu na každého, len nie na pravého vinníka, teda seba.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790) (26795)

Včelstva špatně ošetřujících včelařů mají pouze jednu přestávku v plodování. To když včelstvo uhyne. Po té počkají až se jim do takto uvolněného úlu nastěhuje jiné včelstvo pokud jej dříve neosadí jiným "někde sebraným" rojem. Nebudeme si tedy dělat naděje, že zde bychom měli zdroj chovného materiálu pro odchov včel odolných proti varroáze.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790)

Jsem o tom přesvědčený a netvrdím že to bude zítra je to práce na desítky let a musí se začít u těch které přežijí o půl roku déle nehonit se za kilogramy medu a všímat si jaké včelstva kolaps postihuje a proč to některá byť oslabená přežijí a i když nedají výnos mohou se stát základem k úspěchu V tomto boji pný úl včel a medu nutné nemusí být úspěch

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varoa
> Datum: 15.1.2008 21:03:34
> ----------------------------------------
> linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících
> rojů.(26 785)
>
> Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných
> včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov
> zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za
> naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
> Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych
> výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D.,
> ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera
> melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to
> vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru
> včelieho plodu, no ony nie a nie.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26796


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790)

Hlavně ty včelstva u špatně ošetřujících včelařů budou mít oproti intenzívně
chovaným včelstvům tak 2 přestávky v plodování. První v době, kdy se ty
včely vyrojí, druhou v podletí v srpnu. To už automaticky dává menší šanci
roztočům. Navíc není žádná záruka, že včelař třeba s 5 včelstvy neodchová
každý rok nejméně 3 oddělky, aby mu vůbec zůstal plný počet těch 5 včelstev,
klidně mu může každý rok podstatná část včelstev hynout a on to může tajit.
U divokých rojů taky může dojít v létě k úhynu přezimovaného roje na varaózu
a po třeba 14 denní přestávce, kterou včelař vůbec nezaznamená, se do té
dutiny nastěhuje jiný roj.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26795


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790) (26791)

On Tuesday 15 of January 2008 21:29:17 vsusicky wrote:
> Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem
> tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním
> změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog,
> ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel,
> respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych
> zcela jednoznačně nevylučoval.

dobra, jen aby se nevytvoril mechanizmus jako u puvodniho hostitele - apis
cerane - tedy opusteni zamoreneho plodu a odlet pryc :) .

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26794


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Madra (e-mailem) --- 15. 1. 2008
RE: dokument o včelách (26774) (26792)

Jestli bude už se těšim :-)))))

madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ducháč Václav
Sent: Tuesday, January 15, 2008 10:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: dokument o včelách

Jestli by jsi mi mohl ten film poslat, byl bych moc rád, jako součást vyuky
studentů ve škole v Nasavrkách. Děkuji Ducháč Václav, Vrchoviny 126, 549
01 Nové Město nad Metují, veškeré náklady samozřejmě uhradím dík Vašek.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26793


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ducháč Václav (85.160.94.157) --- 15. 1. 2008
Re: dokument o včelách (26774)

Jestli by jsi mi mohl ten film poslat, byl bych moc rád, jako součást vyuky studentů ve škole v Nasavrkách. Děkuji Ducháč Václav, Vrchoviny 126, 549 01 Nové Město nad Metují, veškeré náklady samozřejmě uhradím dík Vašek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26792


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.102.166.117) --- 15. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785) (26790)

Občas sleduji na některé pořady na National geografik. Cca pře půl rokem tam bylo docela zajímavý ořad myslím o ptácích, kde k určitým evolučním změnám vlivem změny prostředí došlo poměrně v krátké době. Nejsem biolog, ale případnou možnost vytvoření určitého obranného mechanismu včel, respektive včelstva jako celku vůči VD během několika desítel let bych zcela jednoznačně nevylučoval.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26791


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 15. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785)

linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících rojů.(26 785)

Naozaj si myslíte, že evulúcia je taká jednoduchá, aby pár zanedbaných včelstiev, (ktoré do troch rokov uhynú), dokážu svoju milióny rokov zaužívanú biológiu za niekoľko desaťročí zmeniť? Mám to považovať za naivitu alebo Ste o tom presvedčený?
Myslíte si, že to napadlo len Vás? Veď niekoľko desiatok včelárskych výskumných tímov hľadá také kmene včiel, ktoré by boli tolerantné kV.D., ale kde nič, tu nič.Pokiaľ tejto "výuke" podrobíme včelu Apis mellifera melifera, to za našej generácie a ani tie ďalšie nedosiahneme. Určite sa to vyrieši, ale nie jej učením, to sa včely mohli naučiť už pri chorobe moru včelieho plodu, no ony nie a nie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26790


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 15. 1. 2008
Re: dokument o včelách (26774)

Mám ten francouzský film na DVD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26789


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784)

Zatím se mi daří včelstva udržet bez jediného roztoče na podložce do podzimu,a pak je začnou nosit a padat na podložku. Už 3 včelaři budeme zkoušet toto zlepšit integrovaným dnem, které má mimo jiného, taky vliv na teplotu v úle a porovnáme výsledky. Můžeme doufat, že si včely vytvoří odolnost? Pokud ne, je to pořád lepší, než pro to nic nedělat.Složité řešení je k ničemu.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26788


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 1. 2008
Re: varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785)

On Tuesday 15 of January 2008 19:25:36 Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> Destruktor. Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených
> metodách nemá velký význam. Jedinou cestou pak tedy může být hledání nových
> kmenů a linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně
> žijících rojů.


toto je napriklad plemeno vcely z Primorskeho kraje (Rusko), z oblasti, kde se
prolina vyskyt apis cerana a melifera.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26787


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (89.203.134.130) --- 15. 1. 2008
WEB (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784) (26785)

Dovoluji si Vás pozvat na nový WEB mladého komerčního včelaře.
www.vcelykopec.wbs.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26786


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 1. 2008
varoa (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776) (26784)

Všechny tyto metody které se tady uvádějí byly zkoušeny v počátcích výskytu varoázy, tehdy, Varoa Jakobsoni Tehdy se zkoušely různé metody které se ukazovaly málo účinné S bojem proti této nákaze však také docházelo k vývoji tohoto škůdce který se již svými vlastnosti začal lišit od původního druhu a byl pak označen jako Varoa Jakobsoni var. destruktor a když se plně adaptoval na včelu medonosnou byl pak uznán jako samostatný druh Varoa Destruktor. Proto si myslím , že hledání ve starých málo osvědčených metodách nemá velký význam. Jedinou cestou pak tedy může být hledání nových kmenů a linií tam kde včely přežívají u špatně léčících včelařů nebo volně žijících rojů. S tímto novým škůdcem který se již plně adaptoval v naších podmínkách musíme počítat a vývoj šlechtění včelstev se nutně musí ubírat směrem k jejich odolnosti nebo alespoň ˇk toleranci vůči tomuto škůdci.. Což vlastně by znamenalo hledat u těch proklínaných dědulů a přežívajících zalétlých rojů. A tam hledat nový vhodný materiál k novému šlechtění nových odolnějších kmenů

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vorja <vorja/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?
> Datum: 15.1.2008 17:41:01
> ----------------------------------------
> DD,
> pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV.
> Mimoprazskym
> zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).
>
> Děkuji za informaci. Jsem členem a proto tam napíšu. Našel jsem na této
> konferenci i další zdroje infornací o léčení teplem:
>
> Odborné včelařské překlady č. 4/1979, str. 48. (zařízení pro tepelné
> ošetření včelstev při varroáze) a č. 2/1996, str. 159.(ošetření teplem),
> Včelařství 5/1983, str. 105.
> Včelár 1983, str. 136.
> Včelár 1995, str. 173.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26785


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769) (26776)

DD,
pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV. Mimoprazskym
zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).

Děkuji za informaci. Jsem členem a proto tam napíšu. Našel jsem na této konferenci i další zdroje infornací o léčení teplem:

Odborné včelařské překlady č. 4/1979, str. 48. (zařízení pro tepelné ošetření včelstev při varroáze) a č. 2/1996, str. 159.(ošetření teplem),
Včelařství 5/1983, str. 105.
Včelár 1983, str. 136.
Včelár 1995, str. 173.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26784


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26773)

Horkou plotnu jsem si stáhnul z netu mohu ofotit a poslat. kladva/=/seznam.cz

Prosím o zaslání na vorja=seznam.cz. Děkuji.
Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26783


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26777)

Ohřívaly fénem 500W a až teprve když zapojili 3 kusy se jim podařilo přetlačit včelstvo nad 35 stupňů (dva dokázaly odvětrat). Takže pozor až budete sestrojovat tu ohřevnou desku na výkon (jednak aby jste holky přetlačily a jednak ať vám neshoří úl).

Dík. Ale jak je vidět, tak se nám ty včelky jen tak jednoduše nedají přehřát :-).
Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26782


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 15. 1. 2008
Re: Zem?el Edmund Hillary (26729) (26730) (26780)

To je docela slušně řečeno blud. Doporučuji přečíst knihu E.Hillary-Pohled shora. A také viz citace z tisku:
"Edmund Percival Hillary (20. července 1919 - 10. ledna 2008).Narodil se v Tuakau jižně od novozélandského Aucklandu. Vedle včelařství si v 16 letech oblíbil také horolezectví. Svůj první velký výstup učinil v Alpách. Během druhé světové války sloužil Hillary u letectva. Působil na Fidži a Šalomounových ostrovech, kde se zranil a byl odeslán zpět na Nový Zéland. "


Hillary byl vždy novozélanďan. Nový zéland je podobně jako Austrálie či Kanada součástí t.zv. Commonweltu, tj. tyto země jsou formálně součástí Velké Británie a podléhají britské královně. Prakticky zde vládne místní vláda vedená guvernérem, který je na základě místních voleb potvrzován ve své funkci britskou královnou.
Včelařství se profesionálně Hillary nevěnoval, ale jeho otec měl včelařskou farmu s cca 3000,- včelstvy, kde celé rodina vypomáhala. Více se lze dočít ve shora citované knize.

Vše hezké

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26781


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 1. 2008
RE: Zem?el Edmund Hillary (26729) (26730)


Sir E. Hillary byl Angličan, na Zéland se odstěhoval až po výstupu na M.Everest. Proto v Anglii byla taková sláva nad jeho činem, že údajně zastínila i tehdejší korunovaci dnešní královny.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Radek HUBAČ
Sent: Friday, January 11, 2008 6:23 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Zem?el Edmund Hillary

Vážení přátelé dneska jsem poslouchal CNN a debatili tam o smrti Mr.
Hilariho a několikrát zduraznili, že pocházel z Nového Zélandu a že byl velkým příznivcem včelaření, pro úplnost zemřel v 88 letech.

MUDr. Radek Hubač

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

p.k. (77.48.74.254) --- 15. 1. 2008
Re: (26772)

obdobná situace,před vánocema jem na jednom stanovišti(výrazná reinvaze)na půlce ,teď tak na třetině,uvidíme na jaře,na druhým bez problémů,ale tam fungují lepší páky než veterina...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26779


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bzzuk (194.212.22.2) --- 15. 1. 2008
Re: dokument o včelách (26774)

Také by mě tento film zajímal, mohl byste sem prosím vložit link, ze kterého jste stahoval? Nebo jste si pořed nahrával přímo z vysílání?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Aleš (193.85.238.34) --- 15. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762)

Jen pro zajímavost:
na jednom školení nám Titěta říkal, že včelstvo dokáže vyvinout energii 1,5 kw na což přišli právě u pokusu ohřát včelstvo na 40 stupňů. Ohřívaly fénem 500W a až teprve když zapojili 3 kusy se jim podařilo přetlačit včelstvo nad 35 stupňů (dva dokázaly odvětrat). Takže pozor až budete sestrojovat tu ohřevnou desku na výkon (jednak aby jste holky přetlačily a jednak ať vám neshoří úl).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762) (26769)

a nebo predplatit, v prosicovém čísle včelařství na to byl "formulář" ....

Jan Cervenka napsal(a):
> On Monday 14 of January 2008 09:18:35 vorja wrote:
>
>
>> OVP jsem zatím nesehnal. Jsou někde uvedené na internetu, nebo má někdo
>> ním přístup. Až budu odevzdávat vzorky měli, tak se na ně v naší ZO zeptám.
>> Jsou ale staršího data a tak už mohou být vyhozené.
>>
>
> DD,
> pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV. Mimoprazskym
> zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).
>
> Honza
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26776


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Povídej (87.197.103.170) --- 14. 1. 2008
Re: prosinec - leden -plodu na 8 rámkách oboustranně (26767)

Vynikající fór, jen houšť. Těm ukecaným výtahům to přeji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Rotbauer (85.70.14.15) --- 14. 1. 2008
dokument o včelách

Prosím přítele včelaře, který si stáhl z vysílání ČT1 dne 7.1.2008 v 10.30-11.55 hod pořad Nežádoucí nájemníci III (1/2) Neuvěřitelné vlastnosti včel, aby se mi ozval SMSkou na 603 313 178. Dokument potřebuji do osobní sbírky. Zavolám zpět. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kladivo (213.195.224.2) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762)

Horkou plotnu jsem si stáhnul z netu mohu ofotit a poslat. kladva/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26773


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (62.77.99.37) --- 14. 1. 2008

Řekl bych, že se prázdné úly stále množí, alespoň u mě.
Po víkendovém poklepu a následné kontrole jsem z původního počtu 12 zazimovaných včelstev na 4řech, při standartním způsobu podletního ošetření. Tak jen doufám, že budu mít na jaře s čím včelařit...
Táborsko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Mikšovský (212.65.219.186) --- 14. 1. 2008
Re: Zmizení včelstev (26666) (26703) (26712)

Taky mě to letos potkalo a popis sedí (prazdný úl se zásobami) ..takže roztoč. O to víc mě to mrzí protože všechno tak dobře vypadalo. Před koncem srpna včelky pořádně nakrmeny až jsem z toho měl radost jak jsou vitální. Fumigaci prováděla osoba pověřená jako vždy akorát sem u toho nebyl, protože jsme čekali v rodině přírůstek a stavíme dům..

Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26771


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Daniel Prokes, Ing. (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: (26759)

dobry den, pani marie,
do spisu muzete nahlednout za poplatek, tam, kde je ulozeny, je nutno se tam
ale predem objednat, tak asi zacnete tim, ze zjistite, kde je spis a
zazadate si o nahlednuti do spisu, pripadne kopie jsou take mozne udelat,
vzdy ale za poplatek!
at vam to vyjde!
mariana prokesova
----- Original Message -----
From: "marie" <e-mail/=/nezadan.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 14, 2008 8:04 AM


Ctěla bych od vás pomoc?Jak se obratít na člověka ktery lhal a psal svoje
posudky do lekařske spravy.Vím že se mam obratit na soud ale jak to mam
podat aby mi umožnily abych si mohla nahlednout do spisu a nebo at mi urči
soud nake lekařské vyšetření protože nesouhlasím s moji diagnostikou kterou
mi určily . My sme v soudním procesu ,protože jsem chtěla aby moje matka
byla opatrovníkem a mi vratili své pravnosti těd ji mam jen častečně .
pomožte mi jsem zoufala protože USP mi brani odejít s chraněného bydlení
kde jsem se octla je toho moc mužete mi dat nějokou radu nebo telefoni
čislo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26770


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732) (26762)

On Monday 14 of January 2008 09:18:35 vorja wrote:

> OVP jsem zatím nesehnal. Jsou někde uvedené na internetu, nebo má někdo
> ním přístup. Až budu odevzdávat vzorky měli, tak se na ně v naší ZO zeptám.
> Jsou ale staršího data a tak už mohou být vyhozené.

DD,
pokud jste clenem CSV , mate moznost si je pujcit z knihovny CSV. Mimoprazskym
zasilaji postou. (pokud nejste clenem take, ale musite tam osobne).

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26769


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 14. 1. 2008
Organisivane vcelarstvi v Cesku 1879

24.sjezdnem-rakouskych vcelaru v Praze na ostrove streleckem.
..Prusko-sasky ustredni spolek-Jednotna sirka ulu-vuci jednotlivym spolkum jedine sve priani vysloviti muze,aby jejich ustanovenou za miru uznala.Hlavni veci jest stejna sirka,tuto by mel sjezd v prvni rade odporuciti.Zavedeni stejne vysky plastu na pozdejsi dobu,snad na r.1885odloziti.Zkusenost uci:vcely v sirokych ulech na utratu medu velmi mocne rozmnozuji.V uzkem spalku tak jako v kazdem uzkem ulu,vcelstva na podzim vice medu miti museji.(Nehodili se nemcum,kde na 100 nemcu proti 10 rakusanum hlasuje).

Ustredni zemsky spolek Valna schuze
Zahajil starosta A.Hajek za pritomnosti vladniho komisare Molendyse : Navrh na zrizeni ustredniho spolku ceskych a nemeckych vcelaru v Cechach..Schuze byli pritomni i hoste z nemecka jako Dzierzon,prefekt Smied,baronka Berlepschova i s dcerou a mnozi jini.
Vaclav Vanicek: Velectene shromazdeni...bych mel jsa v ceskem spolku,v jazyku ceskem mluviti a my jsme pozvali take hosty jazyka neznale,ja zakony pohostinstvi tak jaksi nohama slapati nemohu,jsem nucen jazykem nemeckym mluviti.
Buchar : Navrh p.Vanicka smeruje k tomu,aby vsechny spolky prestaly-aby vsichni svuj prispevek odvadeli jednomu spolku a cinnost spolku zustala.Jest naprosto nemozno spolku vziti prispevky a rici pracuj dale.
Mikulas: Vedu redakci zdarma a nejsem s to abych si spolupracovniku jinych ziskal.Proto zadam zrizeni redakcniho komitetu.Neb jinak nucen jsem sloziti redakci.Komise: Kolrus,Kebrle,Thuma,Buchar.

Zemedelska rada v Praze. Zastupcove z ceskeho ustredi a nemeckych spolku.
Jednalo se o uskutecneni slouceni vsech vcelarskych spolku v Cechach.Walter: lituje ze nebylo zadne usneseni na zaklade Budiegickym predlozenych stanov,zruseni vsech jednotlivych spolku.Zastupcove ceskych spolku uznavaji spojeni spolku v jedne svazek,obsahujici vsecky vcelarske spolky v Cechach.Ponevadz Budiegicky nesouhlasi s timto usnesenim,byla schuze ukoncena.
Dopis z Pruska: Cesti a nem,vcelarove v zemi Ceske.
Dnove 24sjezdu byly pro Vas dnove trpke mrzutosti a hnusneho odboje,nebot bylo vyrvati jedovate zoubky ohavnych pletich a zradneho podezrivani,ktere metaly svuj jed na Vasi pohostinost a druznou vcelarskou mysl...

Moravske ustredi valna hromada ve Svitavach
Predseda mistniho komitetu c.k. inspektor a cisarsky rada Porm pozdravil shromazdene...Vcelarske predmety od moravskeho spolku sem zaslane ,mezi pritomne zdarma vylosovany,coz jak obycejne mnoho zabavy zpusobilo.Neobycejny vysledek jejz tato schuze mela dosvedcuje pristup mnohych panu,kteri do spolku za cleny pristoupili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Nepovídej (88.100.95.205) --- 14. 1. 2008
prosinec - leden -plodu na 8 rámkách oboustranně

Milý Gusto,kde jsou u nás dnes Vlašky a kdy vzaly svůj konec.Jsou lidé,kteří také v dobré víře skočí ledaskomu na špek.Tebe omlouvá to,že jsi schopen toho,že máš na vše odpověď a ještě také 2 účastníci této konference a možná jsou to i lidé vzdělaní.Ale že jsi Ty,dlouholetý praktik
na tuto srandičku odpověděl,jmenoval jako vždy důvody proč: teplota,stanoviště,a mnoho dalších příčin proč je to možné,víš,Tobě to nemohu smlčet a myslím si,že Tobě to není zapotřebí.
Pepík si prostě udělal legraci z této konference a ze včelařů vůbec.Staří včelaři okamžitě pochopili,mladým to neuškodí,přeji dobrý den.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26767


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 14. 1. 2008
Re: Re: (26750) (26755) (26756) (26760) (26763) (26765)

Díky za radu pane Stojnek.A vy by jste my neposlal obrázky toho vašeho plemenáče ze styroduru?Můj mejl-pupek73seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26766


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 14. 1. 2008
Re: Re: (26750) (26755) (26756) (26760) (26763)

Když zavítáš na www.včely.sk a prolistuješ to tam, Anton tam má svůj oplodňáček se skládacími rámky, navíc oproti originálu vše uděláno jednodušeji a tudíž chytřeji. Ovšem není nad plemenáč ze styroduru. Všechny oplodňáčky ¨sekce a jiné nesmysly a že jsem jich měl slušnou zbírku, jsem rozdal a spálil a dnes používám pouze zmiňované. R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26765


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 14. 1. 2008
Re: Pepíkovo povídání (26757) (26761)

Takhle masivní plodování je rozhodně neobvyklé. Podle mého názoru "chytré včelky" se snaží minimalizovat letní dopad varrozy na jejich populaci. Zimní generace je více či méně poškozena a tím je silně zkrácen věk včel, no a včelky se silnějším plodováním brání jarnímu či předjarnímu zeslabení ohrožujícímu je na životě. A nic si nenamlouvejme, kdo nezačal léčit od zač. července, zimní generaci poškozenou má. Jak bude vypadat jaro, to je zatím ve hvězdách, ale asi nic moc. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 14. 1. 2008
Re: Re: (26750) (26755) (26756) (26760)

Pane Polášku neměl by jste prosím přímo adresu na nějaký odkaz kde bych ten Antesový rámek vyděl?Zadal jsem to do vyhledávače a vrací mě to do diskuze z roku 2004.Nic víc.Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vorja (195.47.26.219) --- 14. 1. 2008
Re: Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633) (26651) (26672) (26687) (26726) (26732)

Ohřev úlu.
Když se zakryje úl sklem opatřeným ovládanou clonou, proti přehřátí na slunci a teplota uvnitř úlu se hlídá na počítači, 40°C není problém. Včely, ale dělají rychle opatření proti přehřátí.Např. při vsunutí čidla teplota 39,2, ale postupně pokles na 36,4 – 35,8- 35,2 …

B.V.

Také si myslím, že pokud se budeme snažit zvýšit teplotu v úlu na 40°C,tak se tomu včely budou bránit a budou ji snižovat na svých 35°C.
Termoterapii proti VD nepovažuji za hlavní metodu boje proti VD, neboť už by se dávno hromadně používala. Může to být ale metoda alternativní a proto ji chci v letošním roce u dvou včelstev vyzkoušet. Hledám proto informace k tomuto tématu.
OVP jsem zatím nesehnal. Jsou někde uvedené na internetu, nebo má někdo ním přístup. Až budu odevzdávat vzorky měli, tak se na ně v naší ZO zeptám. Jsou ale staršího data a tak už mohou být vyhozené.
40°C se mi zdá přibližná teplota, kdy uhynou VD, ale plod to přežije. Chtělo by to upřesnit.
Zdravím všechny, které toto téma zaujalo. Honza.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.69) --- 14. 1. 2008
Re: Pepíkovo povídání (26757)

Tak já vám tedy nevím, povídala moje. Koupila jsem kapra a nevím co s peřím.

Radim
"včely poměrně dost plodují v době krmení, v říjnu, listopadu a
klidně i prosinci"

Pepík
Toho plodu tam bylo 8 plástů oboustraně..... 03.01.2008

To je skoro tak dobré, jako když včelaři v 60-tých letech v hospodě na nádraží v Křížanech u Liberce nechávali vysedět včelí matku pod slepicí. Ale to byla včelařská latina u piva.
Čau Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: Re: (26750) (26755) (26756)

Dělá se to tak, že se jeden koupí, třeba se v něm něco odchová nebo
neodchová a další se postaví podle něho. Asi docela zajímavý by byl
plemenáček s Antesovým rámkem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra P." <pupek73/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 14, 2008 7:03 AM
Subject: Re:


> Chtěl bych si zkusit letos vychovat tak deset matek pro tuto potřebu a
míru
> 39x24 bych rád ten plemenáček postavyl.Vyděl jsem fotky na stránkách
> včelařů které právě neposkytují ten detajlní záběr třeba z vnitřku úlku.V
> obchodě nabízeli jeden starší do kterého jsem se mrknul a ten měl udělané
> krmení podednem takovým šuplíčkem z pozinku.Rád bych vyděl víc a nechám si
> poradit od někoho s praxí.Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26760


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

marie (89.185.227.229) --- 14. 1. 2008

Ctěla bych od vás pomoc?Jak se obratít na člověka ktery lhal a psal svoje posudky do lekařske spravy.Vím že se mam obratit na soud ale jak to mam podat aby mi umožnily abych si mohla nahlednout do spisu a nebo at mi urči soud nake lekařské vyšetření protože nesouhlasím s moji diagnostikou kterou mi určily . My sme v soudním procesu ,protože jsem chtěla aby moje matka byla opatrovníkem a mi vratili své pravnosti těd ji mam jen častečně . pomožte mi jsem zoufala protože USP mi brani odejít s chraněného bydlení kde jsem se octla je toho moc mužete mi dat nějokou radu nebo telefoni čislo

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: Delka zivota zimnich delnic (26749) (26754)

Možná, až se u nás oteplí, vlaška se stane vhodná. Pokud budou takové zimy
jako 2006-2007, tak určitě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G. Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 13, 2008 9:42 PM
Subject: Re: Delka zivota zimnich delnic


> No to asi záleží na výživě, teplotách v chumáči a funkci juvenilního
> hormonu. Je to velice variabilni až nespolehlivé řici že přesně tolik nebo
> tolik. Každopádně u vlašky (A.m. ligustica) je to dobře využitelné. Ta ale
> unás není vhodná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 14. 1. 2008
Re: Pepíkovo povídání

Plodování v zimě se mně jeví jako vcelku relativně dost náhodné. Dá se
odhadnout, že některá včelstva budou plodovat více, některá méně, ale
spolehlivé to není. Obecně mladé letošní matky plodují více. Pravidelné
plodování v zimě u většiny včelstev může taky svědčit o nějakém nevhodném
ošetřování v podletí nebo na podzim, kdy došlo k částečné ztráte zimních
včel, kterou se o to více snaží včelstvo v zimě nahradit. Je taky možné, že
zatímco letní včely odcházejí ze včelstva během září až října a zimní včely
vydrží do dubna až května, mohou vlivem něčeho vznikat částečně zimní včely,
které vydrží celý podzim, říjen, listopad a část prosince a odejdou v nějaké
větší míře během prosince a ledna v době mrazů, potom se včely snaží
kompenzovat náhlý úbytek počtu odchovem nových včel třeba teď v lednu, i
když třeba v listopadu nebo prosinci neplodovaly. U pozdního krmení to je
zase opačně, včely poměrně dost plodují v době krmení, v říjnu, listopadu a
klidně i prosinci, jak ale krmení ustane a teploty klesnou, včely vychovají
plod a další už nějaký měsíc nenasadí, i když teplota z mrazů zase stoupne.
Stejný efekt asi bude mít pozdní snůška. Vliv má určitě i uteplení úlů, v
teplejších úlech třeba včely začnou plodovat, pokud k tomu mají nějaký
podnět, zatímco ve studenějších za stejného počasí na stejném místě ne. Bude
to asi taky vliv, který zhoršuje výsledky v uteplených úlech proti
neutepleným. Včely v uteplených úlech se při oblevě v lednu, pokud mají
nějaký podnět, rozplodují a potom se snaží držet plodování, i když teplota
zase podstatně klesne, což je při oblevě v lednu vcelku pravidlem, že v
únoru až březnu přijde zase mrazivé studené počasí. Udržování plodování při
takovém počasí včely jednoznačně oslabí oproti včelstvům ve studeném úlu,
která se nerozplodovala.
Co se týká kladení vajíček, dříve při zimování v zadovácích se objevovaly i
za mrazů vajíčka běžně na podložkách. Možná včely neumožnily matce klást
vajíčka do prázdných buněk a ta je vypouštěla dolů. Nyní se mně zdá, že se
vajíčka objevují už méně. Možná je to tím, že dříve tady byly směsky včely
náchylnější k zimnímu plodování, zatímco nyní je tady mnohem čistější
kraňka, která v zimě ploduje mnohem méně.
Co se týká opakování příspěvků, když odpovídám na nějaký konkrétní
příspěvek, tak ho uvádím, aby bylo jasné, na co odpovídám. Když píšu
obecněji, tak neuvádím nic, jako třeba tady.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra P. (213.192.0.246) --- 14. 1. 2008
Re: (26750) (26755)

Chtěl bych si zkusit letos vychovat tak deset matek pro tuto potřebu a míru 39x24 bych rád ten plemenáček postavyl.Vyděl jsem fotky na stránkách včelařů které právě neposkytují ten detajlní záběr třeba z vnitřku úlku.V obchodě nabízeli jeden starší do kterého jsem se mrknul a ten měl udělané krmení podednem takovým šuplíčkem z pozinku.Rád bych vyděl víc a nechám si poradit od někoho s praxí.Dík Míra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 13. 1. 2008
Re: (26750)

Míro jaké fotky jsi viděl? Jsou vidět i na internetu? Také by pomohl r. rozměr a typ popř. jaké to má mít úpravy pro plemenivo. Nebo to je jen na oddělky?
.......
Míra. P.>Prosím poraďte mi někdo kde se dá sehnat plánek na výrobu plemenáčku.Z fotek co jsem vyděl nejsou dost dobře vydět detajli jednotlivých částí.Děkuji Míra<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 13. 1. 2008
Re: Delka zivota zimnich delnic (26749)

No to asi záleží na výživě, teplotách v chumáči a funkci juvenilního hormonu. Je to velice variabilni až nespolehlivé řici že přesně tolik nebo tolik. Každopádně u vlašky (A.m. ligustica) je to dobře využitelné. Ta ale unás není vhodná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 1. 2008
Re: Pepíkovo povídání (26737)

Toho plodu tam bylo 8 plástů oboustraně. pepík

Plodovanie včelstiav v zime sledujem už niekoľko rokov a hľadám jeho príčiny. Všeobecne sa tvrdí, že je to anomália, potom, že sa tak prejavujú niektoré matky, ale zároveň pisatelia dodávajú, že je to viacmenej na škodu toho ktorého včelstva.

Na základe článku v OVP (Autor ak sa nemýlim Pahchaker) uvádzal z priamych pozorovaní zimného chumáča každodenné plodovanie matiek cez zimné obdobie. Dokázal, že plusové denné teploty sú podnetom pre plodovanie včelstva. V priemere je hodnota nakladených vajíčok úmerná na každý plusový stupeň 42 vajíčok, príklad +5˚C, výkon matky môže byť 5x42=210 vajíčok v príslušnom dni. K tomuto výkonu pomáha včelstvu ak zároveň svieti a zohrieva úľ aj slnko, ak nie, podľa mojich pozorovaní výkon klesá o 2/3.

Ukážka plodujúceho včelstva zo 16.1.07
vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=290&mode=&order=0&thold=0

Prekvapuje ma pepíkov komentár o plodujúcom včelstve, keď nič tomu počasie nenaznačuje aspoň na mojej včelnici, aby teplé dni dali podnet na plodovanie.
Včelárim na juhu Slovenska, 265 m.n.m., december 2007 skončil s priemer.tepl. -1,85˚C, od 13.12 každý deň bol mínusový a prvá januárová dekáda taktiež, až posledné tri dni boli denné teploty +1 až +2˚C.

Dnes som pri +5˚C a za asistencie presvitajúceho slnka,som u na popud pepíka otvoril úľ, aby som urobil kontrolu. Dvojpriestorový úľ s miery B 250x270mm, s 10 timi plástami (teda bez zúženia, v spodnej debničke zimujúce prázdne plásty), s vynikajúcimi zásobami, včely v 6 tich uličkách, chumáč v strede, dĺžka v 2/3 s počtom včiel 11-13 tisíc,som postupne rozobral plást po pláste. Ani na mieste kde sa nachádla matka, som nenašiel ani jedno vajíčko! nie to ešte 8 plástov s plodom, ako nám to tvrdí pepík.

Len pepík vie čo v úli videl, alebo na tomto kúsku zeme kde včelári je zrovna leto. Inak sa to nedá vasvetliť. Ako pozorujem meteo situáciu u Vás, bolo počasie po celý čas podobné u nás.

Rád by som poznal názor na túto tému ing.Leoša Dvorského, ktorý v tejto oblasti má získané, ale i svoje vlastne skúsenosti, dokonca vypracoval metódu, ako určiť silu včelstva na znášku, na základe plusových denných teplôt.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78077 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26753 do č. 26813)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu