Včelařská konference

Ty staré znalosti získané věky praxe, na co je které dřevo nejlepší, bohužel
už mizí. Co se nebude někomu hodit na výrobu něčeho, skončí jako palivové
dřevo, to nevidím jako problém.. U lípy je jediná naděje, že místo smrkových
a jiných monokultur budou majitelé sázet smíšené lesy a lípa v nich bude mít
nějaký procentní podíl. Na spoustě stanovišť by se lípa hodila jako
průkopnická dřevina, lipové listí má příznivý vliv na půdu a vodu
stékajícící z té půdy, takže příměs lípy do vysázených stromků by mohla
zvýšit procento ujmutí ostatních sazenic. Zrovna mladé smrkové monokultury
tady v okolí jsou zřejmě oslabeny suchem a docela silně napadány kůrovcem,
průměr kmenů je tak 10 - 15 centimetrů, což jsou tak 20 - 30 let staré smrky
a uschlé jsou vhodné tak maximálně na topení, takže výnos z té plochy je
malý malý. Dá se čekat, že soukromí majitelé toto zohlední a místo
monokultury smrků to budou více míchat s listnáči a budou více tolerantní i
k lípám.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 20, 2007 9:53 AM
Subject: Re: lipove lesy


Ono se také sázelo podle potřeby řemesel. AVŠAK MEZI LETY 1920 AŽ 1960
SKONČILA ŘEMESLNÁ VÝROBA NÁŘADÍ A NÁBYTKU KTERÝ SE ZAČAL DĚLAT Z LAŤOVKY A A
DŘEVOTŘÍSKY Příkladně na výrobu dřevěného kola byl potřeba dub, jasan a
akát a na celý vůz se dále požíval ještě smrk nebo i topol.Z borových se
vyráběly dveře a okna z borových pařezů dehet a kolomaz. kdo ještě pamatuje
dřevěné vložky do bot tak to byla osika a t.d. Dnes nám již zůstává pro
masové použití jen smrk a co se bude dělat s těmi porosty jiných dřevin
které se dostávají do mýtného věku nikdo neví.

Pepan