Včelařská konference

No horem to je jednoznačně výhodnější. Pokud se formidol dá dospodu, ta
účinnost je menší, protože včely skutečně část kyseliny vyženou ven. Ale jen
část, takže to je takové méně výhodné nouzovější řešení. Při zasunování
formidolu místo mřížky je pravda, že po vysunutí mřížky včely propojí rámky
v plodišti a medníku souvislou vrstvou jedinců. Tady se ukáže , jestli
včelař umí skutečně se včelami pracovat, ne jenom přehazovat nástavky plné
včel, případně jestli kašle na vyřazování divokých včelstev. Do nyní
běžného klidného až středně divokého včelstva, pokud není rozrušeno, se dá
rovnoměrným pohybem za pomoci kuřáku ten formidol bez nějakého zvláštního
rozrušení zasunout i mezi ty včely. Když se jen otevřou včely, pokouří se,
pomalým rovnoměrným pohybem se formidol zasune, případně se přitom na včely
kolem zakuřuje a zase se včely zavřou, vyletí jich jen pár a ty většinou
nejsou rozrušené, takže nebodnou a vrací se česnem do úlu. Těch pár
bodajících včel s vysokou pravděpodobností bodne jen do rukavice nebo
pláště, ne do kůže. Pouze mimořádně divoká včelstva se za tak krátkou dobu
dokáží rozrušit a houfně vyletět, těch je ale už dneska málo. Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti,
dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10. Pokud se formidol vkládá
rovnou při vytahování mřížky, vyhodí se medníkové rámky, pak se vytáhne
mřížka, protože jen vytáhnout kvůli zatmelení nejde, vloží se zpátky
medníkové rámky, třeba jiné a před uzavřením včelstva okénky se mezi medník
a plodiště silně zakouří, včely, co se tam mezitím zavěsily, většinou
zalezou zpátky mezi rámky, okamžitě se tam vloží formidol a úl se zavře.
Takovým způsobem vložený formidol včely nijak nerozruší a než si včely
všimnou, že mají v úlu nějakou smradlavou kyselinu a že by kvůli tomu měly
na někoho útočit, úl je zavřený. Přirozeně pokud je potřeba něco změnit v
plodišti, přeháže se i plodiště a jako samozřejmá věc odkryté části drážek
se protáhnou a očistí od propolisu. V včelíně nebo dokonce odpérovaném
kočovném včelínu se ještě objeví jedna odlišnost v ošetřování včelstev
oproti nástavkům umístěným venku. V odpérovaném včelíně se rychlými pohyby
rozhoupá celý včelín a v stabilním včelíně se taky otřesy šíří do včelstev
poměrně rychle, zatímco venku to je prakticky jedno. Dlouholetý nástavkář je
zvyklý pracovat rychle, přehazovat celé nastavky atd a v uzavřeném prostoru
vůbec neregistruje, že "vyrábí" otřesy, které se šíří i do ještě
neotevřených včelstev a rozrušuje je. Tak už třetí a další včelstva jsou
tedy v uzavřeném včelíně kolikrát rozrušena ještě dříve, než je včelař
otevře a tudíž průběh zásahu bez plošných útoků včel je nereálný. Podle mně
je toto dost rozdíl , kterým se odlišují dnešní nástavkáři, kteří obvykle
dělají důvěrníky, od starších včelařů zvyklých pracovat ve včelínech a třeba
se zadováky prakticky libovolně dlouho bez nějakého velkého rozrušení
okolních včelstev. Zaznamenal jsem ale i venkovní stojany udělané takovým
způsobem, že práce v jednom úlu stojan rozhoupe, tam bude efekt tentýž.
Hlavně při práci ve včelstvech delší než několik minut, ale takové úly může
rozhoupat i vítr, včelař potom zaznamenává takové včely občas zdálnlivě bez
důvodu jako silně divoké.
Co se týká vkládání Gabonu, kvůli vkládání do plodiště vyhazovat celý
medník, případně i mřížku, aby byl přístup shora do plodiště za cenu nejméně
trojnásobného prodloužení doby práce se včelami, tak to už je typická
deformace nástavkáře, nic jiného. Proto to jsou úly se zadním přístupem, aby
se kvůli přístupu do plodiště nemusel vyhazovat medník. Samozřejmě kdo je
lempl, nečistí drážky, nechává rámky propojit můstky s mřížkou, tak vybírání
rámků zezadu z plodiště se může jevit jako velice obtížně proveditelná věc,
ale to z medníku taky. V udržovaném úlu to znamená vytáhnout mezi 5 - 10
rámky a zase je tam bez prohlídky vrátit + gabon a to je těch 5, maximálně
10 minut na úl.
Problém asi bude v tom, že kteří včelaři by ty zadováky udržovali, takže by
taková manipulace byla vcelku v pohodě, přešli na nastavky a u zadováků zbyl
i hlavně jen ti včelaři, kteří na to kašlou nebo kteří už nemohou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 29, 2007 6:21 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


> Radku, já uznávám u Formidolu pouze aplikaci horem. Nejsem takový snílek,
> abych předpokládal, že včelky něco co je těžší než vzduch , navíc silně
jim
> nepříjemné ochotně rozhánějí křidélky po celém plodišti. Daleko logičtější
> je, že tento nepříjemný smrádek vyženou cestou nejmenšího odporu, tedy
> česnem ven. To samé si myslím i o déletrvajících aplikacích kys. mravenčí.
> Neříkám, že to nejde. V Budečáku stačí Formidol zasunout dírami dolů na
> mřížku. Ale než se ucpe okénko tak si včelky řádně včelaře podají, protože
> touto dobou je Bud. silně přeplněn. A u stejně přeplněného Budečáku podat
> Gabon znamená v době max slídivosti a sklonům k loupeži vyndat kleštěmi
> celý medník a pak se zezhora šťourat v plodišti a zasunout tam dva pásky.
> Jsem rád, že u toho nemusím být a našich důvěrníků je mi líto.
> Zdraví R. Stonjek