76646

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pepa (90.176.2.8) --- 14. 10. 2007
Re: PNEU od eXtralevne-pneu.cz ...PNEU na vše co jezdí (25239)

Díval jsem se na ně, ale mám dojem, že to není na osobní vozidlo, ale na pracovní stroje. Samozřejmě, že se na ně dá jezdit. Měla by u těch pneu uvedena také rychlost a ta tam není. Já tomu až tak nerozumím a určite je někdo kdo to dokáže objektivné posoudit. Podívejte sa na to někdo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25241


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Mája (88.103.157.154) --- 14. 10. 2007
Re: PNEU od eXtralevne-pneu.cz ...PNEU na vše co jezdí (25239)

Vilík:
.... siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma.
-------
Montáž pneu ale asi ve službě není :-)) Takže mi to s přirážkou a bez záruky namontují v pneuservisu a v konečném součtu asi moc neušetřím. :-((

Mája

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25240


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vilik (88.102.174.231) --- 13. 10. 2007
PNEU od eXtralevne-pneu.cz ...PNEU na vše co jezdí

Zdravim vsechny, i vcelari potrebuji nejen cukr, ale i kvalitni zimni pneu a to jedine od firmy http://pneu.extralevne-pneu.cz, siroky sortiment, skvele ceny, doprava zdarma. Mohu je jako vcelar kupujici kvalitni pneu jedine doporucit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25239


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gjzr (88.83.169.114) --- 13. 10. 2007
Re: Kontakt na výkup medu pre Slovensko (8449) (8451)

tzuitýitziit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25238


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232) (25233) (25234)

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25237


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koliban (88.100.95.205) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232)

Pozdě není,musíte dbát na to aby ty fumigace,předpokládám
že třikrát se konaly po týdnu či 10 dnů za teploty 10 stupňů a pak to bude OK.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232) (25233) (25234)

Pán Václavek, ja to veľmi dobre viem, ale kolega sa pýtal priamo, tak som mu priamo odpovedal.

To či je to dobrý spôsob, trochu pochybujem, lebo ohlasy na webe svedčia o niečom inom, ako o správnom ošetrovaní cez komisie. Moje včely sú životaschopné, nepriek tomu, že včely bez pomoci iných."Nu budiž".

Raz som sa v časopise včelár zaoberal touto myšlienkou, teda o jednotnom ošetrovaní včelstiev cez ZO. Dostal som reakciu naň až z ďalekej Kanady od rodáka, trochu väčšieho včelára p. Zaka (možno si niekedy meno písal Žák|. Reakcia bola negatívna, "on je majiteľom včiel a nik mu do toho zasahavať a prikazovať ako má liečiť, čím a kedy, nebude"! Včely sú jeho majetok a ak ich potrebuje ošetriť, tak to urobí, ak nie, včely mu zahynú. V tom je jeho logika.

Ja viem, že u nás sú chovatelia natlačení doslova "na seba" a ohrozenie zo strany neporiadnych včelárov je možné. Klieštik však túto dilemu vyrieši sám a najlepšie, zostanú len včelstvá, ktoré majú starostlivých a dobrých gazdov. V mojom širšom okolí to platí už teraz, čo bolo slabé a nesprávne oštrované, uhynulo. Do okruhu 3 km sa nenachádza ani jedno včelstvo. Ostali len tí najlepší, čo sú odborne podkutí a vedia, že len správna metodika ošetrovania včelstiev im zaručí, že budú pravidelne vytáčať med. Len toľko. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232) (25233)

Pane Turčáni,
někdy z Vaších rad českým včelařům mám pocit, že si myslíte, že si v ČR každý včelař léčí sám.
Nevím, jak je to u Vás na Slovensku, ale v Česku podzimní léčení provádí až na výjimky komise, a ta léčí ( alespoň by měla léčit ) podle platných návodů vydaných VUVČ a podle metodického plánu vydávaného každoročně Státní veterinární správou.


Pro všechny:
U silných a velmi-silných včelstev se domnívám, že současné dávkování léčiva plně nepostačuje, tedy léčení nemá takovou účinnost jako u slabých včelstev.
Dále je tu problém s roztoči, kteří během posledního či předposledního léčení zapadnou mezi uličky nebo do plástu a při lednové nebo únorové oblevě je včely vymetou do zimní měli ( a jsou tomu důkazy...např. E. Veselý ).
Po letošní zkušenosti, kdy mi důvěrník málem zapálil úl, bych si raději fumigaci prováděl sám.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2007
Re: Léčivo Varidol. (25232)

Zatím jsem ještě neobdržel lečivo Varidol, neni na neho uz pozde?

Nie! V každom prípade to urobte, vložte podmetové podložky, aby Ste poznali stav preliečených včelstiev na množstvo VD.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

flakatos (84.16.120.34) --- 12. 10. 2007
Léčivo Varidol.

Zatím jsem ještě neobdržel lečivo Varidol, neni na neho uz pozde?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2007
Re: Varroa destructor a vosy (25228) (25229)


V tejto úvahe sa nachádza odstavec o osách, ktorý môže dať odpoveď aj na vašu otázku. Anton


Aj osy môžu prenášať VD.

Vo včelárskej literatúre sa najčastejšie uvádza šírenie varroa destruktor (V.D) zo zdroja nákazy do jeho okolia, najčastejšie zalietavaním včiel do cudzích úľov, pri rabovaní zásob v nakazenom včelstve, menej už stretávaním sa včiel lietaviek na kvetoch (zber peľu), kde V.D dokáže prežiť bez včely až 48 hodín.




Ja predpokladám (priamy dôkaz chýba), že sa tak deje aj na miestach odberu vody, kde sa často v jednom momente stretnú desiatky včiel. Klieštik včelí pri svojej obratnosti sa dokáže bleskurýchlo presunúť pri vzájomnom styku zo včely na včelu. A tu taká možnosť je.


Možno bude čitateľov zaujímať aj ďalší spôsob šírenia sa V.D. a to využívaním netradičného vzdušného transportéra zo sveta hmyzu ôs (Vespa). Prenášanie V.D.osami je neznáme prípadne málo známe. V čase enormného rozšírenia sa klieštika včelieho (u mňa naposledy v r.1991) na mojom stanovišti (ale aj v širšom okruhu), sa zároveň rozmnožili osy , hlavne osa obyčajná (Paravespula vulgaris L.) a osa útočná (Vespula germanica F.). Osy profitovali na tisícoch poškodených včiel klieštikom včelím a vírusom akútnej paralýzy , ktoré hynuli pred letáčmi úľov a v oslabených včelstvách získavali bez problémov sladinu. Z poškodených včiel získavali hrudné svalstvo (bielkoviny), ktoré odnášali do svojich hniezd. Silno oslabené včelstvá si jednoducho nevedeli poradiť s presilou ôs, ktoré vnikali do úľov, lebo strážkyne letáča už neexistovali. Na druhej strane teda ôs nebolo v tom čase predátorov (napr. jazvec, ktorý likviduje hniezda vyhrabávaním), pri dostatku bielkovinovej a uhľohydrátovej potrave nič im nestálo v ceste aby dosiahli svojho vrcholu. Tým bolo osám umožnené vytvárať v zemi mohutné spoločenstvá, k čomu prispievalo i mimoriadne suché počasie. Nepomohli ani lapače ôs, hoci sa do nich chytilo tisíce jedincov.


Osie larvy
Vtedy ma napadla myšlienka (dosť naivná), či sa klieštik nerozmnožuje v osích hniezdach a odtiaľ ich osy robotnice na svojich telách pri svojich návštevách prenášajú do včelstiev. Viedlo ma k tomu objavenie živých jedincov V.D. na tele ôs na voľnom priestranstve ( asi 4 prípady) a nemal som istotu či klieštikov odnášajú zo svojich hniezd do včelstiev alebo naopak, z včelstva do osieho hniezda. Preskúmal som jedno mohutné osie hniezdo, ale na zaviečkovanom plode som nezistil ani jeden pozitívny prípad. Ani som nemohol, biológia vývoja osieho plodu je odlišná ako u včely medonosnej. Včely ukladajú potravu k larvičkám plodu na dno voskovej bunky a osy kŕmia svoje potomstvo priamo do úst lariev.



Výskyt dospelých samičiek V.D. na telách ôs si vysvetľujem nasledovne a jednoznačne. Do ťažko poškodených včelstiev, v ktorých vplyvom radikálneho premnoženia V.D. nastal rozpad včelieho spoločenstva (všetky liahnuce sa mladé včely odchádzajú z úľa a staré aj keď nepoškodené sú opotrebované rýchlo hynú), ochrana letáča prakticky neexistuje, osy sa bez problémov dostanú na plásty, na ktorých získavajú potravu, čo dokonale do poslednej chvíli využívajú. Klieštik v tomto chaotickom štádiu sa začína rozmnožovať do obludných rozmerov kedy sám inštinktívne cíti ohrozenie seba samého, lebo nasleduje zánik včelstva. So zánikom včelstva hynie aj on. Vtedy nastáva chvíľa keď na svoju záchranu použije nie len rabujúce včely, ale aj netypického predstaviteľa osu, ktorá ho môže preniesť do prostredia čistého včelstva, ktoré mu poskytne možnosť prežiť. Osa má väčší akčný rádius a môže navštevovať aj úle na iných stanovištiach. Klieštik včelí svojím inštinktom vie lepšie vycítiť zánik svojho hostiteľa a ak má možnosť dokáže ho využiť aby sa dostal do iného prostredia a osa je jednou z nich. Našťastie aj osy postihujú tie isté zákony ako ostatné druhy hmyzej ríše pri ich nadmernom rozšírení. Po prajných rokoch aj pre osy prichádzajú roky nevhodné a krivka vzostupu po dosiahnutí vrcholu prudko padá dolu.


Čo z tohoto poznania vyplýva pre nás?
Môže včelár ovplyvniť reinváziu V.D. do nezamorených alebo len slabo zamorených včelstiev ? Má sa len trpne pozerať ako sa s ním príroda zahráva? Nie! Najlepšie opatrenie je v prvom rade chovať silné včelstvá , musia mať stále zásoby, zúžiť veľkosť letáčov v čase od začiatku augusta až do konca sezóny a (čo nebudú schvaľovať ochranári) likvidovať osie hniezda uvedených druhov v okruhu 300-500 m okolo včelnice a pripraviť včas dômyselné lapače na včelniciach.
Ale naozaj to pomôže?

Anton Turčáni, Závada


Diskusia

Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor (Skóre: 1)
podľa Ondrej v Saturday, 07 October 2006 (18:45:45) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu) http://www.sh1800.szm.sk
Dobry den p Turcani, chcem sa len nieco spytat . Kde na tych osach ten V.D. bol? Na rovnakom mieste ako na vcele? Dakujem.

[ odpovedať ]

* Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor podľa turcani v Saturday, October 07


Re: Aj osy môžu prenášať Varroa destruktor (Skóre: 1)
podľa Laco Šebošik v Tuesday, 17 October 2006 (23:32:57) CEST
(O užívateľovi | Poslať správu) http://www.vcely.sk
Ja som si prenos Varroa d. na osu pred pár rokmi odskúšal. Klieštik bol prenesený na osu, ale podľa pozorovania jej hladké telo nebolo veľmi pre klieštika prítulné. A naviac osa dokázala po niekoľkých sekundách sa klieštika zo svojho tela nožičkami šikovne zbaviť, a aj opätovné vrátenie skončilo tým istým výsledkom. Nuž ale jeden pokus ešte nič nemôže vyvrátiť, preto by určite pomohla nejaká fotka Varroa na ose. Poprípade dlhšie pozorovanie na osách by dokázalo či k takýmto prenosom dochádza aj počas bežného včelárskeho roka, resp. len pri nadmernom rozšírení klieštika a následnej lúpeži ôs.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 12. 10. 2007
Re: Varroa destructor a vosy (25228) (25229)

Roztoč varroa potřebuje pro svůj vývoj v období larválním a v období nymfy specifické podmínky ( stálá teplota 30-35°C, zavíčkovaný plod po dobu 11-16 dní, buňky nesmí být svislé ), které mu vosí společenstva neposkytují.
A co je hlavní, roztoč varroa dlouhodobě nepřežije teploty pod 10°C ( na podzim dojde k rozpadu vosích společenství, přezimují jen oplodněné samičky, které přes zimu zmrznou a na jaře vylezou z úkrytu, v němž přezimovaly, a založí nové společenství ).

Jak tak čtu ty alarmující správy o přemnožení varroa destruktor v letošním roce, tak jsem se rozhodl ( někdo by mohl namítnout, že jsem to dělěl zbytečně ) léčit současně Gabonem a Formidolem ( který jsem aplikoval nad plodové těleso a to 4x u každého včelstva v průběhu měsíce srpen ). V sobotu 15.září jsem všechny matky zaklíckoval, tak aby k 10. říjnu nebyl ve včelstev plod, kvůli zvýšení účinnosti prvního ošetření, které v naší ZO proběhlo 10.října. Matky jsem vypouštěl 8.října, včelstva byla bez plodu.
Představoval jsem si, jaký budu mít po té mé intenzivní péči o včelstva nízký spad, ale byl jsem nemile překvapen. Druhý den po ošetření jsem kontroloval spad. Spad se pohyboval nejníže kolem pár stovek roztočů, u nejsilnějšího včelstva spad přesahoval 1000 roztočů. Přitom v srpnu byl téměř nulový spad u všech včelstev.
U toho nejsilnějšího včelstva mám pocit, že došlo k reinvazi, zdálo se mi při zužování ( který provádím jen v říjnu ), že má nějak mnoho zásob, určitě má více zásob než jsem já zkrmil. Asi před týdnem jsem u tohoto včelstva zaznamenal nezvyklý ruch, včely byly nasáté, bylo mi divné odkud to nosily.
To by mě zajímalo, kde se ty roztočí vzali!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 12. 10. 2007
Re: Varroa destructor a vosy (25228)

Klieštik sa osu prichytí, ale ako vidíš osy s nimi nemajú žiadne problémy. Vyhynutie im určite nehrozí. Presnú príčinu prečo je to tak neviem, pokusy sa týmto smerom nerobili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomtom (81.30.251.9) --- 12. 10. 2007
Varroa destructor a vosy

Dobrý den,
nevíte náhodou zda vosy mají taky problémy s roztoči? Pokud ne, tak proč? Zkoumal to někdo?
Hravě by si je mohly přenést z našich včelstev, které pilně navštěvují....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.100.133.122) --- 11. 10. 2007
YouTube - japonsti srsni

I kdyz fenomen You Tube (server, kde muze kdokoli skoro cokoli publikovat - vyvesit, predevsim fotky a kratka videa) sel doted kolem mne, dnes jsme na radu kamarada na tutu www stranku zavital a o chvili pozdeji jsem zadal najit cokoli na heslo "bees"

Mimojine se zobrazil cca 6 min profesionalni dokument od National Geografic o japonskych srsnich, importovanych evropskych vcelach a mistnich japonskych vcelach na ostrove Honsu. Je to v anglictine, ale zajimave :-)

Vice na http://www.youtube.com/watch?v=n4wRIERp6Vs

Ve zkratce film popisuje zkazu vcelstva vcely medonosne (pravdepodobne A.m. lingustica - italska) pri utoku cca 30 srsnu (totalni vyrabovani ulu) a nasledne strategii puvodnich japonskych vcel na tento utok - srsne patrace, ktery oznacuje feromonem vyhlednutou korist vcely obklopi a vyvinou svymi telisky vysokou teplotu, kterou srsne "usmazi" zaziva.

Hezky natoceno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2007
Re: matky, GMO (25216) (25219) (25221) (25222) (25225)

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice?

Radek nám to výborne ten vysvetlil toxicitu npr. kukurice a iných pestovaných plodín plodín. Vďaka.

Toxicita agátu spočíva v niečom inom a do nektáru sa nedostáva. Ako deti sme pojedali svieže kvety agátu ako lahôdku a nikdy sme sa neotrávili. Posledné roky suším čerstvý kvet agátu na čaj a neviem, či je niečo lepšieho na osvieženie. Dôležité je sladiť agátovým medom a mierne okysliť cirónovom šťavou. Chuť a vôňa nápoja je božská. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (88.100.133.122) --- 11. 10. 2007
Re: matky, GMO (25216) (25219) (25221) (25222)

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice? Pravdou je, že jedovaté části rostlin resp. toxické látky, které taková rostlina může obsahovat, často nejsou obsaženy v jejich genetativních částech a produktech.
**************************************

Spravna poznamka, to bysme se divili, co vse je v prirode toxicke, a co je je jedovate jen pro nekoho (napr. z brambor bych nedoporucoval nikomu pozrit nic jineho, nez hlizy a mate nekdo strach, kdyz vidite vcelku na kvetu bramboru?)

Diskuze o GMO by ctenare mela nejdriv vest k vysvetleni co pod pojemem GMO zahrnuji. jestli geneticky modifikovane organismy, tak prosim, to je vse kolem nas. Pokud jen ty rostliny (omezim se na tuto risi), ktere maji v sobe nepribuzny gen z jineho druhu, umele vneseny biotechnologii, tak to uz je o trosku jina diskuze.

V prvni skupine jsou totiz vsechny hospodarske rostliny, vsechny kyticky na zahradkach, travy na obhospodarovanych loukach atd. A to se prosim slechteni ve 20.stoleti snazilo najit ruzne cesty k vyssim vynosum - ozarovanim celych poli psenice tvrdym gama zarenim pocinaje...

Molekularni genetika dava hodne prilezitosti a je cilenejsi, nez kvantitativni genetika populaci ("pomale" metody selekce a hybridizace - stale zaklad slechteni), nicmene klade spoutu otazek a otazniku.

U kukrice je vnesen gen bakterie, cili rostline pletivo ve stonku a listech produkuje toxin jedovaty housenkam zavijece (takova mura, motyl). Pro nas vcelare to paradoxne muze mit vyhodu - mene chemickych postriku v porostech kukurice.

U soji a bavlny to je gen zapricinujici toleranci k totalnim herbicidum na bazi glyphosatu (round up a kol.)

V CR stoup a pocet poli s GMO plodinami (prevazne kukurice) a zatim vsechny podlehaji schvalovani organum min.zemedelstvi. Je to predevsim pro vyzkum a overovani, nebot pokud by se tak nedelo, mohl by ceskemu zemedelstvi ujet vlak. Dost na tom, ze jej za posledni leta potopili politici.

Samozrejme jsou tu otazky i znepokujici (prenos transgenniho pylu v ramci celedi napr. brukvovitych), ale do je na delsi odbornou diskuzi.

A to je to, do ceho by se meli zacist a pustit vsichni, co se chteji k tematu GMO verejne, opakuji verejne vyjadrovat. Doma si muzem mudrovat and pivem jak chceme :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H. (213.195.230.1) --- 11. 10. 2007
Re: (25211) (25212)

Jaro, mě překvapilo udávané množství trubců nutných k potlačení rojové nálady, u mých nízkých nástavků to dělá u průměrného úlu 1 nástavek, tj. 11 rámků 39x17. V článku (nevím, jestli máš k tomu časupisu přístup) je uváděn i prokazatelně vyšší nárůst roztočů v těchto "trubčích" včelstvech oproti kontrolním, takže vyřezávání trubčích plástů není tak úplně mimo. V popsané metodice je to řešeno kompletním vyřezáním trubčiny v červenci

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 11. 10. 2007
Re: matky (25216) (25219)

Včelařství může zničit jen lidská blbost, která je nekonečná. Tažení různých aktivistů a zmanipulovaných naivků proti GMO je jednou stránkou té blbosti a tak asi souvisí GMO se zničením včelařství.
:-(

---------------------
Karel:
Proč by rozšíření GMO mělo zničit včelařství? :-)))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 10. 10. 2007
Re: matky, GMO (25216) (25219) (25221)

A jaký je rozdíl mezi toxicitou akátu a GMO kukuřice? Pravdou je, že jedovaté části rostlin resp. toxické látky, které taková rostlina může obsahovat, často nejsou obsaženy v jejich genetativních částech a produktech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (89.24.4.101) --- 10. 10. 2007
Re: matky (25216) (25219)

Protože např. pyl GMO kukuřice obsahuje toxiny a to asi nebude moc dobrý med ve kterém bude toxický pyl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Strejček (82.208.37.253) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz (25210)

Ještě doplnění. Příště by měl být v Praze na přednášce p. Sedláček z Příchovic, takže to si myslím bude velmi dobrá přednáška.
Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 10. 10. 2007
Re: matky (25216)

Máte někdo informace o tom jak to vypadá s geneticky
upravovanými zemědělskými plodinami u nás jestli lze předpokládat masové rozšíření těchto plodin a tím likvidaci
včelařství?
-------
Proč by rozšíření GMO mělo zničit včelařství? :-)))

Zatím jsem něco takového četl jen ve Včelařství.


Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz (25210) (25213) (25215)

Přednášel Dr.Švamberk a téma mělo být bio med a bio farma,ale povídalo se o varroaze a problémech okolo.O pěstování svazenky,řepky a hořčice v budoucnu.O dotacích na tyto plodiny a o problému nedostatku obilí v Evropě a spekulovalo se jestli díky této situaci nezačnou zemědělci pěstovat více pšenici když je dobrá výkupní cena.Dotace na uvádění půdy do klidu jsou ty tam a tak proč to pěstovat.Je to k zamyšlení.Bionafta, etanol?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 10. 10. 2007
Re: matky (25216)

Já osobně budu měnit matky až tak koncem října možná v listopadu záleží na počasí.K druhé otázce si dovolím tvrdit,že se určitě jejich pěstování rozběhne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kamil (89.24.4.101) --- 10. 10. 2007
matky

Dají se ještě teď měnit matky ?
Máte někdo informace o tom jak to vypadá s geneticky
upravovanými zemědělskými plodinami u nás jestli lze předpokládat masové rozšíření těchto plodin a tím likvidaci
včelařství ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz (25210) (25213)

milý Pepo, díky za odpověď, Kdo přednášel a na jaké téma??? Jinak jsi si moje nedávně vyslovené věty zcela špatně vyložil. Já jsem nechválil výsledky v léčení, ale to že máme vždy léčiva včas a bez nejmenších problémů, tzn je položen základ pro správné léčení a to opět jak u koho. Co se týká zvýšeného počtu trubců v úle jako spolehlivá prevence proti rojení, článek se mi líbil a velepečlivě to vyzkouším./ budou li včely/ Po přečtení jsem hned naklusal pro zápisky a začal jsem se do nich dívat jiným úhlem pohledu a zjistil jsem potvrzující/možná/ skutečnosti. V mých Dadantech používám stav. rámky pod plodištěm. Jsou roky, kdy tam včely staví jako jo a ne matka tam prakticky neklade a v tom případě se spolehlivě jedná o rok rojivý, prostě rok blbec. Jiné roky tam včely staví dobře a podle barvy trubčiny se tam vylíhlo několik generací trubců a to je rok, kdy rojení tak nezlobí. To bylo například letos. V druhém případě se musím přiznat, že přelarvuji velmi nerad a pokud mohu larvení se vyhýbám. Dostatečně jsem si dokázal, že nejlepší matky jsou, když nejmenší larvičky vypíchám z panenského díla, ale kde sehnat dělničinu. Plemená včelstva mám kvůli pohodlí v ležanech. Ještě jsem nepoznal úl, kde by se včely ochotněji rojily než v ležanu. No a abych získal nějakou dělničinu tak jsem vkládal stavební rámky a menší ukázku dělničích buněk jsem vždy měl až na 3 st. rámku a to je u plástu 39 x 24 nějakých trubců!! Když jsem to takto některé sezony prováděl, ležany se nikdy nerojily. Takže se domnívám, že by na článku mohlo být hodně pravdivého a nám nezbývá než zkoušet. Ostatně i autoři nás k tomu vybízejí. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koliban (88.100.95.205) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz - fejeton (25210) (25213)

příteli Pepíku,asi jste mnoho včelařů svým příspěvkem moc
nepotěšil,ba vypadá to,že do několika málo let bychom
dovčelařili.Myslím si,že ta minulá zima - nezima k velkému
výskytu roztoče hodně napomohla.Je třeba doufat,že byla
zcela výjimečná a že v budoucnu nastanou opět zimy takové
jaké mají být,sníh,mrazy,fujavice.Velkou zásluhu v poslední době mají auta,jen si všimněte,je jich nepřeberné množství na dálnici i na okreskách a ponejvíce v každém
sedí jenom jeden člověk.Takže budeme jezdit auty každý i
třeba na záchod a potom včely nemohou přežít.Jedině že by se aklimatizovaly,ale to už my tady nebudeme ale věřím,že i ty včely tuto civilizační katastrofu přežijí,ale kolik jich zůstane,to je otázka.Med v budoucnu se bude vyrábět ve
fabrice,bude obsahovat všechny komponenty,nebude kvasit
protože bude úplně bez vody,každý si bude moci vybrat podle své chuti a ne jenom řepkový a nebo lesní,výkupci se lehce přeorientují na velkoobchod a maloobchod a bude to OK.Včelaři budou bez práce a toto řemeslo zanikne jako v
minulosti mnoho řemesel,namátkou třeba kováři,koláři,tkalci
punčocháři,rukavičkáři,knoflíkáři,bednáři a ještě mnohá jiná řemesla dříve tak potřebná.Až zase někdy někam pojedete zbytečně sám autem,popřemýšlejte o tom a neroňte
slzy nad českým včelařstvím,včela je zde po miliony let a přežije i nás lidi,kteří tu jsme o hodně kratší dobu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 10. 10. 2007
Re: Dotaz (25210)

Byl jsem tam,zajímavého bylo opravdu dost a na hodně se nedostal čas.Také tam za mnou přišlo několik včelařů s dotazem jaká je u nás situace s varroou.Byli to včelaři z okresu PZ,Zbraslavi a Litoměřic situace podle nich je zlá,Mníšek z 15 je 8 pryč a 5 jich je slaboučkých Řitka všechno padlo,Zbraslav denní spad 20 až 80 také 200 za 4 hodiny po fumigaci 2000 kusů.Není to tak dávno kdy jsem tu četl,že okres PZ díky nákazovému referentovi je perfektní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 10. 10. 2007
Re: (25211)

Nie je to celkom nové. Už sa o tom písalo. Ja som bol dosť dlho skeptický ku vyrezávaniu trúdoviny. Dva roky, nevyrezávam už vôbec trúdie plásty. Tento rok som mal minimum rojov, aj keď niektorí predpokladali, že to bude mimoriadne rojivý rok. Každá rodina má 2-3 trúdie plásty, kde nechávam vyliahnuť sa trúdom. Plus si včely nadstavujú niektoré robotničie bunky a tak si dopĺňajú potrebné množstvo trúdov. Priemerný výnos mám na jednom stanovišti 34 kg. Rodina, ktorá mala extrémne množstvo trúdov /po otvorení medníka, bol toho plný koč. voz/ mi doniesla 52,5 kg medu. Čiže nadpriemer. Ja som nikdy nepovažoval trúdov za darmožráčov, ktorí nemajú v úli čo robiť. Poznám včelárom, ktorí sa za každú cenu snažia likvidovať trúdov v úli, lebo im "žerú med". Idú proti prírode a tým nič nedosiahnu, alebo opak dosiahnu, jak to už väčšinou býva.
Proti klieštiku má vyrezávanie minimálny efekt, dá sa to nahradiť menej pracnými spôsobmi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miloš H. (213.195.230.1) --- 10. 10. 2007
"Trubčí" řešení rojení

Zdravím, konečně jsem se dostal k tomu přešíst si říjnové Včelařství a zaujal mě článek o vztahu počtu trubců ve včelstvu ke vzniku rojové nálady. Rozhodně mě zaujal a tuhle metodiku u pěti úlů vyzkouším. Samozřejmě mě mě vyvolal spoustu otazníků, ale na ně se právě nejlépe odpovídá experimentem. Mám včely, které se rojí průměrně okolo 30%, takže naučit se zacházet se včelama tak, abych rojení snížil, mám jako prioritu. Velice zajímavý je pohled autorů na vztahy uvnitř včelstva, který je (alespoň pro mě) něčím naprosto novým.
Kdo nečetl, doporučuji přečíst.
Miloš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 9. 10. 2007
Dotaz

Nebyl jste někdo na Pražských včelařích?? Bylo tam něco zajímavého?? Nějak nestíhám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vítězslav Vrána (85.71.69.51) --- 9. 10. 2007
Re: Organisovane vcelarstvi v cesku 1871 (25208)

Važený příteli.Nic proti Vašemu příspěvku,ale tu historii sem netahejte,mám toho dost v časopice Včelařství.Stejně to nikdo nepřečte až do konce.Chce to aktualní informace.Víťa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 9. 10. 2007
Organisovane vcelarstvi v cesku 1871

K navrhu spravni rady zvolen p.Rehor Mendl za prvniho namestka starosty a p.F.Steininger c.k.major-auditor za clena spravni rady.Predseda Zivansky oznamil,ze mu letos,z pricin zdravotnich neni mozna odbyvati prednasky.

Zarazen v Bruntale ve Slezsku spolek vcelarsky,cita 120 clenu,s prispevkem 2 zl.Pro letosek budou clenove dostavati casopis spolku moravskeho. Starostou J.Novak.

Moravsky spolek Zvolen p.F.Steininger za druheho namestka starostova,a pet spravnich radu:Witik,Steiner,Koch,Habernek,Zavadil.
Za pricinou nemoci starosty predseda schuzim namestek p.Mendl.Ukazuje se potreba toho,aby se zevrubne ustanovily podminky prijimani do spolku,jakoz i mira jak dalece clenum vyhody spolkove poskytnouti lze.Jakkoliv potesitelny jest tento naval do spolku,nesmi se prece zapominati,ze pokladna neni nevycerpatelna. Sjezdu nem-rakouskych vcelaru v Kielu,ucastnili se Zivansky a Mendl.
Projev Zivanskeho v Kielu:
...Zemsky spolek podle rozsahlosti vice nebo mene odvetvi:okresni-filialni-neb jakekoliv.Nesmi vsak byti samostatne z jinymi stanovy.Spravcove nebo starostove musi byt jmenovani od ustredniho reditelstva.Ve vsem sobe pocinati dle predpisu,jejihz se jim od ustredniho reditelstva dostane.Jakmile se dovoli temto riditi se svymi...nebo prilezitostnymi usnesenimi..prizpusovi sva...drive,bud pozdeji,bude pro celek,pro celistve pusobeni spolku zemskeho ztracena.Tyto filialky nepotrebuji zadnych pokladen,neb zapravuji svuj rocni prispevek do pokladny ustredni.Sprava spolku musi spocivati v rukou starosty(spravce-reditele)nekolika namestku.

Jednota Pisecka Zvyseni prispevku na 1 zl..Zhotovovani ulu v oisecke trestnici.Zevnejsi uprava i vnitzrni usporadani kazdeho znalce nejen uspokoji,ale i prekvapi.Zavazna je smlouva na zhotoveni 300 ulu do prosince 1972(zvasena na 400 ulu).V Jednote prijata spolkova mira 10¨.Vyrabeni i prodej je pod firmou-Pisecka jednota vcelarska-Cena pro cleny Jednoty 4zl.,neudove 5zl.

Brno reditelstvu neseho spolku podarilo se ziskati (clena)vcelarsky spolek Dolnorakousky.Francouzska mira ktera se brzo zavede-metr-obnasi neco pres 3 videnske stopy (316345)cili pul sahu a deli se na 100centimetru.Centimetr se rovna 4 1/2carky,cili 0.3796 palce.

Zakladajici komitet zemskeho vcelarskeho spolku v Cechach
rozeslal vsem znamymv celarich a spolcich v reci ceske i nemecke:...staralo se v hospodarskem klubu usneseni,postarati se o zrizeni...Praha hodi se co sidlo pro takovy (ustredni) spolek nejlepe...a vzorne vcelarstvi jiz u Prahy na statku J.M.Saryho v Hrdlorezich.Prispevek clenu zakladajicich obnasi 50 zl. jednou pro vzdy,podporujicich 5zl. rocne,a cinnym 2zl.rocne
Zakladajici komitet: predseda Theodor hrabe Thon, mitoppredseda J.M.Sary,Vybor:Patak,Kraopner,Petrzilka,Dlask.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koliban (88.100.95.205) --- 9. 10. 2007
Re: vše možné i nemožné (25206)

Tak nám tak nějak ta naše konferece uhasíná,asi všechna témata byla již vyčerpána a včelaři,kteří do této konference přispívají ,i ti co k tomu možnost nemají , nakrmili svoje včely na zimu tak akorát aby přežily a také moc asi letos opět nevydělali.Mám dobrou zprávu,vždy se rovnal v minulosti med máslu a nyní se zvedla cena másla na 31 - 36.-Kč/ myslím tím váhu 1/4kg /. Takže i včelaři do budoucna mají šanci,že za svoji práci u včel dostanou větší odměnu.
Nyní nás čeká jako každoročně ošetření včel,aby se zbavily
zase na další rok nevítaného a sem zavlečeného VD.
Tak jak to poctivě včelař udělá,takové bude mít včely i příští rok,které mu jeho péči o ně bohatě vynahradí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepa (85.71.186.238) --- 9. 10. 2007

med

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Robo (194.160.95.103) --- 8. 10. 2007

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=286

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 10. 2007
Re: Přestávka mezi krmením a fumigací (25202)

Zdravím,
Jak dlouhá má být přestávka mezi krmením a fumigací.

Děkuji

Fumigácia nesmie byť podmienená s kŕmením včelstva. Klieštik je úzko naviazaný na vývojové štádium včely a preto ho musíme likvidovať vtedy, keď najviac ohrozuje výchovu dlhovekých zimných včiel.
Zimujúce včelstvo potrebuje mať dostatok zásob a keďže nemá dostatok svojich prírodný zásob, musíme mu ich doplniť na potrebnú výšku (15 kg/.

Tieto dve povinnosti medzi sebou kolidujú a včelár ich musí riešiť za pochodu, včely musia byť zdravé a musia mať dostatok zásob. Teraz sa nebudem pýtať prečo ste to nerobili priebežne, teraz chcete vedieť, aká mať byť prestávka medzi podaním zásob (tie už mali byť najpozdejšie do 10.9/ a fumigáciou.

V našich slovenských pomeroch v tomto čase sú včelstvá väčšinou bez plodu, ale ojedinele sa vyskytne zaviečkovaný plod, na ktorom môže byť V.D., ktorý nebude fumigantom zasiahnutý. Potom ako?

Pripravte včelstvá na fumigovanie hneď teraz (bez ohľadu či ste podali zásoby/ Varidol Fum - 2 kvapky na nosič, najlepšie večerom. Fumigant zabije všetky voľné klieštiky.
Dôležité je, aby včelstvo išlo do zimy bez škodcu, preto urobte ešte jednu fumigáciu, keď vo včelstvách nebude absolútne plod a to v dňoch medzi 1 a 10.11.
Tento posledný zákrok bude len vtedy úspešný, ak vaše včely nie sú degradované výskytom V.D. (Dali Ste do včelstiev Gabon v čase od 1.8 do 15.8 ?/ Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 8. 10. 2007
Re: Přestávka mezi krmením a fumigací (25202)

To je relativní, rozhodně by se nemělo krátce před fumigací krmit, neboť krmení podporuje plodování a to je v říjnu nejen kvůli ošetřování nežádoucí.
V říjnu se zpravidla již netvoří dlouhověké včely. Tedy jde jen o plýtvání zásob. Pozdně-podzimní a zimní plodování nemá pro včelaře význam, je to jen plýtvání zásob, jde o projev rozmnožovacího pudu včel z tropů ( včela medonosná se vyvinula v tropech ), kde včelstva plodují po celý rok. Jsou i vyjímky ( přesypání včel na mezistěny, pozdní krmení,... podněty zpravidla ze strany včelaře ), kdy dlouhověké včely byly z různých příčin upracovány a teď v říjnu se je včelstvo snaží nahradit ).
Přesně se to říci nedá, protože závisí také na individuálních projevech daných včelstev, ale s krmením bychom měli být hotovy nejpozději měsíc před začátkem ošetření, tedy do 10. září.
S krmením nečekejte, začínejte krmit ihned po posledním medobraní a zužujte včelstva až v říjnu! Docílíte tím jednak silnějších včelstev a jednak tím snížíte slídění na únosnou mez.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!
( ps. žádná tichá výměna, ale trubce stále mám! )

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ludan (213.29.197.185) --- 7. 10. 2007
Přestávka mezi krmením a fumigací

Zdravím,
Jak dlouhá má být přestávka mezi krmením a fumigací.

Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

seremedserious (82.208.2.221) --- 6. 10. 2007
Re: prodejna (25174) (25181)

to sem teda moc nepochopil jak tvoje prednaska souvisi s informaci ze Lefelman bude zavirat.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 10. 2007
Re: polystyren úly (25188) (25197) (25198)

Ivan:
>Ty časopisy jsou i někde na internetu? <

Doufám, že někdo není takový kaskadér a neriskuje s autorským zákonem. Jinak ...

Podařilo se mi vtěsnat podobu jednoho čísla Včelařství(Českého včelaře, Včelař, Včela moravská) cca do 3 Mb a to když je v barvách, v prohledávadelné podobě s diakritikou, samozřejmě s nějakou procentuální, ale již tu nejmenší tolerancí chyb při převodu. Dělají mi problémy již jen cyklostylované vydání OVP.

To dělá za rok cca 40-50 Mb dat x cca 130 ročníků. (co zatím celkem mám v časopisech mimo knihy)

Mám opravdu rychlý scanner.(do 6 sekund 1 A4)

Předem upozorňuji, že nikdo odemne nechtějte takovou práci jakkoli získat. Je to jen pro moji potřebu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180) (25189) (25195)

Pane Turčáni to nebylo na Vás ,ale na Jirku ze včerejška.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (213.192.4.146) --- 5. 10. 2007
Re: polystyren úly (25188) (25197)

Pokud by to šlo najít byl bych rád. Ty časopisy jsou i někde na internetu? To bych pak třeba našel i sám.
Zatím díky Ivan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 5. 10. 2007
Re: polystyren úly (25188)

Kruhové otvory ve víku polystyreňáků se ucpávají, co si vzpomínám, filcovinou, kde se voda postupně sráží a odpařuje. U spodního nevím. Bylo to publikováno ve Včelařství asi někdy kolem roku cca 1986 ve článku o polském polystyreňáku a znakem toho článku bylo, že jedna fotka toho úlu byla vzhůru nohama kvůli tiskové chybě. Jestli by bylo nutné, mohu zabrouzdat a najít Ti to Ivane. Když tak napiš jestli chceš na email.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 5. 10. 2007
Re: Může roztavený vosk přijít do styku s cínem? (25192) (25194)

Chtěl bych se zeptat, zda může roztavený vosk přijít do styku i s cínem.

Už 15 rokov používam smaltovaný nepotrebný 60 lit. hrniec, je na dne otlčený na viacerých miestach (neznažil som sa ho opraviť/, až na holý plech, na vyváranie plástov, preváranie vosku zo slnečného tavidla ( a nie malé množstvá/. Nikdy som sa nestretol s tým, aby získaný vosk dostal tmavú farbu pri styku s kovom. Žltý vosk zo slnečného tavidla po prevarení bol ešte žltší.

Na opravu otlčených smaltovaných kúpeľných vaní ponúka obchod prípravok, s ktorým sa dá vhodne porušené miesto opraviť. Predávali to v železiarskych obchodoch.

Z mojej praxe viem, že vyťažený vosk zo starších plástov vyváraraním je tmavšej farby, ale pre inú príčinu. Vyradené plásty majú bunky s košieľkami po zvliekaní lariev so zbytkami exkrementov lariev, pred každým novým položením vajíčka matkou do bunky, včely bunku čistia- leštia použitím jemného propolisového filmu. V jednej bunke vo vyradenom pláste nôže byť až 10-15 košieľok, ktorých sa do vosku pri vyváraní vylúči propolis do vosku a dá mu tmavšiu farbu. Na tmavej farbe sa podieľa istým percentom aj rozvarený peľ, ktorý ostal vo vyradených plástoch.

Samotný vosk tým neutrpí a po niekoľkých prevareniach v čistej vode, vosk má peknú žltú farbu a výsledkom sú žlté medzisteny. Nie v každej výrobni medzistien dokážu vosk dokonale vyčistiť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180) (25189)

Vidíš ty vole /když už si tykáme/ a to já jsem mysle ,že jo!

Prepáč, ale prečítaj si svoju prvú vetu, v ktorej mi tykáš. Nuž som si dovolil to isté, inak si to aj napriek svojmu veku nedovolím.

Nakoniec môžeme byť dobrými priateľmi. Páčia sa mi ľudia, čo čítajú príspevky s otvorenými očami a reagujú na nejasnosti a povedzme aj nezmysly. Len nech diskusia má zmysel. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 10. 2007
Re: Může roztavený vosk přijít do styku s cínem? (25192)

Zdravím přátele včel.
Dostal jsem posmaltovaný hrnec s porušeným smaltem u dna. Chtěl bych ho použít na rozpouštění vosku. Roztavený vosk nesmí přijít do styku se železem, mědí nebo zinkem, jinak by došlo k znehodnocení vosku. Bylo mi doporučeno smalt na porušeném místě nahradit vrstvou cínu. Chtěl bych se zeptat, zda může roztavený vosk přijít do styku i s cínem?
Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem...M: Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180) (25189) (25190) (25191)

Samozřejmě, že statický elektřina. Roztoč není blecha!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 10. 2007
Může roztavený vosk přijít do styku s cínem?

Zdravím přátele včel.
Dostal jsem posmaltovaný hrnec s porušeným smaltem u dna. Chtěl bych ho použít na rozpouštění vosku. Roztavený vosk nesmí přijít do styku se železem, mědí nebo zinkem, jinak by došlo k znehodnocení vosku. Bylo mi doporučeno smalt na porušeném místě nahradit vrstvou cínu. Chtěl bych se zeptat, zda může roztavený vosk přijít do styku i s cínem?
Předem děkuji za odpověď.

S pozdravem...M: Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180) (25189) (25190)

Kamarád má poznatek,že roztoč naskočí na tesařskou tužku na vzdálenost 3 cm když ji před tím potře po montérkách či svetru.Statická elektřina? Jako vlasy a hřeben.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kozlík (194.212.232.6) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180) (25189)

Jedno je jisté, fakt umí vycítit, že to jde s hostitelem z kopce a zároveň se umí tak rychle pohybovat! Má zkušenost s roztrženou trubčí buňkou, kdy se zdálo , že na míjející včelu přeskočil !!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180)

Ty teda myslíž,že tam po sobě nelezou a ani neumí přeskakovat z květu na květ? Vidíš ty vole /když už si tykáme/ a to já jsem mysle ,že jo! Tak to jsem tydy zvědav jestli nám to někdo objasní jak to teda je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ivan (213.192.4.146) --- 5. 10. 2007
polystyren úly

Prosím toho kdo používá polystyr. úly (f.Lysoň), aby mi poradil, jak používat během včelař. roku ventilačky, kruhové otvory ve dnu a stropu,výsuvné dno. Zvláště teď před zimou. Nikde jsem se to nedočetl, ani k úlu nebyla žádná metodika .
Mám úly o síle stěn 3,5 cm.

díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180) (25182) (25183) (25185) (25186)

Milý Antone nezdá se ti, že nás tady oblbuješ naprostými pitomostmi??? Volný pád ovládot duchapřítomností???

Milý priateľ Stonjek, môže to byť byť blbosť, ale môže to byť aj pravda. A že to stalo, je pravda. Ja som len stroho popísal to, čo o čom párkrát o tomto prípade hovorili v televízi a komentovali to podľa zdelenia samotného šťastlivca, ktorý už dokáže urobiť aj niekoľko krokov.
To že prežil bola náhoda, americký svetobežník p. Foset to pri poslednom lete asi nemal.

Ja som túto udalosť použil v komentáre ako protiklad k tomu, že reinvázia je zložitý dej /prečítaj si aj Kozlíkov príspevok/, ale môže sa stať aj to, že dve včely (jedna čistá, druhá s akaridom na tele/, sa náhodne stretnú na kvete a V.D. sa dostane do iného včelstva, kde sa môže ďalej rozvíjať. Stále to však ostáva v rovine náhody.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.64) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180) (25182) (25183) (25185)

Milý Antone nezdá se ti, že nás tady oblbuješ naprostými pitomostmi??? Volný pád ovládot duchapřítomností??? To by byl tedy světový unikát! Kdyby onen parašutista byl duchapřítomný, tak odhodil záložák a byl z toho venku, takhle se jednalo o velmi zřídka se vyskytující náhodu se šťastným koncem. Zřejmě nerozbalený padák nad ním vlál a trochu ho brzdil. Ale to pak má k volnému pádu hodně daleko. Prostě mimořádná událost s nepochopitelným šťastným koncem. Jako býv rogalista jsem jí zažil sám u sebe a u několika jsem byl přítomen a mohu tě ujistit, že pilot tam plní funkci závaží a diváka. Teprve později u piva tomu dá tu správnou omáčku. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180) (25182) (25183)

. Já bych taky v poušti nevyskočil z letadla a nedoufal, že kolem zrovna něco poletí.

Lenže pud sebazáchovy na prežitie je silný a každá prkážka sa dá prekonať. Aj V.D. má svoje možnosti.
Na blízkom poľnom letisku vyskočil parašutista z 1500 výšky, padák sa mu neotvoril. Nestratil duchaprítomnoť a pokiaľ mohol voľný pád si prispôsoboval pudu sebazáchovy a "pristál" tak, že tento smrteľný pád prežil a z najhoršieho je vonku. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Dan (81.90.163.101) --- 5. 10. 2007
Svíčky

Dobrý den, hledáme výrobce - dodavatele barevných mezistěn na výrobu svíček. Vyrábí u nás někdo bíly bělený včelí vosk?

Děkuji za Vaše odpovědi

Daniel Rataj
rataj/=/medunka.com
www.svicky.medunka.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 5. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180) (25182)

Vzhledem k tomu, jak bleskově včelky mizely a loupežící včely se vůbec nesetkaly s místními obyvatelkami se domnívám, že "reinvaze" probíhá docela jinak, než v minulosti. Ano přípravky zabíjejí roztoče, ale ne všude je to s tak vysokou účinností jako v minulosti. To co pokládáme za reinvazi je prostě další generace roztočů, kterou léčivo postihlo jen částečně, nebo vůbec. Aplikace léčiva je možná špatná, ale proč by cca po 10 letech stále stejných výsledků "najednou" selhala úplně? To s číhajícím roztočem na řepce, svazence, hořčici jsem již také od včelařů zaslechl.Já myslím , že je to proti přírodě. Určitě malá část - mizivé procento roztočů - se umírající včely pustí a nějakou dobu přežívají na trávě, půdě, květu apod.Ale aby se programově včel pouštěly aby mohli v budoucnu napadat včely se mi nezdá. Já bych taky v poušti nevyskočil z letadla a nedoufal, že kolem zrovna něco poletí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 10. 2007
Re: léčení, formidol,varidol a gabon (25148) (25149) (25173) (25178) (25180)

Ty vole,myslíš ,že ty včely tam po sobě lozí.A přeletět ze včely na včelu snad ti parchanti neumějí.

No Tí parchanti naozaj lietať nedokážu, ale dokážu bleskovo prejsť zo včely na včelu. A práve pri návšteve kvetov sa včely stretávajú. No také jednoduché to naozaj nie je. Včela, na ktorej sa drží klieštik je ním vyrušovaná a nemôže sa bestarostne venovať zberu peľu prípadne nektáru, takže prenos týmto spôsobom je naozaj ojedinelý. Tejto možnosti bol v počiatkoch invázii robený dôsledný výzkum, pri ktorom bolo npr. dokázané, že V.D. prežil ukrytý na kvete tri dni. Tá možnosť však existuje.

Reinvázia do iného včelstva sa šíri z úľa, v ktorom je včelstvo v poslednom štádiu svojej existencii, čiže jeho biologická súdržnosť (včelstvo nie je v stave brániť svoj letáč, je proti votrelcom apatické/. Včely ale i osy /pozoroval som to osobne/ majú do včelstva "voľný vstup" a okrem zásob odnášajú na svojom tele i parazita. Deje sa prirodzenou cestou, lebo aj parazit pudove cíti, že vymretím včiel ukončí svoju axistenciu aj on a týmto spôsobom sa prenesie do iného včelstva.

Stále si však myslím, že príčina vysokého výskytu varroa vo včelstvách je liečenie nevhodným technologickým postupom so strany včelára. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

koliban (88.100.95.205) --- 4. 10. 2007
Re: prodejna (25174)

Priteli Kozliku,maš asi problem se včelarskou prodejnou
Lőfelmana,jenze jak pises jak jsi dopadl se vcelama tak ji
asi nebudes dlouho potrebovat.Take zvyseni poplatku ze 150 na 200 Kc taky je zapotrebi pochopit,aby nasi predstaveni
meli na cesty a mohli si od noveho roku pridat na platech.
Nam taky prece zvysili dotaci na zazimovani ze 150 na 180
Kc ale je otazka zda nam je taky vyplati.Pokud bude vic vcelaru,tak se to snizi.Jak asi budes si porizovat vcely na
pristi rok a hlavne aby jsi je dokazal dobre lecit,abys nedopadl s nima jako letos a tak Ti preju elan a at se Ti dari.K tomu Lőfelmanovi bych Ti jeste chtel dodat,ze naprosta vetsina vcelaru v nasi republice tento obchod nenavstevuje a presto doposavad vcelari,je to o necem jinem,hlavne zdravi aby vcelarum slouzilo a chovali vcely
alespon do sta let a potom nase vcelarstvi nebude ohrozeno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 25181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76646 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 25181 do č. 25241)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu