Archiv Včelařské konference

Prosím o zaslaní knihy lečitele pana Jiřího Vojáčka. Moc dekuji Alena krejčová Sídliště 460 Velešín 38232 Tel.606124830

Vcelarstvi je pro zemedelsky sektor zcela zasadni.Celkovy objem dotaci je zhruba 171 mil.,z cehoz je 50% z EU.Vlada schvalila 7.11.2007 dotace pro vcelare 2008-2010. Petr Vorlicek mluvci.

Prodlouzeni jednoduchehoucetnictvi.
Vazene damy a panove,obracim se na Vas...Podarilo se nam prosadit aby obcanska sdruzeni mohla uzivat soustavy jednoducheho uc etnictvi az do roku 2013.
Pevne verim,ze to pomuze pri praci i Vam,odstranenim zbytecnych administrativnich povinnosti se podari prispet k rozvoji obcanske spolecnosti v nasi zemi.
Prosim Vas,abyste se pokusili ovlivnit jednotlive senatory k prijeti tohoto navrhu.Michal Hasek pri priprave materialu s tajemnikem svazu Miloslavem Peroutkou.

Pevne verim i ja Pane Michale,odstraneni zvysene kontroly prispeje v setrvani v dosavadni nekvalitni praci tajemnika,jim vedeneho sekretariatu , nefunkcnost ustredni kontrolni a revisni komise a jejich clenu.

clen CSV franta

fskalsky napsal:

>Prodlouzeni jednoduchehoucetnictvi....

vs.

>Pevne verim i ja Pane Michale,odstraneni zvysene kontroly prispeje v setrvani v dosavadni nekvalitni praci tajemnika,jim vedeneho sekretariatu , nefunkcnost ustredni kontrolni a revisni komise a jejich clenu.
...................

Nějak jsem nepochopil, jaký má vliv používání jednoduchého či podvojného účetnictví v občanských sdruženích na kontrolu něčí nekvalitní práce?

Radek Krušina

Chtěl bych se zeptat odborníků v čem odesílají každoročně včelí měl? Jaký obal je vhodný? U nás chtějí kelímky od jogurtů, ale to je trochu neskladné. Co třeba polyetylenový sáček. Prodávají se takové, co mají uzávěr z umělé hmoty za padesátník.Je možné dát měl do sáčku?

Zdravím

Sáček je nevhodný a to ze dvou důvodů. Měl, pokud není dobře vysušená, začne plesnivět a pak v sáčku se může zmáčknout a spojit. Pak Vám vznikne placka, která se nedá vyšetřit. U nás také používáme kelímky, které se uzavřou punčochou. Tskže obsah není hermeticky uzavřený. Přivezte si z obchodu plata od jogurtů. Do nich kelímky dobře uložíte.

Zatím

Odpověď p.Noskovy
Měl se posílá zásadně v pevných obalech.Jinak dojde k utlačení měly a znemožňuje to vyšetření.
Jak se má správně posílat měl bylo už několikrát publikováno v časopise včelařství.

Taky nechápu,co tímto příspěvkem chtěl básník říci.Práce členů výboru v tomto případě pokladníka většiny ZO není honorována.Zvolení členové tuto funkci vykonávají ve svém volném čase a v soustavě jednoduchého účetnictví těch několik položek zaúčtují bez problémů.V případě zavedení podvojného účetnictví se vše zkomplikuje.Každá ZO si bude muset najmout za úplatu účetní,která těch několik položek zaúčtuje podle pravidel daných min.financí.Myslím si,že zavedení podvojného účetníctví či amerického(zjednodušené podv.účetníctví)by znamenal konecspolků v Čechách i na Moravě.
Vzhledem k tomu,že UV ČSV - sekretariát je plátcem DPH,dá se celkem snadno vyvodit,že bude účtovat v soustavě podvojného účetnictví.Hezký víkend.Víťa

Pánové.

V. Vrána:>Taky nechápu,co tímto příspěvkem chtěl básník říci.<
>Práce členů výboru v tomto případě pokladníka většiny ZO <
>Vzhledem k tomu,že UV ČSV - sekretariát je plátcem DPH,<
-------
R.Krušina
>Nějak jsem nepochopil, jaký má vliv používání jednoduchého či podvojného účetnictví v občanských sdruženích na kontrolu něčí nekvalitní práce? <

......

Prosím o vysvětlení.

Pochybuji, jestli je sekretariát plátcem DPH ?

Má vliv podvojné účetnictví na kontrolu a práci ÚKRK ?

Nakonec pana Vránu, jestli to, že to zamotává se ZO také myslí vážně.

Jestli o něčem p. Franta Skalský mluví, tak o organizaci a o pojmech.

Takže pane Vráno vysvětlete mi proč to zamotáváte a děláte nepořádek v tématu a spojujete hrušky(ZO) s jablkama(ÚKRK, PÚV ČSV).

A jestli jsou kontroly FÚ u podvojného účetnictví důslednější, a odhalí eventuální finanční čachry na Křemencově 8, tak proč ne. Nato by mohl případně odpovědět nějaký ekonom.

Prosím o vysvětlení.

Pochybuji, jestli je sekretariát plátcem DPH ?

Má vliv podvojné účetnictví na kontrolu a práci ÚKRK ?

Nakonec pana Vránu, jestli to, že to zamotává se ZO také myslí vážně.

Jestli o něčem p. Franta Skalský mluví, tak o organizaci a o pojmech.

Takže pane Vráno vysvětlete mi proč to zamotáváte a děláte nepořádek v tématu a spojujete hrušky(ZO) s jablkama(ÚKRK, PÚV ČSV).

Prosím o vysvětlení.

Pochybuji, jestli je sekretariát plátcem DPH ?

Má vliv podvojné účetnictví na kontrolu a práci ÚKRK ?

Nakonec pana Vránu, jestli to, že to zamotává se ZO také myslí vážně.

Jestli o něčem p. Franta Skalský mluví, tak o organizaci a o pojmech.

Takže pane Vráno vysvětlete mi proč to zamotáváte a děláte nepořádek v tématu a spojujete hrušky(ZO) s jablkama(ÚKRK, PÚV ČSV).

Pane Pazderka,chtěl jsem pouze konstatovat,že vítám snahu aby ZO i nadále mohly účtovat systémem jednoduchého účetnictví,nepletu proto hrušky s jabkama.
Předpokládám,že UV ČSV,potažmo sekretariát je plátcem DPH jak mi vyplynulo z různých dokumentů o hospodaření svazu.
Můžu se mýlit,nic Vám nebrání kontaktovat hospodářské vedení svazu,kde Vám poskytnou podrobnější informace.A nechytejte za slovíčka,jen jsem vyjádřil názor.Hezký víkend.Víťa.

Má to být v prodyšném obalu, takže PE sáček nevyhoví - kelímek s krytkou z papíru nebo hadříkem ano a kelímky jsou skladné - díky platíčkům na jogurty.

G. Pazderka

>Prosím o vysvětlení.
>Pochybuji, jestli je sekretariát plátcem DPH ?
>Má vliv podvojné účetnictví na kontrolu a práci ÚKRK ?
Nakonec pana Vránu, jestli to, že to zamotává se ZO také myslí vážně.
>Jestli o něčem p. Franta Skalský mluví, tak o organizaci a o pojmech.
>Takže pane Vráno vysvětlete mi proč to zamotáváte a děláte nepořádek v tématu a spojujete hrušky(ZO) s jablkama(ÚKRK, PÚV ČSV).
.................

Gusto, pořád nechápu jak zavádění podvojného účetnictví souvisí s nekvalitou něčí práce.
Takže Ti to nemůžu ani vysvětlit, i když o to žádáš.

Chápu to stejně jako přítel Vrána.
Všem občanským sdružením zřejmě hrozí, že jejich ZO budou muset účtovat podvojně. A to je podle mě pro ZO komplikace, která buď vedení účetnictví ZO zesložití, nebo je donutí najmout si za peníze odborníka na vedení účetnicví.
Výzva ze včelařství podle mě směřovala právě k tomu, aby se podařilo uchovat možnost pro ZO účtovat v jednoduchém účetnictví.
Myslím, že je to pro nás výhodné, tak proč v tom hned hledat nějaké jiné věci.
Jestli jsou kontroly FÚ důslednější při kontrole těch, kdo účtují podvojně, je to jejich věc.
Pokud je někde nepořádek, dá se to jistě objevit, i když se účtuje jednoduše, ne?
Myslím, že právě jednoduše vedené účetnictví zvýší možnost, že kontrolní komise svazu budou schopné objevit případný nepořádek.

Radek Krušina

V.Vrána >Předpokládám,že UV ČSV,potažmo sekretariát je plátcem DPH jak mi vyplynulo z různých dokumentů o hospodaření svazu.<
....

ČSV o.s., Praha Křemencova 8 není plátce DPH již nějakou. A jestli by nějaký profesně ekonom řekl, že by vedení ČSV na účetnictví mělo mít jiný systém než doposud, nevím, proč by Vám to mělo vadit.

Možná by ÚKRK mělo lepší páku pro vyšetření eventuálních pádů a.s. nebo jiných s.r.o., které vlastní nebo by mohlo v budoucnu ČSV v podílech vlastnit.

O ZO nemluvím.

Ono jde o historii a natu se rádo zapomíná.

Možná by ÚKRK mělo lepší páku pro vyšetření eventuálních pádů a.s. nebo jiných s.r.o., které vlastní nebo by mohlo v budoucnu ČSV v podílech vlastnit.

Ještě doplním, podle všeho, jestli ÚKRK neobdrží doklady ke kontrole, kontrola zkrátka neproběhne. Takové stanovisko je velmi známé v případě a.s., která se slavnostně "prodala". Myslím si, že by členové měli dělat vše proto, aby v budoucnu nějaké a.s. vznikaly pod perutěmi ČSV, ale ne pod dohledem známých jmen z ústředí, kde rukaruku myje velmi dobře.

Myslím si, že včelaři potřebují zázemí ve formě stabilního výkupu medu a to, že se nějaký nekontrolovatelný orgán svazu (kým-)Ústřední kontrolní a revizní komisí vyskytuje, zato může nepřehlednost v účtech, stanovy a samotní zástupci, kteří se nesmí nechat ovlivnit "přátelskou" situací při zasedání ÚV. Dobré účty dělají dobré přátele. V případě, že účty nejsou dobře vedené, nelze předpokládat ve svazu dobré přátelské ovzduší.

Jestli někdo nepochopil co jsem chtěl v reakci na FSkalského příspěvek říci a jak ho chápu , prosím nekamenujte mě.

My si pane Pazderka asi nerozumíme.Mi jde o to,že zavedením podvojného účetnictví by se zkomplikovala situce v ZO ČSV,u myslivců,rybářů a dalších spolků,které se sdružují na základě dobrovolnosti členů.Těch několik účetních položek za rok jistě nezavdá příčinu k nějaké defraudaci finančních prostředků.Každá revizní komise si tyhle položky uhlídá.Vám jde ale asi o finnanční hospodaření ČSV,o.s.Křemencova 8.V reakci na příspěvek př.fskalského kde vzpomíná tajemníka svazu Peroutku jak doposud se na UV ČSV hospodařilo.Taky mi není lhostejný osud Včely Předboj,kde se utopily značné finační prostředkůy nás všech členů svazu.Ale tohle je případ pro orgány činné v trestním řízení.Ať se to řádně vyšetří a padni,komu padni.
K plátcovství DPH: před nějakým časem jsem četl zprávu že se pronajímají volné prostory v Křemencové 8.Byla tam podmínka,aby nájemce byl plátcem DPH.Z toho jsem usoudil,že v Křemencové 8 jsou plátci DPH.Mohl by najít ještě další poznatky,které mě vedly k názoru,že jsou plátci.Nemám ale pro jiné povinnosti na to čas ani zájem,poněvadž jsou důležitější věci.Jsem rád,že se našel někdo z poslanců,koho zajímá,jakým způsobem budou účtovatZO ČSV.A selský rozum mu zavelel,proč komplikovat život pokladníkům ZO ČSV.A proto si někdy pokládám otázku:Proč nevystoupím ze svazu včelařu jako Vy,pane Pazderko.Ušetřil bych nějaké peníze za odvod finnančních prostředků jak UV tak ZO,měl bych míň starostí,dotace bych stejně musel dostat,přeléčit moje včelstva by také bývala ZO musela zajistit v rámci veterinárních opatření a mohl bych pokračovat.Ale protože včelařím rád a bez včeliček si už svůj život neumím představit,mimo jiné jim vděčím za to,že se zatím můžu pohybovat po svých.Mohl bych klidně navázat na reformu,co nás čeká v příštím roce ale to by bylo už z jiného soudku.Hezký víkend.Víťa.

Ale tohle je případ pro orgány činné v trestním řízení.Ať se to řádně vyšetří a padni,komu padni.
-------
Je asi více úrovní vnímání viny.
Jedna věc je trestní, dokázání trestného činu.
Jiné šetření je v úrovni UKRK atd. protože třeba porušení stanov není trestným činnem, natožpak třeba porušení dobrých mravů.

Zakrývání věci šetřením policie je alibismus.
Policie nešetří, jak (dobře, odpovědně,...) byla sepsána smlouva a ni to, zda vůbec došlo k prodeji (a komu), či zaplacení akcií, komu vlastně akcie nyní patří atd.

Spíše než znovu pitvání případu, který v podstatě skoro nikoho asi nezajímal jsem chtěl upozornit, že podávaání trestních oznámení je oblíbená metoda metání písku do očí, aby se odvedla pozornost.
Neříkat pravdu,lhát, klamat - to nemusí být proti zákonům, proti dobrým mravům asi ano. Nesměšujme to.

Karel

Pane Vráno. Jedna zásadní otázka. Jak se vede Americký deník a jaké jsou rozdíly mezi jednoduchým účetnictvím a americkým deníkem. Víte to? A jestli ne. Proč to nevíte? Nepřipadá Vám, že někdo záměrně buduje chaos na neznalosti problému v účetnictví?

A také jeden poznatek. Jestli ČSV v počtech svých členů dlouhodobě stagnuje. ... Není logické, že by se měli ZO v rámci okresu jaksi nachystat na slučování svých členů pod ZO, kde jsou schopnější vést celou agendu ZO? Ono někdy méně totiž znamená více. A jestli se filozofie bude ubírat v nějakých vyjímkách a otravování poslanců kvůli doslova neschopnosti a vlastně ani nevědomosti co je to americký deník, tak to považuji za plýtvání potencionální sílou poslance na jiné pro včelařství užitečnější žádosti o prosazení nějakých loby.

... a rozdíly a možnosti zjednodušené formy (např. v Exelu) pro občanská sdružení. Je totiž jisté, že jde v podstatě u ZO o nějaký významný nárůst práce kolem účetnictví neodehrál. To čekám, že se tady chytne v diskuzi nějaký znalý účetní a osvětlí rozdíly.


Mělo by být zhodnoceno o co se vlastně ve změnách v účetnictví jedná a co ZO ČSV se svými malými položkami může oproti plnému rozsahu vedení účetnictví ignorovat.

www.icm-trebic.cz/dokumenty/011003004/ucetnictvi_nno.ppt

>že jde v podstatě u ZO <

že by se v podstatě u ZO

Pane Pazderka.Docela jsem se pobavil tím,jaké mi kladete otázky.Nejraději bych Vám odpověděl osobně na Váš e-mail.Nerad bych zatěžoval ostatní zde na konferenci.
Myslel jsem si,že nám oběma jde o společnou věc.Ovšem Vy máte vzácný dar si proti sobě rozeštvat lidi kteří Vám fandí a uznávají Vaše odborné znalosti ve včelaření.
Pro Vaši informaci:soukromě podnikám již 17 roků,vedu si sám účetnictví-jednoduché,po novu evidenci příjmu a výdajů.Ptát se mě proto,jestli vím,jaký je rozdíl mezi Americkým deníkem a jednoduchým účetnictvím je,si myslím,bezpředmětné.Měl jsem již několikrát kontrolu finančního úřadu a vše jsem měl v pořádku.
Také Váš názor ve spojování ZO do ještě větších celků které si najmou účetního nebo účetní je scestný.Já osobně se přikláním k názoru čím menší organizace,tím se lépe zvládá narůstající administrativa kolem dotací.Jako jednatel naší ZO vím o čem mluvím.Samozřejmě,počítačový program má i vedení účetnictví.Zvládnul bych i ten Americký deník.Ale proč?Práce výboru by měla být týmová práce,jenže pracuji s lidmi,jaké mám k dispozici.Víte,pane Pazderka,dneska se lidi do práce ve výboru ZO přímo hrnou,nestačíme si z nich vybírat.Samozřejmě to myslím ironicky.To jen pro jistotu,aby jste mě zase špatně nepochopil.V dobách minulých jsme měli taky velké zemědělské celky a co z nich dneska zbylo?A taky by bylo na čase a v tom s Váma souhlasím,aby poslanci konečně začali pracovat zodpovědně ku prospěchu naši republiky.Z toho co vymyslili a schválili v PS v zákonech pro podnikání se dneska člověk jen stěží orientuje.Je to džungle.Jsem rád,že si s Váma můžu tak otevřeně popovídat.Zdraví Víťa.

>...proto,jestli vím,jaký je rozdíl mezi Americkým deníkem a jednoduchým účetnictvím je,si myslím,bezpředmětné.<

......

No a není toto předmětem v tématu této diskuze? Poučte mne o rozdílech pro ZO a vícepráci. Děkuji.

V.Vrána:>Já osobně se přikláním k názoru čím menší organizace,tím se lépe zvládá narůstající administrativa kolem dotací.Jako jednatel naší ZO vím o čem mluvím.<
.........

Já se zase přikláním k názoru, že globální starost o více členů je levnější, než vícenáklady přes menší jednotky. (např. ZO) Jsem toho názoru, že dokonce co se týká dotací, má ústředí možnost, aby větší část práce se zprostředkováním dotací obstarala sama.

Jak je vidět z této diskuze, že některým vadí vše co je kolem Svazu atd. Navíc jak plyne z této diskuze nejste vůbec organizování, tak oč Vám vlastně jde. Ke všemu máte výhrady, všechno je špatné, ale tvrdě se hlásite co Vám patří.Situace je taková jaká je a s tím se moc nedá dělat. Snád se někdo nedomnívate, že když bude jiné vedení svazu, že okamžitě budou další tisíce včelařů, statisíce včelstev a výkupci nám budou dávat za med o mnohem více než teť.
Asi by bylo lépe ty "hrušky a jablka" z toho stromu utrhnout a nedělat ze VN bulvár.

Tak všem pěkný den.

Pepo neokřikujte mne. Mám snahu dojít nato, co je vlastně tak prohnilé, že výsledkem je situace, která není pro Váš Svaz v něčem příznivá. Nejsem nepřítelem, jen se ptám a zjišťuji co nevím. Od toho je tu i tato diskuze a rozhodně jste mi neřekl svými slovy nic nového co bych ve svazu neznal. Bohužel máte snahu reagovat nato, co se asi přímo Vás týká a jemi z Vaší reakce smutno. Pěkný den.
.........

Pepa:>Jak je vidět z této diskuze, že některým vadí vše co je kolem Svazu atd. Navíc jak plyne z této diskuze nejste vůbec organizování, tak oč Vám vlastně jde. Ke všemu máte výhrady, všechno je špatné, ale tvrdě se hlásite co Vám patří.Situace je taková jaká je a s tím se moc nedá dělat. Snád se někdo nedomnívate, že když bude jiné vedení svazu, že okamžitě budou další tisíce včelařů, statisíce včelstev a výkupci nám budou dávat za med o mnohem více než teť.
Asi by bylo lépe ty "hrušky a jablka" z toho stromu utrhnout a nedělat ze VN bulvár.

Tak všem pěkný den.<

Pepa:Jak je vidět z této diskuze, že některým vadí vše co je kolem Svazu atd. Navíc jak plyne z této diskuze nejste vůbec organizování, tak oč Vám vlastně jde.
---------------
To jako já? :-) V případě že ano, rád znovu vysvětlím.

Karel

Přátelé, mám zájem o odkoupení funkčního inseminačního přístroje. Pokud někdo jej máte a chcete se ho zbavit, nabídněte mi ho k odprodeji. Děkuji
jan.jindra(a)centrum.cz

Přeji pěkný den,
sháním cca 70 sklenic faceta s uzávěrem twist-off o objemu tuším 370 ml ( 0,5 kg medu ) bez víčka. Kdyby jste někdo měl na prodej, byl bych moc rád. Docela to spěchá. Nejlíp z Prahy, ale i střední Čechy by byly dobrý. Pište mi na mejl.
Díky
Petr

Prosím o informaci-použítí,(zkušenosti) z výše uvedeným přípravkem na lečení varoazy u včel.
Dále sháním adresu na pány Šlechta ze Stolan a p.Bureš z Hluboké. Za informace předem děkuji.

Zdravím přátele včel,
chtěl bych se zeptat, jak lze získat pyl z panenského plástu jinak něž vypichováním?
Napadlo mě panenský plást vyřezat z rámku, nechat ho zmrazit a potom ho rozlámat a doufat, že se vosk oddělí od pylových perg, aby se mohl odstranit.....
Jde to tak nějak, nebo třeba jinak? Zkoušel jste to někdo?
Chci to příští rok vyzkoušet, ale nechci dopadnout jako letos s těma sítěmi na propolis: práce kvapná ale málo platná, více problémů než užitku. Raději si příští rok vystačím se seškrabáváním propolisu ze stropní folie.
Děkuji za odpověď!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Zdravím přátele včel,
chtěl bych se zeptat, jak lze získat pyl z panenského plástu jinak něž vypichováním?
Napadlo mě panenský plást vyřezat z rámku, nechat ho zmrazit a potom ho rozlámat a doufat, že se vosk oddělí od pylových perg, aby se mohl odstranit.....
Jde to tak nějak, nebo třeba jinak? Zkoušel jste to někdo?
Chci to příští rok vyzkoušet, ale nechci dopadnout jako letos s těma sítěmi na propolis: práce kvapná ale málo platná, více problémů než užitku. Raději si příští rok vystačím se seškrabáváním propolisu ze stropní folie.
Děkuji za odpověď!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

mam zkusenosti, ale ty popisu az mi sdelite, kde jste se o tom prostredku dovedel. Tento ucinny prostredek neni ve verejne nabidce.

U nás se dává do papírového tubusu, ktery je na obou koncích uzavřený plastovými krytkami.

Kde ten tubus kupujete a kolik stojí?

Eman napsal.

>Kde ten tubus kupujete a kolik stojí?
...................

Tubus jde koupit v Dolu za 10,- Kč.
Je určen na odběr vzorků pro vyšetření na mor.
Někde mají vyšetření na varroázu spojené s vyšetřením na původce moru včelího plodu (třeba u nás) a tubusy jsou dodávány kvůli vyšetření na původce moru pro všechna vyšetřovaná stanoviště.

Více na http://www.beedol.cz/beedolcz.html
Ceník výrobků a služeb
Tubusy pro zasílání měli k vyšetření na mor       10,- Kč

Radek Krušina

amway:
>>>mam zkusenosti, ale ty popisu az mi sdelite, kde jste se o tom prostredku dovedel. Tento ucinny prostredek neni ve verejne nabidce.
------------------

Jel jsem z nádru do Líšně a dva maníci vedle mě si o tom povídali. Jeden byl vysoký bloňdák s bundou University of Michigan a pražským přízvukem a ten druhý menší, starší, se začínající pleškou a starou aktovkou v ruce.

Stačí takhle nebo po nich mám vyhlásit celostátní pátrání pro průmyslovou špionáž...?

Prosim, nevite kde jinde nez v Dole se da koupit aceton na aerosolovani? Pripadne vite-li kolik zhruba je bezna cena, na strankach dolu jsem tuto informaci neobjevil.
Diky

T.H.

Aceton se dá koupit v Merci s.r.o http://www.merci.cz/index.php?lang=cs&id=93

Aceton (Dimethylketon, propanon)C3H6O Mr 58,08 CAS: 67-64-1
R: 11-36-66-67
S: 9-16-26

Obj. číslo Čistota Balení Cena
253 324 002 213 p.a. 1000 ml 68,00
253 324 002 201 č. 1000 ml 63,00

http://www.fishersci.cz/obchod/index.php?node=1KA
Dodací lhůta se pohybuje od 1 do 8 týdnů

Býval také v lékárně a litr stával kolem 100.- Kč.

Chtěl bych si pořídit pro příští rok VLASTNÍ vyvíječ aerosolu - tedy ne zařízení patřící ZO. Jaké jsou podmínky, může získat dotaci i nečlen ČSV ? Už jste se někdo touto cestou vydal? Třeba GUPA ?

Dnes jsem aceton koupil v lékárně, cena za 900 ml 89,50 Kč.

Dvoutaktní motor se da kůpit,v Montvildu nejlepe na kološtěstí po novém roce,je na tom kalové čerpadlo které se demontuje a k motoru se přimontuje kompresor.

Aerosol - kompresor:
Kompresory nelze dotovat dle nařízení vlády 285/2007 Sb. Je to technické zařízení, které dotuje přímo ČSV, ale jenom ZO za podmínek, že tento kompresor bude nejméně 5 let pooužívat ZO. Nemůže to být fyzická osoba.

Ano - máme vlastní (letos koupený).

Problém je s objednávkou a termínem dodání - Kamler nedodržuje slíbené termíny, dodal jej tak pozdě, že jsme o dotaci nemohli vůbec požádat - budeme žádat až napřesrok.
Navíc jedná dost povýšeně, až arogantně. Bohužel Dol je jediným výrobce, buď to zkousneš nebo nemáš vyvíječ...

Dotace není vázána na členství ve svazu - jde to z unijních peněz (tedy pouze na vyvíječ - na kompresor existuje JEDINÁ dotace od ČSV - a to POUZE pro základní organizace, nikoliv pro jednotlivce).

kozlíku, pokud jde o vyvíječ aerosolu, ten lze dotovat podle citovaného nařízení. Ze členství v ČSV to nemá nic společného.

Jaký kompresor jde použít, většina je jich totiž nevhodná pro montáž řemenice a poté je připojení problematické.

které nařízení a jak se má postupovat?

Původní nařízení = 197/2005 (bylo na 3 roky, skončilo letos).

Jeho pokračování = 285/2007 (jsou to jen změny výše uvedeného - "up-grade" => musíš je mít obě, aby dávaly smysl). Pochopíš, až si je otevřeš.

Postup je v uvedených nařízeních, zkus do nich nejdřív kouknout a pak se kdyžtak ptej, čemu nebudeš rozumět - je blbost to tady převysvětlovat...

Najdeš je třeba na svazovém webu.

To jsem si myslel taky , ale naše počítače píšou při pokusu otevřít boj proti varoáze, nebo technická pomoc, AcroRd32.exe generoval chyby a bude systémem Windows uzavřen a tudíž si to nepřečtu , přitom vyplněný formulář podpory kočování je OK a na SZIF mají uvedeno, že všechny potřebné formuláře - vzory jsou na stránkách ČSV. Už z toho je zřejmé, že jestli budu moci v budoucnu požádat , tak to bude asi muset jít přes ČSV.

Jo a abych to pochopil, musím je mít obě vytisklé a s fixou v ruce škrtat a podtrhávat a šipčičkami směřovat a v podstatě si to celé přepsat. Nechápu proč to neudělali rovnou, když tu normu novelisovali. Takhle si totiž nejsem jist, že to chápu dobře. To byl ale asi také účel. :-) Proto by se mi formulář docela hodil.

Kozlík:>Jaké jsou podmínky, může získat dotaci i nečlen ČSV ? Už jste se někdo touto cestou vydal? Třeba GUPA ?<
.......

V případě přímo na aerosolové přístroje ne. Na kompresor také, protože je navíc jen od ČSV a pro ZO a OV ČSV. Nové podmínky teď prozatím neznám. Jediné, co jsem požadoval je 10,-/včelstvo za aplikaci. No a zaty peníze jsem si byl schopen ve spolupráci vyrobit dvě kopie prvního typu aerosolového přístroje který měl VÚ, za pomoci dalšího včelařícího nečlena ČSV.

Momentálně mám již všechny věci na kompresor zvládající vyvíječe dva.

Pane Václavku. Jaké problémy Vás potkaly se síty na propolis? Já jsem s nimi spokojen.

.....
M.Václavek:>nechci dopadnout jako letos s těma sítěmi na propolis: práce kvapná ale málo platná, více problémů než užitku.<

Mám dotaz na ty, kdo používají odpařovače kyseliny mravenčí od firmy Nassenheider.
Jakým způsobem řešíte výměnu knotů do odpařovačů pro další použití. Originál z Německa je zřejmě dost drahý (tuším kolem 1 euro).
Díky za nápady.

radek.krusina(zavináč)atlas.cz

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 12. 2007
Re: Jak získat pyl z panenského plástu??? (26004) (26005)

Pane Václavku. Jaké problémy Vás potkaly se síty na propolis? Já jsem s nimi spokojen.
_____________________________________________________________

Problémy nastaly, když jsem potřeboval propolis ze sítí dostat ven.
Sítě jsem vložil do mrazničky zmrazit. Po zmražení jsem je vyndal a sítě jsem sroloval, abych vylámal zmrzlí propolis ven.
Nevím čím to bylo, jest-li tím, že jsem to dělal špatně, nebo že sítě ( dvě ) se rychle prohřály, ale hodně propolisu v sítí zůstalo, což mě nepotěšilo, nehledě na to, že když jsem propolis vylamoval, lítal všude možně a zaneřádil jsem si ním oblečení, což mě vysloveně naštvalo.
Seškrabování propolisu ze spodku folie a z horních louček rámků u stropu se mi jeví pohodlnější a jednoduší.
Párkrát zakouřím, včely mě neotravují, pokud je nerozdráždím, potom jednoduše seškrabávám propolis. Žádné dřevo v něm při opatrném seškrabávání není.
Je to sice časově náročnější, ale mě se to zatím líbí více než ty sítě, které se mi letos neosvědčily.
.......


Chtěl bych se zeptat, jak lze získat pyl z panenského plástu jinak něž vypichováním?
Napadlo mě panenský plást vyřezat z rámku, nechat ho zmrazit a potom ho rozlámat a doufat, že se vosk oddělí od pylových perg, aby se mohl odstranit.....
Děkuji za odpověď!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

G. Pazderka (80.78.146.248) --- 4. 12. 2007
Re: Jak získat pyl z panenského plástu??? (26004) (26005)

Pane Václavku. Jaké problémy Vás potkaly se síty na propolis? Já jsem s nimi spokojen.
_____________________________________________________________

Problémy nastaly, když jsem potřeboval propolis ze sítí dostat ven.
Sítě jsem vložil do mrazničky zmrazit. Po zmražení jsem je vyndal a sítě jsem sroloval, abych vylámal zmrzlí propolis ven.
Nevím čím to bylo, jest-li tím, že jsem to dělal špatně, nebo že sítě ( dvě ) se rychle prohřály, ale hodně propolisu v sítí zůstalo, což mě nepotěšilo, nehledě na to, že když jsem propolis vylamoval, lítal všude možně a zaneřádil jsem si ním oblečení, což mě vysloveně naštvalo.
Seškrabování propolisu ze spodku folie a z horních louček rámků u stropu se mi jeví pohodlnější a jednoduší.
Párkrát zakouřím, včely mě neotravují, pokud je nerozdráždím, potom jednoduše seškrabávám propolis. Žádné dřevo v něm při opatrném seškrabávání není.
Je to sice časově náročnější, ale mě se to zatím líbí více než ty sítě, které se mi letos neosvědčily.
.......


Chtěl bych se zeptat, jak lze získat pyl z panenského plástu jinak něž vypichováním?
Napadlo mě panenský plást vyřezat z rámku, nechat ho zmrazit a potom ho rozlámat a doufat, že se vosk oddělí od pylových perg, aby se mohl odstranit.....
Děkuji za odpověď!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Mě ho donesl zdravoní referent, tak nevim kde ho sehnal.

Vypadá to, že se nám pan Trunda vrátil opět mezi nabídkové inzeráty do Včelařství. Tentokráte se asi raději neprezentuje jako Stolařství Přítel, ale telefonní číslo, které si nezměnil ho identifikuje. Kdo neví očem píši nechť se podívá na starší příspěvky v této konferenci, ať není nemile překvapen.

Nevím čím to bylo, jest-li tím, že jsem to dělal špatně, nebo že sítě ( dvě ) se rychle prohřály, ale hodně propolisu v sítí zůstalo, což mě nepotěšilo, nehledě na to, že když jsem propolis vylamoval, lítal všude možně a zaneřádil jsem si ním oblečení

- technológia zodberu propolisu pomocou sieťoviny (z UH) je správna, ale mali by byť dve, prvá sieť s menšími a druhá s väčšími očkami. Sieť naprieč smeru uličiek musí byť užšia asi o 2,5cm, aby sa mohla presúvať do strán, aby po vybratí bol propolis na celej ploche. Ak je prínos propolisu silný, zanesenú sieťku, tú vyberieme a odložíme a vložíme čistú.

- propolis získavaný oškrabovaním z fólie a z latiek rámikov pod fóliou, je taktiež riešením, ale výkupcovia tento propolis zaraďujú do druhej a tretej triedy, pre obsah vosku! Jednoducho chcú čistý propolis.

- Pri zmrazení propolisu musíme postupovať rýchlo, lebo sa rýchlo prehrieva a vymrviť sa nedá. Na získavanie propolisu, treba mať hlbšiu a širšiu nádobu a ešte ju aj prikryť , aby ani jedno zrnko nabyšlo nazmar, v ktorej to bezpečne zvládneme.
Ideálne je získavanie propolisu zo sietí v zime, pri mínus 3˚C a vyššie a zásadne vonku! Ja dobré mať na rukách hrubé ale pohodlné rukovice, ktoré bránia prehrievaniu propolisua chránime si aj ruky.

Chtěl bych se zeptat, jak lze získat pyl z panenského plástu jinak něž vypichováním?

Vždy záleží koľko ošetreného peľu včelami potrebujete získať! Včely peľ do panenských plástov málokedy ukladajú.
Technolológia zmrazením je možná, ale vosk neodstránite. V podstate pergu takto získanú konzument by mohol užívať, ale mal by s tým problémy, lepenie na ústnu dutinu a zuby.

P.Václavek, prečo nepoužijete na odber obnôžok peľové dno a pergu si môžete pripraviť oveľa jednoduchšie a rýchlejšie, oko získavaním z plástov. Príprava: 1 kg mrazeného alebo sušeného peľu, zalejete medovou vodou , 0,3 kg medu+ 0,2-3 l voda (musí to byť polotuhá masa, takže množstvo vydy sa riadi obsahom vody v peli, do suchého peľu ide viac vody). preložíte do dvoch 720ml fliaš (naplniť len do 3/4- tín) a necháte 2-3 týždne kašu uzatvorenú viečkom, fermentovať.
S odberaní peľu nemajte starosti, včelstvám tým neublížite. Ja už 7 rokov odoberám peľ v množstve 3-4q za sezónu.

Anton

Na pergy jsem viděl používat mlýnek na jablka. (dva válce s hřebíky) Nestihl jsem je letos vyzkoušet. No a na separaci se určitě dá použít způsob mísem jak u maku. (gravitace + kruhovitý pohyb kulaté nádoby plus prosypat větrákem)


Plásty s plástovým pylem třídím u medometu a vyřezávám jen dané místa. Potom je je možné dátdo mražáku do PE pytle pro pozdější zpracování. Bohužel jsem nedosáhl domluvy pro prodej, takže ze zpracování sešlo.


A na propolis používám materiál z PP. Je levný.(cca 33 Kč/m2)

Také jestli jste někdy luštil luštěniny. Je pohodlné nacpat síta do PE pytle a vyluštit je. Potom používám velkou (na vysoko oblepenou) papírovou krabici, která slouží jen pro vysypání sít a nadrceného propolisu
z toho pytle a s kaučukovými rukavicemi ručně kus po kusu doluštím a srovnám na další použití. Rukavice na takovou práci jsem si nevzal jen jednou a dělat je to vhodné mimo dům na trávě. ;-)

Toto je vhodné pro nevelké množství sít a perg. Jedná se o vytěžené objemycca do 50 kg/rok.

Prosím včelárov, ktorí opustili zabehané staré chodníky a prešli na progresívny spôsob včelárenia na medzistenách z umelej hmoty. Súste sa premôcť a napísať svoje skúsenosti s používaním týchto Ms. Je lepšie a lacnejšie získať informácie o pre mňa neznáme skúsenosti, ako skočiť do neznáma. Zaujíma ma všetko čo ste získali v praxi,npr. kde sa dajú , cena, vkladanie do rámika, stavba Ms, stabilita v úli, plodovanie matky, obnova Ms, rozvoj včelstva, rojenie a pod.

Ďakujem Anton

Již druhá otázka na používání odpařovačů na kyselinu mravenčí zůstává bez povšimnutí. První měl Honza asi před 10-ti dny (žádná reakce), asi se tento způsob ochrany včelstev proti destruktorovi zatím moc nepoužívá. Teprve teď na podzim jsem si jich několik koupil a v příští sezóně je zkusím. Jeden zkušený včelař mi na náhradní knoty řekl, že si je stříhá z papírových desek sešitů (asi z nějakých tlustších). Ještě toto zjistím a dám vědět.

Já jsem zase slyšel, že se na to dají použít pivní tácky. Jde o to, kde se dá takový "papír" koupit v lepším balení a jestli odpařování je stejné jako u originálu.
Odpařovače chci taky příští rok vyzkoušet, pár jsem si jich koupil.

Radek Krušina

Ani toto není špatný nápad. Podle návodu 180 ml KM by se mělo odpařit za 10-14 dnů, podle použitého knotu (kratší, delší). Ten můj známý s pomocí jím používaných knotů, které si vyrobil sám, odpařuje 16 dnů, aby kyselina zasáhla celý výskyt destruktora. Podle návodu se mají dávat dva odpařovače po stranách plodového tělesa. On dává pouze jeden do medníku po vytočení medu, nad plodové těleso. Tvrdí, že i tento způsob má téměř 100 %-ní účinnost. Radku, podrobnosti o náhradních knotech zjistím a dám vědět

Radku a co tak otestovat rozstříhaný odpařený nebo neodpařený Formidol? Dej sem potom vědět, jak to dopadlo.

Radku a co tak otestovat rozstříhaný odpařený nebo neodpařený Formidol? Dej sem potom vědět, jak to dopadlo.

...


Ještě k ploše. Asi bych použil přesně tu, která je při zahájení aplikace - první fázi odpařování u Formidolu. Víc návod a vlastní plocha "dír" v obalu.

Vypočítej tedy plochu otvorů při první fázi použití na obalu Formidolu a vyděl dvěma (knot je oboustranný) a přičti plochu, která je zasunuta a tudíž se neodpařuje, ale nasává acid.

Jestli by Formidol takto posloužil, bylo by to myslím dobré řešení.

(Papír z formidolu jako knot k odpařovači nassenheider)

Taky mě to napadlo, ale originál knoty do odpařovače jsou jiný materiál než papír na formidol. Je to silnější a tvrdší. těžko říct, co to udělá s rychlostí odpařování. Ale protože je na odpařovači stupnice, zřejmě by to šlo vyzkoušet, po jednom dvou dnech mrknout, a rychlost odpařování upravit změnou plochy knotu.
Problém by byl, pokud by se to mělo tendenci bortit, až by to nasáklo kyselinou.
Stejně si ale myslím,že vymýšlíme vymyšlené.
Snad se někdo ozve.

radek.krusina(zavináč)atlas.cz

Jiří napsal:

>Ani toto není špatný nápad. Podle návodu 180 ml KM by se mělo odpařit za 10-14 dnů, podle použitého knotu (kratší, delší).
>Ten můj známý s pomocí jím používaných knotů, které si vyrobil sám, odpařuje 16 dnů, aby kyselina zasáhla celý výskyt destruktora.
>Podle návodu se mají dávat dva odpařovače po stranách plodového tělesa. On dává pouze jeden do medníku po vytočení medu, nad plodové těleso.
>Tvrdí, že i tento způsob má téměř 100 %-ní účinnost. Radku, podrobnosti o náhradních knotech zjistím a dám vědět
..........

Díky, budu se těšit.

Radek Krušina

Radek:>Problém by byl, pokud by se to mělo tendenci bortit, až by to nasáklo kyselinou.<
.....

Tak to by byl vážný problém, protože by to mohlo fungovat jako s kapilární vzlínavostí jako přepoštění z jedné nádoby do druhé hadicí. Mohlo by to vytéct. Myslel jsem, že to má nějaké plastové držáky. Možná by pomohlo knt zpevnit nebo upevnit nerez drátkem do vertikální polohy nebo jej dát (oplést, obalit)do nerez síťoviny, která by dělala kostru a zvýšila i životnost samotného knotu. O tu životnost jde asi hlavně.

Plastové držáky to má zspodu a z jednoho boku. Asi by to mohlo stačit, pokud by to nevyklouzlo. Vytéct by to nemělo, protože knot je nad takovou vaničkou a je kolem něho mřížkový plastový kryt. Maximálně by se to mohlo uvnitř odpařovače nějak srolovat(pokud odpařovač neznáš, stojí 129,- Kč a prodávají ho v Brně na Kolišti)

Radek Krušina

Můžete mi dát někdo adresu stránek kde se takovej odpařovač prodává?Rád bych si ho prohlídnul neznám ho a zajímá mě.Děkuju všem

Ustredni spolek Praha
Pripisem oznamil dp.F.Liska ze se vzdava hodnosti starosty ustredniho spolku,protoze ze zdravotnich ohledu uloze sve vyhoveti nemuze.(redaktor Ceskeho Vcelare Gustav Zverina pouze propujcil sve jmeno aby vyhoveno zakonu).Prevzal prozatimne predsednictvi i praci redaktora Buchar.

Schuze zemskeho spolku Brno
Velecteny nas pan predseda Habernek jenz delsi nemoci navstiven,byl sdelil nam truchlivou zvest,chceli si zachovati zdravi,zdrzovati se kazde namahave cinnosti.Nastupcem zvolen dp.farar Ferd.Kment obou zemskych jazyku v reci i pisme jest znaly,coz jistotne pp.udum ceskeho jazyka uzivajicim vitano bude.Na navrh reditelstvi zvoleni jsou vseobecnym souhlasem clenove spravni rady. Kancelar spolkova neni vice na Nove ulici(dum Zivanskeho)ale na Veveri c.9 kde je umistnena take stolarna a sbirka ucebnin.Spolek vyslal k exele ministrovi orby deputaci s prosbou by vlada i nadale ho podporovala...byla vlidne prijata a s dobrymi nadejemi propustena.

Spolek vcelarsky v Praze Valna schuze v Rapicich
...byli prichazejici vcelarove privetive uvitani a na misto schuze doprovazeni.Sesel se tam znacny pocet vcelaru okolnich,i z krajin dosti odlehlich...zbyvajiciho casu pouzili ku prehlidce vzorne zarizenych vcelinu..ku spolecne hostine,pri ktere vytecna hudba horni kapely Rapicke nemalo prispela k rozjareni mysli pritomnych.Po 2hodine zahajil starosta spolku p.Vanicek sezeni,vitaje srdecnymi slovy shromazdeni...Co se tyka clenstva,podotknul jednatel,ze predesleho roku cital spolek nas pres 400 clenu,avsak zalozenim novych,vyskrtnutim ze seznamu za pricinou nezapravenim prispevku,ztratil dosti znacnou castku clenu svych,zak ze nynejsi stav opet ctvrtemu stu blizi.Na to ujal se slova mistopredseda a mluvil o tematu:Nepatrna vcelka dulezitych veci ucitelka,tak zajimavym spusobem,ze nevahame rec jeho zde uplne podati.

Ustredni spolek Praha Valna schuze
Predseda Buchar vylicil stav veci v redakci-Cesky Vcelar-I neclenum jasno ze zisk,na cem tak mnohym zalezelo,neni zadny.Dluzno podotknouti znamou vec,ze honorar nejaky komukoliv nevenovano ani grose a redakce vedena byla zadarmo..Kdyz jsem prevzal na mne vlozene predsednictvi a redakci obdrzel jsem list od Mikulase,kde sdeluje,ze jednatel i pokladnik spolku mu oznamili ze zaplaceni za tisk i papir si se mnou vyrovna.Za takovych pomeru tisickrat lepe ucinime,vratimeli C.Vc.firme Mikulas-Knapp. Ja redakci za techto okolnosti vesti nemohu a nechci.Tomu nasvedcovali vsichni pritomni mimo p.-Vanicka a Zveriny-
Pri volbe starosty zvolen Adolf Hajek.Jeste tehoz dne podepsana smlouva s firmou Mikulas-Knapp ktera od 1.1.1877 prejde do rukou p.Mikulase.

Knôty do Nassenheidera, je prevdepodobne možné nahradiť taknými textilovými knôtmi používanými do svetetelných lámp na petroolej, petroolejky.

Na tento spôsob je možné použiť i ploché fľašky tzv. ťapky( pnia sa alkoholom),s obsahom 200ml, do ktorej sa vloží textilný knôt asi 35cm dlhý. ťapka aj s knôtom a KM -180ml sa po odobratí krajného plásta vloží na dno úľa, knôt sa povytiahne asi 20-25 cm a šikmo sa špendlíkom voľne pripne na stenu úľa, nemal by sa opierať o stenu. Obsah by mal vydržať asi 10-14 dní. Anton

Míra P. napsal:

>Můžete mi dát někdo adresu stránek kde se takovej odpařovač prodává?
>Rád bych si ho prohlídnul neznám ho a zajímá mě.Děkuju všem
..............

Informace třeba tady:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006080802

Prodávají to tady:
http://www.vcelarstvi-burian.webzdarma.cz/leciva_pov_vet_lekare.html

Radek Krušina

A.Turčáni

>Knôty do Nassenheidera, je prevdepodobne možné nahradiť taknými textilovými knôtmi používanými do svetetelných lámp na petroolej, petroolejky.
.................

Do odpařovače firmy Nassenheider zřejmě textilní knoty moc vhodné nebudou.
Originál knoty jsou z dřevoviny, podobný materiál jako pivní tácky. Je to vlastně taková odparná destička uchycená tak, aby ve spodní části odpařovače byla ponořená do hladiny kyseliny.

Radek Krušina

Jak to vypadá u vás s úhyny včelstev? Zatím se mě zdá ,že skoro žádný problém nikde není! Všichni mlčí a mlčí.Nikde se nikomu nic nehlásí a pak se dočítám,že na zasedání ÚV v Nasavrkách jen 7 okresů ze 74 mělo nějaké problémy.Tak to je opravdu velmi dobrá situace.Pak ale moc nechápu nabídku p.Kolomého k znovu zavčelení.(viz.stránky ČSV) Nebo že by to p.Kolomý myslel pro Rakousko a SRN? No jo to bude ono,že mě to hned nenapadlo,proto je to na stránkách ČSV.

Na okrese Písek jsou na některých stanovištích velké úhyny. Sám mám na jednom stanovišti ztráty cca 60 %. Na druhém vzdáleném 2 km jsou zatím ztráty pod 5 %. Vím o včelařích, kteří přišli o všechna včelstva. Jeden asi o 50 včelstev. Jiná stanoviště jsou v pořádku.

A kde myslite ze je chyba?? Loni spatna zima -> premnozeni varoazi, a nebo nedostatecne leceni??

Slysel sem, ze hodne postizeny jsou stredni Cechy, ale je to jen co sem sylsel a cetl na internetu. Ja sem z vychodnich Cech okres Jicin a zatim NASTESTI zadny uhyn nemam.

kozlik:
>>>...Už z toho je zřejmé, že jestli budu moci v budoucnu požádat , tak to bude asi muset jít přes ČSV....

Ano, přes ČSV to bude muset jít. Tak to bylo i v předchozích 3 letech. Dotace podle uvedenych nařizení pro MZe administruje organizace, ktera sdružuje přes 50 % včelařů. Což je ČSV. Ale to neznamená, že musíš být jeho členem!!! ČSV to prostě jen papírově zpracovává. Stát si tak ulehčuje práci. Z pohledu ministerského úředníka to je logické (98 % včelařů je ve svazu a ten je z nějakého altruistického důvodu ochoten pro stát pracovat...)

----------------------

kozlik:
>>>...Jo a abych to pochopil, musím je mít obě vytisklé a s fixou v ruce škrtat a podtrhávat a šipčičkami směřovat a v podstatě si to celé přepsat. Nechápu proč to neudělali rovnou, když tu normu novelisovali. Takhle si totiž nejsem jist, že to chápu dobře. To byl ale asi také účel...

Bohužel, je to jen novela, tak to prostě chodívá... Můžeš někoho přesvědčit, aby to přepsal do původního znění a zveřejnil. A byl dostatečně důvěryhodný, abys to nemusel kontrolovat :-)
Těch oprav ale není tolik, aby to nešlo zvládnout samostatně...

Pepík:
>>>
Pak ale moc nechápu nabídku p.Kolomého k znovu zavčelení.(viz.stránky ČSV) Nebo že by to p.Kolomý myslel pro Rakousko a SRN? No jo to bude ono,že mě to hned nenapadlo,proto je to na stránkách ČSV.

------------------------

Ne ne, pan Kolomý jen využívá reklamy pro svoje obchodování na stránkách ČSV. Z jeho strany to není žádná charita ani podpora - prostě jen prodává včely (viz. text jeho nabídky: "...Cena je snížena o dotaci poskytovanou Ministerstvem zemědělství ČR...").
A protože má dobré vazby na svaz a podnikatelského ducha, tlačí svoji nabídku velmi účinnou propagační cestou. Navíc na 99 % zdarma. Nedivil bych, kdyby v časopisu Včelařství vyšel celostránkový článek na téma jeho nabídky "pomoci".
Je to obchodník - rychlý, dravý, úspěšný. Vytváří kontakty a pak z nich těží. Máme hodně, co se od něj lze učit - nejen o včelařině...

kozlík (194.212.232.6) --- 4. 12. 2007

Jo a abych to pochopil, musím je mít obě vytisklé a s fixou v ruce škrtat a podtrhávat a šipčičkami směřovat a v podstatě si to celé přepsat. Nechápu proč to neudělali rovnou, když tu normu novelisovali. Takhle si totiž nejsem jist, že to chápu dobře. To byl ale asi také účel. :-) Proto by se mi formulář docela hodil.

------------------------------------
Nemusíš mít obě vytisklé, pokud zadáš např. do portálu veřejné správy (www.portal.gov.cz sekce zákony) Nařízení vlády č. 197/2005 Sb., tak se ti zobrazí v aktuálním znění, tedy s již zapracovanou novelou. Zaslechl jsem, že ve Včelařství č. 1/08 by měl vyjít článek týkající se tohoto nařízení předpokláfádm, že tam budou i formuláře. Jinak formuláře jsem shopen ti zaslat na e-mail.

Včelařím velmi krátkou dobu, začal jsem letos v červnu a mám 4 včelstva. Ale již od počátku jsem pochopil, že destruktor je velmi závažný škůdce, o čemž svědčí i Vaše příspěvky, které konstatují, že letošní úhyny včelstev způsobuje jeho přemnožení a jeho nedostatečná likvidace. Kamarád mi nosil časopis Včelařství, kde jsem asi v březnovém nebo dubnovém čísle narazil na článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka o cíleném chovu trubců pomocí stavebních rámků, které se nevyřezávájí, pouze poprvé a naposled se vyřežou v první dekádě července, tak nestačí přelézt na dělničí plod, protože mu trubčí šmakuje víc. Další obsáhlý článek byl asi v zářiovém čísle. V těchto článcích se konstatuje, že jednak péčí o trubčí larvy mladuškami dochází v době,kdy jindy nastává rojová nálada, ke spotřebě mateří kašičky na krmení trubců, takže se nevyvíjejí trubčice a nelíhnou se rojové včely, k rojové náladě nedochází. Při použití tohoto způsobu rovněž dochází k tichým výměnám matek, o kterých jsem se dozvěděl, že jsou žádoucí. Je mi jasné že po čase je třeba takové matky vyměnit za matku z nějakého uznaného chovu pro obnovu genofondu včelstva. Chci to příští rok zkusit. Vyzkoušel to již někdo z Vás ? a s jakým výsledkem ? lze to doporučit?

Včelstvo je velmi složitý systém, který je naštěstí značně nezávislý na včelařovi.
Sám mám dost trubčiny v úlech, ale spíše proto, že si myslím, že včely sami vědí, kdy mají dost :-))

Ta teorie nevysvětluje jednu věc. Mezistěny používáme cca 100 let. To se předtím včely nerojily, když si mohly postavit trubčiny co chtěly? A co divoká včelstva.
I rojení je poměrně složitý proces. DOporučuji si poslechnout třeba přednášky Ing. Přidala na téma rojení.

Hodně úspěchů i při sbírání rojů.
Karel
PS
Matka je na povrchu roje a stačí ji sebrat a dát do klícky a udělat třeba oddělek. Zbytek se vrátí do úlu. To je mnoho desetiletí vyzkoušená teorie. To kdyby jsi náhodou něaký roj měl. :-))

Díky za názor Karla. Ještě ke stavebním rámkům. Zdá se mi trochu škoda mezistěn na vystavění trubčích buněk, ať včeličky radši staví trubčinu do volného stavebního rámku. Podle již zmíněného článku se tyto stavební rámky vkládají přímo do plodového tělesa, vždy dva na nástavek, ale ne vedle sebe, takže včelky je přednostně vystaví a matka přednostně zaklade, takže skutečně je tam trubců dost, ale tito kromě již zmíněného protirojového účinku krmení trubčích larev svou masou po vylíhnutí zahřívají dělničí plod, takže více létavek může sbírat nektar. Toto údajně není na úkor snůšky, ba naopak, ta je větší. Plně souhlasím s tím, že samy včelky si regulují potřebné množství trubců. Pokud vím, včelař tuto regulaci za ně převzal sám, když pravidelně vyřezával trubčinu z plástů. U výše uvedného způsobu tomu tak není, pouze se jim dá prostor.

skvělý, jestli je to možné , pošli mi je na pet.kozlik/=/volny.cz tisíceré díky Kozlík

vše ber s rezervou. Pochybuju, že budeš schopen neznačenou matku na povrchu roje najít i kdyby tam skutečně byla.

Ano naprosto souhlasím od p.Kolomého se máme všichni opravdu hodně co učit! Nejenom ve včelaření.

Ahoj Jirko,
vítej mezi včelaři. Jednu věc se nikde nedočteš, ale časem poznáš. Je mezi námi velké množství lidí, co šíří svoji jedinou absolutní pravdu, nebo mezi skutečné pravdy přidávají jiné. Již ne tak ověřené atd.

Na podzim vyndavám v horním nástavku krajní rámek, aby se lépe fumigovalo.
Na jaře včely ruším až když "jedou" a je důvod k zásahu. Na tom kraji je vystavěné a zakladené velké srdce trubčiny. To není v souladu s tou teorií, že :-)

Teď v prosincovém čísle Moderního včelaře bude zajímavý článek Ing.Čermáka o výzkumech vztahu Trubci - medný výnos. A pokud je nemáš, tak v minulých číslech je něco o rojovce.
Pěkný jednoduchý systém chovu je v Liebig - Včelaříme jednoduše - vydal to právě zde zmiňovaný "byznysmen" Kolomý.
V souladu s tou knihou dávám stavební rámek na pozici 2 a/nebo 9 (většinou), dříve jsem dával většinou na 1 nebo 10.
Nikdy jsem neměl u normálních včelstev problém se stavbou i zakladením.
Po loňské debatě o trubcích na konferenci optimal jsem letos měl přes zimu po 2 stavebních. Na jaře včely odchovaly i 4 rámky (23cm) trubčiny. Právě na pozicích 2 a 9.
Problém je, že včely nečtou :-))
Karel

Ahoj Karle,
děkuji za odpověď na můj dotaz. Zatím jsem moc praktických zkušeností nepobral, pouze čtu a teprve další roky ukáží, co bude pro včelky dobré, snad u mne přežijí.

Včelařím velmi krátkou dobu, začal jsem letos v červnu a mám 4 včelstva. Ale již od počátku jsem pochopil, že destruktor je velmi závažný škůdce………Chci to příští rok zkusit. Vyzkoušel to již někdo z Vás ? a s jakým výsledkem ? lze to doporučit?

U starých způsobů včelaření se musí s rojením počítat.Proto složitá opatření, včetně léčení. Připravuji začínající včelaře. Používají integrované dna, kde vidí do úlů, proto nemusí do nich zbytečně zasahovat. Jak visí do podmetu, nebo staví, podstaví další díl a včely se jim vůbec nerojí.Jediný zásah je vytáčení medu s přidáváním mezistěn.
Za týden po 3. fumigaci vyčistili podložky a nyní po uplynutí měsíce od vyčistění podložek, odeberou mělí na usušení a nachystají vzorky.
B.V.

jo, vetsinou to funguje dobre, alespon to s tou vystavbou trubciny..jinak s tim rojenim obcas neudelas nic ani kdyz podstavujes nastavky, davas prazdne ramky, lames matecniky... :))) proste chteji do sveta, tak jdou

Ne ne, pan Kolomý jen využívá reklamy pro svoje obchodování na stránkách ČSV. Z jeho strany to není žádná charita ani podpora - prostě jen prodává včely (viz. text jeho nabídky: "...Cena je snížena o dotaci poskytovanou Ministerstvem zemědělství ČR...").
A protože má dobré vazby na svaz a podnikatelského ducha, tlačí svoji nabídku velmi účinnou propagační cestou. Navíc na 99 % zdarma. Nedivil bych se, kdyby v časopisu Včelařství vyšel celostránkový článek na téma jeho nabídky "pomoci". Určitě se dočkáme...
Je to obchodník - rychlý, dravý, úspěšný. Vytváří kontakty a pak z nich těží. Máme hodně, co se od něj lze učit - nejen o včelařině... Taky v truhlařině a pomocných řemeslech okolo včelaření.Za vším vězí jeho ohromná pracovitost a hlavně nebát se jít do toho...

Tak vidím,že je situace opravdu bez problémů.Já všude slyšel o katastrofe a ono nic jen na písecku jedno stanoviště u nás také jedno a prý na vlašimsku padlo 80% a to bude jistě poplašná zpráva.Chtěl jsem se přidat k p.Kolomému (na stránky ČSV) abych také trochu pomohl,ale teď vidím,že to není potřeba.

Všem Vám děkuji za Váš příspěvek na téma chov trubců - zvládnutí rojové nálady včelstva. Nicméně žádný z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl, ano zkusil jsem to, je to dobré ...., ano zkusil jsem to, je to ta správná cesta...., nebo ano, ale chtělo by to ještě doladit.... nebo konstatování, škoda času, jiné metody jsou účinnější. Možná, že rojení včelstev přeceňuji, ale domnívám se, že každý včelař chce tento jev zvládnout ve svůj prospěch. Mne tato metoda zaujala a vyzkouším ji. O výsledku mého snažení dám vědět.

..... z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl, ano zkusil jsem to, je to dobré ....,
--------
Pokud vím tak to bylo publikováno ani ne před rokem.
Letošní rok nebyl rojový. Až takový bude, tak pak takové informace budou mít význam.
Alespoň já měl letos minimum rojů. Ale žádnou metodiku nedám, neznám :-) Takže se nediv.

Ale docela dobrá informace by byla od autorů.
Zkoušeli jsme to, udělali jsme dvě skupiny a po dobu x let byly takoveto výsledky, prukazné, neprukazné,...
Mám dojem, že předloňský rok byl docela úrodný na roje. Takže by výsledky měly být známé.

Karel

Všem Vám děkuji za Váš příspěvek na téma chov trubců - zvládnutí rojové nálady včelstva. Nicméně žádný z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl,

Pán Jiŕí, diskutovať o niečom s čím nemám skúsenosti je nemožné. Tá doba preverovania metódy včelármi je ozaj krátka a považovať vyjadrenia včelárov npr. tento rok som to vyskúšal a včely sa mi nerojili ?... veď ani iným sa včely nerojili a nepohli ani prstom v boji proti RN, chcem tým len naznačiť, že až roky ukážu, či to je tak, ako to autori tvrdia.

Vrejnú konfrontáciu by som si predstavoval inak, za prvé, by som metódu predstavil návštevníkom stránky (súhlas autorov na publikáciu), atď, atď a len potom na základe skúseností a teoretických znalostí by mohla vzniknúť verejná konfrontácie, s názormi pre a proti.

Ja tento 15 stránkový dokument mám preštudovaný a môžem povedať, že mám svoje vlastné skúsenosti s potláčaním rojovej nálady a rojenia a dokument sa preto "červenie" mojimi výhradami a poznámkami. To však ale neznamená, že by to tak nemohlo byť, ako to autori popísali.

Jedna moja úposledná veta znie: príroda je príliš zložitá, aby sme ju mohli zakomponovať do jedného mtematického vzorca, aj keď je to percentuálne zdôvodnené.

Anton

Tak vidím,že je situace opravdu bez problémů. Pepík

Či je situácia bezprolémová ukáže až jar. Situácia u nás je všeobecne dobrá, ale sem tam prenikne správa, ktorá potvrdzuje, že niektorí včelári to nezvládli. Priateľovi (čo je na 100% pravdivé) zo 160 včelstiev doteraz vypadlo 50 včelstiev (ešte sa mu také niečo nestalo). Sám tvrdí, že to nezvládol, je čulý, šikovný a rozumie včelárčine, ale úpodľa vašej terminológie, patrí medzi dědulov (má 77 r.)

Mne osobne žijú všetky včelstvá (72 úľov) a doteraz som sa chválil, že do zimy idem s lepšími včelstvami, ako predchádzajúce roky. Platilo len do 5.12, keď som pre podozrenie návštevy piskorov vo včelstvách kontroloval či je to ozaj tak. Piskorov som nezistil, ale zistil som niekoľko včelstiev, ktoré som otvoril, že sú mimoriadne slabé. Ešte v 11.10 to boli včelstvá naozaj dobré a teraz som našiel niekoľko tisíc včelstiev v poloprázdnych uličkách.
Symtómy prečo je tomu tak som nezisti. Zistil som ale, že na podmetových podložkách nachádzam pravidelne nepoškodené mŕtvolky mladých včiel za určitý časový úsek, npr. 5, 10 alebo 20 dní, od 10 do 100 ks. To by však neznamenalo také prudké oslabenie, potom je dôvo na to, že včely hynú mimo úľ!
Pre optimistu v poslednom príspevku platí, "nekrič hop, kým latku nepreskočíš", lebo na jar môžeš mať smútok na duši.

Anton

Přátelé,nikoho jsem se se svým konstatováním skutečnosti,...že to asi nikdo z diskutujících zatím nezkusil... nechtěl dotknout, ale závěry z uvedených zjištění se mi zdají na racionálním podkladě a velmi přínosné pro včelařskou praxi, proto jsem chtěl rozvířit diskusi na toto téma. Připojte se všichni, co s touto tématikou máte zkušenosti a nenechávejte si to pro sebe. Ono asi konstatovat to, že si to včely udělají stejně po svém je jednoduché, ale zjistit, že když jim dám nějaký podnět (vložím jim stavební rámek přímo do plodiště ať staví trubčí buňky a matka klade vajíčka trubců, ať je v populaci včelstava větší množství trubců) je podněcující pro rozvoj včelstva. Příteli Karle, koupil jsem si knížku "Víkendový včelař" (již jedenácté vydání) a tam je doporučeno vkládat stavební rámek jako předposlední před krycí rámek. Ano, je to již 11. vydání této knížky, proč nezkusit (ale je to již praxí ověřeno) něco jiného ?

Je to jistě zajímavý pohled na otázku řešení rojové nálady.
Avšak chtělo by to více zkušeností s touto metodou.
Jsou tu problémy, o kterých se autoři zmiňují na můj vkus velmi málo, jako je přesný popis období, kdy se jednotlivé stavební rámky vkládají a kam se vkládají ( nástavek ). Údajné zvyšování výnosu je zavádějící věc, protože se neuvádí k čemu je vztahováno zvětšování výnosu. Určitě dojde ke zvýšení výnosu vůči vyrojeným včelstvům, ale pochybuji, že tyto včelstva tvořená ze čtvrtiny až třetiny trubci, jsou produktivnější než stejně silná včelstva s ,,normálním,, zastoupením trubců ( trubci med netvoří (!) , maximálně na jaře, když je chladno, uvolní část včel do snůšky, protože trubci zahřívají plod, na druhou stranu v létě jsou pouhými příživníky, tudíš se výnos o to zmenšuje...zvýšený výnos z první snůšky je narušen snížením výnosu s dalších snůšek ).
Tato metoda se mi zdá nevhodná pro velmi-silná včelstva, která mají větší potenciál k rojové náladě a to třeba i o měsíc či ještě dříve. Trubci by prostě nemuseli být vychováni v potřebném množství v potřebném čase. U nich bych raději volil klasický odběr oddělku ( ať oddělek vytvořím, či plásty se zavíčkovaným plodem zlikviduji ) spojeného s dodržování protirojového desatera..
Jak bylo zde už napsáno dříve, mezistěny používáme přes 100 let. Kdysi si včelstva mohla postavit trubčiny, co chtěly. A přesto se rojila ( jako i dnes divoká včelstva ). Zřejmě včelstva nemají tendence chovat tolik trubců, jako si pan prof. Bičík a pan Mgr. Linhart přejí. Z toho vyplývá i nechuť stavět tolik trubčiny. A z toho zas vyplývá problém tendence k zastavování ,,nadbytečných,, stavebních rámků dělničinou, což sníží účinek této metody. Samozřejmě se dají stavební rámek vyřezat a nechat znovu zastavět, avšak jsou s tím spojeny nadbytečné zásahy a tím se z této metody stane metoda časově náročná.
Opravdu to chce více vyzkoušet. Je to něco diametrálně odlišné od současných vývojových směrů problematiky řešení rojové nálady. Zatím je předčasné vznášet nějaké závěry. Není to zatím dostatečně prozkoumané výzkumné pole. To, že to v nějakých podmínkách funguje, ještě neznamená, že to bude fungovat všude.
Jsem zvědav na budoucnost této metody, zda se ukáže onou ,,nejlepší,, metodou.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Máte někdo zkušenosti s tangenciálním medometem prodávaným výrobním podnikem Ještěd (nerez, průměr sudu 54cm, elektrický pohon 230V, výroba Německo). Je srovnatelný s medomety firmy Logar?

Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Když jsem na schůzi ZO řekl, že mám ztráty asi 65%, všichni se strašně divili. Když jsem ale jezdil po ZO koncem listopadu s aerosolem, včelaři se přiznávali, že mají stejný problém. Hodně včelařů, kteří zimují ve dvou a více nástavcích jsou na tom úplně stejně. Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné. Na okres jsme to ale nehlásili.
Tonta

>Nepsal jsem že jsou problémy na jednom stanovišti. Že vím o jednom s cca 50 včelstvi, neznamená, že je skutečně jedné. Mám zkušenost z naší ZO, že včelaři nepřiznají problémy. Na jaře všichni tvrdí, že jsou bez strát, zimují úplně perfektně. A pak shání roje, oddělky a na podzim zimují stejný počet včelstev jako loni.

Osobně včelařím na východním okraji okresu Tábor a do současné doby jsem zhruba na polovičním stavu zazimovaných včelstev. Podle předběžných info se zdá, že množství úhynů je na jednotlivých stanovištích ZO značně odlišné. Nic podobného jsem zatím nezažil, kam se hrabe melecitóza.

Ještě jednu zásadu bych dodal pro úplnost:

11) Roje ignorovat, nehledat a po rojích nepátrat

:-)

-------------------
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Radek Krušina

>Ztráty asi nemají včelaři, kteří zimují v plodišti, kdy matka neměla tolik místa k plodování a většinou ani nemají přehled, jestli tam včely ještě jsou a jak jsou silné.
........................

Vypadá to, že nějaká závislost při úhynech na síle včelstev bude.
Ale spíš mi to přijde, že menší ztráty by mohli mít Ti, kteří usadili víc rojů.

U mě to je tak, že stanoviště, kde mi dosud z devíti včelstev uhynulo sedm, mám dva nástavkové úly a sedm dvouprostorových. Včely přežily jen v těch dvouprostorových.

K tomu dodám, že v podstatě nejmenší problém má zazimovaná náhradní matka, která zimuje v minioptimalu. Už při rozhodování, jestli ji nechám přezimovat, bylo toto včelstvíčko, zazimované na čtyřech rámcích trochu slabší, a je stále stejně trochu slabší, mrtvolky skoro žádné.
Ty dvě dosud přeživší včelstva jsou oproti září zřetelně slabší. Zimují na třech uličkách. Jedno z nich má myslím reálnou šanci se dožít jara, to druhé nevím, mají poměrně málo zásob kolem chumáče.

Uvidíme.
Pokud bude moci výzkumný ústav zpracovat informace o tomto roce, možná to bude zajímavé čtení o vývoji varroázy. Jsem zvědavý na závěry výzkumníků.

Radek Krušina

Výzkumný ústav již má zpracovánou podrobnou anlýzu. Mám to písemně, ale nemohu zveřejňovat cizí materiál na těchto stránkách. Teď už se stejně nedá nic zachránit. Mělo by to vyjít v časopise včelařství.

Já si nemyslím, že vkládáním v metodice uvedeného množství stavebních rámků dojde k tak zásadnímu zvýšení počtu trubců ve včelstvu, jak uvádí př. Václavek. Myslím, že i zde platí základní myšlenka autorů a to zachování jakéhosi "energeticky nevo jinak vyváženého stavu". Včely si dle mého názoru nenechají vnutit výchovu většího množství trubců, než samy uznají za vhodné. Cca před dvěma lety jsem něco podobného zkoušel i když z jiných důvodů. Protože jsem momentálně neměl připavených dost mezistěn, vkládal jsem do včelstev na 2x po dvou vyřezaný rámcích, kde jsem nechal cca 1cm starého díla u horní loučky. Ne všechny byly zastavěny trubčinou, na některých včely normálně odchovali dělničí plod. Jisté je, že pokud chci do plodiště vložit dva stavební rámky, musím jiné dva rámky vyjmout. V plné sezóně je plodiště téměř celé zaplodované, takže zpravidla vyjmu dva rámky s plodem. Takže efekt (ve vztahu k rojení) je podobný jako při tvorbě oddělků. Co vy na to?

Mnozí mi to budou mít za zlé,ale nedá mi to,abych přispěl
s troškou do mlýna a také mnozí,kteří neradi vidí trubce ve svých včelstvech to možná zkusí a jistě se nic nestane.
Raub metoda spočívá v tom,že se v období jara rozebere každých 14 dnů včelstvo a v každém nástavku se vidličkou poškrábe zavíčkovaný trubčí plod.Dá to sice trochu práce a
také musí mít včelař na to žaludek.Výsledek je takový,že
včelstvo které nemá vlastní říjné trubce se ze zásady nerojí. Navíc matka se snaží stále zakládat trubčí buňky kde je velký odbyt krmné šťávy mladých včel a po slunovratu rojová nálada ochabuje.Ta včelstva která mají starou matku kterou včelař nenahrazuje mladou mají sklon
k tiché výměně a je známo,že takovéto matky jsou jednak dlouhověké a zároveň méně rojivé.Přeji hezký den...

Já něco podobného zkouším už několik let u včelstev v dvouprostorových úlech. Ale samozřejmě to nemám nějak vědecky podložené.

Dávám do plodiště cca 3 stavební rámky, které včely zastavují trubčinou. Mám takový laický názor, že se tím pomáhá řešit nedostatek prostoru u dvouprostorových úlů. Když včely vychovávají dělnice jen na 9 rámcích z 12, nemohutní včestvo tak rychle.
Ale kombinuji to s tím, že u včelstev, kde mám pocit, že by se včelstvo v úle tísnilo, hlavně při prvním vytáčení medu medníkové včely nevracím do původního úlu, ale přidávám tam, kde je dost místa (buď některé potřebují posílit, nebo přidám do nástavkových, kde se dá prostor libovolně zvětšit).
Taky v dvouprostorových úlech pro prevenci rojení dbám na to, aby nebyl úl delší dobu přeplněný medem (včasné odebírání zavíčkovaných medných plástů).
Když to všechno nepomůže a včely se chtějí rojit, rozdělím je.

Nemá smysl se o tom asi moc rozepisovat, protože to je už v dnešní době zpátečnický způsob chovu a je to časově náročnější než moderní způsoby s nástavky.

Ale mě to baví. :)
A včely se v podstatě nerojí.

Radek Krušina

A.Turčány:
Jedna moja úposledná veta znie: príroda je príliš zložitá, aby sme ju mohli zakomponovať do jedného mtematického vzorca, aj keď je to percentuálne zdôvodnené.

Anton

Nechci tuto větu zpochybňovat. Jen bych si dovolil připomenout jeden základní fyzikální zákon, kter se jmenuje:
princip nejmenšího účinku.
Zjednodušeně to znamená to, že všechny dějě v přírodě se ubírají cestou nejmenšího odporu, tj., tím v daných podmínkách nejednodušším způsobem.

Asi jsme to zatím u rojení neodhalili.

Vše hezké

Pajdulánek napsal:
>(Raub metoda spočívá v tom,že se v období jara rozebere každých 14 dnů včelstvo a v každém nástavku se vidličkou poškrábe zavíčkovaný trubčí plod.
>Dá to sice trochu práce a
také musí mít včelař na to žaludek.
........................

Mě to přijde jako dobrý nápad.
Dík za zveřejnění.
Asi to příští roc vyzkouším.
Spojí to podle mě dohromady omezování rojení a zamezí to dokončení vývoje roztočů na trubčím plodu.
Časově to je jistě mnohem méně náročné, než trubčí plod vyřezávat.

Radek Krušina

Jak už jsem tady jednou psal, nejlepší mám 4 udělané oddělky. Zimiju je ve třech nástavcích a jsou nejsilnější. Roztoč tam je ale taky. Začal ale se zpožděním.
Tonda

>Ale spíš mi to přijde, že menší ztráty by mohli mít Ti, kteří usadili víc rojů.

Jak se dalo čekat, když někdo vyrukuje s něčím novým tentokrát přímo revolučně, vyrukuje také mnoho pochybovačů a kritiků. Nejlépe se uvedl Ing. Řeháček, kterému tak trochu nedošlo, že se nedají sčítat jabka a hrušky a další na sebe nedali dlouho čekat. Na autorech je mi sympatické, že vyzvali včelaře k odzkoušení a tím již máme odezvu spokojených a překvapených kolegů. Sám jsem to nestihl, protože v květnu, kdy 1 článek vyšel, jsou již v mých Dadantech rozdány karty. Když vyšlo pokračování rozebral jsem 60 svých úlů a podstavené polonástavky pod plodištěm, kde mám 4 stavební rámky podrobil zkoumání. A vyšlo mi zcela přesvědčivě že existuje závislost mezi zabarvením stavebních rámků a kvalitou dostavění a výškou výnosů. Když jsem měl polovinu úlů za sebou, začal jsem podle uvedených úkazů odhadovat výši výnosů a pak náhled do poznámek a vždy jsem se strefil +- 7 kg. Navíc jak už jsem napsal před měsícem pohled do poznámek zpět: rojivý rok znamená také že v převážné většině včelky dole vůbec nestaví nebo jako jo a ne a nerojivý jako byl letos znamená, že včelky tam staví dobře a matka tak také klade. Nutno dodat, že nejhorší místo kam umístit stavební rámky v úle je těsně nad dnem a proto dost velké rozdíly ve stavbě. Doufám, že až je dám do plodiště, vše bude ještě přesvědčivější. Já jsem přesvědčen, že autoři mají pravdu alespoň na 80 %. Jak dalece se blíží 100% to si musí každý vyzkoušet u sebe a napasovat na svůj způsob včelaření. Já se už nemůžu dočkat jara až tento způsob plošně nasadím u všech svých včelstev a budu pozorovat. Otatně znovu připomínám, že nás k tomu autoři přímo vybízejí. Na druhou stranu nevím, jak bude jaro vypadat. Včelsta mi zatím žijí všechna, jsou slabší než bývá u mě zvykem. Přišel jsem pouze o 3 odělky kam jsem nedal Gabon, ale dovedu si představit, že může být na jaře vše úplně jinak. Takže přeji všem a hlavně sobě, aby tomu tak nebylo. Zdraví R. Stonjek

Jak jsem již psal, začal jsem včelařit teprve letos v červnu. Koupil jsem nové nástavkové úly,celosíťované dno, rozměr rámků 39 x 24, 11 rámků s umístěním na studenou stavbu. Oddělky jsem koupil na čtyřech rámcích, kdy toho včelky do zimy nestihly moc vystavět. Od kamaráda,který mě v dobrém, smyslu slova "poučuje" mám radu : "nic starého si nepořizuj, ani souše, je to dobré pouze na přenos chorob." Jeho radou se řídím. Zimuji v jednom nástavku a teoreticky zvládám rozšiřování včelstva na jaře a později. Mám připraveny mezistěny pro tři nástavky na každé přezimované včelstvo. Máte zkušenosti, kolik mezistěn jsou včelky schopny za včelařský rok vystavět? Potok s vodou mám asi 100 m od stanoviště, kolem potoka javor, lípa, vrba, akáty jsou rovněž blízko, spousta trávy s pampeliškami a letos soukromý zemědělec asi 300m vzdušnou čarou zasel 5-7 ha ozimé řepky. Díky za zkušenost.

V pohodě jeden nástavek mezistěn postaví, při dobrých snůškových podmínkách a počasí postaví i 2 nástavky. Za zvážení stojí komorování v předjaří (postup lze najít ve Včelařských novinách nebo v literatuře) a pokud chcete mít i nějaký med, tak první rok použít klasikou technologiji, tj. plodiště-mřížka-medník s postupným převěšováním zaplodovaných rámků do medníku. Meziustěny dávat jen do plodiště. Je to sice pracnější, ale při 4 včelstvech se to dá v pohodě zvládnout a dosáhnete rychlého rozvoje včelstva a i slušný výnos medu. GUPA převěšování používá i při profesionálním včelaření, takže bych to nepovažoval za zastaralou technologiji a nebál se jí. Ostatně totéž doporučuje i př. Boháč ve svých článcích, které jsou sice o propagaci langstrothu, ale mají obecnejší platnost-zveřejněny jsou na stránká PNSV(Pracovní společnost nástavkových včelařů.
Ať se Vám daří.

Moc bych nevěřil, že na úhyny má vliv technologie chovu. Tím myslím klasické úly a nástavkové. Jsou postiženi včelaři s klasikou i nástavky. Sám mám na obou stanovištích nástavkové úly, stejná tachnologie, na jednom je to podstatně horší. Myslím si, že se nejedná jen o varroázu. Tady bude ještě něco dalšího. I když varroáza měla letos "ideální" podmínky, například teplá mírná zima.

Richard

Dnešní kontrola 4 z 5 stanovišť na Podřipsku:
teplota vzduchu 11,2°C
provedena 2. fumigace u 72 včelstev
počet úhynů: 0
počet žihadel: 5
mírný prolet u 1/4 včelstev
počet mrvolek: cca 50/včelstvo

Radku mě to přijde jako nápad nezkušeného rojochytače, protože zvýšením oběhu krmiv ve včelstvu se dociluje vyšších potencionálních vyrojení.

Byl by to dobrý nápad v případě, kdyby dělnice nebyly kanibaly.

.......
R.Krušina:>Mě to přijde jako dobrý nápad.
Dík za zveřejnění. <

Jiříkovi bych popřál hodně výdrže. Přesně před 10-ti lety jsem byl v jeho kůži.

Jestli bude hodně oddán včelařství, dojde na "šifrování", kterým k Němu promlouvají jeho včelstva.

Jestli projde při získávání praxe při chovu svých včelstev "údolím stínu".

Jestli bude zkrátka mít zdraví a štěstí.

Může se po nějaké době kochat činností, která je pěkným nejen koníčkem, ale i koněm.

Honza Jindra:>provedena 2. fumigace u 72 včelstev<
.............
Těším se na další zprávy o spadech roztoče VD po 2. fumigaci. Ty mne oslovují z takových informací nejvíce.

- druhá fumigace ?! ta už snád měla být nepozdějí ve druhé polovině října, tj. 14 dnů od první. Kdy budeš dělat aerosol ?

Gusto děkuji Ti za přání. Jenom maličkost. V srpnu jsem měl 14 dnů dovolené a téměř celou tu dobu jsem proseděl před úly a sledoval jsem cvrkot na česnech. Včely jsou úžasným společenstvím. Asi jsem fakt jejich a těším se na jaro.
Tobě taky přeji mnoho radosti se včelkami.