78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 9. 1. 2008
Norské zimování (26579) (26591) (26603) (26616) (26627) (26633)

Jedná se hlavně o to, jak omezit varaózu. Při norském zimování se včely
setřepou na mezistěny, takže v úlu není žádný plod. Je tedy ideální možnost,
třeba druhý den včely fumigovat. Nebo tam jen na 2 - 4 dny strčit Gabony, to
by mělo úplně stačit a přitom rezidua by byla absolutně minimální. Účinnost
by měla být automaticky vysoká, na 100 % tam není plod. Bylo ověřeno
mnohokrát, že při správném provedení v správné době norské zimování nijak
zvlášť nesnižuje výnosy v dalším roce. Problém je, co s těmi rámky s plodem.
Ideální by bylo je převést na nějaké jiné stanoviště a vložit do úlů, kde
byla zaklíckovaná matka. A kde je třeba pořád nějaká mírná snůška. Jak se
všechno vylíhne, plásty s medem vytočit, včely dát zase buď na mezistěny
nebo na prázdné plásty a zase ošetřit. Ale i když by to proběhlo jen na
jednom stanovišti a byly vedle sebe úly s norským zimováním a úly s
zaklíckovanou matkou a plodem k vylíhnutí, stejně by většina roztočů byla
zlikvidována. A zbytek při normálním podzimním ošetření.
Nebo jednodušší verze, kdy tak 14 - 20 dní před koncem poslední snůšky se
matky na stanovišti zaklíckují. Plásty s medem a tou troškou posledního
plodu se vytočí a se včelstvy je potom možné dělat spousty věcí. Mohou se
vrátit do úlu na prázdné plásty a ošetřit. Mohou se vrátit do úlu - provést
norské zimování a zase ošetřit. Mohou se setřepat do paketů - levných
zasíťovaných bedniček, odvézt ze stanoviště společně s medem, jako umělé
roje ošetřit a potom v podstatě kdekoliv do jakéhokoliv úlu umístit na
mezistěny. Zaklíckování by muselo být někdy v polovině července, aby se
stavba na mezistěny stihla do poloviny srpna. V této době staví ještě velice
ochotně a do zimy jdou v plné síle. Ale jde to ještě do konce srpna,
případně do poloviny září, ale odrazí se to na počtu vystaveným mezistěn a
malé síle zimního včelstva.
Dají se vymyslet různé varianty. Varianta s zaklíckováním a umělými roji by
mohla umožnit teoreticky chovat včelstva úplně bez chemie, když by se ty
roje ošetřily teplem a potom celý další rok s rozmnoženými roztoči vydržely
a neuhynuly, případně jen s výpomocí kyseliny mravenčí. V běžném chovu by se
včely ozdravily před výchovou zimní generace včel. Už jen prosté norské
zimování poloviny dvou třetin nejsilnějších včelstev a prosté přidání plástů
s plodem do zbytku včelstev bez jakéhokoliv hledání matky a klíckování by
aspoň zajistilo v krajním případě přežití těch včelstev na norském zimování.
Nebo třeba by se nemusela klíckovat matka v silných produkčních včeklstvech,
kde je to problém, ale třeba v silnějších oddělcích, kde to problém nijak
zvlášť není. Takový oddělek by přidaný plod mohl zvládnout a po ošetření
později do zimy by se s produkčním včelstvem zase spojil....
Jsou to teorie od stolu, musely by se ověřit v praxi, ale připadá mi, že by
popsané způsoby mohly vcelku fungovat.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Tomáš Heřman - Re:Norsk? zimov?n?
Předchozí:Antonín Podhájecký - Re: Léčovo a jeho dostatek i pro nečleny.


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu