76057

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radim Polá?ek (e-mailem) --- 4. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457) (26467) (26468) (26469)

Nízké polonástavky třeba jen 12 cm vysoké se ideálně hodí pro prodyšné
uteplení strůpků na zimu. Dá se síto na rámky, na to pár novinových papírů,
aby kousky z uteplení nepadaly do úlu a na to libovolné prodyšné uteplení v
tloušťce do výšky polonástavku. Filce, hadry, vatelín, staré koberce nebo
třeba "bio obnovitelné" uteplení - seno, sláma či prostě jenom suché spadané
listí z podzimu v látkovém pytlíku. Takové uteplení se na jaře, až je teplo
a není ho potřeba, vysype do přírody, pytlík se vypere a během léta a
podzimu se zase nabere nové. Jen se musí takový prostor chránit před
vniknutím myší třeba mateří mřížkou, je to pro ně ideální místo k přežití
zimy.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26471


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 4. 1. 2008
Re: Kvarteto (26466)

Nejmenuje se to náhodou trochu jinak? A na co to potřebuješ, vždyť jsou to staré věci.

Přátelé sháním včelařské kvarteto Bienenleben Bienen
fleis nemáte to někdo navíc v polici? Případně nevíte někdo kdy to asi vyšlo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 4. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457) (26467) (26468)

Zdědil jsem 4 doma dělané tachováky s kombinovanými nástavky. Úle je složen: 2 nástavky 29x24 a 2 nástavky 39x17. Včelaření v nich nevidím také jako problém. Zimování 1*39x24+1*39x17 jako krmná komora. V sezóně plodiště 2*39x24, medník 2*39x17. V této kombinace je medníkový prostor malý, takže vyrábím ke každému úlu další nástavek 39x17. Jsou samozřejmě možné i další kombinace jak uvádí předchozí příspěvěk. Pokud se nepoužívá mřížka bývá plod téměř ve všech nástavcích. Ale uvažuji o tom, že se jich časem zbavím, protože zbytek mám DS 39x30+39x15.

S pozdravem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457) (26467)

Na kombinovaném úlu s 2 vysokými a dvěma nízkým nástavky o délce rámku 39 včelařím již asi 10 roků . Je to jen tvoje přesvědčení ale tento systém poskytuje mnoho kombinací Když máš jako já 30 stejných úlů a jde použít jak jen nízké nebo vysoké nástavky ale i jejich kombinace a pak zimuji jen na 1 a 1/2 nástavku a plně to včelám i mně vyhovuje . Stražisko tyto míry běžné má na skladě A pro Tachováky jsem nízké nástavky viděl i obchodě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vyska polonastavku 39x24
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Pepo!Dík za číslo. Hned zítra volám. Co se týče polonástavků k 24, celé to
> postrádá nějaký smysl. Význam má pouze jeden na úl např při zimování, nebo
> složeném plodišti, ale i tak se jedná spíš o komplikaci. Prostě u 24 se
> polonástavky nepoužívají. Kdo chce nízkonástavkově včelařit, musí 24
> zlikvidovat, kdo chce zkusit Dadant systém, musí nejprve zvýšit plodiště a
> pak vyrábět polonástavky a nejlepší je se naučit s 24 včelařit a nevymýšlet
> si komplikace, které mají k vylepšení stávajícího způsobu hodně daleko.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26468


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 3. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457)

Pepo!Dík za číslo. Hned zítra volám. Co se týče polonástavků k 24, celé to postrádá nějaký smysl. Význam má pouze jeden na úl např při zimování, nebo složeném plodišti, ale i tak se jedná spíš o komplikaci. Prostě u 24 se polonástavky nepoužívají. Kdo chce nízkonástavkově včelařit, musí 24 zlikvidovat, kdo chce zkusit Dadant systém, musí nejprve zvýšit plodiště a pak vyrábět polonástavky a nejlepší je se naučit s 24 včelařit a nevymýšlet si komplikace, které mají k vylepšení stávajícího způsobu hodně daleko. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 3. 1. 2008
Kvarteto

Přátelé sháním včelařské kvarteto Bienenleben Bienen
fleis nemáte to někdo navíc v polici? Případně nevíte někdo kdy to asi vyšlo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26466


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 3. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450)

Časopis Včelařství vychází 8.1.08, pokud jsi členem ČSV musíš ho obdržet. Pokud se tal k nestane, obrať se na jednatele ZO a ten by měl zjednat nápravu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26465


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 3. 1. 2008
Re: Víčka (26463)

Zavolej ústřednu číslo 384373111

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 3. 1. 2008
Víčka

Marně volám do Obalu Rozkoš na č. 384373180, a nikdo to už delší dobu nebere. Nevíte, nedošlo náhodou ke změně čísla?? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26463


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: vyska polonastavku 39x24 (26457)

Normálně se polonástavek k 24 nepoužívá. Výška nastavku 24 je 24 cm rámky
plus včelí mezera 8 milimetrů, ale dává se, aspoň já dávám o pár milimetrů
výš, nastavek, jak stárne, tak trochu sesedá. Takže výška nastavku pro rámky
24 je 25-25,5 cm. Výška polonastavku tedy bude 12,5 - 12,7 cm, včelí mezera
8 mm - s rezervou 10, možná i víc mm, takže výška polorámku bude 11 - 11,5
cm. Z toho 6 - 8 mm je horní loučka, 4 - 6 mm je spodní loučka, takže
mezistěna do polorámku bude nějak 9,5 - 10 cm vysoká, což je dost málo. Ale
nevidím důvod, proč takové rámky nepoužívat, jenom jich bude v úlu strašně
moc. Místo řekněme 3x10 rámků 39x24 bude takových 8x10 rámků 39x12. Z
hlediska možnosti nepoužívat mřížku je rámek 39x16 prakticky totéž jako
rámek 39x12 (11), ale těch rámků 36x16 je v úlu méně, místo 8x10 39x11 bude
takových 5-6 x 10 39x16. Ale já tyto polorámky taky zkouším.. Pak byly ještě
polorámky 39x14, ty vycházely z toho, že někteří včelaři zvýšili míru 39x24
na míru 39x28 a z toho ty polorámky. Pak se ještě vyskytly na šířce 39 rámky
udělané podle standartizovaných výšek langstrotích rámků, to je 137, 159 ,
185 a 232 milimetrů, langstrotí rámky ale mají šířku 44,8 cm, takže ta výška
byla dělaná celkem bezdůvodně. Jedině že by někdo potřeboval nastavky, kde
by mohl dávat langstrotí rámky nebo po přidání nějaké vložky i rámky 39,
pokud chtěl využít staré rámky 39, u kterých jen snížil výšku..

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:10 PM
Subject: vyska polonastavku 39x24


> Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.
>
> Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24?
> Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
> Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v
> prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi
> vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek
> (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam
> spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?
>
> Diky
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: cena medu (26309) (26458)

Taky jsem desítku přirazil a je ticho prodej je normální

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: cena medu
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> > V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> > salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o ceny
> medu
> > v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6
> > EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.
>
> U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
> Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či
> rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
> Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli
> si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to
> komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení
> psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo
> u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?
>
> Antonín Přidal
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26461


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re:vyska polonastavku 39x24 (26457)

Běžně se používají u nízkých rámků míry 39 × 15; 16; 17. JÁ POUŽÍVÁM ty 17náctky a mezistěny beru na Stražisku a zasílají i poštou.
Též vyrobí jakoukoli míru.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: vyska polonastavku 39x24
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.
>
> Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24?
> Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
> Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v
> prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi
> vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek
> (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam
> spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 3. 1. 2008
RE: cena medu (26309) (26458)

Já jsem již letos při prodeji upozorňoval, že příští rok to bude "kilo za kilo"
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Antonin PRIDAL
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:13 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: cena medu

> V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o
> ceny
medu
> v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50
> - 6 EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.

U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: cena medu (26309)

> V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v
> salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. ... Zajímal jsem se i o ceny
medu
> v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6
> EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR.

U nás se zatím platí jen světové ceny za benzín, elektrickou energii a plyn.
Za potraviny se platí ceny nízké, a když se má máslo zdražit o 5 či 10 Kč či
rohlík o desetník, je z toho národní událost. Ceny medu jdou nahoru už nyní.
Je zajímavé, že jsem asi před dvěma měsíci zdražil med o 10 Kč/kg a všimli
si toho jen 2 zákazníci, které to však od nákupu neodradilo. Jen to
komentovali slovy: "Zdražil jste, že?" Nyní je prostor pro překročení
psychologické hranice 100 Kč/kg. Je třeba toho využít. Mně se to už podařilo
u nepastovaných medů. Chopí se této příležitosti i další?

Antonín Přidal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 3. 1. 2008
vyska polonastavku 39x24

Krasny a uspesny Novy rok Vam vsem.

Chtel bych se zeptat jakou zvolit vyska ramku pro polonastavky 39x24? Zbyde-li cas hodlam si nejaky ten nastavek vyrobit.
Zatim jsem objevil vzdy jen strohou zminku o ramku 39x16. Ptal jsem se v prodejne na mensi rozmer mezisten 39x??, ale tam maj jen 39x24 z cehoz mi vychazi 12cm mezisteny pro polonastavek. Takze 12 + 2,5cm dreva loucek (max 3cm) je zhruba 15cm + vceli mezera by mohlo byt tech 16cm. Pocitam spravne nebo se bezne pouziva jina vyska poloramku?

Diky
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26457


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re:?asopis v?ela?stv?. (26450)

Máš zaplacených všech 12 čísel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: flakatos <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?asopis v?ela?stv?.
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu
> mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního
> čísla.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 3. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450) (26451)

No kolikrát se zde řeší věci co nesouvisí se včelařením, tak proč ne časopis včelařství. Ale asi máš recht.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 3. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437) (26439) (26449)

včely se nenechají kyselinou vyrušit od snůšky,větrání se začínají věnovat málokdy,TĚŽŠÍ páry stlačí včely do podmetu k sítu, kde maj dost vzduchu,očka mám i nemám ,každopádně s nima nešachuju..fotky i info vám pošlu na email,leccos najdete v archivu,není třeba se tolikrát opakovat, dík za zájem.........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 3. 1. 2008
Re: pomoc (26448)

máš email...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26453


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: pomoc (26448)

http://ipoint.financninoviny.cz/cesky-svaz-vcelaru-o-s-zakladni-organizace-o
lomouc.1950553.html

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "petr" <vejmolapetr/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 02, 2008 9:56 PM
Subject: pomoc


> Dobrý večer chtel bych začít včelařit a zajímalo by mě, kde se nachází v
> Olomouci sdružení včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26452


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 1. 2008
Re: Časopis včelařství. (26450)

Já nechci nijak odrazovat od konference, ale neměli by to říct spíše lidi v
příslušné základní ZO?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 03, 2008 12:55 AM
Subject: Časopis včelařství.


> V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu
> mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního
> čísla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26451


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 3. 1. 2008
Časopis včelařství.

V prosinci jsem zaplatil členský příspěvek a můj dotaz je ten, jestli budu mít nárok na časopis včelařství a od kdy bych mohl očekávat dodání prvního čísla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26450


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

je?ek.obecný (e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437) (26439)


P.K. napsal(a):
> tak teda pokud je síto s kyselinou na vrchu,které dává fakt solidní
> koncentraci,tak se dá říct, že se to nedá ,pokud je pod včelstvem otevřené
> varoadno, PŘEHNAT,protože včely začínají větrat koncetrace ,při kterých
> brouk už neví o světě.....nahoře síto,včely ,dole síto a proudem(cirkulací
> zajištěnou včelama) prohnat kyselinu přes úl...
letos chci přejít na zasíťovaná dna a s nimi jak píšete nemusím mít
strach ze ztráty včelstva(matky) při překročení koncentrace KM ve
včelstvu, protože včely když už se jim to přestane líbit, tak KM prostě
přes zasíťované dno vyvětrají .... chci se zeptat jak to děláte s očky
na jednotlivých nástavcích? zavíráte je, aby to šlo všechno ven jen přes
dno a nebo je necháte otevřené?

a ještě to horní síto s kyselinou mravenčí, co si pod tím představit?
napadá mě síto na horním nástavku a na něm "hadr" namočený v KM, pak by
v úle byla jistě solidní koncentrace :)


díky za odpovědi

P.J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26449


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

petr (194.212.22.2) --- 2. 1. 2008
pomoc

Dobrý večer chtel bych začít včelařit a zajímalo by mě, kde se nachází v Olomouci sdružení včelařů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436) (26441) (26446)

a nebude li pršet tak nezmoknem .........



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 07.2.2106 07:28:15
> ----------------------------------------
> Karel!Bude pršet.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436) (26441)

Karel!Bude pršet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 1. 2008
Re: Dotaz - Apiguard (26443)

Odkaz z Vita:

http://www.vita-europe.com/en/distributors/czech.htm


Medocentrum

Tel / Fax: +420 222 563 589
Email info/=/honey-well.com
Address: Belehradska 15
Praha 4 140 00
Czech Republic
Website www.honey-well.com/cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26445


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 2. 1. 2008
Cena medu Lidl

Honey floral
Včelí med luční Chira leták na 3.1.-9.1.2008
-900g 54,90 Kč
(1kg 61,- Kč)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Roman (90.176.126.180) --- 2. 1. 2008
Dotaz - Apiguard

Nevíte prosím kde se dá na internetových stránkách nebo telefonicky objednat léčivo APIGUARD? Popř i v kamanné prodejně? - Jsem z okolí Ostravy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436) (26441)

No já to tak nevidím . Těm dědulům jsem to vyložil velmi snadno , ale horší to bylo s těmi mladíky ale ten kdo to jednou zvoral přišel o včely. Již napodruhé si dal pozor A je to ten nejlepší a nejúčinnější způsob přesvědčování

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 02.1.2008 13:58:26
> ----------------------------------------
> Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco
> odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná
>
> Pepan
> -----------------
> V diskuzi jsem nezaznamenal žádný pokus o odsouzení Formidolu.
> Pokud nějaké odsouzení cítím (a stotožňuji se s ním) tak proti informačnímu
> embargu a jednostrannému protěžování.
> Jestli za tím nejsou prachy a dotace? :-))
>
> Vypadám jako závistivý a nepřející rejpal.
> Ale kdo zažil odpor včelařů např. při plošném nasazení Gabonu, Formidolu,
> aerosolu atd. setkal se i s argumentem, že si to Dol nařizuje aby měl
> kšefty.
>
> A s tímhle argumentem nelze polemizovat, když jedna ruka vyrábí, prodává,
> porovnává a taky vytváří metodiky a doporučení. A těm "dědulům" se to dost
> blbě vysvětluje.
> Takže to podle mě škodí všem.
>
> Nebo to vidím blbě ze severovýchodu?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434) (26436)

Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná

Pepan
-----------------
V diskuzi jsem nezaznamenal žádný pokus o odsouzení Formidolu.
Pokud nějaké odsouzení cítím (a stotožňuji se s ním) tak proti informačnímu embargu a jednostrannému protěžování.
Jestli za tím nejsou prachy a dotace? :-))

Vypadám jako závistivý a nepřející rejpal.
Ale kdo zažil odpor včelařů např. při plošném nasazení Gabonu, Formidolu, aerosolu atd. setkal se i s argumentem, že si to Dol nařizuje aby měl kšefty.

A s tímhle argumentem nelze polemizovat, když jedna ruka vyrábí, prodává, porovnává a taky vytváří metodiky a doporučení. A těm "dědulům" se to dost blbě vysvětluje.
Takže to podle mě škodí všem.

Nebo to vidím blbě ze severovýchodu?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437) (26438)

Chápu tu taky tak.
Když použiju formidol mezi medobraním, je vyzkoušeno a v návodu napsáno, že to nebude mít vliv na kvalitu medu.
Z návodu na odpařovače Nassenheider vyplývá, že jejich použití se předpokládá hlavně až po posledním medobraní. Používá se větší množství (méně koncentrované) kyseliny mravenčí, která se však odpařuje rovnoměrně a delší dobu, a tím pádem celková účinnost je mnohem větší než u formidolu.
Jen jsem zatím nenarazil na žádné údaje o tom, jaké množství kyseliny a s jakou pčinností je možné do odpařovačů Nassenheider použít mezi medobraními, aby to nemělo vliv na kvatitu medu.


pánové ,vytočíte ,s medníky nasadíte síta na odpaření,a za pár dnů je kyselina pryč i s broukama,můžou to být s jistotou 3,ale max 7 dní podle počasí,kdo má za tuto dobu medníky znovu na vytáčení?každopádně stačí ochutnat to ,co vytáčíte....já po dvou dnech nenajdu senzoricky stopu po kyselině,ale zase mám otevřené varoadno,léčím kys.max týden před medobraním jen pro svůj klid,vím že na totální odpaření je to doba skoro dvojnásobná...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437)

nejlepších výsledků dosahuji na otevřeném sítě varoadna-



včely kyselina nedusí,naopak jak se snaží o přirozenou cirkulaci vzduchu tak se dostane všude
,při pokusech(je jedno jak se odpařila) tato včelstva snášela několikanásobnou koncetraci,která by při pevném dnu,zůženém česnu-rozuměj ucpaném úlu byla smrtící...
vynikajícího výsledku se dá dosáhnout už za 6 hod solidní aplikace...

princip aplikace kyseliny mravenčí spočívá na přesycení párou za možnosti samoregulace včelstvem únosné koncetrace

tak trochu mi to připomíná chlazení trafo svářečky-trafo umístěné v proudovém tunelu,a formidol je trafo bez větráku....

propaguji síta , protože jsou pro všechny dostupné,pro českého včelaře kutila nenáročné na výrobu...

tak teda pokud je síto s kyselinou na vrchu,které dává fakt solidní koncentraci,tak se dá říct, že se to nedá ,pokud je pod včelstvem otevřené varoadno, PŘEHNAT,protože včely začínají větrat koncetrace ,při kterých brouk už neví o světě.....nahoře síto,včely ,dole síto a proudem(cirkulací zajištěnou včelama) prohnat kyselinu přes úl....

stejně jako se chladí trafo ,samotnej vzduch nestačí, musí proudit........

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435) (26437)

Radim Polášek napsal:
>...Jinak srovnávání formidolu a odpařovačů je podle mně momentálně srovnávání nesrovnatelného.
>Formidol byl navržen jako podpůrná léčba k hlavní léčbě
fumigací, aerosolem a gabony, to znamená, že měl počet roztočů jen snižovat....

>Odpařovače dovezené ze "západu" jsou navrženy jako instrument k hlavnímu
léčení,...
......................

Chápu tu taky tak.
Když použiju formidol mezi medobraním, je vyzkoušeno a v návodu napsáno, že to nebude mít vliv na kvalitu medu.
Z návodu na odpařovače Nassenheider vyplývá, že jejich použití se předpokládá hlavně až po posledním medobraní. Používá se větší množství (méně koncentrované) kyseliny mravenčí, která se však odpařuje rovnoměrně a delší dobu, a tím pádem celková účinnost je mnohem větší než u formidolu.
Jen jsem zatím nenarazil na žádné údaje o tom, jaké množství kyseliny a s jakou pčinností je možné do odpařovačů Nassenheider použít mezi medobraními, aby to nemělo vliv na kvatitu medu.

Radek Krušina
Tu by byla každá informace velmi cenná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26435)

Tady jde jen o to, jak technicky zajistit tu správnou koncentraci par
kyseliny mravenčí bez ohledu na konkrétní podmínky - rozumné rozmezí
teploty, různá vlhkost a různé umístění odpařovače, to znamená, že někdy ho
včely vyfoukají ven více, někdy méně. Přece už dávno bylo zjištěno, že
správná koncentrace je zhruba plus minus 50 % na hraně mezi poškozením
včelstva a neúčinností na roztoče. Odpařovače oproti formidolu mají tu
výhodu, že se do nich dá nalít více kyseliny a tudíž při správné konstrukci
mohou tu správnou koncentraci udržovat déle, zase tím, že se ty knoty
upravují, v případě necitlivé manipulace může dojít k tomu poškození.
Formidol má zase tu nevýhodu, že v případě horších podmínek koncentrace bude
pod účinnou koncentrací a formidol bude aplikován víceméně zbytečně. Jinak
srovnávání formidolu a odpařovačů je podle mně momentálně srovnávání
nesrovnatelného. Formidol byl navržen jako podpůrná léčba k hlavní léčbě
fumigací, aerosolem a gabony, to znamená, že měl počet roztočů jen snižovat.
Spoléhalo se na to, že formidol zpomalí nástup rezidence na hlavní léčiva,
protože v té části roztočů, co zlikviduje, budou i rezistentní roztoči.
Proto byl navržen tak, aby se nemuselo přímo manipulovat s žíravinou -
kyselinou a taky na jistotu, aby koncentrace kyseliny mravenčí hlavně
nepoškodila včelstva, takže aby byla spíše na spodní hranici účinnosti.
Odpařovače dovezené ze "západu" jsou navrženy jako instrument k hlavnímu
léčení, tudíž jsou nadstaveny tak, aby koncentrace dosahovala po většinu
času spíše k horní hranici účinnosti, případně ji i málo přesáhla za cenu
menšího poškození včelstva, prioritou je tady likvidace co největšího
procenta roztočů. Protože nějaká čidla a měřáky na koncentraci par kyseliny
v úlu nejsou běžně dostupné, všechno nadstavení odpařování se děje natvrdo
prakticky bez zpětné vazby a v tom jsou podle mně ty rozdíly v účinnosti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 02, 2008 9:09 AM
Subject: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider


> Tomáš Jaša napsal:
> >Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
> >Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba
> ve včelařství.
> ............
>
> Může být zajímavé vidět výsledky pokusu z Dolu.
> Ale názor na porovnání účinnosti formidolu a odpařovačů Nassenheider si
jde
> udělat i z informací výrobců.
>
> U formidolu je, pokud si pamatuji z návodu Dolem deklarováno, že počet
> roztočů klesne cca na polovinu.
>
> U odpařovače Nassenheider u podletního ošetření je to tuším cca 90%. U
> podzimního ošetření při ukončení plodování, pokud si to dobře poamatuji,
> 96% roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432) (26434)

Odpařovače mohou bez problému používat zběhlí praktici ale není to nic pro ty děduly ti by snadno mohly přijít o včelstvo. Sám jsem něco podobného viděl doma ještě když se používal BEF Otec měl v posledním rámku okénko na odpařovač a hned za ním v okénku krmítko. A stačilo do něj nalít teplý cukr a bylo vymalováno z dvanácti včelstev zbylo jedno. Musíte si uvědomit kdo všechno s těmi léčivy bude experimentovat Ono něco odsoudit je jednoduché ale domyslet to do konce to je pane jiná

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider
> Datum: 02.1.2008 08:07:00
> ----------------------------------------
> Pokud takový pokus proběhl, nechápu proč už výsledky nevisí na webu. Proč
> čekat na Včelařství? Bylo by to seriozní k zákazníkům, kteří nečtou
> Včelařství. Nebo je možno se dohadovat, že není čím se chlubit? V Mite Away
> II je 250 ml KM 65%, přepočteno 5x více účinné látky a působení je na
> rozdíl od Formidolu dlouhodobé. Podrobnosti jsou na webu výrobce.
>
> --------------------------
> Tomáš Jaša:
> Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
> Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve
> včelařství.
> ....Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (195.39.121.166) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432)

Tomáš Jaša napsal:
>Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole.
>Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
.............

Může být zajímavé vidět výsledky pokusu z Dolu.
Ale názor na porovnání účinnosti formidolu a odpařovačů Nassenheider si jde udělat i z informací výrobců.

U formidolu je, pokud si pamatuji z návodu Dolem deklarováno, že počet roztočů klesne cca na polovinu.

U odpařovače Nassenheider u podletního ošetření je to tuším cca 90%. U podzimního ošetření při ukončení plodování, pokud si to dobře poamatuji, 96% roztočů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432)

Pokud takový pokus proběhl, nechápu proč už výsledky nevisí na webu. Proč čekat na Včelařství? Bylo by to seriozní k zákazníkům, kteří nečtou Včelařství. Nebo je možno se dohadovat, že není čím se chlubit? V Mite Away II je 250 ml KM 65%, přepočteno 5x více účinné látky a působení je na rozdíl od Formidolu dlouhodobé. Podrobnosti jsou na webu výrobce.

--------------------------
Tomáš Jaša:
Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole. Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
.....Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.52) --- 2. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431) (26432)

Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole. Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.
-------------------
V této souvislosti (ve článku je popsána metodika porovnáváním s léčivem o známé účinosti) mě napadá, jestli je sledována a známá účinnost Varidolu a M1 na současnou populaci VD. Docela by mě to zajímalo. Nemyslím jen porovnávání na rezistenci.

Eman článek překládal z webu výrobce. (předpokládám)
To je docela dobré místo pro informování zákazníků. Nebo je třeba čekat až se najde místo ve Včelařství?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Jaša (80.79.28.155) --- 1. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405) (26431)

Pokud mě je známo tak „srovnatelný“ pokus proběhl letos v létě na Dole. Výsledky jsou známy asi dosud jen neveřejně. Snad budou někdy brzy třeba ve včelařství.

K článku od Emana. Je vyšší koncentrace a kratší čas na závadu? Nebo ne? Nebo je to pouze konstatování.

V čem pan Žůrek nemá pravdu? Že bu kuli tomu měl běhat proti zdi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 1. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405)

Formidol byl vyvinut aby nebylo k léčení potřeba další zařízení k aplikaci kyseliny mravenčí jinak účinná látka je stejné
a odpařovače jsou lepší jen proto, protože je používají na západě. ;-). :-)))
Pepan

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii

On se zřejmě používá na západě i "formidol".
Viz výše popsaný přípravek.

Ale je třeba se na věc podívat správně politicky :-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (77.48.74.254) --- 1. 1. 2008
Re: Odpa?ova? kyseliny mraven?? nassenheider (26405)

Formidol byl vyvinut aby nebylo k léčení potřeba další zařízení k aplikaci kyseliny mravenčí jinak účinná látka je stejné
a odpařovače jsou lepší jen proto, protože je používají na západě. ;-). :-)))Žůrek Josef Ing

tak toto je nehorázná pitomost,doporučuju na vzpamatování ze dva skoky do zdi,pokud k ní vůbec doběhnete...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26422) (26427)

Chcípáci jsou to ve srovnání s minulými roky. Kdyby jich bylo jen třeba na 3 rámkách, tak bych je sesypal dokupy, to jen pro upřesnění. Vzorek měli - respektive množství roztočů má samozřejmě jen informační hodnotu. U někoho budou 2 roztoči prostě příliš a u jiného ani 5 a více ks nemusí znamenat pohromu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26418)

Pepík (81.0.194.126) --- 31. 12. 2007
Re: Spad po léčení (26417)

Včera jsem se krátce zastavil u včel,našel jsem mrtvou matku. Protože se stmívalo řešení jsem nechal na dnešek.Po obědě slunečno +3 a tak jsem vyrazil.Připravil jsem si kmenové včelstvo a jdu na tachováky kde mám oddělky.Jeden z nich se mi zdát problematický (byl to slepenec ze zbytků 3 oddělků)a tak jsem si říkal,že do jara by nemusel vydržet a to je škoda tak ho přidám s matkou do kmenového.Když jsem ho otevřel nevěřil jsem vlastním očím.Byl tam na 4 plástech plod,ale žáné kolečko.Jako mužská dlaň zavíčkovaného a okolo skoro jako v sezoně larvičky a u kraje vajíčka.Takové tam byly 4 plásty s plodem oboustranně.Pro zajímavost jsem kouknul do dvou dalších oddělků a tam to vypadalo asi na 6 možná 7 takových plástů.Tak ,že ani aerosol by to nezachránil.Tak taď babo raď.

____________________________________________________________

Nedělal bych hned ukvapené závěry. Mohlo se totiž jednat o tichou výměnu. Pak byste spojením kmenového včelstva s oddělkem sice dosáhl silnějšího včelstva, ale mohl byste ztratit také kvalitní matku.
Pokud včely ,,kvílejí,, ( hučí střídavě vysokým a nízkým tónem ), což naznačuje bezmatečnost, pak by bylo spojení vhodné. Výsledkem zimování bezmatečného včelstva je propuknutí úplavice ( vlivem zvýšené spotřeby zásob způsobené neklidem včelstva ), v horším případě se může projevit nosemóza.

Farrar považoval únorové plodování za výhodné, protože se tím docílí více létavek v období jarní snůšky. Mě se zdá, že zimní plodování je spíše na škodu. Opotřebovávají se tím zimní včely, které by se mohly uplatnit jako létavky v jarní snůšce, vychovávají se tím včely, které se jarní snůšky nedožijí a tím pádem se plýtvá zásobami na jejich výchovu.
Asi Farrar věřil zákonu 40 dnů, ale ten se je neplatný. Ze zákona 40 dnů prospěšnost únorového plodování přímo vyplývá.
Zimnímu plodování se nevyhneme, je to projev rozmnožovacího pudu včelstva, ale dá se omezít tzv ,, komínovým efektem ,, ( nezúžené drátěné dno + otevřená očka v horních nástavcích ).
Zimní plodování dokazuje dokonalost včelího zimního chumáče jako takového.

S pozdravem...M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26422)

Mrtvolky i měl rovnoměrně po celé ploše, ani málo ani moc, prostě "přiměřeně....

...Nesmí se ale zapomínat, že letos to co zbylo jsou opravdu "chcípáci" včelstva co byla silná bohužel odešla. Kozlík

Citujem len dve vety vytrhnuté z kontexu komentára, aby som mohol poukázať rozporuplnosť na obsah kometára.

Na jednej strane autor hovorí o slabých- (chcípáci)- zdecimovaných včelstvách, na druhej strane "mrtvolky a a melivo- měl rovnomerne po celej ploche!
Včelstvo v takomto stave nemôže mať melivo po celej ploche dna, mŕtvolky to áno (odpadnuté ešte žijúce včely sa mohli rozísť, ale melivo môže byť len pod včelami v uličkách kde je včelstvíčko- slaboch v zimujúcom chumáči.

Už sme raz písali o tom, že včelstvo zimujúce v debničke nad debničkou s plástami, môže byť obraz počtu V.D. skreslený, pretože zachytení jedinci na plástoch môžu postupne včely (pri oteplení) zhodiť na podmetovú podložku. Preto odpad VD hodnotiť vždy s rezervou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (90.176.2.8) --- 1. 1. 2008
Medomet

Nemáte někdo medomet šestí rámkový zvratný od firmy Reinberk. Jakou máte s tím medometem zkušenost. Díky za informace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26418) (26423)

Do kmenových jsem nekoukal.Moc se mi nechtělo a hlavně jsou ve 3 nástavkách 39 x 24 a nahoře medná komora do které zatím nedošly a tak je hodně těžká.Psal jsem o oddělkách,ale to jsou vlastně včelstva a i do jednoho z těch dvou co jsem koukal je matka z roku 2005 modrá.Plod který jsem tam viděl byl ve stejném množství i u matky z 23.8.2007. Všechny tyto oddělky jsem dělal 6.5.2006 a mám je na 18 plástech. Zima byla teplá a kmenová včelstva silná jako nikdy před tím nemohl jsem je spojit v listopadu 2006 zůstaly do roku 2007 s tím ,že u některých jsem vyměnil nevyhovující matky(výnos nedosáhl 25 kg) za vigorky.Ještě doplním ,že ani v roce 2007 jsem je nespojoval.Co napsat k Vigor-kám Kdo nevěří ať si je vyzkouší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po l??en? (26417) (26419) (26420)

při ometání po posledním aerosolu po 14 dnech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad po l??en?
> Datum: 01.1.2008 09:55:36
> ----------------------------------------
> JIŽ MÁM OMETENO A ZATÍM VE 30 ÚLECH 4 BROUCI
> Pepan
> -------
> To jako na již ometených podložkách?
> Nebo při ometávání?
> Za jak dlouho to je?
>
> Díky
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26418)

Pepíku a je to mladou matkou? Nebo je to i v kmenových?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417)

Koukal jsem na to předevčírem. Mrtvolky i měl rovnoměrně po celé ploše, ani málo ani moc, prostě "přiměřeně. Zatímco v Praze kde je blaze silnice oschly a teplota vystoupla i nad nulu, v Brdech bylo vše zamrzlé i když bez sněhu. Hezky jsem se sklouznul po jezírku. V podmetech skoro žádná voda a anizbytky larev.Sklo se nemlží, já myslím , že jestli je tam letos plod, tak je ho opravdu pomálu. Nesmí se ale zapomínat, že letos to co zbylo jsou opravdu "chcípáci" včelstva co byla silná bohužel odešla. Zároveň jsem se díval do záznamů. Když jsem začínal , tak po ošetřování a následném vyšetření jsem měl podstatně vyšší spady, cca 20 na včelstvo a přece žádné neuhynulo ani následující rok a postupně se mi dařilo průměrný spad zmenšovat až na minulou zimu kdy opět vyletěl. Katastrofu v letošním podzimu zapříčinili roztoči , ale ve spojení ještě s dalšími faktory - např. viry. Proto se to vyskytlo na poměrně velkém území, velice rychle na což nedokázali včelaři a veterináři adekvátně reagovat a přitom to zatím vynechalo některá stanoviště, možná trochu stranou "letových tras". Ošetřování třeba Formidolem u mne působilo kontraproduktivně , jak jsem již psal a příště bych postupoval jinak. Ti co byli letos zatím ušetřeni ať neusínají na vavřínech, protože příští rok bohužel asi provede "příroda" dočišťovací operaci .Na tu je třeba se připravit, zásobit se a promyslet si postup.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po léčení (26417) (26418)

A živý plod, nezachlazený? U nás posledních cca 14 dnů bylo běžně v noci - 8
až -10 st C a ve dne -5 .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 31, 2007 9:37 PM
Subject: Re: Spad po léčení


> Včera jsem se krátce zastavil u včel,našel jsem mrtvou matku. Protože se
> stmívalo řešení jsem nechal na dnešek.Po obědě slunečno +3 a tak jsem
> vyrazil.Připravil jsem si kmenové včelstvo a jdu na tachováky kde mám
> oddělky.Jeden z nich se mi zdát problematický (byl to slepenec ze zbytků 3
> oddělků)a tak jsem si říkal,že do jara by nemusel vydržet a to je škoda
tak
> ho přidám s matkou do kmenového.Když jsem ho otevřel nevěřil jsem vlastním
> očím.Byl tam na 4 plástech plod,ale žáné kolečko.Jako mužská dlaň
> zavíčkovaného a okolo skoro jako v sezoně larvičky a u kraje
vajíčka.Takové
> tam byly 4 plásty s plodem oboustranně.Pro zajímavost jsem kouknul do dvou
> dalších oddělků a tam to vypadalo asi na 6 možná 7 takových plástů.Tak ,že
> ani aerosol by to nezachránil.Tak taď babo raď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 1. 1. 2008
Re: Spad po l??en? (26417) (26419)

JIŽ MÁM OMETENO A ZATÍM VE 30 ÚLECH 4 BROUCI
Pepan
-------
To jako na již ometených podložkách?
Nebo při ometávání?
Za jak dlouho to je?

Díky
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 1. 1. 2008
Re:Spad po l??en? (26417)

JIŽ MÁM OMETENO A ZATÍM VE 30 ÚLECH 4 BROUCI

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Spad po l??en?
> Datum: 31.12.2007 17:47:46
> ----------------------------------------
> http://www.novinky.cz/clanek/129735-v-cesku-nezasnezi-ani-v-lednu.html
> "Během ledna se Češi nedočkají velké sněhové nadílky. Obloha bude většinu
> měsíce zatažená a pokud z ní bude něco padat, bude to voda, nanejvýš
> mrznoucí déšť. Teploty se budou pohybovat kolem nuly, velké mrazy
> nepřijdou. Plyne to z dlouhodobé předpovědi Českého hydrometeorologického
> ústavu."
>
>
> Pokud by předpověď vyšla, tak tady máme zase další teplou zimu.
> V mém případě jsem trochu nervozní. Zatím jsem kontroloval podložky jen
> namátkově, ale to co jsem viděl mě znervozňuje.
> Do loňského roku jsem byl vždy zvyklý na následující scénář.
> 1. léčení - spadlo skoro všechno (desítky až stovky, bývaly časy že skoro
> nic nebylo, co by mohlo padat)
> 2. léčení - dopadaly většinou VD tak do desítky(několika des.), často však
> už nula
> 3. léčení - většinou nula, nebo ojediněle jednotky.
>
> Letos jsem až na vyjímky nepozoroval nijak výrazný spad (tedy jak se uvádí
> těch 500VD jako limit - tak ten byl snad jen u jednoho roje) ale roztoči
> padaly po každém léčení v desítkách. A jak jsem tak koukal, padaly i po
> posledním.
> Na žádné z podložek jsem neviděl stopy po plodování - tedy vyhozený plod.
> Ten by to snad vysvětloval.
>
> Jak jste na tom vy? Už máte ometeno?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 31. 12. 2007
Re: Spad po léčení (26417)

Včera jsem se krátce zastavil u včel,našel jsem mrtvou matku. Protože se stmívalo řešení jsem nechal na dnešek.Po obědě slunečno +3 a tak jsem vyrazil.Připravil jsem si kmenové včelstvo a jdu na tachováky kde mám oddělky.Jeden z nich se mi zdát problematický (byl to slepenec ze zbytků 3 oddělků)a tak jsem si říkal,že do jara by nemusel vydržet a to je škoda tak ho přidám s matkou do kmenového.Když jsem ho otevřel nevěřil jsem vlastním očím.Byl tam na 4 plástech plod,ale žáné kolečko.Jako mužská dlaň zavíčkovaného a okolo skoro jako v sezoně larvičky a u kraje vajíčka.Takové tam byly 4 plásty s plodem oboustranně.Pro zajímavost jsem kouknul do dvou dalších oddělků a tam to vypadalo asi na 6 možná 7 takových plástů.Tak ,že ani aerosol by to nezachránil.Tak taď babo raď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 31. 12. 2007
Spad po léčení

http://www.novinky.cz/clanek/129735-v-cesku-nezasnezi-ani-v-lednu.html
"Během ledna se Češi nedočkají velké sněhové nadílky. Obloha bude většinu měsíce zatažená a pokud z ní bude něco padat, bude to voda, nanejvýš mrznoucí déšť. Teploty se budou pohybovat kolem nuly, velké mrazy nepřijdou. Plyne to z dlouhodobé předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu."


Pokud by předpověď vyšla, tak tady máme zase další teplou zimu.
V mém případě jsem trochu nervozní. Zatím jsem kontroloval podložky jen namátkově, ale to co jsem viděl mě znervozňuje.
Do loňského roku jsem byl vždy zvyklý na následující scénář.
1. léčení - spadlo skoro všechno (desítky až stovky, bývaly časy že skoro nic nebylo, co by mohlo padat)
2. léčení - dopadaly většinou VD tak do desítky(několika des.), často však už nula
3. léčení - většinou nula, nebo ojediněle jednotky.

Letos jsem až na vyjímky nepozoroval nijak výrazný spad (tedy jak se uvádí těch 500VD jako limit - tak ten byl snad jen u jednoho roje) ale roztoči padaly po každém léčení v desítkách. A jak jsem tak koukal, padaly i po posledním.
Na žádné z podložek jsem neviděl stopy po plodování - tedy vyhozený plod. Ten by to snad vysvětloval.

Jak jste na tom vy? Už máte ometeno?

Karel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: bodavost v?el (26361) (26362) (26365) (26371) (26383) (26388) (26394) (26403) (26414)

Lze tyto poznatky jen potvrdit. Stačí si všimnout do čeho včely při útoku bodají velmi často to bývají právě ty ponožky Některé košile z um. vláken tmavé věci co máte na sobě dále to bývají různě ty kosmetické přípravky po holení př. pitralon jim nevadí s pivem mám také nedobré zkušenosti ale slivovice kterou jsem při práci omylem vypil jim nevadila

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 15:31:22
> ----------------------------------------
> Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík
>
> Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je
> agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že
> pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v
> minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné
> desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa
> využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
> Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s
> včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na
> hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie
> okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely
> ako také.
> Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli
> montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako
> je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či
> bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch),
> obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro
> so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá
> elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho
> vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na
> boso a mám svätý pokoj.
>
> Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo
> zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s
> včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou
> bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri
> dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim
> úplne ľahostajné.
>
> Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti
> pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove
> účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol
> som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?
>
> Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny
> dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto
> vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním
> vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7
> rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená
> v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita
> ohlásená.
>
> Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne
> pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u
> sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie,
> ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale
> ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.
>
> Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s
> ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim
> družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami,
> pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré
> prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa,
> vtedy nám pomôže len rýchly beh.
>
> Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej
> situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná
> dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
> Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.
>
> Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev (26361) (26362) (26365) (26371) (26383) (26388) (26394) (26397) (26399) (26404) (26408)

Co já pamatuji, vždy jsme rozchovávali svoje včely. A ve včelstvech jsme
zachovávali jednotlivé linie v úlech. Tak jednou za 5 - 10 let přibyla
nějaká chovná matka, ale nikdy jsme nevčelařili stylem vybrat nebo koupit
dobrou matku a dcery odchované od ní nacpat do všech nebo většiny úlů, jen
abychom proboha měli co nejvíc medu. Včely v 90 % úlů, pokud jejich výnos se
pohyboval v daném rozmezí a které nebyly příliš divoké, vždy dostaly
příležitost vychovat si novou matku jen ze svého plodu, nikdy ne z cizího.
Dříve kdysi hodně dávno hlavně přes rojení, později bez rojení oddělky.
Vlastnosti, které měly včely před 10 - 15 lety, byly na stejném úlu vidět i
dnes po několik generací matek. Jen občas se některé linie přerušily,
ztrátou matky při rojení, úhynem v zimě nebo zeslabením včelstva v létě a
vyloupením. Oslabení včelstva a jeho úhyn se dalo velice často předpovědět
nápadným zmírněním divokosti včelstva tak o půl roku dříve. Stejně tak se
snažím včelařit i teď, i když s podstatně menším počtem včelstev. Udržuji
linie v jednotlivých úlech a vyřazuji jen naprosté slabochy. Proto si
myslím, že můžu porovnávat. A to porovnávání vychází tak, jak vychází,
jednotlivá včelstva jsou za tu dobu čím dál tím víc sobě podobná a jejich
divokost klesá.
Něco jiného by bylo, kdybych měl prakticky všechny matky odchované od nějaké
koupené matky. Jenže při takovém včelaření teď mám všechny včelstva
odchované od jedné chovné matky jedné linie. Za 3 - 5 let si ve Včelařství
přečtu nějakou oslavnou recenzi na chovné matky jiné linie nebo přijdu na
poutavou přednášku prodejce matek nové linie, okamžitě je nakoupím a během
dvou, tří let vyměním ve všech včelstvech . Za dalších pár let změním zase.
Potom ale nemůžu nic porovnávat ve smyslu divokost včelstev dříve a nyní,
protože zhruba co 5 let kompletně nahradím na stanovišti jednu linii druhou
a z genů, které měla ta první linie odlišná od té druhé, nemám na stanovišti
nic. Můžu maximálně říkat "Tahleta linie, co jsem choval kdysi, mně
vyhovovala více než ta linie, co chovám dnes, ale ta dřívější linie se s
časem prý taky zhoršila(nebo zlepšila)". A i kdybych neměnil, stejně pokud
pravidelně nakupuji chovné matky, takové porovnávání stejně nemá smysl.
Vůbec totiž nevím, podle jakých kritérií vyšlechťuje chovatel tu linii. Roky
může vybírat vedle výnosu hlavně klidné včely. Pak se ukáže, že chovatel
musí občerstvit linii přišlechtěním nějaké jiné linie, třeba nalezené někde
v přírodě. A pak se třeba ukáže, že občerstvená linie má včelstva v průměru
divočejší a chovatel bude muset zase dlouhé roky šlechtit, aby získal stejně
klidné včely jako před přišlechtěním. "Kupovatel" matek o tom nemá potuchy a
tak tvrdí, že dříve byly včely klidnější a nyní jsou divočejší......
Přiznávám, že kdybych včelařil takhle, to znamená nakoupil chovnou matku a
během dvou let přidal dcery do všech úlů a takhle pořád dokola, asi bych měl
více medu a klidnější včely. Ale nějak se mně nechce, připadá mi to jako
včelaření s půjčenými včelami či co. Asi tak.

No nic, končím dneska a posílám všem na konferenci p.f. 2008.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 31. 12. 2007
Re: bodavost včel (26361) (26362) (26365) (26371) (26383) (26388) (26394) (26403)

Žijete ve včelařském ráji a já Vám závidím. M.Haldík

Pán Hladík,akýže raj, je to isté ako u Vás. Možná máme čosi naviac a to je agát, ktorý je v dosahu včiel. Čo som po roky praxe pri včelách zistil, že pri práci s včelami okrem iného hrá veľkú rolu OBLEČENIE. Tento problém v minulosti taký veľký nebol, nenosili sa umelé vlákna, čo posledné desaťročia sa prudko zmenilo v prospech umelých vlákien , ktoré sa využívajú pri výrobe odevných doplnkov.
Keďže toto oblečenie je lacné a bežné, používajú ho i včelári, pri práci s včelami, neuvedomujúc si, že pri trení odevu o topánky s UH, náramku na hodinkách, trenie látky o látku, ale i o telo či šnúrky na podržanie okuliarov, vzniká trením statická elektrina, ktorá nadmieru dráždi včely ako také.
Rada: zmeňte odevné doplnky z umelých vlákien za ľanové (lněné) ako boli montérky v čase soc., prípadne vlnené, alebo len v trenkách? Ja osobne ako je to len možné (vhodné teplo), chodím ku včielám práve len v trenkách či bermudách, sem tam kukla na hlavu (aj to len vo výnimočných prípadoch), obrním sa len nekonečnou trpezlivosťou a k tomu dymák a je to účinné. Skoro so zabudol na ponožky, tie sú v kombinácii dlhých nohavíc doslova ako malá elektrocentála, trenie produkuje statickú elektrinu. Moje členky si toho vytrpeli, kým som neobjavil prčinu zúrivého bodania. Odvtedy som obutý na boso a mám svätý pokoj.

Dosť je medzi nami zástancov, ktorí tvrdia, že tmavé látky dráždia včely vo zvýšenej miere. V čase keď som definitívne zobul ponožky z nôh pri práci s včelami, som urobil niekoľko pokusov, ktoré potvrdili, že príčinou bodavosti nebola ich farba (čierna), ani ich zápach (nosil som ich asi tri dni). Prikladaním pred letáč a priamo na letáč medzi včely, boli k nim úplne ľahostajné.

Tie isté ponožky som trením nabudil na rifliach, pri 30 cm vzdialenosti pred letáčom hociktorého včelstva, statická elektrina na včely bleskove účinkovala, včely sa zakvačili do ponožky a pichali do nej ako besné. Mohol som som získať lepší dôkaz o správnosti môjho tzvrdenia?

Ďalším, aj keď nie častým popudom pre bodavosť včiel sú elektróny dopadajúce na zem v čase vysokých aktivitách slnečnej činnosti (toto vysvetlenie je viac laické, ako vysoko odborné), ale v podstate dá sa ním vysvetliť nadmierna bodavosť. Vtedy sú včely obzvlášť bodavé. Pred 5-7 rokmi bola takáto slenečná aktivita (a v sezóne ich býva niekoľko) oznámená v rozhlase dopredu a vysoká bodavosť bola od - do ako bola aktivita ohlásená.

Ďalšie aktivita "bodavých" včiel je vraj aj vtedy, keď si včelár helfne pivo a silnejší alkohol. Viackrát som skúšal na sebe a táto príčina nikdy u sa mňa nepotvrdila, včely sa chovali úplne mierne. Ešte spomeniem potenie, ktoré taktiež dráždi včely. Ja potivý typ, zo mňa pot doslova "tečie", ale ani v tomto prípade sa bodavost u mňa nepotvrdila.

Najčastejšom príčinou je náhodné pichnutie včelou pri zlom zachádzaní s ňou, pritlačenie pod uško rámika, kedy vyšle poplašný zvukový signál svojim družkám, a tie sa vyhrnú z hĺbky úľa a zasypú nám tvár a ruky žihadlami, pichavosť sa prudko zvyšuje npr. pri dvíhaní debničky a včely ktoré prevísajú pod rám úľa alebo pritlačíme, prípadne potiahneme po okraji úľa, vtedy nám pomôže len rýchly beh.

Na príčiny zvýšenej bodavosti môžeme prísť len navodením tej istej situácii, ale o niekoľko dní kým včely na ňu zabudnú. Príroda je rozmarná dáma, preto pre nás pripravuje aj takéto prekvapenia.
Je to široká téma, ktorá sa nedá vysvetli v jednom ohraničenom komentári.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re:bodavost v?el (26361) (26362) (26365) (26371) (26383) (26388) (26394) (26403) (26410)

Ještě bych dodal .
U matek F1 je nutné dalších generacích provádět negativní výběr a její vlastnosti tak ustálit pak tímto postupem získáš svou vlastní linii která bude mít požadované vlastnosti Při přidání další linie zase získáš F1 a postup musíš opakovat Při samovolném rozmnožování F1 dochází k rozpadu vlastností a začnou vystupovat do popředí geny, i desítky generací potalačované , do popředí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:bodavost v?el
> Datum: 31.12.2007 14:26:07
> ----------------------------------------
> Podle toho co popisujete se nejedná o matku F3 ale o třetí generaci matky F1
> není to to samé aby jste dostal F3 Musel by jste postupovat takto
>
> Matka = A
> Otec = B
> Postup Křížení.
> A × B = F1
> F1 × B = F2
> F2 × B = F3
> Z tohoto je zřejmé, že to není tak jednoduché . A Pak i matka z nejlepších
> chovů ve stáří 3 a vice let bude mít velmi bodavé potomstvo.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra Hlad?k <hladik.miroslav/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re:bodavost v?el
> > Datum: 31.12.2007 11:08:38
> > ----------------------------------------
> > Pane Turčáni,bodavost včel nebyla zřejmně v minulosti všude stejná.Žijete
> > ve včelařském ráji a já Vám závidím.U nás v podkrkonoší byla a ještě u
> > některého včelaře je dnes bodavost velká.Když jsme v 70tých letech
> > prohlížely včely na mor plodu v okolních obcích,neumíte si představit co
> > jsme dostaly žihadel i když jsme byli chráněni vč.oblekem.Jeden včelař nám
> > dokonce řekl,že má včely místo hlídacího psa!Umíte si představit jak je
> > nesnadné takového včelaře přesvědčit o zlepšení chovu.Nákupem
> > inseminovaných matek se situace značně zlepšila ovšem matka F3 generace
> > jejíž včely už jsou bodavější,musíme vyměnit.V Novém roce přeji všem hodně
> > zdraví a medu.M.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re:m?l (26409)

Optej se v nejbližší organizaci a zařiď se podle ní a i pokud nejsi členem tak i jejím prostřednictvím Dobrá základní organizace bude dokonce ráda, že má o tobě přehled

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: m?l
> Datum: 31.12.2007 13:23:16
> ----------------------------------------
> Do kdy se vlastně musí odevzdat měl?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 12. 2007
Re: divokost vcelstev (26361) (26362) (26365) (26371) (26383) (26388) (26394) (26397) (26399) (26404)

Nemáš pravdu za zhruba 50 roků včelaření v různých úlech od zadováků přes budečáky, univerzální, až po dnešní tenkostěnné úly vždy se tak jednou z 3 roky setkám s takovým včelstvem které jen odděláš víko tak startují jak stíhačky k útoku
Je pravdu, že náprava takového včelstva je mnohem snažší v nástavkovém jak v zadem přístupném úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: divokost vcelstev
> Datum: 31.12.2007 11:08:44
> ----------------------------------------
> Já myslím, že je to přesně naopak. S nástupen nástavkových úlů včelaři
> víceméně přestali mít potřebu chovat se ve včelách tak, aby je nerozrušili,
> protože většina zásahů se zkrátila pod 5 - 10 minut. Málokteré zásahy jsou v
> nastavkovém úlu tak rasantní, aby musely trvat třeba hodinu, v zadovácích
> to je běžná doba zásahu. Podle mých zkušeností při práci se včelami po
> otevření úlu a vytahování rámků prvních 5 - 15 minut právě rozrušení včel
> rychle stoupá až dosáhne zhruba úrovně dané momentální vzrušivostí včelstva
> a dané šetrností práce včelaře. Dále stoupá už velice pomalu, případně
> nestoupá vůbec. To znamená, že v nastavcích, pokud se pracuje rychle a
> rozumně šetrně, se včely obvykle nestihnou rozrušit. Navíc, když už jsou
> včely v nastavcích rozrušeny, nastavky se složí a zásah se dá rychle
> ukončit. U zadováku, když jsou rámky se včelami v bednách, se to nedá, rámky
> se zase musí bez ohledu na útoky včel pěkně z beden nastrkat zpátky do úlu.
> Nástavkový včelař se tudíž nemusí naučit se včelami pracovat, aby mohl
> včelařit. Včelař v zadovácích se to naučit musí, nejde pravidelně trávit
> hodiny u otevřených včelstev, která jsou rozzuřená, stovky včel neustále
> hledajících přístup k včelařově kůži nakonec uspějí a včelař je od včelstev
> doslova vyštípán. To dokladují i příspěvky důvěrníků včelařů nástavkářů
> naříkajících nad divokými včelami v zadovácích. Kdysi jsem viděl závěrečnou
> etapu včelaření takového včelaře. Včelař u otevřeného úlu nadával, oháněl se
> po včelách, plácal je a občas utíkal ze včelína do křoví pronásledován
> včelami. Ale musel se vracet, aby včely v zadováku složil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 31, 2007 10:16 AM
> Subject: divokost vcelstev
>
>
> Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to
> tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak
> nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely
> otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka
> již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
> UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o
> :-(
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> > Datum: 31.12.2007 09:57:36
> > ----------------------------------------
> > > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor
> jednoducho
> > > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie
> dnešné
> > > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si
> myslím,
> > > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> > Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
> >
> >
> > Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> > Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si
> myslím,
> > že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> > jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> > Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> > zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> > včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> > let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> > kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> > nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> > včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> > trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> > hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> > divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> > ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> > chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> > desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na
> dnešních
> > včelách to musí být znát.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76057 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 26411 do č. 26471)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu