78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Radek HUBAČ (e-mailem) --- 15. 8. 2007
RE: zimov?n? na medu (24327)

V našich podmínkách Polabské nížiny to umí snad jen pan Volejník, a že
má výnosy o kterých se ostatním může jen zdát... zvláště při jeho počtu
včelstev. Mně se to náhodou povedlo letos, tak na jaře poreferuji
rozdíl, ale už teď jsou včely nádherné...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Bronislav Gruna
Sent: Tuesday, August 14, 2007 2:16 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: zimov?n? na medu

Připojuji se k probíhající diskusi o krmení neb ozimování na medu. V
následujícím čísle Moderního včelaře (vyjde příští týden) bude můj
článek o
ekonomických aspektech zimování na medu. Jeho cílem bylo mimo jiné
vyvolat
diskusi, proto stejný text nabízím Včelařským novinám.

Prosím o věcné připomínky - výhody, nevýhody, zkušenosti, osvědčené
postupy. Argumenty typu, že výzkumníci z Dolu se stavi k zimování na
medu
rezervovaně nebo že zimování na medu je důkazem neschopnosti prodat med
nic
nepřináší. Stejně demagogicky bych mohl považovat krmení cukrem za důkaz
neschopnosti zajistit včelám dostatečné výnosy medu aby zbylo na zimu.

Broněk Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HUBAČ (e-mailem) --- 15. 8. 2007
RE: Medovina (24177)

Ondro, je třeba dodržet teplotu cca 26 st., pokud se to nerozkvasí dej
vědět na 774028601 a snad to ještě zachráníme jinými kvasinkami, které
nepotřebují tolik tepla a dobře med kvasí...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ondra
Sent: Monday, August 06, 2007 4:42 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Medovina

Radek Krušina:
Pouzil sem dolske kvasinky hlubokoprokvasejici. Tak nevim jestli se to
behem dalsich 3 dnu nerozjede, tak pak asi zkusit prisypat normalni
kvasinky co pouzivam na vino.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368) (24378)

K Čermák:
>Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.<
.....

Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná tato problematika se sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit plodování včelstva.

Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v pylu.

A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24377)

Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák

A.Turčáni napsal(a):

>Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
>plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
>tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
>rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
>rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
>s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
>liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
>zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 15. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370) (24379)

Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu, ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani nekontroluju.
Broněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 15. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370)

Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro.
Broněk

V úvode píšete, že v tejto dobe vo včelstvách ešte existuje plod. Ak je v bunkách čo i len niekoľko vhodných larvičiek na výchovu matky (NCH), tak novo pridanú matku neprijmú! a o matku prídete.Ak je plod absolútne zaviečkovaný, tak matka má šancu na nový život. Rada by mala byť presne špecifikovaná, aby ten kto radu použije, nebol sklamaný. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 15. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352) (24370)

Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro.
Broněk

V úvode píšete, že v tejto dobe vo včelstvách ešte existuje plod. Ak je v bunkách čo i len niekoľko vhodných larvičiek na výchovu matky (NCH), tak novo pridanú matku neprijmú! a o matku prídete.Ak je plod absolútne zaviečkovaný, tak matka má šancu na nový život. Rada by mala byť presne špecifikovaná, aby ten kto radu použije, nebol sklamaný. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363) (24368)

Naopak - je to podložené vlastními zkušenostmi. Vlivy co uvádíte, platí
rovněž, ale nijak neprotiřečí tomu co jsem uvedl já. Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>K.Čermák:
>
>
>>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
>>...
>>Zdravím
>>To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho
>>aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...
>>
>>Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v
>>případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou
>>bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech
>>rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i
>>chovaná)
>>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363)

Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295) (24340) (24349) (24362) (24371)

Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 15. 8. 2007
Re: Medná komora (24365) (24366)

Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem...... .......protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

....aké jednoduché!? a čo spravíte keď realita bude iná? Myslíte si, že včelársky eden bude aj ďalších 25 rokov? Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 15. 8. 2007
Re: strupek (112) (114) (115) (130) (24372)

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky
........
Vše v přírodě se děje cestou nejnižšího odporu. Pokud bude mít vlhkost možnost zmizet nějakou jinou snadnější cestou z úlu, nebude se zbytečně drát stropem. Pokud ji nemá, tak se dere stropem, pokud je pro ní nějak prostupný. Pokud nestačí vlhkost z úlu odcházet, zůstává v úle. A kondenzuje. Většinou s následky - plíseň atd. nehledě na to, že vzduch s vyšší vlhkostí odvádí lépe teplo.
Záleží na dalších věcech, sklo je stejně neprodyšné jako různé folie. Někdo je tam na zimu nechává (třeba já, i když jsme měl z počátku obavy) a nevadí, někdo s tím udělal špatné zkušenosti.
Záleží na celkovém uspořádání.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re:strupek (112) (114) (115) (130) (24372)

Ve zdedenych ulech byly na strupku prkenka a pak uteplivka, s vlhkosti problem nebyl.
Ma kratka lonska zkusenost ze sololitem na jinem stanovisti neni uplne nejlepsi - nepropousti vlhkost.
Mel jsem sololitovou desku polozenou na nastavku jako viko a pak utepleni - krajni ramky byly lehce chycene plisni

Letos jsem vlozil sololit do dreveneho ramu a navic mam otvor pro krmeni prosakovacimi vicky pres ktery na zimu dam sito a uteplivku tak snad to vlhkost odvede....

Me by zajimalo zda nekdo pouzivate sklo nebo neco podobneho pruhledneho abyste mohli nakouknout bez vyruseni vcel? A jak je to pak s vlhkosti??

Diky

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: TOMA <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: strupek
> Datum: 15.8.2007 16:16:01
> ----------------------------------------
> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a       viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TOMAŠ (85.207.126.145) --- 15. 8. 2007
strupek (112) (114) (115) (130)

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295) (24340) (24349) (24362)

dnes jsem již přešel na lahve
> je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
>
> Pepan

Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)

Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?

Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.

Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 15. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352)

Od září do listopadu se matka hledá mnohem lépe než v sezóně. Zkoušel jsem to ve větším rozsahu a průměrný čas byl okolo 5 minut na matku. Výborná jsou chladná rána s přízemními mrazíky, kdy se okrajové včely stáhnou a naznačí chomáč. Matka je téměř vždy uprostřed chomáče na zbytcích plodu. Obvykle se dá odhadnout rámek, případně sedí na jednou ze dvou sousedních. Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro. Nevýhodou je, že se nové matky ještě rozplodují a plod mají ještě o Vánocích.
Broněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Medná komora (24365) (24366)

MK nevytočíte a necháte stát na včelách, nebo je chcete skladovat (jak?)
odděleně a nasadit až v srpnu?
Pro MK chcete mít atypickou míru?

pf

----- Original Message -----
From: <bernkopf/=/email.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 12:11 PM
Subject: Re: Medná komora



Já MK zatím plánuji. Chtěl jsem si v létě udělat nízké nástavky 39x
16 a zakrmit tak 30kg. Tím by mi vznikla MK na příští rok. Kvůli
jiným prioritám jsem nástavky nestihl udělat, takže jsem přešel na
druhý plán. Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem, nevytočím a budu používat jako MK. Při posledním krmení
vytočím i MK a zakrmím 30kg a další rok už nebudu MK vytáčet,
protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336) (24363)

K.Čermák:
>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
....
Zdravím
To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...

Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i chovaná)

_gp_


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352)

Jít do včelstev na podzim se dá kdykoliv, třeba i v prosinci nebo lednu,
podmínkou je tak teplo, aby vzlétnuté včely se stihly vrátit ke včelstvu
dříve než zkřehnou. Velice dobře to jde ještě před příchodem prvních
celodenních mrazů, kdy je v poledne na slunci 10 - 15 stupňů, to bylo v
posledních letech v prosinci pár dnů každý rok. V oblevě, jak už byly mrazy
a sníh, je to už horší, okolí je prochlazené.
Do včelstev jde jít v případě potřeby i za mrazů tak mezi - 10 až - 20 st
C, při takové teplotě včely z odebíraných rámků nevzlétají a na rámcích
vydrží bez nějaké újmy nejméně tak do čtvrt hodiny. Prý se tam dá i najít
matka, včely jí schovávají pod sebou, takže má to být vidět jako větší
"hrouda" včel na rámku, to jsem ale neprováděl. Jen musí být vyřešeno
přitmelení rámků propolisem jejich důkladným očištěním na podzim. otřesy při
trhání rámků by včely shodily z rámků a ty by byly v mrazu ztraceny.
Jde jen o to, že od srpna se doba vhodná pro rozebírání včelstev zmenšuje, v
srpnu a září je to možné vždy, pokud neprší a není silně pod mrakem od 7 - 8
ráno do 17 - 19 večer, v prosinci musí být poledne -+ 2 hodiny, slunečno a
teplé jižní proudění.
Co se týká hlednání matky, v druhé polovině září a v říjnu je v úlu už málo
včel. Zároveň bývá v úlu ještě nějaké množství otevřeného plodu a matka se
na něm ještě drží, proto se dobře hledá. Později, jak plod není, se po
otevření úlu matka může rozběhnout a klidně skončit za posledním rámkem úlu
na stěně, je méně živená, pohyblivější a má menší zadeček, takže se hůř
hledá. Při chladnějším počasí se může stát, že matka na stěně úlu nebo na
dně úlu zkřehne a už se nedokáže vyšplhat zpátky ke včelám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:52 AM
Subject: Spojeni vcelstev


> Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to
> udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke
vcelstvu
> s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate
> nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a
hlavne
> pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji
> nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
>
> A druha otazka - na toto vcelstvo jsem nafasoval leceni, ale kdyz ho
> planuju spojit tak nevim jestli musim toto leceni zaplatit nebo se s
> takovymi pripady pocita? O penize mi nejde spis abych v tom nedelal nejake
> zmatky.
>
> Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Medná komora (24365)


Já MK zatím plánuji. Chtěl jsem si v létě udělat nízké nástavky 39x
16 a zakrmit tak 30kg. Tím by mi vznikla MK na příští rok. Kvůli
jiným prioritám jsem nástavky nestihl udělat, takže jsem přešel na
druhý plán. Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem, nevytočím a budu používat jako MK. Při posledním krmení
vytočím i MK a zakrmím 30kg a další rok už nebudu MK vytáčet,
protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Medná komora

Protože mě tohle téma zajímá a rovněž na popud přítele Tomáše Heřmana zakládám toto vlákno a prosím všechny, kdo mají k tématu co říct, aby se podělili o své zkušenosti. Prosím zejména o zkušenosti a techniky, nikoli teorie a flame war. Co je medná komora? Jak vytvořit MK? Jak opatrovat MK?

děkuji

pf

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 15. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352)

_____________________________________________________________
tomas (141.113.85.22) --- 15. 8. 2007
Spojeni vcelstev

Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke vcelstvu s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a hlavne pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
______________________________________________________________
Zdravím přátele včel.
Co se týče hledání matek, tak v září je to zpravidla naprosto bezproblémové. V září je ve včelstev minimum plodu ( zvláště pokud začínáte krmit ihned po posledním medobraní ), matka se zdržuje na plodových rámcích a těch v září bývá pár ( často jen v jednom nástavku ). Potom hledání matky zabere pár minut ( zvláště když je značená ) a to i u velmi-silných včelstev. V říjnu už nemusí být ve včelstev plod ( správně by neměl být žádný kvůli ošetření proti varroáze ). Jsou roky kdy už i v září ve včelstev, která byla na začátku podletí nakrmena, nebývá plod. V této situaci se hledání matky ztíží.
Připojování oddělků v podletí nemusí mít takový vliv na zvýšení počtu dlouhověkých včel, jako v připojení v říjnu ( na podzim ) nebo začátkem předjaří ( rozkvět lísky ).
Pokud je matka v produkčním včelstvu nekvalitní ( starší dvou let, velká mezerovitost plodové plochy, trubcokladná, nedostatečně kladoucí ), připojil bych oddělek ihned. V tomto případě nic ztratit nemůžete.
Letos připojování oddělků v říjnu dělat již nebudu, ale připojím je až na začátku předjaří a nechám klást po celé předjaří obě matky, tím dosáhnu urychlení rozvoje a založení silnějších oddělků na začátku jara ( rozkvět angreštu, třešně ptačí ), jež provedu odebráním oddělkové matky s jedním nízkým plodovým nástavkem s převahou zavíčkovaného plodu.
Máto ještě výhodu v tom, že když dojde ke ztrátě matky, nahradím ji matkou oddělkovou, tedy nemusím ( pro jistotu ) extra přezimovat záložní matky.
Matky měním v červnu připojením oplozovacího včelstva s mladou kladoucí matkou.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24336)

Přesně tak to vnímám i já. A přidal bych ještě jeden aspekt otázky
zimování na medu - právě v tomto období, když se má vybrat poslední med
u většího počtu včelstev na stanovišti zvl. když jde o včelnici, tak to
není vůbec snadné. Včely úporně slídí a dá se pracovat jen zrána a před
večerem, přes den jen chvíli. A musí se pracovat rychle a obezřetně (jak
si včely "líznou" medu, je za chvíli po práci). Pracovní den se tak
natahuje na více než 12 hodin, a obvykle bývá teplo. Takže u většího
počtu včelstev nechat na zimu včelám med a nekrmit cukrem je úspora
hlavně nepříjemné práce. U menšího včelaře je vše docela jinak. Zimování
na květovém medu, byť zkrystalizovaném, není pro včely žádný problém,
dokonce jsou na něm včelstva zdravější a kondičně lepší. Protože méně
plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

vsusicky napsal(a):

>Ale
>zkuste si promítnou do času práce a nákladů např. takovou maličkost, jako
>je nakoupit nejlevnější cukr, nakoupit vhodná krmítka. Těch 400 či 500
>krmítek po skončení sezóny umýt, uskladnit, teď třeba střelím ale např.
>1/20 vyhodit a nahradit novými, mít uzavřené prostory, kde je budu
>skladovat, před krmením v příští sezóně zaprášená krmítka znovu umýt( třeba
>jen část) a pod.. To jsou věci, které v malém vypadají triviálně, ale ve
>velkém je to o něčem úplně jiném a je to o poměrně velkých nákladech.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295) (24340) (24349)

Já jsem do věder používal síťované pytle od cibule dnes jsem již přešel na lahve je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepan II. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 23:05:20
> ----------------------------------------
> A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat
> vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a
> ty potom třeba vyhodit?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24348)

Máš pravdu krmení cukrem se prosadilo právě po kladných zkušenostech starých včelařů kteří vybírali dokonce i všechen med z plodiště aby tak lépe zajistily přezimování včelstev v tehdy poměrně malých úlech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 21:57:29
> ----------------------------------------
> vsusicky:
> >A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev,
> jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala. <
> ..
>
> To je teprve začátek. Až se dojde nato jaké pozitiva to má při jarním
> rozvoji, ... že se ve včelstvech prakticky netvoří tzv. nekvalitní cukrové
> generace včel.(posléze problémy s nosemou a májovkou)
>
> Takové následné a závislé diskuze jsou také žhavým a stálým odborným
> včelařským tématem.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: P?ezimov?n? odd?lk?_za??te?n?k (24334) (24339)

Také by šlo oba oddělky vložit do jednoho a oddělit je tenkou přepážkou oba by pak zazimovaly uprostřed, tak se dojí zimovat matky i na třech rámcích

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <jsefcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P?ezimov?n? odd?lk?_za??te?n?k
> Datum: 14.8.2007 18:38:02
> ----------------------------------------
> Jiří přál bych Vám, aby to vyzimovalo dobře, ale obávám se, že to tak
> nebude. Oddělek na dvou rámcích, to se snad ani neprodává. Minimálně na
> třech v květnu. Na dvou rámcích jste koupil pouze matky. Aby Vám to alespoň
> trochu úspěšně vyzimovalo, oddělek by v současné době měl obsadit alespoň 7
> rámků 39x24, ale to je minimum.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re:P?ezimov?n? odd?lk?_za??te?n?k (24334)

dnes oddělek na dvou rámcích je opravdu málo, ale přesto bych ho dal do normálního nástavku a intenzivně krmil.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jirka Ronov <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?ezimov?n? odd?lk?_za??te?n?k
> Datum: 14.8.2007 15:58:11
> ----------------------------------------
> Koupil jsem dva oddělky. Každý oddělek na dvou rámkách.
> Jakým způsobem mám přezimovat oddělky?
> Dnes je mám na třech rámcích (jeden jsem jim přidal)ve stavajicim ůlku pro
> tří rámky nebo mám oddělek dát do nového nástavkového úlu a dolpnit do
> plných 11 rámků?
>
> Dekuji za radu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Spojeni vcelstev (24352)

1) Nevhodnou matku bych určitě raději našel a zamáčknul, než riskoval ztrátu
té lepší. Hledal bych ji nějaký pěkný slunný den, systematicky dokud bych ji
nenašel. Určitě by se mi do toho nechtělo, pokud by venku bylo míň jak 6-7
stupňů. Bedničky bez matky a s matkou bych oddělil proděravělými novinami a
postavil na sebe, alespoň očko horní bedny otevřené.
2) Těmi léčivami bych se netrápil. Teď bych zaléčil všechno jak to stojí a
běží. Později pak spojil zaléčené. Dotace jsou na včelstvo na stanovišti k
1.9. a léčiv je lepší si vzít víc v toleranci a nespotřebované schovat,
případně vrátit. O nějaké doplácení vůbec nejde.

pf

----- Original Message -----
From: "tomas " <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:52 AM
Subject: Spojeni vcelstev


> Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to
> udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke
> vcelstvu
> s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate
> nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a
> hlavne
> pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji
> nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
>
> A druha otazka - na toto vcelstvo jsem nafasoval leceni, ale kdyz ho
> planuju spojit tak nevim jestli musim toto leceni zaplatit nebo se s
> takovymi pripady pocita? O penize mi nejde spis abych v tom nedelal nejake
> zmatky.
>
> Diky
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 15. 8. 2007
rojová nálada

Je už po hlavní sezóně a tak se lze věnovat teorii a výměně zkušeností. Předposlední diskusní téma se týkalo zužování včelstva. V diskuzi zazněla také zkušenost, že v případě, že se včelstvu ponechá příliš velký prostor po celou sezónu, je v hlavní sezóně dost velkým problémem rojivost. Mne by zajímalo, zda by se př. GUPA byl ochoten podělit o své know-how, tedy postupy, kterým ve velkochovu omezuje rojení včelstev. Při 400 včelstvech se mi obvyklé metody, tj., tvorba oddělků nebo přeleták nezdají moc časově zvládnutelné, ale třeba se pletu.
Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.17) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24319) (24344) (24346)

S těmi krmnými komorami je to jako s úlovou otázkou, kdy je jisté, že shoda se prostě konat nebude.Proč tedy já nepoužívám krmnou komoru? Trochu jsem se s ní zabýval podle metodiky Ing. Řeháčka a utekl jsem od toho.Důvody proč. V první řadě každý Dadant je tak trochu medná komora, protože v plodištích zůstává hodně medu, že jsou roky jako letos, kdy by se vůbec krmit nemuselo, ale měli jsme melecitozu a tak se podkrmit musí. To by se nakonec muselo i s krmnou komorou. Pak to jsou finance, samozřejmě za předpokladu, že med si prodáme za tržní ceny a ne za 30 Kč do výkupu. To je můj případ a tak kdo si vyřešil moji jednoduchou početní úlohu ví, že v tom lítají desetititisíce a tyto peníze tak "zveličené starosti s cukrem" víc než bohatě zaplatí. Ono ani s komorou to není tak jednoduché. My "lesáci jí musíme vytvořit na jaře. Když zůstane na včelách, bude mě celou sezonu s.... a budu jí mít dost často v rukách / x 20kg x 60 včelstev. Navíc se domnívám, že stálá přítomnost 15 kg medu záporně ovlivní sběratelský pud zvl. ke konci sezony, ale to berte s rezervou pouze si to myslím. Když je dám do štosu na stanovišti, je tu možnost krádeže, nevím jak by to bylo se zavíječem, raději pro jistotu bych sířil a je to 60 nástavků navíc včetně 660 plástů. Když ji převezu domů, tak to jsou zase tuny v rukách apod a manipulace na jaře, kdy by měla přijít pod plodiště. A to nejsme u jarního léčení proti VD. na jaře. Až zažijete co já, kdy v každém druhém včelstu už byl v KK plod stojíte po kolena ve sněhu včely nelétají a sedají si na vás, přál bych vám slyšet mojí "spisovnou " řeč. Takže vyzkoušel jsem a používat nebudu,čímž ale nechci říkat, že je KK špatná. Když u někoho funguje, tak proč ne. Nutno dodat, že ve výnosech žádný velký významný rozdíl nebyl. Co se týče krmítek, jedná se o naprosto zveličenou hloupost. Čistá suchá sláma je jako plovák bezvadná, za 4 dny mám nakrmeno a pak ji vyhodím, včely krmítka vyleští a je to. Ono známé české přísloví říká, že každý nejraději hovoří o tom co nemá, v tomto případě kdoví jak je to doma u našich superhygieniků??? Svoje krmítka mám vyřešeny a odzkoušeny tak, aby v případě melec. pohromy z nich včely odebraly roztok i ke konci září, což v chladnu u lahví přes medník asi nebude tak jednoduché. Myslím že po r. 2002 je dost důležité na konstrukci krmítek se dívat i z tohoto hlediska. Přeji všem dobře zazimované včely a hodně radosti z nich. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295) (24340) (24349) (24353)


Já používám polystyren nalámaný na koustky a s tím problémy nemám.

Jaroslav

>A co takhle místo korkových zátek (které se dají > desinfikovat
vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení >
přístrojů) a
ty potom třeba vyhodit?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 15. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295) (24340) (24349)

Proč ne, je to jenom o tom najít zdroj.Já použávám korkové zátky protože mám zdroj použitých vlastně téměř zdarma. Mým cílem je ovšem zimování na medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 15. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295) (24340) (24349)

To jsem zkoušel a včely je rozkusují, takže je z toho hodně bordelu.
Tonda

>A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a ty potom třeba vyhodit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

tomas (141.113.85.22) --- 15. 8. 2007
Spojeni vcelstev

Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke vcelstvu s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a hlavne pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...

A druha otazka - na toto vcelstvo jsem nafasoval leceni, ale kdyz ho planuju spojit tak nevim jestli musim toto leceni zaplatit nebo se s takovymi pripady pocita? O penize mi nejde spis abych v tom nedelal nejake zmatky.

Diky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: začíná podzim, doba krmení včel (24304) (24322) (24325) (24328)

Dne úterý 14 srpen 2007 14:19 Bronislav Gruna napsal(a):
> Články o včelaření s mednou komorou napsal pro Moderního včelaře př.
> Dvorský. Doporučuji k přečtení.

presne tak, omlouvam se za zamenu jmen.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radim Polá?ek (e-mailem) --- 15. 8. 2007
Re: Přezimování oddělků_začátečník (24334) (24339)

Na rozšíření kvůli přezimování už je strašně pozdě. Navíc pokud teď přendáte
včelstvíčko do velkého nastavku, pokud jsou na stanovišti normální včelstva,
může nastat loupež a protože to je malé včelstvíčko, během půl dne je
vyloupeno a zničeno. Dobré je, když na těch dvou rámcích ve včelstvíčku je
hodně zavíčkovaného plodu, znamená to, že za několik dnů budou nové včely.
Přesto by se to mohlo do zimy stihnout zvětšit na několik rámků 39x24 a to
dvěma způsoby.
V každém případě se na včelstvíčko musí připravit nastavek. Vnitřek nastavku
se musí zúžit vložením nejlépe polystyrenových desek obtočených silnějším
igelitem, aby ho včely nevykousaly tak na 4 - 5 rámků 39x24 nebo v případě
jiné míry podobný prostor. 4 obsazené rámky včelami a s tak 6 kily zásob je
minimum, na kterém by včelstvo mezi polystyrenovými stěnami nebo jinými
silně izolovanými stěnami mohlo přežít zimu. Jako česno bude očko zůžitelné
na průchod jedné včely. Spodek nastavku musí být hlavně kvůli loupeži v
srpnu těsný a kvůli chladu v noci i izolovaný, žádné vysoké dno se sítem.
Varianta je vzít prkénka a spodek nastavku zatlouct hřebíčky, aby vzniklo
nízké těsné dno. Strůpek musí být izolovaný kvůli tomu, aby včelstvíčko
plodovalo i přes chladnější noci v srpnu a září. Praktické je silonové síto
nad rámky. Je možné přes ně krmit i včelstvo pozorovat a v případě uložení
do sklepa a zavření česna přes ně větrat. Nejlepší je přidat ještě jeden
prázdný nastavek. Pak je dost místa na případné krmítko a nad něho několik
centimetrů měkké izolace z filců, starých hadrů nebo plátěných pytlíků
plněných senem nebo slámou . První variantou je prosté přendání koupených
rámečků s matkou a včelami. Já bych to udělal někdy časně ráno, kdy jsou
ještě všechny létavky uvnitř. Rámky se včelami je třeba dát k očku nastavku
a s obou stran doplnit kvalitními světlehnědými soušemi. Do jedné ze souší
nalít vodu, přidal pod strůpek medocukrové těsto a ten nastavek bych potom
nechal 1 - 2 dny někde ve sklepě. Je to kvůli tomu, protože při takovém
stěhování trvá nějakou dobu, než přestěhované včely začnou nový nastavek
považovat za svůj a začnou ho skutečně bránit a venku by mezitím mohly být
vyloupeny. K očku se rámky se včelami dávají proto, aby to bránící včely
neměly od rámku, kde sedí k česnu daleko. Úl se pak vynese k večeru ven a
během prvního týdne, 14 dnů se nechává vstup na jednu včelu, teprve potom se
opatrně rozšiřuje. Do úlu musí jít plynulý přístup zásob, buď medocukrovým
těstem nebo co 2 - 5 dnů tak 0,3 - 0,5 litry cukerného roztoku, později, jak
včely přibudou, více, aby to podněcovalo matku ke kladení ale aby se včely
příliš neupracovaly, takže ani ne pro vytváření zimních zásob. Pokud matka
stihne tak do konce září zaplnit prostor včelami, dopní se zásoby rámky z
produkčních včelstev a včelstvo - oddělek může přezimovat.
Druhá možnost, jistější, je, pokud je na stanovišti hodně včelstev,
vytvořit ze včel z těchto včelstev dostatečně silný smetenec neboli umělý
roj s novou matkou, scelit v temnu a chladu a osadit na mezistěny. Tak
zhruba do konce srpna pořád dost teplo, když se to teď udělá, aby při
krmení cukrem ty mezistěny vystavily, zpracovaly do nich zásoby a vyzimovaly
na nich. Zase ale odebrané včely už včelstva do určité míry nestihnou
nahradit, do zimy a na jaře budou o něco slabší.
Vlastně taky záleží na uvažovaném využití matek. Př Stonjek uvádí, že mění
matky v říjnu. V té době se matka snadno najde, stará odstraní a k osiřelému
včelstvu se přidá oddělek s novou matkou. V tom případě by se nemuselo dělat
nic, včelstvíčko jen udržovat rozumným přikrmováním. Já spojuji včely v
prosinci za prvních mrazů. Slabé včelstvo se podstaví pod silné a zimní
chumáče se automaticky spojí. Slabé včelstvo do mrazu může mít uplné minimum
zásob, ale není zaručeno, že matka z něho přežije a původní matku včely
odstraní.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 14, 2007 6:37 PM
Subject: Re: Přezimování oddělků_začátečník


> Jiří přál bych Vám, aby to vyzimovalo dobře, ale obávám se, že to tak
> nebude. Oddělek na dvou rámcích, to se snad ani neprodává. Minimálně na
> třech v květnu. Na dvou rámcích jste koupil pouze matky. Aby Vám to
alespoň
> trochu úspěšně vyzimovalo, oddělek by v současné době měl obsadit alespoň
7
> rámků 39x24, ale to je minimum.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepan II. (87.197.103.170) --- 14. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295) (24340)

A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a ty potom třeba vyhodit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (80.78.146.242) --- 14. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332)

vsusicky:
>A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala. <
...

To je teprve začátek. Až se dojde nato jaké pozitiva to má při jarním rozvoji, ... že se ve včelstvech prakticky netvoří tzv. nekvalitní cukrové generace včel.(posléze problémy s nosemou a májovkou)

Takové následné a závislé diskuze jsou také žhavým a stálým odborným včelařským tématem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 14. 8. 2007
program televize (24269) (24275) (24319) (24344) (24346)

Německý dokument "Zabijácké včely - legendy a skutečnost"
vysílá ČT-1 v pondělí 27.8.2007 od 16 do 16,30 hodin.
Opakování na ČT-2 v noci z úterý (28.8.) na středu (29.8.)
od 2,40 do 3,10 hodin.




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Karel (88.103.157.154) --- 14. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24319) (24344)

Asi je to tým, že silné včely hromadne odoberajú roztok, lebo majú k nemu jednoduchý prístup a rýchlo ho odoberú.
Anton
......
Silné včelstvo, pokud má strop z něčeho na čem se udrží, vytvoří hrozen až k hladině.
Než jsem na to přišel, pár včel jsem vykoupal a utopil. Namočená včela nemá šanci po kluzké stěně vylézt.
Chodil jsem zvedat víka a koukat jak budou brát, když jsem kdysi laboroval s kýbly, plováky atd. Napřed jsem si myslel, že je víko přitmelené, tak jsem zabral a sklepl včely. Váha hroznu byla pořádná. Pak jsem se snažil dávat bacha a byla to úžasná podívaná. Ale moji zvědavost některé včely nepřežily :-(.
I když jsem používal plováky, z gázy atd. jim dělal cestičky k plováku zůstávaly tam utopené včely.
Pak jsem se k tomu po letech vrátil po přečtení té knihy.
A ta tráva, nebo sláma je pro ně asi nejlepší matroš. Bez ztráty včeličky. Stohovatelné, snadno omytelné, usušitelné plast. kontejnery, plus kanystry na dopravu roztoku (tady spíš vidím z hlediska hygieny slabé místo) a ponorné čerpadlo je podle mě nejlepší, pokud někdo chce krmit roztokem.
Než nalejvat několikrát denně, to jim to tam naleju najednou. DO kontejnerů asi 20litrových (zkoušel jsem i plné a odebraly to) leji po desetilitrovém kanystru. Většinou to je druhý den prázdné.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 8. 2007
Re: (24338)

Pokud vím, slunečnicový med patří do skupiny medů ( medy z ovocných stromů, z javorů, z řepky, z jetele ), jež jsou nejvhodnější k zazimování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 14. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24319)

To nesmíte tak rozebírat Kdyby jste viděl pod mikroskopem složení lesního medu tak by jste ho pak asi vilil do kanálu. TEN ZE VŠECH ŽIVOŠIŠNÝCH PRODUKTŮ OBSAHUJE NEJVÍCE spor plísní, prachu, sazí, bakterií a t.d. A panenský med není nic jiného než obchodní trik

Pepan

To všetko môže byť pravda, ale podľa mňa takéto primitívne podávanie cukrového roztoku patrí tak do Afriky. Včelári sú v buši chodobní, hygienu nepoznajú a využijú všetko čo nájdu vyhodené, chceme sa im vyrovnať?
Už som raz písal na Konferenci o spôsobe podávania cukrového roztoku v Maďarsku, ktoré bolo jednoduché, bez plaváku a zároveň hygienické. Nad rámikmi mali položené plastické nádoby, široké, ploché s nízkymi stenami (5-6 cm). Nad nádobami majú po celej ploche sieť, cez ktorú nalievajú do nádob sobsahom okolo 5 lit. Pretože je včelami chránené pre vyrabovaním, cez deň podajú roztok aj dvakrát.
Boli sme tam i s poľskými priateľmi, ktorí od údivu ústa otvárali, v nádobách nebolo utopená ani jedna včela. Asi je to tým, že silné včely hromadne odoberajú roztok, lebo majú k nemu jednoduchý prístup a rýchlo ho odoberú.
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24281) (24287) (24289) (24292) (24302) (24321) (24337)

______________________________________________________________
kozlík (194.212.232.6) --- 14. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24281) (24287) (24289) (24292) (24302) (24321)

A taky by bylo dobré to nelít na včelky.
______________________________________________________________
Jde to vyřešit poměrně jednoduše, stačí použít např. obyčejné plastové víčko, kterým překryjete celé prosakovací víčko na lahvy.
Láhev s nasazeným prosakovacím víčkem umístím na strop úlu vedle krmného síta. Víčko položím na hrdlo lahve. Láhev s nasazeným prosakovacím víčkem krytým obyčejným plastovým víčkem obrátím a položím na strop úlu co nejblíže krmného síta. Potom zbývá jen láhev přenést z krycího víčka na krmné síto.
V krycím víčku zůstane trochu roztoku, který můžeme nalít do další láhve, v případě, že jsme podali poslední láhev, můžeme víčko vložit některému včelstvu do podmetu k vylízání. Pokud po dobu přenášení láhve z krycího víčka na krmné víčko udržujeme láhev ve vodorovné poloze a nijak s ní nekymácíme, během celé procedury z ní nevykape ani jedna kapka, takže žádná část roztoku nepříjde na zmar a nebo na včely!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.211) --- 14. 8. 2007
Re: krmení - vonkajšie kŕmidlá (24266) (24273) (24318)

.. Pán Turčáni
I když patřím do generace která se učily ve škole i slovenštinu tak vrz letná voda slyším po prve to je co? já to chápu jako venku odstátou vodu. Jeto tak?

Je to náš bežný výraz pre vodu, v ktorej sa dá npr. kúpať, teda 22-30˚C a tánie je vhodná na pitie. Slovo "letná" mohlo vzniknúť ad slova leto a to býva teplé, teda "letné"
Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 14. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333) (24335)

Nevýhodný se mi zdá v mých podmínkách hlavně ponechání "posledního medu" a také zkrmovat vytočený med.Ponechávám včelám automaticky med který si donesou cca po 5.8. kdy jsem začal krmit.Na začátku srpna je ještě medovice a o tu je škoda přijít.Zkrmovat vytočený med je ale asi fakt hloupost.Práci jste již do vytáčení investoval zaděláte si krmítka a nakonec vyprovokujete na stanovišti loupež.Jedině snad, že se med lépe skladuje v konvích a nemusíte mít tolik rezervních nástavků , ale zato budete muset před zkrmením med rozehřát. Tudy prostě cesta nevede.Medná komora na včelstvu není nic pro má záda.Takže použitelné je snad jen 3. a 4.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 14. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24295)

Tak to nemáte dostatečné zdroje informací. Přečtěte si o filtrační
funkci česla něco málo v tomto článečku (dole na druhé straně):
http://web.quick.cz/pvzubri/kosice1004.pdf
Filtrování částic z potravy ovšem není dokonalé v tom smyslu, že by
včela odfiltrovala vše.
K. Čermák


M. Václavek napsal(a):

>____________________________________________________________
> Stonjek (213.151.87.17) --- 13. 8. 2007
> Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288)
>
>Včela má dokonalý filtrační systém a co prohání přes volátko je dokonale
>přefiltrováno.
>____________________________________________________________
>Určitou dobu jsem ze zájmu studoval anatomii včel. Podle mích zdrojů (
>časopis ,,Včelařství,, encyklopedie ,,Včelařství,,) včela žádný filtrační
>systém, který by odfiltroval spory bakterií a hub, či nečistoty nemá!
>Včela tyto a podobné škodliviny není schopna odfiltrovat ( proč by se
>využívala včelstva na měření znečistění životního prostředí, kdyby
>škodliviny z vnějšku dokázala odfiltrovat ), ale tyto škodliviny
>neutralizuje ( za předpokladu normálního stavu včelstva ).
>Propolis má dezinfekční účinky, ve zralém medu a ve vosku nejsou schopny se
>patogeny rozmnožovat ( avšak v něm po určitou dobu přežívají v závislosti
>na jejich odolnosti ), pyl je včelami konzervován zalitím medem.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Šefčík (90.176.2.8) --- 14. 8. 2007
Re: Přezimování oddělků_začátečník (24334)

Jiří přál bych Vám, aby to vyzimovalo dobře, ale obávám se, že to tak nebude. Oddělek na dvou rámcích, to se snad ani neprodává. Minimálně na třech v květnu. Na dvou rámcích jste koupil pouze matky. Aby Vám to alespoň trochu úspěšně vyzimovalo, oddělek by v současné době měl obsadit alespoň 7 rámků 39x24, ale to je minimum.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jaro (217.119.114.42) --- 14. 8. 2007

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 14. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333)
O tom, jak zimovat na medu chci napsat samostatný článek.
V zásadě jsou tyto možnosti:
1. medná komora celoročně na včelstvu
2. ponechat poslední med
3. nástavky s medem odložené do skladu
4. nástavky s medem odložené na rezervní včelstva
5. zkrmovat vytočený med.
Všechny tyto způsoby mají své výhody a nevýhody. Sám používám hlavně druhý a čtvrtý způsob.
Broněk Gruna

Dá sa zimovať aj na slnečnicovom mede?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kozlík (194.212.232.6) --- 14. 8. 2007
Re: krmení (24266) (24273) (24274) (24276) (24277) (24281) (24287) (24289) (24292) (24302) (24321)

A taky by bylo dobré to nelít na včelky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 14. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333)

Přestože s GUPA rád na některé témata diskutuji a mívám i jiné názory a rád ho provokuji, jsem přesvědčen, že tím, že ho včelaření živí tak kalkuaci má. Na rodíl od nás ostatních včetně mne, většinou jen teoretizujeme. Ale zkuste si promítnou do času práce a nákladů např. takovou maličkost, jako je nakoupit nejlevnější cukr, nakoupit vhodná krmítka. Těch 400 či 500 krmítek po skončení sezóny umýt, uskladnit, teď třeba střelím ale např. 1/20 vyhodit a nahradit novými, mít uzavřené prostory, kde je budu skladovat, před krmením v příští sezóně zaprášená krmítka znovu umýt( třeba jen část) a pod.. To jsou věci, které v malém vypadají triviálně, ale ve velkém je to o něčem úplně jiném a je to o poměrně velkých nákladech.
Vše hezké

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 14. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332) (24333)

O tom, jak zimovat na medu chci napsat samostatný článek.
V zásadě jsou tyto možnosti:
1. medná komora celoročně na včelstvu
2. ponechat poslední med
3. nástavky s medem odložené do skladu
4. nástavky s medem odložené na rezervní včelstva
5. zkrmovat vytočený med.
Všechny tyto způsoby mají své výhody a nevýhody. Sám používám hlavně druhý a čtvrtý způsob.
Broněk Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jirka Rožnov (62.40.89.237) --- 14. 8. 2007
Přezimování oddělků_začátečník

Koupil jsem dva oddělky. Každý oddělek na dvou rámkách.
Jakým způsobem mám přezimovat oddělky?
Dnes je mám na třech rámcích (jeden jsem jim přidal)ve stavajicim ůlku pro tří rámky nebo mám oddělek dát do nového nástavkového úlu a dolpnit do plných 11 rámků?

Dekuji za radu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 14. 8. 2007
Re: Korkov? z?tky - popt?vka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24332)

Premyslim nad touto diskusi a nevim, zda se mi ze oba zpusoby (klasicke krmeni a zimovani na medu) ma z ekonomickeho hlediska pro i proti a neni bez podrobne kalkulaci mozne rici co je ekonomicky vyhodnejsi.

Pridani nastavku medu je velmi elegantni. Me by, ale zajimalo, jaky med pouzit k zimovani, kde takovy nastavek zavickovaneho medu skladovat a jak se o nej starat, aby byl v tuto dobu pripraven na nasazeni?? Nebo se neskladuje a je na vcelstvu?

Doufam, ze to neni nejake tajne knou-how - o zimovani na medu zatim mnoho nevim, cetl jsem jen par clanku, ale zajimala by me praxe.

Diky

T.H.



> Eman.
> No já si myslím, že kdyby Vás to živilo, tak s největší pravděpodobností
> skončíte u zimování na medu jako GUPA. Představa, že prodejní cena medu je
> o více 50% vyšší než nákupní cena,je sice hezká, ale pokud se tím neživíte,
> tak s tím spojené náklady nemáte rozklíčované a moc s nimi nepočítáte. Já
> si opravdu myslím, že kdyby jste si do nákladů započítal vše, tak Vám mezi
> zimováním na medu a na cukru výrazný a ekonomicky významný rozdíl nevyjde.
> V dnešní ekonomice jsou nevyšší náklady vždy na práci a s tou hobby včelaři
> tak nějak nepočítají, ale když započtete každou minutu spojednou se
> včelařením a oceníte ji nějakou reálnou mzdou, připočtete daně, sociální a
> zdravotní pojištění, odpisy a pod. a pak porovnáte s dosaženými příjmy za
> med, budete nejspíš uvažovat stejně jako GUPA. A to pominu jím uváděné
> výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá
> tato diskuse začala.
> Vše hezké.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 14. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324)

Eman.
No já si myslím, že kdyby Vás to živilo, tak s největší pravděpodobností skončíte u zimování na medu jako GUPA. Představa, že prodejní cena medu je o více 50% vyšší než nákupní cena,je sice hezká, ale pokud se tím neživíte, tak s tím spojené náklady nemáte rozklíčované a moc s nimi nepočítáte. Já si opravdu myslím, že kdyby jste si do nákladů započítal vše, tak Vám mezi zimováním na medu a na cukru výrazný a ekonomicky významný rozdíl nevyjde. V dnešní ekonomice jsou nevyšší náklady vždy na práci a s tou hobby včelaři tak nějak nepočítají, ale když započtete každou minutu spojednou se včelařením a oceníte ji nějakou reálnou mzdou, připočtete daně, sociální a zdravotní pojištění, odpisy a pod. a pak porovnáte s dosaženými příjmy za med, budete nejspíš uvažovat stejně jako GUPA. A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev, jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala.
Vše hezké.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Eman (194.149.115.135) --- 14. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324) (24326)

A k čemu tento údaj potřebujete vědět? Má to nějaký vliv na pochopení mých argumentů?

-----------------------
Petr Forejtek:
A kolik, prosím, obsluhujete včelstev?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

cvanha (212.111.31.254) --- 14. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24308) (24320) (24329)

Nebezpečí zeslizovatění a nebo zkvašení roztoku lze předejít přidáním několika kapek propolisové tinktury. Používám sice prosakovací láhve, ale pokud vím, že budou včely dávku odebírat déle (krmení oddělku přes víčko s méně dírkami), tak ji používám a zatím s dobrými výsledky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.5) --- 14. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24308) (24320)

Používání slámy, listí, korků zvyšuje nebezpečí zeslizovatění, či kvašení roztoku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 14. 8. 2007
Re: Re: začíná podzim, doba krmení včel (24304) (24322) (24325)

Články o včelaření s mednou komorou napsal pro Moderního včelaře př. Dvorský. Doporučuji k přečtení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (88.101.214.145) --- 14. 8. 2007
zimování na medu

Připojuji se k probíhající diskusi o krmení neb ozimování na medu. V následujícím čísle Moderního včelaře (vyjde příští týden) bude můj článek o ekonomických aspektech zimování na medu. Jeho cílem bylo mimo jiné vyvolat diskusi, proto stejný text nabízím Včelařským novinám.

Prosím o věcné připomínky - výhody, nevýhody, zkušenosti, osvědčené postupy. Argumenty typu, že výzkumníci z Dolu se stavi k zimování na medu rezervovaně nebo že zimování na medu je důkazem neschopnosti prodat med nic nepřináší. Stejně demagogicky bych mohl považovat krmení cukrem za důkaz neschopnosti zajistit včelám dostatečné výnosy medu aby zbylo na zimu.

Broněk Gruna

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Forejtek (e-mailem) --- 14. 8. 2007
Re: Korkové zátky - poptávka (24269) (24275) (24288) (24290) (24291) (24305) (24312) (24324)

A kolik, prosím, obsluhujete včelstev?

pf

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 14, 2007 1:25 PM
Subject: Re: Korkové zátky - poptávka


> Já netvrdím, že zimování na medu je ztrátový podnik. Jestli pan Volejník
> od
> dubna "ulizuje smetanu" a pak vytočí průměr 40 kg a zakočuje ke slunečnici
> na zazimování a pak už nevytáčí, tak nemůže být ve ztrátě. Ale kdyby ho to
> živilo a měl na všechen med odbyt po 50 Kč/kg, tak si každý "páťák" lehce
> spočítá, o kolik korun se takovou závěrečnou operací okrade. Je to jeho
> med, jeho rozhodnutí, je machr, má dost a nemá zapotřebí mít maximum. Mě
> zas vytáčení a krmení nevadí. Já se krmením po chvilkách bavím a on se
> možná teď šťourá v nose nebo chodí na houby. A minimálně 100% rozdíl v
> cenách medu a cukru nepovažuju za malý. Pokud by mi vadil takový objem
> práce s vytáčením a krmením, tak budu chovat se stejným ziskem medu méně
> včelstev. Ale každý má jiné priority a taky prodat med z 200 nadupaných
> včelstev není legrace.
>
>
> ----------------------
> Petr Lokvenc:
> Dovolím si nesouhlasit. Byli jsme na včelařském zájezdu u přítele
> Volejníka
> v Přelouči. On zimuje zásadně na medu a při výnosu jeho včelstev cca 50 kg
> na včelstvo bych netvrdil, že má ztráty. Má vlastní systém včelaření,
> ignoruje naše diskuse o nejvhodnějších úlech a v dubnu končí jeho práce u
> včel, k nim se vrátí až při medobraní a jen pro medobraní. Při poměrně
> malém rozdílu výkupních cen medu a cukru netratí, vezmeme-li v úvahu
> ohromný
> objem práce, kterou narozdíl od nás nemusí vykonávat. Je ovšem pravda, že
> v
> jeho kraji neznají melecitózu a že na chovu včel není ekonomicky závislý
> ..
> S pozdravem Petr
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (82.99.163.242) --- 14. 8. 2007
Re: Re: začíná podzim, doba krmení včel (24304) (24322)

To jsem asi nebyl já. Mednou komoru zatím nepoužívám. Mám plodiště ve 3 až 4 nástavcích 3/4 langstroth a včely jsem bez zásob taky neměl. Je tady dost prostoru k uložení zásob na horší časy.
Tonda

>letos jsem poprve zkousel po vzoru panu Podhajeckeho a Jindry (a jiste dalsich) pouzivat mednou komoru. Dovoluji se domnivat, ze prave diky tomuto opatreni, presne jak psal p. Podhajecky v MV, vcelstva s komorou nepadla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 24325


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78433 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 24325 do č. 24385)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu