Včelařská konference

M. Václavek napsal(a):

>Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená
>včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních
>včelstev, nějako se mi to nezdá.
>Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček.
>Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují
>vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají
>tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka
>tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v
>extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,,
>mohli založit potomstvo?
>
>
Je třeba rozlišovat, o kterou fázi plodování jde. Na jaře a v části léta
(cca do půle července), když je ve včelách hodně plodu a málo roztočů,
téměř vůbec nedochází k vniknutí dvou samiček na jednu kuklu a tedy ke
křížení. Roztoči se páří úzce příbuzensky (inbredně) a proto trpí
inbrední depresí, mají nižší vitalitu. V srpnu, jak prudce ubývá plodu a
už je více roztočů, přibývá takových případů a prudce narůstá vitalita
hybridních roztočů. Proto jich tolik a tak rychle přibývá a proto
včelstvu tolik škodí!! Křivky průběhu počtu plodových buněk a počtu
samiček rozote ve včelstvu jsou z našich časopisů známé (Boháč). Vše
zhoršuje reinvaze a tím křížení s rozotči geneticky ještě více
vzdálenými; a reinvaze je o to vyšší, o co vyšší je celkové napadení
chovu a včelstev okolí (u sousedů).
Další je věc ta, že silnější včelstva mají více roztočů. Nemám k tomu
přesné důkazy, ovšem považuje se to za běžně známou záležitost - např.
ing. Veselý tuto souvislost ve většině svých přednášek uvádí. Dodávám,
že ovšem nejde o velmi těsný vztah, matematicky vyjádřeno - je nízká
korelace, proto vliv síly na počet roztočů není snadno patrný. Jasné je,
že na počet roztočů ve včelstvu působí současně více faktorů, jeden z
nich je i genetika (náchylnost vs. varroatolerance). A ještě upřesňuji,
že pokud jde o sílu a počet roztočů, správnější je hovořit o počtu
odchovaných buněk plodu a počtu roztočů. Totiž průměrná vyšší délka
života včel znamená potřebu odchovat méně plodu a tím méně šancí pro
množení roztočů V.d.
Proč ne každá kukla nevyhovuje roztoči k množení, není zcela objasněno.
Může to souviset s velkou genetickou pestrostí včel (kukel) uvnitř
včelstva - mají sice stejnou mámu, ale různé otce (podrodiny po otcích).

K. Čermák