Včelařská konference

Já myslím, že je li u někoho nejfrekventovanější slovo racionalizace, měl by se sám chovat racionálně, tzn tak, aby vynaložené úsilí bylo úměrné výsledku. Sepsání takového traktátu stálo mnoho úsilí a dopad na čtenáře nic moc. Životnost příspěvků v konferenci je tak den, možná dva, originalita nápadů žádná a rovněž přesvědčivost nic moc. (...)
Není tedy racionálnější než opisovat věci mnohokrát popsané jít vyrábět nové úly, nebo stloukat rámky??? Proč pokusy a porovnání výnosů v zatepl. a nezatepl. úlech v drtivé většině vychází lépe pro zateplené úly, rovněž se spotř. cukru je to obdobné?? Proč stále se mluví o tom že zimní hrozen nic nevytápí? Proč nikdo nenapíše co se děje když se o několik týdnů později rozvolní. Proč nikdo nenapíše na kolik stupňů se rozpálí úlová stěna v létě /často víc než 50/ A těch dalších otázek je spousta.
_____________________________________________________________

Jen tak pro zajímavost všechny zajímavé články, které zde napíšu, si zálohuji, abych si ušetřil čas při psaní přednášek.
Tuto sérii přednášek, kterou se zde snažím oživit konferenci, mám připravenou už 5 měšíců, nesestavil jsem ji pro uveřejnění na konferenci, ale pro jinou příležitost.
Musím Vás opravit: v drtivé většině se ukazují lepší neuteplené úly.
Včely v zimně úlový prostor nevytápí! Uteplení v zimně je u dostatečně silných včelstev v ČR absolutně zbytečné, naopak je škodlivé.
Včelstvo je jako potravina. Pokud ho chceme do jara přechovat čerstvé, nejlépe uděláme, když ho přes zimu necháme zmražené ( samozřejmě to není myšleno doslova...
Podchlazené včelstvo vykonává v zimně minimální aktivitu, šetří se tím zásobami a životností včel v předjaří. Ideální je v zimně mít plně otevřená drátěná dna a horní očko( doporučuji ho zasíťovat kvůli lupičkám ). Vytvoří se tím ve úle komínový efekt, který způsobí odvádění vodních par. Včelstvo, kromě toho, že mu nezplesniví ani jeden plást, bude efektivně podchlazeno. Kdo si myslí, že takové včelstvo bude mít vyšší spotřebu zásob, je na omylu. Sám se může včelař přesvětit poslechem, že takto vedená včelstva zimují naprosto potichu, tedy vyvíjejí minimální aktivitu.
Budí to dojem, že je včelstvo mrtvé, avšak poklepáním na úl se přesvědčíte, že je včelstvo naživu a v plné síle.
Minulí týden jsem jednomu nevěřícímu včelařovi ukazoval moje včelstva. U jednoho včelstva bylo zajímavé to, že otvor chumáče ( místo, kudy do chumáče přichází a vychází vzduch ) se vytvořil velmi blízko spodního očka ( 2. nástavek ) tak, že bylo možné při mínus 6°C pozorovat asi pět včel semknutých v očku. Jednu včelu jsem odebral ( dostal jsem od ní žihadlo ) přiložil na sníh, abych demonstroval zkřehnutí včely. Zkřehnutou včelu jsme umístili do vytápěné místnosti, kde za pár minut ožila a začala létat.
Včelí chumáč je jeden z vrcholů dokonalosti včelstva a včelaři často pochybují o jeho schopnosti obrany vůči mrazu.
Silné a velmi-silné včelstvo dokáže bez problémů čelit i teplotám mínus 50°C, které se v ČR nevyskytují.
,,Rozmrazení,, včelstva v předjaří se děje následovně:
Začátkem předjaří ( rozkvět lísky ) se zúží drátěné dno ( nechá se cca 1 cm pruh drátěného dna na nástavek ) a zadělá se horní očko, čímž narušíme komínový efekt. V horních partií ( pod fólií ) úlu se bude srážet voda, kterou včely budou v průběhu předjaří využívat jako zdroj vody. Medná komora se podloží pod plodiště, aby bylo plodiště v kontaktu s vodou u stropu.
Uteplovat stěny u širokoprostorově vedených včelstev je zbytečné, je spíše škodlivé, neboť tím zabraňujeme prohřívání úlového prostoru slunečními paprsky, což není zanedbatelný tepelný přínos, jež včely využijí uvolněním více létavek, což ve výsledku může vést ke snížení spotřeby zásob.)
Jediná nevýhoda neuteplených úlů je ta, že je nelze v létě umístit na přímé slunce, které by vedlo k nežádoucímu přehřívání.
Ideální je neuteplené úly umisťovat pod listnaté stromy, jež v předjaří nemají listí, sluneční paprsky pronikají skrze větve a ohřívají stěny úlů a v létě, kdy stromy mají listí, stromy úly stíní.
Včelaři by neměly zapomínat na to, že není silné včelstvo jako silné včelstvo. Pokud se ve včelstvu vyskytne rojová nálada ( a to třeba jen v latentní podobě, kdy ještě nedochází k zakládání rojových matečníků ), což je u silných ( velmi-silných ) včelstev dost pravděpodobné, pokud včelař neaplikuje cílená racionální protirojová opatření integrovaná s provozní metodou , včelstvo ochabuje v produkci.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!