Včelařská konference

Slyšel jsem, jak to dělají velkovčelaři v Argentině. Vytočí,
přivezou cisternu se sirupem a nechají ji tam 3 dny a pak ji
odvezou. TAkže pokud se někdy dostanu nad 15 včelstev a pokud přitom
budu ještě zimovat na cukru, tak to budu dělat podobně.
_____________________________________________________________
To myslíte váženě, nebo si děláte z nás srandu? Tak nezodpovědný a na evropské poměry trapně zaostalý způsob krmení tu ještě nebyl!!!
Kromě toho, že si tím na stanovišti můžete vyvolat pořádně silnou loupež, jež se může přenést na sousední stanoviště, je tenhle způsob krmení kontraproduktivní.
Nemůžete zajistit, aby si každé včelstvo doneslo dostatek potravy. Pokud máte v okolí ( okruh cca 6 km ) pár desítek cizích včelstev, tak můžete počítat s tím, že si většinu krmiva odeberou ,,sousedovic,, včelstva. Pokud nastane špatné počasí, krmivo včelstva nemohou odebírat. Cukerný roztok, který není do týdne odebrán, se začíná kazit. Krmivo mohou bez problémů odebírat i mravenci, vosy či sršně. Tento způsob krmení je nejztrátovější ze všech ( lupičky, zpracování zásob podávaný tímto způsobem je velmi náročné na energii ).
Měl byste americké velkovčelařské, lépe řečeno velkopavčelařské (!!!), způsoby brát s rezervou. Uvědomte si, že americkým velkovčelařům jde především o opylovací službu včel a ne o medný výnos. Američtí zemědělci platí za přísun včelstev ke zemědělským kulturám a platí dost velký ,,peníz,, za každé přisunuté včelstvo. Významným zdrojem příjmu pro Americké velkovčelaře je i prodej paketů. Ve výsledku mají převážnou většinu zisku z opylovací služby a prodeje paketů a ne z medného výnosu!
Jím nejde o to, aby měly silná včelstva, která dávají vyšší výnosy medu. Jim jde o produktivitu práce. A ta může mít v amerických poměrech dost zvláštní ( někdy i neuvěřitelné ) řešení.
Jim jde o to, aby měly co nejvíce mobilních včelstev. Do včel chodí jen kvůli rozšiřování, či odběru paketu nebo oddělku, který provádí celým nástavkem, v sezóně odebírají tu trochu medu co jim včelstva vyprodukují. Matky nikdy nehledají,když odebírají oddělek ponechají v každé části včelstva otevřený plod a v té bezmatečné části si včely samy vychovají nouzovou matku ( jež je sice nekvalitní, ale jim to pro ti jejich ,,slabochy,, stačí ).
Když kočují tak to je přesun včelstev často i několik stovek km v kuse. Včelstva nakládají na kamiony v desítkách, česna nezavírají, pouze přes kamion hodí síť, aby poplašené včely nezaútočily na kolemjdoucí ( kolemjedoucí ). Během takového přesunu ve vedrech dochází někdy i ke znatelným ztrátám včel. Jim to nevadí, jim jde o opylovací službu a zemědělci dají stejně peněz za slabé jako za silné včelstvo.
Jim je jedno,že jim přes zimu přežije třeba jen 50 % včelstev. Na jaře si udělají kvanta oddělků, které nahradí ztráty.
S rojením si hlavu nelámou. Buď včelstvo nechají vyrojit, nebo ho rozdělí na poloviny. Většina včelstev se stejně vyrojí, protože v sezóně chodí do včel jednou za ,, Uherský rok ,, ( cca jednou za měsíc ) kvůli vytáčení medu.
Léčení zanedbávají a když už léčí tak se to často neobejde bez reziduí léčiv v medu.
Výsledkem jejich činnosti jsou zubožená včelstva, která jsou více náchylná nemocem ( nosema, virózy,...) či pesticidům a dalším nepříznivým faktorům ( velká vedra,... ). Nemají se divit že jim ve velké množství vymírají včelstva ( viz CCD, tj. syndrom mizení včel ).
V evropských poměrech jsou tyto americké velkopavčelařské metody zpravidla kontraproduktivní. Pro malovčelaře nemají význam a jsou projevem malovčelařovy zaostalosti.
Vzpamatujte se, jsme v České republice a ne někde v buši!!!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!