78440

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: Krmen? medem (24426) (24432) (24434)

k tomu rozpouštění medu . Čím doma ztekucuješ med ?? VODOU ??. JÁ TEPLEM!! a i tak je to ve včelstvu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 23:21:00
> ----------------------------------------
> čárlí:
> >Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými
> polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a
> včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže
> prakce. <
> ...
>
> Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má
> v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí
> promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě,
> tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče.
> Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako
> přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou
> vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové
> zásoby pojídat a trávit.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24441


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: Krmen? medem (24426) (24432)

Já nevím, ale u nás nám výkupce platí již tři roky nejméně za med květový. Řepku platí nejlépe a pak medovicový

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 22:46:55
> ----------------------------------------
> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24433) (24437) (24438)

Pravděpodobně je tím myšleno to, že pánové z ÚKRK Moderního včelaře sledují
a čtou. Jako každý v každém oboru sleduje konkurenci v tom oboru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 7:44 AM
Subject: Re: Krmení medem


> Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.
>
> Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře
> on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24433) (24437)

Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.

Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24438


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (77.236.212.66) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432) (24433)

Zkrmovat vytočený med je universální pitomost. Hygienická i ekonomická. Prodat ho za 30 Kč/kg, nakoupit cukr po 16 kč/kg a rozředit ten cukr. Na 100 Kg medu (obsahuje 70% glycidů) dělá celá operace 1880 Kč zisku (= 3000 - 0,7x16x100) - a při ceně medu 25 Kč/kg jen 1380 Kč.

Ale někomu dělá radost bojkotovat "zloděje" výkupce ať to stojí co to stojí

To, kde dávali za med míň, než je cena cukru ví asi jen Čárlí.
Toto téma mi tu připomíná "Besídku zvláštní školy". Vzpamatujte se!


>..., neblbněte a nahraďte ho cukrem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432)

To má zmáknuté ing.Leoš Dvorský.Jestli se nepletu krmí tímto způsobem od roku 1993 a pochvaluje si.Já jsem loni vytáčel pak rozpouště a zkrmoval,neskutečná blbost moře práce dřiny.Na letošní rok jsem připravil o nástavek pro každé víc a je medná komora,co tam včelky nanosili tam mají a já mam nakrmeno.Je to neskutečná pohova,nemusím zhánět někde curk za ponižujících podmínek,ušetřím mnoho jízd ,vody a energie na přípravu roztoku.Prostě je to paráda a včelstva? Vynikající stav síla jarní rozvoj.Ovšem je třeba říci,že to vlastně není nic nového.Naši předci přece vybírali med až na jaře před novou snůškou a brali včelám co jim zbylo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 18. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432)

Pokud med nebyl ohřívaný a starý, má v sobě aktivní enzym invertázu. Pokud
se nepřekročí teplota 40 - 50 st C, měl by se invertázou za několik hodin
rozložit, aspoň částečně i řepný cukr na glukózu a fruktózu a tím do určité
míry ušetřit včely. I když zásoby včely zpracovávají vždy, invertované
zásoby nemusí zpracovávat tak intenzívně. Na jedno kilo medu by mohlo být
několik kilo cukru tak 2 - 5. Kdysi jsem to konzultoval s kymsi z VUVČ kvůli
pozdnímu krmení. O kyselině se nezmiňoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "čárlí" <karel.stajer/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 17, 2007 10:46 PM
Subject: Re: Krmení medem


> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru
vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není
žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil
ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 17. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432)

čárlí:
>Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce. <
....

Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě, tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče. Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové zásoby pojídat a trávit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24434


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza Jindra (84.244.102.138) --- 17. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426) (24432)

Krmit včely jakýmkoliv cizím medem (cizím ve významu od jiných včel než od kterých byl vytočen) je 1. předpoklad jak si zaručeně rozmnožit a tedy rozšířit bakteriální onemocnění včel přenosné zásobami - tedy např. mor plodu. Proč takhle riskovat a znehodnocovat svoji práci s medobraním a vytáčením. Když už je jednou med venku z úlů myslete, neblbněte a nahraďte ho cukrem.
Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24433


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

čárlí (89.235.30.9) --- 17. 8. 2007
Re: Krmení medem (24426)

Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce.
přeji krásné zážitky u včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24432


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 17. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422) (24427)

Dávám k dobru několik svých zkušeností a také by možná se na ně hodilo vaše vysvětlení. V mých Dadantech včely v polonástavcích prakticky nepoužívají očka a v plodišti jako u Eurodadantu nejsou. Proto jsem je také u nových polomedníků přestal vyrábět. Když jsem zkoušel 10 nezateplených úlů 39 x 24, včelstva nejdříve používala hlavní česno, které po červnu přestala používat a létala jen očky. Pak jsem úly dal pryč a dále jsem tento zaj. úkaz nesledoval. Spolehlivé vysvětlení pro to nemám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24431


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 17. 8. 2007
Re: ÚKRK ČSV (24428) (24429)

Proč nebýt zbytečně paranoidní...

pf

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 10:10 PM
Subject: Re: ÚKRK ČSV


> ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
> ----------
> Kurva, to je průser, že já to toho lezl.
>
>
> Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)
>
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 16. 8. 2007
Re: ÚKRK ČSV (24428)

ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
----------
Kurva, to je průser, že já to toho lezl.


Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24429


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepík (81.0.194.126) --- 16. 8. 2007
ÚKRK ČSV

Právě jsem si přečetl zápis ze zasedání ÚKRK ze dne 24.3.2007. Bod 3. Různé: odst.b) př.Rousek podal informaci o "dění"v časopise Moderní včelař.Konstatoval,že úroveň tohoto časopisu se velmi zlepšila a neshledal nic,co by bylo v rozporu se zájmy a potřebami včelařství u nás.ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu.To je konec citátu,teď nevím sním či bdím nebo jsem se snad probudil v jiné době a jiné zemi? Najde se někdo kdo mě vyvede z tohoto snu? Moc děkuji a doufám,že jsem jen špatně četl nebo něco přehlédl a tím pádem špatně pochopil.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24428


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422)

Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek. Bzzuk

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.

Uvediem jeden môj negatívny prípad. 1.8 som do včelstva vkladal Gabon PA 92, v polovici XI. mes. som všetky matky vkladal do izolátora na 21 dní z dôvodu, aby vo včelstve pri fumigácii nebol žiaden plod. Mimochodom je to najisteší spôsob ako už v polovici 11.mes. boli včelstvá bez plodu. Včely mali ku nej prístup a mohli od nej odoberať materskú látku. Po 21 dňoch som matky vypustil a 10. 11 som robil prvú fumigáciu Varidolom Fum. Vždy to dopadlo dobre.

Raz ani neviem z akých príčin som 30 matiek vložil do klietočiek Tic tac, do ktorých včely nemali prístup a 30 do malých izolátorov prístupným včelám a zažil som svoje najväčšie včelárske Waterloo.
Všetky matky 21 dní prežili v IZO klietočkách bez ujmy na zdraví a tak isto aj v Tic tac a vypustil som ich. Urobil som fumigáciu s veľmi dobrým výsledkom. Spokojný som prečkal zimu a pri prvom prelete som robil kontrolu prezimovaných včelstiev.
V čom spočívalo moje Waterloo. V tridsiatich včelstvách kde boli uzatvorené matky v klietočnách Tic tac som našiel 30 neoplodnených matiek. Čo sa stálo? Rýchlo som to pochopil. Včesltvám nestačila vôňa matiek a urobili si náhradný chov. Čas bol pokročilý a ani jedna matka sa už nedokázala oplodniť a boli to matky mimoriadne veľké a robustné. OPLÔODNENÉ MATKY, KTORÉ po ICH PO VYSPUSTENÍ Z KLIETOK včely zabili a ponechali si neoplodnené. Mal som šťastie, že som mal zásobné včelstvá, ktoré som pridával komplet ako prezimovali a zachránil som znášku. Popis je heslovitý, ale výstižný.
Preto ja tú istotu od tých čias nemám. Bola to mimoriadne užitočná skúsenosť, lebo od tých pridávam matky do včelstiev na báze chuti a nie vôni. A skvele to funguje, Katždú matku pridám 100-%ne.

Aj tvrdenie, že včely nevyletujú z očiek nad MMr, je založené na tomto prírodnom úkaze. Ďalšie skúsenosti hovoria a to dlhodobé, prečo včely vyletujú z očiek, kde nie je plod a matka (aspoň by nemala byť), príčinou môže byť, že cez otvorené očko sa vžobrala mladá matka, ktoré v čase lietania rojov sa po včelnici potulujú, sa vžobrala k včelám, oplodnila sa a včely , ktoré ju obklopili vytvorili si nové centrum a koexistovali s matkou v plodisku.
Vždy keď vidím vyletovať z očka včely, ktoré prinášajú peľ, viem, že v tej časti debnička nájdem novú matku, kontrola mi to potvrdí.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kaiser (88.101.51.65) --- 16. 8. 2007
Krmení medem

Prosím o radu, jak nejlépe zkrmit loňský med, v jakém poměru ho rozředit vodou, popř. jiné podrobnosti.
Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24426


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405) (24407) (24411) (24423)

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu
___________________________________________________________
Tak o tom slyším poprvé. Buď to moje včely nemají, nebo jsem si toho nevšiml, což je možné, protože tou dobou včely krmím a nerozebírám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24425


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419) (24422)

I v tomto případě již z dálky poznáš ve kterém nástavku matka je provoz v daném očku je vždy větší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bzzuk <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 17:26:54
> ----------------------------------------
> A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý
> rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují
> vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
> Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval
> jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
> Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických
> feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely
> na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také
> kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24424


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405) (24407) (24411)

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 11:20:36
> ----------------------------------------
> To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na
> to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se
> krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
> ____________________________________________________________
> Kterou přestávku v kladení máte na mysli???
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24423


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bzzuk (88.101.12.73) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396) (24419)

A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24422


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
plodněj?í včelstva více roztočů. (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24410)

Jestli, když má včelstvo málo plodu, se nestane, že na jednu zavíčkovávanou
larvu vlezou tři a více roztočů a že potom vysávaná larva uhyne dříve než
noví roztoči stačí dozrát a je včelami včetně nedozrálých roztočů vyhozena
ven.

R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24421


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TOMAŠ (85.207.126.145) --- 16. 8. 2007
strupek

a co kdyš ma střiška otvory pro vetrani a co je to VRECOVINA ,pytlovina nebo tak neco. A man ješte jeden dotaz nebylo by dobre na přelomu unora a března dat nepropustnou folije a uteplit aby se sražely ty vodni pary aby včely mely co pit kdiš nemohou litat pro vodu atd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24420


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396)

Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jarosl

Včely "holky" nerozmýšľajú v dimenziách človeka, riadi sa pudove a nemyslia na to, že budú mať o 50cm kratšiu cestu. Včela sa riadi miestom, kde má matka plodisko. Ak včelár materskou mriežkou vymedzí plodisko v jednej alebo v dvoch nízkych debničiek a tie sú hneď nad úľovým dnom, každá bude vyletovať a vracať sa do úľa cez hlavný- spodný letáč, ak však na tejto debničke otvoríte očko, budú včely vyletovať a vracať cezeň. Prečo?

Včelie spoločenstvo združuje v jeden celok feromón- materská látka, ktorú už podľa jej názvu produkuje matka. Včela, lepšie včely, musia vždy pociťovať, že matka je v úli a to zistia len vtedy, keď pred každým výletom si to zistia prijatím mateskej látky- chuti, nie vône, až tak odletia za svojimi povinnosťami. To isté pudove urobí včela aj keď sa vracia do úľa. Včely v takomto prípade používajú očká nad materskou mriežkou len na vetranie úľa.

Iný prípad je, keď včelárime bez materskej mriežky, lebo vtedy matky, pretože vtedy nie je obmedzená MMr a rozširuje plodisko aj do niekoľkých debničiek, v takom prípade vyletuje cez najbližší otvor- očko, ktoré je na mieste kde je plod. Ale i v tomto prípade, keď sme očko otvorili pozdejšie a včely boli zalietané na hlavný letáč, robia dlhšiu cestu, napriek tomu, že očko je bližšie. Zvyk je železná košeľa.

Toto všetko, ak budete dlhé roky pozorne pozorovať chovanie sa včelstva za rôznych podmienok, sa dozviete, ale aj veľa iných skrytých javov. Ľudia ako taký, majú často deformovaný pohľad na život včelstiev len preto, že vnímajú hmyz- včely ako človeka, že sa riadia rozumom, čo nie je pravda, včely konajú vždy pudove.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24419


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24404) (24412)

Myslím, že jsem ty tři vychované včely z jedné zimní někde četl a je
pravděpodobné, že ten autor to taky "někde četl" a nijak neprověřil.
Rozhodně ale zásoby v tukobílkovinném tělese zimních včel dokáží pokrýt
vícetýdenní spotřebu plodu včelstva v předjaří, kdy včely plodují, pyl v
rámcích být nemusí a počasí na sběr pylu venku není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 1:13 PM
Subject: Re: plodovani


> Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle,
takže
> jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
> jarní včely.
> ______________________________________________________________
>
> To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě
pyl
> nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném
tělese,
> avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely
> nestačí na odchov dalších tří včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24418


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24415)

No podstatné je mít na zimu strůpek uteplený nějakým měkkým materiálem,
který se vlivem vlhkosti a změny teploty nekroutí a nevytváří štěrbiny a
netěsnosti, kterými by unikal teplý vzduch v úlu.

Vrstva novinového papíru vlhkost propouští i mokrá. Vytváří se stav, kdy na
jedné straně mokrého papíru se vodní pára sráží ve vodu a na druhé straně
papíru se voda zase vypařuje v páru a putuje dál. A o to právě jde.

Slámu a seno jsem zmiňoval pro ty, kdo nemá filcové uteplivky, protože se
dají sehnat z domácích zdrojů. Stačí třeba jen na stříškách úlů nechat
uschnout natrhanou trávu a pak ji vložit do pytlíků ušitých z nějakých
hadříků, co dům dal. Nebo na podzim, když se vyčíhne vhodná doba, se dá
téměř každý rok nasbírat pod listnatými stromy prakticky suché listí. Jednu
dobu jsem dokonce uvažoval o systematickém využívání takových uteplivek, kdy
by se v podletí a na podzim takkle ty pytlíky naplnily a strůpek izoloval
až 10 - 15 cm silnou vrstvou a až bude dostatečně teplo někdy v květnu tyto
náplně vyhodily a pytlíky vypraly od případných plísní v pračce. Myslím si,
že tato jednorázová izolace by to mohlo být lepší než trvalá izolace strůpku
kolikrát kontaminovaná už po prvním roce plísněmi. A ekologičtější.

Pokud je pod strůpkem úlu 100 % vlhkost při plodování v předjaří a zimě,
běžné pórovité izolační materiály na strůpku budou vždy vlhké až mokré.
Proto hlavně v předjaří se musí tyto izolace obracet, suchou část dát na
strůpek a mokrou ven, aby uschla. Pokud bude nejhořejší očko otevřené,
průvan se určitě postará o to, že tam 100 % vlhkost vznikat nebude, ale při
větrném chladném počasí v zimě budou tepelné ztráty.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 3:37 PM
Subject: Re: strupek


> Nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. R.P.
>
> Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší!
> No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je
> ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom
> papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí
> ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na
stenách
> úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
> Tak potom ako?
>
> Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je
> vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na
> najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť
> npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať,
> cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.
>
> Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky,
> ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary
a
> znovu sa dostávajú do utepliviek.
>
> Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa
> redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po
> zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako
uteplivky
> používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu
> dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť
na
> ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je
prekrytý
> sieťou.
>
> Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24417


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24391)

Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech.
Č.K.

Je logické, že to tak môže byť. Táto otázka je rozoberaná viacerými autormi, ale zdá sa mi, že veľakrát podliehajú subjektívnemu hodnoteniu. Posledné roky (nielen tento) sú tak priaznivé roky pre plodovanie matiek, že tých 21 dňových plodokruhov je oveľa viac ako za priebehu normálnej zimy a jari, teda nižších teplôt a slnečného svitu. Predpoklad že by tak mohlo byť je správny, ale zabúda sa na jeden fakt a ten je, "bolo to - ktoré včelstvo do zimy správne ošetrené? To koľko samičiek zostalo po poslednom zásahu proti V.d., nevieme! a tento moment je dôležitý, lebo od toho sa odvíja počet klieštikov vo včelstve v nasledujúcom roku.

Tento predpoklad potvrdzuje aj priebeh množenia sa V.d. s vplyvom na výpad poškodených včelstiev, ktoré sa čas do času vyskytujú, teda je dôležitý aj ľudský faktor, ako k ošetreniu pristupujú jedinci. Jedni včelári si liečebný postup pochvaľujú a iní nadávajú, hlavne majú výhrady proti aplikácii prípravkov pri likvidácii V.d. vo včelstvách slovami, ten a ten prípravok je zlý, ale prečo to nepovedia.

Tu by sme mali hľadať príčiny úhynu včelstiev a nie v tom, že sezóna je dlhšia, ako by mala byť.

Teraz napíšem niečo, prečo ma môžete ukameňovať. Už piaty rok môj boj proti V.d. spočíva len v trojnásobnej fumigácii amitrazom. Včelstvá sú čisté, samozrejme nie sú bez výskytu klieštikov, ale výskyt je taký nízky, že včelstvo v žiadnom prípade neohrozia.

Jeden môj poznatok: ak vo včelstve (72 včelstiev) sa po celý rok nestretnete klieštika voľným okom na včele, je to dobrá prognóza pre vás samotných, včelstvo to zvláda skvele. Tohoto roku som to šťastie nemal, s klieštikom sa nestretol.

Znepokuje ma však jedno, či trojnásobná fumigácia nezamorí dielo, peľ a zásoby nadmerným množstvom rezíduí. Rezistentnosť na amitraz som nezaznamenal, len neviem dokedy. Na budúci rok znovu použijem Gabon PA 92, ako alternatívu k amitrazu.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24416


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389)

Nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. R.P.

Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší! No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na stenách úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
Tak potom ako?

Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať, cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.

Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky, ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary a znovu sa dostávajú do utepliviek.

Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako uteplivky používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť na ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je prekrytý sieťou.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 16. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370) (24379) (24381) (24403) (24406)

Jak kdy. Přidáme li oddělek touto dobou a bude vše probíhat jak jsi popsal, tak matka se vylíhne v září oplodní se ke konci, protože se to vzhledem k nedostatku trubců protáhne a výsledek je na jaře neproduktivní chcípáček. Já si však myslím, že po odstranění staré matky včelstvo novou nezahubí, protože ta má tu nejlepší ochranu jaká je a to vlastní včely, ale přijme jí za svojí. Já abych měl jistotu to tak dělám v září, profíci klidně i v říjnu a tento způsob hodnotím jako bezkonkurenčně nejspolehlivější a každoročně ho ověřuji na desítkách matek. V září proto, aby si včelky stačily zredukovat stav jak jim to vyhovuje, to ještě stihnou. Ony tomu rozumí nejlíp, tak proč jim do toho kecat. Já těm výpočtům, 3 kg včelstvům a citátům z Farrara a Bretschka moc nevěřím a všem kteří těmto revolučním velkým myšlenkám propadli přeji, aby se to také promítlo do výšky jejich medných výnosů. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370) (24379) (24381) (24403) (24406)

NA TAKOVÁ VČELSTVO JAKÉ POPISUJETE PLATÍ ODDĚLEK. A TO TAKTO Z PŮVODNÍHO VČELSTVA SE SE ODSTRANÍ MATKA PO TŘECH DNECH SE VYLÁMOU MATEČNÍKY A PŘIDÁ PLNĚ ROZPLODOVANÝ ODDĚLEK VČELY SICE MATKU ZAHUBÍ ALE PROTOŽE NEBUDOU MÍT VHODNĚJŠÍ PLOD TAK NE NOVÉM GENETICKÉM MATERIÁLU VYCHOVAJÍ NOVOU
_____________________________________________________________
Vajíčka jsou tři dny, larva dělnice 6 dní, z toho ještě 3-denní larvy jsou použitelně k založení nouzového matečníku!!! Po třech dnech stále zůstává plod vhodný k založení nouzového matečníku včelstva, jemuž vyměňujeme matku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24413


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24404)

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely.
______________________________________________________________

To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě pyl nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném tělese, avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely nestačí na odchov dalších tří včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24412


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405) (24407)

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
____________________________________________________________
Kterou přestávku v kladení máte na mysli???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24411


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378)

Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák
______________________________________________________________

S tím, že množení roztoče varroa podporuje délka období kladení matek, plně souhlasím.
Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních včelstev, nějako se mi to nezdá.
Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček. Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,, mohli založit potomstvo??????????????????
Není problém spíše ve způsobu léčení. Ono je rozdíl, když máte 4 nástavky a 2 nástavky a v dávkování léčiv se to musí nějak promítnout. Otázka jak? V metodice léčení žádné přesné (!) dávkování na reálnou sílu či prostor úlu, či dokonce úlovou soustavu není! Můžete se přesvědčit sám, co různých představ ohledně dávkování GABONU se tu před pár týdny vynořilo, z toho pár bylo i proti schválené metodice aplikace GABONU ( viz vlákno GABON ). Když si představím, že originální metodika léčení byla vypracována na dvouprostorových klasických úlech ve VUVČ, tak mě při představě mých produkčních včelstev v 5 nástavcích Optimalu na podzim v době léčby běhá mráz po zádech, zda je dávkování léčiva dostatečné.
Není náhodou zvýšený výskyt roztočů v silnějších včelstev způsoben nedostatečným dávkováním léčiv pro silnější včelstva, či vyšší pravděpodobností reinvaze roztočů do silnějších včelstev????????????????????????????????
Nebo se pletu, přesvědčte mě a já to uznám, nemám takové zkušenosti s varroázou jako Vy!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24410


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405)

ANO.
Proč je matka dlouhověká (3-4 roky), když vznikla ze stejného genetického základu jako kterákoli dělnice, létavka, která žije 6 týdnů? Rozdíl je pouze v kvalitě a složení výživy v larválním stádiu. Jestli na to mají vliv i sexuální hrátky ve fázi oplodňování, to nevím, ale možné to je.
Proto je, myslím si, mechanismus vytvoření dlouhověké včely dělnice stejný. V úle se v červenci hromadí "lenošivé" včely, které já považuji právě za ty budoucí dlouhověké, i když k tomu nemám žádný důkaz. Včel je přebytek a spousta odepsaných létavek lehce zajistí nahromadění zásob na zimu. Tyto létavky, často nervozní, hamižné a lačné po žrádle, jsou největším nebezpečím pro eventuální novou matku.

Je to jako u lidí, kdy vykořisťovaná dělnická třída je alergická na "nepracující" byznysmeny, manažery a šlechtu :-)).
Z toho vyplývá pro nás lidi: příliš se nepřežírat, nevyhýbat se sexu, nepřehánět to s prací a dožijeme se dlouhého věku, (za předpokladu, že nás jako děti dobře krmili :-)).


-------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24409


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: Medná komora (24365)

Dne středa 15 srpen 2007 11:47 Petr Forejtek napsal(a):
> Protože mě tohle téma zajímá a rovněž na popud přítele Tomáše Heřmana
> zakládám toto vlákno a prosím všechny, kdo mají k tématu co říct, aby se
> podělili o své zkušenosti. Prosím zejména o zkušenosti a techniky, nikoli
> teorie a flame war. Co je medná komora? Jak vytvořit MK? Jak opatrovat MK?

DD,
kupte si Moderniho vcelare 1/2007 , za tech cca 30 Kc ziskate mimo MK i
spoustu jinych informaci. Doporucuji casopis predplatit.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24408


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399) (24405)

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 10:31:19
> ----------------------------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí
> stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším
> množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí
> kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.
> V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a
> nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají
> bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je
> krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky
> dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso
> zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
> Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující
> spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na
> spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází
> ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
> ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak
> jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24407


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370) (24379) (24381) (24403)

NA TAKOVÁ VČELSTVO JAKÉ POPISUJETE PLATÍ ODDĚLEK. A TO TAKTO Z PŮVODNÍHO VČELSTVA SE SE ODSTRANÍ MATKA PO TŘECH DNECH SE VYLÁMOU MATEČNÍKY A PŘIDÁ PLNĚ ROZPLODOVANÝ ODDĚLEK VČELY SICE MATKU ZAHUBÍ ALE PROTOŽE NEBUDOU MÍT VHODNĚJŠÍ PLOD TAK NE NOVÉM GENETICKÉM MATERIÁLU VYCHOVAJÍ NOVOU

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Spojeni vcelstev
> Datum: 16.8.2007 10:02:29
> ----------------------------------------
> Potvrzuji - přítomnost otevřeného plodu při přidávání matky nemá žádný
> vliv na ochotu včel přijmout novou matku, je to jedna z pověr, které
> přetrvávají v povědomí včelařů. Co včelařím, přidávám matky hned po
> odebrání staré matky a po 2-3 dnech na "seznámení se" uvolňuji přístup
> včelám k zátce těsta, za další 1-2 dny je matka mezi včelami, tedy v
> době, kdy je ve včelstvu stále dost otevřeného plodu. Matka sama zničí
> matečníky a pak začne klást - při kontrole přijetí po 5-6 dnech od
> uvolnění přístupu k těstu už obvykle klade. Přidal jsem takto stovky
> matek, není to 100 % spolehlivá metoda, jako každá. Např. občas narazím
> na "tvrdohlavé" včelstvo, které absolutně odmítá přijmout jakoukoliv
> matku jakýmkoliv způsobem, kromě matky odchované jím samým na plodovém
> plástu (což je zdlouhavé, matka se při snubních výletech může ztratit a
> včelstvo se stane trubčicovým - vhodným leda k likvidaci).
> K. Čermák
>
> Bronislav Gruna napsal(a):
>
> >Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu,
> >ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá
> >teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již
> >kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane
> >hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani
> >nekontroluju.
> >Broněk
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24406


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399)

Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
1/etapa plodu
2/etapa mladušky
V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu vytvoření dlouhověké včely.
V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24405


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383) (24399)

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely. K tomu pasují i moje poznatky s pozdním krmením, zpracováním
krmení včely tyto zásoby spotřebují, ale během pár týdnů potom, kdy mají
přístup k pylu, ty zásoby zase naberou a téměř dosáhnou původní kondice.
Pokud to pozdní krmení nebylo příliš nárazové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 9:11 AM
Subject: plodovani


Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně
způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké.
Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24404


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370) (24379) (24381)

Potvrzuji - přítomnost otevřeného plodu při přidávání matky nemá žádný
vliv na ochotu včel přijmout novou matku, je to jedna z pověr, které
přetrvávají v povědomí včelařů. Co včelařím, přidávám matky hned po
odebrání staré matky a po 2-3 dnech na "seznámení se" uvolňuji přístup
včelám k zátce těsta, za další 1-2 dny je matka mezi včelami, tedy v
době, kdy je ve včelstvu stále dost otevřeného plodu. Matka sama zničí
matečníky a pak začne klást - při kontrole přijetí po 5-6 dnech od
uvolnění přístupu k těstu už obvykle klade. Přidal jsem takto stovky
matek, není to 100 % spolehlivá metoda, jako každá. Např. občas narazím
na "tvrdohlavé" včelstvo, které absolutně odmítá přijmout jakoukoliv
matku jakýmkoliv způsobem, kromě matky odchované jím samým na plodovém
plástu (což je zdlouhavé, matka se při snubních výletech může ztratit a
včelstvo se stane trubčicovým - vhodným leda k likvidaci).
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):

>Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu,
>ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá
>teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již
>kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane
>hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani
>nekontroluju.
>Broněk
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24403


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.K. (195.39.10.34) --- 16. 8. 2007
mravenčí kyselina

zkoušel to z vás někdo přes síta?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24402


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re:Podletn? plodov?n? (24393)

Teď mi vysvětli proč jsi v tomto čase odstraňoval melicitózní med, ten by totiž spotřebovaly na výchovu zimní generace a nijak by jim nevadil?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: v.zemanek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Podletn? plodov?n?
> Datum: 16.8.2007 08:30:22
> ----------------------------------------
> Přátelé mám takový dotaz
> Jak hodnotíte letošní podletní plodování.
> U nás na Třeboňsku to s letošní snůškou bylo oproti loňsku slabé.
> Po skončení melicitózní snůšky začalo rapidně ubývat plodu. Po vytočení a
> odstranění plástů s melicitózním medem jsem včelstvům podal tři láhve
> cukerného roztoku. Včelstva i po podání tří lahví cukerného roztoku mají v
> této době jen čtyři až pět plástů plodu. Včelstva mám ve dvou nástavcích po
> 11 plástech rámková míra 39 x 24 cm. Zajímalo by mne, jak je to jinde.
> Pokud porovnám plochy plodu letos a plochy plodu loni, tak je zde rozdíl
> až pěti plodových plástů.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389)

já mám na strůpcích sololit , laťky, folii. plexisklo a i dokonce dřevotřískovou desku a nevidím rozdíl. Však všechny nástavky mají očko a Mor. un. větrají přes boční chodbičku a boční krmítko

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 06:50:44
> ----------------------------------------
> Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
> zimě otevřen venkovnímu prostředí. Případně začne až plesnivět. Musel by být
> zatížený těžkými kameny na dřevěném rámu nebo tak nějak. Vlhkost by
> odcházela jenom sítem ve spodku. A stejně sololit by musel být něčím dalším
> dodatečně zaizolován. Polystyrenová deska jako strůpek vlhkost nepropouští,
> 5 - 10 cm drceného polystyrenu na sítu naopak vlkost propouští. Co se týká
> víka úlu prostupného pro vlhkost v zimě, nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. Přes silonové muší síto se dá do úlu v pohodě nahlédnout, pokud
> není zaneseno propolisem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 15, 2007 4:15 PM
> Subject: strupek
>
>
> > mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou
> > polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren
> nad
> > tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> > vhodnejsi varianta utepleni diky
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24400


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
plodovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378) (24383)

Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké. Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:45:34
> ----------------------------------------
> K Čermák:
> >Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu
> na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou
> typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
> listopadu.<
> ....
>
> Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná       tato problematika se
> sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje
> určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit
> plodování včelstva.
>
> Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési
> variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to
> podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v
> pylu.
>
> A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových
> typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24399


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: podmínky zimovani (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24377) (24382)

Ona ta diskuze kolik a jak krmit postrádá jeden velmi důležitý prvek a tou je lokalita ve které zimujeme V každém případě dobré včelstvo které jde do zimy má v říjnu přibližný průměr sediska asi 30 cm to je 7 rámků a vůbec není důležité při standardních podmínkách jestli má 1 nebo 3 celé nástavky a jeho zimní spotřeba se bude do začátku plodování které je řízeno výškou slunce a délkou dne pohybovat okolo 6 - 7 kg. Tady pak začíná být důležitá znalost místních podmínek jaké množství zásob je potřeba do rozkvětu prvních rostlin Věřte že je vtom dost podstatný rozdíl v šedesátých létech dělal můj otec včelmistra v místním JZD a Včelnice byla umístěna na Kosíři ve výšce 440 m nad mořem, doma byly včely ve výšce 270 m a množství zásob se muselo lišit také. Ten údaj 6 -7 kg pochází ze včelařské stanice na Běleckém Mlýně asi 300.m n.m. 6 km od nás. A množení roztočů mají vliv jiné faktory než krmení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:40:38
> ----------------------------------------
> Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
> plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
> snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
> zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
> Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
> plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
> myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
> sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
> jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
> každá kukla vyhovuje množení roztočů...
> K. Čermák
>
> A.Turčáni napsal(a):
>
> >Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
> >plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
> >tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
> >rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
> >rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
> >s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
> >liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
> >zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
> >
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395) (24396)

>
> >Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
> nechce v
> horním > nástavku, tak očka neotvírá.
>
>
> To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
> mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
> neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.
>
> Jaroslav
>

Je nutne mit horni ocka zavrena, jinak by tam nosily pyl a asi i plodovaly - jak bylo zmineno, kazdopadne mi to letos fungovalo pekne i bez mrizky spodni 2-3 ocka u NN jsem mel otevrena.

S tim plodovanim v hornim nastavku tam tapu. Muzete mi prosim vysvetlit proc je vhodne nebo nevhodne aby plodovali nahore? Moje predstava je zatim takova, ze snuska (krmeni) matku tlaci dolu - tak to vetsinou bylo az na vyjimky, coz asi potvrzuje, ze mi neco unika.

Diky T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394) (24395)


>Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
nechce v
horním > nástavku, tak očka neotvírá.


To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24396


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (194.138.39.54) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389) (24394)

Jak psal Karel, ze zalezi na usporadani, tak u me byla chyba, ze jsem se bal mit otevrene horni ocko (mozna jsem v te dobe ani netusil, ze by melo byt otevrene :-) )

T.H.
-----------
Bacha, očka a větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař nechce v horním nástavku, tak očka neotvírá.
Jinak před dvaceti lety jsem dělal nástavky ze sololitu, byl jsem od toho zrazován, tak jsem udělal pokus. Na rámek jsem nabil sololit, natřel syntetikou a nechal venku na sudu, kde kvasil slepičí trus. Vydržel, nekroutil se.
Nástavky z té doby fungují dodnes, některé i nenatřené.
Sololit pokud je přibit a přilepen do rámu drží tvar.
Ale mluvím o tom klasickém sololitu do nábytku. Pak jsou různé druhy na balení a jejich kvalita klesá až k bednové lepence. Ale i z té jsem zkoušel dělat a taky to šlo. Ale asi by to nevydrželo tolik let. Pokud je účelem, že má nástavek vydržet desetiletí.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372) (24389)

> Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
> zimě otevřen venkovnímu prostředí.


Vetsinou je na ulu nejaka striska, ktera ma nejake to kilo takze to zkrouceni sololitu nehrozi - alespon u me tento problem nenastal.
Bal jsem se, ze vlhokosti nabobtna vlhkosti, ale mam ho tam uz druhym rokem a je netknuty, ale neprsi na nej.

Jak psal Karel, ze zalezi na usporadani, tak u me byla chyba, ze jsem se bal mit otevrene horni ocko (mozna jsem v te dobe ani netusil, ze by melo byt otevrene :-) )

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24394


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

v.zemanek (193.165.73.36) --- 16. 8. 2007
Podletní plodování

Přátelé mám takový dotaz
Jak hodnotíte letošní podletní plodování.
U nás na Třeboňsku to s letošní snůškou bylo oproti loňsku slabé.
Po skončení melicitózní snůšky začalo rapidně ubývat plodu. Po vytočení a odstranění plástů s melicitózním medem jsem včelstvům podal tři láhve cukerného roztoku. Včelstva i po podání tří lahví cukerného roztoku mají v této době jen čtyři až pět plástů plodu. Včelstva mám ve dvou nástavcích po 11 plástech rámková míra 39 x 24 cm. Zajímalo by mne, jak je to jinde. Pokud porovnám plochy plodu letos a plochy plodu loni, tak je zde rozdíl až pěti plodových plástů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295) (24340) (24349) (24362) (24371) (24376) (24390)

Antone, podletní podněcování se samozřejmě na množství plodu projevuje a to dost silně, chce to jen vyzkoušet. Včelky mě při tomhle pokusu dost nachytaly na švestkách. Na pokusné včelnici, kde mám úly ve dvou řadách jsem u jedné řady podněcoval mačem a u druhé jsem hned nakrmil. V září budily včelstva druhé skupiny dojem bezmatečnosti, otevřený plod tam téměř nebyl a u včelstev první řady byly až 3 plásty plodu, což je u 39 x 35 hodně nových včel.Takže jsem na svojí adresu a na př. Boháče prohodil několik nelichotivých výrazů, na svoji proto, že jsem se nechal nalákat na pěknou pitomost. Ale na jaře jsem bral vše zpět. Do řepky se rozdíly nepoznaly a včelky méně zlobily s rojením, a medu od druhé řady bylo více. To jsem ještě 2 x zopakoval a dnes dávám suchý cukr jen v malé dávce a to jen proto abych získal trochu času a vím že je to naprosto zbytečné. Na této včelnici jsem stejným způsobem odzkoušel krmnou komoru a teď tam piluji nejvhodnější způsob odchovu matek pro Dadanty. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24392


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka

Včely určují sílu zimního včelstva geneticky a velikostí obsazeného prostoru
v podletí. Když mají dost zásob, i bez dlouhého krmení vychovají nějakou
sílu zimní genertace. Když při krmení začínají intenzívněji plodovat, buď
vychovávají rovnou krátkověké včely nebo vychovávají další dlouhověké, ale
protože v úlu je potom více dlouhověkých včel na zimu než je strop síly
zimního včelstva, některé z těch dlouhověkých se stanou krátkověkými a během
září a října odejdou. Je určitý předpoklad, že odejdou ty méně kvalitní
dlouhověké včely a taky si myslím, že pokud se včely krmí delší dobu v
podletí, nashromáždí potom větší zásoby pylu, které urychlují jarní rozvoj,
ale zdá se, že ty vlivy nejsou v předjaří nijak výrazné. Včely odejdou a
namnožení roztoči zůstanou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:16 PM
Subject: Re: Korkov? z?tky - popt?vka


> Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
> plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
> snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
> zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
> Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
> plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
> myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
> sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
> jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
> každá kukla vyhovuje množení roztočů...
> K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polášek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295) (24340) (24349) (24362) (24371) (24376)

Když jsem měl k dispozici krupici, kombinoval jsem to. 1 kilo krystalu,
doprostřed 1 kilo krupice a nahoru jedno kilo krystalu. Nebo 2 kila krupice
a nahoru jedno kilo krystalu krystalu. Zalil vodou, počkal, až voda prosákne
až dolů, pak obrátil do misky, takže na sítu byla vrstva krystalu a na něm
vrstva krupice a mírným kýváním hnal bublinu vzduchu pod dnem sklenice
dokola až všechny přilepené krystalky cukru k dnu sklenice spadly do vody.
Pak jsem sklenici přendal na včelstvo. Z krupice se objevovaly ve včelstvech
drobné krystalky, které propadávaly víčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 6:38 PM
Subject: Re: Korkov? z?tky - popt?vka


Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek
s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny
je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste
to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun
:-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici)
vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na
kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla -
zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru
a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete
vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24390


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372)

Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
zimě otevřen venkovnímu prostředí. Případně začne až plesnivět. Musel by být
zatížený těžkými kameny na dřevěném rámu nebo tak nějak. Vlhkost by
odcházela jenom sítem ve spodku. A stejně sololit by musel být něčím dalším
dodatečně zaizolován. Polystyrenová deska jako strůpek vlhkost nepropouští,
5 - 10 cm drceného polystyrenu na sítu naopak vlkost propouští. Co se týká
víka úlu prostupného pro vlhkost v zimě, nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. Přes silonové muší síto se dá do úlu v pohodě nahlédnout, pokud
není zaneseno propolisem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 4:15 PM
Subject: strupek


> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren
nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24389


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 16. 8. 2007
Re: Medn? komora (24365) (24366) (24375)


>...aké jednoduché!? a čo spravíte keď > realita bude iná? Myslíte
si, že
včelársky eden bude aj ďalších 25 rokov? > Anton


Pokud nastane "doba ledová", jak to neustále slibujete, tak budu
samozřejmě krmit pořádně a budu se snažit, aby neustále byly v medné
komoře zásoby ať už medu nebo cukru. Ale zatím jsou to jenom plány,
uvidím, jaká bude realita.

Jaroslav

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24388


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.3) --- 16. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24377) (24382)

Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák
Rovněž jsem se domníval, že plodnější včelstva mívají více roztočů, ale pozoruji změnu. Kontrolu kluci dělali v úterý a nic nenašli.Včera večer po přečtení tohoto příspěvku jsem to překontroloval. Našel v jednom včelstvu letos prvního roztoče ještě živého. Pohyboval se po podložce lozením do boků až se převrátil na kousku vosku na záda.Pak se snažil pohybovat nožkami, ale zpět se nepřevrátí.
Pokud bych neměl zasíťované dna, tak se ho včely nezbavily, protože visí v podmetu až na česna. Včelaři nepoužívají zasíťované dna , roztočů přibývá u nás hlavně roznášením.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24387


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(160.218.144.216) --- 15. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273) (24274) (24276) (24277)

pro kozlika:

>>>Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne trochu trápí.

krmim s nimi uz druhy rok a vrele doporucuji. sice drahe, ale dobre se skladuji, krmeni je jen na dvakrat a staci na ne jeden NN nastavek (langstroth 159 - presne do nej zapadnou :-))
levnejsi plastove kybliky take funguji, ale je zapotrebi 2 NN

---

>>>U krmítek se mi líbilo, že při dolévání , nebo kontrole nejsou včely přítomné , nemusím oblékat skafandr, což bych u kbelíků musel.

kdyz jsi "rychlej, bystrej, ostrazitej", tak to jde i bez skafandru a kuraku - teda spis rozvazne, neukvapene a bez zbytecneho zdrzovani dolevat, nez jancit. prekryvani silonovou siti je zbytecne...

korky bych neresil, slama fakt funguje. je na jedno pouziti (rozumnej jeden rok - vymena mezi krmenimi je asi zbytecna prace), pak vyhodit za uly, do jara shnije, nic neskladujes. a je zadarmo...

jd

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 15. 8. 2007
RE: zimov?n? na medu (24327)

V našich podmínkách Polabské nížiny to umí snad jen pan Volejník, a že
má výnosy o kterých se ostatním může jen zdát... zvláště při jeho počtu
včelstev. Mně se to náhodou povedlo letos, tak na jaře poreferuji
rozdíl, ale už teď jsou včely nádherné...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Bronislav Gruna
Sent: Tuesday, August 14, 2007 2:16 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: zimov?n? na medu

Připojuji se k probíhající diskusi o krmení neb ozimování na medu. V
následujícím čísle Moderního včelaře (vyjde příští týden) bude můj
článek o
ekonomických aspektech zimování na medu. Jeho cílem bylo mimo jiné
vyvolat
diskusi, proto stejný text nabízím Včelařským novinám.

Prosím o věcné připomínky - výhody, nevýhody, zkušenosti, osvědčené
postupy. Argumenty typu, že výzkumníci z Dolu se stavi k zimování na
medu
rezervovaně nebo že zimování na medu je důkazem neschopnosti prodat med
nic
nepřináší. Stejně demagogicky bych mohl považovat krmení cukrem za důkaz
neschopnosti zajistit včelám dostatečné výnosy medu aby zbylo na zimu.

Broněk Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 15. 8. 2007
RE: Medovina (24177)

Ondro, je třeba dodržet teplotu cca 26 st., pokud se to nerozkvasí dej
vědět na 774028601 a snad to ještě zachráníme jinými kvasinkami, které
nepotřebují tolik tepla a dobře med kvasí...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ondra
Sent: Monday, August 06, 2007 4:42 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Medovina

Radek Krušina:
Pouzil sem dolske kvasinky hlubokoprokvasejici. Tak nevim jestli se to
behem dalsich 3 dnu nerozjede, tak pak asi zkusit prisypat normalni
kvasinky co pouzivam na vino.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378)

K Čermák:
>Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.<
.....

Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná tato problematika se sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit plodování včelstva.

Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v pylu.

A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24377)

Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák

A.Turčáni napsal(a):

>Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
>plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
>tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
>rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
>rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
>s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
>liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
>zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 15. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370) (24379)

Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu, ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani nekontroluju.
Broněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78440 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 24381 do č. 24441)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu