Včelařská konference

> Zaujimave je tam slovicko ´´do´´ ,tak tam moze byt dotacia
> na 1kg aj 1 Sk ,to je tiez ´´do´´ ceny 6,50 Sk... :(
>
> a co sa vlastne ma dotovat ?!,podla poslednych informacii

Vykupci medu.

Jinak je tahle vyhláška přesnou ukázkou, že co člověk chce, toho se mu
taky dostane. Budu citovat z časopisu "Slovenský včelár", článek Jana
Hájka "Na zamyslenie" -

U nás je zaužívaný názor, že SVS živia svojimi príspevkami predovšetkým
malí včelári a tí velkí sa zdrahaju platit náleřitosti členského a
ostatné dávky. Su rozdiely mdzi stavmi pre dotaciu, stavmi pre zaplaceni
clenskeho a za dubiozne je mozne považovať aj skuteočne chovaný
priemerny stav včelstiev v dannéom roku.

Akto sa správa náš štát v priznavani dotacie napr. Na mlieko? Podmienkou
je dodávatť mlieko Mliekarenským podnikom, leto tak tržnu prudkciu možné
je kontrolovať. U medu včelári nie sú motivovani tak, aby uhnali za
vhodné predávat celu proukciu medu baličom, výkupcom vo velkom, čo by
bolo kontrolovatelne dokladmi.

A na konci článku:

Pán minister prehlásil v odpovedi na moju poslednú správu v elektronicke
komunikácii s ním, že dá si predložit od svojich útvarov potrebné
materiály. Ak bude chcieť radikálne organizačne zabezpečit, aby sa
zvýšily hekrátové výnosy hospodárkých kultur, musí osi urobiť.


Tak to urobil.

P.S. Omlouvám se Slovákům za překlepy v mém přepisu článku ve
slovenštině.


S pozdravem

Lněnička
> z vyrocnych clenskych schodzi ,napr. Martin ,Zilina ,padlo
> podla vcelarov asi 50 % vcelstiev pocas zimy a to pred prvym
> preletom......
>
> Laco S.
>
>

> Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky
někteří
> "sezónní" včelaři začnou včelařit.
> Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998
4
> včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
> Bronek Gruna

Slyšel jsem o krádežích na moravě. V USA je také více loupeží než u
nás.
Z toho usuzuju, že morava (zvláště jižní) je bohatší země než čechy.
A nejsou ty větší úhyny na jižní moravě také kvůli rezistenci roztoče?
Zaslechl jsem, že 50% úhyn je v Evropě normální. Nechce se mi to
věřit.

Eman

P.S.
Byl jsem v sobotu na semináři v Nasavrkách o vyhlídkách včelařů po
vstupu do EU.
Udělal jsem si tam nějaké poznámky (3600 znaků) a váhám,
jestli to vůbec dát "do placu", případně kam (files nebo příspěvek?).
Pro průměrného včelaře to podle mě velký význam nemá.
Není to slohová práce, ale jen rukou zachycená fakta - statistiky,
zásady atd.
Tak nevím, abych taky nenosil dříví do lesa.

Vzhledem k vyšší ceně medu a úhynům bude poptávka po včelách. Taky někteří "sezónní" včelaři začnou včelařit.
Mám obavu z krádeží. Jaké jsou vaše zkušenosti. Mě ukradli v r. 1998 4 včelstva, v r.2002 jedno (z celkem 200).
Bronek Gruna

Na jižním Břeclavsku byly na podzim velké problémy s varoázou. Mě zbylo z 60 včelstev 15, prakticky jen nové oddělky. Podle dostupných informací odhaduju úhyny v přihraniční části Břeclavska a Znojemska na 30-50 %. Je to asi problém lužní krajiny s časným rozvojem a slunečnicovou snůškou.
Moje doměnka proč došlo k hromadným úhynům:
1. v r. 2001 bylo mnoho rojů, které hojně přezimovali na lipovém a slunečnicovém medu
2. jaro 2002 bylo příznivé pro časné plodování (u mě 1.4. mělo 50% včelstev vylíhlé trubce)
3. v srpnu 2002 byla vydatná snůška ze slunečnice (u mě 25 kg průměr)
Důsledkem byl silný infekční tlak a asi 2 generace plodu (hlavně trubčího) navíc.
V běžném roce mám v této lokalitě po první fumigaci spady asi 500-1000 roztočů. Jedna generace plodu znamená zhruba dvojnásobek roztočů, takže v r. 2002 došlo k překročení kritické hranice (snad 2-5 tis.) a úhynu ještě před fumigací. Jsa poučen zařazuju letos do provozu vyřezávání stavebních rámků a kyselinu mravenčí.

Problémy s melecitózou mám taky, a to u asi 80 včelstev, která byla na lesní snůšce ve smrkovém lese ca 500 m n. m. Moje zkušenosti (včelařím v tachovácích s 2 nást. plodištěm):
1. skupina - přínos melecitózy asi 20 kg, v říjnu odebrán dolní nástavek, ze středu plodiště vyměněny 3 plásty a dokrmeno ca 5 kg cukru. Výsledek: 50 % úhyn.
2. skupina - začátkem srpna nakrmeno 20 kg cukru, asi 20.8 při zjištění melecitózy nasazen medník, přínos asi 20 kg, většina melecitózy odebrána s medníkem zač. října, nekrmeno. Výsledek: přezimovaly silné bez úhynu, je silně pokálené okolí včelnice.
3. skupina - přínos melecitózy 5-10 kg, v průběhu krmeno asi 10 kg cukru, dále bez zásahu. Výsledek: 10 % úhyn (slabší včelstva), asi třetina trochu pokálené plásty, jinak dobré.
Uvidíme dál.

Zdravím vás a přeji dobrý rok. Broněk Gruna

Kontroloval jsem vcelky jen zvenku. Okolí je silne pokálené, nikdy jsem
nemel pokálené i strísky na úlech az letos a to taik, ze velmi. Do úlu se
chci podívat tento týden... Po vasich zkusenostech mám skoro strach...
Muj názor je, ze na vine je melicitózní med...
Co s tím? To je otázka...

jose



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

Díval jsem se zatím jen zběžně, ale dík, je to super!!

jose

> Postup výroby "cinků", čepových spojů a bočních louček Hofmanových rámků
> jsem umístil na stránce WWW.SWEB.CZ/JJVCELA
> Zdravím všechny
>



avast! (VPS 28.2.2003): zprava neobsahuje virus

To se mi stalo taky ze mi vosk na plotne chytnul. Trochu jsem na nej
pozapomel a taky to vzkypelo a kdaz to striklo na zhave platy tak to zacalo
horet. Hasil jsem to hadrem a v rukavicich , takze se mi nic nestalo. Ta
voda tam asi moc nezmuze, spise mohou prasknout platy na plotne.
Chce to byt pouze opatrny a nenechat prekypet. Mozna pouzivat vetsi hrnky
nebo ne moc plne.
Martin
----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 6:46 PM
Subject: hořící vosk


> Ještě k vosku.
> Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
> na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
> obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na
pevná
> paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk
hrozil,
> že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
> bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši,
a
> připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
> kamnech, nebo plynu.
>
> Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření
vosku
> popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
> nebezpečí.
>
> Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící
vosk.
> Voda údajně moc účinná nebyla.
>
> Přeji všem hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003
>
>

V šedesátých letech jsem na starém sporáku rozvářel vosk.Místnost byla velká asi 5*5m a sloužila jako kuchyň,obývák a ložnice dohromady.Byl to takový malý vesnický baráček.V 35l hrnci jsem měl asi 15kg vosku a chtěl jsem udělat jedno kolo.Hodně jsem topil a když jsem si v jednu chvíli odběhl na dvůr,vosk se začal vařit.Po mém příchodu,přetékal vosk tak 10cm vrstvou přes okraj na kamna a na podlahu a vše bylo v plamenech.Pláty na kamnech byly prohnuté a tak vosk zatékal do kamen.Rychle jsem pomocí připravené deky hrnec odstavil do předsíně.Pěna hned klesla a hrnec nehořel.Zato kamna byla rozžhavená do červena i s kouřovou trubkou do zdi.Trouba vypadala jako krematorium.Plameny se rozrážely o strop,který byl 2,5m vysoký.Pomocí uhelky lopaty jsem ihned začal oheň dasit pískem,který jsem měl před vchodem.Písek HASIL OHEŇ bezvadně.V místnosti se rychle vytvořil tmavý zelený dým,který klesal k podlaze.Po čtyřech jsem se doplazil k bočnímu oknu,které se mi podařilo otevřít.V místnosti byla absolutní tma,jen u podlahy byla asi 60cm mezera bez dýmu.Kouř pomalu vycházel na zápřaží a stoupal vzhůru.Zastavil ho však přesahující krov a tak kouř se začal pomalu valit na půdu pod střechu.Střecha byla z pálených tašek rospálená sluncem a zelený kouř začal pomalu stoupat zkrz tašky po celé ploše vzhůru.Já už jsem byl sice klidný ale tento pohled neunesli sousedé a tak zanedlouho jsem musel vše vyprávět požárníkům.O následném úklidu se nebudu zmiňovat.Dnes mám místnost zděnou,také asi 5*5m určenou výhradně pro včely,mám v ní také sporák na rozváření vosku,ale co je hlavní,velká lopata uhelka je stále připravena v koutě a hromada písku je uprostřed dvora stále.
Vážení přátelé,doporučuji při vaření vosku mít stále připraveny 2-3 belíky písku a lopatku na případné hašení.
Jde to velmi dobře,ale je nutné být připraveni.
Hořící vosk je věc strašná.

Hodně úspěchů !!

v konferenci jsem ocekaval spise reakci typu:
se silne pokalenym vcelstvem na pokraji uhynu
se da delat to to a to ...
ne odpoved typu ja si myslim, ze se jenom
snazite podvadet s dotacemi.
Velky uhyn - minimalne na Brnensku - letos
objektivne je, nebyl zimni prolet.
Na dalsi nez odborne nebo vecne prispevky
dale nereaguji.

Marek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2003 2:59 PM
Subject: Antwort: Re: Antwort: Velký úhyn včelstev


>
> Chcel by som vediet co by si odpovedal keby som pisal po cesky :(
>
> To vase ceske blato nie je o nic mensie. Aj na vyssich funkciach mate
ludi,
> ktori zdaleka nemaju tolko vcelstiev na kolko zobrali dotaciu.
>
> Matej
>

Chcel by som vediet co by si odpovedal keby som pisal po cesky :(

To vase ceske blato nie je o nic mensie. Aj na vyssich funkciach mate ludi,
ktori zdaleka nemaju tolko vcelstiev na kolko zobrali dotaciu.

Matej

Zdravim

neviem preco mam pocit ze Ti vyhovuje tento novy sposob dotacie ale je to
poriadna blbost, smerujuca k znizeniu dotacii, popripade k uplnemu zruseniu.
Nikdy nikde sa neposkytuju ndotacie na vyrobok ale na vyrobu.
Ved predsa dotacia je fin. ciastka urcena na rozvoj oblasti ( je to
pomoc ), ktora nie je vysoko ziskova, tym duplom zavisla od pocasia resp.
prirody.
To znamena ze ked bude vrcholne nepriaznivy rok, tak nedostame ziadne
dotacie? Potom naco su? Pre tych ktory ich nepotrebuju, lebo maju "zisky" aj
bez dotacii?

To nema logiku !

Pista


>
> V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
> ktore sa na jar koriguju uhynom.
> Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
> celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
> Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na
vcelstvo.
> Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.
>
> Matej
>
>

no, nevim jak vcelarite u vas na Slovensku....
kazdopadne, ja kdyz jsem uklizel ctyri
posrany nastavky plny zimnich zasob
(cca 40 kg cukrovych zasob), mel jsem
"pocit" uplne jiny

Marek


----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 03, 2003 1:33 PM
Subject: Antwort: Velký úhyn včelstev


>
> V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
> ktore sa na jar koriguju uhynom.
> Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
> celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
> Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na
vcelstvo.
> Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.
>
> Matej

Rozmiesas 2cl cistej kyseliny vo vode / 0,5 L / a tú potom vlejes do
vriaceho vosku / 5kg vosku a 2 L vody /. Nechas 10 minut povarit a prelejes
do konického vedra z umelej hmoty. Je dobre ked moze vosk chladnut pomaly
/v miestnosti kse je 15 - 20 stupnov / aby necistoty nezostali vo vosku,
ale pod voskom.

P.S. Toto je postup pri cistení vosku. Neda sa pouzit pri vyváraní vostin.
Najprv vyvarim vostiny - rozvarim v kotle a prelejem cez sito, alebo
vylisujem v paráku. Takto ziskany vosk sa potom druhy krat rozvari a cisti
kyselinou sirovou.

Matej



<Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
toho sakruju. <Jura

V poslednych rokoch mam pocit, ze sa nahlasuju vyssie ako skutocne pocty,
ktore sa na jar koriguju uhynom.
Velmi by ma zaujimal pocet vcelstiev ku ktoremu by sme dosli po
celorepublikovej kontrole zo strany poskytovatela dotacii.
Od roku 2003 sa na Slovensku budu vyplacat dotacie na med, nie na vcelstvo.
Bude zaujimavy pocet vcelstiev na jesen.

Matej

Zdravim,
vcera jsem byl na zahrade udelat prohlidku,
je to hruza. Vcely maji silne pokalene uly,
jsou slepene a neschopne letat. Vubec
nevim co s nimi. Snazil jsem se je prendat
na ciste ramky, ale ani moc nemaji tendenci
se navzajem cistit. Nejvic me prekvapilo,
ze to postihlo vice ty silnejsi vcelstva.
Lonske slabsi oddelky s novymi matkami
jsou relativne v poradku. Celkova bilance
- z deviti vcelstev vyzimovala v poradku
tri, ctvrte "mozna" prezije.

Marek

----- Original Message -----
From: "J.Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 02, 2003 7:26 AM
Subject: Velký úhyn včelstev


> Dne 1.3.ve zprávách byl příspěvek o úhynech hlavně na jiľní Moravě.Jaké
> jsou vaąe poznatky?Já ve středních Čechách tento problém nemám a to
> včelařím v krutějąích podmínkách brdských lesů.Kde je příčina těchto
> úhynů?Znáte na to někdo odpověd·.Děkuji

D v o j m a t e č n é v č e l a ř e n í

Myslím, že i moje zkušenosti se soužitím dvou matek pod společným medníkem mohou některé včelaře zajímat. Tři roky se zabývám dvojmatečným včelařením, kde spolužití matek, odděleně vedle sebe je samozřejmostí.
Jak to dělám? Cca koncem února, když je pěkné počasí (úly mám ve včelínu a hospodařím na Optimálech 42x17), rozložím včelstvo, vyměním dno s mrtvolkami za čisté, odeberu spodní prázdný nástavek, ponechám 3 nástavky a letmo zkontroluji stav a množství zásob. Na tyto nástavky položím síto 3x3 mm v rámečku a na toto nasadím obvykle 2 nástavky loňského oddělku. Rychle vše zavřu aby včelstvo neprochladlo. Celá práce trvá cca 5-10 min., včely se ani nerozlezou. Spodní, původní včelstvo využívá hlavní česno, pro horní pak využívám celou zimu otevřené očko ve čtvrtém nástavku (nad sítí). Síť má za úkol vzájemné sblížení a promíchání vůní. Síť ponechávám mezi oběma včelstvy cca do poloviny března, kdy ji zaměním za mateří mřížku. V dubnu přidávám třetí nástavek hornímu plodišti, t.že začátkem května bývá plně obsazeno 6 nízkých nástavků. Pokud je jarní snůška, a ta bývá pravidelně, mohu nasazovat společné nástavky medníku, zde již bez mřížky. Obě včelstva pracují do společného medníku, spodní mají jen málo zásob kolem plodiště. V době června a července je v úle kolem 90ti až 100tis. včel !., které potřebují již jen dobré snůškové podmínky.
Začátkem až v polovině června ruším mateří mřížku, včelstva spojuji, o matku se nestarám (těžko by se hledala a oni si vyberou, předpokládám že tu mladší, zřejmě tu lepší.)
Od konce května zakládám řadu oddělků (pro příští sezónu), odebráním 1. nástavku plodu od každého včelstva, čímž je současně řešena i eventuelní protirojová nálada. Včelstva mají každým rokem s oddělkem novou matku, mají neomezený prostor pro kladení mladé matky, t.že se vyrojí jen velmi zřídka (a pokud se to stane, zůstává stále ještě matka druhá).
Výnosy jsou vyšší než od dvou jednotlivých včelstev, při menším množství vynaložené práce. Ukázka sestavy dvojmatečného hospodaření je zmíněná v mém příspěvku č.1850 diskuse „Prosklené úly“ a snímky v souborech pro stažení ( http://www.vcely.or.cz/files )

Postup výroby "cinků", čepových spojů a bočních louček Hofmanových rámků jsem umístil na stránce WWW.SWEB.CZ/JJVCELA
Zdravím všechny

Z tohoto příspěvku mám opravdu radost.
Jednak téměř doslova popisuje i mé poznatky a předevąím mne zaujal i tím
společným medníkem pro více plodią». Bylo s tím hodně práce, výnos medu
nebyl dle očekávání vyąąí neľ násobek počtu plodią» proti jednomu včelstvu,
ale včelstva se chovala normálně, k ľádným pranicím nedocházelo. ( Zkouąel
jsem to v takzvaném listováku ).
Myslím, ľe chovatelským výběrem se ve včelstvech ukazují vlastnosti ( často
objevené jaksi mimoděk a dodatečně ), které ze starąí literatury neznáme.

Mám pocit, ľe i přidávané matky jsou včelstvy přijímány ochotněji, neľ tomu
bylo dříve.

pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

> Nejsou včely jako včely.
> Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2
matky.Stačil

> včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném
> plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při
> matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a

> řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde
> byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět


> Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském
> zákroku.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

Ake budu ?

podla smernice co sa mi dostala do ruk to vyzera takto :

a) pri pocte vcelstiev 5-20 a predaji min 12 kg medu
bude na 1kg dotácia do 6,50 Sk
b) pri pocte nad 21 vcelstiev a predaji od 12 do 20 kg
bude dotacia na 1kg do 6,50 Sk
c) pri pocte nad 21 vcelstiev a predaji nad 21 kg
bude dotacia na 1kg predaneho medu do 10 Sk

Zaujimave je tam slovicko ´´do´´ ,tak tam moze byt dotacia
na 1kg aj 1 Sk ,to je tiez ´´do´´ ceny 6,50 Sk... :(

a co sa vlastne ma dotovat ?!,podla poslednych informacii
z vyrocnych clenskych schodzi ,napr. Martin ,Zilina ,padlo
podla vcelarov asi 50 % vcelstiev pocas zimy a to pred prvym
preletom......

Laco S.

Ještě k vosku.
Byl jsem dnes u svého známého dlouholetého včelaře. Dost ošklivě se opařil
na pravé ruce ( hřbet ruky až na "maso" ) a především na pravé části
obličeje ( od krku až do vlasů ). Při rozehřívání vosku na kamnech na pevná
paliva vosk vykypěl a vzplál. Bylo ho asi 2kg a tekoucí hořící vosk hrozil,
že se oheň rozšíří. Ve snaze požár uhasit se opařil a popálil. Hašení ohně
bylo údajně velmi obtížné. Dohodli jsme se, že o tom do konference napíši, a
připomenu ostatním nebezpečnost této činnosti. Zejména při ohřevu na
kamnech, nebo plynu.

Podstatným důvodem je i to, že jsem nedávno jeden ze způsobů rozváření vosku
popisoval a tím intenzivněji jsem si uvědomil, jaké při tom může vzniknout
nebezpečí.

Mám dotaz na odborníky hasiče mezi včelaři - čím nejlépe hasit hořící vosk.
Voda údajně moc účinná nebyla.

Přeji všem hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.459 / Virová báze: 258 - datum vydání: 25.2.2003

na jižní moravě o úhynech včelstev

ěščřžýáíé

Zdravím Vás,
o Langstrothy v. 185 mm bych možná zájem měl. Kolik jakých dílů byste prodal
a za kolik?
Přeji vše pěkné
Ivan Černý

FL> Zdravím Vás všechny.Již delší dobu sleduji příspěvky do konference.Jedním z
FL> témat bylo nástavkové včelaření. Já jsem pořídil nový typ úlu Langstroth
FL> tříčtvrteční míru 185 mm, ale na tu délku rámku si nemohu zvyknout a tak
FL> zůstanu u39-24.Kdo se rozhodujete přejít na Langstrotha mám 2ks, které
FL> odprodám. Také prodám kočovný vůz.

Ve čtvrtek 27.3.2003 od 18,30 hodin se koná v pobočce Knihovny J.Mahena
V Brně-Vinohrady, Velkopavlovická 25. BESEDA s panem Janem Kolkem "O
včelách a medovině".
A.Bojanovský

Na vytaveni vosku z ramku jsem si nechal zhotovit nerezovou vanu 45
x 60 cm a vysce 45 cm. Do ohrate vody na cca 90 C pomoci klesti
ponirim ramek, behem nekolika vterin se vozk z ramku vytavi. Tak
vytavim osm az deset ramku. Roztaveny vosk naberackou preleji do
pripraveneho varaku. Vytaveny vosk z varaku vyteka do kyble z umele
hmoty, ktery necham v klidu do druheho dne odstat.Timto spusobem
zpracuji najednou az 150 ramku. Vosk z konickeho kyble jde pekne
vyklopit. Po odstraneni usazenin z voskoveho kolace vosk znovu tavim
a cistim kyselinou kyselinou sirovou.
Vyhoda oproti klasickemu vyrezavani vostin z ramku je v tom, ze
ramky zustanou nadratkovane a jen nepatrnou cast musim znovu
dratkovat. Zbytky vosku, ktere po vytaveni zustanou na ramku
odstrani ve stjenke nadobe ve vode zahrate na vice nez 90 C. Tim provedu
i desinfekci ramku.
Tento zpusob pouzivam deset let. Odstranil jsem pracne vyrezavani
vosti z ramku a podstatne snizil nove dratkovani ramku.

Zdravi Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

j> Možná si řeknete, že si s voskem zbytečně moc hraju, ale dělám to takto:

j> Je to postup vhodný pro toho, kdo si pařák musí půjčovat, ale mimo dobu, kdy
j> ho chtějí všichni. Protože mám jen 15 včelstev tak je to postup bez
j> zvláštní výbavy. Značnou část plástů zpracuji příležitostně ve slunečním
j> tavidlu, ale hlavní nápor plástů na vytavení je po vytočení medu.

j> Postavím rámek na horní loučku na stůl. Pevným a nepříliš ostrým nožem s
j> důkladnou rukojetí oříznu voští od bočních louček, pak od spodní. Plást pak
j> od horní loučky odlomím. Rámek i se zbytkem plástu, který pevně drží pod
j> horní loučkou odložím. Odlomený plást položím na stůl a třemi nepříliš
j> hlubokými řezy naříznu plást tak aby z něj šly odlomit čtyři proužky. Pak
j> vezmu další rámek a stejným postupem mám z plástu další čtyři proužky. Když
j> je jich dostatek ( asi z 15 rámků - podle velikosti hrnce, tak proužky
j> složím na sebe a stavím je těsně k sobě do velkého smaltovaného hrnce s
j> dešťovou
j> vodou. Buňky plástů jsou vodorovně a pronikne do nich voda hned při vkládání
j> do hrnce. Ten ohřívám na vařiči. Mezitím co se to hřeje mám dost času
j> dočistit zbytky plástů co zůstaly pod horními loučkami. Občas dojdu zamíchat
j> dřevěnou měchačkou a dosypat ořezané zbytky voští z horních louček. Při
j> míchání vytahuji z povrchu zbytky drátků, ale stejně jich hodně zůstane v
j> rozehřátém voští. Od nich může být vosk porušen železem.

j> Pak si připravím suchý plastový kbelík a shora na něj natáhnu dámské
j> punčochové kalhoty. Přetahnu je aspoň 10 cm přes okraj a ještě pojistím
j> převázáním nohavicemi a postavím na kus polystyrenu nebo prkno. Možná je to
j> směšné, ale levné a dost husté síto je lepší než cokoli jiného a prověřené
j> asi po 20 let co to tak dělám.

j> Pak zavolám pomocníka, ten vezme vařečku a v sítu z punčochy malým tlakem
j> vytvoří důlek. Do něj leju opatrně malým pramínkem rozvařené voští. ( Kdyby
j> tam pomocník nebyl, tak první dávka by po rovném sítu přetekla mimo kýbl ).
j> Pak už pomocník vařečku vyjme a z hrnce vyškrábne zbytky horkého voští.
j> Punčochové síto se vahou voští trychtýřově prověsí. Přes vědro položím kus
j> igelitu a přehodím starou deku. Až do druhého dne si toho nevšímám a nechám
j> to v klidu pozvolna vychladnout.

j> To pomalé chladnutí a žádný pohyb jsou nejdůležitější, aby co nejvíc
j> nečistot kleslo pod vosk.

j> V punčoše ráno zbyde "krtkův dort", ten odložím do suché místnosti až do
j> doby,
j> než jich mám víc. Pak je rozvařím znovu společně s podobnými zbytky ze
j> slunečního tavidla a leju do pařáku na vosk. Pod něj postavím co nejvyšší a
j> nejužší nádobu ( vyrobil jsem si 50 cm vysokou z HDPE trubky průměr 125
j> mm ).

j> Takto vytvořené koláče normálně skladuji v suchu společně se štanglemi vosku
j> ze slunečního tavidla. Některý koláč může být tmavší a proto ho musím znovu
j> převařit v dešťové, nebo destilované vodě s kyselinu sírovou ( asi tak malá
j> štamprlička do asi 2 litry vody na 5kg vosku). Po vychladnutí je to však
j> třeba znovu převařit, ale tentokrát bez kyseliny a v co největším množství
j> destil nebo děšťové vody. Je to nutné pro odstranění zbytků kyseliny.

j> Pokud je nádoba v níž chladne vosk dost úzká, s nádobou se po dobu chladnutí
j> nepohne je hranice mezi voskem a nečistotami dost ostrá a snadno se oddělí
j> malou ostrou sekerkou.
j> Ve vědru nesmí být před nalitím vosku žádná voda, protože jinak je část
j> vosku nevratně zpěněna a přijde do odpadu.

j> Shora uvedený postup se zdá být složitý. Ale naopak. Navíc poskytuje dost
j> vysokou výtěžnost vosku a jeho vysokou čistotu. Jsou určitě metody méně
j> směšné, ale ty ať popíše ten kdo je používá. Nejjednodušší je posílat
j> vyřezané plásty výměnou za mezistěny.
j> pepa.kala/=/volny.cz
j> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



j> Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
j> toho sakruju. Jura
j> ----- Original Message -----
j> From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
j> To: Vcelarska konference
j> Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
j> Subject: Antwort: vosk



j> ---
j> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
j> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
j> Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Zajimalo by mne, zda je možné spolehlivě ošetřit takto teplotne i plásty,
které jsou i trochu pokálene od úplavice a zda by je bylo mozné použít ke
krmení. Myslím, zda se spory nosemy spolehlive zničí i v tomto případě.
Zdraví Jarka


----- Original Message -----
From: Jan.Jindra <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 28, 2003 8:13 PM
Subject: Re: Dezinfekce


> Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na
CD).
> Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
> Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin
> na téma Nemoci a nákazy včel.
> At jsme zdraví a naše mouchy taky!

Zásob mají dost a jestli bude pár teplejších

dnů

přenesou si zásoby kde budou potřebovat.

Přenesou si zásoby, nebo se přestěhují? Nebo jak to vůbec řeší? Je dobré
vložit plný plást do plodového tělesa při zvýšené spotřebě.?Třeba při
vyrušování myší?

Díky za názor. Milan Řehůřek.

Zdravím Vás všechny.Již delší dobu sleduji příspěvky do konference.Jedním z témat bylo nástavkové včelaření. Já jsem pořídil nový typ úlu Langstroth tříčtvrteční míru 185 mm, ale na tu délku rámku si nemohu zvyknout a tak zůstanu u39-24.Kdo se rozhodujete přejít na Langstrotha mám 2ks, které odprodám. Také prodám kočovný vůz.

Dne 1.3.ve zprávách byl příspěvek o úhynech hlavně na jiľní Moravě.Jaké jsou vaąe poznatky?Já ve středních Čechách tento problém nemám a to včelařím v krutějąích podmínkách brdských lesů.Kde je příčina těchto úhynů?Znáte na to někdo odpověd·.Děkuji

Nejsou včely jako včely.
Před 40 lety bylo vyloučeno,abych mohl mít v jednom včelstvu 2 matky.Stačil jen vypadnutý malý souček ve strůpku,kudy by prolezla 1 včela a včely jsem měl jedny.Jednalo se o budečáky.Výběr matek se dělal od roku 1912 ze dvou včelstev postupně rozšířených na 20. Po 40 letech bylo možné,že část roku byly ve včelstvu 2 matky,1 v medníku a 1 v plodišti.Obě kladly za podmínek,že jsem nechal v medníku uprostřed mřížky několik prkýnek.Spodní matka kladla výlučně jen pod prkynkama a horní jen nad prkynkama.Nad a pod mřížkou žádná zásadně nekladla.Podle toho jsem vždy hned poznal,že jsou ve včelstvu 2 matky.Znal jsem v té době včelaře,který choval v rozděleném plodišti více matek a medník byl společný.U mně nějaký chov matek při matce,to bylo vyloučeno.Před několika lety jsem přešel na kraňské matky a situace je úplně jiná.V jednom roce jsem na podzim spojoval 10 včelstev na 5 a to tak,že jsem do budečáku, kde byly včely v medníku na 8 rámcích, přidal dozadu za síťku další oddělek.V rámu okénka byl otvor mírně zalepený panenským dílem.Za 3 dny jsem okénko odstranil a matku nehledal.Na jaře jsem jako obvykle zasunul mřížku,část rámečků z medníku přendal do plodiště,doplnil mezistěny a do plodiště souše.Když jsem šel vytáčet,podivil jsem se,že z 5 včelste jsou ve třech 2 kladoucí matky,1 v medníku a 1 v plodiši a obě značené.A bylo na 14 dnů po medu.Toto jsem vypravoval jednomu včelaři,který se zabývá chovem matek ve velkém a ten mi řekl.Pojď se na něco podívat.Ukázal mi včelstvo na 1 zaskleném rámku kde byly 2 matky a každá kladla na jedné straně.Skrátka pohoda.Jak je vidět domestikace postoupila.Co se týče jak dlouho takový stav může trvat? Většinou se včely tak zvaně zorganisují a udělají si pořádek po včelařském zákroku.

Hodně úspěchů !!

Vazeny priteli,

dik za Vasi odpoved a popis vyroby nastavku z lepenky.
S pozdravem
Jarda

mailto:valsora/=/email.cz

JJ> Varoáza je skutečně nejnebezpečnějším onemocněním, které našim včelám v
JJ> současnosti hrozí. Ne ale v tom rozsahu při kterém nacházíme ve včelstvech
JJ> po základních ošetřeních fumigací pouze několik roztočů. Mám za to, že
JJ> tato minimální hranice není pro naše včely nebezpečná, ale důležitá. Naše
JJ> včely s varoázou budou muset žít ještě velmi dlouho a měli bychom jim dát
JJ> šanci si s roztočem poradit časem sami. Proto si myslím, že používání
JJ> jiných velmi drastických a nebezpečných metod není na místě.
JJ> Původní myšlenka biologických pastí ve formě trubčích plástů zklamala. Mám
JJ> však za to, že delší doba zavíčkovaného trubčího plodu, podstatně lepší
JJ> výživa trubců a vyšší tělesná teplota trubčího plodu je podstatně lepším
JJ> prostředím pro roztoče a tedy, že roztoči z trubčího plodu musí být
JJ> vitálnější (nemám to ale ověřeno). Proto vyřezávám trubčí plod z podmetu po
JJ> každé snůšce. Vyřezávání nedělám jen u včelstev se zakoupenými matkami F1,
JJ> které produkují čistokrevné trubce. Snažím se tak ovlivnit genovou
JJ> strukturu trubců na shromaždištích v okolí mého stanoviště zaneřáděním mými
JJ> trubci. Trubec přece nese polovinu vlastností našich včel. Dělám to i za
JJ> cenu vyšší invaze roztočů v těchto včelstvech.
JJ> Vloni jsme použily k léčení GABON. Předtím jsem několikrát zkoušek
JJ> Formidol, ale bez velkých úspěchů. Bude v tom asi ten velký prostor mých
JJ> úlů, v kterém lze těžko vytvořit potřebnou koncentraci při otevřeném česně.
JJ> Proto letos chci použít termoterapii. Ale nejdříve chci provést několik
JJ> měření s použitím teploměru a také vlhkoměru v uzavřeném úle který budu
JJ> zespodu elektricky ohřívat. Jde mi o to neohrozit otevřený plod, kterému
JJ> hrozí vyschnutí před tím než se včely uklidní začnou ho znovu vyživovat.
JJ> Mám za to že bude nutné při ohřevu zvýšit relativní vlhkost v úle současným
JJ> odpařováním vody.
JJ> Dnes jsem dolepil 30 nových polystyrénových nástavků. Dalších 40 budu
JJ> vyrábět z vlnité papírové lepenky. Sehnal jsem velké desky, z kterých
JJ> nařežu desky 1x1m a slepím je herkulesem pomocí malířského válečku s
JJ> vaničkou (váleček s řídkým vzorem). Pod poslední vrstvu chci vložit skelnou
JJ> tkaninu, která se používá na fasády, jako ochranu proti ptákům. Slepím tak
JJ> desky v tloušťce 25 mm. Všechny desky položené na sobě a zatížené. Tak chci
JJ> vyrobit alespoň kubík materiálu. Vyzkoušel jsem jeho řezání plátkovou pilou
JJ> a jde to výborně (jen to trochu práší). Desky budu řezat tak aby vlny
JJ> směřovali svisle, tak je deska neskutečně tuhá. Lepit je k dřevěným rámům
JJ> budu stejně jako polystyrén "natupo" válečkem herkulesem (dispoerkolem - co
JJ> seženu). Rohy přelepím růžkem z kartonu. Po zatvrdnutí celý nástavek řádně
JJ> napustím teplou fermeží. Z venku mám v úmyslu použít olejovou (fermežovou)
JJ> barvu. Uvidím jak to dopadne - zima rozhodne.

Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list
vcely/=/v.or.cz.


Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely.
Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.

Pokud se tato zpráva také vrátí, pošlu testovací zprávu.
Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruším vaši adresu z listu vcely
bez dalšího upozornění.


Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaší adresy
vrátily.

Kopie těchto zpráv můžete získat v archívu.
Pro získání zprávy 12345 z archívu, pošlete prázdný mail na adresu
<vcely-get.12345/=/v.or.cz>

Následují čísla zpráv:

2425

--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.

Pokud jde o úlovou váhu hydraulickou, byly o této uvedeny příspěvky v naší diskusi a to :
č.863 24.4.2002, č.874 24.4.2002, č.890 26.4.2002,
č.915 28.4.2002, č.918 29.4.2002, č.1448 16.7.2002,
č.1486 24.7.2002
podrobnější informace byly uvedeny ve starých číslech Včelařství.

>Rád bych se dozvěděl přesné informace o kapilárové úlové váze

zdravím Karásek

Je to ověřená metoda výzkumným ústavem (viz . přednáška ing. Titěry na CD). Stačí teplota 50°C a 10 hodin (přez noc).
Zítra se konná přednáška ing. Kamlera v Lovosicích v Lovoši od 9,00 hodin na téma Nemoci a nákazy včel.
At jsme zdraví a naše mouchy taky!

Pred nejakou dobou se tady diskutovalo o dezinfekci zavickovanych zasob v termokomore /nosema/.

Hledal jsem v archivu prispevky na toto tema, ale nenasel jsem, co jsem potreboval.

Poradte mi prosim, na jakou teplotu a jak dlouho ramky ze zasobami ohrivat?

Jde o ucinnou metodu, nebo jenom o neoverenou myslenku?

Je tato metoda ucinna i na uplavici?

> V 90 % případů přežijí obě.

Jak dlouho? To si každá klade na svým? Jednou se tam přece musí udělat pořádek.
Eman

> -----Original Message-----
> From: milan [mailto:milancf/=/quick.cz]
> Sent: Wednesday, February 26, 2003 1:12 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: spájanie včiel
> Importance: Low
>
>
>
> -Spojit to přes noviny na mřížce.
>
> A co matky ? Hledat? Nebo ponechat na přírodě ať jedna
> přežije? A která to bude? Diky Milan.
>
V 90 % případů přežijí obě.

S pozdravem

Lněnička

Rád bych se dozvěděl přesné informace o kapilárové úlové váze

Zdravím všechny v konferenci.
V Beskydech je již několik dní překrásně, Vydal jsem se zkontrolovat
včely na stanovišti č.2. Jsou ve výšce asi 450 m. Všude leží vrstva
sněhu od 15 - 20 cm. Zkontoloval jsem a očistil podložky.
Včelstva zimují klidně, zásob dostatek, v jednom úlu jsem měl myš.
Zavinil jsem si to sám, neupevnil jsem dobře mat. mřížku a potvůrka
tam vklouzla. Včely v té době byly již o nádstavek výš, takže
na ně nemohla. V porovnáni s jinými včejstvy je to včelstvo slabší.
Na všech podložkách jsem našel kapky sladké štavy.
Co mě nejvíc zaujalo je rozdílné postavení chomáče.
U nástavkového úlu s očkem (mám jen jeden) je chomáč proti očku
v nejstudenější zóně.
U ulu na teplou stavbu je při očku ale v každém včelstvu různě.
V jednom co nejbliž v druhem co nejdál atd.
Taktéž tvar se změnil podle záznamu při odběru měli.
U některých z 6 uliček vyniklo 7 a u dalších z 6 přešly včely na 4
a to přes celý plást. Zásob mají dost a jestli bude pár teplejších
dnů
přenesou si zásoby kde budou potřebovat. V nižších polohách jsou
prolety, boufám, že počasí umožní prolety i ve výšších polohách,
prozatí je tam hodně sněhu a po proletu by hodně včel zůstalo venku.
Zdravím Richard.

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Nevidim odpoved tak jednoduchou, jako tu zaznela. Myslim si, ze vodu
ze strupku vcely odebiraji, ale celkove mnozstvi takto dostupne vody
nedostacuje spotrebe. letos zimuji 20 vcelstev s foliemi a oproti
minulym rokum se mi zdaji vcelstva v lepsi kondici, coz je samozrejme
hlavne predcasne. Mimoto se vcely musi behem jara proletet a
vyprazdnit a tezko rict, kolik z nich bere vodu a kolik a porovnat to
se vcelstvy bez strupkove folie. KazdopaDNE MUZU POTVRDIT, ZE FOLIE
PO CELOU ZIMU NEZPUSOBUJE ZVYŠENE PLESNIVENI V ULE! Folie jsem dal
hned v zari a zadny negativni vliv nema. takze otazka zni, zda folie
ma nejaky pozitiva. K tomu snad jen tvrzeni pr. Kolomeho a dalsich,
kteri na folie nenechaji dopustit.
A pokud jde o vcelareni v Čejkovych ulech, pokud se zimuji vcelstva
do 1kg, je to úplne jine nez pokud zimujete poradne včely. K tomu
vřele doporucuji videt v jeden den takovy šok jako jsme se spoluzaky
z Nasavrk loni na jare, kdy jsme po navsteve Polskych vcelaru a
jejich mrzacku na 7 ramcich a za hranicemi u Mirka Zeleneho vcelstva
na 3 nastavcich 44.8*18.5. I vynosy jsou uplne o necem jinem.
S pozdravem
Radek Hubac

Dne 25. únor 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani
> vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a
> strupkove folii srazena voda je?
>
> Michal Pol
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Novy slovensko-cesky film ve vasich kinech od 13.unora. http://www.falcon.cz

Fotky jsou na této adrese kdo chce, tak se může zeptat mailem, popíšu.


http://mujdisk.atlas.cz/jaroslav.vodicka/e/

A co bych mohl vytknout naší konstrukci- nemáme celosvařovaný plášť. Sice to ničemu nevadí, prostě to děláme jinak, ale dejme tomu...
Ostatní jsou jedno velké + v porovnání s ostatními.

Můj názor je ten, že důležité je jádro medometu -
pohon a koš, plášť je jen k zachycení medu. Když se zeptáte jak to máme, tak když si koupíte v obchodě konzervu, ta také není svařovaná a neteče. tak to máme jako tu konzervu.

Jv.

V čom konkrétnom bola konštrukcia medometov(tangenciálnych)v porovnaní s konkurenciou lepšia? Je spôsob uchytenia a časová náročnosť vyberania zvratného koša pri čistení zrovnateľná s konkurenciou?,...

Ano je, náš medomet je možné rozebrat do 5 minut,ale medomet se nemusí kvůli čištění rozdělávat.Když je koš venku, může se ostříkat vodou. U nich jsem to dopodrobna nestudoval, nevím za jak dlouho, ale bude to pravděpodobně velmi podobné.Možná jim to trvá trochu déle, ale to je zanedbatelné. Co se týká přístupu a tak dále, motor mají nahoře.Našel jsem některé obtížně čistitelná místa, které pokud by byly u našeho medometu, nedostali bychom známku ověřené pomůcky ČSV nebo by nám byla odebrána.
Ale ty místa jsou zanedbatelná.
Tolik k čištění.Od loňského roku Giordan velmi spravili, nicméně při spojování kazet jsem našel neopracované místa, byla tam na každé kazetě jehla 2-3 mm vysoká, po konstrukčním sváru v místě spoje kulatiny, zapoměli pilníkem to spravit, to není ale zásadní problém, ale vadilo mi to.

V čem vidím konstrukci lepší-

a/ tichost- jejich medomet je hlučný, protože nahoře je převodovka.

Náš běží tiše.

B/ konstrukce pro převoz

to máme lepší my, medomet je rozdělen na čtyři části, z nich každá projde dveřmi o šířce 60/70/80 cm, dle typu medometu.Jejich menší čtyřrámek by ale prošel některými z těchto dveří. Je třeba určitě u nich demontovat více šroubů, protože z pláště jdou nohy,náš je volně posazen na podstavci.

c/ zásadní rozdíl v pohonu- používají převodovky - hlučnost a možnost vychození,ale věřím, že ten medomet vydrží hodně. My máme zase klínový řemen.
hlavní je produktivita práce a samotná obsluha medometu- musí ručně, my máme automat. A to je velmi zásadní rozdíl proč konstrukce našeho je lepší.

Nikdo o kom vím v Evropě nemá automatickou regulaci, jen Fritz a Thomas a my. Giordan ji neměl. regulace má velmi výrazný vliv na celý medomet, špatná regulace, špatný medomet. Jejich ruční reguace se mi líbila, jednoduchá a účinná.Otáčky velmi dobré, zrychlení také. Jen ten hluk.

masivní pružiny místo hvězdy v koši- myslím, že nebyly z nerezi, ale nevím to.

Medomety z dovozu mají jednu nevýhodu pro ČR a SR- nepočítají s rozdílnými rámkovými mírami u nás a s tím, že se používají u nás často mezerníky. což potom může mít vliv na vytahování rámků nebo na kvalitu vytáčení coby neporušení díla. U jednoho medomety byl ale výřez uprostřed kazety, pro snažší vyjmutí, je to případ od případu, podle mě tak dopodrobna nejdou. Ale v zásadě se dají dobře použít. Třeba u Fritze který má kazety z děrovaného plechu by šlo špatně vytáčet rámek s mezerníkem, rámek by nedolehl. Na výrobu je to ale pro něj jednodušší.

Ahoj!
..snad nebude vadit, když se k tomuto tematu vrátím skoro po měsíci...

Vidíš, já nemám možnost přemýšlet zda v takové výšce včelařit či ne... Já
zde bydlím a tím je to dáno.. :) (Drahanská vrchovina).
Ekonomika? - v pohodě, ikdyž mám včelky hlavně pro radost. Včelařů ubývá,
tím i konkurence, medu vyprodukuju dost (průměr se točí kolem 35kg na
včelstvo) a přece málo, protože musím zákazníky od listopadu odmítat (nikdo
v okolí už nemá med...). Stanoviště mám dvě. Doma ani není žádná řepka či
něco podobného, na druhém stanovišti, pravda - o asi 100m níže - už jsou i
takové plodiny. Chystám kočovný vůz.
Vučko? - tak to nevím... Já mám na stanovišti Sklenárky a Slovinky a jsem
spokojený. Vučko jsem si pořídil poprvé loni, takže na nějaké hodnocení je
hodně brzo... Co mi nešlo (ale v žádném případě netvrdím, že jsou
špatné!!! - jen jsem možná měl smůlu) byly Singerky.

Takže - vzhůru do jara! :)

jose

www.sweb.cz/josef.samalik




----- Original Message -----
From: "Stefan" <e-mail/=/nezadan.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 05, 2003 4:52 PM
Subject: Nadmorska vyska.


Chcel by som skusit vcelarit v nm.670m .
Ake mate skusenosti a ci je to ekonomicke.
Zvladne to Vucko alebo potrebujem ine matky.



avast! (VPS 21.2.2003): zprava neobsahuje virus

V čom konkrétnom bola konštrukcia medometov(tangenciálnych)v porovnaní s konkurenciou lepšia? Je spôsob uchytenia a časová náročnosť vyberania zvratného koša pri čistení zrovnateľná s konkurenciou?,...

Konštrukcia nadstavkov v uvedenej knihe je vyhovujúca. Sám ju používam, ale s miernymi úpravami pre rámikovú mieru B a polonástavky výšky 170mm (10 rámikov). Hrúbka stien 25mm, závesy na rámikové ušká do hĺbky 16mm, včelia medzera medzi nadstavkami cca 8mm. Nádstavky sú bezfalcového typu, nemá tam zmysel používať protisklzové lišty, nakoľko pri včelej medzere cca 8mm medzi nadstavkami sa lišta môže zlepovať propolisom o horné latky rámikov, čo sťažuje samotné oddeľovanie nadstavkov od seba. Nadstavky používam tzv. "prechodného typu" na pôdorys Langstrotovho úľového nadstavku vonkajších rozmerov 425 x 515mm a svetlosť 375 x 465mm pri hrúbke steny 25 mm v zmysle doporučení Pracovnej spoločnosti nadstavkových včelárov ( viď www.n-vcelari.cz )

Jeto tak, že se voda musí vařit u jedné strany kotle, a tak je vosk strháván k protější stěně. Rámky vytahuji v místech varu. Pak rámkem klepnu o hranu kotle. Nějaký ten vosk na rámku stejně zůstane, ale to vůbec nevadí, včely si s ním poradí. Hlavně, že je rámek teplem vydezinfikovaný. Že se drátek povolí, je spíše dáno předcházejícím zatížením drátku při vytáčení než vyvařováním. Drátek napínám z boku hřebíčkem do boční loučky. Existují také zoubkovací kleště s dvěma uzubenými kolečky (dalo by se i snadno vyrobit z koleček s jemnými zuby ).
Nerezové drátky lze také sehnat v prodejnách se svařovacími materiály.

Voda v kotli se musí vařit klokotem. Pak je rámek nádherně čistý. Vosk se varem drží u stěny a rámek se nevytahuje přes vosk. Pak ho sbírám z povrchu a leju přímo přes cedník do kýblíků z umělé hmoty a nechám pomalu chladnout. Zbytky z cedníku dávám do vařáku a ještě slisuju. Nerez drátek zasílá na dobírku př. Kolomý.
Tonda

Vyvaroval jsem vosk podobne jako pritel Kala, s tim rozdilem, ze jsem vosk z ramku nevyrezaval, ale vyvaroval jsem je cele, aby dratek zustal zachovan.

Vysledkem bylo, ze ramky i dratek byly po vytazeni z horke vody cele ulepene od vosku, ktery plaval na hladine. Cisteni takto ulepenych ramku je narocnejsi, nez vosk vyrezat a znova ramek nadratkovat.

Vim, ze se bezne cele ramky vyvaruji. Muzete mi poradit, vcem je chyba? Navic se tenke dratky pri vyvarovani protahnou, jak silne dratky /nerez/ pouzit?

Michal Pol

Prohlášení všem včelařům 6/68/130
UVčSV projednala otázku demokratizačního procesu...

Byly ustaveny komise pro vypracování akčního plánu Svazu.
Komisi pro vypracování akčního programu:
R.Brodák,J.Bambuch,V.Chromý,V.Kraus,R.Rezníček,V.Steiner,V.Vedral.
Komisi pro vypracování rezolucí:
J.Mazánek,J.Borkovec,S.Kodon,J.Samšinák,J.Soukup,L.Simek,J.Vohrna.
Komisi pro přípravu stanov:
V.Krejčí,O.Brenner,J,Jaroš,A.Jurák,B.Jureček,S.Koptyš,V.Kratochvíl,J.Nepraš,L.Petrák.

Návrhy od OV.ZO.i jednotlivců Komise zpracovaly v

Návrh akčního programu
tento návrh obdržely znovu OV a ZO aby jej s připomínkami a návrhy znovu vrátili UVčSV do 15.7.68 aby byly zpracovány v konečný Akční program.

Slovenská včelařská organisace se na návrzích nepodílela.

Ukončením a zvratným krokem ukončení demokratizačního procesu bylo NEUZNANI Sedlčanského sjezdu KSC slovenskou stranou.Představa podivné souměrnosti...
Den 28.říjen 1986 se stal dnem Federace dvou státoprávních celků,Ceskoslovenska a Slovenska.

Praze se podařilo stihnout katastralnímu přepisu vlastictví k včelařského domu a obnovení Výrobního a pbchodního družstva českých včelařů v Praze.

Umysl opravdové bratrské pomoci 5 armád lze doložit podmínkou zákazu konání nejbližšího sjezdu KSC ,dokud nebude provedena normalisace splečnosti.

vše v dobrém franta

Krátce z Grazu

Na výstavě vystavovali jako konkurenčí firmy Italové, Němci a Finové. Italská firma Giordan nabízí kompletní sortiment pro vytáčení a zpracování medu. Jejich zvratné medomety nemají automatickou regulaci. Německá firma Fritz ( mercedes mezi medomety ve střední Evropě ) ani zde nenabídla automatické medomety, běžně je však vyrábí, ale za cenu, která není většině rakušanů dostupná, proto ani s sebou automatický medomet neměli, nemělo by to žádný smysl. Finové s troufli více- představili celou automatickou linku- tyto linky jsou stavěny pro rámky bez frézování, bez mezerníků, je nutnost používání v úlech hřebenů.
Linka samozřejmě měla radiální medomet, zespodu vyhřívaný topnou spirálou, pro snažší pohyb medové kaše a pro teplo uvnitř v medometu. Pro polorámky tato poloha nevadí, kaše z odvíčkování se dále zpracovává točivým mechanizmem šneku.
Rámečky jdou do medometu ještě teplé z úlů, místy ještě lezou včely…
Nevím kolik jich prodají, asi moc ne, ale vymyšleno to měli dobře. V Nasavrkách 15 března vezmu s sebou kazetu, jestli někdo bude mít zájem, můžu to tam pustit…
Co se týká naší nabídky, tak kvalita minimálně rovnocená, něco měli lepší oni, něco my, místy jsme měli daleko lépe řešenu konstrukci, hlavně ve směru automatické regulace a pohonu, konstrukce koše.
Nemůžeme nabídnout kompletní sortiment jako silné firmy Giordan nebo Fritz, výroba pro sklad je náročná na finační zázemí, ale dokážeme podle požadavku také reagovat, bohužel ale ne tak pružně.
To je naše minus, jinak cenově od našich medometů byl obrovský rozdíl, ale kvalitou jsme byli troufnu si říct, že lepší ve zvratných medometech typu A. V ostatních sortimentech byli lepší oni a to v tom, že výrobek měli skladem a nemusí jej vyvíjet a okamžitě jsou schopni jej nabídnout, za hroznou cenu, ale je to tak. V popředí byly tangenciální medomety, radiální medomet byl na výstavě jen jeden. Všechny firmy ( i my ) zaznamenaly stagnaci v poptávce. Pár zakázek, které jsme uzavřeli byly díky kvalitě a pomocí našich přátel
( dřívějších zákazníků ) a relativně velmi nízké ceně.
Graz je krásné město, má velmi zachovalý historický střed, rakušané jej nazývají městem kultury.
Později na našich stránkách uvidíte i fotky z výstavy.

S pozdravem Vodička

... v tej knihe je to dobre napisane, na vyfrezovanej drazke si mozes
akurat zlomit necty. Hmatove listy / aj ked nie v pravom slova zmysle /
pouzivam uz 13 rokov a su bezchybne. Nepouzivam listu po celej dlzke
nastavku, ale len cca 10 - 15 cm.

Matej


Zdravim vsetkych !

Uprimne zavidim tym, ktori sa uz kochaju pri pohlade na prve prelety. Ja
tu/Juhovychod Slovenska/ mam este zimu, 2-3st. C a vela snehu, a tak este
premyslam o konstrukcii nastavkov.
Videl som viac druhov nastavkov , roznych konstrukcii ale az s vynimkou
pr.
Kolomyho nikde som nevidel tzv. hmatove listy , vacsina mala vyfrezovane
uchytky v stenach nastavov.V knihe Dr.Leibiga - Vcelarime jednoduse su
frezovane uchytky povazovane za navyhovujuce .
Osobne sa mi riesenie hmatovych list ako to ma v navrhu Dr Leibig zda ako
velmi vyhovujuce preto ze okrem pohodlnej manipulacie je nastavok pevnejsi
,
ma aj protiskuzove listy a dostatok priestoru na zavesenie ramikov.Rohove
spoje su tiez pevnejsie a nehrozi vystipnutie . Cela konstrukcia nastavku
sa
mi zda velmi jednoducha menej pracna a nenarocna na naradie- ziadne
frezovanie. Ostava mi zahadou preco sa sposob vyroby nastavkov ako ho
uvadza
Dr. Leibig v cit.knihe navyuziva.Alebo ma s tym niekto zle skusenosti ?
P.S. Ospravedlnujem sa tym ktori tu knihu nepoznaju a ja nemam moznost to
oskenovat.

-Spojit to přes noviny na mřížce.

A co matky ? Hledat? Nebo ponechat na přírodě ať jedna přežije? A která to
bude?
Diky Milan.

Možná si řeknete, že si s voskem zbytečně moc hraju, ale dělám to takto:

Je to postup vhodný pro toho, kdo si pařák musí půjčovat, ale mimo dobu, kdy
ho chtějí všichni. Protože mám jen 15 včelstev tak je to postup bez
zvláštní výbavy. Značnou část plástů zpracuji příležitostně ve slunečním
tavidlu, ale hlavní nápor plástů na vytavení je po vytočení medu.

Postavím rámek na horní loučku na stůl. Pevným a nepříliš ostrým nožem s
důkladnou rukojetí oříznu voští od bočních louček, pak od spodní. Plást pak
od horní loučky odlomím. Rámek i se zbytkem plástu, který pevně drží pod
horní loučkou odložím. Odlomený plást položím na stůl a třemi nepříliš
hlubokými řezy naříznu plást tak aby z něj šly odlomit čtyři proužky. Pak
vezmu další rámek a stejným postupem mám z plástu další čtyři proužky. Když
je jich dostatek ( asi z 15 rámků - podle velikosti hrnce, tak proužky
složím na sebe a stavím je těsně k sobě do velkého smaltovaného hrnce s
dešťovou
vodou. Buňky plástů jsou vodorovně a pronikne do nich voda hned při vkládání
do hrnce. Ten ohřívám na vařiči. Mezitím co se to hřeje mám dost času
dočistit zbytky plástů co zůstaly pod horními loučkami. Občas dojdu zamíchat
dřevěnou měchačkou a dosypat ořezané zbytky voští z horních louček. Při
míchání vytahuji z povrchu zbytky drátků, ale stejně jich hodně zůstane v
rozehřátém voští. Od nich může být vosk porušen železem.

Pak si připravím suchý plastový kbelík a shora na něj natáhnu dámské
punčochové kalhoty. Přetahnu je aspoň 10 cm přes okraj a ještě pojistím
převázáním nohavicemi a postavím na kus polystyrenu nebo prkno. Možná je to
směšné, ale levné a dost husté síto je lepší než cokoli jiného a prověřené
asi po 20 let co to tak dělám.

Pak zavolám pomocníka, ten vezme vařečku a v sítu z punčochy malým tlakem
vytvoří důlek. Do něj leju opatrně malým pramínkem rozvařené voští. ( Kdyby
tam pomocník nebyl, tak první dávka by po rovném sítu přetekla mimo kýbl ).
Pak už pomocník vařečku vyjme a z hrnce vyškrábne zbytky horkého voští.
Punčochové síto se vahou voští trychtýřově prověsí. Přes vědro položím kus
igelitu a přehodím starou deku. Až do druhého dne si toho nevšímám a nechám
to v klidu pozvolna vychladnout.

To pomalé chladnutí a žádný pohyb jsou nejdůležitější, aby co nejvíc
nečistot kleslo pod vosk.

V punčoše ráno zbyde "krtkův dort", ten odložím do suché místnosti až do
doby,
než jich mám víc. Pak je rozvařím znovu společně s podobnými zbytky ze
slunečního tavidla a leju do pařáku na vosk. Pod něj postavím co nejvyšší a
nejužší nádobu ( vyrobil jsem si 50 cm vysokou z HDPE trubky průměr 125
mm ).

Takto vytvořené koláče normálně skladuji v suchu společně se štanglemi vosku
ze slunečního tavidla. Některý koláč může být tmavší a proto ho musím znovu
převařit v dešťové, nebo destilované vodě s kyselinu sírovou ( asi tak malá
štamprlička do asi 2 litry vody na 5kg vosku). Po vychladnutí je to však
třeba znovu převařit, ale tentokrát bez kyseliny a v co největším množství
destil nebo děšťové vody. Je to nutné pro odstranění zbytků kyseliny.

Pokud je nádoba v níž chladne vosk dost úzká, s nádobou se po dobu chladnutí
nepohne je hranice mezi voskem a nečistotami dost ostrá a snadno se oddělí
malou ostrou sekerkou.
Ve vědru nesmí být před nalitím vosku žádná voda, protože jinak je část
vosku nevratně zpěněna a přijde do odpadu.

Shora uvedený postup se zdá být složitý. Ale naopak. Navíc poskytuje dost
vysokou výtěžnost vosku a jeho vysokou čistotu. Jsou určitě metody méně
směšné, ale ty ať popíše ten kdo je používá. Nejjednodušší je posílat
vyřezané plásty výměnou za mezistěny.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u
toho sakruju. Jura
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
Subject: Antwort: vosk



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Zdravim vsetkych !

Uprimne zavidim tym, ktori sa uz kochaju pri pohlade na prve prelety. Ja
tu/Juhovychod Slovenska/ mam este zimu, 2-3st. C a vela snehu, a tak este
premyslam o konstrukcii nastavkov.
Videl som viac druhov nastavkov , roznych konstrukcii ale az s vynimkou pr.
Kolomyho nikde som nevidel tzv. hmatove listy , vacsina mala vyfrezovane
uchytky v stenach nastavov.V knihe Dr.Leibiga - Vcelarime jednoduse su
frezovane uchytky povazovane za navyhovujuce .
Osobne sa mi riesenie hmatovych list ako to ma v navrhu Dr Leibig zda ako
velmi vyhovujuce preto ze okrem pohodlnej manipulacie je nastavok pevnejsi ,
ma aj protiskuzove listy a dostatok priestoru na zavesenie ramikov.Rohove
spoje su tiez pevnejsie a nehrozi vystipnutie . Cela konstrukcia nastavku sa
mi zda velmi jednoducha menej pracna a nenarocna na naradie- ziadne
frezovanie. Ostava mi zahadou preco sa sposob vyroby nastavkov ako ho uvadza
Dr. Leibig v cit.knihe navyuziva.Alebo ma s tym niekto zle skusenosti ?
P.S. Ospravedlnujem sa tym ktori tu knihu nepoznaju a ja nemam moznost to
oskenovat.
S pozdravom
At nam to bzuci

Imrich Belej

Opět skvělý Michalův dotaz!

V pozdním odpoledni jsem dnes nahlédl do podmetů všech včelstev. U dvou
včelstev, která měla po stěnách dna kusy ledu a do prostoru visely rampouchy
( celkem objem cca 0,3 l vody z úlu ) jsem vyměnil za suché jak spodní
nástavek, tak dno a tři plásty.
I jiné vody a to v tekutém stavu byl v úlu přebytek na stěnách, i plástech
způsobený zvýšením odběru zásob při plodování ).

Ani dnes, ani jindy jsem neviděl, že by jediná včela v lednu či únoru pila
takto vysráženou vodu v úlu .

Myslím, že jediný případ, kdy včely takovou vodu odebírají je ve stavu nouze
jako např. při převozu včel v parném létě. Ale při předjarním vypjatém úsilí
myslím, že mají proč ji nebrat. Buď se v přirozených dutinách voda
nesrážela, nebo včelstva, která ji odebírala nepřežila a tudíž tuto
vlastnost pozdější generace nezdědily. A tak stále včely riskují životy a
hnány pudem chladnou venku ( a to zřejmě po tisíce generací ).
Jenže v mých ČjÚ, ( viz: http://gw.dup.cz/vcelam/index.php )které jsou
utepleny 5cm slaměnými rohožemi ( tedy prodyšně ) není vysrážená vlhkost
žádná. U těchto včelstev byl zatím asi jen jeden prolet a od té doby jsou
včely v úlech bez potřeby ve větším množství vyletovat. Přestože již nyní
skvěle plodují.

V literatuře je obvykle konstatováno, že pod krycí fólií se sice sráží voda,
ale že to nevadí, ba naopak protože ji včely potřebují. Jsou pro taková
konstatování věrohodné důkazy?

pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: Michal Pol <michal.pol/=/centrum.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 25, 2003 8:49 AM
Subject: Voda


> Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani
> vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a
> strupkove folii srazena voda je?
>
> Michal Pol
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.456 / Virová báze: 256 - datum vydání: 18.2.2003

Muze mi nekdo ze zkusenych vcelaru vysvetlit, proc behem jarniho plodovani vyletavaji vcely pro vodu i za spatneho pocasi, kdyz na stenach ulu a strupkove folii srazena voda je?

Michal Pol

Jak se to dělá, můžeš to popsat podrobněji? Mám podobné problémy a jen u toho sakruju. Jura
----- Original Message -----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de
To: Vcelarska konference
Sent: Tuesday, February 18, 2003 9:35 PM
Subject: Antwort: vosk



Ak chces zbavit vosk necistot pridaj tam kyselinu sirovu - lahsie sa
oddeluje necistota. Kys fosforecna sa pouziva len na upravu farby

Matej

Jak čistíte vosk. Rozvařením s vodou event. destilovanou - příp s
kyselinou
fosforečnou či roztavenim na sucho a usazením. Samozřejmě s odšrábáním
nečistit. I když opět rozvařím koláč vosku s čistou vosou a opět nechám
usadit, zdá se , že těch nečistot na spodku je moc. S díky za odpověď.
Jarka



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.455 / Virová báze: 255 - datum vydání: 13.2.2003

Když už jsme v takových detailech, zajímalo by mne, na čem pŕovádíte opracování čepů dřevěných rámů k polystyrénovým nástavkům. Zda máte frézku,nebo nějaký jednoduší vlastní postup./zlepšováček/ Patřím totiž k těm,kteří nemají nijak zvlášť vybavenou dílnu,takže si musím i takovéto věci nechat vyrábět dodavatelsky

Díky !

Pro všechny návštěvníky včelařské konference:

Připravil jsem anketu s cílem zjistit přibližné zastoupení skupin nástavkových úlů, podle délky rámků, a to 37, 39, 42 a 44,8 cm. Týká se ČR a SR. Zapojte se v co největším počtu, aby výsledky ukázaly přibližnou situaci v obou našich zemích.
Hlasovat v anketě můžete pomocí formuláře na adrese: http://web.quick.cz/pvzubri/anketa.html
O stavu hlasování v anketě budeme informovat tamtéž a přehledy aktualizovat vždy po nahromadění zajímavého počtu hlasů.
Můžete poslat i údaje za včelaře z Vašeho okolí, kteří takovou možnost nemají.

K. Čermák

Taky jsem premyslel nad tim, jak vyrobit co nejjednodussi, nejlevnejsi a nejlehci nastavky. (39x24) Nejdrive jsem zkousel polystyrenove v drevenem
ramu, ale ty nejsou prilis odolne a upravovat je piskem v barve se mi nechtelo.

Lepsi podle me jsou drevene ramy, na vnitrni strane sponkovackou nastreleny sololit, z vnejsi strany pouze vlozeny polystyren. Zkousel jsem 2cm, potom 1 cm ale myslim, ze by tam nemusel vubec nemusel byt. Drevo,
sololit ani polystyren nicim nenatiram ani nechranim. Vyroba je tak jednoducha, ze to podle me nema vyznam a predpokladam, ze je po nekolika letech vyhodime.

Nastavky jsou mimoradne lehke, podstatne odolnejsi nez polystyrenove a dobre se s nimi zachazi. K jejich vyrobe mi stacila mala cirkularka. Naroky na material jsou male-staci i odrezky dreva na kostru, sololit stoji 40kc/m2 a v Globusu mi ho rovnou i zdarma narezou.

Nekolik desitek techto nastavku pouzivame asi rok, nejsou tedy jeste poradne vyzkousene.

Michal Pol