Archiv Včelařské konference

to sem teda moc nepochopil jak tvoje prednaska souvisi s informaci ze Lefelman bude zavirat.....

Zdravím,
Jak dlouhá má být přestávka mezi krmením a fumigací.

Děkuji

To je relativní, rozhodně by se nemělo krátce před fumigací krmit, neboť krmení podporuje plodování a to je v říjnu nejen kvůli ošetřování nežádoucí.
V říjnu se zpravidla již netvoří dlouhověké včely. Tedy jde jen o plýtvání zásob. Pozdně-podzimní a zimní plodování nemá pro včelaře význam, je to jen plýtvání zásob, jde o projev rozmnožovacího pudu včel z tropů ( včela medonosná se vyvinula v tropech ), kde včelstva plodují po celý rok. Jsou i vyjímky ( přesypání včel na mezistěny, pozdní krmení,... podněty zpravidla ze strany včelaře ), kdy dlouhověké včely byly z různých příčin upracovány a teď v říjnu se je včelstvo snaží nahradit ).
Přesně se to říci nedá, protože závisí také na individuálních projevech daných včelstev, ale s krmením bychom měli být hotovy nejpozději měsíc před začátkem ošetření, tedy do 10. září.
S krmením nečekejte, začínejte krmit ihned po posledním medobraní a zužujte včelstva až v říjnu! Docílíte tím jednak silnějších včelstev a jednak tím snížíte slídění na únosnou mez.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
( ps. žádná tichá výměna, ale trubce stále mám! )

Zdravím,
Jak dlouhá má být přestávka mezi krmením a fumigací.

Děkuji

Fumigácia nesmie byť podmienená s kŕmením včelstva. Klieštik je úzko naviazaný na vývojové štádium včely a preto ho musíme likvidovať vtedy, keď najviac ohrozuje výchovu dlhovekých zimných včiel.
Zimujúce včelstvo potrebuje mať dostatok zásob a keďže nemá dostatok svojich prírodný zásob, musíme mu ich doplniť na potrebnú výšku (15 kg/.

Tieto dve povinnosti medzi sebou kolidujú a včelár ich musí riešiť za pochodu, včely musia byť zdravé a musia mať dostatok zásob. Teraz sa nebudem pýtať prečo ste to nerobili priebežne, teraz chcete vedieť, aká mať byť prestávka medzi podaním zásob (tie už mali byť najpozdejšie do 10.9/ a fumigáciou.

V našich slovenských pomeroch v tomto čase sú včelstvá väčšinou bez plodu, ale ojedinele sa vyskytne zaviečkovaný plod, na ktorom môže byť V.D., ktorý nebude fumigantom zasiahnutý. Potom ako?

Pripravte včelstvá na fumigovanie hneď teraz (bez ohľadu či ste podali zásoby/ Varidol Fum - 2 kvapky na nosič, najlepšie večerom. Fumigant zabije všetky voľné klieštiky.
Dôležité je, aby včelstvo išlo do zimy bez škodcu, preto urobte ešte jednu fumigáciu, keď vo včelstvách nebude absolútne plod a to v dňoch medzi 1 a 10.11.
Tento posledný zákrok bude len vtedy úspešný, ak vaše včely nie sú degradované výskytom V.D. (Dali Ste do včelstiev Gabon v čase od 1.8 do 15.8 ?/ Anton

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=286

med

Tak nám tak nějak ta naše konferece uhasíná,asi všechna témata byla již vyčerpána a včelaři,kteří do této konference přispívají ,i ti co k tomu možnost nemají , nakrmili svoje včely na zimu tak akorát aby přežily a také moc asi letos opět nevydělali.Mám dobrou zprávu,vždy se rovnal v minulosti med máslu a nyní se zvedla cena másla na 31 - 36.-Kč/ myslím tím váhu 1/4kg /. Takže i včelaři do budoucna mají šanci,že za svoji práci u včel dostanou větší odměnu.
Nyní nás čeká jako každoročně ošetření včel,aby se zbavily
zase na další rok nevítaného a sem zavlečeného VD.
Tak jak to poctivě včelař udělá,takové bude mít včely i příští rok,které mu jeho péči o ně bohatě vynahradí.

K navrhu spravni rady zvolen p.Rehor Mendl za prvniho namestka starosty a p.F.Steininger c.k.major-auditor za clena spravni rady.Predseda Zivansky oznamil,ze mu letos,z pricin zdravotnich neni mozna odbyvati prednasky.

Zarazen v Bruntale ve Slezsku spolek vcelarsky,cita 120 clenu,s prispevkem 2 zl.Pro letosek budou clenove dostavati casopis spolku moravskeho. Starostou J.Novak.

Moravsky spolek Zvolen p.F.Steininger za druheho namestka starostova,a pet spravnich radu:Witik,Steiner,Koch,Habernek,Zavadil.
Za pricinou nemoci starosty predseda schuzim namestek p.Mendl.Ukazuje se potreba toho,aby se zevrubne ustanovily podminky prijimani do spolku,jakoz i mira jak dalece clenum vyhody spolkove poskytnouti lze.Jakkoliv potesitelny jest tento naval do spolku,nesmi se prece zapominati,ze pokladna neni nevycerpatelna. Sjezdu nem-rakouskych vcelaru v Kielu,ucastnili se Zivansky a Mendl.
Projev Zivanskeho v Kielu:
...Zemsky spolek podle rozsahlosti vice nebo mene odvetvi:okresni-filialni-neb jakekoliv.Nesmi vsak byti samostatne z jinymi stanovy.Spravcove nebo starostove musi byt jmenovani od ustredniho reditelstva.Ve vsem sobe pocinati dle predpisu,jejihz se jim od ustredniho reditelstva dostane.Jakmile se dovoli temto riditi se svymi...nebo prilezitostnymi usnesenimi..prizpusovi sva...drive,bud pozdeji,bude pro celek,pro celistve pusobeni spolku zemskeho ztracena.Tyto filialky nepotrebuji zadnych pokladen,neb zapravuji svuj rocni prispevek do pokladny ustredni.Sprava spolku musi spocivati v rukou starosty(spravce-reditele)nekolika namestku.

Jednota Pisecka Zvyseni prispevku na 1 zl..Zhotovovani ulu v oisecke trestnici.Zevnejsi uprava i vnitzrni usporadani kazdeho znalce nejen uspokoji,ale i prekvapi.Zavazna je smlouva na zhotoveni 300 ulu do prosince 1972(zvasena na 400 ulu).V Jednote prijata spolkova mira 10¨.Vyrabeni i prodej je pod firmou-Pisecka jednota vcelarska-Cena pro cleny Jednoty 4zl.,neudove 5zl.

Brno reditelstvu neseho spolku podarilo se ziskati (clena)vcelarsky spolek Dolnorakousky.Francouzska mira ktera se brzo zavede-metr-obnasi neco pres 3 videnske stopy (316345)cili pul sahu a deli se na 100centimetru.Centimetr se rovna 4 1/2carky,cili 0.3796 palce.

Zakladajici komitet zemskeho vcelarskeho spolku v Cechach
rozeslal vsem znamymv celarich a spolcich v reci ceske i nemecke:...staralo se v hospodarskem klubu usneseni,postarati se o zrizeni...Praha hodi se co sidlo pro takovy (ustredni) spolek nejlepe...a vzorne vcelarstvi jiz u Prahy na statku J.M.Saryho v Hrdlorezich.Prispevek clenu zakladajicich obnasi 50 zl. jednou pro vzdy,podporujicich 5zl. rocne,a cinnym 2zl.rocne
Zakladajici komitet: predseda Theodor hrabe Thon, mitoppredseda J.M.Sary,Vybor:Patak,Kraopner,Petrzilka,Dlask.

Važený příteli.Nic proti Vašemu příspěvku,ale tu historii sem netahejte,mám toho dost v časopice Včelařství.Stejně to nikdo nepřečte až do konce.Chce to aktualní informace.Víťa.

Nebyl jste někdo na Pražských včelařích?? Bylo tam něco zajímavého?? Nějak nestíhám. Zdraví R. Stonjek

Zdravím, konečně jsem se dostal k tomu přešíst si říjnové Včelařství a zaujal mě článek o vztahu počtu trubců ve včelstvu ke vzniku rojové nálady. Rozhodně mě zaujal a tuhle metodiku u pěti úlů vyzkouším. Samozřejmě mě mě vyvolal spoustu otazníků, ale na ně se právě nejlépe odpovídá experimentem. Mám včely, které se rojí průměrně okolo 30%, takže naučit se zacházet se včelama tak, abych rojení snížil, mám jako prioritu. Velice zajímavý je pohled autorů na vztahy uvnitř včelstva, který je (alespoň pro mě) něčím naprosto novým.
Kdo nečetl, doporučuji přečíst.
Miloš

Nie je to celkom nové. Už sa o tom písalo. Ja som bol dosť dlho skeptický ku vyrezávaniu trúdoviny. Dva roky, nevyrezávam už vôbec trúdie plásty. Tento rok som mal minimum rojov, aj keď niektorí predpokladali, že to bude mimoriadne rojivý rok. Každá rodina má 2-3 trúdie plásty, kde nechávam vyliahnuť sa trúdom. Plus si včely nadstavujú niektoré robotničie bunky a tak si dopĺňajú potrebné množstvo trúdov. Priemerný výnos mám na jednom stanovišti 34 kg. Rodina, ktorá mala extrémne množstvo trúdov /po otvorení medníka, bol toho plný koč. voz/ mi doniesla 52,5 kg medu. Čiže nadpriemer. Ja som nikdy nepovažoval trúdov za darmožráčov, ktorí nemajú v úli čo robiť. Poznám včelárom, ktorí sa za každú cenu snažia likvidovať trúdov v úli, lebo im "žerú med". Idú proti prírode a tým nič nedosiahnu, alebo opak dosiahnu, jak to už väčšinou býva.
Proti klieštiku má vyrezávanie minimálny efekt, dá sa to nahradiť menej pracnými spôsobmi.

Byl jsem tam,zajímavého bylo opravdu dost a na hodně se nedostal čas.Také tam za mnou přišlo několik včelařů s dotazem jaká je u nás situace s varroou.Byli to včelaři z okresu PZ,Zbraslavi a Litoměřic situace podle nich je zlá,Mníšek z 15 je 8 pryč a 5 jich je slaboučkých Řitka všechno padlo,Zbraslav denní spad 20 až 80 také 200 za 4 hodiny po fumigaci 2000 kusů.Není to tak dávno kdy jsem tu četl,že okres PZ díky nákazovému referentovi je perfektní.

příteli Pepíku,asi jste mnoho včelařů svým příspěvkem moc
nepotěšil,ba vypadá to,že do několika málo let bychom
dovčelařili.Myslím si,že ta minulá zima - nezima k velkému
výskytu roztoče hodně napomohla.Je třeba doufat,že byla
zcela výjimečná a že v budoucnu nastanou opět zimy takové
jaké mají být,sníh,mrazy,fujavice.Velkou zásluhu v poslední době mají auta,jen si všimněte,je jich nepřeberné množství na dálnici i na okreskách a ponejvíce v každém
sedí jenom jeden člověk.Takže budeme jezdit auty každý i
třeba na záchod a potom včely nemohou přežít.Jedině že by se aklimatizovaly,ale to už my tady nebudeme ale věřím,že i ty včely tuto civilizační katastrofu přežijí,ale kolik jich zůstane,to je otázka.Med v budoucnu se bude vyrábět ve
fabrice,bude obsahovat všechny komponenty,nebude kvasit
protože bude úplně bez vody,každý si bude moci vybrat podle své chuti a ne jenom řepkový a nebo lesní,výkupci se lehce přeorientují na velkoobchod a maloobchod a bude to OK.Včelaři budou bez práce a toto řemeslo zanikne jako v
minulosti mnoho řemesel,namátkou třeba kováři,koláři,tkalci
punčocháři,rukavičkáři,knoflíkáři,bednáři a ještě mnohá jiná řemesla dříve tak potřebná.Až zase někdy někam pojedete zbytečně sám autem,popřemýšlejte o tom a neroňte
slzy nad českým včelařstvím,včela je zde po miliony let a přežije i nás lidi,kteří tu jsme o hodně kratší dobu...

milý Pepo, díky za odpověď, Kdo přednášel a na jaké téma??? Jinak jsi si moje nedávně vyslovené věty zcela špatně vyložil. Já jsem nechválil výsledky v léčení, ale to že máme vždy léčiva včas a bez nejmenších problémů, tzn je položen základ pro správné léčení a to opět jak u koho. Co se týká zvýšeného počtu trubců v úle jako spolehlivá prevence proti rojení, článek se mi líbil a velepečlivě to vyzkouším./ budou li včely/ Po přečtení jsem hned naklusal pro zápisky a začal jsem se do nich dívat jiným úhlem pohledu a zjistil jsem potvrzující/možná/ skutečnosti. V mých Dadantech používám stav. rámky pod plodištěm. Jsou roky, kdy tam včely staví jako jo a ne matka tam prakticky neklade a v tom případě se spolehlivě jedná o rok rojivý, prostě rok blbec. Jiné roky tam včely staví dobře a podle barvy trubčiny se tam vylíhlo několik generací trubců a to je rok, kdy rojení tak nezlobí. To bylo například letos. V druhém případě se musím přiznat, že přelarvuji velmi nerad a pokud mohu larvení se vyhýbám. Dostatečně jsem si dokázal, že nejlepší matky jsou, když nejmenší larvičky vypíchám z panenského díla, ale kde sehnat dělničinu. Plemená včelstva mám kvůli pohodlí v ležanech. Ještě jsem nepoznal úl, kde by se včely ochotněji rojily než v ležanu. No a abych získal nějakou dělničinu tak jsem vkládal stavební rámky a menší ukázku dělničích buněk jsem vždy měl až na 3 st. rámku a to je u plástu 39 x 24 nějakých trubců!! Když jsem to takto některé sezony prováděl, ležany se nikdy nerojily. Takže se domnívám, že by na článku mohlo být hodně pravdivého a nám nezbývá než zkoušet. Ostatně i autoři nás k tomu vybízejí. Zdraví R. Stonjek

Dají se ještě teď měnit matky ?
Máte někdo informace o tom jak to vypadá s geneticky
upravovanými zemědělskými plodinami u nás jestli lze předpokládat masové rozšíření těchto plodin a tím likvidaci
včelařství ?

Já osobně budu měnit matky až tak koncem října možná v listopadu záleží na počasí.K druhé otázce si dovolím tvrdit,že se určitě jejich pěstování rozběhne.

Přednášel Dr.Švamberk a téma mělo být bio med a bio farma,ale povídalo se o varroaze a problémech okolo.O pěstování svazenky,řepky a hořčice v budoucnu.O dotacích na tyto plodiny a o problému nedostatku obilí v Evropě a spekulovalo se jestli díky této situaci nezačnou zemědělci pěstovat více pšenici když je dobrá výkupní cena.Dotace na uvádění půdy do klidu jsou ty tam a tak proč to pěstovat.Je to k zamyšlení.Bionafta, etanol?

Máte někdo informace o tom jak to vypadá s geneticky
upravovanými zemědělskými plodinami u nás jestli lze předpokládat masové rozšíření těchto plodin a tím likvidaci
včelařství?
-------
Proč by rozšíření GMO mělo zničit včelařství? :-)))

Zatím jsem něco takového četl jen ve Včelařství.


Karel

Ještě doplnění. Příště by měl být v Praze na přednášce p. Sedláček z Příchovic, takže to si myslím bude velmi dobrá přednáška.
Petr

Protože např. pyl GMO kukuřice obsahuje toxiny a to asi nebude moc dobrý med ve kterém bude toxický pyl.

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice? Pravdou je, že jedovaté části rostlin resp. toxické látky, které taková rostlina může obsahovat, často nejsou obsaženy v jejich genetativních částech a produktech.

Včelařství může zničit jen lidská blbost, která je nekonečná. Tažení různých aktivistů a zmanipulovaných naivků proti GMO je jednou stránkou té blbosti a tak asi souvisí GMO se zničením včelařství.
:-(

---------------------
Karel:
Proč by rozšíření GMO mělo zničit včelařství? :-)))

Jaro, mě překvapilo udávané množství trubců nutných k potlačení rojové nálady, u mých nízkých nástavků to dělá u průměrného úlu 1 nástavek, tj. 11 rámků 39x17. V článku (nevím, jestli máš k tomu časupisu přístup) je uváděn i prokazatelně vyšší nárůst roztočů v těchto "trubčích" včelstvech oproti kontrolním, takže vyřezávání trubčích plástů není tak úplně mimo. V popsané metodice je to řešeno kompletním vyřezáním trubčiny v červenci

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice? Pravdou je, že jedovaté části rostlin resp. toxické látky, které taková rostlina může obsahovat, často nejsou obsaženy v jejich genetativních částech a produktech.
**************************************

Spravna poznamka, to bysme se divili, co vse je v prirode toxicke, a co je je jedovate jen pro nekoho (napr. z brambor bych nedoporucoval nikomu pozrit nic jineho, nez hlizy a mate nekdo strach, kdyz vidite vcelku na kvetu bramboru?)

Diskuze o GMO by ctenare mela nejdriv vest k vysvetleni co pod pojemem GMO zahrnuji. jestli geneticky modifikovane organismy, tak prosim, to je vse kolem nas. Pokud jen ty rostliny (omezim se na tuto risi), ktere maji v sobe nepribuzny gen z jineho druhu, umele vneseny biotechnologii, tak to uz je o trosku jina diskuze.

V prvni skupine jsou totiz vsechny hospodarske rostliny, vsechny kyticky na zahradkach, travy na obhospodarovanych loukach atd. A to se prosim slechteni ve 20.stoleti snazilo najit ruzne cesty k vyssim vynosum - ozarovanim celych poli psenice tvrdym gama zarenim pocinaje...

Molekularni genetika dava hodne prilezitosti a je cilenejsi, nez kvantitativni genetika populaci ("pomale" metody selekce a hybridizace - stale zaklad slechteni), nicmene klade spoutu otazek a otazniku.

U kukrice je vnesen gen bakterie, cili rostline pletivo ve stonku a listech produkuje toxin jedovaty housenkam zavijece (takova mura, motyl). Pro nas vcelare to paradoxne muze mit vyhodu - mene chemickych postriku v porostech kukurice.

U soji a bavlny to je gen zapricinujici toleranci k totalnim herbicidum na bazi glyphosatu (round up a kol.)

V CR stoup a pocet poli s GMO plodinami (prevazne kukurice) a zatim vsechny podlehaji schvalovani organum min.zemedelstvi. Je to predevsim pro vyzkum a overovani, nebot pokud by se tak nedelo, mohl by ceskemu zemedelstvi ujet vlak. Dost na tom, ze jej za posledni leta potopili politici.

Samozrejme jsou tu otazky i znepokujici (prenos transgenniho pylu v ramci celedi napr. brukvovitych), ale do je na delsi odbornou diskuzi.

A to je to, do ceho by se meli zacist a pustit vsichni, co se chteji k tematu GMO verejne, opakuji verejne vyjadrovat. Doma si muzem mudrovat and pivem jak chceme :-)

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice?

Radek nám to výborne ten vysvetlil toxicitu npr. kukurice a iných pestovaných plodín plodín. Vďaka.

Toxicita agátu spočíva v niečom inom a do nektáru sa nedostáva. Ako deti sme pojedali svieže kvety agátu ako lahôdku a nikdy sme sa neotrávili. Posledné roky suším čerstvý kvet agátu na čaj a neviem, či je niečo lepšieho na osvieženie. Dôležité je sladiť agátovým medom a mierne okysliť cirónovom šťavou. Chuť a vôňa nápoja je božská. Anton

I kdyz fenomen You Tube (server, kde muze kdokoli skoro cokoli publikovat - vyvesit, predevsim fotky a kratka videa) sel doted kolem mne, dnes jsme na radu kamarada na tutu www stranku zavital a o chvili pozdeji jsem zadal najit cokoli na heslo "bees"

Mimojine se zobrazil cca 6 min profesionalni dokument od National Geografic o japonskych srsnich, importovanych evropskych vcelach a mistnich japonskych vcelach na ostrove Honsu. Je to v anglictine, ale zajimave :-)

Vice na http://www.youtube.com/watch?v=n4wRIERp6Vs

Ve zkratce film popisuje zkazu vcelstva vcely medonosne (pravdepodobne A.m. lingustica - italska) pri utoku cca 30 srsnu (totalni vyrabovani ulu) a nasledne strategii puvodnich japonskych vcel na tento utok - srsne patrace, ktery oznacuje feromonem vyhlednutou korist vcely obklopi a vyvinou svymi telisky vysokou teplotu, kterou srsne "usmazi" zaziva.

Hezky natoceno.

Dobrý den,
nevíte náhodou zda vosy mají taky problémy s roztoči? Pokud ne, tak proč? Zkoumal to někdo?
Hravě by si je mohly přenést z našich včelstev, které pilně navštěvují....

Klieštik sa osu prichytí, ale ako vidíš osy s nimi nemajú žiadne problémy. Vyhynutie im určite nehrozí. Presnú príčinu prečo je to tak neviem, pokusy sa týmto smerom nerobili.

Roztoč varroa potřebuje pro svůj vývoj v období larválním a v období nymfy specifické podmínky ( stálá teplota 30-35°C, zavíčkovaný plod po dobu 11-16 dní, buňky nesmí být svislé ), které mu vosí společenstva neposkytují.
A co je hlavní, roztoč varroa dlouhodobě nepřežije teploty pod 10°C ( na podzim dojde k rozpadu vosích společenství, přezimují jen oplodněné samičky, které přes zimu zmrznou a na jaře vylezou z úkrytu, v němž přezimovaly, a založí nové společenství ).

Jak tak čtu ty alarmující správy o přemnožení varroa destruktor v letošním roce, tak jsem se rozhodl ( někdo by mohl namítnout, že jsem to dělěl zbytečně ) léčit současně Gabonem a Formidolem ( který jsem aplikoval nad plodové těleso a to 4x u každého včelstva v průběhu měsíce srpen ). V sobotu 15.září jsem všechny matky zaklíckoval, tak aby k 10. říjnu nebyl ve včelstev plod, kvůli zvýšení účinnosti prvního ošetření, které v naší ZO proběhlo 10.října. Matky jsem vypouštěl 8.října, včelstva byla bez plodu.
Představoval jsem si, jaký budu mít po té mé intenzivní péči o včelstva nízký spad, ale byl jsem nemile překvapen. Druhý den po ošetření jsem kontroloval spad. Spad se pohyboval nejníže kolem pár stovek roztočů, u nejsilnějšího včelstva spad přesahoval 1000 roztočů. Přitom v srpnu byl téměř nulový spad u všech včelstev.
U toho nejsilnějšího včelstva mám pocit, že došlo k reinvazi, zdálo se mi při zužování ( který provádím jen v říjnu ), že má nějak mnoho zásob, určitě má více zásob než jsem já zkrmil. Asi před týdnem jsem u tohoto včelstva zaznamenal nezvyklý ruch, včely byly nasáté, bylo mi divné odkud to nosily.
To by mě zajímalo, kde se ty roztočí vzali!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

V tejto úvahe sa nachádza odstavec o osách, ktorý môže dať odpoveď aj na vašu otázku. Anton


Aj osy môžu prenášať VD.

Vo včelárskej literatúre sa najčastejšie uvádza šírenie varroa destruktor (V.D) zo zdroja nákazy do jeho okolia, najčastejšie zalietavaním včiel do cudzích úľov, pri rabovaní zásob v nakazenom včelstve, menej už stretávaním sa včiel lietaviek na kvetoch (zber peľu), kde V.D dokáže prežiť bez včely až 48 hodín.




Ja predpokladám (priamy dôkaz chýba), že sa tak deje aj na miestach odberu vody, kde sa často v jednom momente stretnú desiatky včiel. Klieštik včelí pri svojej obratnosti sa dokáže bleskurýchlo presunúť pri vzájomnom styku zo včely na včelu. A tu taká možnosť je.


Možno bude čitateľov zaujímať aj ďalší spôsob šírenia sa V.D. a to využívaním netradičného vzdušného transportéra zo sveta hmyzu ôs (Vespa). Prenášanie V.D.osami je neznáme prípadne málo známe. V čase enormného rozšírenia sa klieštika včelieho (u mňa naposledy v r.1991) na mojom stanovišti (ale aj v širšom okruhu), sa zároveň rozmnožili osy , hlavne osa obyčajná (Paravespula vulgaris L.) a osa útočná (Vespula germanica F.). Osy profitovali na tisícoch poškodených včiel klieštikom včelím a vírusom akútnej paralýzy , ktoré hynuli pred letáčmi úľov a v oslabených včelstvách získavali bez problémov sladinu. Z poškodených včiel získavali hrudné svalstvo (bielkoviny), ktoré odnášali do svojich hniezd. Silno oslabené včelstvá si jednoducho nevedeli poradiť s presilou ôs, ktoré vnikali do úľov, lebo strážkyne letáča už neexistovali. Na druhej strane teda ôs nebolo v tom čase predátorov (napr. jazvec, ktorý likviduje hniezda vyhrabávaním), pri dostatku bielkovinovej a uhľohydrátovej potrave nič im nestálo v ceste aby dosiahli svojho vrcholu. Tým bolo osám umožnené vytvárať v zemi mohutné spoločenstvá, k čomu prispievalo i mimoriadne suché počasie. Nepomohli ani lapače ôs, hoci sa do nich chytilo tisíce jedincov.


Osie larvy
Vtedy ma napadla myšlienka (dosť naivná), či sa klieštik nerozmnožuje v osích hniezdach a odtiaľ ich osy robotnice na svojich telách pri svojich návštevách prenášajú do včelstiev. Viedlo ma k tomu objavenie živých jedincov V.D. na tele ôs na voľnom priestranstve ( asi 4 prípady) a nemal som istotu či klieštikov odnášajú zo svojich hniezd do včelstiev alebo naopak, z včelstva do osieho hniezda. Preskúmal som jedno mohutné osie hniezdo, ale na zaviečkovanom plode som nezistil ani jeden pozitívny prípad. Ani som nemohol, biológia vývoja osieho plodu je odlišná ako u včely medonosnej. Včely ukladajú potravu k larvičkám plodu na dno voskovej bunky a osy kŕmia svoje potomstvo priamo do úst lariev.



Výskyt dospelých samičiek V.D. na telách ôs si vysvetľujem nasledovne a jednoznačne. Do ťažko poškodených včelstiev, v ktorých vplyvom radikálneho premnoženia V.D. nastal rozpad včelieho spoločenstva (všetky liahnuce sa mladé včely odchádzajú z úľa a staré aj keď nepoškodené sú opotrebované rýchlo hynú), ochrana letáča prakticky neexistuje, osy sa bez problémov dostanú na plásty, na ktorých získavajú potravu, čo dokonale do poslednej chvíli využívajú. Klieštik v tomto chaotickom štádiu sa začína rozmnožovať do obludných rozmerov kedy sám inštinktívne cíti ohrozenie seba samého, lebo nasleduje zánik včelstva. So zánikom včelstva hynie aj on. Vtedy nastáva chvíľa keď na svoju záchranu použije nie len rabujúce včely, ale aj netypického predstaviteľa osu, ktorá ho môže preniesť do prostredia čistého včelstva, ktoré mu poskytne možnosť prežiť. Osa má väčší akčný rádius a môže navštevovať aj úle na iných stanovištiach. Klieštik včelí svojím inštinktom vie lepšie vycítiť zánik svojho hostiteľa a ak má možnosť dokáže ho využiť aby sa dostal do iného prostredia a osa je jednou z nich. Našťastie aj osy postihujú tie isté zákony ako ostatné druhy hmyzej ríše pri ich nadmernom rozšírení. Po prajných rokoch aj pre osy prichádzajú roky nevhodné a krivka vzostupu po dosiahnutí vrcholu prudko padá dolu.


Čo z tohoto poznania vyplýva pre nás?
Môže včelár ovplyvniť reinváziu V.D. do nezamorených alebo len slabo zamorených včelstiev ? Má sa len trpne pozerať ako sa s ním príroda zahráva? Nie! Najlepšie opatrenie je v prvom rade chovať silné včelstvá , musia mať stále zásoby, zúžiť veľkosť letáčov v čase od začiatku augusta až do konca sezóny a (čo nebudú schvaľovať ochranári) likvidovať osie hniezda uvedených druhov v okruhu 300-500 m okolo včelnice a pripraviť včas dômyselné lapače na včelniciach.
Ale naozaj to pomôže?

Anton Turčáni, Závada


Diskusia

Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor (Skóre: 1)
podľa Ondrej v Saturday, 07 October 2006 (18:45:45) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu) http://www.sh1800.szm.sk
Dobry den p Turcani, chcem sa len nieco spytat . Kde na tych osach ten V.D. bol? Na rovnakom mieste ako na vcele? Dakujem.

[ odpovedať ]

* Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor podľa turcani v Saturday, October 07


Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor (Skóre: 1)
podľa Laco Šebošik v Tuesday, 17 October 2006 (23:32:57) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu) http://www.vcely.sk
Ja som si prenos Varroa d. na osu pred pár rokmi odskúšal. Klieštik bol prenesený na osu, ale podľa pozorovania jej hladké telo nebolo veľmi pre klieštika prítulné. A naviac osa dokázala po niekoľkých sekundách sa klieštika zo svojho tela nožičkami šikovne zbaviť, a aj opätovné vrátenie skončilo tým istým výsledkom. Nuž ale jeden pokus ešte nič nemôže vyvrátiť, preto by určite pomohla nejaká fotka Varroa na ose. Poprípade dlhšie pozorovanie na osách by dokázalo či k takýmto prenosom dochádza aj počas bežného včelárskeho roka, resp. len pri nadmernom rozšírení klieštika a následnej lúpeži ôs.

Zatím jsem ještě neobdržel lečivo Varidol, neni na neho uz pozde?

Zatím jsem ještě neobdržel lečivo Varidol, neni na neho uz pozde?

Nie! V každom prípade to urobte, vložte podmetové podložky, aby Ste poznali stav preliečených včelstiev na množstvo VD.

Pane Turčáni,
někdy z Vaších rad českým včelařům mám pocit, že si myslíte, že si v ČR každý včelař léčí sám.
Nevím, jak je to u Vás na Slovensku, ale v Česku podzimní léčení provádí až na výjimky komise, a ta léčí ( alespoň by měla léčit ) podle platných návodů vydaných VUVČ a podle metodického plánu vydávaného každoročně Státní veterinární správou.


Pro všechny:
U silných a velmi-silných včelstev se domnívám, že současné dávkování léčiva plně nepostačuje, tedy léčení nemá takovou účinnost jako u slabých včelstev.
Dále je tu problém s roztoči, kteří během posledního či předposledního léčení zapadnou mezi uličky nebo do plástu a při lednové nebo únorové oblevě je včely vymetou do zimní měli ( a jsou tomu důkazy...např. E. Veselý ).
Po letošní zkušenosti, kdy mi důvěrník málem zapálil úl, bych si raději fumigaci prováděl sám.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

Pozdě není,musíte dbát na to aby ty fumigace,předpokládám
že třikrát se konaly po týdnu či 10 dnů za teploty 10 stupňů a pak to bude OK.

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

tzuitýitziit

Zdravim vsechny, i vcelari potrebuji nejen cukr, ale i kvalitni zimni pneu a to jedine od firmy http://pneu.extralevne-pneu.cz, siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma. Mohu je jako vcelar kupujici kvalitni pneu jedine doporucit.

Vilík:
.... siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma.
-------
Montáž pneu ale asi ve službě není :-)) Takže mi to s přirážkou a bez záruky namontují v pneuservisu a v konečném součtu asi moc neušetřím. :-((

Mája

Díval jsem se na ně, ale mám dojem, že to není na osobní vozidlo, ale na pracovní stroje. Samozřejmě, že se na ně dá jezdit. Měla by u těch pneu uvedena také rychlost a ta tam není. Já tomu až tak nerozumím a určite je někdo kdo to dokáže objektivné posoudit. Podívejte sa na to někdo.

Tak jsem se dočetl, že v Pardubickém kraji mají o polovinu méně medu. http://www.agris.cz/vyhledavac/search_result.php?PHPSESSID=0d94e5e09288b46ece3a48cad8ad6023&sSlovaOr=med&iObdobiFast=0&x=0&y=0
(jestli vám ten link nebude fungovat, tak si dejte na http://www.agris.cz vyhledat slovo med.
Na Olomoucku prý mají zase letos hodně medu a snižují ceny. Mě se nikdo neptal, a já měl přibližně stejně medu jako vloni. Vrtá mi hlavou, kdo je schopen tak rychle vyhodnotit letošní sezonu. Tak já tedy nevím, k čemu jsou takové zprávy od odborníků?
Každý by měl zatím asi mluvit za sebe, než se to spočítá. Jak to vidíte vy?

Zprávám věřím jen těm, které vidím ve včelím úlu.

Co se počítá při hlášení přes ten statistický papír při předávání žádosti o dotaci 1D je přinejmenším hrubý odhad. Čísla mohou být tedy velmi nepřesná.

Za sebe mohu říci (chovám podle odhadu cca 5 - 10% včelstev na Břeclavsku), že snůška byla nastartována cca na 130% a možná i více a to při vlivu suchého a teplého jarního počasí. Takové, že vyschla nádrž Nesyt.(viz. http://www.meteopress.cz/meteoblog/?p=334 )
Takové počasí drží snůšku na vysoké úrovni.


Ale po ochlazení,(viz. http://www.meteopress.cz/meteoblog/?p=342) které bylo razantní zřejmě pro vegetaci květů a hlavně pro producenty medovice z lip, (bylo někdy během květu akátu) se výrazně obrátila situace. Bohužel až na min.30 - max.50%(průměr podle stanovišť je cca35%) běžného plnění, které si pro sebe registruji. Takže pro mne mizerný a hlavně tedy podprůměrný rok.

Ono se to hodnocení letošní úrody medu bude asi na různých místech lišit. Například já měl 10.7. plné úly lipového medu, a včelař 4 km ode mne (Kasalice) jižně u lesa si stěžoval, že mu včely hladověly - po řepce prý tam nebylo nic.
Nepochybuji o tom, že hodnocení výnosů 17.9. nebylo ze statistických hlášení, která se odevzdávají do 15.9. Tak rychlý sběr dat z celého kraje je možný jen při volbách. To jsou odhady vycucané z prstu a podle vlastních podmínek. Extrapolaci na celý kraj bych si nedovolil.

Například já měl 10.7. plné úly lipového medu. Eman

o tom nepochybujem, ale zaujíma, naozaj sa jedná o kvetový lipový med alebo je to medovicový med z líp? Akú rozlohu /hektár-dva alebo ešte viac/ tvorí lipový porast, prípadne koľko solitérnych líp sa nachádza v okolí včelnice. Anton

Když výrobce oznámí, že vyrobí méně produktu, spotřebitel zavětří a z pocitu nedostatku zvýší poptávku. Zvýšená poptávka dovolí výrobci zvýšit cenu. Má-li skutečně méně produktu, vydělá stejně, vyslal-li "kachnu" vydělá více.

Toto není z Bachorovy hlavy - je to základ tržní ekonomiky. Běžně se to používá. On si to jen přečetl a i to několikrát mezi včelaři zmínil. Chytří pochopili...
Teď se podle toho začal i chovat.

Rozumný včelař se s nadprodukcí nechlubí, spíše naopak...

HOWGH

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Lípy jsou ve větším počtu na hřbitově a samotné obří lípy u památníčků a božích muk a sem tam po vesnici.

Co se týká toho tradičního breku všech zemědělců, tak to chápu, ale u včelařů to nelze opakovat každý rok. Informace by na Agris měly být seriozní a opřené o nějaká data.

>naozaj sa jedná o kvetový lipový med

Na Znojemsku a přilehlém Třebíčsku byla sezóna slabá. Jarních medů bylo dost, ale po akátu téměř nic. Mám 14 stanovišť a rozdíly nebyly velké. Předpokládám brzký nárůst výkupních cen. Taky u nás máme úhyny na varoázu. Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, hlavně u včelařů s menším počtem včelstev, kteří nekontrolují účinnost l=čení a netvoří oddělky. Protože se včely letos nerojily, nemají čím doplnit stavy a zůstanou prázdné úly.

Eman:>Co se týká toho tradičního breku všech zemědělců, tak to chápu, ale u včelařů to nelze opakovat každý rok. Informace by na Agris měly být seriozní a opřené o nějaká data. <
........

Možná, (dost pochybuji) v České Republice je něco jako organizovanost ve včelařství, ale jaká organizovanost? Každopádně při zdražování všude okolo je cena medu opět i při zachování svého cenového indexu nižší, takže opravdu výhra s takovou organizovanou schopností.

Také. Včelaři, co skočily na lep s investorskými vizemi a s nedostatečnými dotacemi EU do technologií skončily jako vinohradníci u nás. Zbyla jim jen manuální práce a dluhy a vyhlídky na suchou kůrku. Ale tak se peníze přeci nevydělávají potažmo obor neposiluje, jestli je návratnost dlouhodobá a hlavně mizivá!

Obor včelařství u nás potřebuje podporu obchodníků, ne tajemníků.(jsou moc tajemní) Na zdravotní situaci (kvůli "království VÚ Vč.")u včelstev se už stavět nedá, protože je stejně kritická, jako všude jinde ve světě. Proto si myslím, že je potřeba mít obchodního a netajemného ducha v situacích při jednání s včelaři. Dát jim jasně najevo, že při léčení si musí poradit a radit každý sám a když mi po poradách se zdravotnímmi referenty ZO vymřou včelstva, opustit takovou organizaci a vzdělat se v tom a spolehnout se jen sám na sebe nebo nechovat včely a koupit si raději to kilo, dvě medu.

Jinde v EU prý taková organizovanost podle místních zvěstí není. Není to pravda. Je, ale na životaschopnějších úrovních, kde neexistuje hlasovací převaha v nějakých ZO, ale zákonnitosti trhu.

Takže otázkou je, co je opravdu ve včelařství u nás a i hlavně pro jeho udržitelnost něco jako živná půda. Vyplácení dotací? Zčásti, ... spíše ne! Je to cena produktu a následné kalkulace pro životaschopnost. Jestli máš Emane vizi jak prodat Českou produkci (tj. podle loňských inf. z agrisportálu 9tis.t.) bez obchodníků, tak se vyjádři. Dost ponich jdeš a vůbec asi netušíš, kolik kupuješ jiných šmejdů denní potřeby a můžeš to vztáhnout i na energie (a jejich nedostatečně plnou kvalitu), i když jsou označeny jinak.

Jestli si nemohu sám ověřit kvalitu zboží nevěřím mu i když ho kupuji. Úřady a organizace jsou tu kvůli tahání peněz od daňových poplatníků a členů, přitom existují již technologie, které dokážou nahradit často drahé analyzátory a detektory atp.

... Problém je u medu a jeho kooproduktů jinde. Jde o obchod a uněj zůstaňme.


S klidem si projdi jen "bio" databázi EU a počet firem, které se zabývají bio produkty. Věříš té čistotě? Já ne, ale má to obchodní strategii(dokonce dlouhodobou) a jestli funguje u medu jinde v EU, proč nefunguje u nás? Změny se udály také i v Bruselu, aby se produkce bio potravin, potažmo i hlavně u medu zjednodušila. Na toto se dívám jako vizi pro organizaci, která neumí prodat ani kilo medu, ale má plně potiské stránky svého bulváru otom, jak ho prodat.


databáze(heslo pro vyhledávání honey):
http://www.organic-bio.com/en/directory/
poslední "bio" změny:
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2007:189:0001:01:CS:HTML


Nevšiml jsem si, že by se při zdražování potravin nějak odlepily výkupní ceny medů. A to je hlavní nedostatek. Proto mé tiché vivat takovým zprávám.

Broňa:>Předpokládám brzký nárůst výkupních cen.<

Ceny už ale ve světě jdou nahoru. Jen u nás je to v háji Broňku.

http://skamberg.com/honey.htm

Broněk:>Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, <

Já typuji, že to bude oficiální stanovisko. Skutečnost bude ale horší ostatně jako vždy (30%-40%), když se má neúspěch hlásit. Skutečnost by vyplula napovrch, když by se takové úhyny měly hromadně platit. Potom by se dal udělat jakýsi průměr z více nahlášených při výjměčné situaci a placení a nenahlášených, když by se ztráty při podobných událostech nehradily. :-)

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Eman

Túto otázku som dal len preto, že ja tomu neverím. Navštívil som jeden obchodný reťazec, kde sa v regáloch nachádzal med označený ako Lipový. Lipové solitéry sú známe tým, že v čase kvitnutia doďaleka rozvoniavajú, včely sa z nich idú poblázniť, čím sa vytvára predstava hojnosti medu. Ľuďom to imponuje a preto často spájajú kvet lipy s jej vôňou, výbornou chuťou čaju. jeho liečivými účinkami a s kvalitou medu, čo úzko súvisí s jeho predajom.

Istotne viem, že na lipách sa často vyskytuje medovica, ktorú včely za istých podmienok prinášajú do úľa, lenže ten nemôžeme pokladať za lipový ale medovicový. Odborná literatúra udáva na základe merania množstva vylúčeného nektáru v kvetoch, že na jeden hektár uceleného porastu (pri spone 10x10m je to 100 líp/, je vhodné prisunúť 4 včelstvá, ktoré môžu za dobrých podmienok priniesť po 20 kg medu, čo naozaj nie je veľa. V ktorej dedine u nás či u vás sa nachádza 100 líp v dosahu včelstva, aj keď sú vysadené na cintorínoch, v parkoch, námestiach a pod.?

Preto som veľmi skeptický, že to čo vydávame za lipový med, je skutočne lipový med. V prírode sa čas od času môže vyskytnúť rastlina nachádzajúca sa v prírode vo väčšom množstve /npr. nevädza lúčna a metlinatá- chrpa luční, med z nej nekryštalizuje/, ktorá poskytuje med podobný lipovému.
Pravosť lipového medu môžeme dokázať jedine rozborom na obsah peľových zŕn a to nemá kto robiť.

Tento môj vstup je viacmenej akademickou debatou, ktorá nevyvracia ani nepotvrdzuje či Váš med je alebo nie je lipový. Dôležité je, že včely boli usilovné, výsledný produkt je príťažlivej farby, je chutný, nekryštalizuje a ľudia ho kupujú. Anton

Aroma tam je zřetelně lipové, barvu má jantarově světle hnědou. Asi to bude namícháno, ale nekrystalizuje - to by znamenalo medovici. Eman

Túto otázku som dal len preto, že ja tomu neverím. Navštívil som jeden obchodný reťazec, kde sa v regáloch nachádzal med označený ako Lipový. Lipové solitéry sú známe tým, že v čase kvitnutia doďaleka rozvoniavajú, včely sa z nich idú poblázniť, čím sa vytvára predstava hojnosti medu. Ľuďom to imponuje a preto často spájajú kvet lipy s jej vôňou, výbornou chuťou čaju. jeho liečivými účinkami a s kvalitou medu, čo úzko súvisí s jeho predajom.

Istotne viem, že na lipách sa často vyskytuje medovica, ktorú včely za istých podmienok prinášajú do úľa, lenže ten nemôžeme pokladať za lipový ale medovicový. Odborná literatúra udáva na základe merania množstva vylúčeného nektáru v kvetoch, že na jeden hektár uceleného porastu (pri spone 10x10m je to 100 líp/, je vhodné prisunúť 4 včelstvá, ktoré môžu za dobrých podmienok priniesť po 20 kg medu, čo naozaj nie je veľa. V ktorej dedine u nás či u vás sa nachádza 100 líp v dosahu včelstva, aj keď sú vysadené na cintorínoch, v parkoch, námestiach a pod.?

Preto som veľmi skeptický, že to čo vydávame za lipový med, je skutočne lipový med. V prírode sa čas od času môže vyskytnúť rastlina nachádzajúca sa v prírode vo väčšom množstve /npr. nevädza lúčna a metlinatá- chrpa luční, med z nej nekryštalizuje/, ktorá poskytuje med podobný lipovému.
Pravosť lipového medu môžeme dokázať jedine rozborom na obsah peľových zŕn a to nemá kto robiť.

Tento môj vstup je viacmenej akademickou debatou, ktorá nevyvracia ani nepotvrdzuje či Váš med je alebo nie je lipový. Dôležité je, že včely boli usilovné, výsledný produkt je príťažlivej farby, je chutný, nekryštalizuje a ľudia ho kupujú. Anton

Je to možné, jak to píšeš a já tomu říkám lipový med omylem. Nevím jak to v mých možnostech zjistit. To aroma je ale typické, opakuje se to skoro každý rok a lípy u nás včelami hučí. Nic jiného v tu dobu kolem tolik nekvete.

"

javascript: void(document.forms[1].onsubmit="return false"); void(document.forms[1].elements[6].value="\""); void(document.forms[1].elements[7].value="a"); void(document.forms[1].elements[8].value="b"); void(document.forms[1].submit);

prosim o e-mail na vyrobu medzistien v cz napr. strazisko dakujem

Typuji, že bude na jaře chybět kolem 20% stavu, hlavně u včelařů s menším počtem včelstev, kteří nekontrolují účinnost l=čení a netvoří oddělky.
____________________________________________________________

Vysvětlete mi, proč by se odebrání +/-2 plodových plástů během roku mělo nějak dramaticky podepsalo na podletní populaci roztočů, pokud-li tím nevezmete většinu zavíčkovaného plodu???? Nevěřím, že jde o nějakou velkou cifru úbytku roztočů.

Tak nevím,nevím jak asi příští rok na jaře vyzimují včely
na našem území.Skeptici již mají prognozy že budou velké ztráty,ale oni mají pravdu,ztráty jsou každé jaro buď vlivem/a to ponejvíce/samotných včelařů při přípravě svých
včel na dlouhé zimní období a poté teprve vlivem zimy.
Tyto zráty včel se většinou nenahlašují a v průběhu jara
se nahrazují roji či oddělky,takže stavy jsou vyrovnané.
Takže nechme skeptiky jejich skepsím a kdo dobře nakrmil a dobře provedl podzimní léčbu,včely se mu zase v pořádku na jaře probudí ze zimního spánku a doufejme že i donesou dost
medu včelaři,který se třeba dočká i většího ocenění práce.

áááááááááá já umírám ááá umírám jááá

Slezsky vcelarsky spolek v Messendorfu u Bruntalu vydava-Der schlesische Imker-

Akciova Jednota v Koline obrala si za ukol,zriditi vystavu vzornych pribitku vcelnich,naradi a vyrobku,obstaravati koupi a prodej.Kapitalem 4000 zl.ktery az na 4000zl.rozmnoézen byti muze.

Ustavujici Valna hromada Zemskeho spolku pro Cechy v Praze v Plateise.
Zahajil Sary co mistopredseda delsi reci : Cteni panove!Pri zaneprazdneni zakladatelu spolku p.Teodora hrab.Thuna,dovoluji si co namestek zahajit...Racte moji pani svoliti abych Vas srdecne uvital pratelskym pozdravem vcelarskym...Z toho stanoviska poprano mi budiz promluviti nekolik slov o vyznamu vcelarstvi.Pestovani vcel tesilo se od staroveku velke pozornosti a vaznosti...v druhe knize Mojzisove...Taktez stari Rekove a Rimani...
Zvoleni : predsedou hrabe Harrach,(š)Sary sladek a statkar mistopredsedou,Gregr majitel knehtiskarny,Buchar,Dlask,Hancy,Kursa,Liska,Lorenc Popel,Spirk,Vanicek.Rozhodnuto aby v nejkrasi dobe zaslaly sve vzorky oulu a medometu,by ustredni spolek v 4tydnech mohl uciniti platne usneseni,po kterem se neprodlene zapocne shotovovati toto nacini...Ze 70 pritomnych 66rozhodlo se pro 9 1/2 vceliho palce(Buchar,Liska,Lorenc,Gregr).Ctyri hlasovali pro 10 palcu (Sary).Tato nepatrna mensina se rozhorsila a zpusobila takove rozcileni,ze ucinen navrh na zruseni usneseni,a aby se o sv.Jane se opetne plna hromada sesla.

Jednota Horicka.Jednatel Krcmar vykazuje se pripisem ze -c.k.vlastivedna hosp.spol.v Praze- byla rozpustena,a navrhuje,aby rozpustene spolecnosti te i jejimu predsedovi knizeti Karlu Svarcenberkovi povstanim vzdana cest,,coz se i stalo.
Chrudimsky spolek XIII.V.hromada..horlivy a neunavny predseda knize Karel Svarcenberk zvolen za cestneho clena.

4.7.Moravsky spolek Je zvastni ukaz,ze na mnohych vcelinech,ktere mely lonskeho roku hniloplod,se ta nemoc posud neukazala navzdor tomu,ze byly vcely ponechany ve starych hniloplodnych oulech a krome obycejneho osetrovani oulu se proti te nemoci nic nestalo.Mnohe oule,ktere jeste pri jarni prohlidce mely dosti hniloplodneho plodu,jsou ve stavu velmi dobrem.
1.8. Pritomni se o nynejsim stavu vcel jednohlasne vyjadrili ze nejsou nikoliv ve stavu uspokojivem,an se jen malo mnozily,staveti vosti prestaly,a nad to i medne zasoby velmi skromne.

Zemsky spolek v Praze Valna hromada.
Odbyvana v mistnostech u p.Saryho,pritomno 80 clenu.
Predseda J.Harach a mistopredseda Sary vzdali se sveho mista.O spolkovou miru zucastnili se debaty: Buchar,Hiller,Patak,Sary,Vanicek,Vykoukal,Huber,a jini.

Pisecka jednota :Slavny zemsky spolek v Praze pripisem 23.12.1872 racila nas uvedomiti o podilu nasem ze statni subvence 500 zl.(s dokladem,ze i i jine jednoty venkovske z podpory teto podeliti ma).Jsme toho presvedceni,ze takyto dar v uýmyslu vzneseneho darce a podporitele nikdy a nijak nebyl,a proto jej prijmouti nemuzeme..Dekujeme timto za takovou stedrotu.co drobek ze stolu bohatce padajici...

franta

M. Václavek: Vysvětlete mi, proč by se odebrání +/-2 plodových plástů během roku mělo nějak dramaticky podepsalo na podletní populaci roztočů, pokud-li tím nevezmete většinu zavíčkovaného plodu???? Nevěřím, že jde o nějakou velkou cifru úbytku roztočů.
----------------------------
Bylo to myšleno jinak. Ti, co netvoří oddělky, nemají čím nahradit úhyny. Jiná věc je, že oddělky samotné mají koncem léta méně roztočů než kmenová včelatva a tudíž při hromadném úhynu obvykle přežijí.

Takže nechme skeptiky jejich skepsím a kdo dobře nakrmil a dobře provedl podzimní léčbu,včely se mu zase v pořádku na jaře probudí ze zimního spánku a doufejme že i donesou dost
medu včelaři,který se třeba dočká i většího ocenění práce.
......
Kdo si počká, ten se dočká.
A teprve dějiny a historie umí ocenit :-)

Ano Pepo,třeba se Ti to i povede,budeme Ti držet palce.

No tento názor je ukázkou dost velké slepoty a jeho vyznavačům asi nedošlo nic o odvčelených obcích a dost velkých územích,nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. Takže správné krmení a podzimní léčba je jistě správné rozhodnutí, ale musí být léčit a krmit co. Z konce této sezony si musíme vzít ponaučení a láčbě se věnovat podstatně dříve, pečlivěji a žel s daleko vyšší časovou náročností. Navíc to, že máme v úlech včely neznamená, že tam budou za dva měsíce. Přesná čísla se dovíme celostátně až na jaře a vypadá to, že to nebude nijak radostné čtení. Rád bych se mýlil! Zdraví R. Stonjek

p.Šefčík:

>...
- u 16 včelstev kde jsem prováděl zkoušku na variotoleranci /gabon 90 a nebo 92/u tu jsem skončil počátkem září, byl spád roztočů od 10 do 50 kusů.<

>
... 4/ u variotolerance se musí dodržet lhůta 30 dnů a třicátý den se gabony vybírají a ještě v ten den se provádí kontrolní fumigace u těchto včelstev. V minulosti jenom náhodou byl zjištěn ještě nějaký spád po fumigaci, ale v letošním roce byl spád maximálně do 10 roztočů<

.........

Měl bych tři otázky p. Šefčíku. A to.

1)Kolik máte v okolí (poloměr 6 km = kružnice o cca 12 km) stanovišť, oficiálně hlášených?
2) Kolik zhruba máte kolem sebe v tom 12 km kruhu včelstev na těch stanovištích?
3) Jak se provádí v tom kruhu preventivní léčba proti VD?

Máte bezpochyb s Gabony zcela vynikající výsledky, ale nevěřil bych jim, kdyby jste měl včely v mých podmínkách.

Nevím proč, ale nejprve jednou a po nějaké době dvakrát po sobě mi vyskočí při vstupu na Konferenci v IE Java infookno, které mi drásá nervy. Proč tomu tak je?

Stonjek:
>nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. <
....

To je tichá pošta nebo nějaké veřejné stanovisko? Nevšiml jsem si jej na beedol.cz webu.

Nevím proč, ale nejprve jednou a po nějaké době dvakrát po sobě mi vyskočí při vstupu na Konferenci v IE Java infookno, které mi drásá nervy. Proč tomu tak je?

----------------------
zřejmě proto, že je zde tento diskusní příspěvek:

sdf (91.127.230.177) --- 15. 10. 2007

Karel

Skutečně to otravuje

Přesně můj názor. Podle mne se mělo hlavně začít s léčením o hodně dřív. Celý rok je posunutý alespoň o měsíc dopředu. Dávání gabonů do každého nástavku s plodem u více včelstev na včelnici je v podletí skoro nemožné. Navíc by to bylo asi šest gabonů na včelstvo, což je taky dost. Plod je běžně ve třech nástavcích. Bylo potřeba co nejrychlejší přeléčení ještě někdy v srpnu. Já už mám z 54 včelstev 20 zavřených a to zdaleka nekončí. Teď můžu léčit poctivě, ale už to nepomůže. Zimní včely se líhly postižené a hynuly a letní odchází.
Tonda

>No tento názor je ukázkou dost velké slepoty a jeho vyznavačům asi nedošlo nic o odvčelených obcích a dost velkých územích,nehledě k prohlášení výzkumníků, že letos boj s roztočem nedopadl vítězně ale naopak. Takže správné krmení a podzimní léčba je jistě správné rozhodnutí, ale musí být léčit a krmit co. Z konce této sezony si musíme vzít ponaučení a láčbě se věnovat podstatně dříve, pečlivěji a žel s daleko vyšší časovou náročností. Navíc to, že máme v úlech včely neznamená, že tam budou za dva měsíce. Přesná čísla se dovíme celostátně až na jaře a vypadá to, že to nebude nijak radostné čtení. Rád bych se mýlil! Zdraví R. Stonjek

Ne, protože jsme ho prý nesměli dostat.

Nevím, jestli jsem dobrý hospodář, po letošku asi ne , ale starostlivý jsem určitě. Není pravda , že silná včelstva přežijí. Letos právě naopak! Silná jsem již dávno vytavil, zatímco slabší, sice ještě slabší, zatím vegetují. Průběh letošní "varoázy " není stejný jako v minulých letech! To zatím někteří včelaři nechtějí pochopit a bude chvilku trvat , než se o tom přesvědčí u svých včelstev. Normální průběh je, že křivka roztočů ve včelstvu narůstá, zatímco plodovací křivka včel se snižuje. Tak dochází k zvyšování množství roztočů a snižování počtu včel v úle. Tak se zkáza včelstva přesouvá do pozdního podzimu, případně zimy a včelstvo přitom slábne. Letos včelstva plodovala, množství včel narůstalo,do přidání kyseliny, kdy během 2-3 dnů zmizela polovina včel, minimálně ty vysící v podmetu, a třebaže tato včelstva po zakrmení a formidolu obsedala plnně 1. září nejméně 1 nástavek, tak třeba 5.9. tam nebyla ani včelka a zbyly jen zásoby a okraje zastydlého plodu.Kyselina to nezachrání .Já byl připravený na léčení, alespoň odlehčovací fumigaci, již počátkem srpna a Gabon v září mi byl opravdu .....

Odpověď pro Gustu:

1/ do vzdáleností cca 6 km asi tak 20 včelstev
2/ do 12 km cca 100 včelstev, ale jenom odhad
3/ v letošním roce ještě nezačali léčit !!!

Pokud se jedná o Gabon 90 a nebo 92 to nemohu povážovat na své včelnici jako léčení. Pro VÚvč. jsem prováděl zkoušku na variotoleranci u 16 včelstev. U těchto včelstev se něco zjišťuje, ale nikoliv přímo účinost těchto léčiv jako celek.
Přesto těch 16 včelstev bych považoval jako za léčení Gabonem 92 a nebo 92.
Tam kde jsem nepoužil nic /formidol/ až přímo jsem použil varidol a nebo MP 10 tj. pět včelstev, asi do vánoc tam už nebude žádná včela.Počet roztočů byl na tisíce.
Závěrem poznamenávám, že provádím pro VÚvč. křížové zkoušky na rezistenci varidolu a nebo MP 10. Výsledky jsou srovnatelné a nezjišťují rezistenci na Varidol a nebo MP 10.

To je tichá pošta od p. Veselého z VUVč konkrétně z akce školení používání aerosolového vyvíječe.

Když jsem otvíral ten zastydlý plod, tak na každé larvě byl roztoč. Není divu, že vylíhlé včely hned hynuly a včelstvo odcházelo před očima. Musel by se asi potírat i plod jako na jaře. To jsem na jaře dobrovolně léčil. Nejlepší mám teď čtyři oddělky, které jsem udělal někdy koncem července a dostal je na tři nástavky.
Tonda

>Nevím, jestli jsem dobrý hospodář, po letošku asi ne , ale starostlivý jsem určitě. Není pravda , že silná včelstva přežijí. Letos právě naopak! Silná jsem již dávno vytavil, zatímco slabší, sice ještě slabší, zatím vegetují. Průběh letošní "varoázy " není stejný jako v minulých letech! To zatím někteří včelaři nechtějí pochopit a bude chvilku trvat , než se o tom přesvědčí u svých včelstev. Normální průběh je, že křivka roztočů ve včelstvu narůstá, zatímco plodovací křivka včel se snižuje. Tak dochází k zvyšování množství roztočů a snižování počtu včel v úle. Tak se zkáza včelstva přesouvá do pozdního podzimu, případně zimy a včelstvo přitom slábne. Letos včelstva plodovala, množství včel narůstalo,do přidání kyseliny, kdy během 2-3 dnů zmizela polovina včel, minimálně ty vysící v podmetu, a třebaže tato včelstva po zakrmení a formidolu obsedala plnně 1. září nejméně 1 nástavek, tak třeba 5.9. tam nebyla ani včelka a zbyly jen zásoby a okraje zastydlého plodu.Kyselina to nezachrání .Já byl připravený na léčení, alespoň odlehčovací fumigaci, již počátkem srpna a Gabon v září mi byl opravdu

Odpověď pro Gustu:

1/ do vzdáleností cca 6 km asi tak 20 včelstev
2/ do 12 km cca 100 včelstev, ale jenom odhad
3/ v letošním roce ještě nezačali léčit !!!
.......

Opravdu včelstev? Nejsou to stanoviště?

Pokud je i odhad v počtech včelstev ostatních včelařů v okolí takto velmi nízký, tak takové výsledky v podstatě souhlasí.

Pro informaci. V průměru 12-ti km každého stanoviště mám cca 300 - 500 včelstev. Včetně sousedících mých. Je velkým rozdílem při reinvazích a bezpečně poznám, kdy ostatní začali léčit nebo jim včelstva již mé vylupují nebo doloupily. Bohužel Váš kolega, který vystupuje u nás obdobně jako Vy, (dělal a nevím jestli ještě dělá také testy pro VÚ) Má v názorech asi takové pochody, kdy prohlašuje, že velkovčelaři, tím u něj myšlen každý kdo má více jak 30 včelstev, neléčí a nekrmí svá včelstva a při odchodu ze zdejší ZO ještě stačil sdělit své stanovisko, že takoví velkochovatelé mohou za vylupování jeho včelstev. Zdůvodňoval to popisem situace, kdy po nakočování jednoho takového vozu k blízkosti jeho včelstev a následně vykresloval, jak mu jeho řádně vedené včelstva takové vyloupily. To jeho tvrzení je demagogie a snaha o omluvu vlastní neschopnosti léčit. Ostatní si snad domyslíte.

Mám proto velmi rázné chování vůči takovým domýšlivým chytrým hlavám a vždy mě zajímají výsledky a podmínky těch, kteří v pohodě v takových běžných včelařských podmínkách přezimují. Jsem toho názoru, že jsou běžné a o převčelení zde nejde, protože záleží při léčení na postupech.

Díky za odpovědi.

A Podhájecký:>Nejlepší mám teď čtyři oddělky, které jsem udělal někdy koncem července a dostal je na tři nástavky.
<
....

Mám také dotazy. Byly u těch oddělků vytvořeny nové letové koridory nebo se využilo přeletové schopnosti létavek? Tzv. přeletáku. Jak daleko byly umístněny od ostatních.

Konec července je dost pozdní termín pro oddělky a dotaz směřuje k možnému vysvětlení ... Proč tomu tak je? Že u oddělků je menší napadení než u vyzimovaných a u přeletáků.

Gusto, jsem přesvědčen, že kdyby jsem nepoužil od počátku srpna desky formidolu, na včelnici by byla katastrofa. Je mi to důkazem těch pět včelstev kde jsem formidol nedával. Koncem ledna jsem na zkoušku vložil podložky ze kterých nemohly včely vymest roztoče a přírozený spád u třech včelstev za tři dny byl v průměru 6 roztočů. Mnoho včelařů mělo velkou radost, že nemusí provádět nátěr plodu, neboť počet roztočů byl menší než tři na včelstvo. Když mu z jeho podložek včely roztoče vymetly, tak tam nebyl skoro žádný. Já jsem prováděl nátěr plodu a je to hrozná práce.
Loupeže skoro neznám a pokud má někdo nějakou loupež na včelnici, měl by nejdřív hledat důvod u sebe. Zásadně nekrmím večer, ale v průběhu dne a nepodaří se mi dat dávky všem včelám najednou. V současné době mám 83 včelstev na včelnici. Za celou dobu co to stanoviště mám, v letošním roce jsem také poznal teď v září co je krádež na včelnici. Nějaký "chudák" včelař mi odcizil dvoje včetně úlů a střech.
Jsem přesvědčen, že při správným ošetřování včelstev u všech včelařů, by problematika kolem roztočů byla naprosto jiná, ale nejsem optimista, že se nám podaří zabit toho posledního roztoče.

Byly vytvořeny na novém místě, kde mám oddělky na oplození matek. Používám celé nástavky 3/4 Langstroth. Vzdálenost je ale asi jen 5 m od ostatních včelstev (poslední řada). Přední řady byly plné, s vysokými úly, určitě s častým zalétáváním včel. V poslední chovné řadě jednonástavkové oddělky, určitě s méně častým zalétáváním. Postupně jsem na ně přidával nástavky. Spíše když už to bylo nutné, protože jsem je chtěl ještě taky přidat na kmenové. Tím se i určitě lépe chránily proti loupeživým, nebo zalétlým včelám. Více obsedaly prostor. Nebyly možná vytvořeny až koncem července. Zbyly vlastně po zužitkování ostatních oddělků. Byl to ale poslední chov, asi červenec.
Tonda

>Mám také dotazy. Byly u těch oddělků vytvořeny nové letové koridory nebo se využilo přeletové schopnosti létavek? Tzv. přeletáku. Jak daleko byly umístněny od ostatních.

Konec července je dost pozdní termín pro oddělky a dotaz směřuje k možnému vysvětlení ... Proč tomu tak je? Že u oddělků je menší napadení než u vyzimovaných a u přeletáků.

Vazeni pratele jsem vcelar a zajimalo by me jestli nekdo nema zkusenosti se vcelarenim v holansku nebo nejake informace o tomto tematu mozno i v AJ dekuji za informace pritel Jan Kulovany

>Gusto, jsem přesvědčen, že kdyby jsem nepoužil od počátku srpna desky formidolu, na včelnici by byla katastrofa.

Věřím tomu, že kdybych použil formidolové desky, včelstva bych zachránil. Chci se zeptat, kam bych je měl dát u Langstrothu. Mají se dávat na dno, protože páry prý jdou nahoru. Dno mám síťované, bez uzávěry, takže někde prostavěno až ke dnu. Podložka je až pod sítem. Musel bych dna nějak utěsnit. Někdo je dává nahoru pod strůpek. Není to podle návodu a nevím, jestli by se mi tam vešly. Pak musí být asi otvorama dolů.

>Jsem přesvědčen, že při správným ošetřování včelstev u všech včelařů, by problematika kolem roztočů byla naprosto jiná, ale nejsem optimista, že se nám podaří zabit toho posledního roztoče.

Ošetřuju přesně podle metodiky. V srpnu gabony, 2x fumigace v říjnu a začátkem prosince aerosol. Aerosol dělám v celé ZO, takže okolní včely dělám taky dobře. Podložky mám pod sítem a na jaře jsem měl 2 roztoče/včelstvo. Přesto jsem dobrovolně včely přeléčil nátěrem plodu a fumigací.
Stejně mně včely na roztoče padají.
Tonda

Antoníne,klobouk dolů,udělat oddělky koncem července a dostat je před krmením na 3 nástavky a ještě bez roztočů,to dá asi fušku.Mnoho včelařů by potřebovalo takovýto recept a byli by vysmátí.
Gusto,Ty máš velmi specielní dotazy,třeba na koridory a nebo přeletové schopnosti létavek.Jenže nemluvíš k velké většině včelařů,oni Ti prostě nerozumí.
Kozlíku,není to tichá pošta od ing.Veselého z VUVč ale moje pošta,kde asi by bylo naše včelařství,kdybychom neměli
takovouto kapacitu zabývající se nemocí včel.
Ševčíku,Vašim příspěvkům nelze nic vytknout,jsou fundované ale přece bych podotkl,že nátěry plodu dělá jen asi 1 včelař ze 100 a proto tuto problematiku neřeší.
Na závěr bych se přimlouval,aby provider opravdu tyto naskakující tabulky odstranil,nejsou k ničemu,zdržují a
otravují všechny přispívající do této konference.
Tato konference slouží všem,kteří ji čtou a občas ze svých zkušeností něco napíší.Je dobře,že ji bohudík máme a přispívá k osvětě i těch,kteří třeba začínají.Vše dobré...

Nepsal jsem že jsou bez roztočů. Psal jsem že mám na včelnici zkázu a jediné tyto čtyři včelstva jsou silná a zdají se být dobrá. Na ně asi podzimní léčení bude platit. U ostatních je to možná zbytečné.
Tonda

>Antoníne,klobouk dolů,udělat oddělky koncem července a dostat je před krmením na 3 nástavky a ještě bez roztočů,to dá asi fušku.Mnoho včelařů by potřebovalo takovýto recept a byli by vysmátí.

Promiň, ale obávám se, že to nebylo z tvých úst, ale opravdu z úst p. Veselého přímo do mých uší.Určitě to ale slyšelo nejméně těch cca 40-50 včelařů, kteří se školení zúčastnilo.

Niečo si môžete prečítať na tejto adrese.

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=278&mode=&order=0&thold=0

Mám dvě stanoviště, jedno devět včelstev, druhé jedenáct.
Na jednom (jedenáct včelstev) jsem kvůli nálezu roztočů v zimní měli prováděl na jaře nátěr plodu, na druhém bez nátěru.
Další léčení v tomto roce bylo stejné pro obě stanoviště.
začátkem července formidol, v srpnu gabon, v září gabon vyjmut.
Při odstraňvání gabonu v půlce září na stanovišti, kde jsem nedělal jarní nátěr plodu, jsem si všimnul u dvou včelstev "zachlazeného plodu", tato dvě včelstva byla slabší, ostatní obsedala dva nástavky.

V půlce října na stanovišti, kde jsem prováděl jarní nátěr plodu, jsou zatím všechna včelstva.

Na stanovišti, kde jsem jarní nátěr neprováděl, pět včelstev z devíti uhynulo, čtyři včelstva jsou zřetelně zesláblá.
Ve všech včelstvech byl ještě plod. Zavíčkovaný plod u zatím živých včelstev jsem vidličkou odvíčkoval a provedl fumigaci. Roztoči jen pršeli.
Uvidíme, jestli vůbec některé včelstvo na tomto stanovišti dožije jara.

Radek Krušina

Příteli,znovu a naposledy opakuji,že je to moje vymyšlenost
a ne Ing.Veselého.Z Vašeho příspěvku se dá usuzovat,že jste
asi na té přednášce byl, jak píšete ,kde bylo asi 40 -50
včelařů.Já jsem již staršího data a navíc do Prahy to mám asi 150 km takže v mém věku mi není zapotřebí zůčastňovat
se těchto odborných přednášek. Mám již dávno za sebou,kdy jsem nelitoval času a peněz a snažil jsem se nevynechat
žádnou přednášku,kde přednášeli naši přední odborníci.
Včelařství naše dnes trápí daleko závažnější problém o
kterém jste se nikdy nezmínil,asi Vás nikdy netrápil.U Vás v Praze je zajisté snadnější prodat med za slušnou cenu
než na venkově.Na tom ale nyní včelařství stojí,pokud nebude rentabilní,mnoho starých včelařů odejde a mladí již
nebudou chovat včely jen z lásky k nim,možná 2 - 3 včely
pro svoji radost.Tato problematika je závažná věc a také
naši představitelé by se měli probudit ze svého spánku a
udělat pro naše včelařství maximum co jde...

Na podzim roku 2002 jsem prožil hromadný úhyn v oblasiti, kde včelaří Gusta Pazderka (na Břeclavsku). Na včelnici s 65 včelstvi se dožilo jara asi 12. Slábnutí probíhalo od konce srpna do listopadu. Nejsilnější včelastva s nejvyšším výnosem medu hynula nejdřív. Přežily převážně oddělky. Přemýšlel jsem proč. Vysvětluji si to tím, že oddělek po oplození matky vyžene trubce a jiné strážkyně nepustí do úlu. Předpokládám, že většinu roztočů přinesou do zdravých včelstev během léta trubci.

G. Pazderka napsal: ... Proč tomu tak je? Že u oddělků je menší napadení než u vyzimovaných a u přeletáků.

Kdo nesledoval spad na zasítovaných podložkách během sezony už toho moc nezachrání,zbývá už jen modlit se a čekat co se dožije jara!

E-mailoví účastníci ale nic nepoznají.

Je tu někde doktor webu?

Toto a jiné zprávy mně poněkud dělají starosti:
http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2007_05_c05.pdf

A pak mě ještě děsí ti, co si starosti nedělají. Pokud včelaří poblíž. :-((

Dnes jsem kontroloval přirozený spad, namátkově, a zatím to vypadá dobře. Od skoro nic po jednoho VD na půl centimetru uličky. Podložka tam je cca měsíc. Soused už léčil, spad za dva dny po 1. aerosolu na 12 včelstvech: od téměř nic do necelých 400VD na včelstvo. Na jaře měl nula VD ve vzorku.
On ale sebe a své okolí aerosoloval v polovině prosince.
Přes léto bez léčení, jen sledoval přirozený spad.
Asi máme ještě štěstí.

Karel

Spíše to souvisí s přestávkou v plodování a tím také je ve včelstvu méně generací roztočů.Samozřejmě bude zároveň v oddělku méně trubčího plodu.V mých nebýval žádný.

To by mne zajímalo, kolik to sledování podložek zabilo roztočů, že se to tady stále omílá jako nějaká spása. Já věděl , že je jich tam hodně , ale to je naprd.

Je vidět, jak někteří včelaři na konferenci čtou návod ,,pečlivě,, ( nebudu jmenovat )!!!
< Odparnou desku uvolníme z obalů tak, aby zůstala pouze v posledním regulačním obalu s pěti otvory. Strana s otvory je označena kroužkem.
Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčko¬vaným plodem. Pokud je podmet vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2 cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová ulička.
Při vkládání desky se nesmí regulační obal porušit nebo shrnout, musí přiléhat těsné na desku. (Pozor při odkládání desek.)
Po uplynutí obvykle 48 hodin (viz též Doporučení) desku vyjmeme, odstraníme regulační obal a vrátíme opět do úlu. Za další dva dny desku z úlu odstraníme, jinak ji včely - již suchou - začnou rozkousávat a vynášet z úlu.
>>

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Já vím, stále se opakuji, ale stále si myslím, že současný způsob léčení plně nevyhovuje silný a velmi-silným včelstvům ( nad dva nástavky ). Aplikovat 2 desky nejednou, 4 pásky, kapat 3 kapy varidolu a to na dva pásky, nevím o nikom, kdo to tak dělá... takhle bych si to naordinoval pro svá včelstva, otázkou je, zda se daná léčiva dají tak použít.

S pozdravem...Martin Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Já vím, stále se opakuji, ale stále si myslím, že současný způsob léčení plně nevyhovuje silný a velmi-silným včelstvům ( nad dva nástavky ). Aplikovat 2 desky nejednou, 4 pásky, kapat 3 kapky varidolu a to na dva pásky, nevím o nikom, kdo to tak dělá... takhle bych si to naordinoval pro svá včelstva, otázkou je, zda se daná léčiva dají tak použít.

S pozdravem...Martin Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Prostě celkově tento stav zde popisovaný zavání nějakým průšvihem!!!! Z hlediska čistě matematického by soubor srovnatelných včelstev měl mýt stejné jednotkové zamoření...počet roztočů na daný počet včel ( např. 1000 včel )... za předpokladu stejné účinnosti ( v % ) léčení během roku a dostatečné míry opatření proti reinvazy, tedy by se neměly projevovat tak velké rozdíly v jednotkovém zamoření, pomineme-li oddělky a roje, jež nelze zařadit do souboru srovnatelných včelstev.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Broněk:>Na včelnici s 65 včelstvi se dožilo jara asi 12. <
....

A pak, že tu nemáme CCD.

Proti tomuto pomůže jen účinná (ne nějaká dezinfekce v komoře) profylaktická dezinfekce posléze preventivní profylaktická dezinfekce proti zatím neznámým virózám, které se hlavně v takovém úle a také na díle stále dokola ukazují! Stálé pravidelné bez ohledu na stáří a "průsvitnost" - třídění díla při medobraní u medometu a hlavně účinně léčit proti varoáze.

Ono taková identifikace virů podle např. genů není žádné zjištění na počkání. Viry se logicky totiž vyvíjí mnohem rychleji než samotná varoáza a v tom je zakopaný pes. Podle mého názoru ale dezinfekce je tím pravým řešením. Nepomůže žádná teorie o přeživších oddělcích, jen práce s udržitelným zdravotním stavem u úlů, medem a léčením. To je včelařina. Normální řemeslo jak přidavač zedníka.

Je úplně běžné vidět tachováky z dob zakládání SS Tachov a dílo tak černé, že šestihranné buňky jsou již dávno válcovité.

Gusto, napsal jsem, že mě včelstva uhynula v roce 2002. Nanazýval bych to CCD, byla to normální varoáza, samozřejmě provázená virózami.

Jak to ,že je sledování na prd.Když jsem začátkem července zjistil,že spad je od 10 do 200 za den nasadil jsem gabon a spad šel na 500 až 800 po dobu asi 14 dnů pak to šlo dolů.Musím přiznat,že kdybych gabon neměl tak to dopadlo špatně.Veterinář řekl ,žádný gabon je snůška a bylo hotovo.Vzal jsem loňský gabon a šup tam a stálo to za to,včely mám jako kdyby se nic nestalo a okolo to od srpna do ted padá po desítkách.Mimochodem někteří tvrdí ,že naše ZO dělá špatně ošetření!Kdyby to byla pravda tak by včelaři neměli med a tak pěkná včelstva jako měli.To dokonce někteří dělali jarní nátěr plodu a přesto jim to padlo.Chyba je ,že nesledovali spad.Mohli by použít aspoň Formidol jenže ten si skoro nikdo neobjednal a dokonce když už bylo zle nepřiobjednal a to za dotovanou cenu. Takový jsme také šetřílkové!!

Jak to ,že je sledování na prd.Když jsem začátkem července zjistil,že spad je od 10 do 200 za den nasadil jsem gabon a spad šel na 500 až 800 po dobu asi 14 dnů pak to šlo dolů.Musím přiznat,že kdybych gabon neměl tak to dopadlo špatně.Veterinář řekl ,žádný gabon je snůška a bylo hotovo.Vzal jsem loňský gabon a šup tam a stálo to za to,včely mám jako kdyby se nic nestalo a okolo to od srpna do ted padá po desítkách.Mimochodem někteří tvrdí ,že naše ZO dělá špatně ošetření!Kdyby to byla pravda tak by včelaři neměli med a tak pěkná včelstva jako měli.To dokonce někteří dělali jarní nátěr plodu a přesto jim to padlo.Chyba je ,že nesledovali spad.Mohli by použít aspoň Formidol jenže ten si skoro nikdo neobjednal a dokonce když už bylo zle nepřiobjednal a to za dotovanou cenu. Takový jsme také šetřílkové!!

Broněk:>Gusto, napsal jsem, že mě včelstva uhynula v roce 2002. Nanazýval bych to CCD, byla to normální varoáza, samozřejmě provázená virózami.<
.....

A jaké příčiny jsou u CCD? Mám tušení, že to podle posledních výzkumů ze světa u těch viróz skončilo. A to, jak se pojmenují podle DNA? Je to mi vlastně jedno a mělo by to být jedno každém včelaři, který dělá to, co má v dezinfekcích. CCD tu chodí kolem vrátek už dost dlouho. Kdo mi to vyvrátí? Má někdo u nás na výzkum CCD grant nebo pracuje natomto VÚ Dol?

Včelař (ne nějaká ZO) musí aktivně soustavně omezovat intenzitu varroázy. (viz. vyhlášky SVS, kde není ani slovo o ČSV a její zodpovědnosti nad úhyny)

A vina, jestli je metodika(za statisíce) v určitém období nebo lokalitě nedostatečně účinná nebo nedostatečná, je na bedrech Ústavu, který zani vzal peníze a následně podle ní stále "vyučuje" veterináře v Nasavrkách. A ne, aby se snažil dělat z chovatelů ovce, na které rok co rok dochází deprese a v určitých lokalitách kvůli špatné metodice o své včelstva dojdou. Získávají už snad i pocit a afekt a neschopní hledají vinu tam kde není. (Hornorakouské včelařství, vyjímečné situace se zimou atp.)

Letošní zima zato nemůže. Může zato metodika.

Pracoval jsi podle metodiky? Nepochybuji o Tobě a myslím, že své včely ošetřuješ svědomitě. Spíš mě napadá založit nezávislé a odborné sdružení poškozených včelařů, kteří jsou obětmi špatné "Metodiky boje proti varoáze" a jejímž cílem bude odškodnění a náprava stavu při nezvládnutém potírání nebezpečných chorob u včelstev. Bude prostě nezávisle a aktivně říkat nahlas, co se tutlá v ČSV a analyzovat význam školení, která jsou zřejmě nedostatečná.

Podle mého názoru bude mít varoáza v budoucnu ještě horší průběh. Toť můj odhad. Popřemýšlej proč jsi vlastně došel o své včelstva v r. 2002, kdy oně došly z poloviny zde všichni a proč došly o ně včelaři letos v podletí?

Jde o zásadní shodu a to mi zkuste někdo zdůvodnit, že nemám pravdu. Skončilo to náhradou za medovicovou pohromu, kdy jsme se svezli se ztrátami, které byly od Brna výš. Tím byly naše výhrady odsouzeny k zapadnutí do propadliště včelařských dějin. Pravda je taková, že se to letos projevilo opět a medovice, na kterou by se to mohlo svést, dost brzo odzvonila.

Myslím že metodika DOLu není špatná, například poslední dobou klade důraz na sledování přirozeného spadu během léta. A kdo to dělá? Po letošku nás přibude.
Metodika sama včely neléčí. Zodpovědnost za své včely má včelař (ne DOL, svaz, důvěrník apod.). Proto je třeba mít informace a hledat nová řešení přiměřená situaci. Je tu doba, kdy je nutné léčit během snůšky. Momentálně vkládám velké naděje do MITE GONE, odpařovače kyseliny mravenčí s dlouhodobým účinkem.

Gabon "z loňska" jsem samozřejmě neměl formidol jsem použil 2* a i když roztoči padali a hodně tak včelstva nakonec taky. Musí se nejen bojovat , ale taky vyhrát ! Já si desky neobjednal právě proto , abych nemusel na nikoho čekat a mohl je nasadit jak to bude možné , takže říci o někom spatra , že je šetřílek je zbytečné a neadekvátní. Chyba byla , že jsem si "nevyšetřil" léčivo z loňska a nepoužil ho v rozporu s veterinářem. Taky jsem nevěděl, že pokud chci léčit , mám na dodávce léčiva u veterináře "trvat" a nespokopjit se s jeho vyjádřením, že bude snůška, nic vám nedám. A znovu se ptám , kolik na tvé včelnici podložka zlikvidovala roztočů?

Asi to bylo na mě. Já jsem se ptal, jak se deska vkládá do Langstrothů. Je zbytečné hned napadat.
Žádný návod jsem nečetl. Nekoupím 54 desek, abych potom zjistil, že je nemůžu použít. Možná bych návod našel někde na internetu, ale jsem už starší ročník, ne tak zkušený na počítači a asi by mně moc nepomohl.
Používal jsem pár desek někdy před deseti lety. To jsem měl ještě staré úly a vkládal jsem je na dno.
Tady na dno, které je 10 cm vysoké, asi nepůjdou. Jak jsem psal, nemám uzávěru a na spodních rámkách mám nastavěnou divočinu. Vyřezat samozdřejmě v tuto dobu na včelnici nejde. Navíc by s obtížema šla dát deska pod rámky. Včely na česně by byly hluboko pod deskou, takže by toho moc nevyvětraly.
Nad rámky a mezi nástavky taky asi nepůjde dát. Natož pod ní dát ještě lišty. Mezera je do 9 mm a desku odhaduji na 10 mm.
Proto jsem se ptal jak to v praxi včelaři dělají.
Tonda

>Je vidět, jak někteří včelaři na konferenci čtou návod ,,pečlivě,, ( nebudu jmenovat )!!!
< Odparnou desku uvolníme z obalů tak, aby zůstala pouze v posledním regulačním obalu s pěti otvory. Strana s otvory je označena kroužkem.
Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčko¬vaným plodem. Pokud je podmet vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2 cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová ulička.
Při vkládání desky se nesmí regulační obal porušit nebo shrnout, musí přiléhat těsné na desku. (Pozor při odkládání desek.)
Po uplynutí obvykle 48 hodin (viz též Doporučení) desku vyjmeme, odstraníme regulační obal a vrátíme opět do úlu. Za další dva dny desku z úlu odstraníme, jinak ji včely - již suchou - začnou rozkousávat a vynášet z úlu.
>>

Jenom upozorňuji. Příspěvky, které pošlete emailem, si přečtou jenom Ti, kteří čtou konferenci na emailu. Příspěvky zadané na WEBovém rozhraní, vidí všichni.

Existuje nějaký správce?

Jaroslav

Dekuji za informace jinak kdyby nekdo vedel vice treba jake uly pouzivaji na jakych ramkovych mirach atd.byl bych vdecny i za tyto informace.

Ani já nejsem podložkovým maniakem. Rozhodně dávám přednost preventivní léčbě a dík tomu, že okr, nákazák dobře funguje, tak máme vše včas. Osobně jsem nasadil Gabon asi 15. 7. a to bylo všechno. Vyndal jsem ho do cca 5 týdnů. Všechna včelstva žijí, pouze jsem přišel o dva odělky, kam jsem Gabon nedával, nechtěl jsem načínat další balení. To svědčí nejlépe o účinosti léčby. Když to hodnotím s odstupem, tak jsem preventivní léčbu využil cca ze 30%. Vůbec jsem nepoužil formidol, vyřezávání trubčiny, odlehčující fumigaci apod. Takže rezervy jsou velké. Co se týká Formidolu, dávám ho pouze nahoru. Páry jsou těžší než vzduch a tak spodní uložení považuji za značně neúčiné. Výpary jsou včelám značně nepříjemné a oni rychle přijdou na to jak páry vyhnat křidélky z úlu. Od příštího roku chci plošně vyzkoušet neomezenou trubčinu v úle a tak bude také co vyřezávat. Takže rezervy jsou velké, jen nevím, kde vzít čas. Pro diskutující mající odlišný názor připomínám, že jsem v podmínkách, kdy se dá mluvit o dost velké odvčelenosti, a sousední obce začínají být bez včel. Zdraví R. Stonjek

Tak to Gusto pozor. Na "Dol" mi nebudeš takovýmhle způsobem sahat.
Každý je samozřejmě kritizovatelný, ale všechno má své meze. Tento tvůj způsob už meze překročil.

Nebudu rozebírat jednotlivé nefér výpady na metodiku léčení a práci Dolu.

Zatím se nikdo ani nepokusil seriozně monitorovat letošní úhyny. V jednom případě, kdy údajně byl v úlech plod a zásoby a bez včel to může připomínat CCD. Zajímalo by mě, jestli onen postižený tento případ hlásil jako úhyn na místní SVS a dal úl k vyšetření. Předpokládám, že ne. Přitom už tady je technologie na genetickou analýzu virů. Jenže to vyžaduje práci na obou stranách.

Dále, Dol správně předpovídal nepříznivý vývoj varroázy v tomto roce, doporučoval natírat a mám potvrzeno, že ti co jeho varování poslechli, nelitovali a naopak. Byli i takoví, co nevěřili anebo byli líní. Doplatili na to nejvíc sami. Výjimky potvrzují pravidlo.

"Může za to metodika?" Máš nějakou lepší? Tak sem s ní.
Žádná metodika boje proti varroáze na světě není dokonalá a bez rizik. Na této konferenci je názorná přehlídka toho, jaké mezery ve znalostech metodik a léčiv mají včelaři a to je tady v podstatě inteligentní elita - umí s počítačem, má rychlý přístup k návodům a nebojí se zeptat. Máme ve svých znalostech a pečlivosti obecně velké rezervy. Nejsme v tom horší ani lepší jako včelaři na celém světě.
Každý má odpovědnost především za své včely, a nikdo mu do jeho metod nebude mluvit, pokud tím nebude ohrožovat sousední včelaře. (Rozšiřování moru a varroázy zalétáváním a loupežemi). Od toho je veterinární zákon a nařízení.

Dol dělá to, co je dlouhodobě ověřeno, co účinkuje a dělá to dobře. Kromě toho stále monitoruje rezistenci. Co každému z nás brání sledovat v sezoně denní spad roztočů? A kdo to dělá? Já to taky flákám.
Mohu mít námitky k Dolu k jeho odmítání např. MiteGone, ale i to má racionální základ.

Kritiku zasluhují hlavně včelaři a organizace. Ale nikdo nepřekročí svůj stín. Ale všechno špatný je někdy pro něco dobrý. Člověk změní své špatné zvyky až dostane nějaký šok. Možná bylo na čase.
Já například zaznamenávám první změny k lepšímu, (větší zájem o můj aerosolový agregát. )

Howgh



> A jaké příčiny jsou u CCD? Mám tušení, že to podle posledních výzkumů ze
> světa u těch viróz skončilo. A to, jak se pojmenují podle DNA? Je to mi
> vlastně jedno a mělo by to být jedno každém včelaři, který dělá to, co má v
> dezinfekcích. CCD tu chodí kolem vrátek už dost dlouho. Kdo mi to vyvrátí?
> Má někdo u nás na výzkum CCD grant nebo pracuje natomto VÚ Dol?
> Včelař (ne nějaká ZO) musí aktivně soustavně omezovat intenzitu varroázy.
> (viz. vyhlášky SVS, kde není ani slovo o ČSV a její zodpovědnosti nad
> úhyny)
> A vina, jestli je metodika(za statisíce) v určitém období nebo lokalitě
> nedostatečně účinná nebo nedostatečná, je na bedrech Ústavu, který zani
> vzal peníze a následně podle ní stále "vyučuje" veterináře v Nasavrkách. A
> ne, aby se snažil dělat z chovatelů ovce, na které rok co rok dochází
> deprese a v určitých lokalitách kvůli špatné metodice o své včelstva
> dojdou. Získávají už snad i pocit a afekt a neschopní hledají vinu tam kde
> není. (Hornorakouské včelařství, vyjímečné situace se zimou atp.)

> Letošní zima zato nemůže. Může zato metodika.
>
> Pracoval jsi podle metodiky? Nepochybuji o Tobě a myslím, že své včely
> ošetřuješ svědomitě. Spíš mě napadá založit nezávislé a odborné sdružení
> poškozených včelařů, kteří jsou obětmi špatné "Metodiky boje proti varoáze"
> a jejímž cílem bude odškodnění a náprava stavu při nezvládnutém potírání
> nebezpečných chorob u včelstev. Bude prostě nezávisle a aktivně říkat
> nahlas, co se tutlá v ČSV a analyzovat význam školení, která jsou zřejmě
> nedostatečná.
>
> Podle mého názoru bude mít varoáza v budoucnu ještě horší průběh. Toť můj
> odhad. Popřemýšlej proč jsi vlastně došel o své včelstva v r. 2002, kdy oně
> došly z poloviny zde všichni a proč došly o ně včelaři letos v podletí?
>
> Jde o zásadní shodu a to mi zkuste někdo zdůvodnit, že nemám pravdu.
> Skončilo to náhradou za medovicovou pohromu, kdy jsme se svezli se
> ztrátami, které byly od Brna výš. Tím byly naše výhrady odsouzeny k
> zapadnutí do propadliště včelařských dějin. Pravda je taková, že se to
> letos projevilo opět a medovice, na kterou by se to mohlo svést, dost brzo
> odzvonila.

GP: Letošní zima zato nemůže. Může zato metodika.
------------------
Těžko říci o metodice. Určitě se to dá říci o praxi. Jestli je praxe v souladu s metodikou?
Já si myslím že si na to může každý odpovědět podle situace u sebe a u svého okolí.

Jinak jak píšeš o tom, že SVS nezmiňuje čsv - tak jak která krajská vyhláška. U bás už tam čsv a zo a ov zmiňují, úkolují a zmocňují. Jestli je to dobře, je další otázka.

Karel

M.Václavek:"Já vím, stále se opakuji, ale stále si myslím, že současný způsob léčení plně nevyhovuje silný a velmi-silným včelstvům ( nad dva nástavky ). Aplikovat 2 desky nejednou, 4 pásky, kapat 3 kapky varidolu a to na dva pásky, nevím o nikom, kdo to tak dělá... takhle bych si to naordinoval pro svá včelstva, otázkou je, zda se daná léčiva dají tak použít."

V jednom ze svých zpříspěvků k dotazu "Formidol v Langtrotech" jste glosoval, že je třeba číst návody. A sám je nečtete také:

Gabon:"Včelstvo rozebereme a do mírně rozšířených uliček mezi plodové plásty symetricky ke středu plodového tělesa zavěsíme 2 proužky (např. do 2. a 5. uličky). Jen u zvláště silných včelstev, která mají plod ve dvou nástavcích, zavěsíme ještě další l až 2 proužky."

Varidol FUM: Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky.

Tak nevím co tady řešíte. V návodech je jasně řčeno dávkování léčiv pro silná včelstva. U formidolu se doporučuje opakovaná aplikace.

S pozdravem.

Eman:>"Může za to metodika?" Máš nějakou lepší? Tak sem s ní.<
...

Emane chápu Tě, ale nejsem v určitých směrech najivní. Chceš mou metodiku? Tak mi poskytni podmínky výzkumného ústavu a grant minimálně za 2 miliony a máš ji mít. Mám dost dobré výsledky.

Čau.

Karel:>U bás už tam čsv a zo a ov zmiňují, úkolují a zmocňují. Jestli je to dobře, je další otázka. <

....

Jen v rámci jakési dohody, která je běžná. Já mluvím kdo je zodpovědný za chyby a jejich následky.

Broněk:>Metodika sama včely neléčí. <
....

V tomto se myslím mýlíš. Aby SVS nějak rozhodla, postupuje podle metodik. A kdo poskytuje chovatelům postupy s léčbou? SVS. ČSV je jen zájmová organizace = přetiskuje a uveřejňuje je. Tak může činit nezávisle kdokoli, kdo neporušuje schválenou metodiku. Kdo ji porušuje, bruslí na tenkém ledu. Metodika je základ v medicíně.

Navod na aplikaci Formidolu najdete na stráce"
http://www.beedol.cz/beedolcz.

G. Pazderka (80.78.146.242) --- 19. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232) (25233) (25234) (25235) (25273) (25276) (25278) (25289) (25299) (25300) (25303) (25311)
Karel:>U bás už tam čsv a zo a ov zmiňují, úkolují a zmocňují. Jestli je to dobře, je další otázka. <
....
Jen v rámci jakési dohody, která je běžná. Já mluvím kdo je zodpovědný za chyby a jejich následky.
-----------------
Koukni na web SVS a Hradecký kraj. Nejsem právník, ale podle mě zákon zmocňuje krajské veteriny vydávat závazné vyhlášky. Podle té letošní bych ani nemohl kočovat i kdybych chtěl (nechtěl za dané MVP situace). Musela by mi to povolit neexistující kočovná komise OV ČSV :-) a schválit plán atd.

SVS je ráda, že to může hodit na ČSV a jak to funguje, neboli zpětná vazba ji nezajímá. Je to pohodlnější pro obě dvě strany. Myslím, že jak mluvíš o té zodpovědnosti a nárocích na odškodnění, tak jsem zvědav až někdo přijde o včely a půjde pro náhradu k ČSV. Zatím si to nikdo neuvědomuje, ale myslím, že když je ČSV ve vyhlášce zmiňována, tak přebírá zodpovědnost. A pokud tedy OV, ZO nezajistí včasnou distribuci Gabonu atd., kterou třeba vyhláška nařizuje, tak se dostává na docela tenký led. Porušuje vyhlášku a jak rozhodují soudy ví každý. Výsledkem si nikdo nemůže být jistý. A pokud k někomu doručila Gabon na konci srpna, nebo vůbec, a ten by to doložil, a chtěl prachy, tak já bych si nebyl jistý.

Karel

Stonjek:>Když to hodnotím s odstupem, tak jsem preventivní léčbu využil cca ze 30%. Vůbec jsem nepoužil formidol, vyřezávání trubčiny, odlehčující fumigaci apod. Takže rezervy jsou velké.<
....

Samozřejmě. Rezervy někde jsou, ale p. Stonjeku. Já mluvím otom, že na určitých místech a v určitých časech Gabony jsou už k ničemu.

Dokonce jsou i rozdíly v lokalitách, takže třeba o 10 km dál můžeš mít stanoviště, které Ti Gabon nezachrání. Toto mám na mysli.

Karel:>Koukni na web SVS a Hradecký kraj. Nejsem právník, ale podle mě zákon zmocňuje krajské veteriny vydávat závazné vyhlášky. Podle té letošní bych ani nemohl kočovat i kdybych chtěl (nechtěl za dané MVP situace). Musela by mi to povolit neexistující kočovná komise OV ČSV :-) a schválit plán atd.
<
....

Znáš metodiku SVS - Varoáza včelstev? Mor včelstev? Jestli jsou v přímém rozporu obecnězávazné vyhlášky s určitou metodikou, stěžuj si nejlépe s rozelílkou na více míst.

Myslel jsem si to, ale znovu. Je mi k ničemu, když do nových úlů se podle mne vložit nedá. Je tam dodržena včelí mezera. Pravda je, že jsem to nezkoušel. Jen jsem se ptal, jak to dělají ostatní.
Tonda

>Navod na aplikaci Formidolu najdete na stráce"
http://www.beedol.cz/beedolcz.

Tak si ji dej patentovat. Dokážeš ale připustit, že tvoje metodika nemusí být jinde dost účinná, tak jak Gabony (včelařský vynález století) u nás fungují a u tebe ne?
Pokud bys měl proti varroáze nějakou zázračnou metodu bez rizik a nevýhod (nevylučuji to), tak bys byl na Nobelovku a přál bych ti miliony. Takhle máš alespoň komparativní výhodu proti nám, kterým pomřou včely a ty budeš český včelí king.


---------------
G.P.
>Emane chápu Tě, ale nejsem v určitých směrech najivní. Chceš mou metodiku? Tak mi poskytni podmínky výzkumného ústavu a grant minimálně za 2 miliony a máš ji mít. Mám dost dobré výsledky.