Archiv Včelařské konference

Bzzuku. Nosní mikrokultura - přirozená nosní mikroflóra ... jestli oni dojdeš, jsi v krátkém čase zbaven části zdraví, které je velmi nepříjemné tu nemít.

Jestli pochybuješ o tom co píšu, co máš asi v nosních dutinách něco jiného, pouč mne.

Narušení nosní mikroflóry u včelaře, který používá nejen aerosolový přístroj, ale i např. pilu na řezání svých úlů často dochází ke zdravotním problémům.

Vyjímkama nejsou ani reakce na některé pyly, reakce na časté změny tělesné teploty při včelařské práci.

Znám dokonce jeden případ, kdy při zpracování medu v tepelných komorách začal jeden zaměstnanec trpět s problémy dýchacích cest natolik, že ukončení jeho pracovního poměru a úplně jiná práce ho po nějaké době "uzdravila". Jednalo se u něj o ztrátu mikroflóry na jeho sliznicích kvůli přechodu ze studeného prostředí do teplého. Ten člověk opravdu trpěl.

Opravdu je to podle mého názoru dobré téma i v této konferenci. Ona produktivita práce asi roste i v tomto oboru a s ní přichází i často nemoci z povolání. Včelařství není v tomto vyjímkou.

......

Bzzuk:>Tak tohle mě fakt pobavilo:
Chtěl bych vidět vaši mikrokultutu v nose :-)))))))) ve střevech ano ale v nose?? Otvor jako otvor, že?
:-))<

Ještě dodám speciálně okolo mikrobiologie pro Bzzuka, který asi o péči o své zdraví ví pramálo:

třeba toto: http://www.med.muni.cz/dokumenty/pdf/mikrobiologie_lidskeho_organismu.pdf

Jinak stačí pro další podrobnosti použít i vyhledávač Google atp.

Pěkný den. A když jsme u toho ... Veselé Vánoce všem a hlavně po Novém roce hodně toho zdraví.

Nevím co z toho děláte takovou vědu! Aerosolovací parta si prostě acetonových par užije až až, zvl když místo acetonu PA /analytiockého/ používá pouze čistý, který nosní sliznici a dýchacím cestám dává výrazněji zabrat. My jsme čistý měli poprvé a naposled. Po nasazení respirátoru s vložkami na organofosfáty potíže prakticky vymizely. Problém je, že respirátor je těžký a při předklonu u česna odstává, nebo se sveze. Musí se tomu pomoct ještě jednou gumou napnutou za zátylek. Myslím, že dva kvalitní respirátory k aerosolovací partě patří a nepoužívá je pouze .... Zdraví především! Zdraví R. Stonjek

Problém nastal v nepochopení pojmů.Vžitější název je nosní mikroflora.Lékař mi onehda při vyšetření taky řekl,že užíváním kapek propolisu si můžu zničit střevní mikrofloru ačkoliv mohl použít klidně termínu střevní mikrokulturu.Pojem tento se spíš používá v laboratořích mezi fundovanými odborníky.Hezký den a příjemné prožití Vánoc a v příštím roce pevné zdraví a radost ze včeliček.Víťa.

Pane Pazderko, myslím, že si pletete pojmy. Mikroflora - mikrokultura, je jedno, jak to budeme nazývat. Hlavní ale je, že žádná mikrokultura se v nose nenachází! Pletete si to se střevama - kde žije spousta symbiotických bakterií. Pokud se ale bakterie vyskytují v nose nejde o stav fyziologický ale patologický. V tom je ten rozdíl!
Co se týče acetonu - je to organické rozpouštědlo a leptavými účinky. Naleptává sliznici v nose (tvořená řasinkovým epitelem), a proto je později náchylnější k infekci. Struktura buněk je porušena a tudíž je atraktivnější pro patogeny - viry (rýma) a bakterie. Potom se Vám tam může vytvořit nějaká kultura, ne však symbiotická a člověku prospěšná.V tom je ten zásadní rozdíl. Ve střevech bychom si měli baketerie hýčkat - podporují trávení a posilují imunitu - jistě znáte spousty reklam na Actimel, jogurty atp.

Vazeni pratele, po precteni Moderniho vcelare, ktery informuje az o 50% procentnim uhynu vcelstev v nekterych oblastech CR i Rakouska. Me napadly dve otazky. 1. Kde vezmeme vcely na opetovne zavceleni a 2. Kde vezmeme med pro sve stale klienty. Je to prilezitost pro vsechny vcelare a jen doufam, ze budeme kolegialni a na nas trh nepustime levny a nekvalitni med. P.S. Nekteri vcelari jsou bez medu

Jiří! Nová včelstva budou pouze v omezeném rozsahu a asi úplně v jiných cenách, než je obvyklé. Med nebude, protože v podstatě žádný už není teď. Mohl bych svoje tenčící se zásoby rozprodat během týdne, kdybych je nabídl včelařům ve svém okolí a to rozhodně nemluvím o kg! Naši zákazníci zase nakoupí v marketech a o to se k nám radostněji vrátí. V podstatě sr..... v marketech nám dělají tu nejlepší reklamu a máme ji zadarmo. Alespoň já si neumím jinak výrazně zvýšený zájem o náš produkt vysvětlit, ale je také možné, že jsou to výsledky reklamy, kterou zajistil náš svaz. Prostě příští rok bude vše jinak. Příroda za nás provedla dvojitou selekci. Rozdělila včelaře na dvě skupiny a já bych váhal s jejich pojmenováním, abych nenarazil, ale také možná vyselektovala včelstva, která i v odvčelených oblastech spokojeně žijí. Měli bychom obojího využít ke svému prospěchu, ale proč musím být vždy tak velký pesimista! Co se stalo nemúžeme nijak teď ovlivnit. Je velmi pravděpodobné, že převážná většina včelstev na jaře budou slabí chcípáčci a je potřeba si vše srovnat v hlavě a připravit si postupy, jak je srovnat do latě, protože většina z nás jiná včelstva mít nebude. Je velký předpoklad, že daleko dříve kulminující roztoč, delší snůška a pozdější vkládání léčiv do včelstev si i tak vyberou svou daň. Není to daleko zajímavější téma než stav sliznic v našem frňáku??? Zdraví R. Stonjek

Po melecitozním podletí a velkých zimních úhynec se také prognozoval nedostatek medu. Příroda to ale dorovnala a medu bylo nadpůměrně. Možná proto, že krajina nebyla tak převčelená :-)

Myslím že příroda provedla za nás velký pokus po kterém volalo velké množství včelařů. Neléčme a nechme to na přírodě. (taky jste to slýchávali?)
Takže by jsme možná měli pečlivě zvážit, od čeho chovat matky.
Myslím, že pokud někde zůstalo jen velmi málo včelstev z velké skupiny stejně ošetřovaných, že možná mají dobrou genetickou výbavu.

A co s chcípáčky? V Ml.Boleslavi jsme slyšel pěknou přenášku od př. Cimaly a m.j. jeho zkušenosti s komorováním (byl to příběh o přesvědčení nevěřícího Tomáše).
Pokud to zvládnu, tak si chci přes zimu vyrobit další tzv. čtyřdna na odchov matek a tvorbu oddělků. Zvažuji, že bych je využil k přeložení dvou slabochů vedle sebe, aby se navzájem vyhřívali. U desetirámkových nástavků mi komorování připadá neefektivní.

Po té zimě před cca 5lety se mi osvědčilo, že jsem na jaře vše pospojoval,měl výnos a zároveň jsem si odchoval matky, udělal oddělky (bylo z čeho) a do zimy jsme šel s původním stavem.

Karel

Budeme dělat oddělky, med pro sve stale klienty mám stále a ti, co ho dali za pár korun do výkupu a nebo prodávají za pade , tak si mohou drbat hlavu a snad se poučí. Vždyť o nic nejde, jenom openíze.

To nebude genovou výbavou, ale spíše způsobem plodování. Přežila jen ta nejslabší včelstva na stanovišti , např. nespojený oddělek.

Jak zvýšit produkci medu.
Běžná metoda je počtem včelstev a vysokou pracností. Běžně přidáváme zakladené nástaveky i s mladou matkou v květnu. Takovou posilu jsme provedli v jednom včelstvu před snůškou lipového medu. Včelstvo bez mřížky a dalo 20 kg lipového medu. U ostatních jsme lipový med nevytáčeli.
B.V.

Mám dotaz ke všem, kteří chovají včelstva v zázračných rotačních úlech. Je to skutečně takový zázračný prostředek na varroázu nebo jen drahá hračka? Po bombastickém nástupu se mi zdá, že je nějaké ticho na pěšině.

Jinak všem přátelům včelařům přeji hezké prožití Vánočních svátků, slibný slunovrat a šťastný a lepší rok 2008.

Josef

Stonjek napsal:
>Med nebude, protože v podstatě žádný už není teď.
>Mohl bych svoje tenčící se zásoby rozprodat během týdne,
>kdybych je nabídl včelařům ve svém okolí a to rozhodně nemluvím o kg!
...............

U nás na jižní Moravě zatím takovou situaci nepozoruji. Jako každý rok mi zbývá asi třetina medu a zájem není nijak zvýšený oproti jiným rokům.
Možná se projeví pokles počtu včelstev na produkci medu (a tím zvýšený zájem) v příštím roce, uvidíme. Letos donesla zřejmě nejvíc medu ta včelstva, co uhynula.

Radek Krušina

Souhlas, jestli není někde med, tak informuji, že medu mám dostatek a za ceny, které mám, mi jde velmi dobře naodbyt.

Podezřele nízké ceny nejsou hlavním kriteriem a nikdy nebudou, jestli si zákazník ověří kvalitu, která mu chutná.

Mé ceny (21.12.07):

55,-/kg/bal.sud (cca 300 kg brutto), platba v hotovosti, vlastní odvoz, možný výběr z období medobraní.

65,-/kg/min.odběr 10 kg, bez tepelných úprav, pastovaný, čepovaný plus doprava(poštovné)

Menší balení jsou možná za výhodnou ceny také možná.

Připravuji od nové sezony nevratná balení, vhodná pro zasílání přímo včelařům.(cca 40 kg) S velmi výhodnou cenou za kg medu.(kdy je lepší ani včely nemít)

Gusta
gupa(zavináč)seznam.(tečka)cz






........
RK:>U nás na jižní Moravě zatím takovou situaci nepozoruji. Jako každý rok mi zbývá asi třetina medu a zájem není nijak zvýšený oproti jiným rokům.<

S vyjímkou eliminace varroázy naprosto biologickou cestou, při které není třeba používat žádné chemie, jsou výhody ROTAPI-úlů dosti pochybné a relativní.
Údajná vysoká produktivita práce a absolutní nerojivost není nic unikátního, protože stejného stavu se dá dosáhnout i racionálním včelaření v nízkonástavkových úlech.
Nač si pořizovat drahý ROTAPI-úl, když v současnou dobu již známe metody natolik účinné, že v praxi znamenají prakticky nulovou rojivost ( metoda nadbytku trubců ( vhodná pro extenzivní včelaření ), metoda protirojového desatera( vhodné pro intenzivní včelaření ) ). Varroáza sice znamená hrozbu, ale musíme si uvědomit, že hlavní příčinou přemnožení roztoče varroa je špatně prováděné léčení.
Nač si pořizovat jednoúčelovou věc?
Klasickému konceptu úlu vynalezeném Langstrothem ( nástavkový tenkostěnný úl ), se prostě nic nevyrovná, čehož si jako první plně uvědomila PSNV. Nekažme ji snahy o celoevpropské rozšíření Langstrothu vymýšlením a používáním dalších druhů úlů!



Přeji všem krásné vánoce, šťastný nový rok s minimem roztočů a rojů, s maximem medu a příjemných prožitků strávených se včelami.
S pozdravem...M. Václavek

S úly ROTAPI vlastní zkušenosti nemám, to musím zdůraznit
Úl ROTAPI sice zabrání vyrojení včel ale zabránit tomu, aby včely rojovou náladu dostaly, nedokáže (ta také znamená snížení výnosu).
Pokud jde o omezení v.d. -> v OVP (mám pocit že některé z letoška) jsem četl výsledek pokusů s tímto systémem v Německu - na rozdíl od testů v Maďarsku žádné zlepšení v.d. nákazy nezaznamenali - tak nevím, komu v tomto ohledu věřit.
V tom samém článku je popsána metoda převrácení nástavku na zabránění vyrojení, která funguje na podobném principu jak v ROTAPI - v tomto případě se larva matky se utopí v krmné kašičce (aspoň jsem to tak pochopil).

Přeji všem příjemné Vánoce a úspěšný příští rok.
K. Turza

včely nebudou,to je snad jasný,pak nebude i med.....pak bude náš med za cenu ,která převýší cenu v obch.síti.....

kdo má med má žně,reklama a naříkání zabraly...nikde není napsaný ,že vlastní,ale pozor ve vlastní kvalitě,aby ste pak vůbec svůj někomu vnutily-domluvte se(kartel) a pomáhejte si)
včelař musí být zdatný obchodník a byznys je studená kurva...

soustřeďte se na včely,množte a množte, nebo za rok nebude náš med prodejný

léčení!!!!!!!!!!!!nepodceňujte
kys.mravenčí je nutnost,neléčím třetí rok jinak,mám zajištěnou vysokou kvalitu ,za kterou se platí,mohutnou invazi sem zaznamenal na podložkách ,poslední léčení hcooh počítalo, jedince proti stovkám v září,a nedokážu si představit že bych na jaře nic proti varoáze nedělal..ale nátěr nikdy!!!pokud padnou pod varoázou tak ty síta zapálím se sousedovýma včelama....

takže počítám, že 2 třetiny chovu bude na včelstva ,třetina na med a příští rok to prohodím třetina na chov zbytek na med,tak se mějte...

jinak u nás v evropě v eu si někdo nechá dobře zaplatit za likvidační mednou politiku....
prodávejte med tam, kde vám za něj zaplatí ,kupujte med tam kde jste si jistí kvalitou.....

Ahoj, Gusto,

Klidné, veselé a šťastné Vánoce.

Jen jsem byl zvědav, kdy přestaneš prodávat med v malém za 50,- jak jsi na jaře avízoval:-))

Dnešní ceny v Lidlu. Podle mnohých průpovídek tam mají asi velmi kvalitní med.

Balení 1/2kg ve skle, ceny za 1kg:
luční cca 81
a ještě jeden pod 100Kč/kg
pastovaný květový 100
Jinak vše ostatní mezi 100 a 120.

A teď bych chtěl slyšet ty co říkají, že cena a kvalita je v relaci. :-)

Pokud někdo chce nějaký laciný med, musí zřejmě čekat na akci, nebo vyrazit za námi včelaři. A že ta naše nízká cena je nějak podezřelá ? Co s tím medem je, že je tak laciný, nevozíme si med z Číny a nemícháme s naším? :-))

Karel

United States

spojujte do plných nástavků ,matky nepočítejte....s takovýma třema ubožáčky ve dvou nebo v jednom nástavku budete mít v květnu co dělat v ukočírovat.....

Během posledích 4 let jsem cestoval a jako včelař se zajímal o ceny medu ve světě,mohou být trochu jiné,spíše dražší.Ceny uvádím skoro ty nejnižší.Jistě mnoho z vás bylo také v zahraničí a můžete porovnat výdělky,ceny potravin a jiné s medem.Cena(vše v kč) medu v Číně 11.2007,80-120,benzín15,ovoce zelenina 40-70%,bus2.50,strava od 20 do 100,platy jako u nás,Thajsko med 100-120,taxi 30km 90,jídlo i o 50% levněji,hotel 90-300,zelenina na tržišti 30%,ananas 3-7,medy Austrálie od 100,Nov.Zéland od 100,Nepál 300-400,Francie 200-400,Německo 200-,trojúhelník Švý.Ňěm.Rak.12EU,Barma 120,Tunis(bída)160,Turecko 100-,Španšlsko120-,Mexiko100-400,San Francisko 140-,Chorvatsko 200.Záleží pouze na nás kolik v jaké kvalitě ho vytočíme a jsme ho schopni prodat za slušnou cenu.Svojí práce si musíme vážit a ten kdo prodává levně,včelaří z podstaty a nic si nového do včelařství nekoupí.

jíra:>Svojí práce si musíme vážit a ten kdo prodává levně,včelaří z podstaty a nic si nového do včelařství nekoupí.<
......

Jíro v podstatě můžeš procestovat všechny přístupné království, provincie, republiky Světa a jestli nepochopíš co drží jejich ekonomiky nad vodou, nic jsi nenalezl nového. Díky za cifry.

Prodávám levně med a přesto mám na stroje a s odstupy času všechno potřebné vybavení, abych obnovoval. Zrovna mám práci s asi úly na nových 100 včelstev.

Otázkou bývá samotná rozvaha a to, co zvolíš za "nové". Také chronologie pořízení hraje roli a nakonec údržba a pravidelné náklady a náklady na provoz takového vybavení. Také vlastní potřebu a její výši. Povinné odvody.

To vše jestli jsi schopen utáhnout a jestli ne, musíš řešit a řešit aby jsi přežil. ... Je to trochu o něčem jiném než cestování a poznávání jiných kultur a míst. Mám rád cestopisné weby od českých včelařů. Nebudeš něco tvořit? Nebo. Napiš pár vět o Tvé cestě kolem Světa do Včelařských novin, kdyby jsi chtěl. Díky předem jestli se tak rozhodneš.

cvanha (212.111.31.254) --- 21. 12. 2007
Re: rotační úly (26292) (26295)

S úly ROTAPI vlastní zkušenosti nemám, to musím zdůraznit
Úl ROTAPI sice zabrání vyrojení včel ale zabránit tomu, aby včely rojovou náladu dostaly, nedokáže (ta také znamená snížení výnosu).
Pokud jde o omezení v.d. -> v OVP (mám pocit že některé z letoška) jsem četl výsledek pokusů s tímto systémem v Německu - na rozdíl od testů v Maďarsku žádné zlepšení v.d. nákazy nezaznamenali - tak nevím, komu v tomto ohledu věřit.
V tom samém článku je popsána metoda převrácení nástavku na zabránění vyrojení, která funguje na podobném principu jak v ROTAPI - v tomto případě se larva matky se utopí v krmné kašičce (aspoň jsem to tak pochopil).
___________________________________________________________

Přesně tak, otáčením plodiště zabráníte vyrojení, ale nezrušíte rojovou náladu vedoucí ke snížení výnosu.
Princip rušení matečníků ve vodorovné poloze je dán tím, že včely takto postavené matečníky údajně ruší. Pravidelné otáčení plodiště vede k údajné dezorientaci samičky varroa a jejího potomstva, který uhyne hlady.

Prosím poraďte mi někdo co mám udělat abych zamezil třepení síta do oken po jeho ustřihnutí.Chtěl bych no použít na sběr propolisu ale mám právě obavy z jeho třepení a následném rozpadu.Máte někdo zkušenost?Díky Míra

Pořád se tu řeší ceny medu v tom či onom obchodě.Já sem sice začal letos ale vím už teď že do výkupu nedám ani deko!Jestliže vás někoho z přispívajících to živí tak se raději zaměřte na to jak svůj produkt nejlépe uvést na trh a jak ho co nejvíc prosadit.Ať už to uděláte formou reklamy na plotě nebo v tisku.Já sám to chci dělat jako koníčka i když třeba někdy s menším prodělkem.Na příští rok až (doufám)vytočím svůj první med jsem si reklamu a strategii pro přebytky dobře připravil už teď.Jen co jsem se zmínil o včelách tak se mě spousta lidí ptala na med a já jim zatím nemám co nabídnout.Zkoušejte všechno co vás napadne a neztrácejte naději v "úspěch".
Přeji všem klidné svátky a bouřlivý nový rok.Míra

Jde to. Použij místo nůžek trafopáječku.
Honza

Příteli,nechci se pouštět do polemiky o ekonomice ve Světě a psát také nic nebudu.Z toho jsem už vyléčen.Psal jsem a poslal i fotografie z Řecka,Indie,Tunisu psal i krytické články,nikdy nic nebylo ve Včelařství otištěno.Podívejte se na včelařství první stranu č.11 rok 2003 a 11 rok 2005 i to platíme.Mám dojem že se najde víc fotografů s lepšími fotky a nejen dva privilegovaní.Stačí vyhlásit soutěž. Měl jsem štěstí seznámit se v Thajsku se včelařem,který je v mezinárodním předsednictvu,má 250 včelstev skoro 900km severně od Bangkoku a pak s jiným jižně na ostrově Koch Samui.Obojí velmi zajímavé.Píšete že med prodáváte levně,co to je levně?Pokud se prodává med ve sklenici s etiketou za 100kč i to je levně.V roce 1988 se mohlo koupit za průměrnou mzdu 62kg v roce 2006 už 190.Podívejme se do knihy Kočování se včelstvy str.169.Jasná rozvaha i když vypustíme Sójapyl,Laktino naopak vzrostly ceny pojištění auta a ostatní vstupy a hlavně dole mzda za práci i bude zřejmě ještě hůř.Vážím si včelařů kteří se dokážou vyrovnat s ekonomikou provozu.Přeji Všem "vydržať".

Jíra:
Psal jsem a poslal i fotografie z Řecka,Indie,Tunisu psal i krytické články,nikdy nic nebylo ve Včelařství otištěno.
--------
A což tento bulvární plátek:
http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/index.htm
Ten otiskne téměř vše, co má hlavu a patu :-))
Pravda, ne všude se smí prodávat:-)
Karel Jiruš

Jíra:>Příteli,nechci se pouštět do polemiky o ekonomice ve Světě a psát také nic nebudu.Z toho jsem už vyléčen.Psal jsem a poslal i fotografie z Řecka,Indie,Tunisu psal i krytické články,nikdy nic nebylo ve Včelařství otištěno.<
.......

Tak to je škoda. Každopádně jestli by přesto všechno existovaly např. rychlé ofocené kopie nebo nějaká možnost poslat materiály (kopie) znovu ke zveřejnění, ... taková možnost existuje.

Je to opravdu zajímavé co tu sdělujete. Rád bych se do tohoto i osobně nějak zapojil a přiměl Vás alespoň k poskytnutí nějakých fotek nebo Vašich poznámek.

Samozřejmě, že materiály by nesly při uveřejnění pouze Vaše jméno.

Odkaz na Včelařské noviny je

http://vcelarskenoviny.cz

Také je tam nalevo odkaz na email a písemný kontakt na šéfredaktora VN. A vůbec nevadí, jestli by ste se rozhodl např. i pro Moderního včelaře.

Píšu to zde i proto, protože si na Křemencově ulici odhlasovali tzv. Skartační řád a mám velké podezření, že dost velká část komukoli na Křemencovu určené korenspondence po nějaké době se zkrátka zničí a stím i mnoho zajímavých podnětů a materiálu přímo z řad včelařů.

Pochybuji otom, že p. Prokeš (nynější šéfredaktor Včelařství) takovou možnost skartace (úklidu) nevyužívá.

Jinak ceny medu jsem tu nedávno zveřejil.

V letošním roce, tedy 2007 jsem byl po mnoha letech na dovolené v salzburském kraji v oblasti pohoří Dachstein. Hlavní stan jsme měli ve Filzmos. Pochopitwlně že jsem se zajímal o včely. Včelaře jsem za ten týden pobytu neviděl. V nadmořské výšce cca 1200 m jsem narazil na 7 úlů. bylo patrné,že v minulosti na tomto stanovišti bylo včel mnohem více. Domorodci tvrdí, že včely postihla nějaká zlá nemoc a v důsledku několikaletého nedostatku včel počaly ubývat i alpské růže. Zajímal jsem se i o ceny medu v obchodech. V marketech se ceny dovozových medů pohybovaly mezi 4,50 - 6 EUR a ceny medu od místních včelařů byly požadovány ve výši 8 - 12 EUR. Sklenice místních včelařů nabyly zaprášené.

Po otci mi zůstaly troje včelstva umístěné v kočovném voze/nepojízdném/na stabilním stanovišti.Prosím o radu,kdy nejlépe včelstva přeložit do nástavků mimo vůz.důvodem je rekonstrukce vozu,nechci včelařit v zadovácich,kterými je vůz zařízen.Děkuji za odpověd.

Určitě má někdo zkušenost s přeložením včelstev z jednoho úlu do druhého - změna rámkové míry. Ze zadováků 37x30 na nástavkové 39 x 24. Jaký by byl nejvhodnější postup?

Jiří:
Určitě má někdo zkušenost s přeložením včelstev z jednoho úlu do druhého - změna rámkové míry.
-------
Určitě má, viz archiv konference.

Já mám odkzkoušeno, pokud jde o přechod z kratší na delší rámek metodu vložky do nástavku.
Uříznu prkénko dlouhé jako je šířka nástavku a dvěma hřebíky (který šikovný řemeslník nezatluče úplně) je zboku přibiji. Tak aby se zadní sedlo pro rámky posunulo pod ucha starých rámků.
V případě výšky 30/24cm to vyřeší vysoký podmet.

Kdy?
Pokud je možné včelstva přemístit během zimy na nové místo, tak podle mě kdykoli po proletu. Každý čas má své.

Já bych to dělal, až by byly rozjeté a obsedaly 10rámků.
Nahoru bych si možná dal dvě rámková krmítka s krmením abych je rozjel a zmenšil prostor. Pokud by byly obavy z prochladnutí, strčil bych mezi nástavky mezidno s krmným otvorem. Včely by přes den stavěly, večer a za chladů by se stahovaly dolů.

Ale co včelař, tak na to jiný názor.
Druhá možnost je, pokud chceš dále rozšiřovat, z nich udělat rovnou oddělky. Jak jsem to dělal já ve čtyřdnech je tady v archívu. A pokud bych přišel někdy k cizím včelám na jiné míře, dělal bych to opět
Protože nebudou mít do čeho nosit, je možné že přijdeš tak jak tak o jarní výnos. Takhle by si měl z každého 4 až 8 nových oddělků. Do kočováku budeš asi potřebovat včely? :-))

Karel

Pro přemístění je vhodné zimní období, kdy včely alespoň tři týdny, raději déle, nekonaly prolet. Je však nutno pracovat s citem, abychom včelstvům nezpůsobily šok, například úderem do úlu nebo nedej bože úderem úlu o zem. Je zde nebezpečí rozrušení zimního sezení nebo utržení části chomáče. Proto je třeba vzít úly "do teplejch", myšleno dlaní a úly opatrně přenést několik metrů od původního stanoviště. Původní místo je třeba zabezpečit proti vniknutí včel při proletu například vhodnou plachtou. I zbylé sousední úly je třeba zabezpečit proti vnikání včel, nebo lépe úplně odstranit. Při prvém proletu budou včely hledat původní místo. Není ale třeba se děsit. Spořádaně se vrátí do úlu ze kterého vylétly. Tuto zkušenost jsem udělal s přestěhováním včelstev o 30 metrů v roce 2001 v ránci dobrých sousedských vztahů. S přeložením včelstev do nových úlů bych počkal na některý hezký a slunečný den po jarním proletu, patrně v dubnu. Přeji mnoho štěstí.

Poměrně velmi dobře je problematika překládání včelstva do úlu s jinou rámkovou mírou popsána na stránkách:
http://www.langstroth.wz.cz/index.php?page=0028

Jde o velmi zdařilý článek.

Po zkušenostech, kdy jsem přecházel z rámkové míry 39 x 24 na rámkovou míru 42 x 27 a rámkovou míru 42 x 17 ( 60 včelstev) bych nyní volil starý a osvědčený způsob zaříznutí díla do rámků požadované rámkové míry. Zajištění díla se provádí opásáním vázacím drátem na dvou místech rámku. Poté co včely zaříznuté dílo v nových rámcích upevní (dostaví, přilepí k loučkám), se dráty odstraní. Výhodou je použití původního díla. Je potřeba pracovat s citem ostrým nožem a případně i za pomoci vhodných štípacích kleštiček na přestřihování drátkování v původních rámcích aby nedocházelo k potrhání díla. Je to pracné ale s okamžitým účinkem.

Míra P.:
>>>Prosím poraďte mi někdo co mám udělat abych zamezil třepení síta do oken po jeho ustřihnutí.Chtěl bych no použít na sběr propolisu ale mám právě obavy z jeho třepení a následném rozpadu.Máte někdo zkušenost?Díky Míra
------------------------------

Síta používám přesně taková - netřepí se (stříhám je - netavím pájkou jako JJ). Včely je zatmelí jen v pásech nad uličkami, nad rámky se nedostanou. Tedy pokud si nedáš síť do rámu s nějakou kostrou - asi dost náročné... Řeším to tak, že ji po čase posunu o šířku uličky na stranu.

Letos jsem zkoušel i jiné varianty:

PLASTOVÁ MATEŘÍ MŘÍŽKA (ŽLUTÁ)
Včely jí moc netmelí - spíš zavoskovávají. Navíc se bojím o plast - zmrzlá vypadá dost křehká... A cena také nic moc v porovnání s "protimuší" síťovinou.

ZELENÁ SÍŤOVINA KOSOČTVERCOVÁ, POUŽÍVANÁ JAKO OBAL NA SKLENĚNÉ LAHVE
Taktéž nic moc výsledky, tmelí ji málo. Navíc je měkčí, hůř se s ní pracuje.

KOVOVÁ SÍŤ POUŽÍVANÁ NA DNA ÚLŮ
Vcelku dobrá, dobře se s ní manipuluje, včely ji vcelku tmelí. Ale je dražší.

Nakonec zůstávám u "protimuších" sítí - nejlepší poměr cena:výkon, dobrá manipulace, včely jí zatmelí rychle a rády.

Zkoušel jsem překládání třemi způsoby: prodloužením rámku, přeřezáním díla do nového rámku a přemetením na mezistěny.

Kdybych to měl dělat znovu, tak už jedině přemetením na mezistěny.
Proč?
Je to hotové raz dva, obnoví se všechno dílo, včely se netváří, že by jim to dělalo problémy.

- Převazování díla je hrozná práce - pracné, zapatlávací, drátek se zase musí odendávat, straší to v úle...
- Prodlužování rámku je krapet lepší, ale bordel v úlu to dělá taky.

NAVÍC MATKCE ANI VČELÁM SE NECHCE ZE STARÉHO DÍLA!!! Drží se ho jak slepice flusu...

Z pohledu líného včelaře je přemetení nejjednodušší. Nejlepší je dát jim jeden rámek s plodem téže míry (s novým dílem). Pak je nemusíš věznit. Když ho nemáš, tak nemáš. Zavři je na den čí dva. Ale zakrmit v každém případě - a pořádně! Hned! Nejlíp z flašek. Dvě plné a pak zase dvě plné. 14 dní pauza (aby matka mohla klást) a znovu zakrmit.

Pokud nelpíš na medu, udělej to v květnu. Chceš-li aspoň půlku snůšky, tak po půlce června. Ze starého díla vytočíš jarní med.

Taky je dobré ve starém úlu típnout o tři týdny dřív matku - než se nová vlíhne a oplodní, vyběhne plod. Těch pár vajíček, o které přijdeš, moc nevadí - a máš novou rozkladenou matku, hned pojede. Byť je z nouzového matečníku. Vyměnit ji můžeš na podzim nebo napřesrok.

Norské zimování nejen pro ozdravení včelstev

Původní koncepce norského zimování je pojata jako způsob ozdravění včelstev od nosemové nákazy, aby takto „ošetřená“ včelstva šla do zimy s minimálním počtem spor nosemy. Kýženého výsledku se má dosáhnout zimováním na nově postaveném díle a termoterapií jako důsledek zvýšené stavební činnosti
V severských oblastech kde byla nosematoza velkým problémem, především u včelstev původní včely se takto včelaři snažili bojovat s nemocí, jež decimovala včelstva během zimování a jarního rozvoje, pokud včelstva vůbec vyzimovala .V našich podmínkách jsme měli podobné problémy, ale chovem silných kraňských včelstev byly odstraněny. Včelaři jež chovají slabá včelstva na nevhodných stanovištích, mohou mít problém v podobě nosematozy, ale změnou stanoviště a zootechniky lze problémy se zimováním odstranit.
Relativně novým problémem je invaze roztoče Varooa destructor. Varoáza je novodobým a lze říci stěžejním problémem celoevropského včelařství. Boj s touto nákazou je problematický.
Norské zimování se provádí v podletí ( v původní metodice je doporučováno září) tak, že se včelstvo vymete na mezistěny a intenzivním krmením se donutí ke stavbě nového díla. Intenzivní stavební činností se tvoří hodně metabolického tepla. Tělesná teplota jednotlivých včel je o něco zvýšena a toto zvýšení Nosema apis nesnáší. Není-li množství unikajícího tepla ze sezení včel velké(neuteplené úly), tak dochází k termoterapii. U tenkostěnných úlu je termoterapeutický efekt nejspíše podstatně snížen. Další výhodou této metody je obnova díla. Nové dílo je méně zatíženo patogeny a v neposlední řadě také rezidui varoacidních látek.
K norskému zimování jsem se dostal přečtením článku ve slovenském časopise Včelár. Rozhodl jsem se vše vyzkoušet tak jak to bylo v článku popisováno s tím rozdílem, že jsem přesunul termín přibližně na polovinu srpna. Zdalo se mi, že termín v září je zatěžující pro zimní generaci včel. S nosemovou nákazou jsem nikdy problémy neměl. Později jsem termín přesunul na dobu posledního vytáčení (u mne kolem 20. července). Tím spojíme dvě operace v jednu . Navíc si včely stihnou vychovat 2-4 generace včel , využijeme letní generaci k zpracování zásob a stavbě plástu. Důvodem proč, jsem se rozhodl otestovat norské zimování byl úplně jiný. V prvé řadě zvítězila moje zvědavost a zároveň jsem si tímto způsobem chtěl rozšířit zásobu souší. Taktéž mne napadlo, že mohu zlepšit zdravotní situaci včelstev biologickým bojem s varoázou. Včelstva totiž převáděním zbavíme veškerého plodu a tím i většiny roztočů. V té době jsem včelařil na r.m. 39x24 v různých nástavkových systémech. Metodu jsem několikrát s úspěchem použil včelstva a vyzimovala překvapivě velmi dobře. Novou metodu jsem zařadil do zootechniky včelaření stabilně. Každým rokem jsem několik včelstev takto zimoval.V době, kdy jsem řešil přechod na jinou rámkovou míru ¾ Langstroth, se metoda norského zimováni přímo nabízela. Přechod na jinou rámkovou míru je při absenci díla v nové rámkové míře problematický. Při přechodu z r.m. 39x24cm na ¾ Langstroth jsem použil dvě metody. Jednak přeřezání plodových a zásobních plástu do nových rámku a nor. zimování. Toto jsem prováděl u 5 a 5 včelstev. Měl jsem tím možnost ověřit si co je výhodnější z hlediska biologie včelstva. Musím konstatovat, že jediný rozdíl je v pracnosti obou způsobů a kvalitě díla v nových rámcích.
Přeřezávání plodových a medných plástů je opravdu nevděčná metoda. Musí se pracovat maximálně rychle. Přesto se člověk neubrání mnoha žihadlům i u mírných včelstev. S prodlužujícím se časem práce, jsou včely bodavější. Oproti tomu smetení včelstva na mezistěny je rychlé a s minimem žihadel.
V případě norského zimování záleží na počtu včelstev, která chceme takto převést a také máme-li k dispozici několik souší nové míry. V případě, že nemáme souše nové r. míry k dispozici necháme si je postavit smetenci, nebo roji. Kdybychom použili jen mezistěny, tak včely opustí úl a vžebrají se do sousedních včelstev . Včelstva rozdělíme na dvě skupiny. První převedeme první rok a druhou si necháme na rok příští. Máme-li alespoň tolik nových souší , je to jednodušší. Pro každé převáděné včelstvo počítáme s jednou souší nové rámkové míry. Taktéž musíme počítat s tím, že nám zůstane hodně plodových a zásobných plástů. Proto skupinu včelstev kterou nebudeme převádět vytočíme dříve a připravíme na nasazení nástavku s plodovými a zásobními plásty.
Nyní k samotné metodě:
Vše si předem promyslíme a připravíme, což je důležité aby vše proběhlo rychle a bez zbytečného hledání potřebných věcí. Včelstvo, které převádíme odsuneme stranou a na jeho místo dáme nový úl vybavený dobře zatavenými mezistěnami, přičemž uprostřed nástavku je jedna souš. Včelstvo rozebereme a najdeme plást s matkou, který ometeme opatrně na vystavěnou souš i s matkou. Rámky srazíme k sobě a nový úl zavřeme. Můžeme také nalezenou matku vložit do klícky kterou zavěsíme na jednu stranu rozestupu souše a mezistěny. Je však nebezpečí, že včely během horlivého stavění rozestup prostaví příčnou stavbou a pokazí nám tak novou sousední souš. Já klíckování nevyužívám. Další částí práce je ometení veškerých včel do rojáku přes smyk. Plodové plásty které nám zůstanou zužitkujeme do druhé skupiny včelstev, oddělků, nebo odrojených včelstev. Záleží na situaci a plánu.
Včely z rojáku nasypeme na náběh (musí být velký a dobře upevněný k česnu) a necháme včely vcestovat dovnitř. Lze také nasadit prázdný nástavek a včely nasypat do něj. Především je to lepší, budeme-li prázdný nástavek používat ke krmení. Krmítko vložíme před nasypáním včel z rojáku (u mne plastová nádoba s korkovými špunty). Ještě zužitkujeme plodové plásty a je hotovo. Přeložené včelstvo začneme intenzivně krmit,ale až večer. Nalijeme roztok do krmítka a dáme uteplivku na krmný nástavek. Díky intenzivnímu krmení včely rychle postaví nové dílo. Je velmi důležité za 2-3 dny odebrat souš a vložit místo ní mezistěnu. V případě, že bychom souš ponechali, tak se matka bude snažit klást hlavně do ní. Odebráním souše si totiž matka vynutí prostor pro kladení v nových plástech. Včely mají tendenci zanášet nově postavené plásty krmivem a omezili by tak matku v kladení na ponechanou souš. Krajních mezistěn by si nevšímali a postavené by byli rozšířené. Odebraný plást zanesený z velké části zásobami a zakladený můžeme použít pro další včelstvo určené k přeložení. Intenzivním krmením( tolik kolik včely berou) docílíme rychlé stavby. Asi tak za týden překontrolujeme jak včely stavějí a případně přeskupíme krajní mezistěny doprostřed a vystavěné ke krajům. Stává se, že krajní mezistěny jsou nedostavěné a tímto včely donutíme k jejich dostavění. Obzvláště se to stává v případě použití nízkých nástavků. V mém případě smetené včelstvo z pěti nástavků „nacpu“ do dvou. Včelstvo tak plně zaplní oba nástavky a ještě se vyvěsí do podmetu (10cm). Lépe obsazené nástavky znamenají rychlejší stavbu v lepších tepelných poměrech pro včelstvo. Hůře jsou stavěny mezistěny ve spodním nástavku a na krajích. Přeskupením rámků tento nedostatek odstraníme. Během 14 dní má přeložené včelstvo postavené všechny mezistěny, zpracované zásoby a matka již intenzivně klade. Získali jsme tak včelstvo na novém díle, zbavené velké části roztočů,které má zpracováno ¾ zásob na zimu. Dokrmení dokončíme v první dekádě září. Ještě se mi nestalo, aby takto přeložené včelstvo špatně vyzimovalo. Je pravda, že jde do zimy o malinko slabší než ostatní nepřekládaná včelstva,ale na jaře vše dožene. Existuje jeden problém při použití norského zimování, kterým je pyl. Smetením včelstva na mezistěny jej připravíme také o nanošený pyl. Pylové plásty uschováme, nebo přidáme do včelstev před krmením na „zakonzervování“ V oblastech kde je přínos pylu v podletí malý, je důležité takto ošetřeným včelstvům přidat pylové plásty. V opačném případě včelstva trpí nedostatkem pylu a to se projeví hlavně v předjaří a na jaře. Taková včelstva na jaře zeslábnou více než ostatní a nepřijdou-li dny s velkým přínosem pylu, včelstvo nemůže intenzivně plodovat. Naštěstí to není můj případ, protože v podletí je pylu dostatek. Včelstva na novém díle si tak stačí udělat zásoby dostačující až do doby, kdy na jaře začne všechno kvést. V rámci boje s varoázou se naskýtá také jeden problém. Ze včelstev u kterých provádíme norské zimování získáme velké množství plodových plástů , které vložíme do včelstev druhé skupiny, kterou takto zimovat nebudeme. První skupině včelstev takto „pustíme“ žilou, ale zároveň odebereme i mnoho roztočů V. destructor. Druhá skupina je posílena nejenom o plod,ale také o roztoče! Na to je třeba myslet a včelstva s přidaným plodem proléčit kys.mravenčí (formidol).
V závěru jen několik poznámek:
1.       ideální je spojit norské zimování s vytáčením posledního medu.
2.       použité rámky musí být dobře drátované a mezistěna pevně zatavená
3.       musí se použít souš doprostřed mezi mezistěny, kterou za 3 dny odstraníme záměnou za mezistěnu.
4.       intenzivně krmíme-tolik kolik včely stačí brát
5.       asi tak po týdnu zkontrolujeme průběh stavby a případně nedostavěné mezistěny přehodíme na střed
6.       za 14 dní provedeme kontrolu plodu a uložení zásob, případně upravíme sezení
7.       dokrmení na zimu přibližně v první dekádě září
8.       v oblastech s malým přínosem pylu myslíme na dodání pylových plástu
9.       u včelstev do kterých přidáváme plodové plásty odebrané ze skupiny „norského zimování“ pečlivě sledujeme intenzitu napadení V.destructor a při zvýšeném spadu nasadíme odparné desky s kys. mravenčí

pozn. Tento článek jsem zaslal do redakce moderního včelaře. Nebyl otištěn ani se mi nikdo neozval, proto jsem ho nakopíroval do konference.

Prečítal som si rady včlárov, ako postupovať pri prechode, z jednej rámikovej miery do druhej. Každá rada je v niečom lepšia v druhom horšia, ale všetky sú náročné na zložitý technologický postup, a ani jedna nie je dokonalá, podľa mňa sú aj lepšie, ráchlejšie, jednoduchšie včelár nemusí prísť o pravidelné znášky. Konečný efekt záleží od sily prezimovaného včelstva, inak je to naozaj len prechod z jednej miery na druhú.

Technologický postup:
Prechod npr. z miery 240x390 mm do miery 270x420, ale i pre dĺžky 445mm s výškou 159,185mm

- pripravíme si potrebný počet rámikov s medzistenami, materskú mriežku, latky-loučky na uchytenie prekladaných rámikov, dlhé ako je dĺžka nového úľa.

- ak máte odnímateľné dno ale i plodiskový monolit, odložte ho stranou. Na uvolnené miesto položte debničku novej miery. Všetky plodiskové rámiky opatrite latkou-lôčkou potrebnej dĺžky, drôtom upevnite na hornú latku rámika a vložte do pripravenej debničky. Jeden svetlý plást s plodom, so zásobami a naň i matku a preložte do stredu budúceho plodiska, zo strán vložte 9 -10 medzistien. Miesto odobraného plásta, vložte Ms s novými mierami. Tento záchytný plást je potrebný, aby nedochádzalo k dezorientácii včiel, matka má kde klásť vajíčka,včely kde ukladať peľ.

- na novú debničku s plodiskovými plástami položte perfektnú materskú mriežku.

- na takto upravenú spodnú debničku položte debničku s Ms a s matkou. Zhora utepliť, ale čo je dôležité, včelstvu tam kde sú MS, podať 3-4 krát 1 podať liter cukrového roztoku 1:1, aby stavba prebehla rýchlejšie.

Celú operáciu urobte v čase kvitnutia vŕb ale primerane teplo, aby včely mohli vyletovať a donášať vodu, peľ a nektár.
Primerane silné včelstvo tento zákrok prežije bez ujmy na jarnom rozvoji. Robím to už 23 rokov (každému včelstvu umožním vybudovať nové plodisko s novými plástami) a nikdy som také niečo nespozoroval aby včelstvo utrpelo ujmu na plode alebo k zastaveniu rozvoja.

V spodnej debničke včely sa o plod starajú, včely sa liahnu, v hornej debničky včely postupne pribúdajú a stavajú Ms, vystavané Ms môžete prekladať na okraj plodiska.

Po dvoch týždňoch môžete úľ definitívne usporiadať, debničku so starými plástami z dna úľa odložíte, miesto z nej postavíte novovybudované plodisko na úľové dno, preložíte materskou mriežkou a tak debničkou so starými plástami.

Včely sa postupne so starých plástov vyliahnu, staré plásty splnia ešte svoju úlohu v nasledujúci znáškach. V novom plodisko bude život kypieť plnou silou. Staré plásty môžete postupne vymieňať v medníku, ale definitívnu výmenu môžete uskutočniť v budúcom roku.

Každá robota potrebujete čas, ale pri tomto spôsobe ho budete potreboavť najmenej a hlavne, že včely znášku (ak bude) využijú, včelár prakticky nič nestratí.

Pri NN debničkách to bude horšie, ale i tam to ide, do dvoch debničiek vložíme aj vyšší plást a pretože matka sa na starých plástoch sa nebude zdržiavať, včely prázdny priestor dostavajú divinou a zanesú medom.

-

Ahoj Dani,
včelám moc nerozumím,chtěla jsem tě jen pozdravit.
Ester z Brněnský přehrady.

Možná byl můj dotaz ohledně přeložení včelstev zavádějící nebo nepochopen.Nejde mi o přeložení na jinou míru,ale o přemístění včelstev z nerozebiratelných zadováků napevno umístěných v nepojízdném koč.voze.Včelstva jsou na rámkové míře 39*24,zazimována dvouprostorově na teplou stavbu.Potřebuji je dostat mimo vůz do nástavků.Tyto nástavky mám,jak VN tak NN.pPo odstranění chci vůz zrekonstruovat/prostě vše vymlátit/a včelstva s nástavky vrátit zpět,Vnástavkovém včelaření chci již při přemístění přejit na system Dadant euromíry.
Děkuji za odpovědi a přeji všem krásné a příjemné prožití vánočních svátků.
AtˇVám to lítá.

právě jsem poslal mailem příspěvek na to přemístění včelstev. Jsem zvědav, kdy to tady přijde.-:)

Norské zimování nejen pro ozdravení včelstev.?
Pokud někomu vyhovují složité manipulace se včelami, přeji , ať se mu to daří.
Rád si to taky přečtu, ale nerad už dělám zbytečnou práci.Tmavší rámky vyřazuji hned při prvním vytáčení, a při dalším vytáčím už nové vystavěné mezistěny a přidávám další. ..Viz.na www.včely.kvalitne.cz. Zimní včely šetřím, aby nezeslábly.Souhlasím , že při krmení dobře staví. Dnes jsem přestěhoval jedny včely venkovní do včelína. Protože jsou silné, udržují si dostatek tepla, proto byly některé schopné vyletět při mrazu -6°C. Rámkovou míru si může každý stanovit podle způsobu včelaření a podmínek, které nejsou jako např. v Maďarsku.
B.V.

To, že chceš přejít na Eurodadant, nebo nějakou jeho modifikaci ti schvaluju a určitě se ti tento způsob bude líbit a výrazným navýšením výnosů určitě také nepohrdneš.Žel Eurodadant je širší než Budečák a tak díra po Budečáku bude užší a Dadant se tam nevejde, takže zde budeš muset hodně improvizovat. Loučka zadováku je dlouhá 415 mm, někdy ještě méně a u nástavkovéhob úlu je to i 420mm. To je velký rozdíl a staré rámky pak v novém úle propadávají. Musí se pak zespoda pod ouškem natlouct dva hřebíky a zaštípnout a doladit na správnou míru. Prodloužit plásty z 24 na 30 a více jde nejjednodušeji tak, že se na cirkulárce ze starých rámků vyřízne malý plást, přiklepne nová loučka a vše se pevně přidrátuje k spodní původního rámku. Chce to šikovný kozlík a pak to jde dělat i se včelami naprosto v pohodě. Alespoň já jsem to tak dělal. Pak to chce udělat vše pro to, aby včelstva postavila co nejrychleji nové plásty, protože v novém úle takhle zdrátované plásty to je hnus. Dobře se dá použít i podletní stavba podle Ing. Čermáka. Zbytky plástů se opět přiříznou, přitluče spodní laťka a je plást do polomedníku. Začínám li, dobře bych zvážil výšku plástu do plodiště. Důvodem pro výšku 30 cm. je většinou to, že není větší medomet a pak se tomu teprve dodá ta správná teorie příp. výpočet. My co jsme zvolili výšku větší jsme s ní spokojeni a já bych rozhodně na menší než 35 cm nešel. Hodně úspěchů. Zdraví R.Stonjek

viz konference Optimalklub:

,,
Poslední dva roky nemám pozorovatelný rozdíl mezi včelstvy v DS a NN
variantě v rozvoji a síle, a také ve výnosu medu je rozdíl jen malý a
spíš v opačném smyslu, než by se dalo předpokládat (viz web PV Zubří,
tabulka v záložce Zajímavosti).(...)
K. Čermák
,,


Samozřejmě ti, kteří přecházejí z Budečáků na Erodadanty, budou s výnosy v Dadantech spokojeni.
Při zazimování snůškových včelstev Dadanty ztrácejí význam.

Prodam novy nerezovy zvratny medomet,pohon vrtacka.PC 20 000,-Kc, nyni 15 500,-Kc .Tel. 724 217 070 Jizni Cechy, Orlik nad Vlavou

Vojta: Samozřejmě ti, kteří přecházejí z Budečáků na Erodadanty, budou s výnosy v Dadantech spokojeni.
Při zazimování snůškových včelstev Dadanty ztrácejí význam.

Já si zase myslím, že o výnosech to přímo není. Těžko však vysvětlit tomu kdo si práci s kombinovaným úlem provozně neověřil. V současnosti mám zazimovaných 142 včelstev na kombinované míře a jednoznačně souhlasím s Rudou, že je to "poezie" ve srovnání s ostatními systémy. Na rozdíl od Eurodadantu mám plodiště menší = slabší včely, ale u mě méně plodu = méně roztočů. Taky je to o dlohověkosti a vitálnosti chovaných línií a spolu s odolností proti nemocem nám sami včely řeknou co je v současné době životaschopné a co je třeba vyměnit. Přeji Vám všem ať Vaše (naše) populace včel je právě tou, která přežije naše pokusy s ovládnutím světa a pokořením naší matky přírody. Mnoho radosti při pozorování rozvoje včelstev v následujícím jaru přeje Honza

Sedím v práci a tak mám čas. Př M. V. nám opět opsal něčí názor, při naprosté absenci názorů vlastních, natož aby něco sám odzkoušel. Než jsem se rozhodl pro Dadanty testoval jsem je s ostatními úly na jednom stanovišti přes 3 roky a tak mohu psát o tom co jsem viděl a zvážil a mám to v hlavě navždy srovnané a nemusím se zabývat objevy jiných. Stránky Optimalů jsou pro mě tedy pouze zajímavé, možná v něčem mírně inspirativní. Nikdy jsem je ani Langstrothy neměl a proto nemám nejmenší důvod je kritizovat a nadhodnocovat jejich nedostatky. Co se týče citátů známých včelařů mohu upozornit na Ing. Kamlera který v Praze v Letňanech hlásil při jejich testování navýšení výnosů o 50%. A co na to velký racionátor??? Ono to chce být také trochu rozkoukaný a sledovat cvrkot i vedle a ne jenom opisovat názory druhých. Už nedávno jsem psal, že je li tohle ta slavná racionalizace tak děkuji nechci! Jinak všem účastníkům Konference přeji hezké Vánoce a hodně zdraví a radosti z chovu včel v příští sezoně. Zdraví R. S.

chci již při přemístění přejit na system Dadant euromíry
-------
A co si pod tímto pojmem představujete? Zas vás ne všichni pochopili.

Překládat z úlu do úlu jde v podstatě kdykoli. Nebál bych se toho ani teď pokud se teplota dostane na nulu. Když neroztrhnete chumáč a nepoztrácíte moc včel, tak proč ne. Ale určitě to počká i po proletu. Jak to popisujete, tak jen připomínka nezapomeňte během roku povyměňovat matky i dost díla. Uvidíte, že se to vyplatí.

Když už tady byl zmíněn Dr. Kamer a ing. Čermák. Všichni víme, že výnos není o úlu, ale o stanovišti a včelaři. Docela rád bych viděl tyto dva pány v debatě o dadantech. Já to zkoušel s každým zvlášť a i tady se ukazuje známé pravidlo „na deset včelařů, dvanáct názorů“.

Všem pokojné svátky a do nového roku hlavně zdraví.
Tomáš Jaša

Překládat včely v zimě se musí buď při teplotě +5 +10 st C a vyšší, kdy včely, co vzlétnou, se zase vrátí nebo při teplotě -5 st C a nižší, kdy se musí rámky s zimním chumáčem opatrně rozebrat bez otřesů a mráz zajistí, že včely nevzlétnou. Při teplotách okolo nuly vzlétne vždy hodně včel, ale nízká teplota jim zabrání se vrátit do zimního chumáče, sednou třeba někde blízko něho, ale kvůli mrazu ztuhnou a už do něho nedojdou.

Čím to je, že některé moje mailové příspěvky se na webu nezobrazí?

Od r.1971 do r.1988jsem včelařil v jednoduchých nízko nánstavkových úlech,které jsem si vyrobil sám podle tehdy vycházejících článcích v Odborných překladech.Věřte,že lituji každého roku včelaření v těchto úlech.Nacpal jsem donich 24kg cukru a po dvě jara jsem některá včelstva musel přikrmit!Na podzim byla skoro ve 3 nástavcích.Na jaře pomalý rozvoj,včelstva v polovině května dohnala včelstva chovaná v budečácích sousedních včelařů!Musím ještě dodat že jsem nadm.v.480m.Po těchto zkušenostech jsem se rozhodl pro izolované úly. Vyhrály to dadanty.Spokojenost.Nemusím používat mřížku,vytáčím panenské plásty,nemusím zatavovat mnoho mezistěn,nepřekládám plodové pl.do medníku.Je toho ještě více ale otom bylo na této diskuzi psáno. Přeji hezké Vánoce.M.H.

Cituji:
"Nekažme již snahy o celoevpropské rozšíření Langstrothu vymýšlením a používáním dalších druhů úlů"! Tak složitý systém nemusí vyhovovat všem. Podnikatel, který už včelaří mnoho let a v současné době , kdy nemá na včely potřebný čas, chtěl včely prodat. Po seznámení s novým typem úlů , který včelaření usnadňuje po všech stránkách, staré úly zruší a přejde na nový typ úlů, který je komplexně řešen , aby včelaření bylo jednoduché. Kontrola bez rozebíraní včel, snadné zjištění stavu včel, snadné léčení. Při vytáčení medu doplňování mezistěn do úlů. Žádné skladování nástavků , ani rámků.Strop úlu tvoří současně krmítko, které je průhledné, a vidíme jestli např. doplnit vodu, aniž bychom museli úl rozebírat.Na včelaření v jeho podmínkách stačí dva nástavky s 22 rámky.Je to včelaření bez rojení, protože i laik zjistí, že jsou plné a včas upozorní.
B.V.

Rád bych se podělil o nápad použit elektromotoricé či jiné síly při odstranění víček z plástu před vlastním točením medu. Při snaze získat čas pro jiné úkoly. Mám myšlenku jak odstraňovat víčka z plástů následovně: Rámek s medem se rychlým způsobem sevře do rámu na jeho bocích je pohyblivý vozík. Na tomto vozíku uložen držák (vyhřívaný) s jehlami, co 5mm od sebe , který by se mírně otáčel kolem své osy. A při pohybu dolů, nahoru, doleva či doprava jehly se zabodnou do plástu s aretací hloubky. Tímto se odstraní víčka.Pozor... pohyb vozíku jen dvěma směry tam i zpět.
Druhý pokus mám na mysli místo jehel použít odporový drát, kterým se při pohybu odřízl požadovanou část víček. Místo lidské síly je možno použit síly z motorku na nízké napětí s plynulou regulací pohybu. Čekám na názor od praktiků!

Když vás baví se rámečkovat, TAK SI RÁMEČKUJTE, ale nečekejte vysokou produktivitu času.

Přeji příjemné svátky.

Nízkonástavkové úly jsou úly na přezimování snůškových včelstev, nikoliv chcípáků srovnatelných se včelstvy v Budečácích.

Slabým včelstvům se v nízkonástavkových úlech nedaří, pokud včelař vhodně nezasáhne.

Rotace a uteplení vše zpraví.

PS.
Myslím tím uteplení vnitřní, nikoliv vnější. Po odstranění krajních rámků, tak aby v nástavcích zůstaly 6-8 rámků ( podle síly včelstva ) se na kraje přiloží uteplující přepážky ( podobné Blinově přepážce ). Při dostatku zásob proběhne jakési nástavkové ,, komorování,, , jež slabé včelstvo podpoří v rozvoji.

"Nekažme již snahy o celoevpropské rozšíření Langstrothu vymýšlením a používáním dalších druhů úlů"!

Tento citát je pravdivý tak na 50% a vôbec nie je pravdivý čo sa týka rojenia.

Nad (pod) boky vozíku dát dvě kmitací pilky (nebo jednu) s nerezovými adaptéry, které připomínají nerezové ostré hrábě. Na koncích hrabiček je čep - oporný systém proti vylomení.

Obě pilky se spouští přes nožní spínač a jsou chráněny proti medu.

Veselé Vánoce.

.......
Hruška:>Na tomto vozíku uložen držák (vyhřívaný) s jehlami, co 5mm od sebe , který by se mírně otáčel kolem své osy. A při pohybu dolů, nahoru, doleva či doprava jehly se zabodnou do plástu s aretací hloubky. Tímto se odstraní víčka.Pozor... pohyb vozíku jen dvěma směry tam i zpět.<

S názvom plne súhlasím. Ale tie veci, ktoré sú popísané ďalej sa dajú robiť aj v iných úľových systémoch, nie len pri langstrote. V každom úľovom systéme niekto robí pracnejšie, iní menej pracne. Zavádzaním a propagovaním Langstrota sa tu rozšíril sortiment úľov. Čiže sa nezjednotili úľové systémy, ale sa rozšírili. Viacero včelárov prešlo na nový systém úľa, ale prečo by to nemohlo byť aj opačne? Nie je to prvý krát čo sa tu o tom píše. Jeden tu predával langstroty a vracal sa k svojej pôvodnej väčšej rámikovej miere.
Včelári si "prispôsobili" langstrot tak, že si vyrobili nízke ND na mieru svojich pôvodných úľov. Tak tu máme nízke ND typu B a CS.ČIže zase sa rozšíril sortiment úľov. Všetci majú NND, ale každý má inú dĺžku rámika. Ja neverím, že raz bude na svete, v EÚ alebo v Československu jednotná miera. Myslím si, že to nebude o 50 ani o 100 rokov. Aj keď nereálne to nie je. Toto som napísal preto, lebo keby EÚ povedalo, že dá dotácie a to nemalé len na jeden typ úľa, tak vtedy by sa snáď "ľady pohli".

Samozřejmě je myšlenka sjednocení rámkových měr a úlových systémů v dohledné době nereálná. Je to spíše takový sen, který chce PSNV převést do skutečnosti. Jinak tato myšlenka je již mnoho let stará. Při jejím zrodu v Čechách stál i zrod naší české rámkové míry 39x24 cm.
Je škoda, že se Adamcovi nepodařilo prosadit Langstroth již tehdy. Možná bychom se tím vyhnuli marnivé éry Budečáků, Univerzálů a jejich modifikací. Je to podivné, ale Adamec kromě jiného navrhoval také Langstroth. Nakonec byla prosazena 39x24 cm , protože se na ni dobře přecházelo z tehdejších stojanů s výškou ( délkou ) rámku 24 cm, kterých bylo mezi českými včelaři mnoho.
Velmi dobrý postřech je, že dosavadní snahy o sjednocení rámkových měr a úlových systémů působily kontraproduktivně. Dostávaly se tak na trh nové rámkové míry a úly, staré rámkové míry a úly zůstávaly, a tam se sortiment rámkových měr a úlů zvětšil, místo zmenšil. Kromě toho vznikaly modifikace těchto úlů, což jistě také nepomohlo, a tak před léty vznikl i můj oblíbený Optimal, což je jen další příklad snah, které jen rozšířily sortiment úlů v ČR.
Posledním příchozím se stal Langstroth. Oproti ostatním úlům, se Lansgtroth liší tím, že je ve světě hojně zastoupen. Jde o nejrozšířenější úlový systém na světě a tak to i zůstane. Proto je volba Langstrthu ze strany PSNV jako jednotného úlu jistě rozumným krokem.
Potrvá jistě ještě mnoho let, než poslední utvrzení konzervativní včelaři budou klást odpor, ale optimisticky věřím, že někdy v budoucnu se bude v Evropě včelařit převážně v Langstrothu.

S přáním pěkných Vánoc....M. Václavek

Jaro napsal:

Ja neverím, že raz bude na svete, v EÚ alebo v Československu jednotná miera. Myslím si, že to nebude o 50 ani o 100 rokov.
.............

Já přidám něco předsilvestrovsky zpátečnického.

A je to dobře, že jednotná míra nebude. Kéž by nebyla. Jednotná míra mimo jiné znamená také možnost jednoduššího přemisťování včel, včelích chorob a včelích škůdců na velké vzdálenosti.
Vzhledem k pravděpodobné blízkosti lesknáčka buďme rádi za naši eropsky nekonpatibilní míru 39 x x.

(neberte mě úplně doslova, ale nekritický obhájce globalizace určitě nejsem) :)

Tak pěkný zbytek Vánoc všem.
A v novém roce zdravé včely.

Radek Krušina

Já přidám něco předsilvestrovsky současného.
Jednotná míra mimo jiné znamená také možnost jednoduššího přemísťování od včelaře k nenechavci (rádobyvčelaři potřebnému).

Na výstavě v Ostravě jsem viděl odvíčkovač. Plást procházel mezi dvěma rotačními válečky, které byly opatřeny na způsob rotační metly. Vzaly každé víčko.
B.V.

Přítel J.Jindra má také svou pravdu,ale vynalézavci přišli na to proč se dřít s nějakými úly atd.Ti co včely koupí ve většině přece mají své úly a zásoby.Teď v tomto počasí stačí jen několik pytlů nebo krabic a včely tam z největšího naklepat a kšeft je hotov.To jsem nedávno viděl na vlastní oči.Je to spoušť,ale bohužel jsou mezi námi i včelaři kterým to asi stojí za to,že by tolik potřebovali med pro své zákazníky na příští rok? Možná!

Používání motorového odvíčkovače přináší celou řadu problémů. V první řadě je zcela zcestné do něj ručně vkládat plásty a pak zas ručně vkládat do medometu. To je taková komplikace, že i pro naše velké včelaře je výhodnější používat špičkovou vidličku. Jiná situace je u velkovčelařů s tisíci včelstvy kde je odvíčkovač součástí vytáčecí linky, kde na jedné straně jdou na pás nástavky a na druhé vycházejí vytočené. Pak se víčka od medu separují v odstředivkách a pod. Proč myslíte, že př. Kolomý odvíčkovává vidličkou?? Je to jednoduché a tím si ten horor zv. medobraní nekomplikuje. Důležité je vybrat tu správnou vidličku. Špičkové se dají přivézt z Německa, široké z Dolu také nejsou špatné. Já používám žlutou plastovou kdysi koupenou od Sedláčka a nestěžuji si. Důležité je, aby byla 2 x lomená a aby když se jehlami položí na stůl se tam vešla ruka a nedotýkala se stolu. Zdraví R. Stonjek

Není to podle všeho zcestné. Tuším, že tu zmiňuješ vlněautomatický vytáčení. Mne už do určité míry nelíbí, protože má svá těžko překonatelná úskalí bohužel většinou s výsledkem nižší produktivity než u rozkouskovatelného linkového postupu.

Linky jsou totiž nejvíce zranitelné v poruchovosti provedení sledu úkonů. Poznal jsem to při zprovozňování válců na mezistěny. U mezistěn to jde ale relativně velmi elegantně vyřešit, protože jde ovlivnit konstantní fyzikální vlastnosti vstupní suroviny. U rámků s medy to není tak jednoduché a proto je lepší mít mezi úkony u strojů ruky a oči.

Řešení existuje a mám ho v návrzích, ale šlo by to jen v případě za použití nějaké skenovací metody a nasazení robotů. Potom by to mělo význam, protože by to bylo opravdu významné v tom jak u těch válců na mezistěny, protože by takovou práci zastal jen jeden člověk. Vycházím tedy z mých možností (jsem na mé včelařství sám) a řešení je v tomto případě plně automatického vytáčení je možné, ale dost časově i finančně náročné. V případě běžných linek s požadavky na více lidí není nemožné dosáhnout lepší produktivity než u fázovitého postupu s lidskou prací. Proto je lepší zatím používat i tu vidličku. A není vidlička jako vidlička.

.........
Stonjek:>V první řadě je zcela zcestné do něj ručně vkládat plásty a pak zas ručně vkládat do medometu.<

Bacha na:

http://www.vcely.cz/

Podle všeho se snaží tento web při pouhém otevření instalovat škodilý software, takže důrazně: NEOTVÍRAT TENTO WEB!!!

Správce www.vcely.cz by se měl probrat a odstranit následky útoku.

Kto chce naozaj dobrú pomôcku tak si urobí komplet odviečkovač podľa vzoru, ktorý som v r. 2006 umiestnil ne tento e-mail.

http//vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006101101

Pre tých, ktorý nedokážu so železom robiť, pán Zdeněk Bereza vám ho vyrobí, ktorému som dal ponuku na voľnú výrobu. A tento "pán to umí".

Zdenek Cejka

Anton

E-mail na pána Berezu

Zdeněk Bereza

bereza/=/velkabystrice.cz

jak budeš čistit ty jehly a co zbytky vosku na drátu - nebudou se přehřívat a uvolňovat do medu?

na panenské zkuste horkovzdušnou.....

Gustave já si myslím, že ve včelařině a jinde všeobecně platí, že: Potřebuji li jednou měsíčně šlehačku do kávy, nepořizuji si čtyřřadý kravín s mlékárnou.
Zdraví R. Stonjek

Heslo zde často používané. Aby kluci věděli jaká je stará metoda, tak je nejdříve nechám tuto metodu použít, a potom přejdeme na novou , aby věděli co je to racionalizace. Dělání dírek provlíkaní drátků, zatavování atd.:„ To snad už tak postaru nikdo nedělá“. Když jim vysvětlím, že jsou asi první na světě, kdo tu metodu mění, protože zatím jsem ani zmínku v literatuře neviděl, nevěří. Např. používaní vlasce místo drátku. Drátek nemá pružnost, prohýbá loučky, prořezává mezistěnu. Časem se uvolňuje, potom se napružuje vroubkovačem.. … Výhody změny. Např. mezi natažené vlasce v rámku se dá vsunout i mezistěna, protože pružnost vlasce to umožňuje.
Medomod jsem nazval nové zařízení. Medomet, který by byl racionální tím,
že i odvíčkuje a odpadnou další složitá zařízení. Složitě lze vyřešit a udělat všechno, ale aby to bylo jednoduché, to chodí kolem nás, ale nenavštíví.
B. V.

Chyba příteli, chyba. Jestli se něco vymyslí, občas se stává, že se výmysl zdokonalí a otom to je. Pár věcí jsem ve včelařství takto překousl a promne je to cesta jak vyřešit to, že jsem na můj stav jedinej. (pardon plus má š120 cka, která když má dobrou náladu nemá chybu)

Musí se počítat se stroji, protože při tom rozvoji v technoologích myslíš že zůstane včelařství pořád jen otročina? Musí se vědět co přesně Ti urychlí sled a ušetří klouby.

Kdo má "čtyřřadý kravín", tak nedojí rukama.
......
R.Stonjek:>Gustave já si myslím, že ve včelařině a jinde všeobecně platí, že: Potřebuji li jednou měsíčně šlehačku do kávy, nepořizuji si čtyřřadý kravín s mlékárnou.<

O upevňování mezistěn ale něco ve Včelařství je. Stačí číst. Dokonce i vlasce a nitě. Problém s vlascem je ten, že se nedá pravidelně vařit. No a tak narůstá pracnost a snižuje se racionalizace.
......
VB:>Např. používaní vlasce místo drátku.<

Přátelé, někteří už nepijte,aby té tepelné a motorické energie nebylo příliš.
Včelstvům zdar!

Problém je Radime vždy a pokaždé, když dojde na peníze. To ostatně víš stejně jako já, že obzvláště ve včelařství se peníze shání těžko. Nemohu zato, že tu jsou takové podmínky, kdy nemá často nějaký zájmový spolek navíc, než na pobírání dotací přes nebo pro jejich členy a nenaučí se využívat výhodu celku pro jeho zhodnocení do budoucna a existenci.

A nemusí jít o velké částky v tomto případě. Podobná technologie je již tak levná, že jeji možno pořídit v řádu desetikorun s předělávkou a vývojem tak kolem 30-50 tis.(věř té částce, protože jsou komponenty pro takovou záležitost menší problém než matrice na mezistěny)

Výsledný sériový kus je tedy někde kolem 1-10 tisíc. Pěkně, aby se dalo vydělat, jak na zboží pocházející z Číny, ale bez čínštiny. :-) Nejde o velkou a těžkou věc.


Přetisk z archivu na:
http://v.or.cz/pipermail/vcely/2007-December/thread.html
.......
R.Polášek:>
Nějakou dobu jsem se coby projektant a technolog linkami zabýval. Postavit
automatickou linku na cokoliv dneska technicky není vůbec žádný problém,
stačí jen zaplatit dostatečný počet člověkohodin týmu kvalitních lidí. Přeji
Ti Gustave hodně úspěchů. Jen se asi budeš muset naučit pořádně anglicky
nebo možná španělsky či čínsky, protože takovou linku si bude moct dovolit
včelařství tak od 10 tisíc včelstev výše. A ty tady nejsou, jen snad v USA,
Argentině, Novém Zélandu či Číně. Z jiných provozů takové automatické linky
zatím uživí jen výroba automobilů či vysocesériových počítačových komponent,
všude jinde je pořád rentabilnější člověk.
A ještě něco, takové zařízení není dnes schopen dát dohromady jediný člověk,
protože prostě nemůže obsáhnout všechny znalosti potřebné k tomu, aby
všechno v takové lince bylo na dostatečně vysoké úrovni. A pokud nebude
všechno zařízení linky na dostatečné úrovni, linka bude mít mouchy a bude v
praxi nepoužitelná.<

Včelaře čtu pravidelně už 35 roků. Asi jsem to zbytečně řešil a nějak mi to uniklo, ale přesto řešení do Včelaře pošlu.Minule mi vyšel článek Plástevnice, ale taky jsem tam dříve nic takového neviděl.Vlasec po vaření se ještě více napne, nebo taky po vyprání může být prádlo menší. Snad se nepletu? Nová varianta rámku je na www. včely.kvalitne.cz, a na obrázku je rámek vytažen ze slunečního tavidla a vsunutí mezistěny je otázkou vteřin. Nový výplet je snadný a ještě rychlejší pomocí přípravku.
B.V.

Musím uznat, že jde o dobrý nápad, narozdíl od té plástevnice, kterou nízkonástavkový včelař vůbec nepotřebuje.
Před chvílí jsem zkoušel vařit vlasec ve vodě a kupodivu se mu nic nestalo.

Upozorňuji na zajímavý poznatek z konference Optimalklub:
,,,
Před nedávnem jsme zde diskutovali o úlech s otáčivým plodištěm z
Maďarska Konya. Psal jsem, že nevím o nějaké zprávě vyhodnocující
účinek
otáčení plodiště na množení kleštíka včelího (Varroa d.). Nyní v
Odborných včelařských překladech č. 2/2007, str.32-35 takový článek je (z německého časopisu Deutsches Bienen-Journal 2005, autorů Aumeier a
Liebig).
Porovnání s kontrolními včelstvy (bez otáčení plástů) jednoznačně
ukázalo, že otáčení plástů nemělo žádný vliv na množení roztočů
ani na
jejich konečnou populaci. Medný výnos byl v obou skupinách úplně stejný. Jediný úspěch zjistili při zamezování rojení včelstev - včely vždy
zničily převrácený matečník, nepotlačovala se tedy rojová nálada, jen
se
znemožnilo vlastní vyrojení.
Tedy jednoznačný výsledek. Bylo by zajímavé vědět, na základě čeho
autoři úlu deklarovali účinek otáčení plástů na omezování reprodukce roztočů. Vypadá to, že si to řádně ani neověřili a pustili se do jeho
výroby a propagace jen na základě své představy...
K. Čermák
,,,

Šok to snad ani ne,možná pro některé propagátory.Jinak si myslím,že by ho včelaři nekupovali.Ti totiž nekoupí téměř nic,dokonce ani teď kdy je na úly dotace a můžou si koupit dva nové.Zatím se mě nepodařilo někoho s postižených hromadným úhynem přesvědčit ke koupi alespoň 2 kusů.Raději si znovu osadí prohnilý budečák a bude všem okolo tvrdit,že lepší úl nikdo ještě nevymyslel.

Běžně přes web nepíši. Své příspěvky posílám poštou. Na webu se neobjevují buď vůbec, nebo jen některé. Tytéž problémy má i Radim Polášek a někteří další. Stačí mezi oběma způsoby porovnat příspěvky.
Píši tento příspěvek tentokrát zcela vyjímečně na www.
Josef Kala

Je to podivné - na webu se můj příspěvek zobrazil téměř okamžitě (za několik vteřin) a za dalších pár vteřin přišel i poštou. Nechápu, proč to nefunguje stejně dokonale z emailu.
Josef Kala

Pepo! Kdyby se ve starých úlech jenom chovaly včely. Na P- západ máme nařízeno komplet na jaře všechny včelstva ošetřít a v létě 2x Formidol a 1x Gabon. V naší ZO máme asi 60 Budečákú. Dovedeš si představit vkládání Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci? A to si vůbec neumím představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci! Kdo má 7 Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne. Rotační úly chtějí svůj čas. Zprávy jsou značně protichůdné. Z projevů Ing. Sejka, jejich nadšeného propagátora, se má jednat o objev mimořádného významu, zřejmě srovnatelného pouze s objevem rozebiratelného díla, nebo medometu. Počkejme si raději na vyhodnocení z Nasavrk. Mě by docela stačilo nějaké lepší a hlavně levné dávkování kys, mravenčí v úle. Co se týče roznášení kyseliny po včelnici jsem dost skeptický. Mám jí doma dost a tak si pro ni přijel na zkoušku jeden velmi schopný a ne starý včelař. Polil si nohu, Naštěstí jsem měl vedle vodu. Nedávno jsem si poměrně opatrně odlil do vědra a trochu mi vystříklo na obličej. Sice jentak 3 kapky, ale kdyby to bylo oko??? Jinak málokdo to ví, ale kys. mravenčí je nejlepší uvolňovač ucpaných odpadů, kam se hrabe louh nebo kys. solná zdraví R. Stonjek

Dovedu si to představit,dělal jsem takhle před pár lety nátěr plodu ve čtyřech budečákách.Tan včelař byl po mrtvičce a byl rád,že došel na zahradu.Výsledek byl ,že každý jsme dostali aspoň 20 žihadel a rozlámali jsme mu polovinu rámků.Od té doby dělá každý sám já jen dohlížím.Bohužel někdy ani to ne,nemají čas ,nejsou doma atd. A následná fumigace jó jo tak to se snad už ani tak nedělá!?

Taky jsem zvědav na výsledky z Nasavrk, i když více důvěřuji německému výzkumu než výzkumu prováděného v Nasavrkách.

Zajímalo by mě, vůči čemu chtějí v Nasavrkách objektivně porovnávat medný výnos včelstev. Pokud chtějí medný výnos srovnávat s jejch slabými včelstvy ošetřovanými praktikami dovouprostorového včelaření, pak půjde o zjištění velmi neobjektivní. Výmluvy typu: ,, To jsou chovná včelstva, ty dávají méně medu a jsou dvakrát slabší než normálně rozvinuté včelstvo ,, nepřímám! Spíše bych věřil tomu, že se jim tam včelstva běžně rojí.
Ovšem že se v Euro-dadantech běžně dosahuje výnos větší o více jak 50 %, ale až na to, že se to zjistilo v Nasavrkách.

pepíku přesvědči mne! Jak mám postupovat? Jestli máš čas, obětuj ho trochu na mne a pošli mi info na pet.kozlik/=/volny.cz Dík

Jak musíš kvůli Gabonu rozebrat plodiště, tak je úplně jedno, jestli je to budečák nebo něco jiného. Alespoň u těch mých. V tu ránu mám polovinu včel na hlavě. No jestli tyhle přežijí, tak to bude příští rok určitě "lepší" :-(

Dobrý den, chtěla bych koupit pyl. Můžete mi prosím nabídnout (cena a množství)? Děkuji.

Stonjek napsal:

>Dovedeš si představit vkládání Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci?
>A to si vůbec neumím představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci!
>Kdo má 7 Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne.
.............

Já například mám na jednom stanovišti obsazeno 7 budečáků (tedy měl jsem do letošního podzimu) a 2 nástavkové úly.
A ty operace si dovedu představit. Nepřijde mi to nic mimořádně náročného, ale jako vše u budečáků je to trochu časově náročnější.

Jarní nátěr plodu není problém. Vzhledem k tomu, že je v tuto dobu v úle nejméně včel, stejně při jarní prohlídce rozebírám celé plodiště u všech včelstev v budečácích a snažím se přeložit dopředu světlejší plásty a většinou dávám jednu mezistěnu, pokud nejsou moc slabé. Dá se přitom klidně natřít plod.
Formidol do podmetu je v souladu s návodem, je to otázka chvilky. Vůbec žádný problém.
Gabon je trochu náročnější, ale taky se to dá během pár minut na včelstvo. Vkládám při posledním vytáčení medu.
Na stanovišti, kde mi letos uhynulo sedm včelstev z devíti, přežily včely jen v budečácích.

Radek Krušina

Pepíku, pokud uvádíš možnost nákupu dvou nových úlů, předpokládám, že mluvíš o dotačním programu dle NŘ č.197/2005 Sb., v platném znění. Pokud se podíváš na přesnější podmínky čerpání této dotace u 2 zmiňovaných úlů,zjistíš, že je to v praxi nerealizovatelné (pokud nebude nějaký SZIF "změkčovací" komentář). A to za:1. musí se jednat o zimní úhyn a
2. kde příčinou bylo stanoveno Státní veterinární správou nakažlivé onemocnění.
Podmínky jsou kumulativní, tzn., že musí být splněny obě. A teď, je potřeba, aby někdo určil, které ty nakažlivé nemoci to vlastně jsou. Tato dotace nemůže být užita na náhradu škod z nemocí uvedených ve veterinárním zákoně např. mor vč. plodu atd./zde je hrazeno vše dle speciální právního předpisu - zákona č.166/99 Sb/.
Domnívám se, že toto ustanovení dotace je nepovedené a bez vydaného stanoviska SZFI i nevyužitelné.
Nekřivdi včelařům, vím o spoustě starých včelařů, kteří by velice rádi úly vyměnili a již se zajímali o možnost využití této dotace.

Nic tady nebylo a posílám to z webu.

:>Já už také zkoumal všechny možné nastavení a přihlášení a nic jsem nenašel a na webu také nic nemám
Teď to odešlu a jdu se podívat<

Chci se zeptat jestli má někdo zkušenosti s odpařovači nassenheider? Chci si je pořídit a nevím jestli budou lepší než formidol.Zajimalo by mě jestli stačí jeden nebo musí být dva odpařovače do včelstva.

Před nedávnem jsme zde diskutovali o úlech s otáčivým plodištěm z…….

Provozuji úly, které mi umožňují otáčet rámky. Např.reakci včel na 1 rámek otočený v
plodišti atd. Výsledky po delším ověřování zveřejním.

B.V.

Taky jsem si koupil nějaké tyto odpařovače. Zřejmě stačí jeden. Příští rok budu zkoušet. Zkus pročíst archiv této konference, popřípadě konferenci optimal klubu.
Udávaná účinnost je mnohem větší než u formidolu.

Radek Krušina

Co k tomu napsat,potřebuje to ještě čas. Když dáte vydělat veterinárům budete mít papír na úhyn.Já jsem napsal,že mě se nepodařilo zatím nikoho ukecat aby si koupil nový úl.To ale neznamená ,že nejsou včelaři kteří si nové úly koupit chtějí.

Pane Vojtěchu, to je sice hezké, že máte úly uzpůsobené na otáčení rámků, ale výrobci ROTAPI-úlů předpokládají otáčení plodiště 4 x za den ( každých 6 hodin, ve dne i v noci ), aby se jejich údajný efekt dostavil.
Pochybuji, že budete nástavky otáčet takhle intenzivně a to po celé produkční období. Pak bude výsledek Vašeho experimentu zkreslený.

Zase zmizely moje příspěvky. Tři, co jsem napsal ráno

Pane Polášku nemáte zakázanou tuhle konferenci? to asi doufám dnes už snad není možné! Ikdyž ,ale to už bych ji měl také zakázanou pro to co tu občas napíšu a což teprve co nenapíšu! Třeba na téma chovy.

Test rozhrani konference mail->web.

testovaci prispevek

podano e-mailem

Spravce konference

Radku, já uznávám u Formidolu pouze aplikaci horem. Nejsem takový snílek, abych předpokládal, že včelky něco co je těžší než vzduch , navíc silně jim nepříjemné ochotně rozhánějí křidélky po celém plodišti. Daleko logičtější je, že tento nepříjemný smrádek vyženou cestou nejmenšího odporu, tedy česnem ven. To samé si myslím i o déletrvajících aplikacích kys. mravenčí. Neříkám, že to nejde. V Budečáku stačí Formidol zasunout dírami dolů na mřížku. Ale než se ucpe okénko tak si včelky řádně včelaře podají, protože touto dobou je Bud. silně přeplněn. A u stejně přeplněného Budečáku podat Gabon znamená v době max slídivosti a sklonům k loupeži vyndat kleštěmi celý medník a pak se zezhora šťourat v plodišti a zasunout tam dva pásky. Jsem rád, že u toho nemusím být a našich důvěrníků je mi líto.
Zdraví R. Stonjek

ZDRAVÍM VŠECHNY PŘATELE TETO KONFERENCE,NABÍZÍM MOŽNOST DOPRAVY(SVEZENÍ) NA 7.SETKÁNÍ DADANTKLUBU. CHCI VYRAZIT V SOBOTU 5.1 OKOLO 5 HOD Z VODNAN PRES PISEK,PRAHA,MĚLNIK.
DOMU SE CHCI VRÁTIT V NEDĚLI PO SKONČENÍ AKCE.
PREJI VSE DOBRÉ. J. TLAPA 728 885 011

Dnes jsme opravili výpadek spojení mailového rozhraní konference s webovým. Jednalo se o jednostranné přerušení spojení z mailu na web (opačným směrem to fungovalo normálně). Právě tato asymetričnost výpadku propojení obou rozhraní způsobila, že jsme to nezaregistrovali dříve.

Všem účastníkům se omlouvám.

Prosím, v případě dalších problémů pište kdykoliv přímo na e-mailovou adresu správce uvedenou na titulní straně konference dole. (Jinak se mi zpráva o chybě může ztratit mezi spoustou ostatních příspěvků.)

Rozhodně se nejednalo o žádnou "censuru" :-)

Ještě jednou se za výpadek propojení omlouvám.

Přeji včelařsky dobrý nový rok 2008!
A co nejmenší škody způsobené varroázou (já jsem na svém druhém stanovišti u Prahy přišel letos na podzim o polovinu včelstev... Na prvním stanovišti na Vysočině se Varroa drží na úrovni minulých let.)

J.P. Baudiš

Spamer zfalšoval adresu odesílatele a poslal mail jakoby z mé hlavní adresy
na mou vedlejší nepoužívanou mailovou adresu. Já si toho při zařazování
spamů do seznamu blokovaných adres zřejmě nevšiml a dal svůj mail do
seznamu.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 29, 2007 11:53 AM
Subject: Re: Re:mizej?c? p??sp?vky


> bylo vymalováno. Omlouvám se.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, December 29, 2007 11:21 AM
> Subject: Re:mizej?c? p??sp?vky
>
>
> Ono úplně někdy stačí svůj příspěvek smazat jako spam a je vymalováno
>
> Pepan

Pane Václavku máte pravdu, ale pro mne není problém na vyzkoušení přišroubovat 2 čepy na úl a pootáčet servopohonem. Za takové snížení výnosu ….V Maďarsku, kde to vzniklo, mají za rok přes 1700 hodin slunečního svitu. To je velké plus pro včely. Na kotárech u nás a severní straně je to pod 1400 hodin. Jde mi o něco jiného.Vycházím z faktů. Zatím na odzkoušení mi stačí, že už 3 včelař začne včelařit s novým typem úlů a jednoduchou metodou. Je to zkušený včelař a včely převzal po otci před 20 lety.
B.V.

No horem to je jednoznačně výhodnější. Pokud se formidol dá dospodu, ta
účinnost je menší, protože včely skutečně část kyseliny vyženou ven. Ale jen
část, takže to je takové méně výhodné nouzovější řešení. Při zasunování
formidolu místo mřížky je pravda, že po vysunutí mřížky včely propojí rámky
v plodišti a medníku souvislou vrstvou jedinců. Tady se ukáže , jestli
včelař umí skutečně se včelami pracovat, ne jenom přehazovat nástavky plné
včel, případně jestli kašle na vyřazování divokých včelstev. Do nyní
běžného klidného až středně divokého včelstva, pokud není rozrušeno, se dá
rovnoměrným pohybem za pomoci kuřáku ten formidol bez nějakého zvláštního
rozrušení zasunout i mezi ty včely. Když se jen otevřou včely, pokouří se,
pomalým rovnoměrným pohybem se formidol zasune, případně se přitom na včely
kolem zakuřuje a zase se včely zavřou, vyletí jich jen pár a ty většinou
nejsou rozrušené, takže nebodnou a vrací se česnem do úlu. Těch pár
bodajících včel s vysokou pravděpodobností bodne jen do rukavice nebo
pláště, ne do kůže. Pouze mimořádně divoká včelstva se za tak krátkou dobu
dokáží rozrušit a houfně vyletět, těch je ale už dneska málo. Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti,
dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10. Pokud se formidol vkládá
rovnou při vytahování mřížky, vyhodí se medníkové rámky, pak se vytáhne
mřížka, protože jen vytáhnout kvůli zatmelení nejde, vloží se zpátky
medníkové rámky, třeba jiné a před uzavřením včelstva okénky se mezi medník
a plodiště silně zakouří, včely, co se tam mezitím zavěsily, většinou
zalezou zpátky mezi rámky, okamžitě se tam vloží formidol a úl se zavře.
Takovým způsobem vložený formidol včely nijak nerozruší a než si včely
všimnou, že mají v úlu nějakou smradlavou kyselinu a že by kvůli tomu měly
na někoho útočit, úl je zavřený. Přirozeně pokud je potřeba něco změnit v
plodišti, přeháže se i plodiště a jako samozřejmá věc odkryté části drážek
se protáhnou a očistí od propolisu. V včelíně nebo dokonce odpérovaném
kočovném včelínu se ještě objeví jedna odlišnost v ošetřování včelstev
oproti nástavkům umístěným venku. V odpérovaném včelíně se rychlými pohyby
rozhoupá celý včelín a v stabilním včelíně se taky otřesy šíří do včelstev
poměrně rychle, zatímco venku to je prakticky jedno. Dlouholetý nástavkář je
zvyklý pracovat rychle, přehazovat celé nastavky atd a v uzavřeném prostoru
vůbec neregistruje, že "vyrábí" otřesy, které se šíří i do ještě
neotevřených včelstev a rozrušuje je. Tak už třetí a další včelstva jsou
tedy v uzavřeném včelíně kolikrát rozrušena ještě dříve, než je včelař
otevře a tudíž průběh zásahu bez plošných útoků včel je nereálný. Podle mně
je toto dost rozdíl , kterým se odlišují dnešní nástavkáři, kteří obvykle
dělají důvěrníky, od starších včelařů zvyklých pracovat ve včelínech a třeba
se zadováky prakticky libovolně dlouho bez nějakého velkého rozrušení
okolních včelstev. Zaznamenal jsem ale i venkovní stojany udělané takovým
způsobem, že práce v jednom úlu stojan rozhoupe, tam bude efekt tentýž.
Hlavně při práci ve včelstvech delší než několik minut, ale takové úly může
rozhoupat i vítr, včelař potom zaznamenává takové včely občas zdálnlivě bez
důvodu jako silně divoké.
Co se týká vkládání Gabonu, kvůli vkládání do plodiště vyhazovat celý
medník, případně i mřížku, aby byl přístup shora do plodiště za cenu nejméně
trojnásobného prodloužení doby práce se včelami, tak to už je typická
deformace nástavkáře, nic jiného. Proto to jsou úly se zadním přístupem, aby
se kvůli přístupu do plodiště nemusel vyhazovat medník. Samozřejmě kdo je
lempl, nečistí drážky, nechává rámky propojit můstky s mřížkou, tak vybírání
rámků zezadu z plodiště se může jevit jako velice obtížně proveditelná věc,
ale to z medníku taky. V udržovaném úlu to znamená vytáhnout mezi 5 - 10
rámky a zase je tam bez prohlídky vrátit + gabon a to je těch 5, maximálně
10 minut na úl.
Problém asi bude v tom, že kteří včelaři by ty zadováky udržovali, takže by
taková manipulace byla vcelku v pohodě, přešli na nastavky a u zadováků zbyl
i hlavně jen ti včelaři, kteří na to kašlou nebo kteří už nemohou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 29, 2007 6:21 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


> Radku, já uznávám u Formidolu pouze aplikaci horem. Nejsem takový snílek,
> abych předpokládal, že včelky něco co je těžší než vzduch , navíc silně
jim
> nepříjemné ochotně rozhánějí křidélky po celém plodišti. Daleko logičtější
> je, že tento nepříjemný smrádek vyženou cestou nejmenšího odporu, tedy
> česnem ven. To samé si myslím i o déletrvajících aplikacích kys. mravenčí.
> Neříkám, že to nejde. V Budečáku stačí Formidol zasunout dírami dolů na
> mřížku. Ale než se ucpe okénko tak si včelky řádně včelaře podají, protože
> touto dobou je Bud. silně přeplněn. A u stejně přeplněného Budečáku podat
> Gabon znamená v době max slídivosti a sklonům k loupeži vyndat kleštěmi
> celý medník a pak se zezhora šťourat v plodišti a zasunout tam dva pásky.
> Jsem rád, že u toho nemusím být a našich důvěrníků je mi líto.
> Zdraví R. Stonjek

gfgfdg

Mno dival jsem se na ul rotapi v nasavrkách a podle mne je to strašne
složitej ul.... Plastve jsou na hřideli a obměna plástů musí bejt teda spešl
zábava....

Muj názor je ten, že si stim může vyhrát jen člověk s několika málo
včelstvi, protože, mit to nekde v lese, kam člověk jede jednou za čas, tak
musíte mít zdroj elektřiny (solární panel) a u mechaniky, není nikdy
zaručena 100% funkčnost (od toho jsou záruky) takže když nemate jedno a
porouchá se druhé je veškerá výhoda v háji a máte tam jen hodne drahou a
složitou hračku....

Aneb zlatý bedýnky...

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Stonjek
Sent: Friday, December 28, 2007 3:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!

Pepo! Kdyby se ve starých úlech jenom chovaly včely. Na P- západ máme
nařízeno komplet na jaře všechny včelstva ošetřít a v létě 2x Formidol a 1x
Gabon. V naší ZO máme asi 60 Budečákú. Dovedeš si představit vkládání
Gabonu do včelami narvaných Budečáků v červenci? A to si vůbec neumím
představit Formidol a značně nasr..... včelky. Chudáci důvěrníci! Kdo má 7
Budečáků, tak tam důvěrník stráví půl dne. Rotační úly chtějí svůj čas.
Zprávy jsou značně protichůdné. Z projevů Ing. Sejka, jejich nadšeného
propagátora, se má jednat o objev mimořádného významu, zřejmě srovnatelného
pouze s objevem rozebiratelného díla, nebo medometu. Počkejme si raději na
vyhodnocení z Nasavrk. Mě by docela stačilo nějaké lepší a hlavně levné
dávkování kys, mravenčí v úle. Co se týče roznášení kyseliny po včelnici
jsem dost skeptický. Mám jí doma dost a tak si pro ni přijel na zkoušku
jeden velmi schopný a ne starý včelař. Polil si nohu, Naštěstí jsem měl
vedle vodu. Nedávno jsem si poměrně opatrně odlil do vědra a trochu mi
vystříklo na obličej. Sice jentak 3 kapky, ale kdyby to bylo oko??? Jinak
málokdo to ví, ale kys. mravenčí je nejlepší uvolňovač ucpaných odpadů, kam
se hrabe louh nebo kys. solná zdraví R. Stonjek

Jsou roboti (programi) co hledají na internetu platné emailové adresy, a
tato diskuze není ničím jiným než zdrojem adres (stačí dat vyhledat /=/ a
ukladaji si to) pokud se zaregistrujete, nebo zadate adresu ješta na par
mist (jiné konference) tak je na to zadelano rychlejš než na chleba. Jediná
obrana je mít 2 schránky, jednu na spam , diskuze a spol a jednu kam mi
píšou známí a tak.....

Madra

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Poláąek
Sent: Saturday, December 29, 2007 9:44 AM
To: Včelařská konference
Subject: Re: emailové příspěvky

Přesně tak. Já bych se ještě přimlouval, aby se do příspěvků psaly české
předměty mailů. Někdy od 22 prosince se skokem zvýšil počet spamů na můj
mail z 20 - 30 denně na odhadem 150 denně a stále to trvá. Nevím proč,
jestli někdo hacknul antispamovou ochranu serveru poskytovatele schránky
nebo co. Každopádně maily s nepovědomým odesílatelem a nečeským předmětem
automaticky mažu a maily z konference bych mohl smazat taky.
Uvažuji o přechodu na jinou mailovou adresu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 28, 2007 5:11 PM
Subject: RE: emailové příspěvky


Se vším, jak jste to vysvětlil souhlasím a rozumím. Ale to, o co mi jde a co
jsem i popsal je, že se můj příspěvek odeslaný mailem vůbec ( ani po
několika dnech !!) na webu nezobrazí, přestože jej server rozešle na všechny
mailové adresy.

To by znamenalo, že můj příspěvek vyhodnotí server jako spam a proto ho do
databáze nepustí, ale přesto ho rozešle na všechny adresy.
Nevím už, jak to srozumitelněji popsat ( vzhledem k tomu, že nejsem odborník
na počítače ).
Vadí mi to už jen proto, že se mi v poště občas začnou objevovat příspěvky
(odpovědi) na předmět ( téma), které pro mne nemá začátek. Budiž: najdu si
ten výchozí příspěvek na webu a není problém.
Ale hlavně mi to vadí proto, že na například: na některé téma zareaguji, dám
si práci s vypracováním reakce, odešlu, přijde mi mailem můj příspěvek ( to
je pro mne důkaz, že ho všichni, kteří sledují konferenci emailem dostali a
také důkaz toho, že to ani můj počítač nevyhodnotil jako spam). Po čase mi
mailem začnou přicházet reakce jiných účastníků konference, ale ne jako
reakce na můj příspěvek, ale pouze na časově předchozí, nebo následující
reakce. Protože je mi to divné, kouknu na web a ejhle, vše je jasné, protože
tam jsou vidět téměř všechny příspěvky časově před i po mém mailu, jen ne
ten můj příspěvek. Skoro si připadám jako leprou stižený, ale neberu to jako
tragédii.
Nebo bych se měl přidat ke včelkám postiženým CCD a odejít tiše uhynout mimo
úl ( zde míněno mimo konferenci . :-O))). Konferenci spíš jen sleduji, i
když bych občas rád přispěl a neměl pocit diskriminace.
I jsem se pokoušel znovu do konference a přihlásit - server mi odpověděl
proč se o to pokouším, když už jsem přihlášen. Také jsem napsal správci
konference, ale dopis jsem v zápětí vzal zpět, protože to zrovna několik
následujících chvíl fungovalo ( a já se těšil, že už to bude nastálo ).

Omlouvám se všem, koho tímto detailnějším líčením obtěžuji, ale i z odpovědi
př. Mudrocha vyplývá, že ani jemu není jasné, kde je můj ( a asi nejen můj )
problém. Poradíte mi někdo, zda přecejen nemůže být chyba u mne?

Josef Kala

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vcely/=/mudroch.cz
Sent: Friday, December 28, 2007 3:32 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: emailové příspěvky

Nejsem administrator teto konference, ale duvod proc se prispevky pri
odeslani mailem zobrazi resp. odeslou az po nejake dobe muze byt ten, ze
prispevky zasilane mailem se zpracovavaji davkove tzn.:
- poslete mail
- prichozi maily software konference zpracovava "davkove" - proste se
pravidelne po nejake dobe spusti skript, ktery nove prichozi prispevky
vlozi do databaze konference a nasledne odesle mail vsem uzivateum
konference. Dulezite je slovo "po nejake dobe" napr. muze zaviset i na
vytizenosti daneho serveru

Jestlize prispevek zadate pres web, tak jej vlozite primo do databaze a
rovnou se tento prispevek odesle i uzivatelum tzn. odpada skript kontroly
prichozich mailu a vkladani do databaze.

Co se tyce toho, ze nekomu prispevek vubec neprijde. To muze byt zpusobeno
nastavenim vaseho postovniho klienta resp. tzv. spam filteru (filtrem
nevyzadane posty). Obcas se totiz stane, ze vas spamfilter vyhodnoti
prispevek jako "spam" ackoliv se o spam nejedna. Mluvim z vlastni
zkusenosti, kdy jsem take myslel, ze mi nektere prispevky vubec nedosly,
ale pak jsem se podival do slozky "nevyzadana posta" (spam) a prispevky
byly tam...

Ale jak jsem psal, nejsem administrator konference, mozna je vsechno
jinak, tak me prosim prip. nekamenujte ;-).

TM.

> Je to podivné - na webu se můj příspěvek zobrazil téměř okamžitě (za
> několik vteřin) a za dalších pár vteřin přišel i poštou. Nechápu, proč to
> nefunguje stejně dokonale z emailu.
> Josef Kala
>




__________ Informace od NOD32 2752 (20071228) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Pepo! Doufám, že nechceš kritizovat nový navrhovaný chovatelský řád? Neboj se alespoň bude sranda! Zdraví R. Stonjek

Plastve jsou na hřideli a obměna plástů musí bejt teda spešl
zábava....

Priateľ, mechnizmus osadenia plástov Ste si zle overil. Jednotlivé plásty sa vkladajú do obalu- nosiča plástov aj jednotlivo, na hociktorom mieste. Takže v tomto nie je pre včelára problém. problém je v inom, sú drahé.
Np poznám včelára, ktorý má úľmi s otáčavými plodiskami
osadené týmito úľmi.

Úle dokáže vyrobiť vo svojej dielni za dobré peniaze, o nič nie drahšie ako obyčajné úle. Okrúhle rámiky vyrába z plastických vodovodných rúr s predpísaným priemerom. Kruh po odpílení opracuje na sústruhu. Skúsenosti s včelárením autor popísal na www.vcely.sk/technológia.

Ja napriek dobrým osobným referenciám od majiteľa týchto vlastoručne vyrobených úľov, ostanem v typických nadstavkových úľov.

Před takovými
20 - 30 lety by to mohla být třetina, polovina mých včelstev na stanovišti, dneska by je tak divoké maximálně jedno z 10.
R.P.

Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím, že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

Prvý raz som navštívil včely v úli, keď som mal 17 rokov. Otec začal včaláriť rok pred tým a hneď v nasledujúcej sezóne včelstvo vysatavalo Ms okrem plodiska aj v medníku. Agátovú znášku včely dokonale využili a úplne naplnili medom 11 plástov v medníku + v plodisku.
Prišiel čas vytáčať med, medomet bol pripravený a otca nikde. Rozhodol som med vytočiť úplne sám, i keď som to nikdy nevidel ani nerobil. Plne zanesené a včelami obsadené plásty som vyberal bez dymu a bez ochrany hlavy. Odviečkovacou vidličkou mi bola vidlička z obedového servisu , pretože tú otec nemal a ja som nevedel, že sa to robí špeciálnou. Napriek tomu som dokázal vytočiť 32 kg medu.

Trochu obšírne, no a pri mojich neznalostiach a hrubým zachádzaním s včelami, zmetaní pred úľom, som neobdržal ani jedno žihadlo. A to trvalo stále aj pri mojich včelách ani po 52 rokoch nemám pichavé včely, i keď bez žihadla sa to vždy neobíde. A to všetko bez špeciálnej selekcie.

Takže povedať, že dnešné včely sú hodne divoké aj po určitom výbere chovných línií, nie je opodstatnené. Včely pri nevhodnom zaobchádzaní , nepriaznivom vplyve slnečnej činnosti, bez dymu, budú vždy nepríjemným spoločníkom. Nakoniec, veď ak by nepichali, o čom by sme písali?

Vážení přátelé,
děkuji všem za diskusi a zkušenosti s tímto úlovým systémem. Jak ale vidím, zázraky se nedějí. Určitě by se neutajily. Nicméně Vám všem diskutujícím na jakékoli téma přeji do nastávajícího roku mnoho zdraví Vám i Vašim rodinám, dobrý zdravotní stav i vašim včelám a samozřejmě i trochu toho pokakaného štěstíčka.

Josef Křapka, Bečov u Mostu

Nový chovatelský řád? To bych si nedovolil,když je nový tak musí už být téměř dokonalý.Nebo se pletu? Cítím,že víš o čem to je.Musím se přiznat,že mám v tomto případě špatný smysl pro humor.Připadá mi to právě teď jako černý humor.Dalo by se to pojmenovat daleko výstižněji a také ostřeji! Dnes však je 31.12. a to je datum pro srandu a né chovatelský řád. Přeji všem hodně zdraví,štěstí do Nového roku 2008. Snad také držme si palce ať nám toho moc nepadne abychom se mohli radovat z jarního bouřlivého rozvoje. J.Horký Dobříš hitzel.db/=/seznam.cz

> Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!


Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
včelách to musí být znát.

R. Polášek

dnešní hekři ti to již dělají jinak , Adresy vyhledávají již podle poskytovatele Toho nemůžeš vynechat a je úplně jedno jaký znak bude místo zavináče stačí si spamy prohlédnou t hlavně ty hromadně rozesílaná a hned pochopíš jak se to dělá obvykle jsou to i stovky adres začínající na určité jméno a stejný poskytovatel za zavináčem a ochrana proti spamu na servrech je založena na vyhledávání kritických slov v textu a jejich slovosledu k jejich překonání pak stačí do slova vložit třeba tečku a již projde . a ty vlny přicházejí vždy po překonání těchto filtrů Tyto spamy je nutné smazat jako spamy a filtry si to zase zapamatují a přestane to chodit . Hekr pak zase změní písmenko a celý kolotoč jede na novo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Madra <rmsm/=/atlas.cz>
> Předmět: RE: emailové příspěvky
> Datum: 30.12.2007 15:07:32
> ----------------------------------------
> Jsou roboti (programi) co hledají na internetu platné emailové adresy, a
> tato diskuze není ničím jiným než zdrojem adres (stačí dat vyhledat /=/ a
> ukladaji si to) pokud se zaregistrujete, nebo zadate adresu ješta na par
> mist (jiné konference) tak je na to zadelano rychlejš než na chleba. Jediná
> obrana je mít 2 schránky, jednu na spam , diskuze a spol a jednu kam mi
> píšou známí a tak.....
>
> Madra
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Radim Poláąek
> Sent: Saturday, December 29, 2007 9:44 AM
> To: Včelařská konference
> Subject: Re: emailové příspěvky
>
> Přesně tak. Já bych se ještě přimlouval, aby se do příspěvků psaly české
> předměty mailů. Někdy od 22 prosince se skokem zvýšil počet spamů na můj
> mail z 20 - 30 denně na odhadem 150 denně a stále to trvá. Nevím proč,
> jestli někdo hacknul antispamovou ochranu serveru poskytovatele schránky
> nebo co. Každopádně maily s nepovědomým odesílatelem a nečeským předmětem
> automaticky mažu a maily z konference bych mohl smazat taky.
> Uvažuji o přechodu na jinou mailovou adresu.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Kala" <pepa.kala/=/volny.cz>
> To: "'Včelařská konference'" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, December 28, 2007 5:11 PM
> Subject: RE: emailové příspěvky
>
>
> Se vším, jak jste to vysvětlil souhlasím a rozumím. Ale to, o co mi jde a co
> jsem i popsal je, že se můj příspěvek odeslaný mailem vůbec ( ani po
> několika dnech !!) na webu nezobrazí, přestože jej server rozešle na všechny
> mailové adresy.
>
> To by znamenalo, že můj příspěvek vyhodnotí server jako spam a proto ho do
> databáze nepustí, ale přesto ho rozešle na všechny adresy.
> Nevím už, jak to srozumitelněji popsat ( vzhledem k tomu, že nejsem odborník
> na počítače ).
> Vadí mi to už jen proto, že se mi v poště občas začnou objevovat příspěvky
> (odpovědi) na předmět ( téma), které pro mne nemá začátek. Budiž: najdu si
> ten výchozí příspěvek na webu a není problém.
> Ale hlavně mi to vadí proto, že na například: na některé téma zareaguji, dám
> si práci s vypracováním reakce, odešlu, přijde mi mailem můj příspěvek ( to
> je pro mne důkaz, že ho všichni, kteří sledují konferenci emailem dostali a
> také důkaz toho, že to ani můj počítač nevyhodnotil jako spam). Po čase mi
> mailem začnou přicházet reakce jiných účastníků konference, ale ne jako
> reakce na můj příspěvek, ale pouze na časově předchozí, nebo následující
> reakce. Protože je mi to divné, kouknu na web a ejhle, vše je jasné, protože
> tam jsou vidět téměř všechny příspěvky časově před i po mém mailu, jen ne
> ten můj příspěvek. Skoro si připadám jako leprou stižený, ale neberu to jako
> tragédii.
> Nebo bych se měl přidat ke včelkám postiženým CCD a odejít tiše uhynout mimo
> úl ( zde míněno mimo konferenci . :-O))). Konferenci spíš jen sleduji, i
> když bych občas rád přispěl a neměl pocit diskriminace.
> I jsem se pokoušel znovu do konference a přihlásit - server mi odpověděl
> proč se o to pokouším, když už jsem přihlášen. Také jsem napsal správci
> konference, ale dopis jsem v zápětí vzal zpět, protože to zrovna několik
> následujících chvíl fungovalo ( a já se těšil, že už to bude nastálo ).
>
> Omlouvám se všem, koho tímto detailnějším líčením obtěžuji, ale i z odpovědi
> př. Mudrocha vyplývá, že ani jemu není jasné, kde je můj ( a asi nejen můj )
> problém. Poradíte mi někdo, zda přecejen nemůže být chyba u mne?
>
> Josef Kala
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> vcely/=/mudroch.cz
> Sent: Friday, December 28, 2007 3:32 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: emailové příspěvky
>
> Nejsem administrator teto konference, ale duvod proc se prispevky pri
> odeslani mailem zobrazi resp. odeslou az po nejake dobe muze byt ten, ze
> prispevky zasilane mailem se zpracovavaji davkove tzn.:
> - poslete mail
> - prichozi maily software konference zpracovava "davkove" - proste se
> pravidelne po nejake dobe spusti skript, ktery nove prichozi prispevky
> vlozi do databaze konference a nasledne odesle mail vsem uzivateum
> konference. Dulezite je slovo "po nejake dobe" napr. muze zaviset i na
> vytizenosti daneho serveru
>
> Jestlize prispevek zadate pres web, tak jej vlozite primo do databaze a
> rovnou se tento prispevek odesle i uzivatelum tzn. odpada skript kontroly
> prichozich mailu a vkladani do databaze.
>
> Co se tyce toho, ze nekomu prispevek vubec neprijde. To muze byt zpusobeno
> nastavenim vaseho postovniho klienta resp. tzv. spam filteru (filtrem
> nevyzadane posty). Obcas se totiz stane, ze vas spamfilter vyhodnoti
> prispevek jako "spam" ackoliv se o spam nejedna. Mluvim z vlastni
> zkusenosti, kdy jsem take myslel, ze mi nektere prispevky vubec nedosly,
> ale pak jsem se podival do slozky "nevyzadana posta" (spam) a prispevky
> byly tam...
>
> Ale jak jsem psal, nejsem administrator konference, mozna je vsechno
> jinak, tak me prosim prip. nekamenujte ;-).
>
> TM.
>
> > Je to podivné - na webu se můj příspěvek zobrazil téměř okamžitě (za
> > několik vteřin) a za dalších pár vteřin přišel i poštou. Nechápu, proč to
> > nefunguje stejně dokonale z emailu.
> > Josef Kala
> >
>
>
>
>
> __________ Informace od NOD32 2752 (20071228) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>
>
>

Já si také nemyslím , že včely byly dříve víc divoké. Ale podle mne je to tím , že my jsme se za ta léta naučily s nimi pracovat bodnutí již tak nevnímáme, proti jedu jsme imunní, pochopili jsme kdy je blbost vůbec včely otvírat a dokonce již i podle chování včelstva poznáme kdy přijde bouřka již jsme poznali že nemají rády pivo nebo tmavé barvy a tak dále
UŽIJTE SI SILVESTRA a ne aby vás ráno napadlo jít vytáčet med ;_)) :-o :-(

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: ok!!! ROTAPI-?ly neeliminuj? rozto?e varroa!!!
> Datum: 31.12.2007 09:57:36
> ----------------------------------------
> > Z celého pojednania ma zaujala jedine táto veta. Prečo? Autor jednoducho
> > "obvinil" včelstvá z pred 20-30tich rokovako mimoriadne divoké. tie dnešné
> > sú vraj selekciou- výberom nepichavých, skoro ako batránky. Ja si myslím,
> > že tie dnešné sú také isté ako pred 50-timi rokmi.
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, December 30, 2007 7:39 PM
> Subject: Re: ok!!! ROTAPI-úly neeliminují roztoče varroa!!!
>
>
> Faktem je, že to nikdo úplně přesně neví, jestli byly divočejší nebo ne.
> Srovnávám, jak si pamatuji chování včelstev kdysi a teď. Ale já si myslím,
> že byly, protože v té době byla chovaná včelstva mnohem větší kříženci a
> jednotlivá včelstva se od sebe lišila chováním i vzhledem mnohem více.
> Dovážení kraňky k nám není novinka, dovoz různých ras včel k nám za účelem
> zvýšení výnosu se děl už nejméně 150 let. Byly dovezeny i silně divoké
> včely, jako včela kyperská, vizuálně prokazatelný před těmi pár desítkami
> let byl příměs italské včely a přirozeně se hodně dovážely různé kraňky a
> kdovíco ještě. To všechno bylo zkříženo s domácí černou včelou, která taky
> nebyla nijak zvlášť klidná. Přírodní výběr probíhal tehdy u koncových
> včelařů a spoustě z nich divočejší včely nevadily, protože divokost je
> trochu spjatá s vitalitou a tím výnosy. Tehdy v době rozmnožování roji se
> hodně oceňovalo i to, že o divočejší včely se nemusí tolik starat. Možná
> divokost včel i podporovali, zvláště na nějakých stanovištích v lese jako
> ochranu proti nežádoucím zvědavcům. Dneska se "přírodní" výběr provádí v
> chovech příslušných linií matek a v chovech matek na prodej, všichni už
> desítky let vyřazují z chovu matky z divočejších včelstev, takže na dnešních
> včelách to musí být znát.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Od té doby, co mám Apis mellifera sibirjaca vytáčím pravidelně v únoru.

Z archivu

Včelky
Blaženě bděte v hnízda teplém tichu,
zlatavé svěřenky!
ať zloba času vás pomíjí.

Na jarem rozkvetlou jívu
a pasek voňavost,barevnou krásu
a na svět rozezvučelý
se těšme spolu.

Pepan