76130

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: zasilani vcel postou (24685)

Matky se posílají poštou běžně a nejde o jednu včelu :) Když to dobře
zabalíte a pošlete to jako obchodní balík křehké neklopit a aby se to
neudusilo, tak asi není žádný problém. Na balíčkách s matkami, které
dostávám poštou, bývá navíc napsáno "pozor, obsahuje živé včely", ale
netuším kdo to tam píše, jestli dodavatel nebo pošťáci na upozornění.
Pošťačka co je nosí se ani moc nedivila že nese včely, jenom vzpomínala, že
kdysi s tím bývalo prý daleko víc obstrukcí, prý velký balík a nesmělo se to
skladovat přes noc a kdesi cosi. Na webu www.cpost.cz ale o včelách nepíšou
nic.

pf

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:11 PM
Subject: zasilani vcel postou


> Včera sem četl, že v příhraniční poště se z balíku prokousali cvrčci
> určení
> do Polska a byla jich přes noc plná pošta. Stálo tam, že nejsou-li
> předmětem zásilky obratlovci, je možné zasílat českou poštou i živá
> zvířata. Tato poštovní podmínka mi činí trochu rozpaky. Ono posílat třeba
> hady není žádná legrace.
> Má někdo zkušenost s posíláním oddělků poštou? Matky se posílají běžně.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: zasilani vcel postou (24685)

A oni hadi nejsou obratlovci ?
Petr
----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:11 PM
Subject: zasilani vcel postou


Včera sem četl, že v příhraniční poště se z balíku prokousali cvrčci určení
do Polska a byla jich přes noc plná pošta. Stálo tam, že nejsou-li
předmětem zásilky obratlovci, je možné zasílat českou poštou i živá
zvířata. Tato poštovní podmínka mi činí trochu rozpaky. Ono posílat třeba
hady není žádná legrace.
Má někdo zkušenost s posíláním oddělků poštou? Matky se posílají běžně.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: (24678)

A já jsem zase někde četl, že kuchyňská sůl je také toxická. PRO VČELY
ovšem... :-)
S pozdravem a úsměvem Petr

----- Original Message -----
From: "emilkamilka" <neníto/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 11:06 AM


Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.
..

Je to opravdu tak?



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (82.100.43.4) --- 26. 8. 2007
zasilani vcel postou

Včera sem četl, že v příhraniční poště se z balíku prokousali cvrčci určení do Polska a byla jich přes noc plná pošta. Stálo tam, že nejsou-li předmětem zásilky obratlovci, je možné zasílat českou poštou i živá zvířata. Tato poštovní podmínka mi činí trochu rozpaky. Ono posílat třeba hady není žádná legrace.
Má někdo zkušenost s posíláním oddělků poštou? Matky se posílají běžně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nováček pavel (88.100.95.205) --- 26. 8. 2007
medovec a podobné produkty

kozlík (194.212.232.6) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639) (24642) (24660) (24670) (24681)
Dokud tě soused po opici nenapráší, tak v tom nevidím problém. Jinak schválená výroba, předem ohlášení, předpokládaný objem, plomby na všechna místa možného odběru, pravidelné kontroly z finančního-celního úřadu, řádně vedená evidence atd. Prostě lihové hospodářství a určitě jsem spoustu věcí opoměl. :-)

-------------------------------------------------------
Tyhle ty medovce či jak se tomu říká jinak podle oblastí,slivovice,kalvados a jiné pochutiny,které lidem
zpestřují život a jsou prováděny v malém množství aby
to stát nebolelo a činí to jen pro svoji potřebu a neprodávají to za výdělkem tu byly odjakživa a taky tak budou i v budoucnu.Netřeba se o to starat...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639) (24642) (24660) (24670) (24681)

Dokud tě soused po opici nenapráší, tak v tom nevidím problém. Jinak schválená výroba, předem ohlášení, předpokládaný objem, plomby na všechna místa možného odběru, pravidelné kontroly z finančního-celního úřadu, řádně vedená evidence atd. Prostě lihové hospodářství a určitě jsem spoustu věcí opoměl. :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 26. 8. 2007
Medovec


Přiznám se bez mučení, že jsem nevěděl, co znamená "MEDOVEC". Děkuji za doplňující informaci.

Pokud jsem pochopil správně, jedná se nápoj vzniklý destilací medoviny ( případně medového ovocného vína) - znal jsem ho pod jiným názvem - bohužel jsem ho nikdy neochutnal, ale z řeči zasvěcených vyplynulo, že se jedná o vynikající nápoj.

Teď cituji literaturu - na výrobu 1l 60% destilátu je zapotřebí 1,4kg medu.

Nikde jsem bohužel nenarazil na možnost si medovec zakoupit a osobně ochutnat.

Teď zpět k otázce - opět bez mučení přiznám, že se budu muset poradit s kolegou ohledně právní problematiky výroby a případně následně prodeje medovce.
Rozhodně tím, že se na rozdíl od medoviny, jedná o destilát s vyším obsahem alkoholu, nevidím to jako jednoduchou záležitost.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639) (24642) (24660) (24670)

>No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?<

...
A co medovec, destilát z medoviny?
....
R.Polášek:

>Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno
vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak
podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel,
možná by se dala zahrnout pod pivo.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639) (24642) (24660) (24670)

Medovina je svojí povahou , množstvím alkoholu a výrobním procesem víno jen surovina je jiná A v receptech na její výrobu se doporučují i shodné kvasinky Nejvíce druh MALAGA

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 26.8.2007 09:15:30
> ----------------------------------------
> Koncesovaná živnost Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin
> a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních
> vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)
> zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
> živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
> a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
> předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů.
> Je to můj záznam z 2.2. 2007.
>
> Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno
> vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak
> podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel,
> možná by se dala zahrnout pod pivo. Pokud ne, je to další téma pro vedení
> svazu ČSV, nějak zlegalizovat v rozumném množství bez nějakého složitého
> papírování domácí výrobu medoviny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 25, 2007 11:18 PM
> Subject: Re: krmen?
>
>
> > GUPA:
> > No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě
> > medovce, výroby, prodeje atp?
> >
> > Předem díky za info.
> > ..........
> >
> > Potřebuji upřesnit otázku.
> >
> > Leoš
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24676)

Nikdo tak nekrmí. Ano, někdo tu, možná ze srandy (a teď se za břicho popadá
co to vyvolalo), hodil slovem, že v argentině nebo kde tohle a tamto a jinej
zas, že v americe zase tohle a tamto. No ale tady to nikdo nedělá. Tady
většina krmí prosakovacími lahvemi, jiní stropními krmítky. Je tu jeden, co
říká, že je povaleč, a ten dává do včelstva karton mokrých kilovek. Ano,
každý krmí jinak. Někdo zkrmuje loňský zásoby, jinej je včelám ani nebere.
Debata, kterou jsme tu vedli, byla čistě akademická a týkala se pouze výše
mizerné pravděpodobnosti, ale nebyl to návod jak krmit. Víte, pokud je někdo
tak líný, že včely nenakrmí, tak je ani neléčí, ale taky se o včely nijak
nestará, nezajímá a tím pádem ani nechodí na tuhle diskuzi. Takže pláčete
nad zlým hrobem.

pf

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 10:10 AM
Subject: Re: krmen?


> Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
>
> Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> toto nevíte.
> ____________________________________________________________
> To museli být primitivové a amatéři, když byl jejich chov závislí na
> odpadu
> z cukrovaru.
>
> Musím se opakovat:
> Podávání medu, cukru, či jejich roztoků zvenčí je nezodpovědné, primitivní
> a kontraproduktivní!!!
> Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď
> lže,
> nebo pokud nelže, tak je líný nebo je to sním špatné.
> Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež,
> jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení
> kontraproduktivní.
> Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo potřebnou dávku potravy.
> Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak
> můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,,
> včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat.
> Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou
> bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je
> nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto
> způsobem
> je velmi náročné na energii ).
>
> Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá
> včelstva
> nakrmit normálním způsobem:
> Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona
> velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
> Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
> Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr
> +/-
> 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají
> např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého
> kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( co cukr bere, lepší než voda
> je
> řídký medový roztok, v tomto případě by jsme měly používat výhradně
> vlastní
> med kvůli možnosti přenosu nemocí včelího plodu ) a celý vnitřní prostor
> nástavku se obklopí fólii nebo igelitovým pytlem, jež bude zabraňovat
> vysychání cukru. Silnější včelstva dávku 20 kg zpracují do 2-3 týdnů.
> Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v
> domnění,
> že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením
> fólií čí igelitovým pytlem. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré
> cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice
> zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší
> energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o
> 10-20% menší.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emilkamilka (88.100.95.205) --- 26. 8. 2007

Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.
...

Je to opravdu tak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 26. 8. 2007
HMF

Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.
...
Ale pro včelu je jedovatý!!!

Prvý krát počujem, že HMF je jed-je jedovatý. My včelári si zvykneme niektoré pojmy meniť. Po prvé HMF človeku vôbec nevadí, aspoň som o tom nikde nepočul ani nečítal. Po druhé HMF je škodlivý pre včely. Je dokázané, že včely křmené roztokom s vyšším obsahom HMF skrátili životnosť mladuškám. Starým včelám už nemajú čo skracovať. Aj zo tohto dôvodu môžu včely zoslabnúť pripadne až uhynúť, čo včelári veľa krát pripisujú klieštikovi. A po tretie kuchynská soľ je vo vysokej koncentrácii jed. Tu toto slovo môžem použiť, lebo včely doslova zabíja. Preto pozor kto dáva soľ do vody pre včely. Soľ je pre včely nebezpečnejšia než HMF. Pri požití veľkého množstva HMF sa včely ešte môžu omladiť, ale pri vysokej koncentrácii soli, včely hynú okamžite - do 24 hodín.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647)

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007

Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když toto nevíte.
____________________________________________________________
To museli být primitivové a amatéři, když byl jejich chov závislí na odpadu z cukrovaru.

Musím se opakovat:
Podávání medu, cukru, či jejich roztoků zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!!
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je líný nebo je to sním špatné.
Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež, jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení kontraproduktivní.
Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo potřebnou dávku potravy. Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,, včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat. Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto způsobem je velmi náročné na energii ).

Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá včelstva nakrmit normálním způsobem:
Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr +/- 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( co cukr bere, lepší než voda je řídký medový roztok, v tomto případě by jsme měly používat výhradně vlastní med kvůli možnosti přenosu nemocí včelího plodu ) a celý vnitřní prostor nástavku se obklopí fólii nebo igelitovým pytlem, jež bude zabraňovat vysychání cukru. Silnější včelstva dávku 20 kg zpracují do 2-3 týdnů.
Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v domnění, že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením fólií čí igelitovým pytlem. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o 10-20% menší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658) (24668) (24673)

M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658) (24668)

Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre včely hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami.
______________________________________________________________
Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.
...
Ale pro včelu je jedovatý!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651) (24654) (24663)

Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami.
__________________________________________________________
Larva ve stáří 10 hodin podlehne nákaze, jest-li že je nakažena 10 a více sporami.
V případě larvy starší 4 dnů je to více jak 1 milion spor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658) (24668)

Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre včely hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami.
______________________________________________________________
Já jsem před nedávnem četl, že HMF není jedovatější než kuchyňská sůl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 26. 8. 2007
Re: Cukr 13.90 Kč (24486) (24613) (24664) (24666)

Jistě, ale až "všichni" zaplatíme za tyto deformace pokutu do rozpočtu unie, bude i cukr za 19.90 v akci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658) (24668)

Karamel a HMF budou dvě rozdílné látky. HMF v karamelu určitě bude, ale
podstatou karamelu bude něco jiného. Pro teplokrevné živočichy karamel
jedovatý nijak zvlášť není, dříve se karamel používal přece k obarvování
některých potravin, třeba octu. Co se týká náletu včel do cukrovaru, zase na
druhé straně podle starého článku ve Včelařství je přímo v předpisech pro
cukrovary případně hygienických předpisech přikázáno zabránit vstupu hmyzu
na místa, kde by se mohl dostat k cukru. Na sladkou šťávu totiž mohou
přiletět nejen včely, ale i vosy, mouchy, brouci. Takže pokud byl nějaký
hromadný nálet včel na cukr v cukrovaru, někdo porušil předpisy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 8:56 AM
Subject: Re: krmen?


> Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že
> by to někdo nějak kvantifikoval.
> Karel
>
> Ja mám určité skúsenosti s hydroxymetylfurfulalom HMF pri chove včiel.
> Trnavský cukrovar ponúkal svoj prokdukt - invertovaný roztok na zimné
> doplnenie zásob, v 10kg plechovkách s perforovanými viečkami. Po tejto
> stránke to bolo vynikajúce, horšie až zle to bolo s jeho obsahom
> Práve nadlimitný obsah HMF bol tragédiou pre niektorých včelárov, ich
včely
> sa jari nedožili, aj moje.
> Súdnou cestou sme nejakú náhradu vysúdili.
> Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre
včely
> hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami.
> Písať o karamele len tak z ľuftu o jeho škodlivosti, je nedomyslené, bol
by
> potrebný odborný výklad. Myslím si, že karamel nemá mať prečo nadbytok
HMF,
> veď táto látka vzniká po dlhé roky aj v odloženom mede bez tepelného
> spracovania.
>
> Myslím si, že je nadsadená aj otázka náletu včiel do cukrovarov.
> Niekoľkokrát som pred desiatkami rokov chodil do veľkého cukrovaru na
nákup
> zlacneného cukru (cukor získaný pri čistení zásobníkov), ktorý sa pri
> balení a expedícii natrúsil po betónovej dlážke. Do tohoto veľkého
> priestoru bol prístup včiel úplne voľný, ale prostredia bolo suché. Ani
raz
> nevidel ani jedinú včelu, ktorá by sa bavila na hromadách rozsypaného
cukru
> a v okolí cukrovaru bolo niekoľko kočovných stanovíšť, med získavali len
> kočovkou do porastov agáta a slnečnice a nik ich nenazval cukrármi
> Anton.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639) (24642) (24660)

Koncesovaná živnost Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin
a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních
vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením)
zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších
předpisů, (zákon o lihu), ve znění pozdějších předpisů.
Je to můj záznam z 2.2. 2007.

Jinak co je mně známo, oficiálně na oznámení celníkům a bez daně je povoleno
vyrábět doma pivo do 200 litrů pro vlastní spotřebu. Vinaři mají nějak
podobně povoleno 2000 litrů vína. O medovině jsem oficiálně nikde neslyšel,
možná by se dala zahrnout pod pivo. Pokud ne, je to další téma pro vedení
svazu ČSV, nějak zlegalizovat v rozumném množství bez nějakého složitého
papírování domácí výrobu medoviny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Leo" <Ardenus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 11:18 PM
Subject: Re: krmen?


> GUPA:
> No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě
> medovce, výroby, prodeje atp?
>
> Předem díky za info.
> ..........
>
> Potřebuji upřesnit otázku.
>
> Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651) (24654) (24663)

Ano. Zvyšovat pravděpodobnost přenosu zrovna moru je vysoce zavrženíhodné.
Proč jsem ale nakonec souhlasil s Gustimiliánem v tom, že venkovní krmení
(cukrem) je z hlediska pravděpodobnosti menší zdroj než krmítko v napadeném
úle? Neboť jsem viděl rovnítko mezi medem a cukrem coby nosičem a tedy i
mezi "sudem s cukrem" a úlem. Ale ono tam to rovnítko není. Hlavně proto tam
není, že v sudu jsou předpokládané pouze donesené spory, jejichž počet už se
jinak nezvýší, kdežto v kontaminovaném úlu je plod.

pf
----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:24 AM
Subject: Re: krmen? - MOR


> Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká
> je spora:
> Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako
> větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak
> málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk
> přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní
> nasála
> dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli
> své lenosti a blbosti pokoušet?
>
> Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně
> nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo
> spálit
> jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to
> snad
> za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje.
>
> ----------------
> Petr Forejtek:
>>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné
> pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658)

Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že by to někdo nějak kvantifikoval.
Karel

Ja mám určité skúsenosti s hydroxymetylfurfulalom HMF pri chove včiel. Trnavský cukrovar ponúkal svoj prokdukt - invertovaný roztok na zimné doplnenie zásob, v 10kg plechovkách s perforovanými viečkami. Po tejto stránke to bolo vynikajúce, horšie až zle to bolo s jeho obsahom
Práve nadlimitný obsah HMF bol tragédiou pre niektorých včelárov, ich včely sa jari nedožili, aj moje.
Súdnou cestou sme nejakú náhradu vysúdili.
Vtedy sa v odborných článkoch udávala (ak sa nemýlim)ako škodlivá pre včely hodnota 200mg/kg cukru, pre človeka nad 400mg so zdravotnými potiažami.
Písať o karamele len tak z ľuftu o jeho škodlivosti, je nedomyslené, bol by potrebný odborný výklad. Myslím si, že karamel nemá mať prečo nadbytok HMF, veď táto látka vzniká po dlhé roky aj v odloženom mede bez tepelného spracovania.

Myslím si, že je nadsadená aj otázka náletu včiel do cukrovarov. Niekoľkokrát som pred desiatkami rokov chodil do veľkého cukrovaru na nákup zlacneného cukru (cukor získaný pri čistení zásobníkov), ktorý sa pri balení a expedícii natrúsil po betónovej dlážke. Do tohoto veľkého priestoru bol prístup včiel úplne voľný, ale prostredia bolo suché. Ani raz nevidel ani jedinú včelu, ktorá by sa bavila na hromadách rozsypaného cukru a v okolí cukrovaru bolo niekoľko kočovných stanovíšť, med získavali len kočovkou do porastov agáta a slnečnice a nik ich nenazval cukrármi
Anton.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658)

Já jsem zase četl, jak u nás kdysi hořel cukrovar a jak potom včely nalétaly
na připálený cukr s vodou a přiotrávily se.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 10:57 PM
Subject: Re: krmen?


> Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá
> před čím. ...
>
> Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a
> třetí ztuhlý a špinavý karamel.
>
> Co bude mít včelař jako první v úlu?
> ------
> Kdysi dávno jsme četl ( v souvislosti o doletu včel) že někde shořel snad
> člun s cukrem a do jaké vzdálenosti vytáčeli včelaři med s příchutí
> karamelu. Ale nebyla tam žádná zmínka o úhynech.
> Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že
> by to někdo nějak kvantifikoval.
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 26. 8. 2007
Re: Cukr 13.90 Kč (24486) (24613) (24664)

Podlo toho, co jsem se dozvěděl, jsou akce cen na cukr pro markety vysoce
prodělečné (co se cukru týče) a zároveň potenciálně vysoce výdělečné
(natahání zákazníka do krámu). Například MAKRO tyhle věci nedělá, a proto
jsem neslyšel, že by měli někdy cukr za lepší cenu než 18 bez dph. KAUFLAND
a markety které střílí do jiných zákazníků naopak počítá s tím, že tam
půjdete koupit dva pytlíky cukru pod cenou a koupíte zároveň prase draho, a
snaží se to vynutit uvedením maximálního množství na položky nákup. My, co
jsme měli štěstí a koupili cukr za 13,90 si můžeme být jisti, že našim
včelám na krmení přispěli kapitalisti nejmíň 4,50 kč na kilogram cukru. To
je od nich pěkné, ne?

pf

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 26, 2007 7:26 AM
Subject: Re: Cukr 13.90 Kč


> Trh s medem je deregulovaný , ale trh s cukrem asi dlouho nebude žádný.Viz
> aféry s dotacemi za uzavření cukrovarů a prodej "národních" kvot na cukr.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658)

Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a třetí ztuhlý a špinavý karamel.

Co bude mít včelař jako první v úlu?

Snad důležitější je z čeho se včely dožijí jara a v jakém stavu.To mám ověřeno.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 26. 8. 2007
Re: Cukr 13.90 Kč (24486) (24613)

Trh s medem je deregulovaný , ale trh s cukrem asi dlouho nebude žádný.Viz aféry s dotacemi za uzavření cukrovarů a prodej "národních" kvot na cukr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? - MOR (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651) (24654)

Larva ve stáří 24 hodin se nakazí asi 10 sporami. Pro představu, jak velká je spora:
Zvětšíme-li včelu do velikosti slona, pak roztoč V.d. by mohl být asi jako větší pes a spory by mohly být velké jako jeho blechy. Myslíte, že je tak málo pravděpodobné, aby včela upatlaná miliony spor po čištění buněk přilétla na krmítko a tam se únavou utopila v roztoku a jiná si z ní nasála dávku spor? Ale i kdyby ta pravděpodobnost byla O.O... tak proč to kvůli své lenosti a blbosti pokoušet?

Pročpak se při zjištění moru pálí celá včelnice, když je prokazatelně nakažené jen jediné včelstvo a to v počáteční fázi? Vždyť by stačilo spálit jen to včelstvo, kde se vyskytnou spory. ROzbor měli stojí 400 Kč - to snad za zachování včelstev a úlů stojí. Já to nevím, ale tak to dnes funguje.

----------------
Petr Forejtek:
>Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za dostatečné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 26. 8. 2007
Re: krmení (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24571) (24576)

Z wikipedie:Buenos Aires se nachází na východě země na pobřeží Atlantského oceánu, je to nejdůležitější argentinský přístav, při společném ústí řek Uruguay a Paraná. Samotné město leží na 34. stupni jižní zeměpisné šířky, zhruba na stejné úrovni jako Sydney nebo Kapské město, v nadmořské výšce asi 25 m. Převládá zde mírně vlhké subtropické podnebí. Léta jsou obvykle velmi horká, průměrná teplota se v období od prosince do března pohybuje něco pod 25°C. Zimy jsou vlhké, teplota neklesá nikterak nízko, v období od června do srpna můžou teploty klesat pod 10°C. Roční úhrn srážek činí 1 005 mm. Převládajícím typem krajiny v okolí města je pampa. Ano Argentina je skutečně velká země!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 26. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639) (24642) (24660)

Gusto, myslíš zákon o lihu?

http://www.lekarnici.com/download/povinne-info/B19.HTM

GUPA:
>jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639) (24642)

GUPA:
No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?

Předem díky za info.
...........

Potřebuji upřesnit otázku.

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656) (24658)

Tiše předpokládám, že všechno, co bude alespoň trochu med, bude
atraktivnější než cukr. Ale vábit včely lze i na vyvařovaný vosk. A co by
zvítězilo v soutěži karamel/med, zkoušet s největší pravděpodobností nebudu,
ale tipuju si na med.

pf
----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 10:57 PM
Subject: Re: krmen?


> Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá
> před čím. ...
>
> Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a
> třetí ztuhlý a špinavý karamel.
>
> Co bude mít včelař jako první v úlu?
> ------
> Kdysi dávno jsme četl ( v souvislosti o doletu včel) že někde shořel snad
> člun s cukrem a do jaké vzdálenosti vytáčeli včelaři med s příchutí
> karamelu. Ale nebyla tam žádná zmínka o úhynech.
> Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že
> by to někdo nějak kvantifikoval.
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24653) (24656)

Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá před čím. ...

Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a třetí ztuhlý a špinavý karamel.

Co bude mít včelař jako první v úlu?
------
Kdysi dávno jsme četl ( v souvislosti o doletu včel) že někde shořel snad člun s cukrem a do jaké vzdálenosti vytáčeli včelaři med s příchutí karamelu. Ale nebyla tam žádná zmínka o úhynech.
Všude se píše, že je HMF atd pro včely škodlivý, ale nikde jsem nečetl, že by to někdo nějak kvantifikoval.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651) (24654) (24655)

Hm, s tím nakonec musím - nerad - souhlasit.

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 9:40 PM
Subject: Re: krmen?


> Ano.
> Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v
> minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu
> přeci naši odborníci v Dole.
>
> A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle
> mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím
> sudem.
>
>
>
>
>
> PF:
>>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
> pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece
> myslím, že stojí za to se jí vyhnout.<
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24653)

Něco mně napadlo. Co je pro pro včelu atraktivnější a jakou přednost dá před čím. ...

Máme tři misky. Do jedné se dá cukrový roztok 2:1 či 3:2 do druhé med a třetí ztuhlý a špinavý karamel.

Co bude mít včelař jako první v úlu?


R.Polášek:
>Nikdy bych neměl
jistotu, že tam nějaký lajdák nenechal na nějakém topidle nebo parním
potrubí přepálit cukr na karamel a ten karamel potom nechal vlhký někde
volně přístupný včelám a tím je otrávil.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651) (24654)

Ano.
Nejsem kompetentní vysvětlovat to, proč se včelstva kolem cukrovarů se v minulých letech nenakazila a nepropukly morové epidemie. Od toho jsou tu přeci naši odborníci v Dole.

A morová nula neexistuje. Jak jsem naznačil, při krmení v krmítkách je dle mého názoru vyšší pravděpodobnost nakažení z pozitivního včelstva než tím sudem.





PF:
>Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece myslím, že stojí za to se jí vyhnout.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650) (24651)

Dobrá, to zjevně souvisí s množstvím spor, které jsou potřebné k propuknutí
choroby. Přiznávám bez mučení, že to množství neznám, a možná i vzhledem ke
špatné pověsti choroby jsem dosud i stopové množství považoval za
dostatečné. Rád se nechám v tomhle ohledu poučit. Pokud by se ale
pravděpodobnost nákazy tímto způsobem byť minimálně lišila od nuly, přece
myslím, že stojí za to se jí vyhnout.

pf
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 9:08 PM
Subject: Re: krmen?


> Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na
> povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho
> plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ?
>
> V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého
> odhadu
> asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až
> 200
> kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách)
>
> I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji,
> že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného.
>
> PF:
>>A nemohlo by se jí stát,
> že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i
> se svou kontaminovanou náloží utopí?<
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen?

Já bych se se včelami u cukrovaru docela bál, hlavně dříve. Nikdy bych neměl
jistotu, že tam nějaký lajdák nenechal na nějakém topidle nebo parním
potrubí přepálit cukr na karamel a ten karamel potom nechal vlhký někde
volně přístupný včelám a tím je otrávil.
Co se týká "vylízávání" plástů nebo sklenic od medu před úly, problém není
ve vlastním plástu nebo sklenici. Problém je v tom, že včely z okolí se na
takové místo houfně zalétají a když už jsou ten plást nebo sklenice
vyčištěné, ty včely se vrhnou na úly. Je prokázáno, že i když není na
stanovišti viditelná loupež, včely si na stanovišti vyměńují zásoby tichou
loupeží. Takže ty houfy zalétaných cizích včel se vrhnou na úly na
stanovišti a některé z nich se stoprocentně dostanou dovnitř úlů a odnesou
si zpátky zárodky chorob, pokud v těch úlech nějaké jsou, případně dodají
svoje.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648)

ono je to jinak ty včely si mohou odnést spory moru v tom medu . na sosáku by to tak nevadilo to by bylo podprahové množství spor horší je ten med kde již mor propukl a včelař to ještě nezjistil

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 25.8.2007 20:30:27
> ----------------------------------------
> No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na
> rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého,
> kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě
> kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá
> myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět
> rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli
> zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
> nepřenášely včely "na sosáku"?
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM
> Subject: Re: krmen?
>
>
> > PF:
> >>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z
> > cukru"?<
> > ..
> >
> > Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a
> > skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková
> > činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení"
> > bylo za pomoci včel uklizeno.
> >
> > Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské
> > haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po
> > pokropení rychlejší.
> >
> > Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> > není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> > cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> > teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> > toto nevíte.
> >
> > Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu,
> > byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.
> >
> > Mor donesly jiné aspekty.
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649) (24650)

Odpovím protiotázkou. Kolik kg takových setřelených včel by muselo být na povrchu a uvnitř 200 l sudu aby byl souměrně počet spor na porvchu toho plováku dejmetomu 10na3 až 10na5 ?

V pozitivním vylupovaném včelstvu s kontaminovaným medem je dle mého odhadu asi celková váha kontaminovaných zásob někde kolem až i 50 kg (i víc až 200 kg, když jde o divoce a dlouhodobě žijící ve vhodných podmínkách)

I kdyby bylo 100 - 1000 takových včel na povrchu (1 - 10 dkg), pochybuji, že by bylo nebezpečí větší než u vylupovaného.

PF:
>A nemohlo by se jí stát,
že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se svou kontaminovanou náloží utopí?<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648) (24649)

No, ona včela, když má letět dálku na nějaké "cukrové napajedlo", myslím si
určitě trochu natankuje na cestu z úlových zásob? A nemohlo by se jí stát,
že jí, když na to napajedlo doletí, někdo sestřelí a ona se v tom cukru i se
svou kontaminovanou náloží utopí?

pf
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 8:43 PM
Subject: Re: krmen?


> Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu -
> přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální
> sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu
> a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob,
> které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost
> do
> takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel
> a
> je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti".
> .......
>
> PF:
>>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude
> v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se
> včelaři tolik báli
> zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
> nepřenášely včely "na sosáku"? <
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647) (24648)

Jde vidět, že jste pochopil rozdíl mezi nebezpečím ze zkrmeného medu - přínosu medu z jiného včelstva (po úhynu)a svým způsobem "bakteriální sterilitou" , při krmení cukrem. Ať to jakkoli. Létavka při náletu do sudu a podle mé jednoduché myšlenkové konstrukce nemá volátko přeci plný zásob, které by mohlo být kontaminováno. A málokdy pustí svou drobnou maličkost do takového chuchvalce včel, protože je zaměstnáno agresivitou okolních včel a je rádo, že se naní dostane trochu té "kořisti".
........

PF:
>Poměrně jednoduchá myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět rozdíl mezi medem a sirupem z cukru.A proč by se včelaři tolik báli
zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu nepřenášely včely "na sosáku"? <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646) (24647)

No, mně je 33 a se včelami budu druhou zimu. Takže si nedělám patent na
rozum. Myslím, že jste to byl vy, kdo tady velmi silně útočil na každého,
kdo by nechal venku včelám vylízat plásty či sklenice od medu, a to právě
kvůli možnosti přenosu spor moru včelího plodu. Poměrně jednoduchá
myšlenková konstrukce dovede člověka k tomu, že nebude v jistém ohledu vidět
rozdíl mezi medem a sirupem z cukru. A proč by se včelaři tolik báli
zalétaných včel ze sousedství s úly napadenými morem, kdyby nákazu
nepřenášely včely "na sosáku"?

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 8:12 PM
Subject: Re: krmen?


> PF:
>>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z
> cukru"?<
> ..
>
> Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a
> skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková
> činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení"
> bylo za pomoci včel uklizeno.
>
> Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské
> haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po
> pokropení rychlejší.
>
> Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a
> není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových
> cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších
> teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když
> toto nevíte.
>
> Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu,
> byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.
>
> Mor donesly jiné aspekty.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644) (24646)

PF:
>Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?<
...

Ne v nakrmení v podletí cukrem, který byl většinou vyplavován ze sil a skládek uvnitř cukrovarů před řepnou sezonou, když se dělal úklid. Taková činnost je normální. otočily se kohouty a po pár šichtách - "pokropení" bylo za pomoci včel uklizeno.

Mám známého který toto dělal a měl to v popisu práce. Vzpomíná na obrovské haldy včel, kterým, jak říkal, usnadňoval rád ten odběr, který byl po pokropení rychlejší.

Včelstev po zrušení cukrovaru v daném místě ubylo na absolutní minimum a není vůbec rentabilní ani z pohledu malovčelaře. Víte kolik takových cukrovarů bývalo po republice a jaký jsou při výrobě cukru a vyšších teplotách problémy v podletí se včelama? Asi jste Petře hodně mladý, když toto nevíte.

Jestli by takové venkovní krmení cukrem bylo příčinou např. moru plodu, byly by tu přímo morové katastrofy. Ale nebylo tomu tak.

Mor donesly jiné aspekty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643) (24644)

Gustimiliáne, znamená to snad, že ono štěstí spočívalo ve "snůšce z cukru"?

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 25, 2007 4:40 PM
Subject: Re: krmen?


> Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů?
> Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace.
> Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás
> omlouvá.
>
>
> ......
> Racionalizaci zdar:
>>Všem pochybovačům:
> Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a
> kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických
> velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
> Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď
> lže,
> nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. <
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: Letoni rok bude super (11046) (11048) (11049) (24633) (24634) (24638)

Dokonce je prokázán i vyšší výnos z hektaru když úly stojí přímo u lánu než když k nim včely mají 1 km. Ale o tom naši zemědělci ještě asi neslyšeli



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Letoni rok bude super
> Datum: 25.8.2007 10:00:57
> ----------------------------------------
> J.Čáp:
> >Z čeho usuzuješ, že existuje vztah mezi opylením a olejnatostí řepky
> (nikoliv výnosem, který je podle článku O.K.)? Připadá mi to poměrně
> nepravděpodobné.<
> ...
>
> Mohu tě bobídnout k vyššímu studiu této problematiky? Význam a vztah
> opylení a olejnatosti je podle všech odborných stanovisk prokazatelný.
> Jedná se i o jiné olejniny. (mak, slunečnice, saflor, atp.)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630) (24643)

Jestli pak víte, jaké bylo kdys štěstí mít včelstva např. u cukrovarů? Podle mého názoru zastáváte amatérský přístup pod hlavičkou racionalizace. Takových najivních spekulantů, nevědíc očem mluví je ale hodně. To Vás omlouvá.


.......
Racionalizaci zdar:
>Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569) (24630)

Všem pochybovačům:
Podávání cukru roztoku či cukru zvenčí je nezodpovědné, primitivní a kontraproduktivní!!! Tyto a podobné praktiky jsou dílem amerických velkopavčelařů. Pro malovčelaře jsou naprosto zbytečné.
Jest-li někdo nedokáže nakrmit 15 včelstev normálním způsobem, tak buď lže, nebo pokud nelže, tak je to sním velmi špatné.

Pro ty malovčelaře, kteří jsou natolik líní (!!!), že nedokáží svá včelstva nakrmit normálním způsobem:
Existuje metoda krmení, jež je bezpečná a ještě jednoduší než-li ona velkopavčelařská ,,prasečina,,. Jde o krmení navlhčeným cukrem.
Osobně jsem ji nezkoušel, zkušenosti sní má například pan Karel Jiruš.
Na strop úlu se nasadí fólie s jedním velkým otvorem uprostřed ( průměr +/- 10 cm ). Na fólii se položí prázdný nástavek, do kterého se naskládají např. otevřená kilová balení cukru ( klidně 20 kg najednou ). Do každého kilového balení se nalije cca 200 ml vody ( nejlépe řídkého medového roztoku ) a celý vnitřní prostor nástavku se obklopí fólii, jež bude zabraňovat vysychání cukru. Včely dávku do 2-3 týdnů vyberou.
Cukr musí být po celou dobu vlhký, jinak ho včely začnou vynášet v domnění, že jde o odpad. Proto cukr v nástavku před vysušení chráníme obklopením fólií. Pokud-li jsou během týdne vedra, bylo by dobré cukr opět navlhčit ( jednou za týden ). Je důležité mít poblíš včelnice zdroj nezávadné vody. Počítejte s tím, že při tomto způsobu jsou větší energetické ztráty při zpracovávání cukru a výsledné množství zásob je o 10-20% menší.
Nicméně tento způsob je časově a materiálně minimálně náročný a nejde o žádnou ,,prasečinu,,!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637) (24639)

Leoš:
>Nic ve zlém, ale držme se každý "svého kopyta".<

....

No nic ve zlém, ale jaká je schůdná cesta - právně vpořádku, v případě medovce, výroby, prodeje atp?

Předem díky za info.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.169.34) --- 25. 8. 2007
Kyselina mravenčí

Zdravím přátele včel.
Němci používají 2-3% roztok kyseliny šťavelové na léčení včel na varroázu formou postřiku, jež se dá účelně využít při vytváření smetenců. Ošetření se provede důkladným porosením včel roztokem kyseliny. Účinnost ošetření je 90-100%.
Nevíte někdo, jest-li se dá kyselina šťavelová nahradit kyselinou mravenčí o příslušné koncentraci na postřik???
Děkuji za odpověď.

S pozdravem... M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: Letoni rok bude super (11046) (11048) (11049) (24633) (24634) (24638)

Jedná se i o jiné olejniny. (mak, slunečnice, saflor, atp.)

... Také mi letos zaseli semenáři konopí, které je velmi pylodárné. Nepozoruji žádný přínos sladiny, ale pouze pyly (jsou varianty v odstínech - to jsem zpozorval přímo na včelách v kultuře) a nosí takou mazlaninu, kterou včely potahují v úlu horn loučky rámků místo propolisu.

Ta mazlanina má tmavou až černou barvu a je bez chuti a zápachu. Kultura má odhadem asi 60 ha a zasahují do ní snůškově tři moje stanoviště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš (213.19.51.58) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591) (24637)


Pálení jen pro vlastní
potřebu se taky nejspíš vejde jen do přestupku a pokud to příslušné lidi
nepraští přes nos, sami to nehledají. Nejspíš mají plno práce s
"prestižnějšími" případy.
...........................

Doporučuji držet se tématu včelařství, Vaše vědomosti v tomto oboru jsou bez nadsázky obrovské. S chutí čtu Vaše příspěvky a dovídám se nové informace.

Ne už tak v oblasti právní problematiky . . .

Nic ve zlém, ale držme se každý "svého kopyta".

Leoš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: Letoni rok bude super (11046) (11048) (11049) (24633) (24634)

J.Čáp:
>Z čeho usuzuješ, že existuje vztah mezi opylením a olejnatostí řepky (nikoliv výnosem, který je podle článku O.K.)? Připadá mi to poměrně nepravděpodobné.<
....

Mohu tě bobídnout k vyššímu studiu této problematiky? Význam a vztah opylení a olejnatosti je podle všech odborných stanovisk prokazatelný. Jedná se i o jiné olejniny. (mak, slunečnice, saflor, atp.)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24558) (24564) (24566) (24575) (24591)

No, příslušný zákon nebo směrnice hovoří jasně. je povoleno pálit jen v
pálenicích a kvas jenom z ovoce. Med nebo medovina nebo cukr ovoce není.
Jiná věc je, že se to v praxi normálně nesleduje. Pálení jen pro vlastní
potřebu se taky nejspíš vejde jen do přestupku a pokud to příslušné lidi
nepraští přes nos, sami to nehledají. Nejspíš mají plno práce s
"prestižnějšími" případy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 23, 2007 10:13 PM
Subject: Re: krmen?


> Začínám mít podezření, že někteří účastníci konference mají paranoidní
> sklony, jak dokazují jejich příspěvky. Jestli jsem napsal o tom, že způsob
> krmení nemá žádný vliv na výnosy, tak proč do toho montovat hned cukráře,
> vždyť o nich to vůbec není.Jestli někdo potřebuje lahev dobrého pití a
chce
> ji koupit, tak proč do toho montovat STB, Velké bratry a podobné nesmysly.
> Veřejně se přiznávám, že pálím a na podobné strašáky s.... . S vynášemním
> suchého cukru je to také dost nesmysl. Je li cukr trochu navlhčen a je nad
> včelami v nějaké misce s vyššími okraji včely nic nevynosí,ale pomalu
> spotřebovávají. Tímto způsobem jsem již zkrmil tuny cukru, před česny mám
> lino a světe div se ani jeden krystalek. Prostě když něco dělám špatně,
tak
> proč to jako moudro prezentovat v Konferenci. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: javorovy med (24609)

Já myslím, že to je do určité míry pokus prorazit s dalším květovým medem.
Maliny, které dříve rostly na pasekách mezi mladými smrčky a extenzívně
sekané louky, kde byla snůška z květů u nás ubývají, zatímco javory kleny
asi někde zůstávají. A z javorů klenů je medu podobně jako z řepky, takže v
žádném případě nemusí být souvislé porosty, stačí v doletu nějaká stovka
vzrostlých stromů a med to je kvalitnější než z řepky. Je docela možné, že
jinde je javorový med schovaný do lučních nebo malinových medů, protože tam
je více kvetoucích luk a třeba schválně ponechávané malinové porosty. Nebo,
kde pěstují řepku, je možná schovaný v řepkovém medu, což je škoda, protože
javorový med je lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 24, 2007 9:41 AM
Subject: javorovy med


> Už jsem to tu psal, množí se u nás nabídka javorového medu. Leckde ho
> nabízí obyčejný trhovec. Vypadá to, že jsou u nás obrovské souvislé
> javorové porosty.
>
> Když si dám googlem vyhledat jaká je nabídka javorového medu v sousedním
> Německu a Rakousku (Ahornhonig), nevypadne skoro nic. Led, že čistý
> javorový med je velká vzácnost, protože s javorem kvetou v tu dobu jiné
> rostliny a vyžaduje to tudíž vysokou polohu, aby nic jiného nekvetlo.
>
> Takže ten český javorový med musí být nejspíš velká rarita. Nebo je to
tak,
> že u nás každý včelař vydává za javorový všechno, co má poblíž nějaké
> javory a voní trochu po javoru? Druhovost medu nikdo nekontroluje a ani to
> asi dobře kontrolovat nejde. Takže kdo chce prodávat kvalitní český med,
> tak prodává.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: Umístění včelínu na vlastním pozemku (24586)

Záleží velice na dohodě a na konkrétním uspořádání toho místa. Předpisy
nejsou. Opatření k zmenšení obtěžování mně napadají trojí. Za prvé před
česny včelína udělat 1,5 - 2 metry vysokou překážku, která zvedne let včel
nad sousedovým pozemkem na dva metry a výše. Na krátkou dobu to může být
nějaká hustá síť, na dlouho živý plot z nějakých neopadavých keřů. Pokud
jsou česna, pak jsou třeba dva metry a pak je cesta nebo sousedův pozemek,
je třeba zvážit přesunutí včelína na 10, ideálně 15 metrů od plotu. Za
druhé pravidelně kupovat matky šlechtěné na mírnost, divoká včelstva rušit a
mírné rozchovávat. Za třetí udělat na zahradě pro včely napajedlo, aby
neměly proč létat k sousedovi třeba na bazén nebo do květináčů, větší mělké
jezírko s mokřinou na osluněném místě, kde slunce tu vodu ohřeje.
Taky záleží na počtu včelstev, jestli ty včelstva jsou brány jako koníček
nebo přivýdělek. Velký včelín nacpaný 20 včelstvy, i slabými v zadovácích je
v nějakém sporu něco jiného než včelín se 4 včelstvy, i silnými v nastavcích
a s každoročně chovanými oddělky pro výměnu matek.
Když budete mít tak 4 klidná včelstva 15 metrů hluboko v zahradě chráněná
tou překážkou, takže včely budou zdaleka létat nad a včelín nebude od
sousedky ani prakticky vidět, takže ji nebude dráždit, sousedka prakticky
ani nepozná, že máte včely. Můžete se s ní dohodnout, že všechno nebo něco z
toho provedete a ona stáhne stížnost a podpořit to každý rok nějakou
sklenicí medu nebo když se nedohodnete, argumentovat v řizení těmi
provedenými opatřeními. Myslím, že pokud budete toto všechno mít splněno,
stížnost bude s největší pravděpodobností zamítnuta.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vladislava Slepičková" <V.Slepickova/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 23, 2007 8:35 PM
Subject: Umístění včelínu na vlastním pozemku


> Mám problém a potřebovala bych poradit. Již 15let máme včelín umístěný na
> svém pozemku u obecní cesty(konec slepé ulice)v nejsevernější části a je
> orientován na jih.Na druhé straně ulice je dům a jeho majitelka si stěžuje
> na obtěžování včelami. Je pravda, že době, kdy vybíráme med se včely
trochu
> zlobí, ale jinak myslím , že stížnosti jsou neopodstatněné. V součastnosti
> opět bude řešena stížnost na okresní úrovni a tak bych chtěla vědět, zda
> existují nějaké předpisy o umístění včelínu, konkrétně vzdálenosti. Děkuji
> za odpověď. Vladislava Slepičková

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Čáp (e-mailem) --- 25. 8. 2007
Re: Letoni rok bude super (11046) (11048) (11049) (24633)


Z čeho usuzuješ, že existuje vztah mezi opylením a olejnatostí řepky
(nikoliv výnosem, který je podle článku O.K.)? Připadá mi to poměrně
nepravděpodobné.

Gustimilián Pazderka napsal(a):
> A tu poslední a nejlepší jsem umístil na svůj web. Je to opravdu k
> zamyšlení.
>
> http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&id=834%3Asklizena-repka-ma-mene-
> oleje&Itemid=1&option=com_content

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 25. 8. 2007
Re: Letošni rok bude super (11046) (11048) (11049)

Petr Mikšovský:
>neni mezi posluchaci nahodou zemedelsky inzenyr ktery by nam rekl svoji prognozu co se bude u nas v budoucnu pestovat ??<
....

Nejsem inženýr, ale našel jsem dnes jednu zajímavou, vlastně více zajímavých iformací okolo tohoto tématu.

Dnes informoval server novinky.cz o tom, že se zvedají ceny obilnin. Takže jak známo, oseváři zareagují.

http://www.novinky.cz/ekonomika/rekordni-ceny-psenice-zdrazi-chleb--maso-i-pivo_121405_a08l7.html

Další je, že se otvírá nový provoz na zpracování řepky.

Nový provoz v Setuze zahajuje
Alterová Libuše (24.8.2007)
V úterý dne 28. srpna chce Setuza slavnostně zahájit výrobu v novém provozu v Ústí nad Labem na produkci metylesteru řepky olejné (MEŘO). Ten se má od září povinně přidávat jako biosložka do motorové nafty. O zahájení práce v novém provozu informovala tisková mluvčí Setuzy Marie Logrová. Jak uvedla, slavnostního zahájení by se měl zúžastnit premiér Mirek Topolánek a ministři Petr Gandalovič a Aleš Řebíček.

A tu poslední a nejlepší jsem umístil na svůj web. Je to opravdu k zamyšlení.

http://vindex.ic.cz/index.php?view=article&id=834%3Asklizena-repka-ma-mene-oleje&Itemid=1&option=com_content

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (89.103.58.195) --- 24. 8. 2007
Re: Umístění včelínu na vlastním pozemku (24586)

Žádný právní předpis neurčuje, na jakém místě a v jaké vzdálenosti mají být umístěny včely ať již umístěné ve včelíně či na včelnici. Jediným právním předpisem, který Vás může do jisté míry omezit je Občanský zákoník (zákon č.40/1964 Sb., v platném znění), konkrétně v § 147 který užívá pojem:" .... obtěžování nad míru přiměřenou poměrům....."
Zda skutečně dochází k obtěžování souseda Vašimi včelami a zda se jedná skutečně o obtěžování nad přiměřenou míru rozhodne soud po podání žaloby Vašeho souseda. Soud bude vycházetpřdevším ze znaleckých posudků soudních znalců či ústavů pro obor včelařství. V dotazu se zmiňujete o nějakém "řešení stížnosti na okresní úrovni "... nechápu co to znamená. Pokud by skutečně někdo řešil nějakou stížnost tak dle právních předpisů to nemůže být nikdo jiný než Obecní úřad a to na návrh souseda dle § 5 Občanského zákoníku. Pokud by toto řešila vaše ZO či OV ČSV a ať by rozhodla jakkoliv, neřiďte se tím, protože toto pseudorozhodnutí nemá naprosto žádnou právní relevanci a jedná se doslova o kus popsaného papíru, který je zralý na vhození do tříděného odpadu. Pokud by Váš soused podal na Vás žalobu a jste členem ČSV skutečně si požádejte o bezpltnou právní pomoc právníka ČSV dle směrnice ČSV č. 3/2003/S, která je dostupná na webu ČSV www.vcelarstvi.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bernard (85.207.150.202) --- 24. 8. 2007
Med

Lipový med, dohoda jista, dohoda po tel. 608941057

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jiří (85.70.42.139) --- 24. 8. 2007
Re: krmen? (24464) (24478) (24482) (24500) (24506) (24533) (24542) (24556) (24569)

Jen tak pro zajímavost - kolikpak těch amerických velkovčelařů znáte ? :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

emilkamilka (88.100.95.205) --- 24. 8. 2007
Re: javorovy med (24609) (24615) (24628)

Kalendář nám ukazuje,že zítra je svátek Radima.
Tedy Radime,je zapotřebí Ti popřát k Tvému svátku všechno nejlepší,hodně zdraví a aby Ti ten Tvůj elán i nadále vydržel a aby se Ti i včely dařily.Jinak Ti přeji vše OK.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.1.251) --- 24. 8. 2007
Re: javorovy med (24609) (24615)

Javor mléč kvete v druhé polovině dubna před rozkvětem ovocných stromů. Opravdu už to někdo umí na začátku května vytočit?
Jinak my jsme měli na lesním stanovišti ještě někdy před 30 lety téměř čistý javorový med z javoru klenu. Na začátku května byla na tom stanovišti snůška z takové desítky stromů třešně ptačí a pak tam byla kromě javorů do poloviny června jen nějaká snůška z luk. V okruhu 500 metrů bylo asi 10 - 15 nejméně stoletých javorů klenů a z těchto stromů větrem roznášenými semeny vyrostlo tak na 50, možná i 100 tehdy kvetoucích 20 let a více starých javorů klenů. Byla to tehdy pravidelná každoroční první snůška vytáčená na začátku června před malinami a obsahovala tak 80 - 90 % medu z javorů klenů. Pokud nebyla v okolí řepka, to pak byl med "zaneřáděný" odlišným řepkovým medem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76130 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 24628 do č. 24688)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu